30 C 112/2020
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 9
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 351 § 352 § 353 § 354 § 355
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2963
- Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady), 406/2017 Sb. — § 1
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu za ztrátu výdělku
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 328 767,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,5 % ročně z částky 201 400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 4,5 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 5,75 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 6,75 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 7,5 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 8 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 8,75 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 10 % z částky 201.400,19 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ročně ve výši 10 % z částky 328.767,10 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž tato sazba úroku z prodlení se každý měsíc aktualizuje dle diskontní sazby [obec] národní banky, platné k prvému dni daného měsíce až do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 206 547 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na znalečném částku 3 465 Kč a na soudním poplatku částku 16 439 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.
1. Žalobkyně (nyní) požaduje po žalované žalobou, jež byla doručena zdejšímu soudu dne [datum], zaplacení částky ve výši 328 767,10 Kč s úrokem spolu s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby [obec] národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení z titulu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a to za období od [datum] do [datum] s tím, že utrpěla tuto škodu v důsledku mnohačetných poranění při dopravní nehodě dne [datum], kterou způsobil řidič vozidla pojištěného z titulu zákonného pojištění u žalované. Žalovaná na tento nárok za výše označené časové období neuhradila žalobkyni ničeho.
2. Rozsudkem ze dne 24.6.2021, č.j. 30 C 112/2020-26 zdejší soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 231 315,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že sazba úroku se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby ČNB, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 861,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši 11 566 Kč na účet tamního soudu do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] s tím, že utrpěla tuto škodu v důsledku mnohačetných poranění při dopravní nehodě dne [datum], kterou způsobil řidič vozidla pojištěného z titulu zákonného pojištění u žalované. Žalovaná na tento nárok uhradila žalobkyni částku 165 676 Kč, ačkoliv dle výpočtu žalobkyně měla uhradit 396 991,84 Kč.
3. Rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze ze dne 25.11.2021, č.j. 58 Co 383/2021-70 byl výše citovaný rozsudek zdejšího soudu I. stupně ve výroku o věci samé ad I., pokud jím bylo rozhodnuto o částce 29 915,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, přičemž sazba úroku se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby ČNB, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení, potvrzen, pokud jím bylo rozhodnuto o částce 201 400,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, přičemž sazba úroku se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby ČNB, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení, ve výroku o nákladech řízení ad II. a ve výroku o soudním poplatku ad III. Byl zrušen a v tomto rozsahu vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení.
4. Pravomocným usnesením ze dne [datum] soud připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní v jejím podání ze dne [datum], kterou se domáhala zaplacení další částky (jistiny) ve výši 127 366,91 Kč s dalším 10% úrokem z prodlení z částky 328 767,10 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž tato sazba úroku z prodlení se každý měsíc aktualizuje dle diskontní sazby [obec] národní banky, platné k prvému dni daného měsíce až do zaplacení, neboť změna žaloby ohledně žalobního návrhu nespočívá v novém tvrzení či nově navržených důkazů a výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem o změněném návrhu.
5. Mezi účastníky je nesporné tvrzení žalobkyně, že dne [datum] byla žalobkyně účastna na autohavárii – čelnímu střetu aut – v důsledku čehož utrpěla mnohočetná poranění.Viníkem nehody byl [jméno] [příjmení]. Z důvodu úmrtí pana [příjmení] při této dopravní nehodě byla celá věc Policií ČR odložena. Usnesení Policie ČR ze dne 30.9.2016, [číslo jednací], o odložení věci je přílohou této žaloby.Vozidlo pana [příjmení] zn. Škoda Fabia, [registrační značka], bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění u žalované. Do [datum] byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy jako manager ve vymáhací [právnická osoba], pracovní poměr žalobkyně u zaměstnavatele byl ukončen ke dni [datum].
6. Žalobkyně tvrdí, že její zdravotní stav jí neumožňoval v předmětném období vykonávat žádnou práci. Tato pracovní neschopnost je v příčinné souvislosti s nehodovým úrazem. Stav žalobkyně a z toho plynoucí omezení teoreticky mohlo umožnit žalobkyni výdělečnou činnost na zkrácený úvazek u zaměstnavatele primárně zaměstnávající osoby se zdravotním postižením a výhradně v režimu home office, který v době„ předcovidové“ prakticky neexistoval. Nejednalo se o stav na trhu práce, nýbrž o absolutní absenci takového druhu zaměstnání pro invalidní osoby na úrovni běžné administrativní činnosti.
7. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby s tím, že žaloba je nedůvodná, nesouhlasí se způsobem výpočtu nároku žalobkyně. Namítá, že po změně invalidity na I. stupeň mohla žalobkyně dosahovat výdělku nejméně 14 000 Kč měsíčně, tato částka měla být zohledněna. Do [datum] byla žalobkyně zaměstnána na základě pracovní smlouvy jako manager ve vymáhací [právnická osoba], tato pozice byla zrušena a do budoucna nebyla obsazena v rámci reorganizace, ve společnosti se zvedaly mzdy maximálně o inflaci dle sdělení bývalého zaměstnavatele. Dříve žalobkyně pracovala jako prodavačka nebo kuchařka. Výdělek, kterého by mohla dosahovat při I. stupni ID je nejméně 14 000 Kč.
8. Soud zjistil z Rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], že byl žalobkyni přiznán invalidní důchod 3. stupně ve výši 13 485 Kč, tento důchod byl rozhodnutím ČSSZ ze dne [datum] navýšen od lednové splátky 2018 na 14.018 Kč. Invalidní důchod pro invaliditu III.stupně byl změněn ČSSZ na stupeň I. dne [datum] na 6.473 Kč a od [datum] do [datum] pobírala žalobkyně dle Rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] invalidní důchod ve výši 7.172 Kč, žalobkyně je od [datum] byla žalobkyně vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, což plyne z Potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání ÚP.
9. Z vyjádření MPSV ze dne [datum] soud zjistil, že průměrné hrubé měsíční mzdy v podskupině inkasistů pohledávek a příbuzných pracovníků CZ-ISCO [číslo] rostly meziročně mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 2,57%. Mezi lety 2014 až 2019 to bylo v průměru o 3,88%.
10. Z Výzvy k úhradě nároku z titulu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k náhradě ztráty na výdělku po pracovní neschopnosti a určil jí lhůtu k plnění do [datum]
11. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že paní žalobkyně v posuzovaném období byla po velmi těžkém úrazu s těžkým průběhem po úraze a mnohočetnými komplikacemi a dlouhodobou opakovanou rehabilitační péči byla odkázána na pohyb se dvěma berlemi na kratší vzdálenost, a nevydržela (a ke dni zpracování písemného vyhotovení posudku) nevydrží déle sedět, stát, chodit, trpí obtížemi z oblasti krční páteře, bolestmi pravého ramene, dále bolestmi a paresthesií v oblasti pravé horní končetiny, což nejspíš souvisí s používáním francouzských berlí, dále přetrvává instabilita hrudníku po těžkém poranění žeber a hrudní kosti vlevo a bolestivost páteře. Těžkou obezitou jmenovaná trpěla již před úrazem, významně ji však v době před úrazem pohybově nelimitovala a ani ji pracovně neomezovala.
12. V období od [datum] do konce roku 2019, ani v dalším půlroce, nebyla žalobkyně z důvodu těžkého zdravotního postižení prakticky schopna jakéhokoliv pracovního zařazení a pokud jde o snížený stupeň invalidity na I. stupně v prvé polovině roku 2018, tak se tento závět znalkyni jeví podhodnocené. Žalobkyně, pokud jde o předmětné období, nebyla a ani není dosud schopna vykonávat jakékoliv manuální zaměstnání. Tedy ani zaměstnání kuchařky či prodavačky, pokladní. Navíc nebyla a není schopna každodenně do zaměstnání dojíždět prostředky hromadné dopravy ani prostředky individuální dopravy a vykonávat jakékoliv zaměstnání v plném pracovním úvazku, ať by šlo o sedavé či převážně sedavé zaměstnání, či zaměstnání spojené s chůzí a stáním. Též nebyla a není schopna zvedat a přenášet břemena. Nabízená administrativní zaměstnánív předmětném období byla spojena s nutností každodenního dojíždění i s déle trvajícím sezením, což v uvedeném období nebyla schopna a ani není schopna v současné době.
