30 C 168/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro na určení neexistence právního vztahu

I. Určuje se, že žalobce není povinen k plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 1.8.2023 .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaná prostřednictvím obchodní zástupkyně , jméno FO, uzavřela dne 1.8.2023 v Kladně s neznámým pachatelem, který použil identitu žalobce, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v nominální výši 218.778 Kč, na dobu 42-ti měsíčních splátek, po 5.209 Kč.

2. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru byla žalovanou vyplacena neznámému pachateli částka ve výši 80.000 Kč a to dne 1.8.2023, která byla zaslána bankovním převodem na účet č. , č. účtu, , který neznámy pachatel žalované sdělil.

3. Při sjednání úvěrové smlouvy na identitu žalobce neznámý pachatel předložil neplatný občanský průkaz žalobce č. , tel. číslo, , dále použil telefonní číslo, které žalobci nenáleží a byl použit bankovní účet č. , hodnota, , který žalobci rovněž nenáleží. Dále byly neznámým pachatelem předloženy zfalzifikované výpisy z účtu č. , hodnota, s tím, že se jedná jakoby o výpisy z bankovního účtu žalobce.

4. Žalovaný zaslal poštovní přepravou žalobci smlouvu o sjednání úvěru a další podklady, na základě čehož žalobce zjistil, že někdo s použitím jeho identity uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru.

5. Ve smyslu s ust. § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při uzavření úvěrové smlouvy č. , hodnota, došlo k zdánlivému právnímu jednání a to z důvodu, že při uzavření této úvěrové smlouvy chyběla vůle žalobce takovou smlouvu uzavřít. Dotčená úvěrová smlouva jako právní jednání tak žádné právní následky nevyvolává a ani vyvolat nemůže. Takovou úvěrovou smlouvu jako právní jednání nelze posuzovat z hlediska platnosti, resp. neplatnosti, ani z hlediska účinnosti nebo neúčinnosti, protože neexistuje a není co by bylo možné posuzovat.

6. Žalobce zaslal podáním ze dne 30.10.2023 žalovanému sdělení o zdánlivosti smlouvy o úvěru a žalovanou požádal o stanovisko k tomuto sdělení ve lhůtě 5 dnů. Žádné stanovisko k tomuto podání však od žalovaného neobdržel. Následně žalobce zaslal svým přípisem ze dne 16.11.2023 v souladu s ust. § 142a OSŘ žalované předžalobní výzvu s návrhem na projednání věci mimosoudní cestou s tím, že žalobce by uvítal projednání smírného řešení sporu. Žalovaná vůli k projednání smírného řešení sporu neprojevila, pouze v nezávazné emailové komunikaci vyjádřila pochopení, že žalobce smlouvu o úvěru neuzavřel. K projednání smírného řešení sporu tak nedošlo. Nebylo tak postaveno najisto, že úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne 1.8.2023 není ve smyslu ust. § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právním jednáním.

7. Naléhavý právní zájem na podání této negativní určovací žaloby žalobce odůvodňuje potřebou postavit najisto neexistenci závazku k plnění. Žalobce, jak je výše konstatováno, vyzval žalovaného postavit právním jednáním najisto neexistenci právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaná o tom jednat odmítla. Ve svém emailu ze dne 20.11.2023 žalobci sdělila, „Sdělujeme Vám, že uplatněný nárok naše společnost odmítá. Smlouvu uzavřela v dobré víře s osobou, kterou pokládala za Vašeho klienta.…… “8. Protože žalovaná odmítla postavit právním jednáním najisto neexistenci dotčené smlouvy o úvěru, existuje tak pro žalobce reálná obava, že žalovaná bude na něm sporné plnění skutečně požadovat. Žalovaná prozatím svůj nárok z dotčené smlouvy o úvěru na žalobci neuplatnil. Rovněž žaloba na plnění ze strany žalovaného nebyla podána.

