30 C 13/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 400 000 Kč s přísl.

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 400 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 240 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce v žalobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti - objektu na adrese [adresa žalobce]. Pro nemovitost si u žalované sjednal pojištění na základě pojistné smlouvy č. [PSČ] [PSČ] uzavřenou dne [datum].

2. V bezprostřední blízkosti nemovitosti, pod chodníkem, se nachází šachta, ve které je vodovodní přípojka k domu. Pojistná událost na pojištěné nemovitosti,dle tvrzení žalobce vznikla v důsledku vody vytékající z vodovodních zařízení dne [datum]. Uvedeného dne ve vodovodní šachtě přináležející k domu, ve které se nachází hlavní přívod vody do budovy, došlo k vytržení ventilu, což mělo za následek zatečení masy vody do šachty a pod budovu.Jakmile uvedený havarijní stav žalobce zjistil, obratem telefonicky kontaktoval havarijní službu [právnická osoba], ti na místo přijeli, zastavili vodu uzavřením hlavního ventilu na silnici a následně druhý den přípojku v šachtě opravili.Jednoznačně tedy šlo o nahodilou událost.Po uplynutí určité doby, konkrétně v průběhu roku 2015 se projevilo vzlínání vody na nemovitosti. Vzlínání vzniká z míst, kam zatekla voda při události dne [datum]. Tímto způsobem byl znehodnocena, dle tvrzení žalobce, jeho nemovitost – objevily se praskliny na zdi, celá stěna je poškozena.Vše žalobce hlásil panu [jméno] [příjmení], který s ním uzavíral pojistnou smlouvu.Při jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že při koupi budovy„ byly ucpané rýny a z nich voda stříkala po zdech budovy“, zásadní poškození vzniklo při předmětné události.

3. Žalovanou oslovil prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne [datum]. Žalovaná pojistnou událost zaevidovala pod [číslo] nemovitost prohlédl likvidátor. Nicméně závěr žalované byl takový, že nárok neuznávají a pojistné plnění nepřiznají, neboť dle jejího názoru byla nemovitost již před událostí ve špatném technickém stavu. Skutečnost, že aktuální poškození nemovitosti bylo způsobeno právě událostí ze dne [datum], kdy došlo k utrhnutí vodovodní přípojky a zatečení vody pod nemovitost je žalobce schopen prokázat znaleckým posudkem.Vlivem popsané události došlo ke škodě na nemovitosti, ve výši 400.000 Kč.

4. Žalovanou žalobce vyzval k plnění ještě výzvou ze dne [datum], nicméně tato zůstala ke dni podání žalobního návrhu bez reakce. K tomu doplňuje, že původně žalovanou vyzval k náhradě škody ve výši 6.000.000 Kč (což byl předběžný odhad), nicméně nechal si vypracovat znalecký posudek u znalce [celé jméno svědka], ve kterém znalec důsledně oddělil a vyčíslil náklady na sanaci objektu, které jde jednoznačně dát do souvislosti se škodní událostí a tudíž touto žalobou uplatňuje na náhradě škody pouze částku 400.000 Kč.

5. Platebním rozkazem ze dne [datum], vydaným Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 13/2017 bylo žalované uloženo, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobci částku ve výši 400 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 33 036,50 Kč nebo aby podala proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudu odpor.Pro případ, že bude podán odpor, bylo žalované uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě.Odpor byl podán dne [datum] a byl v třicetidenní lhůtě odůvodněn.

6. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Dne [datum] údajně došlo ke škodní události - úniku vody ve vodoměrné šachtě v důsledku poškození ventilu na vodovodní přípojce, v důsledku čehož následně došlo k údajnému významnému poškození vnějších a vnitřních omítek, vzniku trhlin ve zdivu, poškození dlažby a maleb (dále jen„ škodní událost"). Na tomto místě žalovaná upozorňuje na skutečnost, že i přes to, že ke škodní události došlo v lednu 2013, byla žalované hlášena až [datum].

7. Po prošetření škodné události nevyplatila žalovaná na pojistném plnění ničeho, a to z následujících důvodů: dle čl. 6 odst.

