28 C 30/2017
č. j. 28 C 30/2017-163
V PLATNOSTICitované zákony (4)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 14
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 71
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 337
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zadostiučinění za nemajetkovou újmu
I. Žaloba, podle které je žalovaná Česká republika – Ministerstvo financí povinna zaplatit žalobci částku 70.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.7.2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žaloba, podle které je žalovaná Česká republika – Ministerstvo financí povinna písemně se omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem tohoto znění: <i>„ Omluva [jméno] [příjmení], [datum narození]:</i> <i>Česká republika – Ministerstvo financí se Vám omlouvá za porušení Vašich základních práv a svobod, ke kterému došlo v řízení o přestupku proti Vám před odborem dopravy Magistrátu města Karlovy Vary a následně před Krajským soudem v Plzni a před Nejvyšším správním soudem, konkrétně za porušení práva na projednání věci v přiměřené (zákonné) lhůtě a bez zbytečných průtahů.“,</i> eventuálně (v případě zamítnutí žaloby o peněžitou náhradu a omluvu), aby soud konstatoval porušení práv žalobce tak, že postupem odboru dopravy Magistrátu města Karlovy Vary v řízení o přestupku proti žalobci, které pokračovalo před Krajským soudem v Plzni a před Nejvyšším správním soudem, bylo porušeno základní právo žalobce na projednání věci v přiměřené (zákonné) lhůtě a bez zbytečných průtahů, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou 21. 7. 2017 se žalobce proti České republice domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Jako organizační složky státu původně označil Ministerstvo vnitra a Ministerstvo dopravy.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 5. 2019, č. j. 28 C 30/2017-72 soud vyslovil svou místní nepříslušnost k části vyloučeného nároku, pokud tento směřoval proti Ministerstvu spravedlnosti. K odvolání žalobce bylo toto usnesení změněno Městským soudem v Praze tak, že se místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 nevyslovuje a Městský soud v Praze zároveň vyslovil, že žalobce se domáhá dvou samostatných nároků, jednak z titulu nedůvodného zahájení a vedení trestního a poté přestupkového řízení, k jehož vedení proti žalobci nebyl dán zákonný důvod, v tomto rozsahu je za Českou republiku příslušné jednat Ministerstvo spravedlnosti. K jednání o druhém nároku pak požaduje odškodnění za nepřiměřenou délku celého řízení, které bylo zahájeno policejním orgánem, poté pokračovalo před správním orgánem a nyní pokračuje v řízení před správními soudy, kde by za Českou republiku bylo oprávněno jednat Ministerstvo financí.
3. Poté, co důvod vyloučení části předmětu sporu k samostatnému řízení odpadl, soud opět spojil věci ke společnému řízení z důvodu hospodárnosti.
4. Podáním došlým soudu 14. 7. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 12. 2020 č. j. 28 C 30/2017-126 soud řízení částečně zastavil vůči České republice - Ministerstvu financí co do částky 70 000 Kč s příslušenstvím a uveřejnění povinnosti písemné omluvy, eventuálně konstatování porušení práva 5. Při jednání dne 19. května 2021, vzhledem k replice k poslednímu vyjádření protistrany, právní zástupce žalobce k dotazu soudu výslovně uvedl, že proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti žádný nárok neuplatňuje. Na základě tohoto přednesu tedy soud řízení částečně zastavil proti této organizační složce státu usnesením vyneseným při jednání dne 19. května 2021. Usnesení nabylo právní moci téhož dne. Zástupce žalobce se odvolal pouze do nákladového výroku.
6. Nepřipuštění změny žaloby z téhož dne, které také tohoto dne nabylo právní moci, jednal tedy soud pouze s Českou republikou - Ministerstvem financí na straně žalované s tím, že po té se domáhá žalobce zadostiučinění ve výši 70 000 Kč a uložení povinnosti k písemné omluvě.
