30 C 264/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 499 934 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 499 934 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 499 934 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 52 030 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované .

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 499 934 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně žalobou požaduje po žalované zaplacení 499 934 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě s odůvodněním, že dne 4. 11. 2022 došlo k dopravní nehodě vozidla , vozidlo, , RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , jehož provozovatelem je žalobkyně. Pro vozidlo bylo sjednáno havarijní pojištění na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, u žalované. Smlouva se řídí , Anonymizováno, .

3. V důsledku nehody vznikla škoda na předmětném vozidle, kterou žalobkyně doložila fakturami: Faktura 20240001 ze 6. 2. 2024 na 289 190 Kč vč. DPH a Faktura 20240006 z 20. 5. 2024 na 210 744 Kč vč. DPH.Celkem tedy vznikla při předmětné dopravní nehodě škoda ve výši 499.934,- Kč.

4. Žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění u žalované předžalobní výzvou . Žalovaná však dopisem ze dne 26. 8.2025 (č. , Anonymizováno, ) pod názvem „Odmítnutí plnění“, plnění ve prospěch žalobkyně odmítla s odkazem na čl. 26 odst. 1 písm. p) VPP, tvrdíc, že řidič opustil místo nehody a znemožnil následné šetření.

5. Dne 6. 8. 2025 byla žalované zaslána předžalobní výzva s lhůtou plnění do 31. 8. 2025. Žalovaná6. uplatněnému nároku žalobkyně nevyhověla. Plnění ze strany žalované bylo odmítnuto s tím, že osoba, která řídila předmětné vozidlo, bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody nebo jinak znemožnila zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody či v zákonem stanovených případech neoznámila dopravní nehodu policii.

7. Žalobkyně dále uvádí, že nedošlo ke zranění ani usmrcení osoby, nevznikla hmotná škoda na jiném majetku ani zjevná škoda (laický pohled) nepřesahovala částku 100.000,- Kč. Policii je nutné volat jen v případech, které nebyly v tomto případě splněny.Žalobkyně dále uvádí, že řidič vozidla dopravní nehodu řádně fotograficky zaznamenal.Na dokumentaci je také vidět odpadlá RZ. Jelikož se jednalo o nehodu na dálnici, nebylo možno tady ani bezpečně nějak dlouhou dobu pobývat, neboť by byla ohrožena jednak bezpečnost samotného řidiče, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. Není tedy pravdou, že by řidič bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody či v zákonem stanovených případech neoznámil dopravní nehodu policii.

8. Řidič vozidla neporušil povinnost podle § 47 zákona č. 361/2000 Sb. Povinnost přivolat policii nastává pouze při škodě (na místě zjevně) převyšující nově 200.000 Kč nebo při škodě na majetku třetí osoby; žádná taková škoda nebyla na místě zřejmá, což žalovaná nijak nerozporuje. Dokumentace nehody – řidič pořídil fotodokumentaci, a tedy nezmařil zjištění příčin ani rozsahu škody. Fotografie byly pojišťovně postoupeny; žalovaná tak disponovala podklady pro šetření. Nebyla doložena škoda na svodidlech – tvrzení žalované je spekulativní, nebyl předložen protokol vlastníka komunikace ani Policie ČR. Povaha výluky je výjimkou z povinnosti plnit – je proto třeba ji vykládat restriktivně (srov. Rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 1722/2019). Pochybnosti svědčí pojistníkovi. Podle subsidiární aplikace § 2793 odst. 2 OZ i kdyby bylo shledáno porušení povinností, může pojistitel snížit plnění podle míry zavinění, nikoli jej zcela odmítnout, ledaže prokáže úmyslné či hrubě nedbalostní jednání, jež způsobilo pojistnou událost. To žalovaná netvrdí ani nedokládá. Zásada in dubio pro assicurato (pro pojištěného) – Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že nejasnosti či nedostatky v pojistných podmínkách jdou k tíži jejich zhotovitele, tj. pojistitele. Výluky proto musejí být vykládány restriktivně a v pochybnostech ve prospěch pojištěného (též lat. in dubio contra stipulatorem).

9. Žalované byl dne 27. 11. 2025 doručen platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 1, č.j. 30 C 264/2025-14, ze dne 25. 11. 2025, kterým bylo žalované uloženo zaplatit ve prospěch žalobce částku ve výši 499.934,- Kč a současně uhradit žalobci náhradu nákladů předmětného soudního řízení. Žalovaná proti předmětnému platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1, č.j. 30 C 264/2025-14, ze dne 25. 11. 2025 včas podala odpor, který včas odůvodnila tak, že nejprve činí nesporným, že dne 26.05.2020 sjednala jako pojistitel s žalobkyní jako pojistníkem pojistnou smlouvu č. , hodnota, .

