27 C 74/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobce: právnická osoba , IČO , sídlem ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M., sídlem adresa , obec a číslo , proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení LL.M., sídlem adresa , určovací žaloba

I. Zamítá se žaloba na určení, že Úvěrová smlouva registrační [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa] (dříve [příjmení] Peněžní Ústav - spořitelní družstvo) a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], je absolutně neplatná.

II. Zamítá se žaloba na určení, že Dohoda o přistoupení k závazku ze dne [datum] mezi účastníky, jíž bylo přistoupeno k úvěrové smlouvě registrační [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa] (dříve [příjmení] Peněžní Ústav - spořitelní družstvo) a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], je absolutně neplatná a mezi účastníky neexistuje z uvedené dohody o přistoupení k závazku ze dne [datum] žádný právní vztah (závazkový vztah).

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] LL.M. 1 Žalobkyně se žalobou došlou soud dne [datum] domáhala na soudu jednak určení, že úvěrová smlouva registrační [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba] a.s., a [právnická osoba] s.r.o., je absolutně neplatná, jednak určení, že dohoda o přistoupení k závazku ze dne [datum] mezi účastníky, jíž bylo přistoupeno k úvěrové smlouvě registrační [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba] a.s., a [právnická osoba] s.r.o., je absolutně neplatná a mezi účastníky neexistuje z uvedené dohody o přistoupení k závazku ze dne [datum] žádný právní vztah. Žalobu odůvodnila tím, že úvěrová smlouva reg. [číslo], kterou žalovaná dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] s.r.o., a dále dohoda o přistoupení k závazku, kterou téhož dne uzavřela se žalovanou jsou absolutně neplatným právním jednáním, protože [právnická osoba] byla v době uzavření smlouvy o úvěru součástí ekonomicky spjaté skupiny osob a žalovaná poskytnutím úvěru překročila limit úvěrové angažovanosti vůči ekonomicky spjaté skupině osob. Žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem na určení spočívá ve skutečnosti, že bez uvedeného určení se jeho právní postavení stane nejistým, když důsledkem skutečnosti, že je úvěrová smlouva mezi [anonymizována dvě slova] a [název žalované] neplatná, je, že [příjmení] [příjmení] nemá vůči [anonymizována dvě slova] právo na vrácení poskytnutého úvěru, na zaplacení smluvních nebo sankčních úroků, které plynou z uvedené úvěrové smlouvy a na zaplacení dalších plateb plynoucích z této úvěrové smlouvy. [příjmení] [příjmení] může mít vůči [anonymizována dvě slova] pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce ([anonymizováno]) a žalovaná ([příjmení] [příjmení]) spolu uzavřeli dne [datum] dohodu o přistoupení k závazku, na základě které [anonymizováno] přistoupil k závazkům [anonymizována dvě slova] plynoucím ze smlouvy o úvěru uzavřené s [příjmení] [příjmení]. Uvedené úkony jsou podle žalobce neplatné jak pro úmysl žalované přímo porušit či obejít zákonná pravidla, avšak rovněž proto, že skutkově jde o podstatnou součást skutku trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, vyvolávající neplatnost smluv pro rozpor se zákonem, konkrétně § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2021 [anonymizováno] nepřistoupil k závazku [anonymizována dvě slova] vydat [příjmení] [příjmení] bezdůvodné obohacení. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení] by měla důsledek, že [příjmení] [příjmení] nemá žádné pohledávky vůči [anonymizováno]. Stejné by platilo pro přistoupení k dluhu. Určení neplatnosti má zásadní dopad do právního postavení a na právní jistotu [anonymizováno]. Proto má [anonymizováno] právní zájem na uvedeném určení, když je osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy nebo neexistence konkrétního právního vztahu, neboť jí může být i osoba, která není signatářem smlouvy nebo přímým účastníkem právního vztahu. Předpokladem však je, že případný úspěch určovací žaloby se projeví ve zlepšení jejího právního postavení. 2 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že stejným skutkovým stavem se zabývaly soudy v souběžně probíhajících exekučních řízeních vedených pod sp. zn. 49 EXE 1255/2019 (konkrétně pak v usnesení č.j. 49 EXE 1255/2019-258) a 49 EXE 1126/2019 (konkrétně v usnesení č.j. 49 EXE 1126/2019-351). V obou případech soud dospěl k závěru, že i kdyby k tvrzenému překročení úvěrové angažovanosti vůči ekonomicky spjaté skupině osob došlo, nemůže mít taková skutečnost vliv na platnost právního jednání jako takového. 