28 C 140/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa žalované o zaplacení 1 347 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci částku 1 347 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, spolu se zákonným úrokem ve výši 8,05% p.a. z částky 1 347 000 Kč od 1. července 2018, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobce je povinen zaplatit každému ze žalovaných na náhradu nákladů řízení částku 92 598,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobou podanou dne 12. 10. 2018 se žalobce proti žalovaným domáhá zaplacení shora uvedené částky, a to společně a nerozdílně. Původně se žalobce v žalobě domáhal zaplacení částky 1 600 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o částku, která mu náleží z titulu škody, která mu vznikla na základě podvodu, kterého se na něm dopustili společně a nerozdílně žalovaní ad 1) prostřednictvím svého statutárního orgánu a spolužalovaní, o čemž existují audionahrávky. Žalobce tvrdil, že dne 24. dubna 2009 uhradil ze svého běžného účtu na běžný účet prvního žalovaného 5 000 000 Kč. Jednalo se o kupní cenu plynoucí z ústně uzavřené kupní smlouvy mezi žalobcem a prvním žalovaným, zastoupeným [jméno] [jméno], na 2 kusy dluhopisů ISIN: [anonymizováno], čísla listinných dluhopisů [číslo] a [číslo], jejichž emitentem byla společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně žalobce od druhé žalované, která jednala za prvního žalovaného, předmětné dluhopisy převzal. Tímto je nabyl a stal se jejich vlastníkem. V průběhu roku 2016 se na zmocněnce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] obrátil zástupce prvního žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a oznámil mu, že první žalovaný, ve kterém je členem představenstva, a společnost [právnická osoba], kontaktoval Finanční úřad [anonymizováno] [územní celek], územní pracoviště [obec], aby se vyjádřily k existenci předmětných dluhopisů a ke skutečnosti, jak byly z těchto dluhopisů vypláceny emitentem garantované pololetní výnosy. Zmocněnec žalobce oslovil účetní firmu [právnická osoba], [IČO], která pro žalobce zpracovává účetnictví, s dotazem na stav v této věci a obdržel ubezpečení, že za výše uvedené dluhopisy byla dne 24. dubna 2009 uhrazena kupní cena 5 000 000 Kč ve prospěch prvního žalovaného. Výše uvedené dluhopisy byly účtovány jako cenné papíry, byly řádně vedeny na příslušných majetkových účtech. Tuto skutečnost sdělil zástupce žalobce při jednání s druhou spolužalovanou, tedy třetí žalovanou v této věci, tehdy koncipientkou advokátní kanceláře [celé jméno žalovaného], [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení], jako zmocněnkyní prodávajícího prvního žalovaného. Ta však sdělila, že byla druhým žalovaným [příjmení] [celé jméno žalovaného], právním zástupcem emitenta dluhopisů, instruována tak, aby převzala od zmocněnce žalobce předmětné dluhopisy a tyto odvezla do [obec] do sídla společnosti prvního žalovaného. To však zmocněnec žalobce odmítl. Třetí žalovaná během několika dnů telefonicky kontaktovala zmocněnce žalobce s výzvou na osobní jednání. Zmocněnec žalobce se začal obávat stupňujícího se nátlaku ze strany druhého a třetí žalované. Dne 15. 06. 