10. Smluvní strany se v dané pojistné smlouvě výslovně dohodly, že se jejich pojistný smluvní vztah bude řídit mimo jiné i Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel , Anonymizováno, , s jejichž obsahem se pojistník seznámil při podpisu pojistné smlouvy, což jejím podpisem stvrdil.

11. Předmětem pojištění bylo motorové vozidlo tov. zn. , vozidlo, , registrační značky , SPZ, . Dne 04.11.2022 došlo ke škodní události na předmětu pojištění v souvislosti s provozem daného motorového vozila na pozemní komunikaci, když v rozhodnou dobu vzniku pojistné události řídil motorové vozidlo (dle tvrzení žalobkyně – Policie ČR nebyla k šetření dopravní nehody volána), resp. nezvládl řízení motorového vozidla, řidič pan , jméno FO, , nar. , datum, . Škodní událost na motorovém vozidle byla u žalované nahlášena dne 09.11.2022, přičemž škodní události bylo žalovanou přiděleno číslo , Anonymizováno, .

12. Žalovaná po prohlídce motorového vozidla a po realizaci šetření jí hlášené škodní události dospěla k ukončení likvidace dané škodní události se závěrem odmítnutí poskytnutí pojistného plnění z důvodu sjednaných výluk z pojistného plnění ve smyslu výše specifikované pojistné smlouvy. O skutečnosti výluky z pojistného plnění, tedy důvodech odmítnutí poskytnutí pojistného plnění, informovala žalovaná žalobkyni opakovaně písemně, a to jednak dne 29.03.2023 a dále (s podrobným vysvětlením) dne 26.08.2025.

13. Žalovaná nejprve vznáší námitku nedostatku věcné aktivní legitimace žalobkyně ve věci samé.

14. Žalobkyně dovozuje svůj žalobní nárok na pojistné plnění z titulu pojistné smlouvy č. , hodnota, , sjednané mezi žalobkyní jako „pojistníkem“ a žalovanou jako „pojistitelem“ dne 26.05.2020. Předmětná pojistná smlouva výslovně uvádí, že vlastníkem pojištěného/poškozeného motorového vozidla, tj. motorového vozidla tov. zn. , vozidlo, , registrační značky , SPZ, , je nikoli žalobkyně, ale obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (z OR vymazána dne , datum, ), jejíž majetek přešel s účinností k datu 01.01.2021 na obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . Pojistná smlouva ve svém článku 1 výslovně sjednává, že je pojistný vztah smluvních stran řídí mimo jiné i Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPPMV-R-12/2019 (dále jen VPP). Dle ust. čl. 30, odst. 1 VPP se sjednává, že nárok na pojistné plnění z pojištění motorového vozidla při vzniku pojistné události vzniká oprávněné osobě. Dle shodného smluvního ujednání je oprávněnou osobou vlastník pojištěného motorového vozidla. Žalobkyně jím podanou žalobou, obdobně ani při uplatnění nároku z předmětné pojistné smlouvy u žalované/pojistitele, žalované, resp. soudu neprokázal vlastnické právo k pojištěné věci – poškozenému motorovému vozidlu , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , k datu vzniku škodní události, tj. k datu 04.11.2022. Za této situace nemá žalovaná za prokázanou (resp. ani za tvrzenou) právní skutečnost v podobě vlastnictví k předmětu pojištění, kterážto primárně opravňuje pojištěného/vlastníka nárokovat pojistné plnění z dané pojistné smlouvy.

15. Bez ohledu na výše uvedené žalovaná s odkazem na ust. čl. 5, odst. 4 VPP sporuje důvodnost části žalobou uplatněného nároku na pojistné plnění v rozsahu 21% z žalované částky odpovídající sazbě DPH z účetních dokladů - faktur č. , hodnota, , ze dne 06.02.2024, na částku 289.190,- Kč vč. DPH a č. , hodnota, , ze dne 20.05.2024, na částku 210.744,- Kč vč. DPH. Dle předmětné ujednání VPP neposkytne žalovaná pojistné plnění odpovídající sazbě DPH, je-li oprávněnou osobou k čerpání pojistného plnění osoba oprávněná dle zvláštních právních předpisu k odpočtu DPH. Vlastník předmětu pojištění, stejně jako žalobce samotný jsou registrováni správcem daně jako subjekty oprávněné k odpočtu DPH. Žalobce pak konkrétně od data 13.05.2017, jak se podává z evidence správce daně (viz. ARES – automatický registr ekonomických subjektů). S ohledem na výše v tomto článku vyjádření citované ustanovení VPP je tak žaloba nedůvodná v rozsahu 86.765,40 Kč, tj. v částce odpovídající sazbě DPH z výše popsaných (a žalobkyní dokládaných daňových dokladů – faktur za opravu předmětného motorového vozidla).

