30 C 189/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 169 072,71 Kč

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 169 072,71 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou je uplatněn nárok na výplatu plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání,kdy žalobce, dle svého žalobního tvrzení, způsobil dne 23.9.2015 poškození nákladního vozidla svého zaměstnavatele, kdy došlo k zadření motoru vlivem skutečnosti, že neprovedl kontrolu stavu oleje před dlouhou jízdou. Žalobce v žalobě tvrdí, že na základě škodní události ze dne 23.9.2015 došlo k poškození nákladního automobilu zaměstnavatele žalobce – [právnická osoba], s. r. o., [IČO], sídlem [adresa]. Škoda byla způsobena žalobcem při výkonu jeho povolání vlivem chybného úsudku žalobce, který učinil při jízdě v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů a v jehož důsledku pak došlo k poškození nákladního automobilu. Žalobce neprodleně oznámil danou škodní událost žalované, u které je pro daný případ pojištěn na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 19.11.2013 - pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání. Současně zaměstnavatel žalobce žalované oznámil, že neuplatnil nárok na pojistné plnění z havarijního ani jiného pojištění.Pojistné plnění žalobce vyčíslil na částku ve výši 187.858,57 Kč, po odečtení spoluúčasti 10 % tzv. 169.072,71 Kč, když výše způsobené škody vyplývá z faktur za opravu poškozeného automobilu. Žalovaná však k danému ohlášení škodní události zaslala zamítavé stanovisko a odmítla tak vyplatit žalobcem požadované pojistné plnění. Žalovaná přes mnohé výzvy žalobce a následnou poslední kvalifikovanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 16.3.2016 žalobci ničeho neuhradila, a je tak s jistinou ve výši 169.072,71 Kč v prodlení. Žalobce splnil svou povinnost dle § 142a o.s.ř. vyzvat žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti, když výzva byla žalované adresována do místa jejího sídla dne 22.3.2016. Žalobce poskytl termín k úhradě žalované do 30.3.2016, úhrada ovšem provedena nebyla. Žalobci tak nezbývá, než se obrátit se svým nárokem na soud.Žalobce dále soudu tvrdil, po té, co byl dle § 118a /1,2 a 3 o.s.ř. vyzván, aby do 30 dnů doplnil tvrzení, jak došel k požadované výši škody, zda svému zaměstnavateli škodu uhradil a výši mzdy (neboť jako zaměstnanec odpovídá co do 4,5 násobku svého výdělku), kdy vozidlo od zaměstnavatele převzal, zda měl příkaz k pracovní cestě a aby ke svým tvrzením označil listinné důkazy, že se [právnická osoba], [anonymizováno] uzavřel dohodu o způsobu náhrady škody, dle které se zavázal zaplatit vzniklou škodu do 31.12.2018 v důsledku čehož dosud k zaplacení škody [právnická osoba], [anonymizováno] ze strany žalobce nedošlo. Tato skutečnost však dle názoru žalobce není rozhodující, když jak u jednání soudu doplňoval svá tvrzení, rozhodný je vznik újmy, přičemž újmou na jmění se rozumí faktické snížení majetku jakož i vznik dluhu na straně poškozeného. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba], [anonymizováno] vyzvala žalobce k zaplacení škody dne 16.11.2015, újma na straně žalobce je dána a že vůz žalobce od zaměstnavatele převzal k výkonu pracovní cesty do [obec].

2. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby.Žalobce doložil pracovní smlouvu uzavřenou se zaměstnavatelem ze dne 30.6.2015, kde není zaměstnán jako řidič nákladního vozidla, ale jako pomocník ve skladě, proto žalovaná nechápe jak mohl žalobce vykonávat pro zaměstnavatele jinou činnost.Žalovaná odmítla poskytnout plnění prostřednictvím písemného prohlášení žalobce, že neprovedl kontrolu oleje vozidla před dlouhou jízdou, tímto došlo k naplnění výluky ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti občanů, konkrétně části B - Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání - bodu 4, kde je uvedeno odchylně od či. 6 bodu 1 písm. g) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005, že se pojištění za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce nevztahuje na škody, pokud k nim došlo kvůli zanedbání předepsané obsluhy a údržby.Dále žalobce neprokazuje, že by požadovanou škodu uhradil. Plnění z pojištění odpovědnosti by však dle znění zákona mělo být hrazeno poškozenému (pokud mu pojištěný škodu nezaplatil). Další nesrovnalostí je skutečnost, že rozsah eventuální povinnosti k náhradě škody je limitován 4,5 násobkem hrubého výdělku. Dle potvrzení zaměstnavatele - mzdové účtárny průměrný výdělek pojištěného činil v rozhodném období částku ve výši 10.200 - Kč hrubého měsíčně, max. výše plnění může být 45.900 Kč, přičemž po odečtení spoluúčasti je nárokována částka téměř cca 170 000 Kč žalovaná poukázala, že vozidlo zaměstnavatele žalobce mělo osvědčení o technické způsobilosti do 27.10.2012, tudíž k okamžiku škodné události nesplňovalo technickou způsobilost ohledně jeho provozu.

3. Soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 19.11.2013 že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu –Pojištění majetku a odpovědnosti občanů vč. Pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání a to počínaje dnem 19.11.2013 na dobu neurčitou s ročním limitem plnění do 200 000 Kč se spoluúčastí pojištěného žalobce ve výši 10 %, žalobce v Závěrečném prohlášení pojistníka podepsal, že převzal pojistné podmínky a je seznámen s jejich obsahem s tím, že obsahem smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky VPPOS 2005 a DPPO 2005, přičemž dle Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti občanů, konkrétně části B - Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání - bodu 4, kde je uvedeno odchylně od čl. 6 bodu 1 písm. g) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005, že se pojištění za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce nevztahuje na škody, pokud k nim došlo kvůli zanedbání předepsané obsluhy a údržby.Z pracovní smlouvy ze dne 30.6.2015 mezi žalobcem a [právnická osoba] soud zjistil, že podle čl. I bodu 1 zaměstnanec bude u zaměstnavatele pracovat jako pomocník ve skladu. [obec] výkonu práce je sídlo společnosti na [ulice], [obec], z knihy jízd zaměstnavatele žalobce ze dne 23.9.2015 soud dále zjistil, že se služebním vozidlem měl jezdit zaměstnanec [příjmení], z Čestného prohlášení žalobce a z oznámení škodní události ze dne 18.12.2015 s potvrzením mzdové účtárny zaměstnavatele žalobce soud zjistil, že žalobce oznámil žalované škodnou událost, kterou popsal tak, že neprovedl kontrolu stavu oleje před dlouhou jízdou a proto došlo k zadření motoru, průměrný výdělek žalobce v rozhodném období podle zákona č. 262/2006 Sb. byl 10 200 Kč hrubého měsíčně, toto potvrzení vystavil zaměstnavatel dne 20.11.2015, podle technického průkazu poškozeného vozidla vozidlo [registrační značka] vlastnil zaměstnavatel žalobce,, z Uplatnění náhrady škody, že zaměstnavatel žalobce uplatnil písemně vůči žalobci dne 16.11.2015 nárok za škodu, kterou způsobil na jeho vozidle dne 15.10.2015, je to služební vůz a jednalo se o cestu do [obec], z Dohody o způsobu náhrady škody mezi zaměstnavatelem žalobce a žalobcem ze dne 22.12.2015 soud dále zjistil, že žalobce uznal povinnost k náhradě škody ve výši 187 858,57 Kč a že se zavazuje svému zaměstnavateli tuto škodu uhradit v penězích nejpozději do 31.12.2018. V Potvrzení zaměstnavatele žalobce [právnická osoba] z 24.7.2017, zaměstnavatel žalobce prohlašuje, že zaplatil opravu poškozeného nákladního automobilu, celková škoda vzniklé škody byla vyčíslena na částku 187 859 Kč. Dále se zde prohlašuje, že žalobce byl dne 23.9.2015 vyslán firemním automobilem, tedy předmětným [registrační značka] na pracovní cestu do [obec], tyto informace sdělil písemně žalované zaměstnavatel žalobce dne 18.12.2015, dne 16.3.2016 zaslal advokát žalobce žalované kvalifikovanou výzvu k vyplacení pojistného plnění.