13. Dále znalkyně vypověděla (byla pro výslech ustanovena ad hoc, neboť již ukončila znaleckou činnost), že žalobkyni osobně nevyšetřila, neboť posuzované období již uběhlo před delší dobou. Měla k dispozici kompletní dokumentaci od praktického lékaře, který řádně zjistil zdravotní stav i pro toto posuzované období, tady se jednalo o zpětné posouzení za období 2018, 2019, čili už neaktuální v době, kdy ji posuzovala. Proto jako každý jiný posudkový lékař vychází především ze zdravotní dokumentace z období, které bylo doloženo a které je požadováno, a dále z období před i po tedy této doby, protože tam může dojít k významnému stavu oproti předchorobí, též může dojít ke změně zdravotního stavu, čili toto posudkový lékař při posouzení zohledňuje.
14. Znalkyně kategoricky popřela, že by byla k paní žalobkyni v příbuzenském či jiném vztahu, vůbec ji nikdy neviděla, mluvila s ní pouze telefonicky, o zdravotním stavu především, o charakteru pracovního zařazení, schopnosti práce a podobně.
15. Plně se ztotožňuje s tím závěrem, který uvedla ve znaleckém posudku. Pokud jde o práci ve svazu slabozrakých a nevidomých - je to zaměstnání polovičního pracovního úvazku, žalobkyně ho vykonává převážně z domu, do zaměstnání má dojíždět nebo měla se účastnit jednou týdně v pondělí na čtyři hodiny, což ne vždy zvládá, takže má dohodu se zaměstnavatelem, že pokud nebude schopna se dopravit nebo nebude se cítit dobře, bude pracovní úkoly vykonávat z domu. Jinak ostatní práci fakticky vykonává z domu. Pokud jde o výlety s klienty organizace, říkala, že na větší vzdálenosti vůbec s nimi nejezdí, maximálně se zúčastní třeba přednášky v bruntálském senátu, který je vzdálen od jejího bydliště asi 14 kilometrů, jinak se neúčastní těchto akcí, ale dostává od klientů informace, které potom zveřejňuje vč. fotografií na internetu. Paní žalobkyně chodí s oporou o dvou berlích, takže lze vyloučit, že by škrábala brambory, vykonávala práci jako pokladní či stála za prodejním pultem. Pokud má problémy, musí si dávkovat zátěž s tím, že si odpočine doma, pracuje u počítače a podobně, potom lze o částečném úvazku v současné době uvažovat, ale nikam do větších vzdáleností nedochází, nejezdí, navíc má ještě obavu z řízení motorového vozidla, což je vcelku pochopitelné po prodělaném úraze v motorovém vozidle, takže na svém nálezu, že žalobkyně nebyla v předmětném období schopna konat žádné zaměstnání, trvá.
16. Znalkyně vzala v potaz každé posouzení, i zprávy správy sociálního zabezpečení včetně posouzení ČSSZ, ministerstvem práce a sociálních věcí, žalobkyně se neúčastnila jednání posudkové komise, neodvolala se, podle znalkyně toho ze zdravotních důvodů nebyla schopna, podle znalkyně bylo snížení stupně invalidity skutečně podhodnocené a neodpovídá to zdravotnímu stavu žalobkyně. Navíc nebyly zhodnoceny kritéria, zda není na místě invaliditu posoudit za zcela mimořádných podmínek, pokud není schopna dojíždět do zaměstnání a podobně. Znalkyně dělala posudkovou činnost třicet pět let a potom do znaleckou činnost až do listopadu 2022, má obrovské zkušenosti a není nijak měkká k posuzovaným.
17. Žalobkyně teoreticky mohla dělat takovou práci, jakou začala dělat od roku 2020, domácí práci administrativního charakteru na pár hodin, k níž není potřeba odborné či vyšší vzdělání, bez dlouhých pochůzek, bez dlouhého sezení, s možností změny polohy a dávkování zátěže, odpočinku, takové příležitosti na pracovním trhu do března 2020 neexistovaly a pokud se výjimečně umožnil režim home office, byl co do časového úvazku pracovní doby max. na den v týdnu.
18. Dále soud zjistil z písemného vyjádření Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaného spolku, že pracovní pozice administrativního pracovníka (dnešní zařazení žalobkyně) byla do roku 2020 vykonávána pouze v kancelářích a klubovnách spolku v odbočkách a to výhradně s pevnou pracovní dobou. Covidová doba vedla ke změně přístupu k členům a zaměstnancům, bylo přistoupeno k možnostem vykonávat práci v režime home office, proto bylo žalobkyni umožněno od srpna 2020, aby pro spolek vykonávala zaměstnání na částečný úvazek (4 hodiny denně) v režimu home office na pozici administrativního pracovníka v bruntálské pobočce, žalobkyně eviduje členy, vede bankovní účet, má na starosti nábor nových členů, plánuje zájezdy a stará se o klubovou činnost, zájezdů se neúčastní, informace z nich shromažďuje a poté je prezentuje na sociálních platformách. V případě porad a školení má povoleno účastnit se formou on line.
