28 C 150/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce a původního účastníka b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce a původního účastníka oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 61 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 61 875 Kč od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 55 312,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 55 312,50 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni a) částku 62 437,50 Kč s příslušenstvím a žalobci b) částku 62 125 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 232 430,50 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se shora uvedení žalobci spolu se žalobcem [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy jako přiměřeného zadostiučinění dle zák. č. 82/1998 Sb., způsobené nesprávným úředním postupem nepřiměřenou délkou správního řízení a nemožnosti domoci se správního rozhodnutí. Za úřady, které se měly dopustit průtahů, pak označili Obecní úřad Hutisko – [anonymizováno] pod [číslo jednací], Ministerstvo dopravy – Odbor pozemních komunikací, [číslo jednací] – [anonymizováno], Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm, sp. zn. MěÚ- [spisová značka] [číslo], [číslo jednací] [spisová značka] a Krajský úřad Zlínského kraje, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo jednací]. Žalobci tvrdili, že řízení nebylo nikdy přerušeno. Do podání žaloby nebylo ve věci vydáno konečné rozhodnutí. Řízení bylo zahájeno [datum], tedy v době podání žaloby trvalo více než 7 let. Předmětem správního řízení je vydání deklaratorního rozhodnutí o určení právního vztahu, zda se na pozemcích p. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemcích st. p. [číslo], st. p. [anonymizováno], p. [číslo] v [katastrální uzemí], nachází pozemní komunikace, a pokud ano, do jaké kategorie je pozemní komunikace zařazena, případně jaký má pozemní komunikace charakter. Řízení bylo zahájeno na základě žádosti žalobců z [datum] dne [datum]. Naposledy bylo ve věci dne [datum] vydáno usnesení o ukončení dokazování, ale dosud rozhodnuto nebylo. V řízení došlo a nadále dochází k několikaletým průtahům, výlučně zaviněním správních orgánů, pro žalobce je rozhodnutí významné, mají zájem na určení právního vztahu z důvodu své právní jistoty. Celé správní řízení bylo pro žalobce velice psychicky i finančně náročné a stresující. Rozhodnutí o určení právního vztahu souvisí s řízením o odstranění stavby –„ komunikace [anonymizováno]“ v katastrálním území Solanec pod Soláněm, které je vedeno u Městského úřadu ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. a [číslo jednací], [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]. V roce 1987 byla zbudována uvedená cesta přes dotyčné pozemky žalobců, nikdy však nebyla určena k neomezenému užití silničními a jinými vozidly a chodci, ani jako příjezdová nebo přístupová komunikace k dalším nemovitostem, nebyla ani spojnicí s ostatními komunikacemi. Vznikla pouze jako veřejně nepřístupná polní cesta v uzavřeném pastevním areálu a pouze pro průchod hovězího dobytka na přilehlé pastviny. Žalobci jsou z důvodu vleklého správního řízení mnoho let v nejistotě ohledně legálního a správného řešení právního stavu nemovitostí. Důsledkem pak je bezohlednost řidičů užívajících cestu, značný provoz vozidel, provoz těžkých nákladních vozidel a zemědělské mechanizace, což narušuje i statiku objektu. Vybudování komunikace způsobilo odvodnění svahu, zničilo prameniště jako jediný zdroj vody pro obytný objekt. Vznikly terénní úpravy, které ztěžují a znemožňují využívání a obhospodařování lesa a přilehlých zemědělských pozemků. Žalobci nijak k průtahům v řízení nepřispěli, nezavinili je. Úředníci Obecního úřadu Hutisko se sami vyloučili pro podjatost s tím, že nerozhodovali nestranně a stranili starousedlíkům oproti menšině žadatelů. Žalobci v této souvislosti s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2205/2016 tvrdili, že šlo v daném správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný, rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah a způsob výkonu daného práva nebo závazku. Toto právo je soukromoprávní povahy, tedy na správní řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, je tedy aplikovatelné i stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010. Řízení se týká přímo jejich majetkových a jiných soukromých práv a má přímý dopad do jejich majetkové sféry, proto žádají o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva není dostačující. Účastníky správního řízení byli od [datum] žalobkyně a) a původní žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], a to do [datum], kdy s právními účinky k tomuto datu darovali jednu třetinu ideálního spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech žalobci b). Žádost žalobců o odškodnění byla doručena žalované [datum]. Žalovaná však náhradu škody neodčinila ve lhůtě do [datum], od [datum] pak požadují žalobci zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala, že se žalobci domáhají náhrady nemajetkové újmy způsobené v souvislosti s délkou správního řízení, na které nenavazoval soudní přezkum, přitom judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo dovozeno, že pro tento případ nedopadá na řízení ochrana čl. 6 odst. 1 Úmluvy, není tedy garantováno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a nemůže se jednat o nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věta 3. zák. č. 82/1998 Sb. Bylo by možné odškodnit pouze jednotlivé průtahy v řízení, nikoliv nepřiměřenou délku řízení celého. Pro tento případ se tedy neuplatní vyvratitelná domněnka vzniku újmy. Namítala, že žalobci pro tento případ vznik nemajetkové újmy nijak neprokázali, nejsou tedy splněny podmínky zakládající odpovědnost státu za škodu.

3. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 14. 7. 2021, č.j. 28 C 150/2018-119, kterým žalobu zamítl. Městský soud v Praze rozsudek zdejšího soudu rozsudkem ze dne 19. 1. 2022, č.j. 55 Co 383/2021-143 potvrdil. K dovolání žalobců pak Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum] oba rozsudky zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že rozhodování správních orgánů o tom, zda na pozemku je situována účelová komunikace, se vždy bezprostředně dotýká vlastnického práva vlastníků takového pozemku, neboť výsledek řízení, pokud by v něm bylo rozhodnuto o existenci účelové komunikace, představuje omezení jejich vlastnického práva ve smyslu § 19 ZoPK a čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny. Rozhodnutí správního orgánu o určení práva tu má nepoměrně širší dosah, než pouhé rozhodnutí o odstranění stavby, neboť rozhodnutí o tom, zda se na pozemku nachází či nenachází účelová komunikace, působí nikoliv jen vůči účastníkům řízení, ale může se ho v rámci práva na veřejné užívání pozemků dovolávat předem neurčitý okruh oprávněných osob. Na posuzované řízení proto dopadal čl. 38 odst. 2 Listiny a bylo třeba náležitě zkoumat, zda dané řízení proběhlo v přiměřené době, a to za použití kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž dospějí-li soudy ke kladnému závěru o nepřiměřené délce řízení, budou vycházet z toho, že vznik újmy se presumuje a je pak případně na žalované, aby existenci újmy svou procesní aktivitou vyloučila.

4. Poté, co v průběhu řízení zemřel žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] jeho procesními nástupci se stali žalobci a) a b), změnili žalobci žalobní petit, že požadují, aby ve shodě s rozdělením dědictví byla žalobkyni a) přiznána částka 124 312,50 Kč s příslušenstvím a žalobci b) částka 117 437,50 Kč s příslušenstvím. Soud při jednání dne [datum] změnu žalobního petitu připustil.

5. Zdejší soud ve věci provedl dokazování, přičemž rekapituluje průběh správního řízení, který však byl mezi účastníky nesporný.