16. Dále žalovaná s odkazem na ust. čl. 4, odst. 4.2 pojistné smlouvy sporuje důvodnost části žalobou uplatněného nároku na pojistné plnění v rozsahu dalších 5% z žalobou tvrzeného nároku na pojistné plnění odpovídající náhradě škody na poškozeném vozidle, resp. nákladu, jež dle tvrzení žalobkyně musela vynaložit na opravu poškozeného vozidla bez přihlédnutí k nedůvodně nárokovanému DPH, tj. 5% z částky 174.169,- Kč dle fa. č. , hodnota, a z částky 239.000,- Kč dle fa. č. , hodnota, . Žaloba je tak s ohledem na rozsah sjednané spoluúčasti v rozsahu 5% bez ohledu na další obranná tvrzení žalované nedůvodná v další rozsahu žádané plnění ve výši 20.658,50 Kč.

17. Žalovaná s odkazem na sjednanou výluku z pojistného dle ust. čl. 29, odst. 1, písm. p) VPP namítá, že není povinna poskytnout pojistné plnění ani oprávněné osobě/vlastníkovi, pokud nastane některá z předjímaných právních skutečností, jimiž se dle předmětného výlukového ujednání rozumí (i) řízení vozidla osobou, která bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody nebo (ii) jinak znemožnila zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody či (iii) v zákonem stanovených případech neoznámila dopravní nehodu policii.

