28 C 126/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 76 451 eur s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 76 451 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 110 351 EUR od 8.1.2018 do číslo; ve výši 9 % p. a. z částky 100 351 EUR od 9. 1. 2018 do 2. 3. 2018; ve výši 9 % p. a. z částky 95 351 EUR od 3. 3. 2018 do 5. 3. 2018; ve výši 9 % p. a. z dlužné částky 85 351 EUR od 5. 3. 2018 do 6. 3. 2018; ve výši 9 % p. a. z částky 80 351 EUR od 6. 3. 2018 do 6. 4. 2018 a ve výši 9 % p. a. z dlužné částky 76 451 EUR od 6. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 210 845 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobou podanou 20. 9. 2018 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky na základě kupní smlouvy, kterou podepsal dne 14. 11. 2017 žalobce s žalovaným, a to na dodání gastronomického zařízení, podle přílohy číslo na základě cenové nabídky číslo. Tato kupní smlouva byla uzavřena dle § 409 a následující Obchodního zákoníku Slovenské republiky číslo 513/1991 Sb. Kupní cena pak byla sjednána ve výši 130 351 EUR bez DPH. Bylo sjednáno, že žalobci vzniká nárok na zaplacení kupní ceny po dodání zboží, jeho spuštění do provozu a následné vystavení faktury se splatností 30 dnů. Žalobce zboží dodal 4. 12. 2017, zároveň vystavil téhož dne fakturu se splatností 8. 1. 2018. Na této žalovaný potvrdil dodání zboží. Kupní cenu za dodání žalovaný ve stanovené splatnosti neuhradil, provedl pouze platby po 10 000 EUR ve dnech 29. 12. 2017, 2. 1. 2018, 9. 1. 2018 a 5. 3. 2018. Ve dnech 2. 3. 2018 a 6. 3. 2018 pak uhradil po 5 000 EUR. Žalobce dále započítal částku 3 900 EUR na dluh žalovaného jednostranným zápočtem ze dne 6. 4. 2018. Zbývající dlužnou částku 76 451 EUR pak požaduje touto žalobou, a to včetně příslušenství. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena 6. 9. 2018, na tu žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný učinil nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva. Předmětem této bylo dodání gastronomického zařízení, specifikovaného v příloze číslo ke smlouvě za kupní cenu 130 351 EUR bez DPH. Ve smlouvě bylo mimo jiné sjednáno, že předmět smlouvy bude po konečném zhotovení převzat kupujícím na základě přebíracího protokolu a dodacího listu. Dále se smluvní strany dohodly, že prodávajícímu vzniká nárok na zaplacení kupní ceny po dodání zboží a spuštění do provozu, na základě vyúčtovací faktury, spolu s dodacím listem, se splatností 30 dnů. Žalovaný tvrdí, že neví o tom, že by došlo k potvrzení dodacího listu nebo sepsání přebíracího protokolu, ani k převzetí dodaného zboží po jeho spuštění do provozu. Vzhledem ke sjednání 30 denní lhůty splatnosti faktury žalobce neprokázal, že by došlo ke kompletnímu dodání zboží a podepsání přebíracího protokolu do 8. 12. 2017. Tvrdil, že nepodepsal přebírací protokol. Důvodem bylo to, že při montáži mrazícího boxu žalobce porušil kanalizaci, mrazící box byl po dodání nefunkční. Žalobce neřešil ani reklamaci týkající se špatného konstrukčního řešení výparníku, nedodal výparník na chladící vitrínu, na chladícím boxu byly dveře menší, než bylo uvedeno v cenové nabídce, a kromě toho žalobce dodal nerezové zařízení, které magnetizuje. V této souvislosti žalovaný žádal žalobce o řešení vzniklých problémů a poskytnutí slevy z kupní ceny. V této souvislosti se dovolával domluvy OSN o smlouvách a mezinárodní koupi zboží, kterou podepsala jak Česká republika, tak Slovenská republika.

3. Žalobce k tomu namítal, že hlavní námitka žalovaného, tedy že vůbec nepřevzal zboží, které bylo předmětem kupní smlouvy, je zcela smyšlená. Žalovaný v místě dodání a instalace zboží provozuje restauraci od doby dodání zboží. Vzhledem k tomu, že nezaplatil kupní cenu za dodané zboží, užívá dle článku 5.1 kupní smlouvy zboží, kterého je vlastníkem žalobce, protože žalovaný by se stal vlastníkem dodaného zboží až po úplném zaplacení kupní ceny. Počíná si tedy v rozporu s dobrými mravy. Údajně žalobcem dodané zboží nebo jeho část prodal třetí osobě. Vzhledem k tomu, že žalovaný částečně plnil na předmětnou fakturu, je jasné, že ji musel převzít. Žalovaný tímto postupem dle § 407 odst. 3 Obchodního zákoníku Slovenské republiky svůj závazek uznal, v té souvislosti žalobce poukázal i na e-mailovou korespondenci.

