30 C 180/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 274 517 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 274 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 86 757 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 760,50 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 774,50 Kč od 7. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 225 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 64 780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 274.517 Kč společně s 11,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 86.757 Kč Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení, z částky 760,50 od 4. 7. 2022 do zaplacení, z částky 76.774,50 Kč Kč od 7. 8. 2022 do zaplacení, z částky 27.225 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení,náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4.800 Kč (4 x 1.200 Kč) a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně prováděla pro žalovanou na základě řádně navázaného smluvního vztahu a to dle smlouvy o ostraze stavby ostrahu stavby ostrahu stavby ve [[anonymizováno]. Odměnu] za takto provedenou ostrahu žalobkyně žalované vyúčtoval a řádnými daňovými doklady – fakturami, a to: fakturou [číslo] [rok], ze dne 10. 5. 2022, splatnou dne 9. 6. 2022, znějící na částku 86.757 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 30.4.2022, fakturou [číslo] [rok], ze dne 3. 6. 2022, splatnou dne 3. 7. 2022, znějící na částku 84.760,50 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 31. 5. 2022, fakturou [číslo] [rok], ze dne 7. 7. 2022, splatnou dne 6. 8. 2022, znějící na částku 76.774,50 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 30. 6. 2022, fakturou [číslo] [rok], ze dne 21. 7. 2022, splatnou dne 20. 8. 2022, znějící na částku 27.225 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 12. 7. 2022.

2. Úhrada dlužné částky byla opakovaně bezvýsledně urgována. Na úhradu dlužné částky v celkové výši 274.517 Kč neuhradil žalovaný žalobci ničeho a ke dni podání žaloby tak zbývá zaplatit částka 274.517 Kč s příslušenstvím.

3. V důsledku nezaplacení dlužné částky v řádné lhůtě splatnosti vznikl žalobci nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce uplatňuje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur a dále nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 4 x 1.200 Kč, a to v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. Žalované byl doručen platební rozkaz ze dne 22. 12. 2022, č. j. 30 C 180/2022. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně podala v zákonem stanovené lhůtě odpor proti shora specifikovanému platebnímu rozkazu, který odůvodnila tak, že pohledávku uplatněnou v žalobě v celém rozsahu neuznává a primárně sporuje platnost uzavření smlouvy o dílo, když základní náležitostí je ujednání o ceně, které mezi stranami absentovalo.

5. Žalovaná rovněž sporuje rozsah hodin, za které si žalobkyně nárokuje odměnu. Kdy dle spisu je soupis hodin podepsán stavbyvedoucím panem [příjmení], ale to není oprávněná ani ujednaná osoba mezi stranami. Pan [anonymizováno] ani nikdy nebyl zaměstnancem žalované.

6. Žalobkyně dále přiložila k žalobě výkazy hodin, které jsou součástí vystavené faktury [číslo] [rok] ze dne 10.5.2022 znějící na částku 86.757, - Kč, faktury [číslo] [rok] ze dne 3.6.2022 znějící na částku 84.760,50 Kč, faktury [číslo] [rok] ze dne 7.7.2022 znějící na částku 76.774,50 Kč a faktury [číslo] [rok] ze dne 21.7.2022 znějící na částku 27.225, - Kč.

7. Těmito výkazy je doložena skutečnost, že žalovaná namítala od počátku nesprávně prováděnou činnost ostrahy, jelikož žádný z výkazů hodin není podepsán přímo objednatelem, tedy žalovanou, za kterou vystupuje jednatel pan [jméno] [příjmení]. Tento výkaz, který je zřejmě interním vzorem žalobkyně, má předepsaný popis místa pro podpis stavbyvedoucího, což je v rozporu s právními předpisy, kdy za právnickou osobu jako objednatele musí jednat jen oprávněná osoba, kterou není osoba stavbyvedoucího.

