Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

28 C 163/2024

č. j. 28 C 163/2024-51

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-21 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2025:28.C.163.2024.51

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Šmatem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované, spočívající v uzavření podnájemní smlouvy s žalobkyní, jejímž obsahem by byl podnájem prostor sloužících pro provozování kulturně-společenského prostoru nacházejícím se v přízemí a suterénu , jméno FO, na adrese , adresa, objekt , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , jak je specifikována v žalobě ze dne 11. 12. 2024, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 380 097,30 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované, , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Žalobou ze dne 11. 12. 2024 se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované, spočívající v uzavření komplexní podnájemní smlouvy ohledně kulturně-společenského prostoru v přízemí a suterénu , jméno FO, (, jméno FO, ), a náhrady nákladů řízení. Důvodem pro tento postup je, že žalovaná dosud je vypůjčitelem těchto prostor dle smlouvy ze dne 11. 7. 1995 (dále jen „smlouva o výpůjčce“). Žalobkyně rekapituluje historii svého působení v prostorách na základě smlouvy o spolupráci ze dne 28. 6. 1990 a následně dle smlouvy o pronájmu. Zdůraznila, že se podílela významnou měrou na rekonstrukci těchto prostor. , datum, ) byla vyhlášena veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku včetně příslušných podmínek pro zájemce. Žalobkyně splňuje podmínky a nabídla měsíční nájemné 400 000 Kč. Jednou z nabídek byla i nabídka , právnická osoba, . (dále jen „konkurent“) s výší 420 000 Kč měsíčně. Další byla nabídka subjektu , právnická osoba, . s nájemným 310 000 Kč. Hodnotící komisí žalované byla vybrána dne , datum, společnost , právnická osoba, . Dle žalobkyně žalovaná pochybila při výběru, konkrétně při hodnocení splnění požadavků soutěže, přičemž odkazuje na výklad smlouvy o výpůjčce. Rovněž napadá podmínku tříleté praxe s provozováním obdobného zařízení. Žalobkyně zdůrazňuje, že reálně není tříletá praxe konkurenta doložena a soutěž byla netransparentní. Byly rovněž porušeny zásady rovného zacházení.

2. Doplněním ze dne 15. 8. 2025 žalobkyně navrhla vstup vedlejšího účastníka na straně žalované – , Anonymizováno, . Budova ve které se nachází předmětné prostory je ve vlastnictví tohoto subjektu a žalobkyně je přesvědčena, že má právní zájem na výsledku sporu, neboť kroky žalované jsou v rozporu s ustanoveními smlouvy o výpůjčce (čl. II.)

3. Doplněním ze dne 19. 8. 2025 žalobkyně rozporovala, že by kulturní akce v předmětu podnájmu měly klesající tendenci. Pokles frekvence pořádání akcí byl způsoben pouze pandemií Covid 19. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaná nerespektuje, že v předmětu podnájmu byly vždy provozovány kulturní akce spíše, než gastronomická činnost. O tom vypovídá i skutečnost, že vybrala v soutěži konkurenta, který má s provozováním kulturních akcí minimální zkušenosti. To potvrdil i zdejší soud v rámci předběžného opatření ze dne 12. 11. 2024, č. j. , spisová značka, .

4. Žalovaná se vyjádřila k věci dne 17. 3. 2025. Nesporným činí, že je v současné době vypůjčitelem budovy , jméno FO, a že proběhla žalobkyní citovaná soutěž o nejvýhodnější nabídku. Konkurent splnil podmínky soutěže, tvrzení žalobkyně nejsou pravdivá. Prokázání praxe mohlo být doloženo i čestným prohlášením. Hodnotící kritéria konkurent splnil. Ani vítěznou nabídku žalovaná rovněž nebyla dle podmínek soutěže povinna přijmout a výsledkem soutěže nevzniká žádný právní vztah. Mezi žalovanou a konkurentem nevznikl ani právní vztah ani nárok na konečné znění smlouvy. Žalobkyni nesvědčí hmotné právo k tomu co žádá, není proto aktivně legitimována. Neexistuje ani projev vůle, který by měl být nahrazen. Rovněž není patrné, proč by měla být smlouva uzavřena k 16. 1. 2025, se zpětnou účinností. Vinou žalobkyně a později zrušeného předběžného opatření, vydaného na její popud, k uzavření smlouvy k tomuto datu nedošlo. Toto datum bylo přitom podmínkou soutěže, samotná soutěž proto ztratila své právní účinky. Smluvní retroaktivita je vyloučena. Případné soudní rozhodnutí, vyhovění žalobě by bylo rovněž nehospodárné, zakládalo by nepřípustnou nestabilitu do právních vztahů. K podmínce pořádáním kulturních akcí žalovaná dodala, že tyto se konaly cca jednou do měsíce a měly klesající tendenci i za časů žalobkyně. Nejednalo se o pravidelné akce velkého rozsahu. Proto byla tato podmínka stanovena maximálně obecně. Doklady doložené konkurentem byly zcela dostatečné, včetně potvrzení , adresa, Živnostenské oprávnění pro určitý obor nebylo podmínkou soutěže. Ta je požadována pro dobu účinnosti smlouvy. Členové hodnotící komise postupovali v souladu s podmínkami soutěže. Žalovaná podotkla, že žalobkyně nyní svévolně odmítá budovu vyklidit, i když došlo k ukončení nájemního vztahu.

5. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti. Smlouvou o výpůjčce č. , Anonymizováno, , ze dne 11. 7. 1995 byla mezi , Anonymizováno, jako půjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem uzavřena tato smlouva. Jejím účelem bylo užívat předmět výpůjčky (včetně budovy , jméno FO, , k , Anonymizováno, . Smlouvou o správě nemovitosti ze dne 19. 6. 1995 byla budova , jméno FO, svěřena do správy žalované. Dodatkem č. 1 ze dne 21. 5. 2024 došlo k nahrazení smlouvy o výpůjčce zněním čl. II. tohoto dodatku (bez pro věc podstatných změn).

6. Prostory budovy , jméno FO, byly ze strany žalované pronajímány žalobkyni již od počátku 90. let (smlouva o pronájmu a spolupráci z , datum, včetně dodatků k této smlouvě č. 1. – 4., 6.). Na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 1. 2009, včetně dodatku č. 1, tato spolupráce nadále pokračovala. Dne 9. 9 2020 byla k prostorám v , jméno FO, uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou nová podnájemní smlouva č. , hodnota, . Jejím předmětem byla zahrada objektu, přilehlá přízemní budova s terasou, 1. podzemní podlaží – , Anonymizováno, a 1. nadzemní podlaží včetně , Anonymizováno, . Účelem podnájmu bylo užívat předmět podnájmu (stejně jako v předchozích smluvních ujednání účastníků) k , Anonymizováno, (předmětná podnájemní smlouva včetně příloh). Z fotografií , jméno FO, prezentovaných žalobkyní soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

7. Z daňových dokladů prezentovaných žalobkyní soud zjistil, že za období od 31. 1. 2020 do 25. 9. 2024 , právnická osoba, . fakturovalo společnosti , právnická osoba, . (konkurentovi) mj.: stravovací a cateringové služby, kavárenské služby, využití voucherů, zajištění personálu, pronájem inventáře, catering během pořádaných akcí, pronájem prostor, reklamní činnost.

8. Z přihlášek do soutěže o nejvhodnější nabídku soud zjistil, že žalobkyně byla účastna soutěže o nejvhodnější nabídku prostor sloužících k podnikání v , jméno FO, . Účastna byla rovněž , právnická osoba, . a konkurent. Žalobkyně se prezentovala s nabídnutou cenou 400 000 Kč měsíčně, jakožto dlouhodobý a spolehlivý partner žalované (předložená nabídka z 12. 6. 2024). Žalobkyně takto reagovala na žalovanou vyhlášenou soutěž o nejvhodnější nabídku č. j. , Anonymizováno, . Z čl. II. odst. 4 této nabídky je patrné, že soutěž měla pevně stanovený počátek nájmu na 16. 1. 2025 s tím, že do této doby budou prostory předány nájemci (též čl. IV.). Z doložených podmínek soutěže, čl. VI., odst. 1.2 je prokázáno, že uchazeč soutěže byl povinen předložit k přihlášce výpis z obchodního rejstříku a živnostenské oprávnění. Z bodu f) je patrné, že uchazeč byl povinen k přihlášce předložit doklad prokazující nejméně tříletou praxi v provozování podobného zařízení. Z čl. VII. odst. 1 je patrné, že uzavírka nabídek byla do 13. 6. 2024 do 11:00 hod. Podle čl. IX., odst. 1 si žalovaná vyhradila právo nevybrat žádného uchazeče, či nájemní smlouvu neuzavřít. V odst. 2. si žalovaná vyhradila, že výběrem nejvhodnější nabídky nevzniká právní vztah (soutěž o nejvhodnější nabídku č.j. , Anonymizováno, včetně příloh). Z přílohy č. 3 k soutěži o nejvhodnější nabídku č.j. , Anonymizováno, , „Podmínky a doplňující informace výběrového řízení“ soud zjistil, že prokázat nejméně tříletou praxi s provozováním obdobného zařízení lze např. čestným prohlášením, nájemní smlouvou, referencemi apod. (odst. 1). Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně konkurenta je patrné, že dotyčná měla (mj.) aktivní živnostenské oprávnění k „provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“ od 27. 4. 2010 do 21. 10. 2021 a poté od 16. 5. 2024. Z doložených prohlášení je patrné, že konkurent prokazoval tříletou praxi čestným prohlášením o provozování činností souvisejících s organizací kulturních a společenských akcí v , adresa, , z 11. 6. 2024. Toto prohlášení bylo doplněno o potvrzující prohlášení , adresa, . o této činnosti ze stejného dne.