1. VPPM 2000 je pojistnou událostí nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. Škodní události však chybí prvek nahodilosti. V čl. II. odst. 2 žaloby žalobce uvádí, že v průběhu roku 2015 se projevilo vzlínání vody na předmětu pojištění. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Stejně tak tvrzení žalobce uvedené v čl III. odst. 3 žaloby, kde tvrdí, že předmět pojištění rozhodně nebyl před pojistnou událostí ve špatném technickém stavu.

8. Dne [datum] došlo k pojistné události - požáru předmětu pojištění. Tuto pojistnou událost žalovaná evidovala pod [číslo]. Po prošetření pojistné události bylo žalobci na pojistném plnění vyplaceno celkem 3, 664.270 Kč. V rámci šetření pojistné události byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace předmětu pojištění. Stejně tak byl mj. vypracován [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Ve statickém posudku - Popis poškození objektu je mj. uvedeno:„ Prohlídkou bylo zjištěno, že na objektu se vyskytovaly poruchy, které přímo nesouvisely s požárem. Jedná se o zvýšenou vlhkost ve stěnách, která pochází vzlínání vlhkosti z podloží.Další poruchou jsou trhliny.... Tyto poruchy se v objektu vyskytovaly před požárem a částečně byly zapříčiněny zanedbanou údržbou pravděpodobně již ze strany dřívějších majitelů.“ 9. Pro případ, že by se soud neztotožnil s názorem žalované, že v tomto případě nedošlo k pojistné události, vzhledem k absenci prvku nahodilosti, žalovaná upozorňuje na skutečnost, že dle čl. 9 DPPSP 1 vedle povinností stanovených zákonem a článkem 15 VPPM 2000 je oprávněná osoba dále také povinna zajistit údržbu vodovodního zařízení. Porušila-li oprávněná osoba tuto povinnost a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na výši pojistného plnění, má pojišťovna právo plnění ze smlouvy přiměřeně snížit podle závažnosti tohoto porušení. Z přiloženého Statického posudku ze dne [datum] však vyplývá, že žalobcem tvrzená poškození, údajně vzniklá při škodní události, byla zaznamenána již v tomto posudku s tím, že k nim došlo již před požárem, tj. před [datum]. Výše uvedené povinnosti byly ze strany žalobce jednoznačně porušeny.

10. V souladu čl. 15 odst.

4. VPPM 2000 by tak pojišťovna, pokud by byl důvod pojistné plnění vyplatit, měla právo plnění ze smlouvy přiměřeně snížit podle závažnosti porušení. Nicméně v tomto případě žalovaná trvá na tom, že nárok na pojistné plnění žalobci vůbec nevznikl, protože nedošlo k pojistné události, tj. nahodilé skutečnosti vyvolané sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnou pojistné plnění.

11. Soud zjistil z Pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], druh pojištění [číslo], o pojištění podnikatelských rizik včetně doplňkových pojistných podmínek a všeobecných obchodních podmínek, že účastníci dne [datum] uzavřeli Smlouvu o pojištění podnikatelských rizik [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že bude automaticky prodlužována, pokud bude ze strany žalobce hrazeno pojistné (čl. 3 pojistné smlouvy). Obsahem pojistné smlouvy (jak vyplývá zejména z listu č 02 smlouvy) je sjednání pojištění mezi žalobcem a žalovanou, předmětem o pojištění stavby pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí na adrese [adresa žalobce] (čl. 8 listu [číslo] smlouvy). Dle pojistné smlouvy jde o kovoobráběcí zděnou dílnu. Pojistná částka byla sjednána na 8.900.000 Kč, pojistné bylo sjednáno na částku 5.076 Kč ročně.Podle výše citované smlouvy se žalovaná jako pojistitel zavázala v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalobce se jako pojistník zavázal platit žalované pojistné. Pojistná nebezpečí jsou specifikována v čl. 2„ doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 1“, kde je výslovně v písm. h) jako pojistné nebezpečí sjednáno„ voda vytékající z vodovodních zařízení“. Na tyto podmínky a čl. 2 odkazuje pojistná smlouva v čl. 1.