19. Soud zjistil z Rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum], že žalobkyni byl snížen invalidní důchod z třetího stupně na první a jeho výše činí 6 473 Kč.
20. Z Oznámení ČSSZ ze dne [číslo], že výše invalidního důchodu od ledna 2019 žalobkyně je 7 172 Kč.
21. Z Potvrzení Úřadu práce –krajské pobočky v Ostravě ze dne [datum], že žalobkyně byla od [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
22. Dále soud zjistil z odpovědi na žádost o informace [územní celek], MÚ [obec] ze dne [datum], že tajemník úřadu soudu sdělil, že na úřadu se lze zaměstnat jako tajemník, vedoucí odboru, referentka, což je administrativní činnost, uklízečka jako dělnická profese, dále dělníci pro údržbu obce zeleně, lékaři a pomocník lékaře.
23. Místní občané, kteří nejsou podnikateli, řeší své pracovní uplatnění tím, že dojíždí do jiného města, ovšem úřad takovou statistiku nezpracovává. Pokud jde o možnost být zaměstnán zhruba od roku 2015 do současnosti, úřad sdělil, že práce, při níž by byla vyloučena těžká fyzická práce ve stoji, v chůzi, v předklonu, nepříznivých klimatických podmínkách, je na úřadu možná, je li pozice volná a splňuje li uchazeč požadované vzdělání a praxi, na úřadě lze pracovat pouze na pozici tajemník, vedoucí odboru, referent. Ovšem i na těchto pozicích se vykonává místní šetření, např. v těžko dostupných terénech, stavbách, apod. Dle jeho názoru je nabídka zaměstnání pro osoby se zdravotním znevýhodněním v místě velmi omezena.
24. Dále soud zjistil z listinných důkazů, kterými žalovaná pojišťovna prokazovala své tvrzení o existenci volných pracovních pozic v okrese [obec], že se jedná o výstupy nabídky volných míst nabízených Úřadem práce, pobočka [obec] (listiny na č. listu [číslo]), a že byly nabízeny pozice administrativní pracovník s maturitou bez vyučení, v 9 společnostech administrativní pracovník, pracovnice projektu, dále pro pozici u advokátky JUDr. [příjmení], pro pohřební službu, pro nějakou provozovnu asistentka obchodníka v [obec], asistentka ředitelky pro někoho, kdo má maturitu bez vyučení, dále cenový specialista, kalkulant pro Technické služby [obec], pro provozovnu v [obec], bio [anonymizováno], zde ovšem chtějí aktivní angličtinu, přepážkový pracovník pro [anonymizováno] pojišťovnu. Pak je tady prodavačka, pokladníTyto pozice vyžadovaly znalost angličtiny a polštiny slovem a písmem,, znalosti podvojného účetnictví, základy účetnictví zkušenosti s marketingem, řidičský průkaz B. Některé nabídky nabízely pružnou pracovní dobu, ani jedna však s možností práce v režimu home office.
25. Dále soud zjistil z Odborného vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení], že žalobkyně od poloviny roku 2018 do konce roku 2020 mohla vykonávat všechny administrativní práce, které nebyly spojené s dlouhou chůzí, sezením v nepřijatelných polohách, v příznivých tepelných podmínkách bez manipulace s břemeny administrativního, kontrolního, uměleckého a pedagogického charakteru, též politického a manažerského charakteru i podstatnou část manuálních prací v plném pracovním úvazku.
