30 C 110/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 36 942 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem žalobce, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 36 942 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 36 942 Kč od 3. 1. 2018 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen je povinna nahradit České republice na znalečném částku ve výši 19 164 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 2.1.2018 domáhá po žalované zaplacení pojistné plnění s tvrzením, že dne 16. září 2016 došlo na křižovatce ulic [anonymizováno] s ul. Český bratří ve [obec] k dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno] [příjmení], [datum narození] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] tím, že při vyjíždění z vedlejší pozemní komunikace, ul. [ulice] na hlavní silnici /ul. [ulice], nedal přednost jedoucímu motocyklu zn [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno], [registrační značka] který do křižovatky přijížděl po hlavní silnici zleva.

2. V důsledku shora popsaného dopravního děje narazil řidič [celé jméno žalobce] (žalobce) se svým motocyklem do přední částí vozidla [anonymizováno].

3. Okresní soud v Trutnově po přezkoumání obžaloby na obžalovaného [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 2 T 28/2017 dne 12. dubna vydal rozhodnutí, kterým trestní stíhání obžalovaného podmíněně zastavil, neboť obžalovaný se k činu plně doznal, nad zaviněným následkem projevil lítost a dopravní nehodu nahlásil [právnická osoba], neboť u tohoto pojistitele měl obžalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidel v rozsahu zák. č. 168/1999 Sb.

4. Z odůvodnění usnesení nevyplývá, že by v rámci trestního řízení bylo projednáváno jakékoliv zavinění resp., spoluzavinění na straně poškozeného [celé jméno žalobce] a tuto skutečnost potvrzuje i samotné rozhodnutí, ve kterém byla řidiči [příjmení] uložena zkušební doba delší než je obvyklá, a to 1 /jeden/ rok a 6 /šest/ měsíců.Žalovaná v dopise z 06. 10. 2016 /příloha [číslo] zaslala žalobci "Informaci o způsobu likvidace", kde mimo jiné uvedla, obecnou cenu motocyklu stanovila ve výši 198 700 Kč vč. DPH a hodnotu zbytků 75 560 Kč s tím, že žalobce předpokládal výplatu plnění, která z rozdílu shora uvedených čísel představuje předpokládané plnění 123.140 Kč.

5. Teprve dne 28. 02. 2017 vyplatila žalovaná zálohu na plnění ve výši 61. 570 Kč což představovalo 50% nároku, který vyplynul ze shora uvedeného rozdílu.Teprve 25. 5. 2017 byla likvidace finalizována, a to tak, že v rozporu se shora uvedeným pravomocným usnesením OS v [obec], stanovila žalovaná doplatek plnění pouze ve výši 24 628 Kč a současně stanovila míru spoluzavinění na straně žalobce ve výši 30 %, což v peněžním vyjádření představuje snížení plnění ve výši uplatněné pohledávky.

6. Dne 25. 10. 2017 odeslal právní zástupce žalobce předžalobní výzvu.. Žalovaná 20.11. 2017 sdělila žalobci, že i nadále na 30% spoluzavinění trvá a pohledávku nezaplatila.

7. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby.Nečiní sporným, že dne 16. září 2016 došlo na křižovatce ulic [anonymizováno] s ul. [anonymizována dvě slova] ve [obec] k dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno] [příjmení], [datum narození] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], jež bylo pro případ odpovědnosti z provozu sjednáno tzv. povinné ručení u žalované, tím, že při vyjíždění z vedlejší pozemní komunikace, ul. [ulice] na hlavní silnici /ul. [ulice], nedal přednost jedoucímu motocyklu zn [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno], [registrační značka] který do křižovatky přijížděl po hlavní silnici zleva, a že žalovaná uhradila žalobci na škodě na motocyklu plnění ve výši 86 198 Kč (před podáním žaloby).

8. Sporná je míra účasti žalobce na škodě, kterou žalovaná určila na 30 %, což představuje částku 36 942 Kč předjížděl kolonu za situace, kdy si musel být vědom skutečnosti, že není možné se bezpečně zařadit před vozidla, která předjížděl, navíc projížděl ú sekem označeném dopravní značkou č. IP 22 (změna organizace dopravy- projíždíte stavbou) a v době střetu se nacházel v protisměru, což nemohl řidič [příjmení] očekávat.

9. Soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 2 T 28/2017, zejména z Usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 12.4.2017, č.j. 2 T 28/2017-90, že podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. [příjmení] za použití § 188 odst. 1 písm. f) tr. [příjmení] a podle § 307 odst. 1 tr. [příjmení] se podmíněně zastavuje trestní stíhání [jméno] [příjmení] pro skutek spočívající v tom, že dne 16.9.2016 na křižovatce ve [obec] jako řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], při vyjíždění z vedlejší komunikace na hlavní silnici, nedal přednost v jízdě zleva, po hlavní silnici, jedoucímu motocyklu zn [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno], [registrační značka] řízeném žalobcem, jehož řidič v důsledku toho narazil přední částí motocyklu do levé přední části vozidla, přelétl přes jeho přední část a dopadl na vozovku, čímž čímž utrpěl závažné poranění ve výroku usnesení popsané, v němž je spatřován přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 4.4.2017 protokolu o výslechu obviněného [jméno] [příjmení] a z protokolu o nehodě v silničním provozu soud zjistil, že ke střetu vozidel došlo v bezprostřední blízkosti křižovatky, vůbec nečekal, že by tam mohl někdo jez, když byla kolona. S vozidlem pomalu vjel do křižovatky a to na pokyn řidiče vozidla stojícího první v koloně, že může jet, díval se doprava a úplně přehlédl motocykl, který přijel z levé strany, když tento objížděl kolonu a předním kolem narazil do levé přední části vozidla, jehož vlastníkem je [právnická osoba] Z protokolu o podaném vysvětlení [celé jméno žalobce] soud zjistil, že po dojetí stojící kolony se rozhodl ji objet, viděl, že do protisměru nic nejede, když byl na úrovni restaurace, tak najednou z pravé strany mu vyjelo do jízdní dráhy vozidlo a již nestačil ani zabrzdit a narazil do přední části vozidla, nárazem přelétl přes kapotu a dopadl na silnici.

10. Dále soud zjistil z dopisu žalované- Informace o způsobu likvidace ze dne 6.10.2016, že žalovaná oznámila žalobci, že věcná škoda na motocyklu bude likvidována z pojištěné škodícího vozidla ve vlastnictví pojištěné [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] formou jeho totální škody, když obvyklou cenu motocyklu stanovila na částku 198 700 Kč s DPH a hodnotu jeho zbytků na aukčním portále [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] na částku 75 560 Kč s DPH, a z dopisů žalované žalobci ze dne 24.2.2017 a dne 23.5.2017, že dne 28.2.2017 poukázala žalobci plnění ve výši 61 570 Kč a dne 25.5.2017 plnění ve výši 24 628 Kč.

11. Z dopisu žalované žalobci ze dne 20.11.2017 soud zjistil, že žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce, že poškozenému žalobci nevzniká nárok na dolikvidaci věcné škody, neboť se žalobce z 30 % na své věcné škodě podílel. Takto žalovaná reagovala na žalobcovu kvalifikovanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 20.10.2017, kterou požadoval doplatek plnění ve výši zažalované jistiny.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že pro pohyb vozidel před střetem není dostatek podkladů. Řidič [příjmení] vyjížděl z vedlejší komunikace, neměl náležitý rozhled, spolehl se na pokyn řidiče stojícího jako první v koloně, aby najel před kolonu vozidel a v okamžiku, kdy mohl spatřit motocykl, měl zastavit a upustit od započatého odbočování.Vzhledem k rychlosti jeho vozidla (14-16 km/hodinu) by zastavil ještě před koridorem střetu. Řidič [celé jméno žalobce] (žalobce) byl dopravními značkami informován, že předjížděním kolony se zařadí do odbočovacího pruhu a že přijíždí k přechodu pro chodce, neviděl přes kolonu stojících vozidel, které předjížděl, neviděl, zda na přechodu vozovky nepřechází nějaký chodec, a měl tomu přizpůsobit rychlost jízdy tak, aby případnému chodci umožnil přecházení komunikace. Měl předpokládat i možný pohyb chodců mezi vozidly, neboť přechod nebyl vodorovně označen. Rychlost jeho jízdy nebyla přiměřená vzhledem k dopravní situaci. Řidič motocyklu musel přehlédnout či nevěnovat dostatečnou pozornost dopravnímu označení – přechod pro chodce. Motocykl projížděl úsekem označeném dopravní značkou č. IP 22 (změna organizace dopravy- projíždíte stavbou) a v době střetu se nacházel v protisměru Znalec upozornil při svém výslechu u jednání, že žalobcem předestíraný snímek křižovatky již neodpovídá jejímu stavu k okamžiku dopravní nehody, která se udála v roce 2016. Dále zdůraznil, že žalobce porušil krom toho, co uvedl v písemném vyhotovení posudku též povinnosti uloženému každému účastníku provozu před křižovatkou, konkrétně se jedná o příslušná ustanovení upravující řazení účastníků provozu do pruhů před křižovatkou.

13. Dále soud zjistil ze snímku oblasti s křižovatkou, kde nastala v září 2016 škodná událost, že neodpovídá plánku místa a fotodokumentaci tak, jako v přípravném spisu (OSZ v [obec].

14. Po provedeném dokazování v rozsahu výše uvedeném soud vzal za prokázané, že dne 16. září 2016 došlo na křižovatce ulic [anonymizováno] s ul. [anonymizována dvě slova] ve [obec] k dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno] [příjmení], [datum narození] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] tím, že při vyjíždění z vedlejší pozemní komunikace, ul. [ulice] na hlavní silnici /ul. [ulice], nedal přednost jedoucímu motocyklu zn [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno], [registrační značka] který do křižovatky přijížděl po hlavní silnici zleva. Účastníci dopravní nehody projížděli úsekem označeném dopravní značkou č. IP 22 (změna organizace dopravy- projíždíte stavbou) a v době střetu se motocykl nacházel v protisměru. V důsledku shora popsaného dopravního děje narazil řidič [celé jméno žalobce] (žalobce) se svým motocyklem do přední částí vozidla [anonymizováno].

15. Okresní soud v Trutnově po přezkoumání obžaloby na obžalovaného [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 2 T 28/2017 dne 12. dubna vydal rozhodnutí, kterým trestní stíhání obžalovaného podmíněně zastavil, neboť obžalovaný se k činu plně doznal, nad zaviněným následkem projevil lítost a dopravní nehodu nahlásil [právnická osoba], neboť u tohoto pojistitele měl obžalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidel v rozsahu zák. č. 168/1999 Sb.

16. Žalovaná, ještě před podáním této žaloby, uhradila žalobci na škodě na motocyklu plnění ve výši 86 198 Kč, když obvyklou cenu motocyklu stanovila na částku 198 700 Kč s DPH a hodnotu jeho zbytků na aukčním portále TotalCAR s r.o. na částku 75 560 Kč s DPH, což žalobce respektoval a proti takto vypočtenému ohodnocení nebrojil, žalovaná„ krátila„ plnění“ s odůvodněním, že se žalobce z 50 % na své věcné škodě podílel. Takto žalovaná reagovala na žalobcovu kvalifikovanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 20.10.2017, kterou požadoval doplatek plnění ve výši zažalované jistiny.

17. Podle závěru soudem ustanoveného znalce, o jehož odbornosti soud nepochybuje, řidič osobního vozidla vyjížděl z vedlejší komunikace, neměl náležitý rozhled, spolehl se na pokyn řidiče stojícího vpředu v koloně, aby najel před kolonu vozidel v okamžiku, kdy mohl a měl spatřit motocykl, mohl a měl zastavit a upustit od započatého odbočování. Vzhledem k rychlosti jeho vozidla ([číslo] km/hodinu) by zastavil ještě před koridorem střetu, když navíc porušil povinnost řidiče dát přednost v jízdě na křižovatce a pohyboval se po vedlejší silnici řádně označené značkou přikazující dát přednost v jízdě.