8. Žalobkyně nemůže tvrdit, že by nevěděla o skutečnosti, že pan [příjmení], není pověřenou osobou jednající za žalovanou. Pan [anonymizováno] nebyl ani člen statutárního orgánu žalované ani jím pověřeným zaměstnancem či jinou oprávněnou osobou, která by byla oprávněna za žalovanou jednat na základě plné moci. Tato skutečnost musela být žalobkyni známa už jen pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku, jakožto veřejným seznamem, na který je vázán tzv. princip materiální publicity. Pan [anonymizováno] vykonával na stavbě pouze funkci stavbyvedoucího a nebyl nijak oprávněn uzavírat smlouvy či přebírat hotová díla včetně potvrzování vykázaných hodin ostrahy.

9. V ust. § 8 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se uvádí:„ Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ Žalobkyně tedy není chráněna principem materiální publicity, neboť nejednala v případě objednávky s důvěrou v údaje zapsané ve veřejném rejstříku a bez uvedení bližšího důvodu jednala pouze s panem [[příjmení]. V] souvislosti s výše uvedeným si žalovaná dovoluje odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 739/2005, který uvádí následující:„ Závazkový vztah vzniklý na základě smlouvy váže jen účastníky této smlouvy a jde-li o smlouvu ve prospěch třetí osoby, též tuto osobu, jakmile ke smlouvě přistoupí. Jiné osoby mohou být účastníky tohoto vztahu jen v případě, že nastane právní skutečnost, která má za následek převod či přechod práv a povinností z tohoto vztahu.“ 10. Jak již bylo shora uvedeno, pan [příjmení] na stavbě vykonával pouze funkci stavbyvedoucího, nebyl zaměstnancem žalované, natož pověřenou osobou ke schválení výkazu. Takovou osobou byl pouze jednatel žalované, pan [jméno] [příjmení]. Současně ale také z procesní opatrnosti, žalovaná namítá pravost podpisu pana [příjmení] na přiložených písemnostech, neboť by bylo s podivem, pokud by nepověřený stavbyvedoucí, měl přehled o noční ostraze.

11. Na výkazech také není připojeno razítko zhotovitele stavby, tedy objednatele a zároveň žalované [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná zároveň upozorňuje na skutečnost, že na každém výkazu hodin je přímo uvedeno, že má být připojen podpis a razítko.

12. Žalovaná si dovoluje poukázat, že chybějící razítko žalované, je v rozporu s obchodními zvyklostmi ve smyslu ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dle kterého mezi obchodní zvyklosti nepochybně patří i pravidlo, že pokud jedná jakákoliv fyzická osoba za obchodní společnost, tak ke svému podpisu připojí právě i razítko společnosti.

13. Současně lze poukázat i na skutečnost, že sama žalobkyně nemá ve výkazech hodin pořádek, když na výkazu hodin z měsíce června 2022, který je součástí faktury [číslo] 2022 ze dne 7.7.2022, chybí vyplněné jméno strážného, které je nahrazeno jen jeho podpisem, a naopak v místě podpisu strážného není uvedeno nic. To samé platí v případě výkazu hodin za měsíc červenec 2022, který je součástí faktury [číslo] [rok] ze dne 21.7.2022.

14. Žalobkyně tedy na základě shora uvedeného nebyla oprávněna vystavit faktury [číslo] [rok] ze dne 10.5.2022 znějící na částku 86.757, - Kč, faktury [číslo] [rok] ze dne 3.6.2022 znějící na částku 84.760,50 Kč, faktury [číslo] [rok] ze dne 7.7.2022 znějící na částku 76.774,50 Kč a faktury [číslo] [rok] ze dne 21.7.2022 znějící na částku 27.225, - Kč, jelikož provedení činností ostrahy nebylo řádně objednatelem potvrzeno. Nárok žalované je zcela neoprávněný. Žalovaná neprokázala rozsah provedené práce.