4. Žalobce jako účastník vypověděl, že v roce 2015 pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] jako pomocník ve skladě, staral se o nachystání lešení, uklizení lešení a v podstatě i převoz, protože nikdo jiný nemá ve firmě řidičský průkaz na nákladní vozidla, takže toto všechno zajišťuji žalobce.Auto před pracovní cestou mu předal p. [příjmení], majitel firmy.Ve firmě pracuje pouze žalobce a majitel.Škodu mu zaměstnavatel strhává z platu. Je mu známo, že jako zaměstnanec odpovídá pouze do 4,5 násobku, což mu nebylo řečeno ani při podpisu smlouvy s pojišťovnou. K žádosti o plnění uvedl, že majitel má paní, která dělá pojistky na auta, na objekty, a tato nejspíše pomohla s tím, aby se toto nějakým způsobem vyplnilo k té žádosti, on u toho nebyl, takže netuší, co všechno tam bylo nebo nebylo napsáno, ale byl rád, že mu vlastně někdo pomůže, tento papír takto vcelku viděl u jednání poprvé a uvedl, že písmo není jeho. Pokud jde o poškození vozu, myslí si, že to byla jeho chyba, i když se v podstatě se na tu jízdu připravil, než odjel, včetně zajištění nákladu, nebylo ho moc, protože se převáželo tam a zpátky, auto bylo celkem lehké, nebylo plně naloženo, zkontroloval oleje i kapaliny, to, co dělá běžně, když jede někam dále, než jenom v okolí [obec] a přihodilo se to na dálnici těsně před [anonymizováno], když zjistil, že mu problikává kontrolka na přístrojové desce a víceméně mu i začal klesat tlak oleje v motoru. Jenomže při situaci, kdy tam byla uzavírka, jel z kopce, viděl sice sjezd na [obec] před sebou, tak chtěl dojet mimo dálnici, protože se tam začaly štosovat kolony aut a nechtěl mezi nimi zůstat bez chodu motoru, protože motor se má okamžitě vypnout a auto je v tu chvíli vlastně nepojízdné a v situaci, co tam byla, takto okamžitě nebylo možné. Navíc v dálce za sebou viděl majáky, bylo nutné to auto dát tak na místo, aby tam mohlo zůstat stát až do příjezdu odtahové služby. Nebylo možné s tím nic jiného udělat. Správně, když se mu tam (na přístrojové desce) něco rozsvítí nebo mu začne klesat tlak oleje, měl by okamžitě motor vypnout a zastavit, což vzhledem k situaci nebylo možné a nedokázal to nijakým způsobem udělat tak, abych vozidlo okamžitě odstavil, nebylo prostě kde. Byl s ním na čtyřproudové silnici. Dálnice klasická a malý odstavný pruh, tam by se nevešel, takže tam nebyl ani důvod najíždět, navíc byla už před ním kolona aut, která ani nedovolovala, aby tam zastavil, protože vlevo už to stálo, a kdyby on zůstal stát nehybný v pravém pruhu, tak by v podstatě tu dálnici úplně zastavil a ani ti, co jeli s majáky, by neměly kam projet. Pojistnou smlouvu uzavřel na stavbě ve vozidle tak, že mu bývalý zaměstnavatel pan [celé jméno svědka] přivezl na stavbu papíry, že to je z pojišťovny, k podpisu, že mu jeho paní, která mu řeší pojišťovny, co mu pojišťuje ty bagry, auta a všechno tak, že mu tuto pojistku je schopna založit, nějaké dodatky, obchodní podmínky nebo jiné listiny, které by nějak rozvíjely obsah smluvního vztahu u toho asi nebyly a„ v těch paragrafech, které se tam píšou, to nepoznám stejně, i kdybych to přečetl, takže já jsem měl problém dohledat, když mně bylo zamítnuto vyplacení škody, já jsem měl problém dohledat, proč, protože to jsou tak malá písmenka a tolik paragrafů, že i na internetu jsem to musel nechat někomu, kdo umí s tím internetem, protože z toho nelze nic vyčíst.“ Nebyl upozorněn na nějaké výluky z pojištění,, protože kdyby mu to někdo řekl, tak by tuto pojistku nesjednával, protože ví, že ze zákona je 4,5 násobku zodpovědná škoda a aby nevypadal jako blbec, chtěl pojistku až do 200 000 Kč vozidlo muselo být v pořádku. Dohodu, kde se zavázal k zaplacení daleko vyšší škody, než vyplývá ze zákoníku práce podepsal, protože se cítí za tuto věc zodpovědný, a proto si uzavřel smlouvu s pojišťovnou, aby nebyl držen nějakým 4,5 násobkem svého platu, do 200 000 Kč je adekvátní k tomu povolání, co dělá.

5. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnavatel žalobce, vypověděl, že mu žalobce způsobil škodu ve výši kolem 170 000 Kč, když jel s nákladním autem na pracovní cestu, signalizace mu zahlásila nějaký problém, nezastavil a pokračoval dále v cestě a tím vlastně způsobil zničení motoru, kontrolka tam svítila, protože tam nebyl dostatek oleje,“ nebo já nevím.“ Poškozený automobil kupoval v roce 2007 nebo 2008 jako starší.Motor se proto opravoval a opravoval za cenu, která je uvedena.Jsou určitě faktury, protože byly faktury na odtah auta, faktury na opravu auta a„ ještě já nevím, co tam všechno bylo, takže nejenom oprava auta, ale ty věci s tím související.“, faktury byly svědkem proplaceny. Se žalobcem uzavřel dohodu, kde on se zavázal hradit částku vyšší, než jeho 4,5 násobek výdělku, žalobce si to zaměstnání chtěl udržet, tak na to přistoupil. Pracoval za minimální mzdu.Škodu mu strhává ze mzdy, zatím zaplatil asi 46 000 Kč. Když ho přijímal, tak chtěl po něm, aby měl odpovědnostní pojistku na škody, které způsobí svým konáním, takže očekává, že mu to zaplatí. Žalobce požádal svědka, abych mu napsal nějaký projev pro pojišťovnu a manželka, která je ve firmě jako účetní mu udělala ohlášení škody. Žalobce má sice zařazení jako skladník, ale funguje to tak, že on přijde do práce, pokud je nějaká zakázka, naloží si ji vysokozdvižným vozíkem na auto, odveze ji na stavbu, tam ji složí, přijede a pokud je další zakázka, tak je to stejné. Tehdy v [obec] měli demontovat lešení, tak ho vyslal na místo, parta zdemontovala lešení a on tam jel pro lešení na stavbu.Žalobce je jeden z dobrých řidičů a když jel do [obec], tak si auto zkontroloval tak, aby bylo v pořádku. V případě, že byl takto vyslán do [obec], byla mu vyplacena nějaká částka.Řekl mu, že jel v nějaké koloně, začalo zúžení, byla tam jednoproudá cesta a on jel v koloně, najednou mu začala svítit červená kontrolka, on nemohl zastavit, protože by zablokoval celou kolonu, která byla za ním, tak jel do místa, kde se mohl odstavit, už potom dojel setrvačností, protože to auto nejelo vůbec. Po události byl„ vlastně dělán kompletně celý motor s tím, že důsledkem bylo to, že asi nebylo mazání, nebyl olej.“ Žalobce má profesní školení v BOZP. Svědkovi byla předložen monitoring vozidel za období 22.9 – 24.9.2015, aby se vyjádřil k údaji - uživatel [příjmení], k tomu uvedl svědek:„ To je bývalý zaměstnanec, propuštěný.“ Příkaz k jízdě pracovní nebo ke služební jízdě svědek ani žalobce nemá, ale toto řeší telefonicky nebo ústně. Auto žalobce převzal při nástupu do zaměstnání, parkované bylo ve firmě. Žalobce ho převzal s tím, že měl v pracovní smlouvě, v pracovní náplni, že bude používat služební auto a že bude o něj pečovat a že ho bude servisovat. Den před událostí mu vydal příkaz, že ráno pojede do [obec], kde naloží lešení a lešení přiveze ze stavby.Nebyl u toho, když pan žalobce auto přebíral.Čestné prohlášení, které bylo zasláno [obec] pojišťovně, vyplňovala manželka svědka.Žalobce listinu podepsal předtím, než to bylo napsané. Svědek mu předložil formulář k podpisu a zbytek textu se dopsal.Hrubá mzda v roce 2015 byla pro žalobce asi 10 000 - 11 000 Kč. Když žalobce přijímal do práce, možná, že byla špatně napsaná dohoda nebo smlouva, ale už s tím, že když ho přijímal, tak ho přijímal jako řidiče. Řidiče, skladníka na všechno, ale přijímal se s tím, že bude jezdit s nákladním autem.Žalobce má na starosti stavby, takže„ tyto papíroviny dělá ta asistentka.“ 6.Svědkyně [jméno] Zachařová,, svědkyni byla předestřena pojistná smlouva [číslo] identifikovala ji jako pojistnou smlouvu o odpovědnosti za výkon povolání, kterou zadala do systému pro pojišťovací makléřku [obec], která tu smlouvu podepsala. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že podpis na předmětné pojistné smlouvě je jeho, podepsal ji jako pojišťovací makléř [právnická osoba] [anonymizováno], konkrétně si na žalobce s časovým odstupem již nevzpomíná, ale se zaměstnanci žalobcova bývalého zaměstnavatele uzavíral pojistné smlouvy.Většinou ho kontaktoval zaměstnavatel s tím, že jeho zaměstnanec má o pojištění zájem.Obvykle se dostavil do kanceláře zaměstnavatele s návrhem pojistné smlouvy k nimž vždy předložil pojistné podmínky a se zaměstnancem hovořil, ptal se ho na jeho měsíční příjem kvůli jeho odpovědnosti co do čtyřapůlnásobku mzdy a podle rizika jeho pracovní náplně mu doporučil na jak vysoké plnění se má pojistrit, neboť sjednaná limitní částka byla obvykle sjednávána na kalendářní rok bez ohledu na počet pojistných událostí pojištěného zaměstnance.Obvykle nechal návrh smlouvy zaměstnanci s podmínkami k prostudování včetně kontaktu, kdyby se chtěl na něco zeptat a smlouva se podepsala zhruba za týden.Pokud nebyl zaměstnanec na pracovišti, nechal mu návrh smlouvy s pojistnými podmínkami u jeho zaměstnavatele, aby si je zaměstnanec vyzvedl a k nim též kontakt na případné dotazy. Teoreticky mohla nastanout situace, že k podpisu smlouvy došlo, aniž by se svědek se zaměstnancem osobně setkal, ale to se stává zřídka.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: dne 19.11.2013 účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů vč. Pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání a to počínaje dnem 19.11.2013 na dobu neurčitou s ročním limitem plnění do 200 000 Kč se spoluúčastí pojištěného žalobce ve výši 10 %, žalobce v Závěrečném prohlášení pojistníka podepsal, že převzal pojistné podmínky a je seznámen s jejich obsahem s tím, že obsahem smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky VPPOS 2005 a DPPO 2005, přičemž dle Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti občanů, konkrétně části B - Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání - bodu 4, je uvedeno odchylně od čl. 6 bodu 1 písm. g) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005, že se pojištění za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce nevztahuje na škody, pokud k nim došlo kvůli zanedbání předepsané obsluhy a údržby. Za žalovanou předmětnou smlouvu podepsal sv. [obec] jako pojišťovací makléř [právnická osoba] [anonymizováno], který se zaměstnanci žalobcova bývalého zaměstnavatele uzavíral pojistné smlouvy na pojištění zaměstnance odpovědnosti za škody z výkonu povolání.Většinou kontaktoval svědka tento zaměstnavatel s tím, že jeho zaměstnanec má o pojištění zájem.Obvykle se svědek dostavil do kanceláře zaměstnavatele s návrhem pojistné smlouvy, k nimž vždy předložil pojistné podmínky a se zaměstnancem hovořil, ptal se ho na jeho měsíční příjem kvůli zákoníkem práce limitované odpovědnosti a podle rizika jeho pracovní náplně mu doporučil na jak vysoké plnění se má pojistit, neboť sjednaná limitní částka byla obvykle sjednávána na jeden kalendářní rok bez ohledu na počet pojistných událostí pojištěného zaměstnance.Obvykle nechal návrh smlouvy zaměstnanci k dispozici s podmínkami k prostudování včetně kontaktu, a smlouva se podepsala zhruba za týden.Pokud nebyl zaměstnanec na pracovišti, nechal mu návrh smlouvy s pojistnými podmínkami u jeho zaměstnavatele, aby si je zaměstnanec vyzvedl a k nim též kontakt na případné dotazy.Žalobce oznámil žalované škodnou událost, kterou popsal tak, že dne 23.9.2015 byl vyslán firemním nákladním automobilem ve vlastnictví svého zaměstnavatele, [registrační značka], na pracovní cestu do [obec], přičemž neprovedl kontrolu stavu oleje před dlouhou jízdou a proto došlo k zadření motoru. V Dohodě o způsobu náhrady škody mezi zaměstnavatelem žalobce [právnická osoba] a žalobcem ze dne 22.12.2015 žalobce uznal povinnost k náhradě škody ve výši 187 858,57 Kč a zavázal se v ní, že svému zaměstnavateli tuto škodu uhradí v této plné výši nejpozději do 31.12.2018. Zaměstnavatel žalobce prohlásil písemně vůči žalované, že zaplatil opravu poškozeného nákladního automobilu, celkovou škodu vzniklé škody vyčíslil na částku 187 859 Kč. Průměrný výdělek žalobce v rozhodném období podle zákona č. 262/2006 Sb. byl ve výši 10 200 Kč hrubého měsíčně Dne 16.3.2016 zaslal advokát žalobce žalované kvalifikovanou výzvu k vyplacení pojistného plnění.