12. Z Posudku [celé jméno svědka], autorizovaného statika, pod [číslo], (jedná se o důkaz, který předložil žalobce) z ledna 2017. Sám statik uvádí, že dle informací od žalobce, že žalobce slyšel sykot u [příjmení] asi ve 13.00 hodin, ale až večer jej otevřel, nevylučuje, že voda vytékala mnoho dní a dle závěru statika vodovodní havárie měla poměrně zásadní vliv na stav pojištěného objektu.

13. Ze svědecké výpovědi sv. Ing. [celé jméno svědka], že posudek zhotovil na objednávku žalobce, vyšel z informací poskytnutých mu žalobcem, šetření na stavebním úřadu nečinil. Budova nebyla v dobrém stavu ani v roce 2007, kdy ji posuzoval jako statik po požáru. Již tehdy považoval za ekonomické budovu zbourat. Za pojistné plnění přes 3 miliony mohl žalobce budovu po požáru opravit. Pokud má srovnat stav budovy v roce 2007 a v roce 2014, kdy ji vbiděl, její stav se příliš nelišil.

14. Dále soud zjistil z posudku [anonymizována dvě slova], z Informace o výplatě plnění a jsou datována takto: [datum], [datum] a [datum], fotografií z roku 2007 a z Položkového rozpočtu, že v září 2007 došlo k pojistné události, konkrétně k požáru předmětné nemovitosti a na fotografií nemovitosti žalobce jsou zachyceny o vlhké stěny, podloží a trhliny.Žalobce obdržel po požáru budovy od žalované plnění ve výši 3, 664.270 Kč.

15. Z fotografií z roku 2016, že též na nich je zachycena vlhkost ve stěnách, vlhkost podloží a trhliny, mají větší rozsah než tato poškození z fotografií z roku 2007.

16. Z dopisu žalobce [právnická osoba] pojišťovna, a.s, který je opatřen razítkem podatelny [anonymizována dvě slova], a. ze dne [datum], že žalobce v tomto dopisu sděluje, že stropy budovy (kde má dílnu) zakryl po požáru budovy v roce 2007 autoplachtami a nyní mu dírami v nich do budovy zateklo.

17. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] –Informace o škodě pod. jejich [číslo] žalobci, že tato pojiš´tovna sdělila písemně žalobci, že jsme ukončila šetření škodní události z pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo]. Na základě výsledků šetření právo na pojistné plnění nevzniklo.Z hlášení škody vyplývá, že došlo k zatečení dešťových srážek do budovy. Dalším šetřením škody bylo zjištěno, že budova vykazovala poškození již před vstupem do pojištění dne [datum]. [příjmení] střechy je ohořelý, místo pevné krytiny je část střechy nahrazena autoplachtou. Tento stav trvá podle sdělení pojištěného od požáru v roce 2007. K potrhání autoplachty došlo při krupobití [datum], tedy ještě před vstupem do pojištění. Dům je dále zavlhlý, opadává omítka a na fasádě jsou trhliny kolem stavebních otvorů. Vzhledem k tomu, že k příčině vzniku škody došlo ještě před vstupem do pojištění odkládá událost bez náhrady.

18. Z likvidační zprávy [právnická osoba] k jejich PU [číslo] soud zjistil, že dne [datum] nahlásil žalobce událost nastalou dne [datum] a to poškození zakrývací plachty krupobitím, která cca 12 let zakrývá budovu. [příjmení] specialista zjistil, že objekt je ve velmi špatném stavu bez střešní konstrukce a střešní krytiny po požáru, ač žalobce pojistil budovu na novou cenu. Autoplachty nepřekrývají střechu jako takovou, ale jsou umístěny uvnitř této střechy a je zřejmá dlouhodobá degradace budovy.

19. Ze zprávy Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, územního odboru [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že hospodářský objekt, [ulice a číslo], [obec], dne [datum] zachvátil požár střechu a půdní prostory budovy, požárem byl zničen půdní prostor objektu, střecha a stropy.

20. Podle čl. 4 - Závěru statického posudku OK. [právnická osoba], a průvodních fotografií„ ....Jedná se vlhkost stěn ve spodní části, trhliny na objektu a poškozená záhlaví dřevěných stropních trámů..." soud zjistil, že ke vzlínání vody docházelo již před škodnou událostí, a to min. požárem v roce 2007.

