28 C 105/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa, Slovakia o určení dědického práva

I. Žaloba, že žalobce je dědicem pohledávky ve výši částka v dědickém řízení po zemřelé jméno příjmení, narozené dne datum, rodné číslo, posledně bytem adresa žalobce, zemřelé dne datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladu řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa, Slovenská republika.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce proti žalované domáhá určení, že je dědicem pohledávky ve výši částka v dědickém řízení po zemřelé jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa žalobce, zemřelé datum. Žalobce tvrdí, že zůstavitelka zanechala závěť ze dne datum ve prospěch žalobce, podle ní zdědil pohledávku ve výši částka s příslušenstvím za jméno příjmení bytem adresa. Dědictví po zůstavitelce projednal Obvodní soud pro Prahu 1. Jako jediná dědička byla určená žalovaná. Na základě závěti ze dne datum požádal žalobce dne datum o dodatečné projednání dědictví. Žalovaná s tímto projednáním nesouhlasila, proto žalobce podává tuto žalobu. Výše pohledávky je pak dána součtem jistiny a jejího příslušenství. Žalobce tvrdil, že pohledávku, respektive závazek jméno příjmení hradila Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti z titulu nesprávného úředního postupu. Pohledávka byla uhrazena dne datum na účet zůstavitelky, č. bankovní účet. V této souvislosti pak žalobce upozornil, že původní pohledávka byla určitým způsobem transformována, protože ke konečnému plnění došlo prostřednictvím ČR – Ministerstvo spravedlnosti z titulu nesprávného úředního postupu, protože proti jméno příjmení, jako žalované, byl podán návrh na vydání předběžného opatření, které by jí zakázalo zcizit jí vlastněnou nemovitost. Předběžnému opatření sice soud vyhověl, ale ne ve lhůtě 7 dnů, ale až po více než půl roce. Tohoto pochybení soudu využila jméno příjmení a v mezidobí jí vlastněnou nemovitost zcizila a tak se zbavila veškerého zabavitelného majetku. Jednalo se o zřejmě nesprávný úřední postup. Zůstavitelce byla přiznána předmětná pohledávka, včetně příslušenství vůči České republice – Ministerstvu spravedlnosti.

2. Žalovaná nárok neuznala v celém rozsahu ani co do výšky, ani co důvodu. Namítala, že podle závěti se stal žalobce dědicem pouze jednoho majetku, který mu v závěti zůstavitelka odkázala. Namítala, že zůstavitelka, bývalá manželka žalobce, podala dne datum proti jméno příjmení, další manželce žalobce, žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím, protože jí nevrátila peněžitou půjčku, kterou jí půjčila na zakoupení bytu. Rozsudkem ze dne datum soud žalobkyni zcela vyhověl, rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne datum podala jméno příjmení návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal jméno příjmení nakládat s bytovou jednotkou číslo v obec a číslo, zapsané na list vlastnictví, který měla jméno příjmení ve svém výlučném vlastnictví. O tomto návrhu rozhodl soud až usnesením ze dne datum, návrhu vyhověl, prvostupňové usnesení bylo potvrzené usnesením Městského soudu v Praze. příjmení jméno příjmení, jako prodávající, uzavřela dne datum kupní smlouvu se jméno příjmení, na základě které prodala bytovou jednotku číslo v obec a číslo za kupní cenu částka. Dne datum byl návrh na vklad vlastnického práva doručen do Katastru nemovitostí. Kupní cena měla být použita na koupi obchodního podílu ve právnická osoba anonymizována dvě slova Nabyvatelem tohoto obchodního podílu měla být dcera prodávající jméno příjmení jméno příjmení. Žalovaná dále popsala i průběh exekuce, resp. exekucí v této souvislosti vedených. Namítala dále, že podle hologramové závěti ze dne datum paní jméno příjmení, bývalá manželka žalobce, odkázala žalobci pohledávku vůči jméno příjmení, uplatňované u Obvodního soudu pro Prahu 4, případně obec a číslo, ve výši částka s příslušenstvím. V dědickém řízení žalobce prohlásil, že tato pohledávka neexistuje, stejně tak jako další pohledávka z půjčky anonymizováno jméno celé jméno žalobce. Žalobce jako dědic byl poučen o právu výhrady soupisu, ale výhradu neuplatnil. Žalovaná dále namítala, že pokud žalobce v žalobě tvrdí, že předmětná pohledávka byla určitým způsobem„ transformovaná“, s tímto žalovaná nesouhlasila. Namítala, že k tomu žalobce nenavrhuje žádný důkaz. Transformace pohledávky by mohla být možná jen v případě písemně projevené vůle zůstavitelky, ale k tomu nedošlo. Domáhá se nyní určení, že je dědicem pohledávky ve výši částka. Přitom tato suma je totožná s tou, která byla zaplacena zemřelé jméno příjmení Ministerstvem spravedlnosti dne datum na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Žalobkyni, tedy zůstavitelce, byly přiznány i náklady odvolacího a dovolacího řízení. Vše bylo z důvodu nesprávného úředního postupu soudu I. stupně, který vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření až po 6 měsících od podání návrhu. Žalovaná rovněž poukazovala na to, jakým způsobem soudy odůvodnily pohledávku po zůstavitelce z titulu náhrady škody. Pohledávky zůstavitelky vůči jméno příjmení a její pohledávka vůči České republice jsou tedy dvě rozdílné pohledávky. Zaplacením pohledávky z titulu náhrady škody nedošlo k úhradě pohledávky vůči jméno příjmení. Žalobce se tedy nemůže domáhat vyplacení předmětné částky, neboť zůstavitelka mu tuto částku neodkázala. Podle závěti vyplacená částka nebo její částka patří žalované, neboť nabyla práva a povinnosti k příslušnému účtu.

