30 C 251/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 39 410,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39.410,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 8.500 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 9.682,45 Kč od 26. 10. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 9.682,45 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 309,84 Kč od 3. 3. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 2.332,49 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 7.000 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 395,90 Kč od 9. 10. 2021 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 4.235,86 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.497,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8.500 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení, ve výši 0,1 % denně z částky 9.682,45 Kč od 26. 10. 2020 do zaplacení, ve výši 0,1 % denně z částky 9.682,45 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, ve výši 0,1 % denně z částky 309,84 Kč od 3. 3. 2021 do zaplacení, ve výši 0,1 % denně z částky 7.000 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, ve výši 0,1 % denně z částky 4.235,86 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 6.620,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5.747 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Soudem ustanovené opatrovnici advokátce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], se přiznává podle § 140 odst. 2 o. s. ř. na odměně a hotových výdajů částka ve výši 14 520 Kč z tarifní hodnoty ve výši 39 410,60 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (převzetí zastoupení, účast u jednání dne 2. 8. 2022, 20. 10. 2022 a dne 7. 2. 2023) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč ve výši 2 520 Kč, jež mu bude po právní moci tohoto rozsudku poukázána zdejším soudem na č. účtu, jež soudu písemně sdělí.

1. Žalobou podanou dne 14. 4. 2021 se žalobce původně domáhal na žalované zaplacení částky 28 663,05 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné za období od 1. 7. 2020 do 31. 3. 2021. Podáním soudu doručeným dne 5. 11. 2021 žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné za období od 1. 4. 2021 do 30. 9. 2021. Tomuto návrhu zdejší soud usnesením ze dne 22. 11. 2021, č. j. 30 C 251/2021-47 vyhověl. Podáním soudu doručeným dne 14. 12. 2021 žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku ve výši 4 235,86 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné za období od 1. 10. 2021 do 8. 11. 2021. Tomuto návrhu zdejší soud usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. 30 C 251/2021-62, vyhověl.

2. Žalobce tvrdí, že dne 21. 11. 2016 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Smlouva o nájmu pozemku č. j. ZSM-11-264/01-2016. Na základě této Smlouvy se žalovaný zavázal hradit čtvrtletně nájemné za užívání pozemku, který je ve vlastnictví [země] a se kterým je žalobce příslušný hospodařit. Za účelem úhrady nájemného žalobce vystavoval a zasílal žalovanému dle čl. VI odst. 1 Smlouvy průběžně faktury. V souladu s čl. VI odst. 5 Smlouvy byl žalovaný rovněž předem písemně informován o zvýšení nájemného. Smluvní strany se totiž dohodly, že nájemné bude žalobcem každoročně jednostranně valorizováno podle průměrné roční míry inflace za předchozí kalendářní rok vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a zjištěné a oficiálně zveřejněné Českým statistickým úřadem. Žalobce zaslal žalovanému dne 19. 2. 2021 předžalobní výzvu k úhradě obsahující rekapitulaci faktur, o jejichž zaplacení jde, tato se však žalobci vrátila zpět jako nevyzvednutá.

3. Žalovaná dále (po podání žaloby) uhradila dne 20. 10. 2022 částku ve výši 488,31 Kč, která byla započtena na jistinu dluhu (faktura [číslo] 2020), takže je povinna uhradit žalobkyni za období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 ještě jistinu dluhu ve výši 8.500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8.500 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8.500 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 2.332,49 Kč (kapitalizovaná smluvní pokuta uvedená v předžalobní výzvě ze dne 19. 2. 2021) od 27. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovanou smluvní pokutu za období od 30. 10. 2020 do 20. 10. 2022 ve výši 6.480,57 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 30. 10. 2020 do 20. 10. 2022 ve výši 1.464,44 Kč. Řízení bylo v příslušném rozsahu zastaveno, a to usnesením vyhlášeném na jednání dne 7. 2. 2023.

