30 C 159/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 250 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 250 Kč od 27. 2. 2014 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 16.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 16.250 Kč od 27.2.2014 do zaplacení, ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářní pololetí v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů s tvrzením, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 26.2.2014 obstaravatelskou smlouvu, v rámci které převzal žalovaný do komisního prodeje rubínový prsten (dále jako„ prsten“) za sjednanou prodejní cenu ve výši 16.250 Kč.

2. V červenci 2019, tedy po více než pěti letech od podpisu smlouvy kontaktoval oznamovatel žalovaného s výzvou k vrácení prstenu či prodejní ceny. Při té příležitosti žalobce zjistil, že provozovna antik [ulice] ve které prsten žalovanému předal se změnila na kavárnu, kterou však stále provozuje žalovaný, který oznamovateli sdělil, že prsten dohledá a vrátí.

3. Do dnešního dne však žalovaný nevrátil ani prsten ani peníze. Na další výzvy a osobní návštěvy během léta 2019 nereagoval, stejně tak jako na výzvu právního zástupce oznamovatele ze dne 16.9.2019.

4. Žalobce se domníval, že výše popsané jednání žalovaného může vykazovat znaky trestného činu a podal na žalovaného trestní oznámení, které však bylo odloženo s tím, aby svůj nárok žalobce uplatnil občanskoprávní cestou.

5. Žalovaný prsten nevrátil, peníze neuhradil a přestal s oznamovatelem komunikovat. svým jednáním způsobil oznamovateli škodu ve výši minimálně 16.250 Kč Policie ČR věc odložila a žalobci tedy nezbývá než se obrátil se svým nárokem na nadepsaný soud touto žalobou.

6. Žalobce a jeho právní zástupce se z účasti u jednání omluvili s tím, že dohoda se žalovaným není možná, další důkazy nemá žalobce k dispozici a na žalobě trvá.

7. Žalovaný ukončil výdělečnou činnost jako OSVČ před podáním předmětné žaloby, dle CEO je hlášen na adrese uvedené v záhlaví rozsudku, žaloba s výzvou dle § 114b) a předvolání mu byly doručeny náhradním způsobem, z jednání se neomluvil.

8. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž provedl dokazování listinnými důkazy navrženými účastníky a vyžádal si spis Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec a číslo], místní oddělení [ulice], [PSČ] [obec a číslo], [ulice] [obec a číslo], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] – [celé jméno žalovaného] TRESTNÍ OZNÁMENÍ [celé jméno žalobce] (dále vyšetřovací spis).

9. Soud zjistil z Obstaravatelské smlouvy založené též na č.l. 6 vyšetřovacího spisu, že dne 26.2.2014 předal žalobce žalovanému do komisního prodeje prsten rubínový za prodejní cenu 16 250 Kč, v horní kolonce číslo a předmět smlouvy je uveden pouze prsten a prodejní cena, ostatní části kolonky jsou nevyplněny a další předměty ke komisnímu prodeji zde vyplněny nejsou, datum 26.2.2014 je uvedeno jako den, kdy účastníci uzavřeli smlouvu.

10. Z obstaravatelské smlouvy, jež je ve vyšetřovacím spisu pod č.l. 10 je záhlaví smlouvy oproti smlouvě na č.l. 6 vyšetřovacího spisu identické (totožné) a stejně tak, v horní kolonce číslo a předmět smlouvy je uveden totožně prsten a prodejní cena, dále je v horní kolonce uveden datum prodeje (7.11.2014) a datum výplaty 2.2.2015 a v kolonce k výplatě částka 13 000 Kč. Dále je zde vyplněno dalších osm kolonek,u všech je uvedena prodejní cena a částka k výplatě a též datum 26.2.2014 je uvedeno jako den, kdy účastníci uzavřeli smlouvu.

11. Žalobce, jak plyne z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 16.12.2019 uvedl, že v antiku v [obec] provozovaném žalovaným opakovaně prodával věci z drahých kovů vždy k oboustranné spokojenosti, naposledy do komisního prodeje svěřil rubínový prsten s diamantovými routy z přelomu 18./19. Století, fotografii nemá, protože se ostatní věci prodaly, a zbyl pouze tento prsten, sepsala se na tento prsten obstaravatelská smlouva (je na čl.l 6 vyšetřovacího spisu). Prsten viděl naposled fyzicky v roce 2017, kdy se chodil ptát, zda je prodán. Až v roce 2019 zjistil, že na místě provozovny je kavárna, v níž i nějaký čas fungoval antik, žalovaný mu slíbil, že dohledá, zda se prsten prodal a poté se mu zapíral.

