30 C 23/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , hodnota, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. V žalobě, jež byla zdejšímu soudu doručena dne , datum, tvrdí žalobkyně, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) nabyl od klienta žalované –, jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, (dále jen „Pojistník“) pohledávku ve výši , částka, (dále jen „Pohledávka“).

2. Pohledávku tvoří rozdíl uhrazeného pojistného a vyplaceného plnění, které bylo poskytnuto na základě smlouvy o životním pojištění DIAMANT Zdravý život č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Pojistná smlouva“). Součástí Pojistné smlouvy se staly i Všeobecné pojistné podmínky ze dne , datum, (dále jen „VPP“) a doplňkové pojistné podmínky , hodnota, (dále jen „DPP“). Pojistník uzavřel pojistnou smlouvu jako spotřebitel.

3. Pojistná smlouva je smlouvou formulářového typu, připravená žalovanou, bez možnosti Pojistníka ovlivnit jednotlivá ujednání, s výjimkou nevyplněných polí v Pojistné smlouvě, které se vztahovaly k osobním údajům a variabilním parametrům pojištění (zejména výše pojistné částky, výše a způsob hrazení pojistného, volba investičního portfolia a volba připojištění).

4. Pojištění zaniklo ke dni , datum, . V souvislosti se zánikem pojištění vyplatila žalovaná Pojistníkovi odkupné ve výši , částka, .

5. Žalobkyně se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, včetně zákonného příslušenství, neboť se domnívá, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná z důvodu nepřiměřených smluvních ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“) a z důvodu neurčitosti těchto ujednání dle § 37 odst. 1 SOZ; tato ujednání nejsou oddělitelná od zbývající části Pojistné smlouvy ve smyslu § 41 SOZ.

6. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Žalobkyně dosud soudu nepředložila Postupní smlouvu, ale pouze oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaná má tedy za to, že ani v dané věci žalobkyně neprokazuje, že na ni skutečně byla pohledávka postoupena. Popírá důvody neplatnosti smlouvy tvrzené žalobcem.

7. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení nároku.

8. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: Pojistná smlouva DIAMANT č. , hodnota, , Pojistka DIAMANT, Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění , Doplňkové pojistné podmínky verze , hodnota, , Přehled zaplaceného pojistného , Informace o výplatě ze dne , datum, , Informace o výplatě ze dne , datum, , Potvrzení o přijetí žádosti o výplatu pojistného plnění ze dne , datum, a dopis s názvem Dožití Pojistné smlouvy ze dne , datum, a Prohlášení postupitele a postupníka o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z nichž zjistil, že posuzovanou pojistnou smlouvu DIAMANT , právnická osoba, č. , hodnota, dne , datum, uzavřela žalovaná s , jméno FO, jako pojistníkem s počátkem pojištění ode dne , datum, na dobu 10ti let . Obsah smluvního vztahu se řídil Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění (VPP) a Doplňkovými pojistnými podmínkami verze , hodnota, (DPP) .

9. Podle článku 1, bod 1.

6. DPP: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění.“10. Podle článku 1 bod 1.

7. DPP: „Rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“11. Podle článku bod 3.

1. DPP: „Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“12. Podle článku 1 bod 3.

2. DPP: „Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“13. V průběhu pojistného vztahu na pojistnou událost ze dne , datum, bylo právnímu předchůdci žalobkyně plněno na pojistnou událost v částce , částka, a za úraz dne , datum, v částce , částka, .

14. Právní předchůdce žalobkyně zaplatil poslední (měsíční) pojistné dne , datum, .

15. Pojistná smlouva zanikla ke dni , datum, dožitím se konce pojištění , jméno FO, s výplatou odkupného při skončení pojištění ve výši , částka, právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaná zaslala právnímu předchůdci žalobkyně dopis dne , datum, , v němž mu sdělila , že skončilo jeho životní pojištění DIAMANT Zdravý život s tím, že pojistné plnění, částku ve výši , částka, , mu dne , datum, zaslala dle údajů o bankovním účtu , které uvedl v žádosti.

16. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení , která byla žalované doručena dne , datum, .

17. Soud vzal za prokázané, že z titulu na žalobkyni postoupené pohledávky ze smlouvy o investičním životním pojištění Diamant Zdravý život č. , hodnota, , kterou uzavřel , jméno FO, dne , datum, s právním předchůdce, žalované , se žalobkyně, s tvrzením neplatnosti této smlouvy domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení rovnající se rozdílu postupitelem zaplaceného pojistného a postupiteli vyplaceného „odkupného“ po skončení postupitelova smluvního vztahu se žalovanou. Tuto postupní smlouvu uzavřela žalobkyně s pojištěným , jméno FO, a postoupení pohledávky prokázala souhlasným prohlášením postupitele a postupníka o postoupení pohledávky z pojistné smlouvy DIAMANT č. , hodnota, ze dne , datum, .

18. Pojistná smlouva DIAMANT č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, , s počátkem pojištění ode dne , datum, za účinnosti SOZ a to na dobu 10ti let. V průběhu trvání pojištění bylo právnímu předchůdci žalobkyně vyplaceno pojistné plnění ze sjednaných připojištění za dvě uznané pojistné události, přičemž souhrnná hodnota těchto plnění činí , částka, . Uplynutím sjednané doby určité skončilo životní pojištění DIAMANT právního předchůdce žalobkyně , a odkupné ve výši , částka, mu dne , datum, žalovaná poukázala na jeho účet.

19. Předmětná pojistná smlouva ani jiná smluvní dokumentace včetně pojistných podmínek neobsahuje ujednání o tom, jaké konkrétní rizikové pojistné (resp. jeho výše) a jaké konkrétní poplatky a v jaké konkrétní výši si žalovaná z pojistného strhávala a odkaz v pojistných podmínkách na blíže nespecifikované pojistně technické zásady pojistitele, které nebyly součástí smluvní dokumentace.