9. Ze zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 17. 6. 2024 je patrné, že výběrová komise k soutěži č.j. , Anonymizováno, vybrala jako nejvhodnější nabídku konkurenta. Žalobkyně se umístila druhá a , právnická osoba, . třetí. Neúspěch žalobkyně jí byl oznámen e-mailem z 25. 6. 2024, Anonymizováno10. Z reakce na předžalobní výzvu k vyklizení prostor v budově , jméno FO, ze dne 24. 2. 2025 je patrné, že žalobkyně odmítá vyklidit předmětné prostory v , jméno FO, s tím, že se považuje za vítěze soutěže a jediný oprávněný subjekt, kterému svědčí právo na uzavření smlouvy. Z internetové sjetiny ze stránky , jméno FO, co se týká programu od ledna 2020 soud nic pro věc podstatného nezjistil.

11. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2025, č. j. , spisová značka, soud konstatuje, že bylo změněno předběžné opatření vydané zdejším soudem dne 12. 11. 2024, č. j. , spisová značka, tak, že návrh samotný byl odmítnut jakožto neurčitý.

12. Zbývající důkazní návrhy soud zamítl, neboť měl za to, že další důkazy již nebyly pro účely rozhodnutí nezbytné a další dokazování by bylo nadbytečné (blíže viz odůvodnění).

13. Podle § 1772 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku, činí tím výzvu k podávání nabídek.

14. Podle § 1773 o.z. vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž trvá, a určí způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat, jakož i lhůtu pro oznámení vybrané nabídky. Obsah podmínek soutěže vhodným způsobem uveřejní.

15. Podle § 1776 odst. 1 o.z. neurčí-li podmínky soutěže něco jiného, nelze nabídku odvolat po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek. Podle odst. 2 podmínky soutěže mohou určit, že nabídku lze změnit nebo doplnit; ke změně nebo k doplnění nabídky provedeným po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek se však nepřihlíží. Opravu chyb vzniklých při vyhotovení nabídky lze provést kdykoli, pokud to podmínky soutěže nevylučují.

16. Podle § 1778 odst. 1 o.z. vyhlašovatel přijme nabídku vybranou podle § 1777. Oznámí-li přijetí nabídky navrhující straně po lhůtě určené v podmínkách soutěže, smlouva nevznikne, pokud vybraný navrhovatel bez zbytečného odkladu sdělí vyhlašovateli, že přijetí nabídky odmítá jako opožděné. Podle odst. 2 vyhlašovatel může odmítnout všechny předložené nabídky, vyhradil-li si to v podmínkách soutěže.

