30 C 17/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Česká republika - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 1 pro zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh žalobce, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku..

1. Žalobce požaduje po žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení s tvrzením, že dne datum podal žalobce jako vlastník pozemku parc. č. 243/2 v k.ú. adresa podnět právnická osoba adresa, odbor výstavby a ŽP (dále také jako „stavení úřad“) k prověření stavební činnosti na sousedním pozemku par. č. 244/1v k.ú. adresa ve vlastnictví paní jméno FO, nar. datum, bytem adresa. Po kontrolní prohlídce zmíněného stavebního úřadu spojenou s místním šetřením úřad zjistil, že stavba je prováděna bez rozhodnutí a opatření stavebního úřadu. Z tohoto důvodu stavební úřad dne datum pod č.j. č. účtu/SÚ zahájil řízení o nařízení odstranění stavby – přístřešku na dřevo a drobnou zahradní techniku. Úřad ustanovil účastníkem tohoto řízení i žalobce, a to jako vlastníka sousedního pozemku, jehož vlastnická práva byla realizovanou stavbou dotčena, resp. jak bude uvedeno níže i závažným způsobem poškozena. Po zahájení řízení o nařízení odstranění stavby paní jméno FO podala opakovaně žádost o dodatečné povolení předmětné stavby. S těmito žádostmi, a to i pro jejich zjevnou účelovost, nebyla úspěšná. Stavební úřad tedy až dne datum vydal rozhodnutí o odstranění stavby, sp.zn. SU/č. účtu/Bu, č.j. č. účtu/SU, kterým stanovil podmínky a termín odstranění stavby. Toto rozhodnutí bylo ze strany paní jméno FO napadeno odvoláním, o kterém Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánovaní a stavebního řádu rozhodl až dne datum, sp.zn. KUUK/č. účtu, č.j. KUUK/č. účtu, tedy po více jak třech letech od vydání prvoinstančního rozhodnutí, a to tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání a rozhodnutí z důvodu procesního pochybení stavebního úřadu.

2. Stavební úřad následně rozhodl o odstranění stavby rozhodnutím ze dne datum, sp. zn. SU/č. účtu/Bu, č.j. č. účtu/SU, které povinná paní jméno FO opět napadla odvoláním. O tomto odvolání rozhodl Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánovaní a stavebního řádu až dne datum, sp.zn. KUUK/č. účtu, č.j. KUUK/RČ, tedy po více jak 15 měsících od podání uvedeného odvolání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dnem datum. Správní řízení v podobě řízení o nařízení odstranění stavby zahájené dne datum a ukončené dne datum díky neodůvodněným průtahům ze strany správních orgánů trvalo celkem hodnota let a 9 měsíců.

3. Žalobce podáním ze dne datum uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že příslušné správní orgány nebyly schopny ve správním řízení vydat příslušné rozhodnutí v žalobcově věci v zákonné lhůtě ve smyslu ustanovení podle § 13 odst. 1 shora uvedeného zákona.

4. Žádost o odškodnění byla žalované doručena dne datum. Žalovaná přípisem ze dne datum čj. MMR-č. účtu-83 přijetí žádosti žalobce potvrdila. Domáhat se náhrady škody u soudu může žalobce v souladu s § 15 odst. 2 citovaného zákona pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl tento plně uspokojen. Žalovaná se ve výše uvedené lhůtě k uplatněnému nároku žalobce vyjádřila podáním ze dne datum tak, že konstatovala porušení práva žalobce na projedení věci v přiměřené lhůtě a písemně se omluvila s tím, že tuto omluvu považuje za dostatečnou formu za vzniklou nemajetkovou újmu.

5. Žalobce omluvu žalované za vzniklou nemajetkovou újmu nepovažuje za dostatečnou, a proto se touto žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., přičemž níže popisuje rozhodné skutkové okolnosti, o něž se žalovaný nárok opírá.