7. Po skutkové stránce žalobce tvrdil, že byl dne 9. 6. 2015 v [údaj o čase] hodin zadržen v Karlových Varech Policií České republiky, umístěn do policejní cely a v dopoledních hodinách mu bylo policejním orgánem Obvodního oddělení policie Karlovy Vary- město předáno písemné sdělení podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 trestního zákoníku. Bylo proti němu vedeno Policejním orgánem Obvodního oddělení Karlovy Vary – město trestní řízení pod sp. zn. KRPK [číslo] TČ [číslo]. Dne 23. 7. 2015 policejní orgán podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. řádu odevzdal věc k projednání správnímu orgánu jako přestupek. Správnímu orgánu byl spis doručen 24. 7. 2015, dne 29. 7. 2015 zahájil Magistrát města Karlovy Vary, Odbor dopravy proti žalobci řízení o přestupku, to probíhalo zdlouhavě s velkými časovými prodlevami. Poslední úkon spočívající v dokazování, a to ohledání vozidla, byl proveden 15. 7. 2016, následně dne 18. 7. 2016 se zástupce žalobce písemně vyjádřil k provedeným důkazům a k podkladům rozhodnutí, poté až do 23. 7. 2016, i když měl dostatek času pro vydání meritorního rozhodnutí, nechal Odbor dopravy Magistrátu města Karlovy Vary lhůtu pro projednání přestupku marně uplynout, a ihned po jejím uplynutí řízení o přestupku zastavil usnesením ze dne 25. 7. 2016, které bylo žalobci doručeno 3. 8. 2016. Bylo rozhodnuto o zastavení řízení z důvodu, že odpovědnost za tyto přestupky dne 23. 7. 2016 zanikla. Magistrát města Karlovy Vary nedodržel a mnohonásobně překročil zákonem stanovenou lhůtou dle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Tímto postupem byl žalobce zbaven práva na to, aby nebylo věcně rozhodnuto meritorně tak, že žalobce přestupky nespáchal nebo že skutky, kladené žalobci za vinu, nejsou přestupkem. Tím bylo porušeno základní právo žalobce zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, proto proti tomuto rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary podal žalobce 12. 8. 2016 žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, ta byla vedena pod sp. zn. 17 A 79/2016. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 12. 2016 byla žaloba odmítnuta, proti tomuto usnesení podal žalobce dne 1. 1. 2017 kasační stížnost, o které v době podání žaloby bylo vedeno řízení před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 1/2017. Žalobce tvrdil, že nesprávným úředním postupem Policie České republiky a Magistrátu města Karlovy Vary mu vznikla újma, zejména nedůvodným zahájením a vedením trestního, a poté přestupkového řízení, k jehož vedení nebyl dán zákonný důvod, dále nedůvodným zadržením a omezením osobní svobody žalobce dne 9. 6. 2015 v době od 00:20 do přibližně 12:45 hodin a následujícími úkony v trestním řízení, které bylo zahájeno a vedeno nedůvodně, tedy všechny úkony v něm provedené jsou vadné, dále fotografováním, odebráním vzorku DNA a otisků prstů žalobci Policií České republiky dne 9. 6. 2015, a jejich uchovávání v policejních databázích, dále průtahy a nepřiměřenou délku celého řízení, které bylo zahájeno 9. 6. 2015 policejním orgánem, poté pokračovalo před správním orgánem do 3. 8. 2016 a v době podání žaloby pokračuje před správními soudy. Tím byl žalobce zbaven práva na to, aby bylo rozhodnuto o jeho obvinění meritorně, tím, že byla porušována opakovaně jeho lidská důstojnost a bylo s ním jednáno jako s předmětem, tedy objektem státní vůle. Dne 30. 12. 2016 žalobce požádal Ministerstvo vnitra podle § 14 zák. č. 82/1998 Sb. o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a téhož zákona, žádal především zlikvidování všech jeho osobních údajů, dále žádal konstatování porušení jeho práv a poskytnutí písemné omluvy a přiměřeného peněžitého zadostiučinění ve výši 280 000 Kč Ministerstvo vnitra sdělilo žalobci, že jeho žádost postoupilo Ministerstvu dopravy a pokud jde o likvidaci osobních údajů, tuto část postoupilo na Policejní prezidium ČR. Dne 22. 3. 2017 žalobci sdělilo, že nevyhověli jeho žádosti a dne 15. 3. 2017 provedlo likvidaci jeho osobních údajů, jak z příslušných informačních systémů, tak zpracovávání ve fyzické podobě. Na rozdíl od toho Ministerstvo dopravy v zákonné šestiměsíční lhůtě nárok žalobce neprojednalo, proto žalobce uplatňuje nárok na zadostiučinění touto žalobou, proto se domáhá proti Ministerstvu financí omluvy a peněžité satisfakce v poslední fázi ve výši 70 000 Kč, eventuálně v případě zamítnutí žaloby o peněžitou náhradu a omluvu, konstatování, že bylo porušeno základní právo žalobce postupem Policie České republiky a postupem Odboru dopravy Magistrátu Karlovy Vary v řízení o přestupku.
8. Žalovaná Česká republika - Ministerstvo financí žalobou uplatněný nárok zcela neuznala, namítala neurčitost žaloby, jak ve vlastním žalobním textu omluvy, tak skutkově.