20. Takto zjištěný skutkový stav je způsobilý k posouzení po právní stránce, proto soud další dokazování neprovedl. Důkazní návrhy jako neekonomické zamítl a to i v souladu se zásadou rychlosti řízení.

21. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

22. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

24. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne , datum, , řídí se tento právní vztah zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „obč. zák.“).

25. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

26. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

27. Předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 o.z ve spojení s § 41 o.z. Předmětná pojistná smlouva ani jiná smluvní dokumentace včetně pojistných podmínek totiž neobsahuje ujednání o tom, jaké konkrétní rizikové pojistné (resp. jeho výše) a jaké konkrétní poplatky a v jaké konkrétní výši si žalovaná z pojistného strhávala a odkaz v pojistných podmínkách na blíže nespecifikované pojistně technické zásady pojistitele, které nebyly součástí smluvní dokumentace, je zcela nedostatečný a neurčitý. Ujednání o počátečních a správních nákladech a ujednání o strhávání rizikového pojistného je tak absolutně neplatné pro neurčitost.

28. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

29. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

30. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

31. Pokud byla výše uvedená pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a právní předchůdce žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. představující platby pojistného, přičemž soud uvádí, že promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

32. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

33. Je - li pojistná smlouva absolutně neplatná, vzniká na straně účastníků neplatné smlouvy bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, byl soud povinen se takovou námitkou zabývat přednostně.

34. Pokud jde o počátek objektivní tříleté promlčecí lhůty, pak, dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, a je irelevantní, zda si žalobce pojistnou smlouvu vyhodnotil jako platnou či neplatnou (shodně též např. usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, z , datum, ). Proto by bylo možné přiznat žalobci bezdůvodné obohacení nejvýše za tři roky zpětně od podání této žaloby tj. ode dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil poslední platbu pojistného dne , datum, , přičemž žaloba byla podána dne , datum, , mohl by žalobce požadovat platby zaplacené v období od , datum, do , datum, .

35. Nárok žalobkyně (bez ohledu na výše uvedené) na vydání bezdůvodného obohacení je však zcela promlčen včetně poslední platby poukázané dne , datum, , neboť uplynula dvouletá subjektivní promlčení lhůta.

36. Pro počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby (lhůty) práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby (lhůty) od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo jeho usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího - jak dovodil Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , - ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji odvozovat od okamžiku, kdy mohl žalobce reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil právní závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti předmětné smlouvy.

37. Tato lhůta uplynula dne , datum, , neboť , datum, žalovaná zaslala pr. předchůdci na jeho účet tzv. odkupné když ho v předchozím informačním dopise informovala o skončení pojistného vztahu a výplatě odkupného .Právní předchůdce žalobkyně se tak nejpozději tohoto dne musel dovědět o jak vysokou částku se žalovaná na jeho úkor obohatila.

38. Nárok žalobkyně je zcela včetně jí požadovaného příslušenství promlčen.

39. Námitka promlčení vznesena žalovanou není nemravná. Promlčení je zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a jeho namítnutí dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud dále ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, znovu zopakoval, že „Ve vztahu k rozporu námitky promlčení s dobrými Nejvyšší soud dlouhodobě zastává názor, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marně uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 29/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je pak třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudky téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení lze jen na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaný vznesením námitky promlčení brání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“40. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, když ze všech vyjádření žalované např. reakcí na předžalobní výzvu, jednoznačně vyplývalo, že žalovaná nárok žalobce neuznává a námitkou promlčení se bránila ještě před zahájením řízení. Placením pojistného žalobce vytvořil na pojistném kapitálovou hodnotu, která měla být oprávněné osobě vyplacena v případě pojistné události. S ohledem na skutečnost, že pojistná smlouva kryla jak riziko smrti, úrazu tak i riziko dožití, bylo jisté, že žalovaná vyplatí z pojistné smlouvy pojistné plnění vždy. V případě platnosti pojistné smlouvy tedy nemohla nastat situace, kdy by si žalobce mohl po právu zaplacené pojistné ponechat. Konečně žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaná nebyla v případě pojistné události připravena plnit. Žalovaná také právnímu předchůdci žalobkyně během trvání pojistného vztahu 2 x plnění poskytla.

41. Žalobkyně resp. její právní předchůdce se tak mohl(a) domáhat svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí doby.

42. Jak uvedl Nejvyšší soud, rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je pak třeba dovozovat pouze z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku. Skutečnost, že se někdo vědomě bezdůvodně obohacuje, nemá sama o sobě vliv na fakt, zda následně vznesená námitka promlčení je či není v rozporu s dobrými mravy, když tato skutečnost může mít vliv pouze na délku promlčecí doby, pokud se jedná o úmyslné bezdůvodné obohacení. Navíc v daném případě bylo možno neplatnost pojistné smlouvy dovodit ze samotného textu pojistné smlouvy, resp. doplňkových pojistných podmínek, které jsou její nedílnou součástí, jež byly žalobci známy, když v těchto byla jednoznačně uvedena vůle žalované strhávat si z kapitálové hodnoty pojištění počáteční a správní náklady, jež žalobce neznal, a rizikové pojistné, jehož výše nebyla určitě stanovena, nýbrž byla určena na základě technických zásad pojistitele, které však nebyly součástí pojistné smlouvy.

43. Na závěr lze tedy uzavřít, že pro řádně a včasně uplatněnou námitku promlčení nelze nárok žalobci přiznat a žalobu je třeba pro nedůvodnost zamítnout.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .