30 C 161/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 520 221 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 520 221 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 9. 2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 38 913,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce dne [datum] prostřednictvím datové schránky podal žalobu na zaplacení 520 221 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě. Žalobce v žalobě tvrdí, že u žalované nahlásil pojistnou událost, která spočívá v tom, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], která je pojištěna u žalované, což žalovaná v průběhu komunikace se žalobcem učinila nesporným, způsobila svou stavební činností škodu na nemovitých věcech žalobce specifikovaných v článku II. této žaloby.

2. Žalobce žádá pojistné plnění za škodu, která vznikla při sesuvu půdy do staveniště, kdy jejím následkem došlo k odtržení opěrné zídky, odtržení schodiště a odtržení betonové konstrukce. [právnická osoba] totiž na sousedících pozemcích vykonávala stavební činnost, v důsledku které došlo k následujícím pojistným událostem na nemovitých věcech žalobce: 1) dne 22. 11. 2016 došlo ke zborcení oplocení na společné hranici pozemků v délce cca 17 m2; 2) dne 01. 04. 2017 došlo ke škodám při sesuvu zeminy do staveniště, kdy konkrétně došlo k následujícím škodám: došlo k odtržení opěrné zídky kolmé ke staveništi od zídky pergoly, která je paralelně ke staveništi; došlo k odtržení celého schodiště ze sklepa do zahrady od rodinného domu žalobce a konečně se odtrhly vodorovné betonové konstrukce od domu žalobce směrem do zahrady v délce cca 7m2 3). Dne 06. 04. 2017 pak došlo při pohybu materiálu zavěšeného na laně jeřábu ke škodám na fasádě domu žalobce, a to k poškození měděného dešťového žlabu cca 1,5m2 a k prasknutí okna diterm cca 2x1m.

3. Odpovědnost za vznik škody na straně žalobce nese, dle žalobce, zcela jednoznačně [právnická osoba] s.r.o., která je pojištěná u žalované, proto byla předmětná škodní událost řádně nahlášena u žalované, neboť žalobci jako poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči žalované jako pojistiteli. Žalovaná této pojistné události přiřadila [číslo].

4. Žalobce si nechal zpracovat položkový rozpočet – cenovou nabídku na provedení prací potřebných k uvedení majetku žalobce do původního stavu, kdy tento položkový rozpočet vychází na celkovou částku ve výši 520 221 Kč.

5. Žalobce vyzval žalovanou k výplatě pojistného plnění, kdy však žalovaná toto odmítla s poukazem na údajné promlčení nároku žalobce. K tomuto žalobce uvádí, že žalobce požaduje svůj nárok uspokojit jako pojistné plnění z titulu pojistné smlouvy, kdy v takovém případě se uplatní ustanovení § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník tomuto žalobce doplňuje, že předmětné ustanovení § 626 OZ posunuje počátek běhu obecné tříleté promlčecí lhůty dle ustanovení § 629 odst. 1 OZ. Z ustanovení § 626 vyplývá, že tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění práva na pojistné plnění neuběhne dříve než tři roky plus jeden rok od pojistné události. Z výše uvedeného je tedy patrné, že nárok žalobce nemůže být promlčen, neboť od vzniku první pojistné události (22. 11. 2016) ještě neuplynuly 4 roky (3 roky + 1 rok od pojistné události), kdy tedy závěr žalované o údajném promlčení nároku žalobce nemá oporu v právním řádu ČR.

6. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k přešetření celé pojistné události a k vyplacení pojistného plnění, kdy však tyto opakované výzvy byly ze strany žalované odmítnuty. Žalobce naposledy vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění předžalobní výzvou ze dne 20. 08. 2020, která byla žalované doručena dne 24. 08. 2020, kdy v této výzvě žalobce poskytl žalované lhůtu k plnění v délce 14 dnů ode dne doručení, kdy tato lhůta tedy uplynula dne 07. 09. 2020. Žalobce tedy vedle žalované částky požaduje rovněž zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 520 221 Kč od 08. 09. 2020 do zaplacení.

7. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby a předně vznesla námitku nedostatku své pasivní věcné legitimace v předmětném soudním sporu. Žalobce skutkově nevysvětluje a především nezdůvodňuje, z jakého právního titulu podává žalobu právě na žalovanou., Žalobce pouze uvádí, že sporný nárok požaduje ze smlouvy o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob. Jak však sám žalobce v žalobě konstatuje, pojištěnou společností je [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], nikoliv žalobce. Z čeho však žalobce dovozuje svůj tvrzený přímý nárok (zřejmě na pojistné plnění) přímo vůči žalované však žalobce neodůvodňuje ani neprokazuje. Žalobce zastává chybný názor, že je to poškozený, kdo má vůči pojistiteli přímé právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu podnikání pojištěného podnikatele. Aktivně legitimovanou oprávněnou osobou mající v případě vzniku pojistné události právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti je v zásadě pouze a jen pojištěný. Odpovědnostní pojištění podnikatelů není pojištěním povinným, jehož sjednání by podnikateli ukládal zákon, který by poškozenému současně přiznával originární přímý nárok na plnění z takového pojištění vůči pojistiteli.