15. Žalobkyně však po celou dobu nevykonávala svou činnost dle předem dohodnutých podmínek, kterými byla aktivní ostraha celého staveniště, která měla spočívat v procházení staveniště zejména v nočních hodinách po utichnutí stavební činnosti, kontrola uskladněných materiálů a stavebních strojů. Činností ostrahy mělo být předcházeno případnému odcizení či poničení stavebních materiálů, staveniště jako samotného a stavebních strojů a dalších nástrojů. Namátkovými kontrolami žalované bylo v průběhu měsíců dubna, května, června i července roku 2022 zjištěno, že strážní nejsou na staveništi k zastižení buď vůbec, nebo tráví čas v přistavěném karavanu, kde měli své základní zázemí. Žalobkyně na toto byla několikrát ústně upozorňována. Na tuto skutečnost žalovaná žalobkyni upozornila i v písemném sdělení ze dne 8.8.2022.

16. Žalovaná znovu opakuje, že po celou dobu od dubna 2022 do července 2022 nesouhlasila s kvalitou prováděné činnosti ostrahy, kdy se i mimo jiné zjistilo, že ze střeženého areálu bylo odcizeno několik movitých věcí. Tuto událost v současné době prověřuje Policie ČR.

17. Soud zjistil z objednávky [číslo] že žalovaná odeslala žalobkyni objednávku [číslo] ve které objednala konkrétní ostrahu na stavbě [anonymizováno] [obec], [ulice] ve [anonymizováno], uvedla i cenu za tuto ostrahu (150 Kč /hodinu) a uvedla jako kontaktní osobu stavbyvedoucího [jméno] [anonymizováno] žalobkyně akceptovala, čímž došlo k uzavření smluvního vztahu.

18. Dle jednotlivých faktur pak bylo účtováno v hodinové sazbě a v ceně, kterou uvedla žalovaná ve své objednávce, kterou žalobkyně akceptovala..

19. Ze sms zprávy odeslané žalobkyní žalované s urgencí na úhradu faktury [číslo] [rok] a sms zprávy odeslané jednatelem žalované žalobkyni soud zjistil, že jednatel žalované žádá žalobkyni, aby kontaktovala pana [příjmení] na č. [tel. číslo] a to i s požadavkem nastavit po stavbě pravidelné pochůzky, žalovaná v průběhu prováděné ostrahy sms potvrdila, že p. [příjmení] byl osobou oprávněnou za žalovaného jednat.

20. Z dalších sms zpráv mezi jednatelem žalované a jednatelkou žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na urgentní sms žalobkyně o zaplacení faktur, jednak žalovaná odkazuje na p. [příjmení], dále slibuje faktury proplatit nebo jejich zaplacení následující týden, v jedné sms žalovaná píše, že se v úterý ztratila ze stavby nafta, žalobkyně odpověděla, že se během strážní služby nafta neztrácí a že má vše nafocené.

21. Z výkazu za měsíce duben až květen 2022 a za červenec 2022 za dny 1. až 12.7.2022 soud zjistil, že p. [příjmení] za žalovanou vykázal a podepsal žalobkyní provedené odpracované hodiny (denně 12,5 hodiny) za celé měsíce duben, květen, červen a 12 dnů července 2022, tyto výkazy byly přílohou faktur.

22. Z emailové korespondence [email] na adresu [email] v období od [číslo] do 21.7.2022 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že faktury prozatím nemůže proplatit, protože investor dluží peníze.Dále sdělila, že pověřila p. [anonymizováno] podepsal výkaz hodin.

23. Z sms zprávy p. [příjmení] jednatelce žalobkyně ze dne 10.7.2022 soud zjistil, že si pověřený zaměstnanec žalované p. [příjmení] stěžuje, že strážný sedí v budce, jezdí po areálu na kole nedostatečně oblečen 24. Dále soud zjistil z faktury [číslo] [rok], ze dne 10. 5. 2022, splatnou dne 9. 6. 2022, znějící na částku 86.757 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 30.4.2022, faktury [číslo] [rok], ze dne 3. 6. 2022, splatnou dne 3. 7. 2022, znějící na částku 84.760,50 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 31. 5. 2022, faktury [číslo] [rok], ze dne 7. 7. 2022, splatnou dne 6. 8. 2022, znějící na částku 76.774,50 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 30. 6. 2022, faktury [číslo] [rok], ze dne 21. 7. 2022, splatnou dne 20. 8. 2022, znějící na částku 27.225 Kč – jedná se o ostrahu za období 1. - 12. 7. 2022, že žalobkyně těmito daňovými doklady vyúčtovala žalované celkem částku ve výši zažalované jistiny.