18. Řidič Dvořák (žalobce) byl dopravními značkami informován, že projíždí úsekem označeném dopravní značkou č. IP 22 (změna organizace dopravy- projíždíte stavbou) a že předjížděním kolony se zařadí do odbočovacího pruhu a že přijíždí k přechodu pro chodce, neviděl přes kolonu stojících vozidel, které předjížděl, nemohl tak nabýt jistoty, zda na vozovku nepřichází nějaký chodec, a měl tomu přizpůsobit rychlost jízdy tak, aby případnému chodci umožnil přecházení komunikace. Měl předpokládat i možný pohyb chodců mezi vozidly, neboť přechod nebyl vodorovně označen a při objíždění kolony vozidel se dostal do protisměru Rychlost jeho jízdy tak, vzhledem k situaci, nebyla přiměřená. Řidič osobního vozidla nesledoval při vjíždění na hlavní pozemní komunikaci provoz z levé strany a proto neviděl přijíždějící motocykl. Zabránit střetu vozidel mohl řidič osobního automobilu, jednak tím, že by nezapočal manévr na pokyn třetí osoby, že se náležitě nevěnoval provozu, včas své vozidlo nezastavil, ač jeho rychlost mu umožnila, aby střetu včasným zabržděním zabránil. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 20.11.2017.

19. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

20. Podle § 9 odst. 1 tohoto zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu.Žalobce je k podání této žaloby věcně legitimován.

21. Podle odst. 2 citovaného ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu své povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

22. Okruh okolností významných pro posouzení účasti na způsobení škody při střetu provozů dopravních prostředků je tedy širší než jen posouzení podílu zaviněného protiprávního jednání řidičů dopravních prostředků, i když porušení pravidel silničního provozu má zpravidla velmi významný podíl na vzniku kolize.

23. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná za svého pojištěnce má nahradit žalobci věcnou škodu vzniklou mu na jeho motocyklu, jejíž výše nebyla mezi účastníky sporná.

24. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda se poškozený žalobce na této škodě podílel, příp. jakou mírou.

25. Podle § 2894 odst. 1 obč. zák. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

26. Podle § 2932 obč. zák. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

27. Odpovědnost za střet vozidel a případné další následky jsou zásadně na řidiči, jenž přijel do křižovatky po vedlejší silnici a nedal přednost řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici. Jestliže však řidič na hlavní silnici jede rychlostí výrazně překračující maximální povolenou rychlost, čímž řidiči přijíždějícímu do křižovatky po vedlejší silnici znemožní, popř. podstatně ztíží, aby mu dal přednost v jízdě, pak není vyloučena jeho odpovědnost nebo spoluodpovědnost za případnou kolizi. Způsob jízdy vozidla jedoucího po hlavní komunikaci lze za podstatnou příčinu nehody považovat v případě, že svou povahou (nebezpečností) je srovnatelný či významnější než nedání přednosti v jízdě, např. jestliže řidič přijíždějící po hlavní silnici překročí povolenou či přiměřenou rychlost nebo že i jiným způsobem jízdy (např. nevhodnou jízdní dráhou) ztíží či zcela znemožní řidiči na vedlejší komunikaci, aby dostál své povinnosti dát mu přednost v jízdě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 551/2013, či usnesení téhož soudu ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 5 Tdo 1173/2004, uveřejněné pod č. 45/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – trestní část).

28. Obdobně v usnesení ze dne 4. 2. 2009, sp. zn. 7 Tdo 38/2009, Nejvyšší soud dovodil, že za takový střet je zásadně odpovědný řidič, který do křižovatky vjede z vedlejší silnice, protože na jeho povinnosti dát přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici nic nemění ani okolnost, že řidič, který má přednost v jízdě, jede rychlostí přesahující stanovený limit. Překročení dovolené rychlosti řidičem jedoucím po hlavní silnici pak může mít pouze omezený význam, a to v podstatě jen z hlediska míry následku vzniklého ze střetu, ledaže toto překročení je natolik extrémní, že znemožní řidiči přijíždějícímu po vedlejší silnici splnění povinnosti dát přednost.

29. V projednávané věci bylo zjištěno, že řidič osobního vozidla vjíždějící do křižovatky z vedlejší silnice nedal přednost v jízdě řidiči motocyklu, ačkoli jej musel či měl vidět. Řidič motocyklu pak v ne zcela přehledném terénu překročil přiměřenou rychlost odpovídající provozní situaci (blízký přechod pro chodce) a navíc se v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nepohyboval při pravém kraji vozovky, ale v protisměru.