6. Žalobce byl udržován ve stavu nejistoty, byl vystavován nepřiměřeně dlouhé době, než příslušný orgán o celé věci pravomocně rozhodl. Během správního řízení musel rovněž vynaložit nemalé náklady za své právní zastoupení, trpěl výše zmíněnou frustrací a beznadějí. Dle platné právní úpravy a sjednocujících stanovisek (např. stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) se v případě soudního řízení výše přiměřeného zadostiučinění pohybuje v rozmezí mezi částka až částka za rok řízení, přičemž za první dva roky náleží částka o jednu polovinu nižší. Žalobce s ohledem na průběh a délku správního řízení analogicky požaduje za jemu způsobenou imateriální újmu za nepřiměřenou dobu trvání správního řízení částku částka. Úrok z prodlení je stanoven dle příslušných právních předpisů, přičemž počátek prodlení je dnem následujícím po dni, kdy byl žalobci doručen dopis žalované s omluvou ze dne datum, tedy ode dne datum.

7. Žalobce je vlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem, na které paní jméno FO bez příslušných opatření stavebního úřadu postavila předmětnou stavbu. Tato stavba podstatným způsobem zasáhla do jeho vlastnických práv, kdy byla postavena bezprostředně na hranici jeho pozemku a nebyla tak vůbec dodržena základní zákonná vzdálenost dvou metrů od jeho pozemku. Stavba zabraňovala svou velikostí a výškou v přístupu světla na jeho pozemek. Neprovedení odvodu vody ze střechy stavby pak vedlo k odtoku dešťové vody na zeď žalobce, což vedlo k jejímu podstatnému narušení až k možné destrukci zdi. Po téměř osm let byl žalobce v nejistotě ohledně jeho vlastnictví v podobě dotčeného pozemku a staveb na něm stojících. Své nemovitosti tak nemohl náležitě využívat a spravovat z hlediska údržby, oprav či investic. Uvedená doba rozhodování pak i v žalobci vyvolala beznaděj, frustraci a rovněž nedůvěru ve stát zastoupeného prostřednictvím správních orgánů.

8. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Nečiní sporným tvrzení žalobce, že je vlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem, na kterém paní jméno FO bez příslušných opatření stavebního úřadu postavila předmětnou stavbu.

9. Z hlediska významu předmětu řízení pro žadatele je třeba vzít v daném případě v úvahu, že žadatel byl v řízení o nařízení odstranění stavby vedlejším účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. Vedlejší účastník je osoba odlišná od účastníka tzv. hlavního, který v řízení žádá, uplatňuje nebo hájí svá práva. Protože v řízení nebylo rozhodováno o vlastnických nebo jiných právech žalobce, nelze mít za to, že by řízení pro něho mělo velký význam. V řízení se jednalo o nařízení odstranění drobné stavby, která byla provedena v rozporu se stavebním zákonem. Jak však vyplývá ze spisového materiálu i stanovisek správních orgánů, stavba nebyla v majetku žalobce, nezasahovala do jeho pozemku a jeho pozemek je od stavbou dotčeného pozemku oddělen cca 2 m vysokou zdí plnící funkci oplocení, která je umístěna na vlastnické hranici mezi pozemkem parc. č. 244/2 a pozemkem parc. č. 244/1. Předmětná stavba plnila funkci přístřešku na dříví a zahradní techniku, jednalo se o nízkou jednopodlažní stavbu o půdorysné ploše cca 10 m2 s pultovou střechou s velmi nízkým sklonem, který nepřesáhl 10°. Ze spisového materiálu, ale i z veřejného portálu www.mapy.cz lze zjistit, že stavba byla umístěna na sousedním pozemku cca 30 cm od severní hranice žalobcova pozemku, na níž je umístěno jeho zděné oplocení. právnická osoba převyšovala zděné oplocení o méně než 30 cm, a lze tedy vyloučit, že by stavbou bylo jakkoliv omezeno vlastnické právo vyplývající z vlastnictví pozemku parc. č. 244/2, a to ať již zastíněním, ztrátou výhledu či omezením užívání pozemku parc. č. 244/2.