18. V daném případě řidič poškozeného motorového vozidla pan , jméno FO, po vzniku škody na motorovém vozidlu, se kterým dne 04.11.2022 po nezvládnutí jízdy na pozemní komunikaci havaroval nabouráním do svodidel, opustil místo dopravní nehody bez zřetel hodného důvodu. Tvrzení v tom smyslu, že nechal vozidlo odstavené na okraji vozovky a volal svého kamaráda, aby mu zajistil odtah vozidla, čímž se chtěl co nejrychleji dostat z pozemní komunikace je tvrzením poněkud nelogickým a zjevně zavádějícím. Pokud chtěl řidič vozidla, o kterém v čestném prohlášení tvrdí, že bylo pojízdné, zajistit sjízdnost pozemní komunikace a z této co nejrychleji bezpečně za snížené viditelnosti (podle doložených fotek ve tmě, tedy v nočních hodinách) zajistit odtah vozidla, pak se jeví jako zcela přirozené kontaktovat Policii ČR a asistenční službu (navíc za situace dle pojistné smlouvy sjednaných asistenčních služeb odtahu ze strany pojišťovny), nikoli však kamaráda s odtahem. Navíc, proč sjednávat odtah vozidla, když toto mělo být dle popisu nehodového děje čestně prohlášeného řidičem , jméno FO, pojízdné, nikoli nepojízdné, a tedy odtah vyžadující! Pokud řidič , jméno FO, havaroval s pojištěným vozidlem, měl jako třetí osoba nikoli vlastník vozidla a pojištěný zákonnou povinnost přivolat k šetření dopravní nehody Policii ČR, neboť svým jednáním způsobil škodu na majetku vlastníka motorového vozidla – tedy třetí osoby (a je nerozhodné, zda vlastníkem byl v době vzniku škodní události , právnická osoba, ., nebo žalobkyně) k tomuto shodně závěry rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 36 Co 242/2025, ze dne 04.09.2025 a bezesporu též na svodidlech do kterých narazil, tedy na majetku vlastníka pozemní komunikace, tj. České republiky ve správě , právnická osoba, ). Řidič vozidla, stejně jako žalobce netvrdil žádné okolnosti zvláštního zřetelu hodné, pro které by bylo důvodné opuštění místa jím způsobené dopravní nehody, např. zranění vyžadující převoz RZS, asistence osobě vyžadující převoz do zdravotnického ošetření, ztráta vědomí, prokázaný šokový stav apod. Tím, že došlo k opuštění místa vzniku dopravní nehody, došlo též k naplnění dalšího ze sjednaných důvodů pro výluku z pojistného plnění, tedy že řidič vozidla bezprostředně po dopravní nehodě znemožnil zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Nepodrobil se zkoušce na požití alkoholu před jízdou nebo během ní, stejně jako omamných a psychotropních látek vylučujících způsobilost řízení motorových vozidel. Technický stav vozidla v době vzniku dopravní nehody, zjištění skutečného řidiče motorového vozidla účastného na DN apod. Porušení této zákonné povinnosti řidičem poškozeného/pojištěného motorového vozidla je o to více podstatné za situace, kdy z hlášenky škodní události ze dne 09.11.2022 se podává zcela odlišný průběh nehodového děje oproti nehodovému ději tak, jak je popisován v písemné prohlášení ze dne 05.12.2022. Je zde zjevná nesrovnalost jak směru jízdy poškozeného vozidla, tak i místa vzniku tvrzené dopravní nehody. V hlášení škodní události je uvedeno, že „Pršelo a do levotočivé zatáčky se mě vozidlo přetočilo“. K místu je uvedeno – na dálnici , Anonymizováno, směr od , adresa, na , adresa, cca 24,7 km. V popisu nehodového děje předkládanému řidičem vozidla je uvedeno „Při cestě po dálnici , Anonymizováno, , adresa, (tedy opačný směr jízdy) cca 1 km od sjezdu č. 24 …). V daném tvrzeném úseku je však pravotočivá zatáčka nikoli levotočivá. Z hlášení škodní události ze dne 09.11.2022 a i z žalobkyní doložené fotodokumentace je zcela zřejmé, že již na místě vzniku DN vozidlo vykazovalo taková poškození, při kterých nelze pokračovat v jízdě, jelikož vozidlo nesplňuje podmínky provozu (chybějící světlomet, proražený chladič vozidla, chybějící přední maska vozidla, ostré hrany na vozidle v důsledku škodní události). Dle pořízené fotodokumentace z místa dopravní nehody (za tmy), jakož i při prohlídce poškození je rovněž zcela zřejmé, že vozidlo vykazuje takové poškození, že rozsah škody na vozidle bez pochyby i laickým zhodnocením převyšuje (v době vzniku DN) stanovený zákonný limit rozsahu škody 100.000,- Kč, který byl uváděn v ust. § 47, zákona 361/2000 Sb., jako limit nutný pro oznámení DN Policii ČR. Navíc je zcela zřejmé, že vozidlo není schopné dalšího provozu z místa nehody, což ostatně potvrdila i žalobkyně, resp. řidič poškozeného motorového vozidla tím, že zajistil odtah vozidla kamarádem – vozidlo tedy nebylo schopno dalšího provozu po vlastní ose. Řidič vozidla tak mimo jiné postupoval v rozporu s ust. § 47 (zejména pak) odst. 4, písm. a) – c), odst. 5, písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, účinného k datu 04.11.2022. S ohledem na shora popsané byla/je žalovaná oprávněna odmítnout pojistné plnění ve smyslu sjednaných (výše uvedených) výluk dle VPP, resp. pojistné smlouvy, což také učinila.

19. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy : Pojistnou smlouvou č. , hodnota, vč. pojistnými podmínkami , Anonymizováno, (dále VPP) , Hlášenkou škodní události ze dne 09.11.2022 , popisem nehodového děje ze dne 05.12.2022 , fotografiemi rozsahu škody na motorovém vozidle, Fakturami č. , hodnota, ze dne 06.02.2024 a č. , hodnota, ze dne 20.05.2024 , předžalobní výzva k plnění ze 6.8.2025 , písemným vyrozumění žalované žalobkyni ze dne 26.08.2025 , z nichž zjistil, že k předmětnému vozidlu bylo mmj. sjednáno havarijní pojištění na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, u žalované. Smlouva se řídí , Anonymizováno, dne 4. 11. 2022 došlo k dopravní nehodě končící nárazem čelní části vozidla do svodidel , přičemž oprava poškození na vozidle podle faktury č. , hodnota, ze 6. 2. 2024 zní na 289 190 Kč vč. DPH a faktura č. , hodnota, z 20. 5. 2024 na částku 210 744 Kč vč. DPH, celkem na částku ve výši 499.934,- Kč. Pojistná událost byla žalované ohlášena po pěti dnech ( 9.11.2022) a byl odlišně vylíčen řidičem , jméno FO, , osobou odlišnou od vlastníka a provozovatele vozidla , nehodový děj. Podle fotografií pořízených žalobkyní bylo vozidlo značně poškozeno : chyběl světlomet, proražený chladič vozidla, chybějící přední maska vozidla a značné deformace. Dne 6. 8. 2025 byla žalované zaslána předžalobní výzva s lhůtou plnění do 31. 8. 2025. Žalovaná uplatněnému nároku žalobkyně nevyhověla. Plnění ze strany žalované bylo odmítnuto s tím, že osoba, která řídila předmětné vozidlo, bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody nebo jinak znemožnila zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody či v zákonem stanovených případech neoznámila dopravní nehodu policii.

