30 C 17/2021
č. j. 30 C 17/2021-73
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 98 § 142
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 10
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991 § 2993
- o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 90/2012 Sb. — § 59 § 61
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 20 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalované se dle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vrací soudní poplatek ve výši 2 500 Kč, neboť byl vybrán ze vzájemné žaloby, kterou žalovaná nepodala a to na č.ú., jež je žalovaná povinna soudu sdělit do konce odvolací lhůty.
1. Žalobce se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném zdejšímu soudu dne 31.5.2020, domáhá po žalované zaplacení částky 50 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 25000 Kč od 24.10.2017 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 25000 Kč od 21.11.2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, s tvrzením, že dne 1.4.2017 byla mezi žalobcem a žalovanou (t.č. užíval [právnická osoba], a.s.) uzavřena smlouva o poskytování služeb v rámci vzájemné spolupráce, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytovat žalované služby odpovědného zástupce pro činnost pro činnost galvanizérství, smaltérství, kovářství, podkovářství, slévárenství, modelářství, obráběčství, zámečnictví, nástrojářství.
2. Žalovaná se naopak zavázala za poskytnuté služby zaplatit žalobci odměnu ve výši 25 000 Kč s tím, že tato odměna bude hrazena na základě měsíční fakturace (a objednávky zvlášť na každý měsíc). Takto dohodnutá vzájemná spolupráce probíhala bez problémů až do splatnosti faktury [číslo] znějící na smluvenou částku ve výši 25 000 Kč, kterou žalobce vystavil v souladu se smlouvou a tehdy zavedeným způsobem spolupráce na základě objednávky [číslo]. Tato faktura nebyla ve lhůtě splatnosti, tj. do 23.10.2017 žalovanou uhrazena. Stejně tak zůstala neuhrazena ještě faktura za následující měsíční období, a to faktura [číslo] znějící na smluvenou částku ve výši 25 000 Kč, splatnou dne 20.11.2017, kterou žalobce vystavil v souladu se smlouvou a tehdy zavedeným způsobem spolupráce na základě objednávky [číslo].
3. Žalované tak ze vzájemné spolupráce založené shora označenou smlouvou vznikl dluh ve výši 50 000 Kč, který nebyl uhrazen ani dosud, pročež žalobce shora označenou smlouvu vypověděl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nijak nereagovala na výzvy žalobce k úhradě zbývající části dluhu učiněné jak osobně, tak prostřednictvím právního zástupce, nezbývá proto nyní žalobci, než se obrátit s tímto návrhem na soud.
4. Požadavek na smluvní úrok z prodlení vyplývá z ust. čl. 5 odst. 5 shora uvedené smlouvy.
5. Do vydaného elektronického platebního rozkazu, č. j. EPR 129564/2020-6 ze dne 26. listopadu 2020 podala žalovaná včas odpor, který odůvodnila tak, že žalobce vykonával v období od 17. června 2015 do 31. května 2017 funkci člena představenstva žalované. Proto se na něj v tomto období vztahovalo ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodní ch společnostech a družstvech („ ZOK“), podle kterého lze poskytnout ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, jine plnění, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti na leží, schvalování smlouvy o výkonu funkce, pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.
6. Smlouva ze dne 1.4.2017 mezi účastníky tak musela být schválena valnou hromadou, resp. jediným akcionářem, a to pouze na základě vyjádření dozorčí rady.
7. Odměna žalobce vyplývající ze smlouvy, kterou je nepochybně nutně považovat za jiné plnění ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 ZOK, nebyla odsouhlasena nejvyšším orgánem společnosti a dozorčí rada se k ní nevyjádřila, a proto nedošlo ke splnění zákonných podmínek k výplatě odměny, kterou si žalobce na základě smlouvy nárokuje a jedná se o plnění bez právního důvodu. Ze strany žalobce došlo v souladu s ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák. k bezdůvodnému obohacení na úkor žalované, a to ohledně částky ve výši 50.000 Kč, kterou žalovaná žalobci zaplatila v červnu 2017 minimálně za duben a květen 2017 jako odměnu na základě předmětné smlouvy bez řádné objednávky služeb.