10. Žalobcem namítaná možná destrukce zdi oplocení z důvodu neodvedení dešťové vody ze střechy stavby, nebyla žalobcem prokázána, v současnosti je stavba již odstraněna a žalované není známo, že by během existence dnes již odstraněné stavby došlo k destrukci zděného oplocení. Žalovaná dále nesouhlasí s tvrzením žalobce, že téměř osm let byl poškozený v nejistotě ohledně jeho vlastnictví v podobě dotčeného pozemku a staveb na něm stojících. Ze spisového materiálu je patrno, že žalobce uplatnil na ústním jednání dne datum v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, sp. zn. SU/č. účtu, nikoliv v předmětném řízení, námitku ohledně průběhu vlastnické hranice mezi žadatelovým pozemkem a pozemkem dotčeným stavbou. Žalobce na základě opakované výzvy stavebního úřadu k prokázání svého tvrzení, předložil dne datum ručně provedený zákres do katastrální mapy, dle kterého měl vlastník stavby užívat část žadatelova pozemku parc. č. 244/2 a stavba tak měla být částečně umístěna na pozemku žadatele. S ohledem na nerelevantnost tohoto předloženého zákresu, přistoupil stavební úřad k vlastnímu opatření důkazů. Dne datum proběhlo vytýčení předmětných pozemků, o čemž byl vypracován protokol č. hodnota-59/2016. Dle protokolu č. hodnota-59/2016 ze dne datum vypracovaného úředně oprávněným zeměměřickým geodetem tituly před jménem jméno FO, stavba na pozemek parc. č. 243/2 v k. ú. adresa, jenž je ve vlastnictví žadatele, nezasahovala.

11. Soud zjistil z listiny - uplatnění nároku žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne datum a z dopisu s omluvou žalované ze dne datum, č.j. MMR-č. účtu-83, že žalobce podáním ze dne datum uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že příslušné správní orgány nebyly schopny ve správním řízení vydat příslušné rozhodnutí v žalobcově věci v zákonné lhůtě ve smyslu ustanovení podle § 13 odst. 1 shora uvedeného zákona.

12. Žalovaná se v šestiměsíční zákonné lhůtě k uplatněnému nároku žalobce vyjádřila podáním ze dne datum tak, že konstatovala porušení práva žalobce na projedení věci v přiměřené lhůtě a písemně se omluvila s tím, že tuto omluvu považuje za dostatečnou formu za vzniklou nemajetkovou újmu : Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem ministerstvo zčásti uspokojuje nárok jméno FO, nar. Datum narození žalobce nemajetkovou újmu, který uplatnil žádostí datovanou datum, doručenou ministerstvu dne datum, tak, že konstatuje porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, ke kterému došlo v řízení vedeném stavebním úřadem pod sp. zn. SU/č. účtu/Bu ve věci nařízení odstranění stavby označené Přístřešek na dřevo a drobnou zahradní techniku na pozemku parc. č. 244/1 v k. ú. adresa. Ministerstvo se omlouvá za nemajetkovou újmu, která vznikla jméno FO v uvedeném řízení v důsledku porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

13. Soud zjistil z fotografií předložených žalobcem, že tyto neprokazují destrukci zdi oplocení z důvodu neodvedení dešťové vody ze střechy stavby intenzivním způsobem.Přesah bývalé černé stavby na pozemek žalobce byl marginální.

14. Soud zjistil ze stavebního spisu právnická osoba adresa , odbor výstavby a ŽP sp. zn.: č. účtu/SU tyto skutečnosti:

15. Dne datum zahájil stavební úřad dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platných předpisů, (dále jen „stavební zákon“) z moci úřední řízení sp. zn. SU/č. účtu/Bu, (dále jen „řízení“) o nařízení odstranění stavby nazvané Přístřešek na dřevo a drobnou zahradní techniku na pozemku parc. č. 244/1 v k. ú. adresa, (dále jen „stavba”).

16. Žadatel jako vlastník sousedního pozemku parc. č. 243/2 v k. ú. adresa byl účastníkem řízení. Předmětem řízení bylo nařízení odstranění stavby, jež vlastník stavby provedl bez územního řízení či územního souhlasu na pozemek parc. č. 244/1 k. ú. adresa ve vzdálenosti cca 300 mm od společné hranice s pozemkem žadatele.