21. Z dopisu [právnická osoba] v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že tato společnost řešila únik vody dne [datum] z havárie vodovodní přípojky, tento únik byl nepatrný, cca do 10 m krychlových, přičemž přípojka a vodoměrná šachta je ve vlastnictví žalobce, předmětný únik odtokem tak může být srovnatelný s odtokem dešťové srážky na povrchu komunikace. K popsanému stavu (vzlínání vody) se nevyjadřuje, neboť za únik nenese odpovědnost vodárenská společnost, ale vlastník nemovitosti (žalobce).

22. Škodní událost, k níž mělo dojít dne v lednu 2013 byla žalované hlášena až [datum], kdy byl žalované doručen dopis právního zástupce žalobce datovaný dne [datum].

23. Žalovanou žalobce vyzval k plnění výzvou ze dne [datum], k náhradě škody ve výši 6, 000.000 Kč 24. Soud po provedeném dokazování v rozsahu výše uvedeném vzal za prokázané, že účastníci dne [datum] uzavřeli Smlouvu o pojištění podnikatelských rizik [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že bude automaticky prodlužována, pokud bude ze strany žalobce hrazeno pojistné (čl. 3 pojistné smlouvy). Obsahem pojistné smlouvy bylo sjednáno také pojištění mezi žalobcem a žalovanou, předmětem bylo pojištění stavby pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí na adrese [adresa žalobce] (čl. 8 listu [číslo] smlouvy), kovoobráběcí zděnou dílnu.

25. Tento hospodářský objekt, [ulice a číslo], [obec], dne [datum] zachvátil požár střechu a půdní prostory budovy, požárem byl zničen půdní prostor objektu, střecha a stropy.

26. V roce 2007 Po poškození budovy požárem byl objekt ve velmi špatném stavu bez střešní konstrukce a střešní krytiny.

27. Žalobce, ač obdržel po požáru budovy od žalované v roce 2008 plnění ve výši 3, 664.270 Kč, instaloval na budovu autoplachty, jenž nepřekrývají střechu jako takovou, ale jsou umístěny uvnitř této střechy, které se prokazatelně jako protrhané nacházely na budově v roce 2020.

28. Fotografie z roku 2016 zachycují vlhkost ve stěnách, vlhkost podloží a trhliny, které mají větší rozsah než tato poškození z fotografií z roku 2007.

29. Ke vzlínání vody docházelo již před škodnou událostí, a to min. před jejím poškození požárem v roce 2007. V říjnu 2007 žalovaná při likvidaci události (požár) zjistila ze statického posudku [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], že budova je špatně udržovaná, vzlíná vlhkost z podloží a byla konstatována zvýšená vlhkost stěn a trhlinky klenbiček vlivem vlhkosti, přičemž tyto trhliny a zjištěná poškození nesouvisí s požárem. 30. [právnická osoba] v [obec] řešila únik vody dne [datum] z havárie vodovodní přípojky, tento únik byl nepatrný, cca do 10 m krychlových, přičemž přípojka a vodoměrná šachta je ve vlastnictví žalobce, předmětný únik odtokem byl srovnatelný s odtokem dešťové srážky na povrchu komunikace.

31. Škodní událost, k níž mělo dojít dne [datum] byla žalované hlášena až [datum], tj. po třech letech a devíti měsících.

32. Žalobce vyzval žalovanou k plnění ve výši 6 000 00 Kč výzvou ze dne [datum].

33. Žalobce neprokázal své tvrzení, že žalostný stav budovy vlivem vzlínání vody z podlaží je v příčinné souvislosti s únikem vody dne [datum] z havárie vodovodní přípojky, který vodárenská společnost hodnotila jako marginální s nepatrným únikem vody, cca do 10 m krychlových, přičemž přípojka a vodoměrná šachta je ve vlastnictví žalobce, a uniklá masa vody je srovnatelná s odtokem dešťové srážky na povrchu komunikace.Posudek, který si žalobce objednal od [celé jméno svědka], autorizovaného statika, byl vypracován až po 4 letech od události a sám statik uvedl, že vyšel z informací od žalobce, nečinil šetření na stavebním úřadě, dle soudu je závěr svědka- statika, že tato vodovodní havárie měla poměrně zásadní vliv na stav pojištěného objektu, nepodložený, byl vypracován bez znalosti historického stavu nemovitosti. Naopak posudek o statice budovy [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] byl vypracován po prohlídce nemovitosti poškozené požárem v listopadu 2007, konstatoval vzlínání vody z podlaží a trhliny ve zdech a zvýšenou vlhkost zdí.