3 Soud vzal za prokázaný skutkový stav, jenž vyplynul z Úvěrové smlouvy mezi [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno], že žalovaná poskytla uvedené společnosti úvěr ve výši 96 000 000 Kč. 4 Jak soud zjistil z Úvěrové smlouvy mezi [příjmení] [příjmení] a CAVD, že žalovaná poskytla úvěr jmenované [právnická osoba] ve výši 80 000 000 Kč. 5 Jak soud zjistil z Úvěrové smlouvy mezi [název žalované], žalovaná poskytla úvěr uvedené společnosti ve výši 80 000 000 Kč. 6 Jak soud zjistil z Úvěrové smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba], žalovaná této společnosti poskytla úvěr ve výši 54 000 000 Kč. 7 Jak soud zjistil z Úvěrové smlouvy mezi [příjmení] [příjmení] a [ulice], žalovaná poskytla této společnosti úvěr ve výši 98 000 000 Kč. Všechny shora uvedené společnosti tvořily skupinu společností skládající se ze [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] [jméno], družstvo, [ulice], bytové družstvo, kterým byl poskytnut úvěr v celkové výši 408 000 000 Kč. Všechny úvěry byly poskytnuty v prosinci 2013, v době, kdy byla [příjmení] [příjmení], tj. žalovaná ještě spořitelním družstvem, kampeličkou. Bankovní licenci získala žalovaná až koncem roku 2013. Všechny shora uvedené úvěrové smlouvy byly připravovány a uzavřeny za účelem refinancování souboru úvěrů, jež měli členové této skupiny společností otevřené u [právnická osoba], [IČO]. 8 Jak soud zjistil z úředního sdělení [obec] Národní Banky ze dne [datum] zveřejněného ve věstníku ČNB částka [číslo] (dále jen„ Úřední sdělení ČNB“) platí, že:„ Při posuzování vzájemných vztahů mezi osobami s cílem vyhodnotit, zda jsou tyto vztahy takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních, je třeba se zaměřit zejména na případy, kdy jedna osoba má kvalifikovanou účast na jiné osobě, kromě případů, kdy jsou tyto osoby ve vztahu ovládající a ovládané osoby, nebo stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách, nebo osoby mají stejného člena představenstva, příp. jiného statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo mají společné vrcholné vedení, nebo členové statutárního orgánu, dozorčí rady nebo vrcholného vedení více osob jsou blízké osoby nebo osoby sobě navzájem blízké ve smyslu občanského zákoníku, osoby jsou propojeny zárukami nebo úvěry, osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží. 9 Jak soud zjistil z Potvrzení Fio banky, poskytnutí úvěrů společnostem CAVD, [anonymizováno], SMC, [ulice] a [příjmení] od žalované ([příjmení] [příjmení]) bylo řešeno od samého počátku v rámci jednoho balíku. Společnosti propojením skrze zajištění a další instrumenty z pokynu žalované vytvořily a tvoří ekonomicky spjatou skupinu osob, která byla rozdělena a následně [příjmení] [příjmení] i orgánům bankovního dozoru ČNB vykazována jako oddělené úvěry. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace, refinancování skupiny se v [příjmení] [příjmení] řešilo jako jeden vzájemně provázaný soubor úvěrů, se vzájemným přistoupením a křížovým ručením právnických, ale i fyzických osob ze skupiny, která tvořila ekonomicky spjatou skupinu již v době, než jí byly poskytnuty úvěry od žalované [příjmení] [příjmení], což jí bylo známo z propojenosti uvedených firem a osob úvěry a zárukami u [právnická osoba] 10 Jak soud zjistil ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení] a Fio, družstevní záložnou ze dne [datum], společnosti tvořily ekonomicky spjatou skupinu osob před poskytnutím úvěrů od [příjmení] [příjmení], což potvrzuje i smlouva o úvěru [číslo] uzavřená mezi Ing. [jméno] [příjmení] a Fio, družstevní záložnou ze dne [datum] a její dodatky, ze kterých plyne, že tento úvěr byl křížově zajištěn přistoupením a majetkem shora uvedených společností a dalších osob, které jsou propojeny se shora uvedenými společnostmi MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], CAVD (dříve [právnická osoba]), [příjmení] mlýn (dříve [příjmení] družstvo), SMC. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že úvěrová dokumentace [anonymizováno], CAVD, SMC, [příjmení], [ulice] byla propojená. Skutečnost, že CAVD, [anonymizováno], SMC, [příjmení] a [ulice] byly v době poskytnutí úvěrů od [příjmení] [příjmení] byly ekonomicky spjatou skupinou osob a byly řízeny osobou MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], což lze prokázat angažovaností [jméno] [příjmení] v jednotlivých společnostech a skutečností, že [jméno] [příjmení] za uvedené společnosti fakticky jednal při vyřizování úvěrů v [příjmení] [příjmení] a při vyřizování dalších obchodních a jiných záležitostí. Uvedených jednání se zúčastňoval rovněž Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [část obce], který v uvedené době úzce spolupracoval s MUDr. [jméno] [příjmení] a byl rovněž angažován v několika Společnostech skupiny. Společnosti tedy měly společné vrcholné vedení podle bodu 3 Úředního sdělení ČNB. Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku [ulice], z úplného výpisu z obchodního rejstříku [příjmení], [právnická osoba] Mlýn a [příjmení] mají stejného družstevníka, tj. společnost [právnická osoba], [IČO] COMMEMAX byl v době poskytnutí úvěrů předsedou družstva [příjmení] a [příjmení] mlýn. Práva a povinnosti [právnická osoba] spojená s funkcí předsedy družstva vykonávala [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], družka [jméno] [příjmení]. V současnosti je předsedou družstva [příjmení] přímo [jméno] [příjmení], předsedou družstva [příjmení] mlýn je v současnosti [právnická osoba], [IČO], práva a povinnosti [právnická osoba], s.r.o. spojená s funkcí předsedy družstva vykonává [jméno] [příjmení] [ulice] a [příjmení] měly stejný statutární orgán podle bodu 3 Úředního sdělení ČNB. 11 Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku SMC a z úplného výpisu z obchodního rejstříku CAVD, MUDr. [jméno] [příjmení] působil v době poskytnutí úvěrů ve funkci jednatele [příjmení], jednatelem CAVD byl v době poskytnutí úvěrů Ing. [jméno] [příjmení], následně v době od [datum] do [datum] byl jednatelem [příjmení] [jméno] [příjmení] a od [datum] opět [jméno] [příjmení]. 