2016 vyzval první žalovaný zmocněnce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], aby se dostavila do areálu bývalé [anonymizováno] [obec], na adrese [adresa], kde má společnost první žalované kancelář. Z obavy, že schůzka bude vedena v duchu vyhrožování a zastrašování, zajistila zmocněnkyně žalobce přítomnost pana [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], která pro žalobce zpracovává účetnictví, ale přesto se schůzka nesla ve velmi napjaté atmosféře. První žalovaný uvedl, že potřebuje zjistit, co bylo Finančnímu úřadu [anonymizováno] [územní celek], územní pracoviště [obec], předloženo jako dokumenty prokazující fyzickou existenci výše uvedených dluhopisů, protože tyto nebyly nikdy oficiálně emitovány a tím pádem by neměly existovat. I o tom existuje audiozáznam. Z něho má vyplývat, že si první žalovaný plně uvědomoval protiprávnost obchodní transakce, kterého se dopustil jak první žalovaný, tak i jeho zmocněnci, tedy žalovaní 2 a 3. Mělo dojít k prodeji a předání neemitovaných, tedy nekrytých dluhopisů. Zmocněnec žalobce tak pochopil, že se žalovaní dopustili podvodu, když uzavřeli kupní smlouvu na neemitované, tedy nekryté cenné papíry, předali je zástupci kupujícího a přijali od něj plnění ve výši 5 000 000 Kč. První žalovaný pak začal rozporovat nezaplacení kupní ceny. Následně si ověřil u prvního žalovaného, že za dluhopisy bylo řádně zaplaceno, začal vyvíjet nátlak, jehož cílem měl být zásah do účetnictví žalobce tak, aby o dluhopisech žalobce neúčtoval na majetkových účtech, ale pouze na účtech pohledávek, a aby předal dluhopisy zpět k rukám žalovaného. To však zmocněnec žalobce odmítl. Tím schůzka dne 15. 06. 2016 skončila. V následujících dnech byl zmocněnec žalobce vystaven permanentní telefonickým atakům ze strany druhého žalovaného a třetí žalované. Obával se, jaký další tlak by mohli vyvinout, proto složil dluhopisy do advokátní úschovy. Z obavy o své zdraví, zdraví dětí zmocněnce, i z obavy o majetek se zmocněnec žalobce podvolil nátlaku a 29. června 2018 požádal svého rodinného příslušníka, aby zajistil uzavření naprosto nevýhodné dohody o vydání bezdůvodného obohacení, jejímž cílem bylo vrácení kupní ceny 5 000 000, - Kč společnosti žalobce a předání předmětných cenných papírů, i když dohoda o cenných papírech hovoří jako o cenných papírech, které nebyly nikdy emitovány. Dohoda výrazně poškodila žalobce, byla v rozporu se skutečností, zastřela skutečný stav věci, obsahovala i lživé informace, je v ní uvedeno, že výše uvedené dluhopisy nebyly nikdy vydány. Dohodu vytvořila kancelář druhého žalovaného. Přesto, že existuje audiozáznam o tom, jak tyto dluhopisy zástupce žalobce před věznicí [obec] druhému žalovanému dne 29. 06. 2016, a tento si je přebírá a kontroluje. Žalobce zakoupil předmětné dluhopisy jako investiční cenné papíry, s cílem zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím garantovaných pololetních výnosů. Tyto garantované výnosy by k dnešnímu dni dosahovaly výše představující částku 1,6 milionu korun. Žalobce tvrdil, že žalovaní formou vydírání a neúměrného nátlaku docílili podpisu nápadně nevýhodné dohody o narovnání a vrácení si vzájemného plnění. Tímto svým podvodným jednáním tak způsobili žalobci škodu minimálně ve výši nevyplacení garantovaných výnosů z dluhopisů ve výši přesahující částku 1,6 milion korun, proto se domáhal uhrazení této částky žalovanými společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku, včetně příslušenství.