26. Soud zamítl návrh žalované na ustanovení znalce za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Soud má za to, že takový důkaz je nadbytečný. Zdravotní stav žalobkyně v období od listopadu 2018 do konce roku 2019 byl soudem ustanovenou znalkyní popsán velmi podrobně a žalovaná tyto závěry o rozsahu následků úrazu na zdraví žalobkyně nezpochybňovala. Též znalkyně vyloučila, že by žalobkyně mohla vykonávat jakoukoli manuální práci či jinou, natož v rozsahu plného úvazku, která by vyžadovala dojíždění na pracoviště, ledaže by jí bylo umožněno vykonávat na zkrácený úvazek běžnou administrativní činnost z domova s minimálním dojížděním na kratší vzdálenost s možností dávkování si zátěže, uvolňování a řízení odpočinku.Ač se žalovaná snažila doložit výskyt a existenci takového druhu nabízených zaměstnání v regionu, žádná taková zařazení v režimu home office zaměstnavatelé nenabízeli. Pokud je Doc. [anonymizováno] názoru, že žalobkyně mohla a může vykonávat„ většinu“ manuálních činností, soud s tímto nesouhlasí. Žalobkyně se během předmětného období pohybovala pouze s pomocí fr. holí, v důsledku toho trpěla křečovitými bolestmi horních končetin, ramene, krční páteře, žalobkyně je výrazně pohybově omezena (chůze, delší sezení, bolesti horních končetin a páteře), že si soud nedovede představit, že by žalobkyně stála za prodejním pultem, seděla v pokladně, vykonávala dělnickou profesi a navíc měla psychický blok s řízením auta, její stav vylučoval dojíždění hromadnými dopravními prostředky. Soud proto neviděl rozumný důvod, aby zadával další posudek a řízení tak prodlužoval a prodražoval.
27. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, když co do základu učinili účastníci nárok žalobkyně nesporným, že dne [datum] byla žalobkyně účastna na autohavárii, kterou nezavinila a v důsledku níž utrpěla mnohočetná poranění. Viníkem nehody byl [jméno] [příjmení], který řídil vozidlo zn. Škoda Fabia, [registrační značka], jenž bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění pro případ odpovědnosti z provozu pojištěno u žalované. Z důvodu úmrtí L. [příjmení] při této dopravní nehodě byla celá věc Policií ČR odložena. Usnesení Policie ČR ze dne 30.9.2016, [číslo jednací], o odložení věci.
28. Žalobkyně byla v příčinné souvislosti s úrazem utrpěným při nehodě ode dne škodní události do [datum] v pracovní neschopnosti (16,5 měsíce).
29. Pracovní poměr žalobkyně u zaměstnavatele byl ukončen ke dni [datum].
30. Žalobkyně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce vedena od [datum] až do konce předmětného období.
31. Podle vyjádření MPSV ze dne [datum] průměrné hrubé měsíční mzdy v podskupině inkasistů pohledávek a příbuzných pracovníků CZ-ISCO [číslo] rostly meziročně mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 2,57%. Mezi lety 2014 až 2019 to bylo v průměru o 3,88%.
32. Žalobkyně zaslala žalované výzvu vůči žalované k zaplacení žalovaného nároku dne [datum] a stanovila žalované lhůtu k plnění do [datum] na zažalovaný nárok ve vztahu k předmětného období žalobkyni ničeho nezaplatila (mezi účastníky nesporné).
33. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.
34. Podle odst. 2 cit. ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.Podle odst. 3 cit. ustanovení pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.
35. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby [obec] národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.
36. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyni vznikla újma na zdraví v důsledku dopravní nehody, kterou zavinil řidič vozidla pojištěného pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení této újmy žalovanou dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Mezi účastníky zůstala sporná pouze výše tohoto nároku.
37. Podle § 2963 odst. 1 o. z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Jak vyplývá z výše uvedeného, způsob zjištění výše náhrady vychází z rozdílu mezi výdělkem poškozeného před vznikem škody a výdělkem po poškození s připočtením případného invalidního (částečného) důchodu. Příjem ze zaměstnání dosahovaný před pracovní neschopností se pro účely výpočtu ztráty na výdělku vyjadřuje pomocí tzv. průměrného výdělku. Zrušením prováděcí vyhlášky č. 258/1995 Sb. byla ztracena přímá návaznost na průměrný výdělek v pracovněprávních vztazích, nicméně vzhledem k tomu, že v § 351 až 362 zákoníku práce jsou obsažena podrobná pravidla pro jeho určení, zatímco občanský zákoník žádné takové pravidlo nemá, není při totožné povaze nároků důvodu nepoužít právě pracovněprávní úpravu.