12 Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], v době poskytnutí úvěrů byla jediným společníkem CAVD společnost [právnická osoba], [IČO], majoritním společníkem [právnická osoba] byl Ing. [jméno] [příjmení], nyní je jediným společníkem [právnická osoba] v obchodním rejstříku zapsaná SMC. Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku [anonymizováno], z úplného výpisu z obchodního rejstříku SMC, z úplného výpisu z obchodního rejstříku Finanční skupina [právnická osoba] 13 Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], v době poskytnutí úvěrů byla jediným společníkem [anonymizováno] společnost [právnická osoba], [IČO], jediným společníkem SMC byla v době poskytnutí úvěru Finanční skupina [právnická osoba], [IČO]. Jediným akcionářem společností [právnická osoba] a Finanční skupina [právnická osoba] je [právnická osoba], [IČO]. Stejná osoba měla kvalifikovanou účast na [anonymizováno] a SMC ve smyslu bodu 2 Úředního sdělení ČNB. 14 Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], dcera [jméno] [příjmení], vlastní 100% obchodní podíl [anonymizováno], [jméno] [příjmení] je od [datum] jednatelem [anonymizováno]. Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku COMMEMAX, [příjmení], [ulice], [jméno] [příjmení] vlastní obchodní podíly COMMEMAX a působí nebo působila jako statutár [příjmení] a [ulice], dále měla nebo má na starosti platební styk přes INTERNETBANKING u všech dlužníků i spoludlužníků u [příjmení] [příjmení]. 15 Jak soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku FFUS, jednatelem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] je [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z blankosměnky vystavené CAVD, z Dohody o přistoupením SMC k závazkům CAVD, ze Zástavní smlouvy k nemovitostem FFUS (zajištění dluhů CAVD), z Dohody o přistoupení FFUS k závazkům CAVD, z Dohody o přistoupení [právnická osoba] k závazkům CAVD, úvěr poskytnutý CAVD je mj. zajištěn blankosměnkou vystavenou CAVD a avalovanou SMC, [jméno] [příjmení], FFUS, [právnická osoba], přistoupením SMC k závazkům CAVD, když z bodů (i) a (ii) plyne, že SMC a CAVD jsou propojeny zárukami a úvěry ve smyslu bodu 4. Úředního sdělení ČNB), (iii) zástavním právem k nemovitostem FFUS, (iv) přistoupení FFUS k dluhům CAVD, (v ) přistoupením [právnická osoba] k dluhům CAVD, (z bodů (iii), (iv), (v ) plyne, že CAVD a FFUS a [právnická osoba] jsou propojeny zárukami a úvěry ve smyslu bodu 4. Úředního sdělení ČNB). 16 Jak soud zjistil z blankosměnky vystavená SMC, ze Zástavní smlouvy k nemovitostem FFUS (zajištění dluhů SMC), z Dohody o přistoupení FFUS k závazkům SMC, úvěr poskytnutý SMC je mj. zajištěn: (i) blankosměnkou vystavenou SMC, která byla avalovaná [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ], jediným společníkem SMC, a FFUS, (ii) zástavním právem k nemovitostem FFUS, (iii) přistoupením FFUS k závazkům SMC z úvěru. 17 Jak soud zjistil z blankosměnky vystavené [anonymizováno], ze Zástavní smlouvy k nemovitostem [anonymizováno] (zajištění dluhů [anonymizováno]), z Dohody o přistoupení [anonymizováno] k dluhům [anonymizováno], úvěr poskytnutý [anonymizováno] je mj. zajištěn (i) blankosměnkou vystavenou [anonymizováno], která byla avalovaná [jméno] [příjmení] a [anonymizováno], (ii) zástavním právem k nemovitostem [anonymizováno] (iii) přistoupení [anonymizováno] k dluhům [anonymizováno]. 18 Jak soud zjistil z blankosměnky vystavená družstvem [příjmení] mlýn, z Dohody o přistoupení COMMEMAX – [příjmení] mlýn, úvěr poskytnutý družstvu [příjmení] mlýn je mj. zajištěn (i) blankosměnku vystavenou družstvem [příjmení] mlýn, která byla avalovaná COMMEMAX a [jméno] [příjmení], (ii) přistoupením COMMEMAX k závazkům družstva [příjmení] mlýn. 19 Jak soud zjistil z blankosměnky vystavené [příjmení], z Dohody o přistoupení COMMEMAX k závazkům družstva [příjmení], ze Zástavní smlouvy k podílu [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba], ze Zástavní smlouvy k pohledávkám [právnická osoba] z nájmů, z úplného výpisu z obchodního rejstříku [příjmení] [jméno], družstvo, z Dohody o přistoupení [příjmení] [jméno], družstvo k závazkům družstva [příjmení], z úplného výpisu z obchodního rejstříku [příjmení] [příjmení], družstvo, z Dohody o přistoupení [příjmení] [příjmení], družstvo k závazkům družstva [příjmení], z úplného výpisu z obchodního rejstříku Diplomat, družstvo, z Dohody o přistoupení Diplomat, družstvo k závazkům družstva [příjmení], z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], že úvěr poskytnutý družstvu [příjmení] byl mj. zajištěn: (i) blankosměnkou vystavenou družstvem [příjmení], která byla avalovaná COMMEMAX a [jméno] [příjmení], (ii) přistoupením