2. První žalovaný nárok uplatňovaný žalobou ani částečně neuznal. Namítal tvrzení žalobce ohledně ústně uzavřené kupní smlouvy v roce 2009. Tvrzení o tom, že v roce 2016 se měl dozvědět, že dluhopisy nikdy nebyly emitovány, se nezakládají na pravdě. Učinil nesporným, že společností [právnická osoba] nebyly nikdy emitovány, tedy vydány. Existovaly pouze ve vytištěné podobě, jak byly společnosti [právnická osoba] dodány [anonymizována tři slova], jednalo se o dokumenty připravené stát se dluhopisy po jejich úpisu, ale k tomu nikdy nedošlo. Původně dluhopisy měly být určeny k upsání v roce 2008 v rámci plánované emise na 1 250 kusů dluhopisů, o jmenovité hodnotě jednotlivého dluhopisu ve výši 2 000 000 Kč. Úrokové výnosy z těchto dluhopisů měly být v souladu s pravidly emisních podmínek vypláceny převodem na bankovní účet oprávněné osoby v půlroční periodicitě. Dluhopisy z této emise byly splatné ke dni 08. 08. 2021, ale dluhopisy nakonec emitovány nebyly, s čímž výslovně počítaly i emisní podmínky. Plánovaného objemu emitovaných dluhopisů nemuselo být v souladu s emisními podmínkami dosaženo, proto emitování dluhopisů nebylo v rozporu s právními předpisy ani emisními podmínkami. Z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] neeviduje žádného jejich vlastníka, tedy kupce. Ze stejného důvodu také nebyly v souvislosti s dluhopisy vypláceny žádné úrokové výnosy. O tyto výnosy ostatně nikdo, ani společnost [právnická osoba], nežádal. Předmětné dluhopisy byly předány někdy v průběhu roku 2009 osobně do rukou [jméno] [příjmení], který vystupoval jako zmocněnec žalobce. [jméno] [příjmení] byl informován o tom, že dluhopisy nejsou emitované, neboť ještě nebyly upsány. Nejedná se tedy o dluhopisy v pravém slova smyslu, nelze s nimi jakkoliv nakládat. Důvodem předání byl osobní vztah mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], který vlastní společnost [právnická osoba]. Znají se ze studií na gymnáziu v [obec], kromě toho [jméno] [příjmení] byl významným podílovým družstevníkem ve spotřebním družstvu [anonymizováno], jehož právním nástupcem se stala jednak společnost [právnická osoba], a jednak žalobce. Proto nikdo neočekával, že bude žalobce s dluhopisy dále nakládat a převádět dluhopisy na třetí subjekty. O těchto skutečnostech se však [právnická osoba] dozvěděl až v průběhu roku 2016 v souvislosti s finanční kontrolou prováděnou Finančním úřadem pro [územní celek], územní pracoviště [obec]. Bylo zjištěno, že žalobce dluhopisy prodal [právnická osoba] [právnická osoba], která je spřízněna také s osobou [jméno] [příjmení]. Vzhledem i k trestné činnosti [jméno] [příjmení], vztahu mezi dalšími společnostmi, které vlastní, bylo dohodnuto, že celá předchozí situace a dřívější vzájemná dohoda účastníků ohledně dluhopisů bude zachycena v písemné dohodě. Za tímto účelem byla dne 29. 06. 2016 uzavřena dohoda o vydání bezdůvodného obohacení, kterou za první žalovanou podepsal na základě zvláštní plné moci druhý žalovaný, za žalobce jednatel [jméno] [příjmení]. První žalovaná učinila nesporným, že ke dni 24. 04. 2009 žalobce provedl zálohovou platbu na kupní cenu za dluhopisy ve výši 5 000 000 Kč, k úpisu dluhopisů první žalovanou nikdy nedošlo, nebyla tedy nikdy uzavřena, byť v ústní formě, kupní smlouva tvrzená žalobcem. Kromě toho od provedení platby 5 000 000 Kč v roce 2009 a otevření otázky neupsání dluhopisů v roce 2016 bylo právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení první žalovanou promlčeno v zákonné čtyřleté promlčecí době dle tehdy platného obchodního zákoníku, proto v dohodě obě strany konstatovaly, že se dohodly na prodloužení promlčecí doby na dobu osmi let. Žalobce nikdy nežádal první žalovanou o vydání bezdůvodného obohacení, nikdy nežádal ani společnost [právnická osoba] o vyplacení úrokových výnosů v souvislosti s držením dluhopisů. Spolu s dohodou o vydání bezdůvodného obohacení byla tentýž den uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky žalobce za prvním žalovaným z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího právu na vrácení zálohové platby 5 000 000 Kč na [právnická osoba] [právnická osoba]. V důsledku toho se tato společnost stala oprávněnou na místo žalobce inkasovat od prvního žalovaného platbu 5 000 000 Kč Smlouva o postoupení pohledávky byla vyhotovena a podepsána na výslovnou a důraznou žádost manželů [příjmení], kteří nechtěli připustit, aby platba byla vrácena na účet žalobce, neboť toho by mohl zneužít jednatel žalobce. V souvislosti s dluhopisy také probíhalo šetření Policie České republiky, na základě zřejmě trestního oznámení podaného žalobcem.