25. Žalobkyně žalovanou o zaplacení výše uvedených daňových dokladů vyzvala svojí právní zástupkyní dopisem ze dne 10.8.2022 a předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. dne 26.7.2022 26. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že jednatelem žalované byl a je [jméno] [příjmení].

27. Soud neprovedl výslech sv. [příjmení] ani si nevyžádal zprávu policie o„ pokusu majetkové trestné činnosti v areálu [anonymizováno] [obec]“, neboť skutečnost, že p. [příjmení], stavbyvedoucí žalované na stavbě [anonymizováno] [obec], byl žalovanou určen jako pověřený zaměstnanec k jednání se žalobkyní a dále vyžadování si zprávy a spisové dokumentace o policie ohledně nekonkrétně popsaném pokusu o majetkovou trestnou činnost na stavbě, zejména o tom, zda se jí mohla dopustit žalobkyně a zdá má souvislost se vztahem účastnic je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

28. V rámci skutkového závěru lze shrnout, že soud má za prokázané, že došlo k uzavření nepojmenované smlouvy dle § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž obsah je dán smlouvou o ostraze objektu.. Je tak prokázán vznik vzájemného závazku mezi žalobkyní a žalovanou, ve kterém se žalobkyně zavázala plnit pro žalovanou službu, tj. ostrahu objektu, a žalovaná se zavázala jí za tyto služby zaplatit v dohodnuté ceně 150 Kč/hodinu a dle žalobkyní vystavených faktur s měsíční splatností. Stejně tak má soud za prokázané, že žalobkyně plnila řádně a včas. Tento závěr vyplývá z žalobkyní předložených listinných důkazů, žalovaná jejich správnost konkrétně nerozporovala a sama žádné důkazy nenabídla, krom jedné sms, z níž plyne, že strážný„ sedí v budce! Nebo se nedostatečně oblečen projíždí po areálu staveniště.

29. Soud právně posoudil věc následovně.

30. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

31. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

33. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle odst. 3 odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

34. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

35. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

36. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli nepojmenovanou smlouvu o poskytnutí služeb, spočívající v ostraze objektu na adrese stavby ve [anonymizováno], a to v souladu s § 1746 odst. 2 o. z.

37. Tedy žalobkyně a žalovaná projevily vůli zřídit mezi sebou smlouvu, která byla uzavřena okamžikem přijetí, tj. dne 29.4.2022 dle smlouvy (§ 1724 odst. 1 o. z., § 1725 o. z., § 1732 odst. 1 o. z., § 1745 o. z.).

38. Na postup při uzavírání smluv se užijí pravidla obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména potom ustanovení části první, hlavy V., § 545 a násl. a části čtvrté, hlavy I., § [číslo] a násl. Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (srov. ustanovení § 1725 o. z.). Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (srov. ustanovení § 545 o. z.). Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo (srov. ustanovení § 570 odst. 1 o. z.). Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (srov. ustanovení § 1731 o. z.). Nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky (srov. ustanovení § 1735 o. z.).

39. Podstatou právního jednání je prohlášení neboli projev vůle, jinak řečeno„ zvnějšnění“ vůle. Má-li jít o právní jednání, je třeba, aby existovala navenek projevená vůle vyvolávající právní následky (právní účinky). Ke stejným závěrům dospěla i soudní praxe; v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 3/2021, byl vyjádřen právní názor, že„ …právním jednáním se rozumí projev vůle směřující k právním následkům (vyvolávající právní následky spočívající zejména ve vzniku, změně, udržení nebo zániku práv a povinností), které jsou v právním jednání vyjádřeny nebo které plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (srov. § 545 o. z.)“.