9. Žalobce rovněž tvrdí, že nejistota ohledně existence sporného závazku ho poškozuje. Žalobce se svou manželkou mají rozestavěný rodinný dům a na dostavbu domu si žalobce chce vzít úvěr. Žalobce zjišťoval podmínky pro poskytnutí úvěru. Při jednání v úvěrové bance žalobce zjistil, že je v bankovním registru evidován jako dlužník žalovaného s dlužnou částkou po splatnosti 26.045 Kč, počet dlužných splátek 5, s datem poslední aktualizace ke dni 05.02.2024. Za této situace ze zákona žádná banka žalobci úvěr neposkytne.

10. Žalobce tvrdí, že k podání této určovací žaloby splňuje procesní podmínku naléhavého právního zájmu, zakotvenou v § 80 OSŘ. Žalobce považuje za nevyhnutelné k ochraně svého práva postavit najisto právní vztah se žalovaným a to cestou této negativní určovací žaloby. Žalobce se domnívá, že tato žaloba plní požadovanou preventivní funkci a rozhodnutí soudu o této žalobě je objektivně způsobilé eliminovat nejisté postavení žalobce a předejít případným budoucím sporům.

11. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby, neboť žalobci nesvědčí právní zájem na určení. Nad rámec výše uvedeného žalovaná sděluje, že neví, zda s ním žalobce úvěrovou smlouvu , Anonymizováno, uzavřel. Žalovaná tedy jednak netvrdí (ani nikdy při jednáních podání žaloby předcházejícím netvrdil), že žalobce s ním ve smluvním poměru snad je. Jednak ani plnění smlouvy nevymáhá. Tyto skutečnosti jsou žalobci známy, když je v žalobě (odkaz na e-mailovou komunikace z 20.11.2024) uvádí.

12. Žalovaná, ačkoli je v tomto případě zřejmě obětí trestného činu, při němž přišla o 80 000 korun, hned po zjištění, že se trestný čin stát mohl, učinila vše, co v dané situaci bylo možné a rozumné, pokud jde o předmětnou smlouvu, udělat. Tedy náležitě ji interně zablokovala co do případných kroků směřujících k vymáhání dlužných plateb. A tuto skutečnost také oznámila Nebankovnímu registru klientských informací, tak i do registru SOLUS. Následkem těchto úkonů není jen to, že plnění smlouvy vůči osobě na ní vedené jako úvěrovaný není vymáháno, ale současně by ostatní uživatelé registru vůbec neměli mít přístup k informaci o existenci takové smlouvy. Jinak řečeno, žalobcem zmíněná "úvěrová banka", kterou nespecifikuje, nemohla při odmítnutí žádosti o úvěr, o níž žalobce ale neuvádí nic konkrétního, žalobce odmítnout kvůli informacím od žalovaného, k nimž by taková banka (pakliže vůbec existují) neměla mít již delší dobu přístup. Žalobce tak možná na žalovanou přenáší odpovědnost za svou nedostatečnou úvěruschopnost, s níž ale žalovaná nemá nic do činění. Žalovaná se domnívá, že je předmětem trestního řízení, aby bylo postaveno na jisto, zda se trestný čin stal, kdo je za něj odpovědný. Ale též jaké je role žalobce, zda třeba svou nedbalostí (např. ztrátou průkazu totožnosti) tuto situaci v nějaké míře sám nezavinil.

13. Žalovaná se z jednání konaném dne 26.9.2024 omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti omluvené žalované.

14. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: občanským průkazem žalobce č. , tel. číslo, , jenž byl vydán žalobci dne 17.7.2023 , rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby – stavební úřad č.j. , Anonymizováno, ze dne 3.2. 2021 o stavbě rodinného domu a garáže na pozemku v , Anonymizováno, , fotografie rozestaveného domu žalobce , přípis žalované ze dne 18. srpna 2023 policii ČR, email žalované ze dne 20.11.2023, výpis z bankovního registru žalobce ze dne 27.2.2024 a dále ze dne 25.9.2024 , návrh na uzavření úvěrové smlouvy, oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, vč. splátkového kalendáře, Dodatek č. 1 k Návrhu na uzavření úvěru č. , hodnota, , neplatný občanský průkaz žalobce č. , tel. číslo, (foto ze spisu policie ČR ), sdělení žalobce žalované O nicotnosti smlouvy o úvěru ze dne 30.10.2023 vč. podací stvrzenky , kvalifikovaná předžalobní výzva ze dne 16.11.2023 adresovaná žalované vč. podací stvrzenky.

15. Soud po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav: žalovaná uzavřela dne 1.8.2023 v Kladně s neznámou osobou , která použila identitu žalobce a prokázala se neplatným občanským průkazem žalobce, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v nominální výši 218.778 Kč, na dobu 42-ti měsíčních splátek, po 5.209 Kč/měsíc. Žalovaná zaslala poštovní přepravou žalobci smlouvu o sjednání úvěru a další podklady, na základě čehož žalobce zjistil, že někdo s použitím jeho identity uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru.

16. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru žalovaná vyplatila téhož dne neznámé osobě výši 80.000 Kč bankovním převodem na účet č. , č. účtu, . Při sjednání úvěrové smlouvy na identitu žalobce neznámá osoba předložila jeho neplatný občanský průkaz č. , tel. číslo, , dále použila telefonní číslo, které žalobci nenáleží a byl použit bankovní účet č. , č. účtu, , který žalobci rovněž nenáleží, jak lze zjistit ze společného výpisu z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací žalobce a jak z výpisu vyplynulo, neznámá osoba musela předložit zfalzifikované výpisy z účtu č. , č. účtu, s tím, že se jedná údajně o výpisy z bankovního účtu žalobce.

17. Žalobce je v bankovním registru (resp. byl 27.2.2024) evidován jako dlužník žalovaného s dlužnou částkou po splatnosti 26.045 Kč a k datu 25.9.2024 pro dluh 62 508 Kč vždy pro věřitele , právnická osoba, . , počet dlužných splátek 12, s datem poslední aktualizace ke dni 05.02.2024. Žalovaná sdělila právní zástupkyni žalobce v emailu ze dne 20.11.2023, že „uplatněný nárok odmítá. Smlouvu uzavřela v dobré víře s osobou, kterou pokládala za Vašeho klienta “(rozuměj - za žalobce). Žalobce a jeho manželka dostavují stavbu rodinného domu v , Anonymizováno, .

18. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení o.s.ř., určovací žalobu lze úspěšně uplatnit pouze v případech, kdy je na takovém určení dán naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dle již dlouhodobě ustálené judikatury dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972). Účelem takové žaloby je tedy předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva a nastolit jistoty v ohrožených právních vztazích. Nutno dále zdůraznit, že citované ustanovení předpokládá využití určovací žaloby v případech, je-li mezi účastníky sporné právo či právní poměr. Předmětem určovací žaloby tak může být (ne) existence právního poměru nebo práva, v zásadě je tak až na výjimky nemožné domáhat se úspěšně takovou žalobou určení (ne) existence jednotlivých právních skutečností (typicky např. platnosti či neplatnosti smlouvy), neboť rozhodnutí vydané v takovém případě totiž zpravidla není způsobilé zjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky řízení. Účastník tak zásadně nemůže být úspěšný s žalobou, kterou se domáhá určení pouhé právní skutečnosti, jelikož takové určení má totiž povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva.

19. Určovací žaloba je s ohledem na shora uvedené žalobou preventivního charakteru a má místo tam, kde lze jejím prostřednictvím eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji vystihuje obsah a povahu sporného právního vztahu a její pomocí lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení možných budoucích sporů. Nelze-li očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude splněna ani podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002).