30. Důvodně spoléhat, že ostatní řidiči dodrží pravidla silničního provozu, může řidič pouze tehdy, pokud z konkrétních okolností dopravní situace neplyne obava, že tomu tak nebude. Řidič je povinen jet při pravém okraji vozovky i v případě, že v protisměru není žádný provoz; důvodné spoléhání na chování ostatních účastníků silničního provozu nelze bez dalšího v přehledné situaci považovat za zvláštní okolnost (§ 11 odst. 1 zák. č. 56/2001 Sb.), jež by tuto povinnost vylučovala. (NS 25 Cdo 299/2018) .V tomto lze přisvědčit žalované, že i žalobce porušil své povinnosti.

31. Podle ustanovení § 17, odst. 5, písm. b), c) a d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidič nesmí jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích, na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi, 32. Podle § 62 odst. 2 a 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky. Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění novely č. 84/ 2016 Sb. (dále jen„ vyhláška č. 294/2015 Sb.“).

33. Žalobce dle názoru soudu zcela účelově zaměňuje jednoznačný význam předmětných vodorovných značek: V9a Směrové šipky, V1a Podélná čára souvislá, a V5 Příčná čára souvislá, které jsou upraveny v příloze 8 vyhlášky č. 294/2015 Sb. Je totiž evidentní, že příčná čára se nacházela v místě komunikace, kam se měl zařadit nebezpečným manévrem i žalobce.

34. U popisu těchto značek se uvádí: V9a Směrové šipky„ Šipky vyznačují způsob řazení do jízdních pruhů před křižovatkou nebo místem odbočení a stanovený směr jízdy. Šipky mohou být použity i k potvrzení jinak stanoveného směru jízdy (…).“ 35. V1a Podélná čára souvislá„ Značka se používá zejména k oddělení jízdních pruhů s protisměrným provozem, k oddělení části řadících pruhů a k oddělení části odbočovacího nebo připojovacího pruhu od průběžného pruhu. Slouží-li značka k oddělení jízdních pruhů s protisměrným provozem, musí řidič jet vpravo od této značky. (…).“ 36. V5 Příčná čára souvislá„ Značka vyznačuje hranici křižovatky. Lze ji použít pro vyznačení místa pro zastavení vozidla v prostoru křižovatky.“ V9aSměrové šipky V1aPodélná čára souvislá V5Příčná čára souvislá, přičemž v případě značky V9a tak jde o vodorovnou značku, která jednoznačně přikazuje způsob řazení vozidel.

37. Žalobce porušil zákaz předjíždění stanovený v § 17 odst. 5 písm.b), c) a d) zákona o silničním provozu, a již sama tato skutečnost postačí pro závěr, že se dopustil protiprávního jednání, jež bylo v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, aniž by bylo nutno ještě zkoumat, zda bylo předjíždění v onom místě vyloučeno vodorovnou dopravní značkou (jak tvrdil znalec).

38. Je však nepochybné, že žalobce jako řidič motocyklu porušením zmíněné zákonné povinnosti tím omezil možnost dání přednosti v jízdě ze strany řidiče osobního vozidla přijíždějícího z vedlejší silnice, který ovšem měl při své rychlosti reagovat a odbočovací manévr ihned ukončit bržděním, neboť při jeho rychlosti měl možnost včasným zabržděním střetu vozidel zabránit.

39. Žalovanou vytýkaná pochybení poškozeného žalobce jsou v příčinné souvislosti s následkem jím utrpěné škody a lze žalobci přičítat míru spoluzavinění na jemu způsobené škodě ve výši 30 % a řidiči [příjmení] ze 70%.

40. Pokud žalovaná plnila žalobci na tomto nároku jeho věcné škody (o jejíž výši nebylo mezi účastníky sporu) ze 70 %, plnila žalobci v podle jeho poměrné účasti na způsobení vzniklé škody.

41. Žalobce po právu podle § 1970 obč. zák. žádal zákonné úroky z prodlení, žalovaná nebyla v prodlení s plněním proto soud nemohl žalobci přiznat příslušenství, pakliže ani jistina žalobci nepřísluší po právu.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce Kč.

43. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 942 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč.

44. Ve věci neúspěšný žalobce je podle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinen nahradit státu jím vynaložené náklady znalečného ve výši (výrok III).