8. Žalovaná, bez ohledu na výše uvedené, dále vznesla námitku promlčení předmětného nároku. Dle skutkových tvrzení, obsažených v žalobě, má žalovaná za to, že pokud by žalobce/poškozený prokázal důvodnost vzniku škody je takovýto nárok na náhradu škody, tak jak se podává z žalobních tvrzení, vůči škůdci promlčen, tím spíše pak i vůči (nadto pasivně věcně nelegitimovanému) pojistiteli/žalované. Ke vzniku škody na majetku žalobce dle žalobních tvrzení mělo dojít dne 22. 11. 2016, dále dne 01. 04. 2017 a konečně dne 06. 04. 2017. Žaloba však byla i soudu podána až dne 11. 11. 2020. Dle § 635 odst. 2 obč. zák. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Délka promlčecí lhůty však není zákonem určena konkrétní časovou lhůtou jako je tomu v obecném režimu (3 roky) nebo u životního pojištění (10 let). Výhradně u pojištění odpovědnosti (jako u jediného ze všech druhů pojištění) zákonodárce váže délku, resp. konec promlčecí lhůty práva na plnění z odpovědnostního pojištění na okamžik, kdy se promlčí právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se toto pojištění vztahuje. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Pro zjištění okamžiku promlčení nároku na plnění z pojištění je proto nutné nejprve zkoumat právě běh promlčecí lhůty v obecném režimu. Z výše uvedeného je zřejmé, že u nároku na plnění z odpovědnostního pojištění není ani tak podstatný počátek běhu promlčecí lhůty, který je zákonem jasně dán (rok po pojistné/škodní události), ale určení konce jejího běhu, který u pojištění odpovědnosti spadá v jedno s okamžikem, kdy uplyne promlčecí lhůta nároku poškozeného na náhradu škody v obecném režimu mezi poškozeným a škůdcem.

9. Z opatrnosti žalovaná namítá, že dle pojistné smlouvy sjednané se [právnická osoba] s.r.o., a pojistných podmínek, které jsou součástí pojistné smlouvy, platí, že se pojištění nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu způsobenou vibracemi, sesedáním, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zeminy, erozí a v důsledku poddolování. V tomto případě, jak je uvedeno v žalobě, žalobce žádá pojistné plnění za škodu, která nejméně dne 01. 04. 2017 vznikla právě při sesuvu půdy do staveniště, kdy jejím následkem došlo k odtržení opěrné zídky, odtržení schodiště a odtržení betonové konstrukce. I pokud by tedy řízení netrpělo nedostatkem pasivní věcné legitimace či nebyl předmětný nárok promlčen, jednalo by se nejméně v rozsahu škody vzniklé dne 01. 04. 2017 o výluku z pojištění, na které se pojištění nevztahuje.

10. Soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] sjednané žalovanou se [právnická osoba] s.r.o., o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby se toto pojištění řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti (VPPMO-P [číslo]).

11. Podle čl. 25 VPPMO-P [číslo] je oprávněnou osobou pojištěný.

12. Podle čl. 5 bod. 1, písm. n) VPPMO-P [číslo] pojištěný nesmí bez souhlasu žalované pojišťovny postoupit pohledávku na plnění z pojištění.

13. Žalobce při jednání tvrdil a ke svému tvrzení označil důkazy, že [právnická osoba] s.r.o. svůj nárok na plnění z popsaných událostí, kterými měla žalobci způsobit škodu, na žalobce ústně postoupila. Tyto důkazy soud odmítl, neboť si účastníci pojistného vztahu ujednali, že pojištěný nesmí bez souhlasu žalované pohledávky na plnění z pojištění postoupit.

14. Dále soud provedl dokazování těmito listinami: výzvou právního zástupce žalobce ze dne 21. 07. 2020 s dodejkou, vyjádřením žalované ze dne 7. 8. 2020, opakovanou výzvou právního zástupce žalobce ze dne 20.8. 2020 a opakovaným vyjádřením žalované ze dne 11. 9. 2020, z nichž zjistil, že žalobce dne 21.7.2020 vyzval žalovanou k náhradě škody z pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby SOLIS GROUP s.r.o., která odmítla žalobci poskytnout plnění s odůvodněním, že nároky žalobce jsou promlčené, žalobce naposledy vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění předžalobní výzvou ze dne 20. 08. 2020, která byla žalované doručena dne 24. 08. 2020, kdy v této výzvě žalobce poskytl žalované lhůtu k plnění v délce 14 dnů ode dne doručení, kdy tato lhůta tedy uplynula dne 07. 09. 2020.

15. Ostatní důkazní návrhy účastníků soud zamítl, neboť zjištěný skutkový stav byl dostačující k posouzení věci po právní stránce.