COMMEMAX k závazkům družstva [příjmení], (iii) zástavním právem k podílu [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba], (iv) zástavním právem k pohledávkám [právnická osoba] z nájmů, (v ) dalšími přistupiteli k úvěru poskytnutému [příjmení] byli [příjmení] [jméno], družstvo, [IČO] (předsedou družstva byl v té době COMMEMAX, nyní je to [jméno] [příjmení], členy družstva jsou COMMEMAX, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], [IČO]), [příjmení] [příjmení], družstvo, [IČO] (předsedou družstva byl v té době COMMEMAX, nyní je to [jméno] [příjmení], členy družstva jsou COMMEMAX, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]), Diplomat, družstvo, [IČO] (předsedou družstva je [jméno] [příjmení], členy družstva jsou COMMEMAX, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]). Z křížového zajištění úvěrů poskytnutých Společnostem a ze skutečnosti, že jednotlivé úvěry jsou zajištěny stejnými osobami, plyne, že finanční těžkosti jednoho subjektu budou mít dominový efekt. Výše popsané vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné ze Společností způsobí platební potíže ostatních Společností. CAVD, [anonymizováno], SMC, [ulice] a [příjmení] sídlily na jedné adrese ve společně sdílené kanceláři - [adresa], PSČ [PSČ], jak vyplynulo z obchodního rejstříku. 20 Jak soud zjistil ze znaleckého posudku znaleckého ústavu PROSCON, tzv.“ pravidla angažovanosti“ vyplývají z § 11 zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, že družstevní záložna dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu (dále jen„ pravidla angažovanosti“) na individuálním základě. [ulice] záložna dodržuje také pravidla angažovanosti na konsolidovaném základě, jestliže je odpovědnou úvěrovou institucí ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce. [ulice] záložna udržuje trvale svou platební schopnost. [ulice] záložna je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků ve vztahu k aktivům nebo k pasivům, popřípadě ke skupině vybraných položek aktiv nebo pasiv, b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků, c) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv. 3) Pravidla a ukazatele podle odstavců 1 a 2 stanoví [ulice] národní banka vyhláškou. Výše uvedená citace Zákona je znění účinné v prosinci 2013. Pravidla angažovanosti jsou dále rozvedena v § 180 a násl. Vyhlášky. Podle § 181 odst. 1 Vyhlášky platí, že:„ angažovanost investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob po zohlednění zajištění podle § 183 až 185 nesmí přesáhnout 25% součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III; tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 a § 182.“ Jak soud zjistil z Informace o Moravském Peněžním Ústavu – spořitelním družstvu k [datum], podle informací o Moravském Peněžním Ústavu – spořitelním družstvu k [datum] uveřejňovaných dle § 7b odst. 1 a 2 zák. a zpracovaných dle vyhlášky, které byly zveřejněny na webových stránkách [příjmení] [příjmení] ([webová adresa]), byla souhrnná výše kapitálu (tj. součet původního a dodatkového kapitálu) po zohlednění odčitatelných položek a stanovených limitů pro dodatkový kapitál k [datum] 925 069 000 Kč a k [datum] 870 086 000 Kč. Jestliže [příjmení] [příjmení] poskytla úvěry Společnostem (Skupině), coby ekonomicky spjaté skupině osob, v souhrnné výši 408.000.000 Kč, tak úmyslně porušila pravidla angažovanosti stanovené v § 11 Zákona a v § 180 a násl. Vyhlášky. Znalecký ústav [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], byl požádán, aby posoudil, zda byla poskytnutím úvěrů společnostem [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], [právnická osoba], [IČO], [příjmení], družstvo, později [ulice], bytové družstvo, [IČO] a [příjmení] [jméno], družstvo, [IČO], porušena zákonná pravidla úvěrové angažovanosti. V návaznosti na tuto žádost znalecký ústav [právnická osoba] vypracoval Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], ve kterém dospěl k tomuto závěru, že„ Úvěrová angažovanost Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo (nyní [právnická osoba]) ve vztahu k subjektům [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení], družstvo, později [ulice], bytové družstvo, [příjmení] [jméno], družstvo, [právnická osoba], byla za platnosti předpokladu, že tyto subjekty tvoří ekonomicky spjatou skupinu osob, jakož i dalších předpokladů uvedených v nálezu tohoto znaleckého posudku, k jednotlivým datům následující: [datum] od 29,62% do 31,49%, [datum] od 35,46% do 37,70%, dne [datum] od 44,10% do 46,89% uvedených intervalů vyplývá, že limit 25% úvěrové angažovanosti MPU vůči ekonomicky spjaté skupině osob byl překročen ke všem sledovaným datům. Dne [datum], kdy byla uzavřena poslední úvěrová smlouva v rámci ekonomicky spjaté skupiny osob, byly limity uvěrové angažovanosti žalované [příjmení] [příjmení] překročeny velmi výrazně. Znalec neposuzoval, zda jsou úvěrované subjekty ekonomicky spjatou skupinou osob, protože se nejednalo o otázku odbornou. Jak soud zjistil z Právního stanoviska Ústavu práva a právní vědy, o. p. s. k posouzení existence ekonomicky spjaté skupiny osob ze dne [datum], a to konkrétně [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] [jméno], družstvo, [příjmení], družstvo, jinak také [ulice], bytové družstvo, posuzované osoby tvořily v posuzovaném období ekonomicky spjatou skupinu osob podle § 2 odst. 1 písm. d) bod 2. Vyhlášky ČNB, jak vyplynulo z veřejných rejstříků a úvěrových smluv, jež uzavřely posuzované osoby a Moravský peněžní ústav (dále jen„ MPÚ“) a z potvrzení [právnická osoba] Provázanost posuzovaných osob měla více rovin, jež představovaly zejména personální propojení na úrovni osob blízkých, zajišťování úvěrových vztahů mezi posuzovanými osobami navzájem a předchozí jednotné financování uvedené skupiny osob [právnická osoba], vše kryto vědomím MPÚ v souvislosti s jejich úvěrovým převzetím. Z uvedených důvodů a popsaných souvztažností podle znaleckého ústavu bylo lze usuzovat na skutečnost, že v případě, kdy by měla jakákoliv osoba z posuzovaných osob finanční těžkosti, může tato skutečnost způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních z posuzovaných osob. Jak soud zjistil z usnesení soudního exekutora, Mgr. [jméno] [jméno], ve věci exekuce vedené na základě pověření, jež vydal zdejší soud pod č. j. 49 EXE 1126/2019-14, ve prospěch oprávněného, společnosti [právnická osoba] proti povinnému [právnická osoba], a to k uspokojení pohledávky 59 462 149,74 Kč, bylo rozhodnuto o jejím zastavení, a to na základě návrhu oprávněného. 21 Soud zamítl pro nadbytečnost důkaz výslechem MUDr. [příjmení], když veškeré podstatné skutečnosti vyplynuly z listinných důkazů, kterými bylo provedeno dokazování. 22 Soud po právní stránce věc hodnotil nejprve se zřetelem k ustanovení § 80 o. s. ř., podle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Pokud šlo o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně ve sporu, soud přihlédl k platné judikatuře v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 797/2000 a sp. zn. 30 Cdo 1943/2004, podle kterého naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy podle § 80 písm. c) o. s. ř. může mít i osoba, která není účastníkem smlouvy, jestliže by vyhovění takové žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Soud vycházel ze skutečnosti, že osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy nebo neexistence konkrétního právního vztahu může být i osoba, která není signatářem smlouvy nebo přímým účastníkem právního vztahu. Předpokladem však je, že případný úspěch určovací žaloby se projeví ve zlepšení jeho právního postavení, tudíž pokud šlo o naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy podle § 80 písm. c) o. s. ř., postupoval soud dle platné judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně podle rozhodnutí vedeného pod sp. zn. 22 Cdo 797/2000 nebo sp. zn. 30 Cdo 1943/2004, podle kterých jej může mít i osoba, která není účastníkem smlouvy, jestliže by vyhovění takové žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. 23 Soud se nejprve zabýval otázkou, zda v daném případě existuje naléhavý právní zájem na určení, až v dalším kroku se zabýval platností či existencí předmětných právních úkonů a vztahů. Soud má v daném případě za to, že není dán naléhavý právní zájem na určení v případě této určovací žaloby, když podle § 80 o.s.ř. se lze určení, zda tu právní poměr je či není, žalobou domáhat jen tehdy, jeli na tom naléhavý právní zájem.„ Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 nemá žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. Naléhavý právní zájem pak není dán zejména v případech, kdy žalobkyni náleží jiné prostředky obrany (či ochrany) údajně dotčených práv, a kdy by tak žaloba plnila toliko„ akademickou“ funkci. Žalobkyně přistoupila k závazkům [anonymizováno] ze Smlouvy o úvěru a zavázala se je pro případ, že tyto závazky neuspokojí [anonymizováno], uspokojit sama. Tento svůj závazek však nesplnila, a v důsledku porušení této smluvní povinnosti je aktuálně dlužná částka vůči [anonymizováno] i žalobkyni vymáhána exekučně, a to v již dříve uvedeném řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 49 EXE 1126/2019, přičemž exekučním titulem je notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Má-li žalobkyně za to, že Smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním úkonem, je na ní, aby takovou obranu uplatnila právě v rámci tohoto exekučního řízení, kde ji k tomu procesní předpisy (resp. zvláštní ustanovení věnující se obraně povinného) dávají příležitost. Žalobkyně ostatně tímto způsobem (procesně správně, blíže viz níže citované závěry Nejvyššího soudu ČR) postupovala, exekuční soud však její námitku neshledal důvodnou a návrh na zastavení exekuce i z tohoto důvodu zamítl (přesněji řečeno soud posoudil platnost Smlouvy o úvěru, včetně totožné argumentace žalobkyně, jako jednu z předběžných otázek). Podle platné judikatury v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2714/2013, jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí (exekuci) podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, který obsahuje všechny formální náležitosti, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvod k zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 268 odst. 1 písm. h/, § 269 odst. 1, 2 o.s.ř.). Rozsudkem, kterým by soud v občanském soudním řízení k žalobě povinné osoby (pravomocně) určil, že pohledávka ze závazkového právního vztahu neexistuje, by exekuční soud nebyl vázán; otázku existence závazku by (znovu) posuzoval – pro účely rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) jako předběžnou a z rozsudku by vyšel jen při nezměněných skutkových okolnostech (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně může mít na určení neplatnosti Smlouvy o úvěru právní zájem pouze z důvodu, aby zabránila výkonu rozhodnutí (exekuci). Jak nicméně judikoval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí citovaném výše, (ne) existenci vymáhaného závazku je nutné posuzovat až v rámci exekučního řízení, a ani případné určení neplatnosti Smlouvy o úvěru v tomto řízení by tak budoucímu exekučnímu sporu nezabránilo. Jedná se tedy ryze jen o tzv. akademickou žalobu viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 7. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2953/2007, podle kterého dovolací soud pokládá za správný (a plně odpovídající konstantní soudní praxi) závěr, podle něhož po nařízení soudního výkonu rozhodnutí (po pověření a nařízení exekuce) na podkladě titulu, jímž je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, se otázka, zda oprávněná osoba má či nemá podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění, řeší ve zvláštním„ sporném“ řízení o zastavení soudního výkonu (exekuce), jinak řečeno, řešení otázky, zda pohledávka nebo jiný nárok, jichž se„ dohoda“ v zápise týká, vychází ze závazku, který nikdy nevznikl, případně již zanikl, který je neplatný nebo se promlčel, pro účely vykonávacího (exekučního) řízení pomocí určovací žaloby je nepřípustné, neboť vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Domáhá-li se žalobkyně určovací žalobou opětovného posouzení otázky, která již byla nadepsaným soudem jednou vyřešena viz. usnesení č. j. 49 EXE 1255/2019-258, jež je však vedeno mezi odlišnými účastníky, jedná se zjevně jen o další obstrukční prostředek sledující oddálení vynucení peněžité povinnosti, nadto prostředek nepřípustný, neboť totožnou argumentaci měla využít výlučně v rámci exekučního řízení, a z povahy věci proto na určovací žalobě nemůže mít naléhavý právní zájem. Zcela lichá je argumentace žalobkyně, že určením předejde žalobě na splnění povinností ze Smlouvy o úvěru, neboť je to žalovaná, kdo je věřitelem z této smlouvy a kdo by potenciálně mohl žalovat na plnění, tudíž žalobkyně by nebyla aktivně věcně legitimována v uvedeném řízení, navíc smluvní vztah mezi žalobkyní, [anonymizováno] a žalovanou dospěl do fáze nuceného výkonu rozhodnutí, a svojí povahou preventivní určovací žaloba zde proto není přípustná. 24 Pokud šlo o pojem ekonomicky spjatá skupina osob, vycházel soud z ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen„ Vyhláška“) je ekonomicky spjatou skupinou osob (dále jen„ ESSO“):„ dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, neboť 1. jsou navzájem propojeny tím, že jsou ve vztahu ovládající a ovládané osoby, nebo 2. jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních osob.“ Vyhláška ČNB je vydaná na základě zákonného zmocnění v § 11 odst.

3. Ustanovení § 181 odst. 1 Vyhlášky ČNB stanoví, že angažovanost investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob po zohlednění zajištění podle § 183 až 185 nesmí přesáhnout 25% součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III.; tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 a § 182. Z uvedeného plyne zákaz přesáhnout limit angažovanosti, dále zákaz poskytnout úvěry, které přesahují limit angažovanosti, a zákaz uzavřít úvěrovou smlouvu, která nerespektuje tato pravidla angažovanosti. Důsledkem (vědomého a úmyslného) porušení tohoto zákazu ze strany [příjmení] [příjmení] je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 39 dříve platného občanského zákoníku O to jde přesně v tomto případě, kdy jsou pravidla angažovanosti stanovena na ochranu družstevníků, stability finančního trhu a tím i obecného zájmu, jakož i subjektů, které zajišťují dluhy a podstupují riziko ztráty, kterému se vystavují, jestliže dlužník není schopen dostát svým závazkům vůči bance, avšak v daném případě těmto subjektům žalovaná zakryla skutečný rozsah a dosah rizika (angažovanosti). Pravidla angažovanosti a neplatnost smluv uzavřených v rozporu s nimi jsou dále stanoveny zákonem z důvodu ochrany družstevních záložen, družstevníků a klientů před nezákonnými kroky pracovníků a managementu družstevní záložny. Analogicky k Zákonu je nutno také vzít v potaz ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, podle kterého je banka (analogicky k družstevní záložně) povinna postupovat obezřetně, nepoškozovat zájmy vkladatelů a neohrožovat svou stabilitu. Odstavec 2 § 12 zákona o bankách pak přímo zakazuje bance uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, a to pod sankcí neplatnosti. Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4123/2010, souvisejícím s nechvalně proslulým případem zkrachovalé IPB banky (Investiční a [právnická osoba]) a přemrštěnou odměnou za právní služby a zprostředkování, vyjádřil tak, že smlouva, která by mohla ohrozit bezpečnost a stabilitu banky, je absolutně neplatná. Nejvyšší soud potvrdil předchozí rozhodnutí odvolacího soudu o absolutní neplatnosti smlouvy ohrožující bezpečnost banky s odkazem na neplatnost z důvodu s rozporu se zákonem, konkrétně právě ustanovením § 12 zákona o bankách:„ Nejvyšší soud neshledal, že by odvolací soud řešil otázku neplatnosti smlouvy pro rozpor s ustanovením § 12 odst. 2 zákona o bankách odlišně od rozhodovací praxe soudů za situace, kdy důsledek v podobě neplatnosti smlouvy, je-li tato uzavřena v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 věty první zákona o bankách, stanoví přímo tento zákon“ Nepominutelná je i ‚právní věta‘ znějící„ Smlouva, která je v rozporu se zákonem, nemá právní následky zamýšlené smluvními stranami bez ohledu na to, která ze smluvních stran neplatnost způsobila, a bez ohledu na to, zda některá ze smluvních stran smlouvu uzavřela v dobré víře.“ (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4123/2010). Nejvyšší soud, pokud jde o relevanci trestněprávních jednání pro soukromoprávní vztah, judikoval (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2705/2006, ze dne 29. 5. 2007):„ Platnými právními úkony jsou takové projevy vůle (§ 34 obč. zák.), které mají všechny zákonem stanovené náležitosti, k nimž patří i podmínka dovolenosti jednání. Ustanovení § 39 obč. zák. stíhá sankcí neplatnosti právní úkony contra legem, in fraudem legis a contra bonos mores; vymezuje tak tři skutkové podstaty nedovolenosti právních jednání. Pro právní úkony, které obsahem nebo účelem odporují zákonu, je charakteristické, že se ocitají v rozporu s výslovným imperativem (zákazem, příkazem) formulovaným v zákoně, popř. s imperativem obsahovým, tj. sice expressis verbis neformulovaným, ale ze zákona přímo vyplývajícím. Vznik a plnění z takových právních úkonů objektivní právo nepřipouští, jinými slovy, účinky, které s nimi účastníci spojovali, nemohou nastat. Právě o takový případ se jedná v dané věci, když bylo zjištěno, že žalovaný při uzavření předmětné kupní smlouvy uvedeným jednáním spáchal trestný čin podvodu, za nějž byl v trestním řízení pravomocně odsouzen. Lze uzavřít, že právní úkon, který je rozhodující součástí skutku, za nějž byla osoba, jež jej učinila, uznána pravomocným rozsudkem v trestním řízení vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, je neplatný pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.)“ 25 Pokud šlo o posouzení platnosti právního úkonu, resp. jednání či existence právního vztahu, postupoval podle § 39 obč. zák., když úvěrová smlouva uzavřená mezi [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] byla uzavřena za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Právní jednání je neplatné v případě, kdy je právní jednání výslovně zakázáno, tj. kdy právní jednání je v rozporu se zákazem nebo příkazem, nebo kdy se ocitá v rozporu se zákonným zákazem, tj. právní úkon contra legem, popř. podle právní praxe - NS sp. zn. 30 Cdo 2705/2006 – s imperativním příkazem, který není sice zákonem výslovně formulován, ale ze zákona vyplývá. Právní úkon je neplatný i tehdy, je-li v rozporu s jinými obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zákonného zmocnění a uveřejněnými předepsaným způsobem ve Sbírce zákonů, např. s vyhláškou ministerstev či jiných ústředních orgánů. Právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem i tehdy, je-li v rozporu s rozhodnutím vydaným příslušným státním orgánem na základě zákonného zmocnění. Podle § 11 zák. o družstevních záložnách jsou tyto povinny dodržovat pravidla angažovanosti, z čehož plyne zákaz uzavírat smlouvy, které jsou v rozporu s pravidly angažovanosti. 26 Soud dále vycházel v neposlední řadě z ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, jenž vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 27 Soud vzal za prokázaný skutkový stav, že žalovaná vedle [anonymizováno] poskytla úvěry osobám [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] [jméno], družstvo, [ulice], bytové družstvo, jak vyplynulo ze vzájemného personálního propojení a křížového zajištění. Žalobkyně shora uvedeným postupem vědomě porušila právní předpisy, neboť úvěrovaná částka 408 000 000 Kč překračovala povolený limit úvěrové angažovanosti vůči ekonomicky spjaté skupině osob stanovená vyhláškou ČNB. Ze znaleckého posudku [právnická osoba], s . předloženého žalobkyní vyplynulo, že za předpokladu, že všechny shora označené subjekty byly součástí ekonomicky spjaté skupiny osob, mohlo dojít k překročení limitu úvěrové angažovanosti. Jak zdejší soud zjistil z řízení vedených u něj pod sp. zn. 49 EXE 1255/2019 (konkrétně pak v usnesení č.j. 49 EXE 1255/2019-258) a 49 EXE 1126/2019 (konkrétně v usnesení č.j. 49 EXE 1126/2019-351), konkrétně z usnesení nadepsaného soudu ze dne 24. 1. 2020, č.j. 49 EXE 1126/2016-351, usnesení nadepsaného soudu ze dne 28. 2. 2020, č. j. 49 EXE 1255/2019-285 (cestou soudu), z výpisů z obchodního rejstříku, v obou případech soud dospěl k závěru, že i když k překročení úvěrové angažovanosti vůči ekonomicky spjaté skupině osob došlo, nemůže mít taková skutečnost vliv na platnost právního jednání jako takového. Jak soud zjistil z výpisů z obchodních rejstříků níže citovaných společností, společníky a statutárními orgány jmenovaných subjektů byly v rozhodné době u [anonymizováno], u kterého jediným jednatelem byl Ing. [příjmení] [příjmení], jediným společníkem [právnická osoba] U CAVD byl jediným jednatelem Ing. [jméno] [příjmení], jediným společníkem [právnická osoba], jehož jednatelem byl [příjmení] [příjmení] a společníky Ing. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], u SMC jediným jednatelem byl MUDr. [jméno] [příjmení], jediným společníkem Finanční skupina [právnická osoba] U [právnická osoba] [obec] byla statutárním orgánem společnost [právnická osoba], za níž jednala [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] [jméno] byla statutárním orgánem rovněž společnost [právnická osoba], za níž jednala [jméno] [příjmení]. Jak soud zjistil z úvěrové dokumentace jednotlivých dlužníků a shodných tvrzení účastníků řízení, existovalo personální propojení mezi shora uvedenými subjekty, stalo se tak např. v případě [právnická osoba] a [příjmení] [jméno], a to prostřednictvím osoby paní [příjmení]. Limit úvěrové angažovanosti vůči těmto subjektům byl překročen. Pokud šlo o křížové zajištění všech jmenovaných úvěrovaných osob, úvěr CAVD byl zajištěn [jméno] [příjmení], společnosti [právnická osoba], a společnosti [právnická osoba] Úvěr SMC byl zajištěn [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a FFUS. Úvěr [anonymizováno] byl zajištěn [jméno] [příjmení] a žalobkyní. [příjmení] [příjmení] byl zajištěn společností [právnická osoba], [příjmení] [jméno], družstvo, družstva [příjmení] [příjmení], družstvo, družstva Diplomat, družstvo, a [právnická osoba], k. s . [příjmení] [příjmení] [jméno] byl zajištěn [právnická osoba]. Na křížové zajištění bylo možné usuzovat u úvěrů poskytnutých dvojici subjektů CAVD a SMC, resp. dvojici [příjmení] a [ulice]. Znalecký posudek [právnická osoba], s ., je založen na předpokladu, že všechny žalobkyní jmenované subjekty tvořily ekonomicky spjatou skupinu osob. Některé shora poskytnuté úvěry byly zcela splaceny a jiné jsou vymáhány exekučně, za což nesou odpovědnost statutární zástupci jednotlivých subjektů uvedených shora. I když k překročení limitů úvěrové angažovanosti došlo, nemohla taková skutečnost mít vliv na platnost právního jednání jako takového s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 4407/2017-468, podle kterého s platností právního úkonu statutárního orgánu (resp. v tomto případě jím pověřené osoby) právní předpisy nespojují splnění žádných dalších podmínek. V případě řešeném Nejvyšším soudem dlužník usuzoval na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu neexistence řádně zřízené úvěrové komise podle § 6 zák. č. 87/1995 Sb. Nejvyšší soud nicméně takovou argumentaci odmítl s tím, že takový nedostatek nemůže mít vliv na platnost právního úkonu, neboť jeho závaznost právní předpisy spojují toliko s řádným projevem vůle statutárního orgánu, nikoli se splněním dalších souvisejících, byť zákonných, podmínek. Pokus žalobkyně o argumentační konstrukci absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je dle právního popření smluvní povinnosti na úkor žalované, resp. jejich akcionářů (dříve družstevníků). Za situace, kdy [anonymizováno] po celou dobu smluvního vztahu (přesněji až do okamžiku splatnosti dlužné jistiny) považovala Smlouvu o úvěru za platnou, úvěrové prostředky vyčerpala a většinu svých smluvních povinností řádně plnila, se snaha o konstrukci neplatnosti smlouvy o úvěru jeví jako zneužití práva vůči věřiteli. Zatajila-li [anonymizováno], resp. žalobkyně, že jsou osobami skrytě podléhající jednotnému řízení, nemůže nyní nést z takového nepoctivého jednání užitek. 28 Soud výrokem I. a II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, když měl za to, že nebyla splněna podmínka existence naléhavého právního zájmu jak na určení, že úvěrová smlouva registrační [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba], a [právnická osoba] s.r.o., je absolutně neplatná, tak na určení, že dohoda o přistoupení k závazku ze dne [datum] mezi účastníky, jíž bylo přistoupeno k úvěrové smlouvě registrační [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou [právnická osoba], a [právnická osoba] s.r.o., je absolutně neplatná a mezi účastníky neexistuje z uvedené dohody o přistoupení k závazku ze dne [datum] žádný právní vztah. 29 O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela neúspěšná žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13 552 Kč, jež představuje jednak odměnu z jistiny 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní pomoci po 2 500 Kč, tj. 10 000 Kč (2x vyjádření, 1x odvolání do rozhodnutí soudu, 1x účast u ústního jednání), a to podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, jednak čtyři režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč podle § 13 cit. vyhl. V neposlední řadě 21% DPH z odměny ve výši 11 200 Kč, tj. 2 352 Kč podle § 137 o.s.ř.