4. Žalobkyně k okamžiku vyhlášení rozsudku za umístění reklamního panelu na pronajatém pozemku žalobkyně v období 1. 7. 2020 – 31. 3. 2021 a 1. 7. 2021 – 8. 11. 2021 na nájemném částku ve výši 39.410,60 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu. <i>5. Část nároku, tj. nájemné ve výši 7.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta za užívání části pozemku v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, je projednávána v samostatném řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 22 C 323/2021.</i> 6. Žalovaná žalobu neuznává, namítala, že v důsledku opatření vlády z důvodu pandemie Covid 19 Česká republika zakázala žalované, podnikající ve [obec] v oblasti obchodu a turistického ruchu její činnost, a dokonce do okresu [obec] zřídila uzávěru, kterou kontrolovalo MV ČR. V období od 12. 3. 2020 nájemní smlouva, jejímž účelem bylo umístění reklamního poutače na služby žalované (lyžařská škola, půjčovna lyžařského vybavení a obchod), které žalovaná pořídila za 35 000 Kč, pozbyla účelu, neboť služby žalované nebylo komu reklamovat. Žalovaná se dostala do ekonomických problémů, neboť nemohla vydělávat.

7. Žalovaná několikrát žádala žalobkyni, aby jí, vzhledem k pandemické situaci a tím vyvolané ekonomické krizi nájemné snížila či za určitá období prominula, byla však odkázána na žádost o kompenzace, žalovaná v rámci možností splácela dluhy a penalizace. Je nemravné, že jí žalobkyně platby započítávala na smluvní pokutu a úrok z prodlení a že taková příslušenství po ní požaduje.

8. Naopak žalované vznikla nezákonnými opatřeními vůči ČR škoda ve výši 28 663,05 Kč a tuto oproti žalované částce započítává.

9. Usnesením ze dne 16. 2. 2022, č. j. 30 C 251/2021-104, vyhověl soud žádosti žalované a pro řízení jí ustanovil zástupkyni z řad advokátů podle ust. § 30 o. s. ř.

10. Důvodnost ustanovení zástupce byl soud nucen přehodnotit a ustanovenou zástupkyni žalované odňal usnesením ze 7. 2. 2023, č. j. 30 C 251/2021-176, a to s ohledem pozdější chování žalované v řízení – předseda představenstva žalované [příjmení] [celé jméno původního účastníka] se nikdy bez důvodné omluvy k jednání nedostavil, ač byl i předvoláván, a to i k návrhu ustanovené zástupkyně, jež jeho účastnický výslech navrhla k důkazu. Dle vyjádření zástupkyně žalované tato prostřednictvím členů svého statutárního orgánu ani neprojevila snahu poskytnout zástupkyni, jež hájí její zájmy v tomto řízení, potřebnou součinnost.

11. Soud provedl dokazování a vycházel z těchto důkazů:

12. Soud zjistil ze Smlouvy o nájmu pozemku ze dne 21. 11. 2016, č. j. ZSM-11-264/01-2016, že žalobkyně na dobu určitou do 31. 12. 2022 pronajala žalované část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] v Krkonoších v obci [obec] o rozměrech 2,5 x 4 m, vedeném na [list vlastnictví], jakožto dočasně nepotřebný k plnění funkcí státu, za účelem umístění reklamního panelu na předmětu nájmu.

13. Účastnice si v čl. IV smlouvy dohodly pod b.1., že roční nájemné 36 000 Kč bez DPH bude pronajímatel hradit čtvrtletně na základě vystaveného daňového dokladu pronajímatelem do 10.dne prvého měsíce příslušného čtvrtletí se splatností do 25. dne tohoto měsíce.

14. Pod bodem 5. čl. se účastnice dohodly, že nájemné bude žalobcem každoročně jednostranně valorizováno podle průměrné roční míry inflace za předchozí kalendářní rok vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a zjištěné a oficiálně zveřejněné Českým statistickým úřadem, přičemž o tomto zvýšení pronajímatel informuje nájemce do 1. 3. příslušného roku s účinností od 1. ledna kalendářního roku.

15. Pod bodem 3. čl. se účastnice dohodly, že pro případ prodlení nájemce se zaplacením jakékoli platby, k němuž je dle smlouvy povinen, sjednávají si smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

16. Dle čl. VII. bod 2 a 4 lze účinnost smlouvy ukončit dohodou, výpovědí nebo odstoupením od smlouvy. Výpovědní lhůta je tříměsíční. Podle bodu 6 lze od smlouvy odstoupit v případě, že druhá smluvní strana poruší zvláště závažným způsobem smlouvu.

17. Soud zjistil z Oznámení ze dne 27. 1. 2020, č. j. ZSM-3-18/SNM-2020, Oznámení ze dne 3. 2. 2021, č. j. ZSM-2-6/ON-2021, že se výše nájemného za rok 2020 zvyšuje o inflaci 2,8% a nájemné se mění na částku 9 682,45 Kč čtvrtletně (bez DPH) a dále, že se se výše nájemného za rok 2021 zvyšuje o inflaci 2,8% a nájemné se mění na částku 9 992,29 Kč čtvrtletně (bez DPH).