3. Druhý žalovaný nárok uplatňovaný žalobou neuznal ani částečně, o všech skutečnostech, které jsou předmětem tohoto řízení, se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb prvnímu žalovanému, z tohoto důvodu je vázán povinností mlčenlivosti, ale jinak se ztotožnil s vyjádřením prvního žalovaného. Namítl nedostatek pasivní věcné legitimace na své straně, nebyl účastníkem jakéhokoliv vztahu s žalobcem, ve věci vystupoval výhradně jen jako právní zástupce prvního žalovaného. Ze stejného důvodu se k vyjádření prvního žalovaného připojila i třetí žalovaná.

4. Dne 27. 11. 2020, po vyřešení otázky věcné příslušnosti zdejšího soudu, došlo doplnění žaloby a částečné zpětvzetí žaloby od právního zástupce žalobce. Po skutkové stránce žalobce doplnil, že obchod s dluhopisy sjednával za žalobce [jméno] [příjmení] v plné moci s panem [příjmení] [jméno] [jméno]. V době převzetí dluhopisů nebylo panu [příjmení] známo nic o tom, že se ve skutečnosti o dluhopisy nejedná, byly mu předány jako dluhopisy pravé. Jejich podoba nezakládala důvod k jakýmkoliv pochybám o jejich pravosti, proto zaslal dohodnutou kupní cenu 5 000 000 Kč a vlastnictví cenných papírů řádně zanesl do své účetní evidence. Žalobci není známo, proč v roce 2016 začali žalovaní tvrdit, že dluhopisy nejsou pravdivé dluhopisy, ale jakýsi náhled, a úhradu kupní ceny označili za zálohovou platbu. Ve výroční zprávě za rok 2010 první žalovaný uvedl, že v roce 2009 i v roce 2010 vlastnil 38 kusů dluhopisů, vydaných emitentem [anonymizováno] v nominální hodnotě 2 000 000 Kč, splatných v roce 2021. Společnost [anonymizováno] tedy nejpozději v roce 2009 upsala na žalovaného 1 minimálně 38 kusů dluhopisů [anonymizováno]. Ve výroční zprávě [právnická osoba] za rok 2014 je zřejmé, že v roce 2014 bylo vydáno z emise dluhopisů celkem 1215 dluhopisů. Ve výroční zprávě stejné společnosti za rok 2016 je uvedeno, že dluhopisy byly vydány dne 8. 2. 2007, když nominální hodnota vydaných dluhopisů činila 2,5 miliardy korun, a byly předčasně spláceny. Dne 22. 12. 2016 byl [právnická osoba] [anonymizováno] sepsán likvidační protokol, podle kterého bylo skartováno 1 250 kusů listinných dluhopisů. Žalobce k tomu tvrdí, že není pravdivé tvrzení, že dluhopisy nebyly nikdy emitovány. Odporuje místním podmínkám a listinám sepsaným [právnická osoba], neboť pokud by dluhopisy nebyly nikdy emitovány, nebylo by třeba je skartovat. Žalobce dále tvrdil, že byl jednáním žalovaných, tak jak bylo popsáno v žalobě, uveden v omyl, donucen lstí a pod hrozbou podepsat dohodu o vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29. 6. 2016, namítl neplatnost této dohody. Pokud by žalovaní nevmanipulovali žalobce do uzavření předmětné dohody, mohl žalobce uplatnit svůj nárok za rok 2016 u emitenta, tedy [právnická osoba]. Protože dluhopisy na základě dohody vydal prvnímu žalovanému, bylo mu znemožněno nárokovat garantovaný výnos vzniklý v souladu s emisními podmínkami ke dni předčasné splatnosti v celkové výši 1 347 000 Kč. V této souvislosti vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do částky 253 000 Kč s příslušenstvím. V tomto rozsahu soud řízení částečně zastavil.