6. Dne [datum] byla OÚ doručena žádost žalobců o vydání deklaratorního rozhodnutí o určení právního vztahu, zda se na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] a na pozemcích p. č. st. [číslo], st. [anonymizováno], p. [číslo] v k. ú. [část obce] nachází pozemní komunikace, a pokud ano, do jaké kategorie je pozemní komunikace zařazena, případně jaký má pozemní komunikace charakter. Dne [datum] vypracoval OÚ oznámení o zahájení řízení, [číslo jednací]. Dne 26. 7. 2011 se konalo ústní jednání a místní šetření. Dne [datum] se konal výslech svědků. Dne [datum] vypracoval OÚ sdělení k ochraně před nečinností. Dne [datum] bylo OÚ doručeno usnesení [anonymizováno] č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], kterým KÚZk prodloužil OÚ lhůtu na vydání rozhodnutí do [datum]. Dne 5. 12. 2011 vydal OÚ rozhodnutí [číslo jednací] (dále jen,,rozhodnutí OÚ 1“). Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti rozhodnutí OÚ 1. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval KÚZk rozhodnutí [číslo jednací], kterým rozhodnutí OÚ 1 zrušil a věc vrátil OÚ k dalšímu jednání. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval OÚ rozhodnutí [číslo jednací] (dále jen,,rozhodnutí OÚ 2“), kterým rozhodl stejně jako v případě rozhodnutí OÚ 1. Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti rozhodnutí OÚ 2. Dne [datum] bylo OÚ doručeno rozhodnutí KÚZk, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen,,rozhodnutí KÚZk 2“), kterým rozhodnutí OÚ 2 zrušil a věc vrátil OÚ k dalšímu projednání. Dne [datum] podala obec Hutisko k MD odvolání proti rozhodnutí KÚZk 2. Dne [datum] byla OÚ doručena námitka podjatosti. Dne [datum] se konalo ústní jednání a místní šetření. Dne [datum] bylo OÚ doručeno usnesení KÚZk, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým KÚZk rozhodl, že starosta a místostarosta nejsou vyloučeni z řízení. Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti usnesení OÚ, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] bylo OÚ doručeno usnesení KÚZk, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým odvolání žalobců proti usnesení 1 zamítl a napadené usnesení 1 potvrdil. Dne [datum] bylo OÚ doručeno rozhodnutí MD, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým odvolání podané obcí [obec] proti rozhodnutí KÚZk 2 zamítlo jako nepřípustné. Dne [datum] vypracoval OÚ sdělení adresované KÚZk, ve kterém uvedl, že v předmětné věci nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě, jelikož se jedná o značně složité správní řízení. Dne [datum] bylo OÚ doručeno rozhodnutí KÚZk č. j. KUZL [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým dle § 80 odst. 4 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb. prodloužil OÚ lhůtu na vydání rozhodnutí do [datum]. Dále bylo rozhodováno o účastnících řízení. Dne 30. 5. 2014 vypracoval OÚ rozhodnutí č. j. DEK-402/2012-R (dále jen,,rozhodnutí OÚ 3“). Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti rozhodnutí OÚ 3. Dne 10. 11. 2014 vypracoval OÚ rozhodnutí [číslo jednací] (dále jen,,rozhodnutí OÚ 4“), kterým v souladu s § 87 zákona č. 500/2004 Sb. rozhodnutí OÚ 3 zrušil. Dne [datum] obdrželo MD žádost žalobce o provedení opatření proti nečinnosti KÚZk, který dosud nerozhodl o jeho odvolání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo KÚZk doručeno usnesení MD, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla dle § 12 zákona č. 500/2004 Sb. postoupena žádost žalobce o provedení opatření proti nečinnosti. Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti rozhodnutí OÚ 4. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval KÚZk rozhodnutí č. j. KUZL-7514/2015 (dále jen,,rozhodnutí KÚZk 3“), kterým rozhodnutí OÚ 4 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dále bylo rozhodováno o účastnících řízení. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval OÚ rozhodnutí [číslo jednací] (dále jen,,rozhodnutí OÚ 5“), kterým rozhodl dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb. tak, že rozhodnutí OÚ 3 se ruší v plném rozsahu a následně bude vydáno nové rozhodnutí. Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobců proti rozhodnutí OÚ 5. Dne [datum] vypracoval OÚ žádost o metodickou pomoc. Dne [datum] bylo OÚ doručeno sdělení KÚ [číslo jednací] označené jako sdělení ve věci žádosti o metodickou pomoc. Dne [datum] byla OÚ doručena námitka podjatosti všech úředních osob OÚ. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval OÚ usnesení [číslo jednací] (dále jen,,usnesení 2“), kterým rozhodl, že místostarosta a Ing. [jméno] [příjmení] nejsou vyloučeni z úkonů v předmětném řízení. Dne [datum] bylo OÚ doručeno odvolání žalobce proti tomuto usnesení. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval KÚZk usnesení [číslo jednací], kterým rozhodl, že starosta je dle § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. vyloučen z projednávání a rozhodování v předmětném řízení. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval KÚZk usnesení [číslo jednací] [spisová značka], kterým rozhodl, že dle § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. pověřuje MěÚ RpR k projednání a rozhodnutí v předmětné věci. Toto usnesení bylo MěÚ RpR doručeno dne [datum]. Dne [datum] byl OÚ od KÚZk doručen předmětný spisový materiál. Dne [datum] vypracoval MěÚ RpR podnět na změnu příslušnosti, [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], dle § 131 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. Dne [datum rozhodnutí] vypracovalo MD rozhodnutí [číslo jednací], kterým KÚZk sdělilo, že MěÚ RpR je povinen vydat v dané věci rozhodnutí. Dne [datum] vypracoval MěÚ RpR vyrozumění – oznámení o pokračování řízení [číslo jednací] [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] provedl MěÚ RpR ohledání na účelových [anonymizováno 5 slov]“. Dne [datum] provedl MěÚ RpR ohledání na místě samém. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] vypracoval MěÚ RpR usnesení o ukončení dokazování.

7. Z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že předmětem tohoto sporu byla náhrada nemajetkové újmy stejných žalobců z titulu průtahů ve správním řízení o odstranění stavby„ komunikace [anonymizováno]“ v katastrálním území Solanec pod Soláněm na stejných pozemcích žalobců jako v této věci. Dotčené správní řízení bylo zahájeno dne [datum] a dosud nebylo ukončeno. Žalobci vlastní pozemky, na kterých se nachází tato nepovolená a neoprávněná stavba, jsou tedy přímo dotčena jejich vlastnická práva. Správní řízení, které je předmětem tohoto sporu, bylo zahájeno [datum]. Ve věci odstranění stavby bylo správní řízení několikrát přerušováno, ale v zásadě Městský úřad ve Valašském Meziříčí opakovaně nařídil odstranění stavby. Tato rozhodnutí však byla rušena pro nedostatečnou identifikaci stavby, která má být odstraněna. V rámci soudního řízení byly prvním dvěma žalobcům přiznány částky po 256 265,60 Kč s příslušenstvím a třetímu žalobci částka 53 156,25 Kč s příslušenstvím. Soud takto rozhodl s tím, že ESLP v obecné rovině připouští aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy i na správní řízení, jestliže v něm jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný, a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu, a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, soukromoprávní povahy. Odkázal také na opakovaná rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu, ze kterých vyplývá, že právo na projednání věci bez zbytečných průtahů zaručené čl. 38 odst. 2 Listiny se vztahuje na vybraná správní řízení, bez vazby na navazující řízení soudní. Shledal, že předmětem žalobního návrhu je odstranění stavby provedené na pozemcích žalobců bez jejich souhlasu, tedy se přímo dotýká vlastnického práva žalobců. Uvedený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

8. Z dopisu Městského úřadu Valašské Meziříčí ze dne [datum] soud zjistil, že tímto městský úřad uložil žalobcům povinnost podat žádost k silničnímu správnímu úřadu obce Husitsko o vydání deklaratorního rozhodnutí o určení kategorie účelové komunikace, případně zda se vůbec jedná o účelovou komunikaci, neboť v průběhu správního řízení vyplynula pochybnost o určení pozemní komunikace.

9. Z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ve věci [spisová značka] a s tím spojeného rozsudku Městského soudu v Praze je zřejmé, že titíž žalobci jako v tomto řízení, se od roku 1996 domáhají odstranění stavby. Ač bylo opakovaně vyhověno jejich žádosti, byla tato rozhodnutí vždy nadřízeným orgánem zrušena z toho důvodu, že není přesně vymezena stavba, která má být odstraněna, takže výkon rozhodnutí by nebyl vykonatelný. Věc se řeší na úrovni žádosti o metodický pokyn v této věci. Není naprosto zřejmé, z jakého důvodu se žalobci domáhají ve správním řízení deklaratorního rozhodnutí dle § 142 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád. Obě správní řízení se totiž týkají téže stavby na týchž pozemcích, není zřejmé, proč v roce 2011 žalobcům vznikla potřeba domáhat se určení, zda se na těchto pozemcích vůbec nachází pozemní komunikace a pokud ano, do jaké kategorie je zařazena, případně jaký má charakter.

10. Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť má za to, že takto zjištěný skutkový stav je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci.

11. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobci museli na základě výzvy Městského úřadu Valašské Meziříčí ze dne [datum] podat žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí o určení kategorie účelové komunikace, což také učinili. Nebyli to tudíž sami žalobci, kteří by probíhající správní řízení bezdůvodně rozšířili o další řízení, když jim tato povinnost byla úřadem přímo uložena, přestože otázka charakteru stavby mohla být správním orgánem vyřešena jako otázka předběžná. Posuzované řízení o určení charakteru stavby bylo zahájeno dne [datum] a k datu podání žaloby dne [datum] nebylo dosud ukončeno (a není ukončeno ani k dnešnímu datu). Je zřejmé, že celková délka posuzovaného řízení je zcela zřejmě nepřiměřená, a to i při zohlednění složitosti dané věci a rozsáhlého dokazování.

14. Jak konstatoval Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí, rozhodnutí správního orgánu o určení práva má nepoměrně širší dosah než pouhé rozhodnutí o odstranění stavby, neboť působí vůči předem neurčitému okruhu oprávněných osob, na posuzované řízení proto dopadá čl. 38 odst. 2 Listiny a je třeba zkoumat, zda dané řízení proběhlo v přiměřené době dle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.

15. V řízení nebylo prokázáno, že by to byli žalobci, kdo svým jednáním řízení prodlužoval, naopak využívali procesních prostředků k urychlení věci, když naopak správní orgán často zůstával po dlouhou dobu v nečinnosti. Nepřiměřená délka řízení měla vliv na rodinnou pohodu žalobců, situaci značně komplikují konfliktní sousedské vztahy. Je proto nepochybné, že žalobcům vznikl nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích. Správní řízení trvalo od [datum] do [datum] (resp. trvá i nadále, nicméně soud zohledňuje dobu, za kterou žalobci své právo uplatnili), tj. 6,5 roku. Za rok odškodnění náleží žalobcům odškodnění v základní sazbě 15 000 Kč, přičemž za první dva roky trvání v poloviční výši, základní odškodnění pro žalobkyni a) proto činí 82 500 Kč, stejná částka by náležela i původnímu žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka]. Tuto částku soud dále snížil o 10 % pro složitost věci, navýšil o 10 % za neodůvodněné průtahy správního orgánu a snížil o 20 % za sdílenou újmu, neboť žalobkyně a) a původní žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] byli manželé, žalobce b) je jejich synem, jejich zájem je proto stejný, v řízení vystupují jednotně a vzájemně se podporují. V neposlední řadě pak soud zohlednil i skutečnost, že vedle sebe probíhají dvě správní řízení, která spolu skutkově úzce souvisí (viz rozsudky NS č.j. 30 Cdo 1021/2010, 30 Cdo 3718/2021, 30 Cdo 2237/2017). Ač soud nedospěl v daném případě k závěru, že by spolu uvedená řízení souvisela natolik úzce, že by bylo možné újmu vzniklou v obou těchto řízeních vnímat jako újmu jedinou, je třeba uvedenou souvislost projevit ve snížení základního odškodnění, a to o 30 %, neboť je zřejmé, že uvedená správní řízení spolu souvisí natolik, že nelze říci, že by tato dvě probíhající řízení působila žalobcům dvojnásobnou újmu. Soud proto žalobkyni a) přiznal základní částku sníženou o 50 %, tj. 41 250 Kč.

16. V případě žalobce b) pak soud počítal vnik újmy od jeho vstupu do posuzovaného řízení, tj. od [datum]. Žalobci b) proto náleží odškodnění v základní sazbě ve výši 69 375 Kč (5 let a 7,5 měsíců, první rok trvání snížená sazba na polovinu). Stejně jako v případě žalobkyně a) pak soud základní odškodnění snížil o 10 % pro složitost věci, navýšil o 10 % za neodůvodněné průtahy správního orgánu, snížil o 20 % za sdílenou újmu a snížil o 30 % za souběh dvou skutkově spolu souvisejících řízení. Žalobci b) proto soud přiznal základní částku sníženou o 50 %, tj. 34 687,50 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že rovněž i zemřelému žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce a původního účastníka] by náleželo stejné odškodnění jako žalobkyni a), rozhodl soud tak, že žalobkyni a) i žalobci b) částku zadostiučinění za zemřelého žalobce rozdělil rovným dílem s ohledem na velikost jejich dědických podílů, tj. každému ze žalobců přiznal navíc částku 20 625 Kč.

18. Žalobkyni a) proto soud přiznal celkem částku 61 875 Kč a žalobci b) celkem částku 55 312,50 Kč. K uvedeným částkám pak oběma žalobcům přísluší úroky z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně jdoucí ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty k rozhodnutí Ministerstva dopravy, tj. od [datum] do zaplacení.

19. Žalobci mají podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení za řízení před soudy všech stupňů, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Konstantní judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) dále dovodila, že na případy, kdy je předmětem řízení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, je při stanovení tarifní hodnoty podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, přiléhavé aplikovat § 9 odst. 4 písm. a), jelikož se jedná o kompenzaci za zásah do osobnostních práv poškozených v širším slova smyslu. Východiskem pro stanovení výše odměny advokáta v těchto sporech je proto bez ohledu na výši peněžitého nároku částka 50 000 Kč a odměna advokáta činí 3 100 Kč na úkon právní služby. V případě úkonů právního zástupce za více žalobců se jedná o odměnu sníženou dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %, tedy ve výši 2 480 Kč za každého. Právní zástupce za původní tři žalobce vykonal 16 úkonů ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum], další porada přesahující jednu hodinu dne [datum], [datum] a [datum], odvolání ze dne [datum], účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], podání dovolání). Soud žalobcům nepřiznal odměnu za repliku k vyjádření žalované k odvolání ze dne [datum], neboť vyjádření nebylo soudem vyžadováno a žalobci v nich opakují tvrzení z podaného odvolání a dále za úkon„ dovolání proti rozsudku“ soud nepřiznal žalobcům zvýšení odměny na dvojnásobek, neboť s přihlédnutím k rozsahu a složitosti k tomu soud nenalezl důvod. Za tuto část řízení tak žalobcům náleží částka 119 040 Kč (16 x 3 x 2 480). Po procesním nástupnictví po zemřelém žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce a původního účastníka] bylo v řízení pokračováno pouze s dvěma žalobci. Ty ve věci učinili celkem 5 úkonů (podání dovolání, účast na jednání dne [datum], další porada dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), náleží jim tak náhrada ve výši 19 840 Kč (4 x 2 x 2 480). Soud žalobcům nepřiznal odměnu za úkon„ návrh na přerušení řízení“, neboť se jedná o pouhý procesní návrh, který byl navíc vzat zpět, dále za úkon„ námitky proti výzvě k zaplacení soudního poplatku“, neboť tento byl vyhodnocen jako nedůvodný, kdy usnesení netrpělo vadami a dále za úkon„ informace o právních nástupcích a zpětvzetí návrhu“, neboť se jedná pouze o informaci a procesní návrh, který není samostatně účtovatelný. Za celkem přiznaných 20 úkonů právní služby žalobcům dále náleží 6 000 Kč představující paušální náhradu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

20. Dále soud žalobcům přiznal náhradu za promeškaný čas v souvislosti s účastí u ústních jednání dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to ve výši 10 700 Kč za 107 půlhodin (18 půlhodin dne [datum], 18 dne [datum], 18 dne [datum], 19 dne [datum], 18 dne [datum] a 16 dne [datum]).

21. V rámci cestovních náhrad soud žalobcům přiznal náhradu za cestu k ústním jednáním za použití osobního automobilu dle § 13 advokátního tarifu, ve výši 7 107,04 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 242,89 Kč za 554 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla); v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 221,18 Kč za 554 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla) a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 642,97 Kč za 92 ujetých km (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla). Za použití hromadné přepravy k jednáním dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud žalobcům přiznal náhradu ve výši 2 958 Kč představující jízdné, které bylo řádně doloženo kopií jízdenek.

22. Žalobcům náleží i náhrada za zaplacené soudní poplatky před soudy všech stupňů v celkové výši 32 000 Kč.

23. Jelikož je právní zástupce žalobců plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobcům i DPH ve výši 21 % z částky 165 645,04 Kč (119 040 + 19 840 + 6 000 + 10 700 + 7 107,04 + 2 958) ve výši 34 785,46 Kč.

24. Celkem tak soud žalobcům na náhradě nákladů řízení přiznal částku 232 430,50 Kč.