40. Lze tedy uzavřít, že je-li z vnějších projevů jednajících (pro vnější svět) poznatelný společný shodný úmysl (vůle) upravit vznik, změnu, udržení nebo zánik svých práv a povinností, a není-li vůle některého z jednajících (nebo obou) deformována způsobem, jak bylo naznačeno výše, je nutno dospět k závěru o vzniku dohody (srov. ustanovení § 1725 o. z., jakož i odůvodnění již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2250/2018). Z uvedeného též vyplývá, že pro úvahu o vzniku (existenci) společného (vícestranného) právního jednání je významný pouze úsudek (poznání) o společné vůli (úmyslu) jednajících, nikoliv o„ cestě“, která ke shodě jednajících o obsahu právního jednání vedla; taková úvaha se může prosadit pouze při posouzení tzv. formy právního jednání, která se odráží pouze (jak bylo vysvětleno výše) v řešení otázky platnosti právního jednání, která však předmětem dovolacího přezkumu (s ohledem na dovolací argumentaci) není.

41. Pakliže bylo zjištěno, že návrh dohody - Objednávky [číslo] který byl podepsán za žalovanou jednatelem žalované a za žalobkyni její jednatelkou tj. statutárními orgány, přičemž pravost a autentičnost uvedených podpisů nebyla v řízení zpochybněna a který obsahoval již veškeré dohodnuté náležitosti, vážnost takto vyjevené vůle nebyla zpochybněna, bylo tak ze strany obláta (žalované) oferentu (žalobkyni) sděleno, že nabídku bez výhrad přijímá, nelze učinit jiný závěr, než že k dohodě mezi účastnicemi došlo a smlouva byla uzavřena.

42. Podle ustanovení § 166 odst. 1 o.z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.Podle odst. 2 cit. ustanovení omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

43. Žalovaná p. [příjmení] výslovně uvedla jako kontaktní osobu do objednávky a nadále e maily a v sms utvrzovala žalobkyni, že se jedná o osobu, kterou sama určila se žalobkyní jednat.

44. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně, že bude prostřednictvím svých zaměstnanců provádět pro žalovanou ostrahu staveniště za 150 Kč/hodinu počínaje květnem 2022 po nepřetržitou dobu, tj. 12.5 hodin denně, 7 dní v týdnu a závazek žalované, že uhradí žalobkyni cenu objednané služby, a to na základě jí vystavených faktur s desetidenní splatností. Skutečnosti, že služby byly provedeny a byla dohodnuta žalobou uplatněná částka jako cena služeb, byly v řízení nepochybně prokázány. Přičemž žalovaná konkrétně netvrdila ani neprokazovala, které konkrétní sjednané služby nebyly řádně provedeny a za jaké období. Žalovaná až v odůvodnění odporu vznesla námitku nekvalitního provádění ostrahy, přičemž tyto námitky, pokud jde o předmětné období, (duben 2022 až 12. července 2022) vůči žalobkyni nenamítala, krom„ ztrácení nafty“ na staveništi, která žalobkyně popírala. Žalovaná ani nijak nevyvrátila tvrzení žalobkyně, tj. netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila.

45. Soud tak důvodnému nároku na zaplacení ceny poskytnuté služby vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

46. V návaznosti na výše uvedené nelze než uzavřít, že se žalovaná ocitla v prodlení po uplynutí 10 dnů od doručení vyúčtování v jednotlivých fakturách. Důvodný je i tak požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 770,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 726 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 274 517 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu a účast na jednání dne 18.5.2023) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z cestovného z [obec] do [obec] k jednání a zpět (100 km), vozidlem r.z. 4P36981, spotřeba 7,46 l /100 km, Natural 95 při ceně 41,20 Kč/litr, zákl. náhrada 5,10 Kč /km