3. Soud provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. spisová značka a spisem Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. spisová značka, výpisem z účtu ERA č. bankovní účet, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu spisu spisová značka zdejšího soudu soud zjistil, že podle úmrtního listu jméno příjmení zemřela dne datum. Ve spise je obsažena závěť, úředně ověřená kopie rukou psaná, podle které jmenovaná anonymizováno případ smrti odkazuje za 1. své neteři celé jméno žalované byt v osobním vlastnictví obec a číslo, ulice a číslo, č. bytu anonymizováno, včetně veškerého vybavení bytu, úspory v poštovní spořitelně č. ú. bankovní účet, dále finanční pohledávku z půjčky Ing. jméno celé jméno žalobce ve výši částka a částka. Kromě toho vše ostatní neuvedené pro případ nějakého opomenutí. Za 2. jméno celé jméno žalobce odkazuje pohledávku vůči jméno příjmení uplatňovanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 (obec a číslo) ve výši částka s příslušenstvím (úroky plus soudní poplatky a advokátní poplatky). Závěť je datována dne datum. Z protokolu sepsaného v kanceláři soudního komisaře dne datum pak soud zjistil, že k projednání dědictví se dostavili celé jméno žalované, anonymizováno jméno příjmení v plné moci za jméno příjmení a celé jméno žalobce. Z obsahu zjišťovaných skutečností pak soud považuje za nutné uvést, že je zde zaznamenáno, že zůstavitelka zanechala osobu spolužijící ve společné domácnosti celé jméno žalobce. V evidenci právních jednání pro případ smrti nebyly zjištěny žádné listiny. Přítomná celé jméno žalované předložila při jednání holografní závěť zůstavitelky, ve které povolala jako dědice bytu v obec a číslo, ulice a číslo, včetně vybavení, pohledávky z půjčky anonymizováno jméno celé jméno žalobce, která již neexistuje, a vše ostatní svojí neteři celé jméno žalované celé jméno žalobce odkázala pohledávku jméno příjmení, kdy tato pohledávka již neexistuje. Všichni zúčastnění závěť zůstavitelky uznali za pravou a platnou. A paní příjmení příjmení vzala na vědomí, že anonymizováno jméno příjmení již není nadále účastníkem pozůstalostního řízení. V protokole je dále uvedeno, že žádný z povolaných dědiců dědictví neodmítl. Soud je vyrozuměl o možnosti výhrady anonymizováno pozůstalosti, což také žádný z přítomných neuplatnil. V rámci soupisu majetku byla jako aktiva zjištěna jednak předmětná nemovitost, tedy bytová jednotka a dále práva a povinnosti vyplývající ze dvou účtů vedených u právnická osoba Na základě rozhodnutí závětní dědic celé jméno žalobce nenabyl z pozůstalosti ničeho. Tomu koresponduje následující usnesení č. l. 105 spisu, tam jen byla stanovena odměna soudního komisaře – notáře. Dne datum bylo zahájeno dodatečné projednání dědictví, o které požádal celé jméno žalobce. Jednalo se o pohledávku zůstavitelky jméno příjmení vůči dlužnici jméno příjmení, neboť dodatečně doložil, že pohledávka existuje v podobě již vyplacených peněz na účet zůstavitelky, která byla vymožena na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. číslo jednací, v právní moci dne datum (ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze). Tato částka včetně příslušenství v celkové výši částka došla od Ministerstva spravedlnosti ČR na účet zůstavitelky dne datum. Tuto částku žádá celé jméno žalobce nabýt dle závěti zůstavitelky. Následně toto dědické řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 25. 08. 2017, č. j. číslo jednací, s odvodněním, že dědička celé jméno žalované pohledávku neuznala, proto bylo řízení zastaveno podle § 153 z.ř.s., protože majetek mezi dědici sporný nelze do pozůstalosti zařadit. Bylo projednáváno další dodatečné dědictví. To bylo rovněž zastaveno, neboť se jednalo o peníze z přeplatku na nájemném, které platil celé jméno žalobce. K návrhu celé jméno žalované na dodatečné projednání pozůstalosti ohledně finančních prostředků zůstavitelky uložených na běžném a termínovaném účtu celé jméno žalobce u právnická osoba, obec, Slovenská republika a prostředků uložených na účtu příjmení příjmení jméno s.r.n., bylo také zastaveno, neboť celé jméno žalobce jako dědic s dodatečným projednáním tohoto majetku nesouhlasil.