12. Dále z Úředního záznamu ze dne 17.1.2020 vyšetřovacího spisu soud zjistil, že žalovaný se dne 23.10.2019 dostavil na odd. [ulice] a předložil vrchní inspektorce Obstaravatelskou smlouvu na č.l. 10 spisu, z níž, jak uvedl, je zřejmé, že prsten v roce 2014 byl prodán, 2.2.2015 byla žalobci vyplacena částka 15 000 Kč (nečitelná kopie) a toto stvrdil svým podpisem.Trvá na tom, že prsten byl prodán a kupní cena po odpočtu odměny pro žalovaného byla žalobci vyplacena.Bohužel jiný doklad nemá, protože díky p. [příjmení], je v dokladech velký nepořádek, p. [příjmení] se léčí se schizofrenií a je nekontaktní. Původně se sepsala smlouva s prstenem a potom se na ní přidávaly další položky, které žalobce do komise přinesl, obě smlouvy sepsal pan [příjmení] doklad již nemůže vyhledat a prsten také v držení nemá, protože byl prodán. 13. [jméno] [příjmení] 21.1.2020 dle Úředního záznamu ze dne 12.1.2020 vyšetřovacího spisu vypověděl že zhruba od roku 203 nebo 2014 do roku 2018 u žalovaného pracoval jako odpovědný vedoucí. Smlouvu předloženou žalobcem (č.l. 6), pokud jde o záhlaví a prvou kolonku sepsal on a ve smlouvě předložené žalovaným (č.l. 10) poznal navíc své písmo u položky 6 a 7. Běžný postup byl, že se sepsaly údaje o zákazníkovi, datum a podpisy a razítko antiku s podpisem zaměstnance, předmět smlouvy, prodejní cena, podpis v kolonce u předmětu prodeje znamenal, že se buď vyplatila cena za prodané zboží nebo si ho zákazník po nevydařeném prodeji vzal zpět. Z předložené smlouvy (č.l. 10) je patrné, že se zboží (prsten) prodalo a peníze byly vyplaceny majiteli. Následně se s majitelem vypsal výdejní poklad o vyplacení částky, který se na prodejně ukládal. Pokud jde o smlouvu předloženou žalobcem, jedná se o původní smlouvu, tuto sepsal vyslýchaný a je na ní jeho podpis. Ovšem v případě, že zákazník ještě dodal další zboží do komise, tak se na původní smlouvu na zákazníkovu původní kopii přes kopírák dopisovaly další položky bez dopsání dalších dat. Na žalobce ani prsten si nevzpomíná.

14. Dále soud zjisti z Vyrozumění ze dne 17.1.2020, kterým komisař sdělil právnímu zástupci žalobce, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodńující zahájení úkonů trestního řízení, že skutkový děj popsaný žalobcem nebyl prokázán, kdy žalobce až po předložení obstaravatelské smlouvy žalovaným, že smlouva předložená p. [celé jméno žalovaného] (zde žalovaným) je první a jeho podpis u položek znamená to, že si je zpět vyzvedl a že prsten znovu vložil do komise na novou smlouvu (smlouvu, kterou policii předložil a je na čl.l 6), proč je ale na smlouvách stejné datum již vysvětlit nedokázal.

15. Z dopisu ze dne 16.9.2019 právního zástupce žalobce adresovaném žalovanému soud zjistil, že žalobce od dohody o komisním prodeji žalobce odstoupil a vyzval žalovaného, aby do 20.9.2019 žalobci vyplatil 16 250 Kč nebo mu prsten vrátil, jinak podá žalobce žalobu.

16. Pokud jde o výslech účastníků, navrhované žalobcem, žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil, oba účastníci byli podrobně vyslýcháni Policií ČR, byly jim předloženy obě verze obstaravatelské smlouvy a k jejich obsahu se vyjadřovali. Soud zamítl návrh žalobce, neboť se nedomnívá, že s odstupem několika let budou vypovídat jinak, než vypovídali před policií, ostatně žalobce má povinnost tvrdit rozhodné skutkové okolnosti v žalobě.

17. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce dne 26.2.2014 předal v provozovně [anonymizováno] [ulice], provozované žalovaným, tehdy jako živnostníkem, prsten s rubínem a routy ke komisnímu prodeji s uvedením ceny 16 250 Kč [jméno] [příjmení] a s [jméno] [příjmení], tehdy vedoucím provozovny, pověřeným zaměstnancem žalovaného, uzavřel obstaravatelskou smlouvu, v horní kolonce smlouvy bylo číslo a jako předmět smlouvy byl uveden prsten a prodejní cena, ostatní části kolonky zůstaly nevyplněny a další předměty ke komisnímu prodeji zde vyplněny nebyly, datum 26.2.2014 je uvedeno jako den, kdy účastníci uzavřeli smlouvu, později žalobce přinesl do provozovny k prodeji do komise další zboží, proto se na původní smlouvu, na původní kopii přes kopírák dopsaly další položky bez dopsání dalších dat. Jak plyne z verze smlouvy předložené policií žalovaným, též z toho, co před policií uvedl [jméno] [příjmení], prsten byl v roce 2014 prodán a žalobci dne [číslo] byla vyplacena částka 13 000 Kč (podle soudu je na špatně čitelné kopii smlouvy tato částka, nikoli částka 15 000 Kč). Obě verze smlouvy, z nichž jednu předložil žalobce a druhou žalovaný (jsou obsahem vyšetřovacího spisu), jsou totožné pokud jde o záhlaví a poslední řádek obsahující datum uzavření, podpis žalobce, razítko provozovny s podpisem [jméno] [příjmení] a prvé tři údaje v horní kolonce. Předmětný prsten tak není posledním předmětem, který žalobce do komisního prodeje žalovanému předal, nýbrž byl jednou z věcí žalovaným nabízeným do komisního prodeje.

18. Žalobce nevysvětlil uspokojivě tyto dvě verze smlouvy, během vyšetřování před komisaři měnil svá tvrzení, tvrdil, že prsten byl poslední položkou, kterou žalovanému předal, posléze, když mu byla předložena smlouva, kterou přeložil policii žalovaný, počal tvrdit, že původní je smlouva předložená žalovaným, že mu věci v ní uvedené byly jako neprodané žalovaným vráceny a jeho podpisy u kolonek znamenají jen to, že mu byly vráceny a že on posléze znovu předal žalovanému do komise starožitný prsten s rubínem a routy, nevysvětlil, proč jsou obě verze smlouvy stejného data.

19. Žalobce tak své tvrzení, že mu prsten přijatý do komisního prodeje žalovaným, nebyl nikdy vrácen a ani mu nebyla vyplacena za jeho prodej žádná částka, neprokázal.

20. Žalobce tak neunesl žalobní tvrzení, že mu žalovaný zadržuje prsten, který od něho převzal dne 26.2.2014. Naopak nejprve tvrdil, že prsten má žalovaný nepřetržitě v držení od tohoto data, posléze před policií tvrdil, že mu ho žalovaný vrátil a posléze ho zpět od žalobce převzal ke komisnímu prodeji, aniž by tato verze časově byla logicky vysvětlitelná.

21. Pokud by zboží dodané do komise zůstalo v držení konkrétní osoby, pak vlastníkovi zboží nevzniká nárok na jeho úhradu (na úhradu jeho ceny) z titulu bezdůvodného obohacení. Vlastník, jehož věc je neprávem zadržována, může podat žalobu na vydání věci podle ustanovení § 1040 odst. 1 ve spojení s § 1 042 obč. zák., přičemž jedním z předpokladů úspěšnosti této žaloby (tzv. vindikační) je okolnost, že žalovaný věc ke dni rozhodnutí soudu skutečně drží.

22. Tento závěr vyplývá i z ustanovení § 2455 obč. zák., neboť komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu, a ve smyslu dikce § 2456 obč. zák. z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému. Komisionář tak v případě úspěšného prodeje je povinen vyplatit komitentovi částku, za níž se věc prodala třetí osobě sníženou o jeho odměnu.

23. Podle § 2438 odst. 1 obč. zák. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.Dokonce dle odst. druhého cit. ustanovení, příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

24. Z výše uvedeného právního posouzení vyplývá, že žalobce, prokázal li by, že prsten byl žalovaným prodán, má nárok na částku jeho prodejní ceny snížené o obvyklou odměnu žalovaného a v případě, že by žalobce prokázal, že prsten prodán nebyl a že ho má fakticky žalovaný stále v držení, mohl by žádat jeho vydání.

25. Žalobce však pouze prokázal, že dne 26.2.2014 (tj. před více než osmi lety) předal pověřenému zaměstnanci prsten ke komisnímu prodeji a za situace, kdy žalovaný předložil další verzi smlouvy, jejíž existenci v tomto znění a okolnosti vzniku jejího obsahu zdůvodnitelně vysvětlil tehdejší zaměstnanec žalovaného, žalovaný, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, neboť úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.