8. Tuto částku vzájemnou žalobou požaduje žalovaná po žalobci zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení.
9. Soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované, že od 1.6.2017 firma žalované [právnická osoba], do 31.5.2017 zněla na [právnická osoba], a.s. a že v období od 1.4.2017 [právnická osoba] a že v období od 1.4.2017 do 31.5.2017 působil žalobce u žalované jako člen představenstva (konkrétně od 17.6.2015) a že v tomto období žalovanou zastupovali vždy dva členové představenstva společně, přičemž od 1.6. 2017 do 31.12.2020 společnost navenek zastupoval statutární ředitel.Ke dni uzavření předmětné smlouvy (1.4.2017) měla dozorčí rada žalované tři členy.
10. Dále soud zjistil ze smlouvy o poskytování služeb v rámci vzájemné spolupráce mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne 1.4.2017, že žalobce (tehdy člen představenstva žalované) se zavázal poskytovat žalované služby odpovědného zástupce pro činnost pro činnost galvanizérství, smaltérství, kovářství, podkovářství, slévárenství, modelářství, obráběčství, zámečnictví, nástrojářství (čl. 2 smlouvy) formou objednávek žalované. Žalovaná se zavázala v čl. 4 smlouvy za poskytnuté služby zaplatit žalobci paušální odměnu ve výši 25 000 Kč, nebude li dohodnuta jiná odměna, s tím, že tato odměna bude hrazena na základě měsíční fakturace (čl. 5 smlouvy). Smlouva nebyla schválena valnou hromadou, po předchozím vyjádření dozorčí rady. Smlouva byla za žalovanou podepsána pouze jedním členem představenstva.
11. Z objednávky [číslo] žalované žalobci za službu odpovědného vedoucího na měsíc 09/ 2017 a objednávky [číslo] žalované žalobci za službu odpovědného vedoucího na měsíc 10/ 2017, že žalovaná objednala u žalobce služby dle předmětné rámcové smlouvy na měsíce září a říjen 2017.
12. Z faktury [číslo] faktury [číslo] že žalobce vystavil žalované za měsíc září 2017 a říjen 2017 daňový doklad na zaplacení částky 25 000 Kč za každý tento měsíc.
13. Z výpisu z účtu žalované u UniCredirBank za měsíc červen 2017 soud zjistil, že dne 1.6.2017 byla na účet žalobce odeslána částka 25 000 Kč a dne 20.6.2017 další částka ve výši 25 000 Kč s poznámkami- platby na rámcovou smlouvu za měsíce duben a květen 2017.
14. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 7.5.2020 a z podacího lístku soud zjistil, že advokát žalobce dne 11.5.2020 odeslal žalované písemnou kvalifikovanou předžalobní výzvu na zaplacení zažalované jistiny vč. příslušenství.
15. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce od 17.6.2015 do 31.5.2017 působil u žalované jako člen představenstva, v tomto období žalovanou zastupovali vždy dva členové představenstva společně a od 1.6. 2017 do 31.12.2020 společnost žalované navenek zastupoval statutární ředitel. Ke dni uzavření předmětné smlouvy (1.4.2017) měla žalovaná dozorčí radu v počtu tři členů. Dne 1.4.2017 uzavřeli účastníci smlouvu o poskytování služeb v rámci vzájemné spolupráce, kterou se žalobce se zavázal poskytovat žalované služby odpovědného zástupce pro činnost pro činnost galvanizérství, smaltérství, kovářství, podkovářství, slévárenství, modelářství, obráběčství, zámečnictví, nástrojářství (čl. 2 smlouvy) formou objednávek žalované a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby platit žalobci paušální odměnu ve výši 25 000 Kč, nebude li dohodnuta jiná odměna, s tím, že tato odměna bude hrazena na základě měsíční fakturace (čl. 5 smlouvy). Smlouvu za žalovanou podepsal jeden člen představenstva.
16. Žalovaná si objednala u žalobce služby dle rámcové smlouvy a žalobce tyto služby za měsíce září 2017 a říjen 2017 žalované po 25 000 Kč vyúčtoval daňovým dokladem a o tyto částky žalovanou marně upomenul předžalobní výzvou. Žalovaná zaplatila žalobci v červnu 2017 dvě platby po 25 000 Kč, tedy tento měsíc částku ve výši 50 000 Kč, aniž by těmto platbám předcházely objednávky.
17. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 59 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev (dále ZOK) práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.
18. Podle odst. 2 a 3 cit. ustanovení smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno.
19. Podle § 61 odst. 1 ZOK jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.
20. Podle odst. 2 cit. ustanovení plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.
21. Schvalovací proces zakotvený do § 61 odst. 1 se aplikuje pouze za situace, že na určité plnění nemá člen voleného orgánu obchodní korporace právo na základě smlouvy o výkonu funkce, na základě právního předpisu, anebo na základě vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce; vnitřní předpis neschválený příslušným orgánem tyto účinky nemá. Vnitřní předpis zákon blíže necharakterizuje, pouze je z dikce § 61 odst. 1 zřejmé, že nemůže jít o takový vnitřní předpis, který by přijal a schválil pouze statutární orgán obchodní korporace. Vnitřní předpis například může upravovat podmínky, za kterých členové orgánu kapitálové společnosti mohou obdržet a používat služební automobil nebo mobilní telefon. Jde-li však o užívání služebního automobilu nebo mobilního telefonu pro soukromé účely, mělo by být toto oprávnění (v případě kapitálové společnosti) upraveno v rámci smlouvy o výkonu funkce (§ 60 písm. a)).
22. Smlouvu o výkonu funkce člena voleného orgánu kapitálové společnosti schvaluje podle § 59 odst. 2 nejvyšší orgán kapitálové společnosti. Tím je valná hromada nebo jediný společník (akcionář). Z § 438 odst. 2 nicméně plyne výjimka pro akciovou společnost. Pokud volí členy představenstva dozorčí rada, schválí také smlouvu o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva. V takovém případě je nutné, aby takový vnitřní předpis schválila dozorčí rada.
23. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Podle odst. 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. Poskytne-li obchodní korporace členovi voleného orgánu obchodní korporace plnění v rozporu s tímto ustanovením (a neplyne-li současně ani ze smlouvy o výkonu funkce podle § 59), půjde na straně dotyčného člena voleného orgánu o bezdůvodné obohacení (§ 2991 obč. zák.), které je povinen obchodní korporaci vydat.
27. Žalobce se tak domáhá zaplacení částek, kterými by se bezdůvodně obohatil, neboť byly rámcově upraveny ve smlouvě, která podléhala obsahem závazků a z nich plynoucích plnění pro žalobce podle § 61 odst. 1 ZOK jakožto jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace,tedy žalobce, neboť na plnění z těchto smluvních závazků žalobci neplynulo právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 ani z vnitřního předpisu schváleného orgánem žalované, aniž by neprokázal, že pro žalovanou tyto práce a služby fakticky ocenitelné ve výši 25 000 Kč za každý předmětný měsíc neprovedl, je irelevantní, že (zda) na tyto práce byly jím vystaveny faktury a předcházely jejich vystavení objednávky. Pokud by žalobce prokázal, že tyto služby pro žalovanou v ocenitelné výši 50 000 Kč skutečně provedl či vykonal, obohatila by se na jeho úkor žalovaná.
28. Ovšem žalovaná naopak uplatnila jako procesní obranu a také prokázala odeslání dvou plateb po 25 000 Kč, kdy platby odešly z účtu žalované žalobci automaticky, aniž by byly žalobcem objednány, tudíž je žalovaná poslala žalobci bez důvodu a k dotazu soudu pregnantně upřesnila, že nárok na zaplacení částky 50 000 Kč uplatnila nikoli dle § 98 o.s.ř., ale„ jen“ jako procesní obranu do výše zažalované jistiny.
29. Potom je nárok žalobce s ohledem na procesní obranu žalované, nedůvodný, protože i kdyby žalobcovo tvrzení, že pro žalovanou vykonal služby v hodnotě 50 000 Kč dle předchozí objednávky, žalovaná mu„ omylem“ takovou částku zaslal bez právního důvodu, a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 570 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, odvolání a účast u dvou jednání) úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.