17. Vlastník stavby podal dne datum žádost o dodatečné povolení stavby a stavební úřad v souladu s výše uvedeným ustanovením řízení usnesením č. j. č. účtu/Su ze dne datum, přerušil. Lhůty pro vydání rozhodnutí v předmětném řízení po dobu přerušení řízení neběží, a to do doby kdy odpadne důvod pro přerušení řízení.

18. V daném řízení počaly lhůty opět běžet dnem datum, kdy nabylo právní moci rozhodnutí č.j. 102/UPS/2018 ze dne datum, kterým krajský úřad zamítl odvolání vlastníka stavby a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu č. j. č. účtu/SU ze dne datum, sp. zn. SU/00780/ 2017, o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby.

19. Stavební úřad následně dne datum seznámil účastníky řízení o pokračování řízení a dne datum vydal rozhodnutí č.j. č. účtu/SU datované datum, sp. zn. SU/01900/ 2015/Bu, (dále jen rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 1”), jímž vlastníkovi stavby nařídil odstranění stavby, stanovil podmínky odstranění a současně uložil povinnost uhradit náklady řízení.

20. Proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 1 podal vlastník stavby dne datum blanketní odvolání, které po výzvě stavebního úřadu doplnil dne datum.

21. Stavební úřad seznámil účastníky řízení s odvoláním a stanovil lhůtu k vyjádření. Následně předal odvolání ze dne datum spolu se spisovým materiálem a stanoviskem krajskému úřadu dne datum.

22. Krajský úřad o odvolání ze dne datum vydal rozhodnutí č. j. KUUK/č. účtu ze dne datum, sp. zn. KUUK/č. účtu, kterým zrušil rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání a rozhodnutí.

23. Stavební úřad seznámil účastníky řízení s podklady rozhodnutí a současně stanovil sedmidenní denní lhůtu pro seznámení se s podklady.

24. Dne datum vydal stavební úřad rozhodnutí č. j. 06298/ 2021/SU, sp. zn. SU/č. účtu/Bu, (dále jen „rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 2“) kterým nařídil vlastníkovi stavby odstranění stavby, stanovil podmínky odstranění stavby a současně uložil povinnost uhradit náklady řízení.

25. V odůvodnění tohoto rozhodnutí (nařízení odstranění stavby) se v popisu stavby uvádí , že se jedná o drobný zděný otevřený přístřešek na dřevo na části pozemku č. 244/1 (jméno FO) a z části na pozemku č. 245/1 v k.ú. adresa (ostatní komunikace užívané veřejností jako přístupová komunikace k zahrádkářské osadě) a že je částečně umístěna se stávající zdí vlastníka sousedního pozemku (poškozený žalobce). právnická osoba převyšuje zděné oplocení sousedního žalobcova o méně než 30 cm.

26. Vlastník stavby však podal před nabytím právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 2 dne datum žádost o přerušení řízení s odůvodněním, že dne datum podal žádost o dodatečné povolení stavby.

27. Následně vlastník stavby podal dne datum blanketní odvolání proti rozhodnutí o nařízení stavby 2. Stavební úřad vyzval k doplnění odvolání v 7denní lhůtě a po doplnění odvolání seznámil stavební úřad dne datum účastníky řízení s podaným odvolání a současně stanovil 10denní lhůtu k vyjádření se k odvolání.

28. Následně stavební úřad zamítl žádost vlastníka stavby ze dne datum o přerušení řízení usnesením č. j. č. účtu/Su ze dne datum, (dále jen „usnesení SÚ“). Vlastník stavby proti usnesení SÚ podal dne datum blanketní odvolání, které po výzvě stavebního úřadu doplnil dne datum. Stavební úřad předal krajskému úřadu dne datum odvolání proti rozhodnutí o nařízení stavby 2 i odvolání proti usnesení SÚ spolu se stanoviskem a spisovým materiálem.