38. Podle § 352 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
39. Podle § 353 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
40. Podle § 354 odst. 1 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.
41. Podle § 355 odst. 1 a 2 zák. práce jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
42. V daném případě škoda spočívá ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, ta skončila [datum], škoda tedy vznikla dnem [datum], rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku tak bylo kalendářní čtvrtletí tomu předcházející, tj. červenec až září 2017, v tomto období však žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, žádný výdělek neměla, nelze tedy vycházet z jejího průměrného hrubého výdělku, ale je třeba stanovit pravděpodobný výdělek.
43. V daném případě pracovní pozice žalobkyně u jejího zaměstnavatele zanikla, nebylo tak možno vyjít z výdělku jiného zaměstnance na téže pracovní pozici či pozici srovnatelné. Odvolací (a nyní i zdejší) soud tedy při určení pravděpodobného výdělku vycházel ze sdělení zaměstnavatele žalobkyně [právnická osoba] ze dne [datum], který určil (pravděpodobný) hodinový výdělek žalobkyně pro rok 2017 na základě průměrného hodinového výdělku žalobkyně v období od [datum] do [datum] ve výši 164,55 Kč, který navýšil o průměrnou roční míru inflace, která pro rok 2017 činila 2,5 %. Takto stanovil pravděpodobný hodinový výdělek žalobkyně pro rok 2017 ve výši 168,66 Kč a pravděpodobný hrubý měsíční výdělek za rok 2017 ve výši 29 333,35 Kč.
44. V daném případě žalobkyně požadovala ztrátu na výdělku za část roku 2018, bylo tedy třeba určit, jakého výdělku by dosahovala v tomto roce, soud tedy valorizoval pravděpodobný výdělek žalobkyně za rok 2017 postupem dle § 1 nařízení vlády č. 406/2017 Sb., zvýšil jej o 3,5 % na částku 30 360 Kč (hodinový výdělek 174,56 Kč, denní výdělek x 8 = 1 349,28 Kč).
45. Žalobkyně dále požadovala náhradu za ztrátu na výdělku za rok 2019, bylo tedy určit, jakého výdělku by dosahovala v roce 2019, soud tedy valorizoval pravděpodobný výdělek žalobkyně za rok 2017 postupem dle § 1 nařízení vlády č. 406/2017 Sb., zvýšil jej o 3,5 % na částku 31 422,60 Kč (hodinový výdělek 196,40 Kč a denní výdělek x 8 = 1 571,10 Kč.
46. Žalobkyni byl v listopadu a prosinci 2018 vyplácen invalidní důchod v částce 6 473 Kč /měsíc a každý měsíc v roce 2019 ve výši 7 172 Kč.
47. V tomto dalším rozhodném období od [datum] byl žalobkyni přiznán pouze částečný invalidní důchod (I. stupně), u něhož se předpokládá, že jeho poživatel bude vykonávat zaměstnání odpovídající jeho zbývající pracovní způsobilosti. V této době odpovídala ztráta na výdělku rozdílu mezi průměrným výdělkem před poškozením a přiznaným invalidním důchodem navýšeným o příjem, jehož byla poškozená žalobkyně způsobilá dosáhnout vlastní činností. Škůdce totiž odpovídá jen za škodu poškozenému vzniklou následkem právní skutečnosti, za niž odpovídá, tj. následkem úrazu utrpěného při dopravní nehodě.
48. Odvolací soud přitom vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, která se sice váže k předchozí právní úpravě § 447 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., avšak s ohledem na v podstatě shodnou úpravu v § 2963 o. z. ji odvolací soud považoval za plně akceptovatelnou i v tomto případě. Tato judikatura dovodila, že při určení výše nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je třeba zohlednit, pokud absence příjmu poškozeného je způsobena nikoliv tím, že by mu ve výkonu pracovní činnosti bránily následky úrazu, ale vyplývá z nedostatku pro něj vhodných pracovních příležitostí, tedy ze situace na trhu práce (srov. např. rozsudek ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 31 Cdo 1278/2015, ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 978/2005, usnesení ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1437/2010) s tím, že žalovaná tedy důvodně namítala, že při výpočtu ztráty na výdělku měl být zohledněn předpokládaný výdělek žalobkyně, kterého v té době mohla s ohledem na svůj zdravotní stav dosahovat. Odvolací soud nicméně nemohl akceptovat postup žalované, která vycházela z předpokládaného výdělku žalobkyně v pozici kuchařky a prodavačky, když dosud nebylo zjištěno, zda a jakou konkrétní pracovní činnost mohla žalobkyně v tomto období vykonávat. Nelze totiž vyloučit ani situaci, kdy by poškozený nebyl schopen vykonávat žádnou práci i v případě, že byl uznán jen částečně invalidním. Přiznání částečného invalidního důchodu totiž není bez dalšího oporou pro závěr, že jeho poživatel je schopen vykonávat zaměstnání odpovídající jeho zbývající pracovní způsobilosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 622/2006).