4. Soud provedl důkaz: Výpisy z obchodního rejstříku pro oba účastníky Kupní smlouvou ze 14. 11. 2017 Cenovou nabídkou Fakturou číslo Výpisy z účtu žalobce Jednostranným zápočtem žalobce Předžalobní upomínkou s dodejkou Úrokovými sazbami ECB Vyhláškou o výši úroků E-mailovou korespondencí včetně fotografii a fotodokumentace a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Předně se soud zabýval otázkou příslušnosti zdejšího soudu a otázkou rozhodného práva. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice, ve smyslu článku 4 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) číslo 1215/2012 z 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I BIS) je příslušným k řešení tohoto sporu soud České republiky. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že místo dodání předmětu smlouvy je anonymizováno obec, obec, Česká republika. Proto je zdejší soud příslušný i ve smyslu ustanovení čl. 7, odst. 1a, Brusel I BIS.

6. Sjednané jako rozhodné právo pro posouzení práv a povinností z kupní smlouvy si účastníci zvolili právo Slovenské republiky.

7. Podle § 407 odst. 1 zák. č. 513/1991 Zb. uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části. Podle odst. 2 placení úroků se považuje za uznání závazku ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 3 plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Podle odst. 4 účinky uznání závazku způsobem uvedeným v odstavci 1 nastávají i v případě, kdy jemu odpovídající právo bylo v době uznání již promlčeno.

8. Podle § 409 odst. 1 zák. č. 513/1991 Zb. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Podle odst. 2 ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

9. To, že účastnící uzavřeli předmětnou kupní smlouvu, bylo mezi nimi nesporné. Z faktury číslo pak soud zjistil, že byla vyhotovena 4. 12. 2017, s datem splatnosti 8. 1. 2018 (tedy více, než 30 dnů, jak byla sjednána doba splatnosti). Podle dodacího listu bylo fakturováno zboží v celkové částce 130 351 EUR, za žalobce vystavila anonymizováno. příjmení. Ve faktuře je rovněž formulace, že odběratel potvrzuje, že tovar, tedy zboží, uvedené na tomto dokladu, převzal úplný a nepoškozený, až do úplného zaplacení ceny zůstává zboží v majetku dodavatele. Převzetím faktury tak odběratel, tedy žalovaný, vyjadřuje svůj souhlas s uvedenými podmínkami, považuje je za závazné a faktura slouží zároveň jako dodací list. K tomu je parafa a razítko žalovaného. Z uvedeného má tedy soud za prokázané, že žalovaný zboží převzal ke dni 4. 12. 2017.

10. Z výpisu z účtu žalobce u anonymizováno banka pak soud zjistil, že jednotlivé částky po 10 000 či 5 000 EUR v termínech uvedených v žalobě žalobce od žalovaného převzal. Platby jsou jednoznačně specifikovány i svým účelem, a to„ gastrozařízení, částečná úhrada obec“. Z jednostranného zápočtu pohledávek pak soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému započtení částky 3 900 EUR ze vzájemné pohledávky.

11. Z již takto provedeného dokazování má tedy soud za prokázané, že žalobce dodal zboží ve sjednané ceně žalovanému, ten je řádně převzal a nijak nereklamoval. Ani z obsahu e-mailové korespondence nevyplývá ani náznak toho, že by zboží nebylo dodané v pořádku nebo nebylo funkční. Žádným relevantním důkazem žalovaný ani toto neprokazuje. Pokud dokládá fotografie, není zřejmé, o fotografie čeho se vlastně jedná, po svém obsahu jsou v podstatě nepřezkoumatelné. Žádný jiný důkaz žalovaný nenavrhoval. V této souvislosti soud poukazuje na to, že zcela jednoznačně došlo k uznání dluhu ze strany žalovaného, právě plněním postupně ve splátkách, tedy částečně, sporné faktury.

12. Na základě shora uvedeného tedy soud shledal, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí v plném rozsahu, včetně zákonného příslušenství a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, jednak za zaplacený soudní poplatek 98 374 Kč, jednak za zastoupení advokátkou, která ve věci vykázala celkem šest úkonů právní služby po 16180 Kč za úkon dle § 8 odst. 1 zák. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k replice, replika k vyjádření a účast na jednání), náleží jí dále 6x paušální náhrada nákladů po 300 Kč dle stejné vyhlášky a 21% DPH za čtyři úkony právní služby ve výši 13 591 Kč Celkem 210 845 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.