29. Krajský úřad nejdříve vydal rozhodnutí č. j. KUUK/č. účtu ze dne datum, o odvolání proti usnesení SÚ, kterým usnesení SÚ zrušil, a následně rozhodl o odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 2 rozhodnutím č.j. KUUK/RČ ze dne datum, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí o nařízení odstranění stavby potvrdil, rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 1 2023. Stavba byla dne datum odstraněna.

30. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že stavební řízení bylo zahájeno dne datum, dnem doručení oznámení zahájení řízení z moci úřední vlastníkovi stavby, a bylo ukončeno dne datum, dnem nabytí právní moci rozhodnutí č. j. KUUK/RČ ze dne datum, kterým krajský úřad zamítl odvolání vlastníka stavby proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 2 a rozhodnutí o nařízení stavby 2 potvrdil. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je třeba vždy vycházet z celkové délky řízení, a nikoliv jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu období nečinnosti. Celková délka řízení před správními orgány tedy činila 7 let 9 měsíců a 6 dnů. Takto dlouhé řízení se svým trváním odchyluje od času, v němž je možné zpravidla očekávat skončení řízení v typově podobné věci. Dne datum vydal stavební úřad rozhodnutí č. j. 06298/ 2021/SU, sp. zn. SU/č. účtu/Bu, (dále jen „rozhodnutí o nařízení odstranění stavby 2“) kterým nařídil vlastníkovi stavby odstranění stavby, stanovil podmínky odstranění stavby a současně uložil povinnost uhradit náklady řízení, přičemž v odůvodnění tohoto rozhodnutí se v popisu stavby uvádí , že se jedná o drobný zděný otevřený přístřešek na dřevo na části pozemku č. 244/1 (jméno FO) a z části na pozemku č. 245/1 v k.ú. adresa (ostatní komunikace užívané veřejností jako přístupová komunikace k zahrádkářské osadě) a že je částečně umístěna se stávající zdí vlastníka sousedního pozemku (poškozený žalobce). Žalobce vůči žalované uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dopisem ze dne datum .Žalovaná se v šestiměsíční zákonné lhůtě k uplatněnému nároku žalobce vyjádřila podáním ze dne datum tak, že konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a písemně se omluvila s tím, že tuto omluvu považuje za dostatečnou formu za vzniklou nemajetkovou újmu.

31. Další dokazování soud neprovedl. Ze spisového materiálu stavebního úřadu je zřejmé, že „ černá stavba“ drobného charakteru byla umístěna na sousedním pozemku cca 30 cm od severní hranice žalobcova pozemku, na níž je umístěno jeho zděné oplocení. právnická osoba převyšovala zděné oplocení o méně než 30 cm, a lze tedy vyloučit, že by stavbou bylo jakkoliv omezeno vlastnické právo vyplývající z vlastnictví pozemku parc. č. 244/2, a to ať již zastíněním, ztrátou výhledu či omezením užívání pozemku parc. č. 244/2. Též žalobcem namítaná možná destrukce zdi oplocení z důvodu neodvedení dešťové vody ze střechy stavby, nebyla žalobcem prokázána, v současnosti je „ černá stavba “ již odstraněna a přesah „černé stavby“ na pozemek žalobce byl marginální a nijak nemohl významně ohrozit žalobcovo vlastnictví..

32. Po právní stránce lze věc posoudit takto: ke vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba existence následujících předpokladů: vzniklé škody, resp. újmy, nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu a příčinné souvislosti mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, případně orgánu územní samosprávy ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu.

33. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

34. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

35. Podle § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.

36. Podle § 129 odst. 2 věta 4. stavebního zákona pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.

37. Z hlediska procesních záruk ochrany práv osob dotčených výstavbou stavební zákon umožňuje účastnit se řízení těmto osobám podle stavebního zákona resp., jejichž souhlas je podmínkou uplatnění některého z alternativních postupů nahrazujících standardní správní řízení. Stavební zákon vymezuje tyto osoby na základě premisy přímé dotčenosti vlastnických popř. jiných věcných práv k nemovitostem dotčeným výstavbou.

38. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobce se účastnil řízení jako osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno [§ 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Tato skupina účastníků řízení odpovídá kategorii tzv. vedlejších účastníků ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, podle jehož doslovného znění účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Vedlejší účastník je osoba odlišná od účastníka tzv. hlavního, o jehož právech a povinnostech je v řízení rozhodováno. Správního řízení se vedlejší účastník účastní pouze z důvodu existence právního poměru souvisejícího s hlavním účastníkem, v daném případě vlastnictví sousedního pozemku, a z toho důvodu existující možnosti případného dotčení práv. Správním řádem jsou také podle uvedeného rozlišení stanoveny práva a povinnosti účastníků. V případě vedlejších účastníků se jedná zejména o právo nahlížet do spisu, podávat námitky a odvolání. Uvedená práva nejsou povinností vedlejších účastníků a je pouze na jejich vůli, zda správním řádem daná práva využijí. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebylo rozhodováno o právech či povinnostech žalobce, není jednoznačné, že by se v jeho případě jednalo o spor o právo, který by bylo možné pokládat za vážný, nemůže uvedená skutečnost zůstat bez vlivu na otázku vzniku nemajetkové újmy způsobené vedlejšímu účastníkovi nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zák. OdpŠk. V takovém případě tedy nelze mít vznik nemajetkové újmy ve smyslu Stanoviska Nejvyššího soudu za daný a je zcela na žalobci, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu tedy vznik nemajetkové újmy.

39. Soudní praxe je ustálená v tom, že vedlejší účastník nemá právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení (srov. opakovaně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 91/2017). Dovolací soud v tomto rozhodnutí přijal a odůvodnil závěr, že příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem, záležejícím v nepřiměřené délce řízení, a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka, je přerušena jeho právním poměrem k účastníkovi řízení, kterého podporuje, neboť od tohoto (tvrzeného) právního poměru, nikoliv od nesprávného úředního postupu, vedlejší účastník svou újmu osobně odvozuje (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ačkoliv nelze vyloučit, že důsledky nesprávného úředního postupu, spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, pociťuje nejen účastník řízení, nýbrž také vedlejší účastník, děje se tak nikoli přímo, nýbrž zprostředkovaně skrze jeho hmotněprávní poměr k účastníkovi řízení. Nebýt totiž existence právního poměru k samotnému účastníkovi, újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení by vedlejší účastník nepociťoval, neboť výsledek řízení by jeho právní postavení (tj. práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva) nemohl nijak ovlivnit.Uvedený závěr lze obdobně učinit u vedlejšího účastníka správního řízení (ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu). Nelze vyloučit, že i tato osoba negativně pociťuje průtahy ve správním řízení a vzniká ji v tomto směru nemajetková újma. Děje se tak ale nikoli přímo, neboť o právech a povinnostech vedlejšího účastníka se ve správním řízení nerozhoduje, ale zprostředkovaně skrz jeho hmotněprávní vztah k hlavnímu účastníkovi řízení. Pokud by vedlejší účastník neměl právní poměr k hlavnímu účastníkovi, nemohl by výsledek řízení jeho právní postavení ovlivnit (jeho práva a povinnosti by rozhodnutím správního orgánu nemohla být nijak dotčena).

40. Lze tak uzavřít, že mezi žalobci tvrzenou újmou a nepřiměřenou délkou řízení není příčinná souvislost odškodnitelná nad rámec konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a písemné omluvy. Soud nemůže přisvědčit tvrzení žalobce , že téměř osm let byl poškozený v nejistotě ohledně jeho vlastnictví v podobě dotčeného pozemku a staveb na něm stojících.Žalobcovo vlastnictví nemohlo být nijak zasaženo, drobná stavba pouze marginálně přesahovala na jeho pozemek a jinak neohrožovala jeho vlastnictvím k nemovitostem na nich stojícím. Soudu tak nezbylo, než žalobu zamítnout.

41. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý z pěti úkonů (vyjádření k žalobě, doplnění vyjádření, vyjádření ze dne 3.10.224 , účast na dvou jednání ) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.