49. V předmětném období se v regionu nabízely, a to velmi omezeně, některé administrativní práce, jejichž výkon současně nevyžadoval vyšší odbornou kvalifikaci (tedy bez požadavku znalosti cizích jazyků, řidičského oprávnění, podvojného účetnictví, zkušenosti a praxe v managerské činnosti apod.) ovšem všechny tyto nabídky vyžadovaly denní dojíždění z bydliště žalobkyně, ani jedna nabídka neumožňovala práci z domova. Lze přisvědčit žalobkyni, že dopravování min. 2 x denně hromadnými prostředky s pomocí fr. holí je pro žalobkyni velmi obtížné již při nástupu a výstupu z autobusu, vlaku a nelze po žalobkyni vyžadovat, aby se do práce s tímto omezením denně dopravovala. Z nabídek však neplynuly další požadavky ohledně konkrétního výkonu práce (šetření v terénu, nutnost řízení vozidla, jednání s klienty mimo pracoviště apod.), které se v nabídkách neuvádí, neboť pracovní náplň se precizuje až po té, kdy se uchazeč jeví zaměstnavateli perspektivní. Ohledně možnosti žalobkyně být zaměstnána v oboru s pedagogickým zaměřením, v umělecké oblasti či v politice (viz vyjádření doc. [příjmení]) se soud zdržuje komentáře.
50. Jak soud již výše uvedl, nelze ani uvažovat, že žalobkyně, byť by teoreticky mohla sehnat zaměstnání v obci, kde se trvale zdržuje, se s takovým zdravotním omezením zaměstnala jako prodavačka, výčepní, číšnice, navíc ze zprávy tajemníka jejího domovského úřadu plyne, že nabízená místa na úřadě administrativního charakteru (byť by žalobkyně vyhověla odborným požadavkům) vyžadují práci v terénu, na staveništích apod.
51. Soud tak uzavírá, že v projednávané věci žalobkyně není resp. během předmětného období nebyla schopna vykonávat žádnou práci a že na straně žalobkyně z výše uvedených důvodů tato okolnost nastala bez ohledu, že byla uznána částečně invalidní.
52. Lze přisvědčit žalobkyni, že její zaměstnavatelnost se odvíjí od zaměstnavatelů, kteří primárně zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, ovšem u žalobkyně s další výhradou, že práce je schopna na omezený úvazek pouze z domova.Takový režim výkonu práce byl do března 2020 výjimečný a v regionu žalobkyně se nenabízel.
53. Přiznání částečného invalidního důchodu totiž není bez dalšího oporou pro závěr, že jeho poživatel je schopen vykonávat zaměstnání odpovídající jeho zbývající pracovní způsobilosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 622/2006).
54. V posuzované věci je zřejmé, že s ohledem na trvalé následky úrazu žalobkyně a z nich plynoucí omezení žalobkyně uplatnit se na trhu práce a s téměř nulovou existencí zaměstnání administrativního charakteru na částečný úvazek,nevyžadující specializované, odborné či vyšší vzdělání bez dalších požadavků na jazykové znalosti apod. v režimu home office, lze uzavřít, že žalobkyně nebyla za těchto okolností schopna výkonu zaměstnání v její zbývající pracovní způsobilosti. K tomu soud ještě dodává, že nemohl pominout, že v předmětném období zaměstnavatelé požadovali výkon práce na pracovišti. Pro žalobkyni se nabízely příležitosti a to jak v dělnických profesích tak v administrativě, tyto však byly pro zdravotní stav žalobkyně absolutně nepřijatelné (a pro její příp. budoucí zaměstnavatele též) nebo byly spojeny s každodenním dojížděním do místa výkonu práce, takže pro žalobkyně nepřijatelné.