16. Soud vzal za prokázané, že [právnická osoba] s.r.o., uzavřela dne [datum] se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby.Obsah pojistného vztahu se řídí smlouvou a Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti (VPPMO-P [číslo]) .Podle čl. 25 VPPMO-P [číslo] je oprávněnou osobou pojištěný. Podle čl. 5 bod. 1, písm. n) VPPMO-P [číslo] pojištěný nesmí bez souhlasu žalované pojišťovny postoupit pohledávku na plnění z pojištění.

17. Žalobce dne 21.7.2020 vyzval žalovanou k náhradě škody z pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby [právnická osoba], způsobila svou stavební činností škodu na nemovitých věcech žalobce specifikovaných v článku II. této žaloby, která vznikla, dle žalobce, při sesuvu půdy do staveniště, kdy jejím následkem došlo dne 22. 11. 2016 ke zborcení oplocení na společné hranici pozemků v délce cca 17 m2; dne 01. 04. 2017 odtržení celého schodiště ze sklepa do zahrady od rodinného domu žalobce a dne 06. 04. 2017 ke škodám na fasádě domu žalobce, a to k poškození měděného dešťového žlabu cca 1,5m2 a k prasknutí okna diterm cca 2x1m.Žalovaná odmítla žalobci poskytnout plnění s odůvodněním, že nároky žalobce jsou promlčené, žalobce naposledy vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění předžalobní výzvou ze dne 20. 08. 2020, která byla žalované doručena dne 24. 08. 2020, kdy v této výzvě žalobce poskytl žalované lhůtu k plnění v délce 14 dnů ode dne doručení, kdy tato lhůta tedy uplynula dne 07. 09. 2020.

18. Po právní stránce lze věc posoudit takto: žalobce se domáhá plnění z titulu pojištění [právnická osoba] s.r.o., jež měla žalobci způsobit svou stavební činností škody, dle smlouvy mezi touto společností, o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby, které měly nastat dne 22. 11. 2016, dne 01. 04. 2017 a konečně dne 06. 04. 2017.

19. Podle § 626 o. z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

20. Podle § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

21. U práva na pojistné plnění stanoví ustanovení § 626 o. z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Objektivní promlčecí lhůtu práva na náhradu škody upravuje ustanovení § 636 odst. 1 o. z., podle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

22. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta.

23. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti.

24. Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody.

25. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti.

26. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje ustanovení § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z výše uvedeného je patrné, že počátek běhu subjektivní lhůty pro náhradu škody se nemusí shodovat s okamžikem pojistné události a může nastat později.

27. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se ve smyslu ustanovení § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejen současně s uplynutím objektivní promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, ale i uplynutím promlčecí lhůty subjektivní.

28. Výše popsaný právní výklad je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, jenž v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 ze dne 28. 11. 2019 a v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4303/2018, ze dne 28. 5. 2020 nebo sp. zn. 32 Cdo 582/2020, ze dne 20. 4. 2020 vyslovil stejný názor na délku promlčecí lhůty a doplnil, že:„ Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen…..Slovo„ nejpozději“ v ustanovení § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody“.

29. V dané věci započala promlčecí lhůta k náhradě škody běžet ode dne škodní události, tzn. ode dne 22. 11. 2016, resp. ode dne 01. 04. 2017 a resp. ode dne 06. 04. 2017, a tedy marně uplynula dnem 22. 11. 2019, resp. dnem 01. 04. 2020, resp. dnem 06. 04. 2020. Pokud tedy byla žaloba žalobcem podána až dne 11. 11. 2020, pak byla podána opožděně.Tato lhůta je dostatečně dlouhá, aby žalobce vzniklou škodu vyčíslil, úkony s tím spojené nemohly trvat déle než měsíc.

30. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným. <b>31. Žalovaná není pasivně věcně legitimována.</b> 32. Dle § 2861 odst. 1 občanského zákoníku z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

33. Dle § 2861 odst. 2 občanského zákoníku poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.Jiný zákon tak nestanovil a pojištěný si se žalovanou takové právo poškozeného neujednali.

34. Již ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 37/2014 S., o pojistné smlouvě bylo upraveno, že pojištěný má právo požadovat po pojistiteli, aby za něj plnil v souladu s podmínkami pojistné smlouvy ve prospěch poškozeného, úmysl zákonodárce je nepochybný nejen ze samotného textu uvedeného ustanovení zákona, ale též z důvodové zprávy k zákonu o pojistné smlouvě. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému. Poškozený však nemá přímý nárok vůči pojistiteli, pokud zvláštní zákon nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Podle čl. 25 VPPMO-P [číslo] je oprávněnou osobou pojištěný.

35. Pokud žalobce účelově tvrdil, že ústně mu pojištěný škůdce nárok na pojistné plnění postoupil ústní formou, potom podle čl. 5 bod. 1, písm. n) VPPMO-P [číslo] pojištěný nesmí bez souhlasu žalované pojišťovny postoupit pohledávku na plnění z pojištění. Takový souhlas žalovaná žalobci nedala.

36. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 913,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 520 221 Kč sestávající z částky 10 420 Kč za každý ze tří a půl úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 753,60 Kč ve výši 6 753 Kč.