34. Ostatní důkazní návrhy soud zamítl, neboť takto zjištěný skutkový stav je dostatečný k posouzení věci po právní stránce. Žalobcem uváděné poškození je identické se stavem budovy v roce 2007.

35. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle přechodného ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, právní vztahy vzniklé z pojistných smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

36. Podle § 355 odst. 1 občanského zákoníku ve znění ke dni uzavření smlouvy právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný) .Podle odst. 2 cit. ustanovení právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny plnit (pojistná událost) .Žalobce však neprokázal nastanutí pojistné události. [příjmení] marginální únik vody do cca 10 m krychlových sám o sobě nemohl stav nemovitosti zapříčinit. Žalobcem udávané poškození je srovnatelné s poškozením zachyceném již v posudku statika v října 2007, žalobce po požáru objekt řádně nezastřešil, provizorně a neefektivně ho uvnitř zbytků původního zastřešení překryl nedostatečně a nikoli po celé délce původní střechy autoplachtami.

37. Podle § 363 občanského zákoníku z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje.

38. Podle § 364 odst. 1 občanského zákoníku pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy, nebo které vzal na sebe smlouvou.Podle odst. 2 cit. ustanovení porušil-li pojištěný vědomě nebo následkem opilosti povinnosti uvedené v odstavci 1 a toto porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy přiměřeně snížit.

39. Podle čl. 15 odst. 3. písm. e) VPPM 2000 má oprávněná osoba povinnost bez zbytečného odkladu poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu škody.Též dle čl. 9 DPPSP 1 je oprávněná osoba povinna zajistit údržbu vodovodního zařízení a zajistit, aby zařízení v nepoužívaných stavbách byly vyprázdněny a udržovány vyprázdněné a přívody vody byly řádně uzavřeny. Porušila li oprávněná osoba tuto povinnost a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, má pojišťovna právo plnění ze smlouvy přiměřeně snížit podle závažnosti tohoto porušení.

40. Žalobce nezajistil údržbu vodovodního zařízení a protože hospodářská část budovy není způsobilá k užívání pro svůj havarijní stav, nezajistil žalobce, aby vodovodní zařízení v nepoužívaných částech budovy byly vyprázdněny a udržovány vyprázdněné a přívody vody byly řádně uzavřeny. Tím by podstatně spoluzavinil škodu, která by teoreticky vznikla, pokud by toto poškození neexistovalo. Jak soud výše uvedl, žalobce neprokázal, že by jím uvedená událost z ledna 2013 zapříčinila vzlínání vody a poškození budovy vlhkostí.

41. Dle čl. 15 odst. 3. písm. d) VPPM 2000 vedle povinností stanovených zákonem a pojistnou smlouvou, má oprávněná osoba, pokud není v pojistné smlouvě stanoveno jinak, povinnost bez zbytečného odkladu (maximálně však do třiceti dnů od okamžiku zjištění pojistné události) oznámit pojišťovně, že pojistná událost nastala. Jak bylo v řízení zjištěno, žalobce nahlásil škodní událost až po téměř čtyřech letech.

42. Mezi událostí z ledna 2013 a žalobcem tvrzenou škodou není příčinná souvislost, únik vody z [datum] není pojistnou událostí a žalobci nevzniklo právo na pojistné plnění.

43. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení z 10 % tj. ve výši 240 Kč (žalobce je co do 90 % osvobozen od soudních poplatků) v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2400 Kč představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (odpor, vyjádření k žalobě, vyjádření na č.l. 103 a 123, účast u dvou jednání a příprava k nim).