8. Dle § 3081 zákona č. 89/2012 Sb. je tento zákon účinný od 1. ledna 2014. Dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dosavadní právní předpisy se tedy použijí na závazkové vztahy vzniklé před 1.1.2014. Zákonodárce zároveň dodává, že v těchto případech se dosavadním právem budou řídit i práva a povinnosti z nich vzniklé, tedy i ty, které vzniknou již za účinnosti nového zákona.Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 43 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové.Podle odst. 2 cit. ust. pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.Podle odst. 3 cit. ustanovení náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.Podle § 44 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Podle odst. 3 cit. ustanovení uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.V dané věci žalobce je aktivně legitimován„ pouze“ co do částky, kterou již svému věřiteli - poškozenému, uhradil.Žalobce tuto částku specifikoval na 47 000 Kč a svědek [příjmení] též uvedl, že mu žalobce uhradil asi 47 000 Kč a pouze co do této výše nároku je žalobce věcně legitimován. Věcnou legitimací je stav vyplývající z hmotného práva. Případný nedostatek aktivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobce subjektem tvrzeného práva a jeho žaloba proti žalovanému nemůže být proto úspěšná. Nárok žalobce však ani co do částky, k níž mu svědčí věcná legitimace, není důvodný. Žalobce tvrdí, že během služební cesty z místa výkonu práce na stavbu do [obec], kam byl svým zaměstnavatelem vyslán ve služebním nákladním voze, způsobil svému zaměstnavateli škodu, neboť neprovedl kontrolu stavu oleje před dlouhou jízdou a tím došlo k zadření motoru, když mu během jízdy svítila červená kontrolka, tak ihned nezastavil vozidlo a pokračoval s ním v jízdě do doby, kdy bylo vhodné služební vozidlo bezpečně odstavit.. Následně uzavřel žalobce se zaměstnavatelem dohodu, kterou se zavázal uhradit mu škodu ve výši 187.858,57 Kč do 31.12.2018 namítala, že žalobce byl pojištěn jako strojník nikoli jako pomocník ve skladu Pro vznik pracovního poměru je nezbytné, aby se účastníci pracovněprávního vztahu dohodli na jeho podstatných náležitostmi pracovní smlouvy v § 34 odst. 1 zákoníku práce, těmi jsou druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce, jímž vzniká pracovní poměr. Zákoník práce stanoví pro pracovní smlouvu písemnou formu.Žalobce uzavřel se svým zaměstnavatelem pracovní smlouvu písemnou formou, byl tedy zaměstnancem k okamžiku škodné události. Podle § 42 ZP pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.V řízení vyšlo najevo, že žalobce byl dne 23.9.2015 vyslán na pracovní cestu, při níž došlo k poškození nákladního vozidla zaměstnavatele žalobce. Odpovědnost za škodu má povahu pracovněprávního nároku podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce, jen jestliže ji zaměstnanec způsobil zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, tedy, jinak řečeno, jestliže ji zaměstnavateli způsobil jeho zaměstnanec při činnosti prováděné v mezích plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2012 sp. zn. 21 Cdo 2935/2011). Podle ustálené judikatury soudů (srov. například stanovisko občanskoprávního kolegia býv. Nejvyššího soudu ze dne 18.11.1970 sp. zn. Cpj 87, které bylo uveřejněno pod č. 55 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1971) je v mezích plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním taková činnost zaměstnance, která nepostrádá místní, časový a věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů. Uvedená kriteria přitom nemají stejný význam; rozhodující je věcný (vnitřní účelový) vztah, tj. vztah činnosti, jíž byla způsobena škoda, k pracovním úkolům. Ve své podstatě jde o posouzení, zda při činnosti, jíž byla způsobena škoda, zaměstnanec sledoval z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů, jak tomu bylo v tomto souzeném případě.Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti však nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Při určení výše náhrady škody způsobené z nedbalosti se uplatňuje ochrana zaměstnance stanovením limitu maximální částky rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Pokud se žalobce dobrovolně zavázal vůči svému zaměstnavateli, že mu uhradí škodu nad zákonem stanovený limit, nelze nárok po žalované s úspěchem uplatňovat.

9. Podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu je třeba důsledně rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči a specifickým právem pojištěného na výplatu plnění poškozenému. Plnění pojistitele poskytnuté není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný, toto plnění má proto charakter pojistného plnění (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2902/2012, sp. zn. 32 Cdo 4765/2010, 25 Cdo 113/2006). Uplatněním nároků nutno rozumět jejich uplatnění vůči pojistiteli, neboť uplatnění nároku vůči pojistiteli je jednou z podmínek následného plnění pojistitele. Je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které byť je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem, nemá povahu nároku na náhradu škody. Pojistitel se také nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce.Každá škodná událost způsobilá vyvolat nárok na odškodnění vůči škůdci však není automaticky pojistnou událostí, i když škůdce byl pro případ své odpovědnosti za škodu pojištěn, tou je ve smyslu § 3 písm. b) zákona o pojistné smlouvě nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podstatná je však okolnost, že nezbytnou obsahovou součástí pojistné smlouvy účastníků byly pojistné podmínky. Žalobce neprokázal, že by byla předmětná pojistná smlouva uzavřena jinak, než vypověděl svědek, pojistný makléř [obec] [obec], který si již sice na žalobce konkrétně nevzpomínal, ale vypověděl, že, až na řídké výjimky, byl zájemci předán návrh smlouvy s pojistnými podmínkami, kontakt pro případné dotazy a zájemce s ním po nějaké době smlouvu uzavřel, případně návrh smlouvy podepsal a jeho zaměstnavatel mu návrh doručil. Zcela vyloučil možnost, že by zájemce o uzavření pojistné smlouvy neměl před jejím podpisem k dispozici pojistné podmínky. Žalobce podpisem smlouvy též stvrdil, že si pojistné podmínky převzal a s jejich obsahem se seznámil. Žalovaná odmítla jeho zaměstnavateli pojistné plnění, byť je škoda v pracovněprávní odpovědnosti za škodu na straně zaměstnance omezena co do rozsahu na čtyřapůl násobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, do této výše zaplatit s poukazem na tzv. výluku z pojištění. Dle výluky ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti občanů, konkrétně části B - Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání - bodu 4, je totiž uvedeno odchylně od čl. 6 bodu 1 písm. g) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005, že se pojištění za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce nevztahuje na škody, pokud k nim došlo kvůli zanedbání předepsané obsluhy a údržby. Sám žalobce vypověděl, že kontrolka mu zahlásila nějaký problém, nezastavil a pokračoval dále v cestě a tím vlastně způsobil zničení motoru, pojišťovně vylíčil škodnou událost tak, že v autě nebyl dostatek oleje, a zřejmě neprovedl kontrolu stavu oleje před jízdou. Je tak zřejmé, že žalobce zanedbal nejen předepsanou údržbu poškozeného vozidla před jízdou, ale též při jeho obsluze (během jízdy), když přes podezření na chybějící olej pokračoval v jízdě. Lze tak přisvědčit námitce žalované, že ani co do limitovaného rozsahu povinnosti žalobce nahradit svému zaměstnavateli škodu, není žalovaná povinna plnit, neboť škoda vznikla v příčinné souvislosti se žalobcovým protiprávním jednáním, pro které nebyl předmětnou pojistnou smlouvou pojištěn. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítnul.

10. Nákladový výrok odůvodňuje ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Ve věci úspěšná žalovaná má nárok na paušální náhradu dle tarifní hodnoty vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za 11 úkonů (odpor, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 13.7.2017, 4x příprava a 4x účast na jednání).