55. Soud při stanovení výše jistiny vyšel z jednak z bodu 25. rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum] se odvolací soud ztotožnil s výpočtem bývalého zaměstnavatele žalobkyně [právnická osoba] ze dne [datum], který určil pravděpodobný hodinový výdělek žalobkyně pro rok 2017 ve výši 168,66 Kč a pravděpodobný hrubý měsíční výdělek za rok 2017 ve výši 29 333,35 Kč § 1 nařízení vlády č. 406/2017 Sb. žalobkyně pro rok 2018 valorizuje pravděpodobný výdělek roku 2017 o 3,5 % na částku 30.360 Kč a stejně tak hodinový výdělek valorizuje o 3,5 % na částku 174,60 Kč. Denní výdělek je pak osminásobkem hodinového výdělku, tedy 1.349,30 Kč.
56. U žalobkyně náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] rovná se rozdílu částky 30.360 Kč přepočtené na 13 pracovních dní v listopadu (tj. 1.349,30 Kč x 13 pracovních dní) ,oproti výplatě invalidního důchodu ve výši 6.473 Kč přepočteného na 17 kalendářních dní v listopadu (tj. 6.473 Kč: 30 x 17) .Za období od [datum] do [datum] jde o rozdíl částek 17.540,90 Kč a 3.668 Kč 13.872,90 Kč.
57. U žalobkyně náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] se vypočte jako rozdíl částky 30.360 Kč oproti výplatám invalidního důchodu ve výši 6.473 Kč, což za období od [datum] do [datum] činí 23.887 Kč období od [datum] do [datum] tak žalobkyni náleží za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částka 37.759,90 Kč.
58. Protože podle § 1 nařízení vlády č. 406/2017 Sb. žalobkyně pro rok 2019 valorizuje pravděpodobný výdělek roku 2018 o 3,5 % na částku 31.422,60 Kč a stejně tak hodinový výdělek valorizuje o 3,5 % na částku 180,70 Kč. Denní výdělek je pak 8 násobkem hodinového výdělku, tedy 1.445,60 Kč. Žalobkyni náleží na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] další dvanáctinásobek rozdílu z částky 31.422,60 Kč bez invalidního důchodu ve výši 7.172 Kč, takže za období od [datum] do [datum] v částce 291.007,20 Kč Celkem žalobkyni za období od [datum] do [datum] žalobkyně náleží na jistině částka ve výši 328.767,10 Kč.
59. Žalobkyně tak ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku důvodně požaduje úroky z prodlení počínaje dnem [datum], neboť předcházející den žalovaná ukončila šetření pojistné události a vyplatila žalované ponížené plnění. Výše úroku z prodlení byla stanovena podle § 9 odst. 4 zákona [číslo] Sb, jenž stanoví, že nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby [obec] národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.
60. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 206 547 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 201 400,19 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze sedmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva s podrobným popisem a právním posouzením, žaloba, jednání dne [datum], jednání dne [datum], odvolání ze dne [datum], replika k odvolání žalovaného ze dne [datum], jednání u odvolacího soudu dne [datum], písemný návrh na dokazování ze dne [datum], jednání dne [datum], písemný návrh na dokazování ze dne [datum], replika k odvolání do znalečného žalovaného ze dne [datum], jednání dne [datum], jednání dne [datum], písemný návrh ze dne [datum], jednání dne [datum], návrh na rozšíření žaloby ze dne [datum], jednání dne [datum]) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále za úkon z částky 328 767 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za úkon vč. režijního paušálu 300 Kč, tj. 170 700 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 170 700 Kč Kč ve výši 35 847 Kč.
62. Žalovaná je povinna § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. nahradit státu soudní poplatek ze žaloby z částky žalobkyni přiznané (výrok III).
63. Dále je žalovaná povinna, jako neúspěšný účastník dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu jím nezálohované znalečné (12 215 Kč + 1 250 Kč, po odpočtu zálohy ve výši 10 000 Kč složené žalovanou).
64. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 194 180,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 201 400 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý z sedmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva s podrobným popisem a právním posouzením, žaloba, jednání dne [datum], jednání dne [datum], odvolání ze dne [datum], replika k odvolání žalovaného ze dne [datum], jednání u odvolacího soudu dne [datum], písemný návrh na dokazování ze dne [datum], jednání dne [datum], písemný návrh na dokazování ze dne [datum], replika k odvolání do znalečného žalovaného ze dne [datum], jednání dne [datum], jednání dne [datum], písemný návrh ze dne [datum], jednání dne [datum], návrh na rozšíření žaloby ze dne [datum], jednání dne [datum]) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 160 480 Kč ve výši 33 700,80 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.