30 C 163/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: na zdržení se protiprávního jednání

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění ze smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] o srážky rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se touto žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění z pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 30. 5. 2011 o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady s tvrzením, že dne 30. 5. 2011 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] to na pojistnou dobu 38 let. Součástí pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). Pojistná smlouva nebyla ukončena a trvá.

2. S ohledem na snahu žalobce zajistit pravidelné zhodnocování finančních prostředků si smluvní strany v Pojistné smlouvě explicitně sjednaly, že zaplacené běžné i mimořádné pojistné bude ze 100% alokováno do žalobcem zvolených fondů (viz. oddíl„ Umístění pojistného“ na druhé straně Pojistné smlouvy). Veškeré zaplacené pojistné tak mělo být alokováno do kapitálové hodnoty negarantované tvořené podílovými jednotkami zvolených fondů.

3. Z dokumentu„ Informace k pojistné smlouvě ze dne 30. 6. 2020“ zaslaného žalobci žalovanou žalobce zjistil, že v uplynulém roce žalovaná provedla na úkor kapitálové hodnoty pojištění srážky ve výši 7.120 Kč a že obdobné srážky hodlá na úkor kapitálové hodnoty pojištění provádět po celou dobu trvání Pojistné smlouvy. Tato skutečnost vyplývá i z dalšího přípisu žalované žalobci, v Informaci o životním pojištění ze dne 22. 10. 2020.

4. Žalobce tak zjistil, že žalovaná nenakládá s pojistným tak, jak bylo sjednáno v Pojistné smlouvě (a potvrzeno v pojistce), neboť žalovaná nealokuje 100% zaplaceného pojistného do žalobcem určených fondů a snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná provedla a nadále provádí tyto srážky v rozporu s pojistnou smlouvou a touto žalobou se domáhá, aby tak nadále již nečinila.

5. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby a je primárně přesvědčena, že proto, aby jí byla uložena povinnost zdržet se žalobcem navrhovaného jednání, není dán nezbytný hmotněprávní základ. Negatorní žaloba, tak, jak je koncipována žalobcem, totiž není ničím jiným než žalobou na jeden ze čtyř druhů plnění, tedy na splnění povinnosti "zdržet se". Takovou povinnost ovšem nelze soudním rozhodnutím založit, může být soudem toliko deklarována.To tedy znamená, že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu.

6. Žalobce vychází (pokud tedy žalovaná jeho poněkud neuchopitelným právním konstrukcím správně rozumí) z předpokladu, že takovou "povinností" by měla být částečná neplatnost některých ujednání Pojistné smlouvy. Následkem neplatnosti, ani částečné, ovšem za žádných okolností není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce žalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud za těchto okolností žalované nevyplývá z Pojistné smlouvy ani z jakéhokoli souvisejícího právního předpisu povinnost zdržet se strhávání poplatků, nemůže jí být taková povinnost tedy ani soudem uložena.

7. Na straně jedné tedy žalobce argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání Pojistné smlouvy, na straně druhé následně žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna (což je možné pouze u existujícího právního vztahu). Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání Pojistné smlouvy byla neplatná, s čímž žalovaná nesouhlasí, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Žalobce se však nedomáhá jeho vydání žalobou na plnění, nýbrž požaduje, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání pro futuro. Pokud by soud žalobci nyní vyhověl, pojistná smlouva by byla stále v celém rozsahu platná, ale žalovaná by se měla zdržet určitého jednání, neboť soud vyhověl argumentaci žalobce, že část smlouvy je současně neplatná. Takový stav by odporoval jak logice, tak současné právní úpravě, neboť žalovaná by byla povinna jednat určitým způsobem, přestože by jí svědčil právní titul v podobě pojistné smlouvy, která jí k ničemu takovému nezavazuje.

8. Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Žalovaná z opatrnosti namítá ve smyslu § 80 o. s. ř., že ve věci není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce. Vzhledem k tomu, že při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011), navrhuje žalovaná shora nadepsanému soudu, nechť žalobu zamítne a v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení se jí věcně nezabývá.

9. Usnesením ze dne 28. 5. 2021, č. j. 30 C 163/2020 – 33, nadepsaný soud řízení vedené pod shora uvedenou spisovou značkou z důvodu existence překážky litispendence zastavil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Žalobce se proti tomuto usnesení odvolal a odvolací soud usnesením ze dne 6. 9. 2021, č. j. 72 Co 291, 292/2021 – 51 rozhodl tak, že se řízení vedené pod shora uvedenou spisovou značkou nezastavuje.

10. Soud zjistil ze smlouvy [číslo] mezi účastníky, že tito dne 30.5.2011 uzavřeli pojistnou smlouvu životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] smlouvou žalobce, jakožto pojistník, a právní předchůdkyně žalované (dále žalovaná), jakožto pojistitel, sjednali pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 1 847 Kč, na dobu 40 let. Žalobce v pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při jejím uzavření převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále jen“ VPP”) a doplňkové pojistné podmínky ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále jen“ DPP”) pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen.

11. Dále soud zjistil z dopisu žalované žalobci ze dne 30.6.2020 Informace k pojistné smlouvě, informujícího žalobce o stavu pojistné smlouvy k datu 29.6.2020, že celkové měsíční pojistné 4 048 Kč, že žalovaná informovala žalobce o alokaci pojistného do jím zvolených fondů a též o nákladech uhrazených za rok.