18. Z předžalobních výzev, konkrétně z Předžalobní výzvy k úhradě ze dne 19. 2. 2021 s dodejkou, a z Předžalobní výzvy k úhradě ze dne 20. 9. 2021 s dodejkou soud zjistil, že žalobkyně dne 19. 2. 2021 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši ve výši 31 522 Kč z nespecifikované jistiny, příslušenství a smluvní pokuty, žalobkyně dále dne 20. 9. 2021 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši ve výši 7 488,70 Kč z nespecifikované jistiny, příslušenství a smluvní pokuty.

19. Z e mailu žalované žalobkyni ze dne 4. 7. 2019 a vytištěného portálu [anonymizováno] soud zjistil, že jednatel žalované sdělil žalobkyni, že korespondenční adresou je [adresa], tuto adresu uváděla žalovaná na svých webových stránkách [webová adresa]).

20. Z fotografie předmětného pozemku soud zjistil, že na pozemku byl umístěn reklamní poutač žalované na lyžařskou školu a pronájem sportovního vybavení.

21. Dále soud zjistil z Faktury [číslo] 2020, že za období od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 za nájem předmětného pozemku ve výši 9 682,45 Kč, s pozn. osvobození od DPH, byla žalované vyúčtována částka se splatností do 10. 7. 2020, z Faktury [číslo] 2020, že za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 za nájem předmětného pozemku ve výši 9 682,45 Kč, s pozn. z Faktury [číslo] 2021, že za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 za nájem předmětného pozemku ve výši 9 682,45 Kč, s pozn. osvobození od DPH, byla žalované vyúčtována částka se splatností do 10. 7. 2020, z Faktury [číslo] 2021, že za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 za nájem předmětného pozemku se v souladu s oznámením o inflační doložce doměřuje nedoplatek nájemného za toto období ve výši 309,84 Kč, s pozn. osvobození od DPH, byla žalované vyúčtována částka se splatností do 2. 3. 2021, z Faktury [číslo] 2021, že za období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021 za nájem předmětného pozemku ve výši 9 992,29 Kč, s pozn. osvobození od DPH, byla žalované vyúčtována částka se splatností do 30. 7. 2021.

22. Z Odstoupení od smlouvy o nájmu pozemku ze dne 3. 11. 2021, Faktury [číslo] 2021, [číslo] 2021 soud zjistil, že dne 3. 11. 2021 žalobkyně ve smyslu čl. VII, odst. 6 odstoupila od smlouvy z důvodu neplacení nájemného, dne 8. 11. 2021 listinu osobně převzal statutární orgán žalované, za období od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2021 za nájem předmětného pozemku ve výši 9 992,29 Kč, s pozn. osvobození od DPH, byla žalované vyúčtována částka se splatností do 25. 10. 2021, zbytek dlužného nájemného ve výši 5.756,43 Kč za období od 9. 11. 2021 do 31. 12. 2021 byl totiž žalovanou, protože s účinností od 9. 11. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy o nájmu pozemku.

23. Mezi účastníky nebyl sporný obsah uzavřené smlouvy a její ukončení stran žalobkyně ke dni 8. 11. 2021.

24. Mezi účastníky ani nebylo sporné, že žalovaná, pokud jde o předmětné období (1. 7. 2020 až 31. 3. 2021 a 1. 7. 2021 až 8. 11. 2021) čítající celkem 13 měsíců a 8 dnů, z toho 6 měsíců za rok 2020 a 7 měsíců a 8 dnů za rok 2021, na dlužném nájemném (ve výši 46.898,91 Kč) zaplatila částku 7 817,76 Kč.

25. Dále soud zjistil z interních faktur žalobkyně/pod [číslo] 2021 za pronájem pozemku dle předmětné smlouvy za období červenec - září 2020 na částku 9 682 Kč, za období listopad - prosinec 2020 na částku 9 682,45 Kč, na částku říjen-prosinec v roce 2021 na částku 9 682,45 Kč, z listin - doúčtování nájmu za období leden – prosinec 2021 na částku 309,84 Kč, za období červenec-září 2021 na částku 9 992,29 Kč, za období říjen – prosinec 2021 na částku 9 992,29 Kč a za období 9. 11. - 31. 12. 2021 na částku 5 756,43 Kč /pod [číslo]

26. Z úvodní vytištěné stránky z webových stránek žalované, že žalovaná uvádí i zde navenek svoji provozovnu na adrese [adresa].