5. K doplnění skutkových tvrzení žalovaní namítali, že žalobce záměrně opomíjí skutečnost, že trestní oznámení, které bylo na základě totožného skutkového stavu podáno proti zástupci prvního žalovaného a druhým dvěma žalovaným, bylo usnesením Policie ČR, [stát. instituce] ze dne 20. 6. 2019, [číslo jednací] – [anonymizováno] odloženo dle § 159 a odst. 1 tr. řádu, neboť nebylo shledáno podezření ze spáchání trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. Poukazovali na podrobnosti z provedených důkazů v rámci trestního řízení, poukazovali na podání vysvětlení účetní společnosti s tím, že platba ve výši 5 000 000 Kč nebyla v účetnictví prvního žalovaného evidována jako kupní cena za převod dluhopisů, ale jako půjčka od [právnická osoba]. [příjmení] [jméno]. Společnost [anonymizováno] to potvrdila i orgánům činným v trestním řízení. Žalovaní opět zdůrazňovali, že dluhopisy nebyly nikdy emitovány, nemohli tedy uvést žalobce v omyl v souvislosti s uzavřením dohody o vydání bezdůvodného obohacení.

6. Soud provedl důkaz usnesením Policie České republiky, [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], [číslo jednací]; usnesením o zamítnutí stížnosti poškozené společnosti, tedy žalobce, dluhopisy, předžalobními upomínkami a výzvami, výpisem z účtu k platbě 5 000 000 Kč, kopií generální plné moci, dluhopisy, kopií účetních záznamů, emisními podmínkami [anonymizována dvě slova], zprávou nezávislého auditora, likvidačním protokolem a oznámením o předčasném splacení dluhopisů, výpisem OR, výpisy ze svěřeneckého fondu, notářským zápisem, výtisky článků z internetu [webová adresa], dohodou o vydání bezdůvodného obohacení a smlouvou o postoupení pohledávky.

7. Za tohoto důkazního stavu řízení soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení v tom směru, že předmětné dva dluhopisy byly skutečně emitovány a upsány, a to ve smyslu § 118 a odst. 1 o.s.ř. K doplnění skutkových tvrzení pak žalobce navrhl, aby si soud vyžádal od společnosti [právnická osoba] předložení výroční zprávy a účetní závěrky za rok 2015, neboť tato není zveřejněna ve Sbírce listin obchodního rejstříku, aby předložila úplný seznam upisovatelů dluhopisů s údaji ke dni 31. 12. 2015 a ke dni 20. 12. 2016, navrhl výslech svědků podepsaných na likvidačním protokolu ze dne 22. 12. 2016 a doložil český překlad části výroční zprávy [právnická osoba] a.s. za rok 2016.

8. K doplnění žalobních tvrzení pak žalovaní namítali, že se žalobce v posledním podání dovolává neplatnosti dohody o vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29. 6. 2016 na základě omylu vymezeného novými skutkovými okolnostmi. Mělo se jednat o nový omyl, odlišný od omylu tvrzeného v žalobě. Tento omyl měl údajně spočívat v tom, že první žalovaný před uzavřením dohody o vydání bezdůvodného obohacení nepravdivě uvedl, že listiny vydány nebyly, ačkoliv dle žalobce vydány byly. Namítali promlčení, neboť se žalobce dovolal omylu až v podání z listopadu 2020, tedy více než 3 roky po uzavření dohody o vydání bezdůvodného obohacení, vznesli námitku promlčení ve vztahu k právu žalobce dovolat se neplatnosti dohody o vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29. 6. 2016. Žalovaní 2 a 3 pak namítali, že žalobce neuvádí žádná skutková tvrzení, ani nenavrhuje žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že by vůči nim žalobce měl jakýkoliv peněžitý nárok. Veškeré tvrzené nároky směřují pouze proti prvnímu žalovanému.

9. Soud doplnil dokazování o konsolidovanou výroční zprávu z roku 2016 pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], výroční zprávou společnosti [právnická osoba] za rok 2014, důkazně řízení dále nedoplňoval, neboť to považoval za nehospodárné a žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Protože k uzavření kupní smlouvy a tím vzniku nároku na vyplacení garantovaných výnosů došlo v roce 2009, řídí se právní vztahy zák. č. 40/1964 Sb.

13. Podle § 100 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle odst. 3 se nepromlčují rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

14. Podle § 106 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 jestliže škoda vznikla porušením právní povinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo nepřímého vyžadování úplatku od poškozeného (dále jen "korupční jednání"), právo na náhradu takto vzniklé škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.

15. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce zaslal na účet prvního žalovaného dne 24. 04. 2009 částku 5 000 000 Kč. Podle tvrzení žalobce to bylo z titulu ústní kupní smlouvy, není postaveno na jisto, zda to bylo tak, nebo to bylo tak, jak je uvedeno v dohodě o vydání bezdůvodného obohacení ze dne 29. 06. 2016, že tato částka byla jen zálohou na kupní cenu. Opět není sporu o tom, že po uzavření dohody o vydání bezdůvodného obohacení první žalovaná vrátila částku 5 000 000 Kč žalobci k tomuto datu proti předání údajných cenných papírů. V tomto směru tedy není mezi účastníky žádný spor týkající se částky 5 000 000 Kč. Žalobce se výslovně domáhá ušlého zisku za období od 24. 04. 2009 do 21. 12. 2016. Toho se však domáhá až podáním došlým soudu 27. 11. 2020. Garantovaných výnosů se mohl domáhat ve lhůtách stanovených na dluhopisech. Vzhledem k tomu by se vydání těchto garantovaných výnosů mohl domáhat nejdéle v objektivní tříleté promlčecí době, tedy nejdéle 27. 11. 2017 Poslední splatnost úroků z dluhopisů za období, za něž se žalobce domáhá garantovaných výnosů, nastala 08. 02. 2017. Nárok žalobce tedy objektivně musí být promlčen, a to i kdyby soud přihlédl nikoliv k subjektivní dvouleté promlčecí době, ale z opatrnosti i k objektivní tříleté. Podle § 106 odst. 2 by promlčecí doba byla desetiletá pouze tehdy, pokud by se jednalo o škodu způsobenou úmyslně, to však soud neshledává.

16. Žalobce původně tvrdil, že byl uveden v omyl, že zmocněnec žalobce jednal pod nátlakem a že byl donucen k sepsání nevýhodné dohody o vydání bezdůvodného obohacení. Tato skutečnost zjištěna nebyla. Skutečnost, že manželka [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oznámila vyhrožování v souvislosti s vydáním předmětných dluhopisů na policii, není důkazem tohoto. Ani policejní orgán, jak zmiňuje v odůvodnění svého usnesení o odložení trestní věci ze dne 20. června 2019, toto podezření neshledal. Na základě zjištěných skutečností v rámci prověřování a jejich následným vyhodnocením policejní orgán konstatoval, že nedošlo k naplnění skutkových podstat těchto trestných činů. Zmiňuje výslovně, že sám její manžel [jméno] [příjmení] vyvrátil, že by mu bylo vyhrožováno ze strany druhého žalovaného, včetně toho, že má mít v tomto směru k dispozici audionahrávky, ty však ani orgánům činným v trestním řízení, ani soudu (ač byly avizovány v žalobním návrhu) a navrženy k důkazu, předloženy vůbec nebyly. Orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že po celou dobu, kdy dluhopisy byly v držení žalobce, nedošlo k jakékoliv výplatě výnosů z těchto dluhopisů a nikdo to ani nežádal. I orgány činné v trestním řízení, po vyhodnocení všech důkazů, došly k tomu, že v roce 2016 došlo k vrácení dluhopisů [právnická osoba] a také k vrácení částky 5 000 000 Kč. V této souvislosti tedy jakákoliv trestná činnost nebyla prokázána. Žádné důkazy k prokázání, že se jednalo o uvedení v omyl, o nátlak apod. žalobce nedoložil. Výslech svědků k tomuto po 12 letech se jeví jako absurdní. Údajné audionahrávky žalobce nepředložil, koneckonců ani orgánům činným v trestním řízení, paní [příjmení] to odmítla. Dohoda o vydání bezdůvodného obohacení z 29. 6. 2016 je za žalobce podepsána jednatelem [jméno] [příjmení], ne„ zmocněncem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]“, na kterou, podle žaloby, měl být činěn nátlak. Celé tvrzení o údajném nátlaku se jeví jako účelové. Úmyslné způsobení škody tak soud nemá za prokázané.