17. Po posouzení žaloby včetně všech doplnění a zohlednění obrany žalované soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Tento závěr soud učinil na základě stručného a jednoduchého závěru o tom, že žalobkyni právo tak, jak je žalobou uplatňováno, nesvědčí. Soud tento závěr opřel o skutečnost, že citovaný institut veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku má svou předlohu v § 281 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (rozdíl je pouze terminologický, nikoli obsahový – viz důvodová zpráva k o.z., § 1772 až 1784). Dle mínění soudu je proto aplikovatelná judikatura, která se vztahovala k § 281 obchodního zákoníku. Ta dovodila, že při porušení podmínek soutěže mohou poškozenému neúspěšnému účastníku soutěže náležet práva: a) na náhradu škody způsobené porušením zákonné povinnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 960/2006), či b) určení neplatnosti smlouvy uzavřené na základě výsledků soutěže mezi vyhlašovatelem a vybraným účastníkem soutěže, za předpokladu věcné aktivní a procesní legitimace (naléhavý právní zájem, dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)), a to i v případě, že si vyhlašovatel v podmínkách vyhradil možnost odmítnout všechny nabídky (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10.2.2016, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013). Naopak právo domáhat se uzavření smlouvy, či nahrazení projevu vůle o takové smlouvě vůči vyhlašujícímu subjektu, neúspěšnému účastníku soutěže nenáleží.

19. Tyto závěry jsou dle názoru soudu uplatnitelné i za podmínek aktuální právní úpravy, a to nejen s ohledem na přímou inspiraci zákonodárce obchodním zákoníkem, ke kterému se vztahuje shora uvedená judikatura, ale i s ohledem na základní východiska o.z., především s ohledem na zásadu autonomii vůle (např. § 1 odst. 2 o.z.). V podmínkách současné úpravy a fungování moderního právního státu nelze přistoupit na myšlenku, že by žalobkyně mohla v rámci soukromých vztahů vnutit (za pomoci soudu) žalované svou zcela komplexní a konkrétní vůli (vyjádřenou v obsahu žaloby) k uzavření konkrétního právního poměru (podnájemní smlouvy), o jejíž uzavření s žalobkyní však žalovaná nejeví žádný zájem (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 392/20).

20. Zároveň soud podotýká, že projev vůle, jehož nahrazení se žalobkyně dovolává, neexistuje. Žalobkyně se dle skutečného obsahu domáhala nahrazení projevu vůle spočívající v uzavřené podnájemní smlouvě, která (by) byla uzavřena s vítězem soutěže, konkurentem. S ohledem na vydané předběžné opatření ze dne 12. 11. 2024, č. j. , spisová značka, (byť to bylo následně zrušeno odvolacím soudem), k uzavření podnájemní smlouvy s konkurentem nikdy nedošlo. Dále s ohledem na podmínky soutěže, podmínky uzavření podnájemní smlouvy a předání předmětu podnájmu do 16. 1. 2025, pozbyly výsledky vyhlášené soutěže právní účinky, neboť je zřejmé, že je nebylo možné dodržet. Jinými slovy řečeno, podnájemní smlouvu díky procesní aktivitě žalobkyně nemohl uzavřít žádný z účastníků soutěže (a to bez ohledu na to, zda žalobkyně dále pobývá v prostorách , jméno FO, ).

21. Již jen z těchto uvedených důvodů jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby.

22. I kdyby soud dospěl k závěru o tom, že žalobkyni svědčí právo domáhat se žalobou specifikovaného nahrazení projevu vůle, beztak by se jednalo o nárok nedůvodný. Tato nedůvodnost vypovídá především z podmínek vyhlášené soutěže dle § 1772 a násl. o.z. dle kterých si vyhlašovatel (žalovaná) v souladu se zákonem (§ 1778 o.z.) vymínil možnost smlouvu neuzavřít. To dle názoru soudu znamená, že ani potenciální vítězství v soutěži by nezaložilo právo žalobkyně na uzavření smlouvy. Jak bylo již výše uvedeno, žalobkyně by v takovém případě byla potenciálně oprávněna pouze k náhradě škody (viz citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 960/2006).

23. Zároveň však má soud z provedeného dokazování za to, že ani konkrétní žalobní námitky žalobkyně ve věci samé nejsou důvodné. Argumenty žalobkyně byly vyvráceny provedeným dokazováním, ať již se jedná o nedostatečnou tříletou praxi s provozováním podobného zařízení (tuto konkurent v soutěži prokazoval), tak důkazní standard k takovému prokázání – čestné prohlášení, které bylo dle přílohy č.l. jakožto dostatečný důkaz přímo jmenováno. Ostatně, i samotná k důkazu předložená fakturace konkurenta ve vztahu ke , adresa, . svědčí dle mínění soudu v neprospěch žalobkyně, neboť prokazuje, že konkurent, minimálně v části položek, činnost přímo související s kulturními akcemi fakturoval.