20. U žalob znějících na určení (ne) existence právní skutečnosti je třeba uvažovat stejně jako v případě žalob o určení práva či právního vztahu, když i jejich úspěšnost je podmíněna existencí naléhavého právního zájmu. Je tak nutno zvažovat všechny okolnosti případu s přihlédnutím k účelům určovací žaloby popsaným výše. Při formulování určovací žaloby na (ne) existenci právní skutečnosti je tedy třeba nejprve zkoumat, zda nelze žalovat přímo na plnění. Judikatura dokonce připouští legitimitu určovací žaloby i přesto , že je možná také žaloba na splnění povinnost, pakliže je právo žalobce ohroženo bezprostředně.

21. Žalobce osvědčil naléhavý právní zájem, pakliže je v bankovním registru evidován jako dlužník žalovaného s dlužnou částkou po splatnosti 62 508 Kč (k datu 25.9.2024) , počet dlužných splátek 12, s datem poslední aktualizace ke dni 25.9.2024. Tato částka se od únorového výpisu navýšila a jako věřitel je uvedena žalovaná, tudíž ohrožení a nejistota žalobce se prohlubuje a tato skutečnost též fakticky žalobce zbavuje možnosti požádat o jakoukoli půjčku v bankovním i nebankovním sektoru. Již tato skutečnost opravňuje žalobce, aby podal určovací žalobu.

22. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o právní jednání nejde, chybí li vůle jednající osoby.

23. Ve smyslu s ust. § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při uzavření úvěrové smlouvy č. , hodnota, došlo k zdánlivému právnímu jednání a to z důvodu, že při uzavření této úvěrové smlouvy chyběla vůle žalobce takovou smlouvu uzavřít. Dotčená úvěrová smlouva jako právní jednání tak žádné právní následky nevyvolává a ani vyvolat nemůže. Takovou úvěrovou smlouvu jako právní jednání nelze posuzovat z hlediska platnosti, resp. neplatnosti, ani z hlediska účinnosti nebo neúčinnosti, protože neexistuje a není co by bylo možné posuzovat. Může sice existovat vůle, a to vůle prohlášená, projevená navenek, ale tomuto prohlášení vůle chybí něco, co by chybět nemělo, pokud by se mělo jednat o perfektní právní jednání. Takto nedokonané právní jednání je právním jednáním jen zdánlivě (protože někdo jednal, resp. nejednal ).

24. Zdánlivé právní jednání z hlediska práva není, neexistuje , jde o „ne-jednání“, čili o non negotium.

25. Zdánlivost je objektivní stav a není rozhodné, zda se dotyčný projev vůle jeví jako právní jednání jen jednajícímu, nebo i třetím osobám, protože otázku existence právního jednání nakonec rozhodne soud, panuje-li o tom pochybnost nebo spor.

26. Potom ani žalobce nemůže být povinen k plnění ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou dne 1.8.2023 v Kladně se žalovanou neuzavřel .

27. Skutečnost, kterou tvrdí žalovaná, zda a v jaké míře žalobce (spolu)zavinil, že žalovaná jako poškozená zaslala na bankovní účet (zřejmě pachateli podvodného jednání) 80 000 Kč není relevantní a není ani předmětem tohoto řízení.

28. K tomu snad jen soud podotýká, že to byla žalovaná, která pregnantně porušila povinnost uloženou jí ustanovením § 11 odst. 7 , a) zákona č 253/2008 Sb. když neověřila u neznámého žadatele o úvěr jeho identitu dalším ID dokladem , natož , aby pečlivě porovnala podobu žadatele s vyobrazením na průkazu totožnosti. Tímto i porušila zákonnou prevenční povinnost stanovenou jí ustanovením § 2900 občanského zákoníku29. Proto soud žalobě vyhověl (výrok I.).

30. Ohledně nároku na náhradu nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( předžalobní výzva, převzetí žaloby , podání žaloby, replika a účast na jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. hodnoty.