9. K tomu žalobce upřesnil, že částky 70 000 Kč s příslušenstvím se domáhá za porušení základního práva na projednání věci v přiměřené, tedy v zákonné lhůtě a bez zbytečných průtahů, z důvodu porušení základních práv na nedotknutelnost osoby na osobní svobodu, nepřípustnost stíhání jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, na ochranu lidské důstojnosti, na informační sebeurčení.
10. Posléze po částečném zpětvzetí žalobce upřesnil, že předmětem řízení zůstává pouze žaloba směřující proti žalované České republice - Ministerstvu financí, kterou se domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nepřiměřené délky řízení.
11. Žalovaná dále namítala, že délka řízení v tomto případě činila 3 roky a 3,5 měsíce. Vzhledem k tomu, že probíhal soudní přezkum, není tato délka nijak nepřiměřená. Krajský soud v Plzni ve věci 17 A 79/2016 popisuje průběh dosavadního řízení, zejména přestupkového, zdůraznila, že žalobce nebyl naprosto v žádné nejistotě, přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu prekluze. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku se také zabýval průběhem dosavadního řízení, je sporné, zda bylo ještě účelné vůbec správní soudní řízení vést.
12. Soud provedl důkaz spisem Krajského soudu v Plzni 17 A 79/2016, a to chronologií postupu v té věci, přečetl podstatné body z rozsudku ze dne 30. 11. 2018, sdělil obsah spisu Nejvyššího správního soudu 1 As 42/2019 a přestupkového spisu Magistrátu města Karlovy Vary [číslo], a to spisovým přehledem, přípisem o odevzdání věci k projednání přestupku se skutkovým základem a vzhledem k tomu, že nebyly další návrhy na doplnění dokazování, řízení nedoplňoval, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
13. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
14. Z obsahu přestupkového spisu Magistrátu města Karlovy Vary sp. zn. [číslo] [číslo] soud zjistil, že věc byla odevzdána k projednání přestupku dle § 159a odst. 1 písm. a) tr. řádu ohledně osoby [jméno] [příjmení], tedy žalobce v této věci, pro jednání spočívající v tom, že dne 9. 6. 2015 kolem [údaj o čase] hodin na území města Karlovy Vary po ulici [ulice], [ulice], [ulice] řídil motorové vozidlo Citroen [anonymizováno] [číslo] bílé barvy, ačkoliv věděl, že mu byl dne 8. 3.2015 zadržen řidičský průkaz. Dechové zkoušce na alkohol se odmítl podrobit, dále se po poučení odmítl podrobit lékařskému vyšetření. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že jmenovaný má Magistrátem města Karlovy Vary vysloven zákaz řízení pro všechny skupiny od 24. 4. 2015 do 8. 9. 2015. Tento zákaz nabyl právní moci dne 24. 4. 2015. Toto rozhodnutí bylo osobně doručeno jeho právnímu zástupci JUDr. [jméno] [příjmení], který jej panu [příjmení] nepředal. Jmenovaný je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., tedy řídil motorové vozidlo, ačkoliv věděl, že má zadržený řidičský průkaz a podle §125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., tedy odmítl se podrobit vyšetření, zda při řízení motorového vozidla nebyl ovlivněn návykovou látkou. Tímto tedy začíná spis z hlediska chronologie a následují jednotlivé úkony po zahájení řízení. Podle spisového přehledu žádné průtahy nebyly, a pokud ano, byly zaviněny ze strany žalobce, neboť to byl on, kdo se opakovaně omlouval z jednání. Nejprve z důvodu nemoci, poté žádal o kopie záznamů, které si však nikdy nevyzvedl, podával stížnosti, které nebyly vyřízeny kladně. Ve smyslu § 71 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb. se nemůže nedodržení lhůt dovolávat ten účastník, který je způsobil, což se v tomto případě stalo. Totéž zmiňuje i rozsudek Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 17A 79/2016 i spis NSS 1 As1/2017. Kromě toho žalobce po skutkové stránce zcela„ vynechal“ fakt, že mu byl již před zadržením dne 9. 6. 2015 zadržen řidičský průkaz (8. 3. 2015).
15. Pro tento případ tedy soud neshledává žádný nesprávný úřední postup na straně žalované, který by měl zapříčinit nepřiměřenou délku řízení před orgány Policie České republiky, před správním orgánem a následně správními soudu. V této souvislosti nebyl zjištěn žádný zásah do základních práv a svobod žalobce, jak tento tvrdí, natož v takové intenzitě, že by bylo na místě přiznat i finanční zadostiučinění, ale soud neshledává naprosto žádný zásah, proto žalobu zcela zamítl, i co se týče omluvy, eventuálně konstatování porušení práv žalobce, neboť toto zjištěno nebylo.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení za 2 úkony (vyjádření a účast při jednání dne 19. 5. 2021) po 300 Kč, tedy celkem 600 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.