24. Co se týká argumentace žalobkyně nedostatkem živnostenského oprávnění konkurenta k provozování kulturních akcí, ani s touto námitkou se soud neztotožnil. Soud konstatuje, že v podmínkách vyhlášené soutěže o nejvhodnější nabídku nutnost disponovat přímo tímto konkrétním živnostenským oprávněním není uvedena. I kdyby tam však tato podmínka uvedena byla, k datu uzávěrky přihlášek do soutěže (13. 6. 2024) již konkurent tímto oprávněním disponoval (od 16. 5. 2024). Bez ohledu na výše uvedené je však soud toho názoru, že ani případná absence namítaného typu živnostenského oprávnění neprokazuje, že by konkurent neměl tříletou praxi s provozováním zařízení obdobného zařízení dle podmínek soutěže.

25. K námitkám netransparentnosti vyhlášené soutěže a porušení zásady rovného zacházení s účastníky soud konstatuje, že tato tvrzení nebyla ze strany žalobkyně dostatečně konkrétní, a přestože byla žalobkyně vyzvána k doplnění těchto tvrzení dle § 118a odst. 1 o.s.ř u jednání dne 21. 8. 2025, a o následcích nedoplnění byla řádně poučena, této výzvě nedostála. Soud nemá tvrzení žalobkyně, ve smyslu odkazu na žalobu a procesní vyjádření, za dostatečná. Stejně tak se soudu jeví nedostatečným odkaz na konkrétní důkazy založené ve spise. Lhůta k doplnění, kterou žalobkyně k doplnění tvrzení žádala, nebyla ze strany soudu poskytnuta, neboť se nejednalo o doplnění zásadního charakteru a zároveň bylo za konkrétní skutkové a právní situace namístě ctít zásadu, že má být o řízení rozhodnuto zpravidla během prvního jednání.

26. Pro nadbytečnost soud zamítl důkazní návrhy vznesené žalobkyní na výslech jednatele konkurenta a členů výběrové komise, neboť s ohledem na skutkový a právní stav věci měl soud pro účely rozhodnutí skutkový stav za dostatečně prokázaný. Žalobkyně rovněž blíže nespecifikovala, k prokázání jakých tvrzení mají tyto důkazní prostředky sloužit, přičemž soud neshledal žádné závažné důvody, pro by povinnost tvrzení žalobkyně (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) měla být nahrazována důkazními návrhy.

27. Žalobkyní navrhovaná změna petitu u ústního jednání konaného dne 21. 8. 2025 nebyla soudem připuštěna, neboť na zamítnutí žaloby by tento návrh neměl žádný vliv. Žalobkyni dle názoru soudu prezentovaném v tomto rozsudku uváděné právo, kterého se domáhá, nesvědčí, a to bez ohledu na skutečnost, jestli se domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy od 16. 1. 2025 či od právní moci rozsudku. Zároveň tato změna petitu nemá žádný vliv na skutečnost, že možnost uzavření smlouvy (byť v potenciální rovině), byla dle podmínek soutěže pouze do 16. 1. 2025.

28. Co se týká návrhu žalobkyně na vstup vedlejšího účastníka (, Anonymizováno, ) na straně žalované, k tomuto návrhu soud ve smyslu § 1 a § 6 o.s.ř. nepřihlédl. Dle mínění soudu se jedná o návrh obstrukční povahy. Žalobkyně k uplatnění tohoto návrhu měla dostatečnou dobu, přesto jej uplatnila až podáním ze dne 15. 8. 2025, tedy tři pracovní dny přede dnem konání ústního jednání. Za této situace měl soud za to, že rozhodování o tomto návrhu by pouze zbytečně prodlužovalo řízení, o kterém může být věcně rozhodnuto u prvního jednání. I kdyby soud k uvedenému návrhu přihlédl, vedlejší účastenství by beztak připuštěno být nemohlo, neboť žalovaná, na jejíž podporu měl navržený vedlejší účastník do řízení vstoupit, se u jednání jednoznačně vyjádřila v tom smyslu, že si tuto podporu nepřeje (viz protokol z ústního jednání ze dne 21. 8. 2025). Soud připomíná, že následkem tohoto procesního vyjádření žalované je zánik (byť potenciálního) vedlejšího účastenství. (Vyjádří-li nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka účastník, na jehož straně hodlá vedlejší účastník v řízení vystupovat, jeho vedlejší účastenství končí bez dalšího (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004 sp. zn. 29 Odo 806/2002).