27. Z fotografie předmětného pozemku s reklamním poutačem [příjmení] sport na [anonymizováno] & [anonymizováno], že ještě v roce 2021 měla žalovaná na předmětném pozemku svůj reklamní poutač.

28. Z e-mailu, který zaslal jednatel žalované žalobkyni dne 4. 7. 2019, kde píše„ korespondenční adresa je [obec a číslo], [anonymizována dvě slova], což jsem Vám již několikrát sděloval“ – reagoval na e-mail žalobkyně z téhož dne, kde žalobkyně žádala o urychlenou úhradu faktur.

29. Dále soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované 3. 1. 2019 upomínku k zaplacení dlužných faktur na adresu [adresa] adresu žalované v [obec a číslo], [ulice a číslo] (vč. obálek), tyto zásilky byly žalobkyní poštou vráceny jako nevyzvednuté.

30. Žalobkyně k důkazu předložila listiny, kterými prokazovala tvrzení, že žalovaná byla historicky v prodlení s placením nájemného ještě před vyhlášením nouzového stavu vládou ČR dne 12. 3. 2020.

31. Soud zjistil z upomínky ze dne 20. 12. 2018, ze dne 31. 5. 2019, že žalovaná žalobkyni dlužila za 2. čtvrtletí 2019 a za leden až duben 2019.

32. Další dokazování soud neprováděl, neboť účastníci další důkazy nenavrhovali a soud pokládá skutkový stav za dostatečně zjištěný.

33. Z provedených důkazů bylo tedy zjištěno, že žalobce a žalovaná spolu dne 21. 11. 2016 uzavřeli smlouvu, jíž se žalobce zavázal přenechat žalované výše specifikovaný pozemek za účelem umístění reklamního panelu za sjednané nájemné ve výši 36 000 Kč ročně placené čtvrtletně, valorizované dle míry inflace vyhlašované ČSÚ podle podmínek sjednaných ve smlouvě. Pro případ prodlení nájemce se zaplacením jakékoli platby, ujednali si strany předmětné smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného ve výši 39 410,60 Kč, a to za období od 1. 7. 2020 do 31. 3. 2021 a od 1. 7. 2021 do 8. 11. 2021.

34. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

35. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

36. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

37. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

39. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

40. Žalovaná stavěla svoji obranu proti žalobě na tvrzení, že dlužné nájemné nebyla schopna zaplatit v důsledku uplatňování proti-pandemických opatření, které omezily její hospodářskou činnost (nájem sportovního vybavení, lyžařské kurzy), jež je závislá na turismu ve [obec]. Žalovaná také tvrdila, že žalobce odmítl její žádost o snížení nájemného z důvodu pandemické situace. Tato skutečnost nemohla být z důvodu nečinnosti žalované prokázána.

41. I když je si soud vědom obtíží, jimiž byli podnikatelé v době boje s pandemií nemoci Covid 19 vystaveni, nedala žalovaná svou pasivitou v řízení vůbec možnost se zabývat jejími tvrzeními obsaženými ve vyjádření ve věci samé, neboť neoznačila důkazy k jejich prokázání, resp. jediným důkazem, který žalovaná prostřednictvím ustanovené zástupkyně z řad advokátů k prokázání svých tvrzení navrhovala je účastnická výpověď předsedy představenstva žalované [příjmení] [celé jméno původního účastníka], jenž nebylo možné provést, neboť předseda představenstva žalované se nedostavil bez řádné omluvy k jednání soudu navzdory tomu, že všechna jednání konaná ve věci byl předvolán. Okolnost, že žalovaná neposkytovala náležitou součinnost ustanovené zástupkyni, o níž žalovaná sama žádala, vedla soud nutně k odejmutí ustanovené zástupkyně, viz výše.

42. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která stanoví, že v řízení se zásadně posuzují jen ty skutečnosti a důkazy, jichž se účastníci dovolávají (srov. § 120 odst. 1, 2 o. s. ř.). Jelikož žalovaná žádné důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačila, natož aby k tomu soudu předložila listiny či jiné důkazní prostředky, musel soud vcházet při zjišťování skutkového stavu pouze z provedených důkazů, jež mu navrhl žalobce.