4. Ze spisu Obvodního osudu pro část Prahy zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum podala jméno příjmení proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti žalobu o náhradu škody dle zák. č. 82/1992 Sb., kde požadovala náhradu škody ve výši částka s příslušenstvím. Nesprávným úředním postupem pak měl být postup Obvodního soudu pro Prahu 10, kde žalobkyně podala návrh na vydání předběžného opatření k zákazu disponovat s bytovou jednotkou ve vlastnictví jméno příjmení. Předběžné opatření bylo vydáno po více než půl roce dne datum, kromě toho Obvodní soud pro Prahu 10 informoval dlužnici jméno příjmení, respektive jí doručil zamítavé rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, které bylo podáváno v pořadí jako prvé. Toho využila jméno příjmení a předmětné jednotky se zbavila. Žalobkyně by tedy mohla, pokud by Obvodní soud pro Prahu 10 vydal předběžné opatření zákonem stanovené lhůtě 7 dnů, svůj nárok uplatnit prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce prodejem předmětné bytové jednotky. Domáhá se tedy v tomto směru náhrady škody. Řízení bylo původně zastaveno, ale k odvolání žalované bylo usnesení změněno tak, že se řízení nezastavuje. Při jednání dne datum bylo řízení částečně zastaveno co do částky částka s příslušenstvím a po provedeném dokazování soud vynesl rozsudek, kterým uložil žalované příjmení – Ministerstvo spravedlnosti zaplatit žalobkyni částku částka s 8 % úrokem p.a. z prodlení od datum do zaplacení a 8 % p.a. z částky částka od datum do datum zaplatit žalobkyni částku částka a nahradit náklady řízení. Tento rozsudkem nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací.

5. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. číslo jednací soud zjistil, že žalobce v této věci podával návrh na nařízení předběžného opatření proti žalované na bytovou jednotku vymezenou údaji z katastru na část obce. Návrh byl zamítnut s tím, že neprokázal, že v případě prodeje tohoto konkrétního bytu by se žalovaná stala nemajetnou. Z předložených důkazů nebylo možno zjistit nic o jejich majetkových poměrech. Neosvědčil ani existenci samotného nároku, když sám uvedl, že pohledávka, kterou měl nabýt z dědictví, zanikla ještě před smrtí zůstavitelky. K odvolání navrhovatele Městský soud v Praze usnesením č. j. číslo jednací usnesení soudu I. stupně potvrdil. Nesouhlasil sice s tím, že by obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí nebyla prokázána, ale souhlasil s názorem soudu I. stupně, že existenci pohledávky ve výši částka neosvědčil. Podle závěti měl zdědit pohledávku částka s příslušenstvím vůči jméno příjmení. Tato pohledávka nebyla předmětem dědického řízení. To, že žalobce prokázal poukázání částky od Ministerstva spravedlnosti podle již uvedených rozsudků, Městský soud v Praze konstatoval, že to byla náhrada škody podle zákona č. 82/1998 Sb., z čehož vyplývá, že zůstavitelce vznikla z titulu náhrada škody nová pohledávka vůči státu, která jí byla následně soudem přiznána a zaplacena. Ta nebyla předmětem závěti. Zůstavitelka nikomu tuto pohledávku neodkázala, ke dni jejího úmrtí datum ani neexistovala, neboť zanikla splněním dne datum. Úspory na účtu, na který byla částka zaslána podle závěti, měla zdědit odpůrkyně, k čemuž také došlo. Městský soud v Praze rovněž vyslovil, že pohledávka zůstavitelky za jméno příjmení a pohledávka zůstavitelky za Českou republikou jsou dvě rozdílné pohledávky. Zaplacením pohledávky z titulu náhrady škody k úhradě pohledávky jméno příjmení nedošlo. Zaplacení pohledávky, tedy po odpůrkyni celé jméno žalované, navrhovatel požadovat nemůže, protože jméno příjmení jí z tohoto titulu nic nezaplatila. Vyplacené částky Českou republikou pak nemůže navrhovatel po odpůrkyni požadovat, neboť tuto částku mu zůstavitelka neodkázala.

6. Podle § 1491 obč. zák. pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek.

7. Podle § 1494 odst. 1 obč. zák. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Podle odst. 2 závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

8. Podle § 1532 obč. zák. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

9. Podle § 1533 obč. zák. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

10. Podle § 1575 odst. 1 obč. zák. zůstavitel má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit. Podle odst. 2 závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti.

11. Po provedeném dokazování je zřejmé, že zůstavitelka zanechala platnou holografní závěť v roce 2005. Tato nebyla změněna, podle této závěti postupoval i notář a soud v rámci projednání dědictví. Závětní dědic – žalobce- nenabyl z aktiv dědictví ničeho, neboť pohledávka, kterou podle závěti měl získat, neexistovala ke dni úmrtí zůstavitelky. Ta zemřela v roce 2017.

12. Pokud žalobce tvrdí, že je dědicem pohledávky ve výroku uvedené, pak nutno konstatovat, že se jednalo o jinou pohledávku. jméno„ transformovanou“, ale úplně jinou. Jednalo se o pohledávku, kterou měla zůstavitelka proti státu, nikoli proti jméno příjmení, kterou jedinou zůstavitelka závětí odkázala žalobci. Tato pohledávka zanikla plněním od státu- Ministerstva spravedlnosti dne datum. Pokud by zůstavitelka měla vůli odkázat tuto částku žalobci, mohla tak učinit. Zemřela až v roce 2017, měla tedy čas více než tři roky na to, aby závěť změnila, ale neučinila tak. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení, a to cestovné za cestu k jednání soudu z obec do obec a zpět ve výši částka (částka dle kurzu ke dni datum) a výdaj za ubytování částka, celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.