17. Z těchto skutkových zjištění orgánů činných v trestním řízení je tedy zřejmé, že nepochybně nejdéle k datu podepsání dohody o vydání bezdůvodného obohacení, tedy v červnu 2016, žalobce musel vědět o tom, že tento nárok měl, tedy domáhat se vydání výnosů, ale neučinil tak, učinil tak až žalobou podanou 12. 10. 2018, ale období, za které se domáhá předmětných výnosů, specifikoval až v podání z listopadu 2020.

18. Vzhledem k tomu, že byla vznesena první žalovanou námitka promlčení, zabýval se soud touto přednostně, a přestože není zcela zřejmé, jaká vlastně měla být původní dohoda, na základě které žalobce poslal první žalované na účet 5 000 000 Kč, není to pro předmět tohoto sporu rozhodné a nebylo třeba v tomto směru provádět jakékoliv další dokazování.

19. Jen pro úplnost soud dodává, že ve vztahu k druhému a třetí žalované není dána jejich pasivní věcná legitimace. Zcela nepochybně, tak jak sami tvrdí, a zcela nepochybně, tak jak tvrdí i žaloba, jednali jako advokáti na základě smlouvy o poskytování právních služeb podle zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii. Jednali tedy jménem svého klienta a na jeho účet, jejich pasivní legitimace tedy nemůže být dána. Koneckonců žalobce sám ani nepopsal, tedy netvrdil, jakým konkrétním jednáním se měli tito žalovaní dopustit nátlaku ve vztahu k žalobci.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením dle § 142 odst. odst. 1 o.s.ř.. Žalovaní byli ve věci zcela úspěšný, náleží jim tedy právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátkou, která ve věci vykázala 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 1 600 000 Kč (převzetí a příprava za zastoupení, vyjádření žalovaných ze dne 19. 12. 2018, 29. 12. 2020, účast na jednání před soudem 10. 2. 2021), po 14 700 Kč, sníženo o 20 % dle § 12 odst. 4 stejné vyhlášky, tedy za 1 úkon 11 760 Kč, za 4 úkony 47 040 Kč, dále 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 stejné vyhlášky z tarifní hodnoty 1 600 000 Kč, (vyjádření žalovaných ze dne 15. 07. 2019 a 28. 4. 2020, tedy další ch 11 760 Kč), dále dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 stejné vyhlášky z tarifní hodnoty 1 347 000 Kč (vyjádření žalovaných ze dne 23. 04. 2021 a jednání před soudem 03. 05. 2021), za jeden úkon po snížení o 20% 7 664 Kč, tedy za dva úkony 15 328 Kč). Dále jí náleží 8x paušální náhrada nákladů po 300 Kč dle stejné vyhlášky, to vše včetně 21 % DPH 76 528 Kč, celkem tedy náleží každému ze žalovaných za zastoupení advokátem částka 92 598,88 Kč, za všechny tři žalované tedy 277 796,64 Kč celkem.