12. Dále soud zjistil z dopisu žalobce žalované, že právní zástupce žalobce dne 8.10.2020 adresoval žalované předžalobní výzvu s požadavkem, aby žalovaná pojistné ve 100 % alokovala do fondů a a písemně se vůči žalobci zaručila, že nadále nebude provádět nesjednané srážky.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé a zejména na zjištěnou skutečnost, že žalobce v pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při jejím uzavření převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky ve verzi [anonymizováno] [číslo] pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen.

14. Ostatní důkazy účastníků soud zamítl, neboť zjištěný skutkový stav je postačující pro posouzení věci po právní stránce a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

15. Po právní stránce lze věc posoudit takto: Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Právní vztah žalobce a žalované z předmětné Pojistné smlouvy uzavřené v roce 2011 se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (též jen„ obč. zák.“).

17. Po právní stránce soud hodnotil žalobu jako zápůrčí (negatorní) s tím, že dle definice Nejvyššího soudu ČR je zápůrčí žaloba žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovaným tím, že neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobce (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1485/2005). Žalobou na plnění lze žalovat o splnění určité povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, a to klasicky buď jako povinnost: něco dát (dare), něco konat (facere) nebo něčeho se zdržet. Nejtypičtější zápůrčí (negatorní) žalobou je právě žaloba na zdržení se zásahu do vlastnického práva (§ 1042 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Obecně lze žalovat pouze splnění povinnosti zdržet se nějakého jednání, které vyplývá z právního předpisu či ze smlouvy (viz definice žaloby na plnění), chybí-li však hmotněprávní základ žaloby, tedy chybí-li povinnost (např. nezasahovat do autorského díla, zdržet se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů (§ 25 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele apod.), nelze zápůrčí žalobu využít.

18. Okrajem pak poznamenává, že se soud nezabýval žalobou určovací, neboť má za to, že dle textu výroku i samotné žaloby žalobce žaluje jednoznačně na zdržení se určitého konání žalované a nikoli na určení, zda a jaká výše počátečních, správních a inkasních nákladů by měla být dle smlouvy žalovanou strhávána a jaká výše pojistného plnění by v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy měla být žalobci správně vyplacena.

19. Kritériem pro rozlišení, zda jde o žalobu o splnění povinnosti ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. nebo o žalobu o určení existence či neexistence právního vztahu nebo práva ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., je obsah žalobního návrhu.

20. Žaloba, jíž se žalobce domáhá toho, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se (do budoucna) určitého jednání, žalovanou dosud konaném, a žalovanou považované za výkon svého práva ze smlouvy, je typickou žalobou na plnění, která není podmíněna naléhavým právním zájmem na straně žalobce.

21. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě (ve znění účinném do 31.12.2013) jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

22. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

23. Povinností pojistitele je tak podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě je prokazatelně seznámit pojistníka s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy.

24. Z ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě se dále podává, že pojistné podmínky vydané pojistitelem jsou součástí pojistné smlouvy, a to i přesto, že nejsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Aby se pojistitel znění těchto pojistných podmínek mohl vůči pojistníkovi dovolávat, musí prokázat, že pojistník byl s těmito pojistnými podmínkami prokazatelně seznámen. Zákon neurčuje pojistiteli konkrétní způsob, jakým má výše uvedeného cíle dosáhnout; pro posouzení závaznosti pojistných podmínek pro smluvní strany je však nezbytné, aby s těmito pojistnými podmínkami byl pojistník seznámen prokazatelně. Co se rozumí pojistnými podmínkami, určuje demonstrativní výčet obsahových náležitostí, které (zpravidla) tvoří obsah pojistné smlouvy, obsažený v § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě. Mezi tyto náležitosti spadá mimo jiné vymezení způsobu určení rozsahu pojistného plnění. Zejména pro pojistníka je informace o tom, jak vysoké pojistné plnění může očekávat v případě té které pojistné události, pro uzavření předmětné pojistné smlouvy zcela zásadní.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2018, sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě představuje zvláštní právní úpravu inkorporace nepřímých smluvních ujednání pro pojistné smlouvy. Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součástí pojistné smlouvy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. To platí i v případě, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, např. tzv. rizikové pojistné, počáteční, správní a inkasní náklady. Ty musí být inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první. Uvedený závěr nelze vykládat tak, že jediným přípustným a s § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě souladným způsobem seznámení pojistníka s pojistnými podmínkami je jejich předložení před uzavřením smlouvy, jedná se však o způsob nejprůkaznější, nejtransparentnější a pro smluvní strany nejpřehlednější.

26. Podle bodu [anonymizováno] [číslo listu] DPP:„ Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění.“.

27. Podle bodu [anonymizováno] [číslo listu] DPP:„ Rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“.

28. Podle bodu [anonymizováno] [číslo listu] DPP:„ Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“.

29. Podle bodu [anonymizováno] [číslo listu] DPP:„ Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“.

30. Ze smluvního vztahu účastníků nevyplývá povinnost žalované 100 % běžného pojistného alokovat do žalobcem určených podílových fondů bez dalšího.

31. Žalobcův návrh na uložení povinnosti specifikované ve výroku I. je nedůvodný a soudu nezbylo, než jeho žalobu zamítnout.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7.4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a doplnění vyjádření k žalobě, účast u dvou ú.j.) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.