43. Nadto soud uvádí, že skutečnost, že ekonomickou situaci žalobkyně nepříznivě ovlivnila pandemie a s ní spojená vládní opatření, sama o sobě nemění nic na tom, že žalobkyně je povinna řádně a včas plnit své závazky. Z provedeného dokazování vyplynulo, že s platbou nájemného se žalovaná opožďovala dlouho před covidovou pandemií.

44. Soud dále zkoumal prohlášení žalobkyně, že jí vznikla v přímém důsledku konání vlády ČR a složek Ministerstva vnitra škoda minimálně 28 663,05 Kč (tj. ve výši prvně žalované částky), a že tuto škodu započítává oproti žalované částce. V kontextu ust. § 98 o. s. ř. zmíněné prohlášení kvalifikoval jako obranu proti návrhu (věta poslední uvedeného ustanovení), jedná se totiž o velmi hrubou odhad výše škody –„ minimálně 28 663,05 Kč“, která je prosta jakéhokoliv zdůvodnění. K tomu, aby bylo možno i uplatnění pohledávky žalovaného vůči žalobci k započtení považovat za vzájemný návrh se všemi s tím spojenými důsledky, je tedy především třeba, aby žalovaný uplatnil svoji (jinak započitatelnou) pohledávku k započtení a navrhl, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce; jinak jde pouze o (procesní) obranu žalovaného proti žalobě ([příjmení], Jaromíraj. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2023 [číslo]). ASPI_ID KO99_p2b1963CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo]).

45. Jelikož prohlášení žalované o započtení soud hodnotí jako obranu proti nároku žalobce, nepřikládá jí stejně jako zbytku tvrzení žalované relevanci z toho důvodu, že nemá poklad v provedených důkazech. [příjmení] to neexistuje totožnost mezi žalobcem a českým státem, žalobce je pouze příspěvkovou organizací Ministerstva vnitra, a na přijímání a uplatňování protiepidemických omezení, z nichž vznik škody žalovaná patrně dovozuje, neměl žalobce žádný vliv.

46. Co se týče souladu nároku na zaplacení smluvní pokuty z předmětné smlouvy s dobrými mravy v kontextu„ covidové doby“, soud uvádí, že takový rozpor (contra bonos mores) ve věci nespatřuje. Předně výše smluvní pokuty (0,1 % denně z dlužného nájemného) sama o sobě rozpor s dobrými mravy nezpůsobuje, neboť nijak nevybočuje z ujednání, jež jsou ve smlouvách podobného typu zcela běžně obsažena. Dále okolnosti případu (výsledek dokazování) nijak nenaznačují, že žalovaná svým závazkům nemohla dostát řádně a včas kvůli nepříznivým vnějším okolnostem, tedy že nevyrovnání předmětného dluhu bylo zapříčiněno pandemií či proti-pandemickými restrikcemi, žalovaná nijak neprokazovala, že by na žalobci žádala snížení nájemného, odklad plateb, odpuštění apod., či že žádala o státní podporu určenou pro podnikatele zasažené krizí. Konečně je podmínkou nástupu korektivu dobrých mravů v posuzované věci skutečnost, aby nárokování smluvní pokuty vůči žalobkyni bylo vůbec možné považovat za nespravedlivé, a taková podmínka zde splněna není. Žalovaná totiž na obranu proti nároku žalobce aktivně nevystupovala, v řízení byla pasivní, bez omluvy se neúčastnila ústních jednání a neposkytovala žádnou součinnost ustanovené zástupkyni z řad advokátů, o jejíž ustanovení žalobkyně žádala, a soud jí, aby došlo k ochraně jejích zájmů, vyhověl – ovšem sama advokátka bez nutného kontaktu s žalovanou nebyla sto získat její stanovisko či opatřit důkazy, jimiž by zajistila úspěch žalované ve věci alespoň z části. V prospěch takového účastníka korektiv dobrých mravů sloužit bez dalšího nemůže.

47. Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil dle výše citovaného ust. § 2201 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octla se v prodlení s placením dluhu a s ohledem na skutečnost, že tvrzení žalobkyně, jimiž se bránila žalobou uplatněnému nároku, nemají oporu v provedených důkazech, shledal soud žalobu zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. O přiznaném příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 747 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 147 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 900 Kč představující 300 Kč za každý z třinácti úkonů.