29. K námitkám žalobkyně týkajících se formulace žaloby s ohledem na výrok předběžného opatření ve věci č. j. , spisová značka, soud konstatuje, že výrokem II. byla sice žalobkyni stanovena povinnost podat žalobu do 30 dnů, nicméně to neznamená, že byla žalobkyně jakkoli povinna podat žalobu v přesném znění tak, jak bylo tímto výrokem stanoveno. Nad rámec skutečnosti, že předběžné opatření bylo změněno (zrušeno) k odvolání žalované, soud připomíná, že žalobkyně je dle tradičních východisek kontinentální právní kultury vždy pánem sporu (dominus litis), jen ona odpovídá za to, v jaké podobě bude žaloba podána a jen ona nese odpovědnost za případný nedostatek aktivní legitimace na své straně.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 380 097,30 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Soud vyšel při závěrech o uplatnění § 8 odst. 2 a.t. z ustálené judikatury, která, zjednodušeně řečeno, preferuje uplatnění § 8 a.t. ke stanovení hodnoty předmětu řízení vždy, pokud je to jen trochu možné (např. žalovanou prezentované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 33 Odo 865/2005). Předmětem současného řízení (jak je učinila žalobkyně) je nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření podnájemní smlouvy, v ceně podnájemného (nabídnutého žalobkyní v rámci soutěžní nabídky) ve výši 400 000 Kč měsíčně. Soud proto míní, že hodnotu nahrazení projevu vůle, jak byla učiněna žalovanou, je nutné odvíjet (minimálně) od tohoto plnění. Takto vyčíslená hodnota sporu jednoznačně vychází z vůle žalobkyně a samotné žaloby (viz čl. IV. odst. 1 a čl. V. odst. 1 petitu nahrazovaného projevu vůle). Vyšel-li soud ze stanoveného opakovaného plnění, tarifní hodnota je ve smyslu § 8 odst. 2 a.t. ve výši stanovené součtem těchto plnění (za dobu kratší 5 let), od 16. 1. 2025 do 15. 1. 2029, tedy 19 200 000 Kč (4*4 800 000 Kč). Soud připomíná, že vymezení předmětu řízení je především v rukou žalobkyně, která takto učinila, přestože je profesionálně právně zastoupena, tudíž o případných následcích neúspěchu ve věci a nákladech řízení musela být informována. Soud dodává, že předmětem nákladového řízení jsou rovněž náklady řízení o předběžném opatření podaném žalobkyní proti žalované (§ 145 o.s.ř.), vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byla žalované rovněž úspěšná.

31. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že náklady řízení se ze shora uvedeného předmětu řízení počítají ve výši 51 980 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení v řízení o předběžném opatření, sepis odvolání do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 11. 2024, č. j. , spisová značka, , odvolání do usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 3. 12. 2024 , spisová značka, , příprava a převzetí zastoupení ve věci samé, vyjádření ze dne 17. 3. 2025, účast u jednání dne 21. 8. 2025), včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (dle § 13 odst. 4 a. t a.t. účinného k datu 31. 12. 2024) a 3 paušálních náhrad po 450 Kč (dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025) včetně 21 % DPH (§ 14a a.t.). Celkem bylo žalované přiznáno na náhradu nákladů řízení 380 097,30 Kč. S ohledem na právní zastoupení žalované advokátem je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k jeho rukám (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

32. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů právního zástupce za úkon „sepis právního rozboru věci ze dne 18. 11. 2024“ neboť tento úkon obsahově spadá pod přípravu a převzetí právního zastoupení. Dále soud nepřiznal žalované náhradu za úkon „doplnění odvolání ze dne 4. 12. 2024“, neboť odvolání včetně jeho doplnění tvoří jeden celek a z obsahu těchto podání neplyne žádný důvod, proč bylo namístě tato podávat odděleně. Zároveň soud nepřiznal úkony označené jako „jednání s protistranou ze dne 16. 12. 2024 a ze dne 19. 8. 2025“, neboť jakkoli je jednání o smíru chvályhodné, jedná se pouze o dobrou vůli účastníků a z procesně-formálního hlediska přiznávaných nákladů řízení se nejedná o úkon dle § 142 odst. 1 o.s.ř. jakkoli účelný.

33. O stanovení lhůty k plnění výroku II. soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.