20. Soud vzal za prokázaný tento skutkový děj : k předmětnému vozidlu bylo mmj. sjednáno havarijní pojištění na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, u žalované. Smlouva se řídí , Anonymizováno, (VPP). Dne 4. 11. 2022 došlo k dopravní nehodě vozidla , vozidlo, , RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , jehož provozovatelem je žalobkyně, vlastníkem je leasingová společnost. V důsledku nehody vznikla škoda na předmětném vozidle, kterou žalobkyně doložila fakturami: faktura , Anonymizováno, ze 6. 2. 2024 zní na částku 289 190 Kč vč. DPH a faktura , Anonymizováno, z 20. 5. 2024 zní na částku 210 744 Kč vč. DPH. Celkem vznikla při předmětné dopravní nehodě škoda ve výši 499 934 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění u žalované naposledy dne 6. 8. 2025 , kdy byla žalobkyní žalované zaslána předžalobní výzva s lhůtou plnění do 31. 8. 2025. Žalovaná dopisem ze dne 26. 8. 2025 pod názvem „Odmítnutí plnění“ plnění ve prospěch žalobkyně odmítla s odkazem na čl. 26 odst. 1 písm. p) VPP, tvrdíc, že řidič opustil místo nehody a znemožnil následné šetření.V hlášence škodní události ze dne 09.11.2022 je vylíčen zcela odlišný průběh nehodového děje oproti nehodovému ději tak, jak je následně uveden v písemné prohlášení ze dne 05.12.2022. Hrubý rozpor se jeví nejen o uvedení směru jízdy poškozeného vozidla, ale i místa vzniku tvrzené dopravní nehody. V hlášení škodní události je uvedeno, že „Pršelo a do levotočivé zatáčky se mě vozidlo přetočilo“. K místu je uvedeno – na dálnici , Anonymizováno, směr od , adresa, na , adresa, cca 24,7 km. V popisu nehodového děje předkládanému řidičem vozidla je uvedeno „Při cestě po dálnici , Anonymizováno, , adresa, (tedy opačný směr jízdy) cca 1 km od sjezdu č. 24 …). Podle hlášení škodní události ze dne 09.11.2022 a z fotodokumentace je zřejmé, že na místě vzniku nehody vozidlo vykazovalo taková poškození, při kterých nelze pokračovat v jízdě, jelikož vozidlo nesplňuje podmínky provozu (chybějící světlomet, proražený chladič vozidla, chybějící přední maska vozidla ) a že škoda na vozidle zjevně přesahuje 100 000 Kč, jak ostatně i sama žalobkyně prokazuje fakturami za jeho opravu. Vozidlo řídil , jméno FO, , který si všiml , že po nehodě bylo poškození vozidla mírné z důvodu nefunkčního levého světlometu . Vozidlo bylo pojízdné a přes jeho subjektivní vyhodnocení poškození vozidla jako mírného přesto volal kamarádovi, aby mu pomohl s odtahem vozidla. Navíc řidič uvedl, že přední částí vozidla narazil do svodidel.

21. Dále soud zjistil z výpisu , Anonymizováno, . evidence motorových vozidel , že ke dni 28.1.2026 byla jako vlastník registrována společnost , právnická osoba, ., žalobkyně je vedena jako jeho provozovatel.

22. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

23. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

24. Podle § 2770 o. z. oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

25. Podle § 2762 odst. 2, 3 o. z. pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.

26. Podle § 2766 o. z. osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

27. Podle § 2767 odst. 1 věta prvá o. z. uzavře-li pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal.

28. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

29. Podle § 2770 o. z. oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, což je na místě srovnat s ujednáním s leasingovou společností, kde je uvedeno: „klient je příjemcem pojistného plnění“.

30. Oprávněná osoba je jediným subjektem, který je aktivně legitimován uplatnit právo na pojistné plnění. Poskytuje-li pojistitel na základě smluvního ujednání s oprávněnou osobou (vinkulace pojistného plnění) nebo dispozice oprávněné osoby pojistné plnění jiné osobě, jde o pouhou změnu místa plnění. Typicky je takto plněno věřiteli oprávněné osoby nebo poškozenému z pojištění odpovědnosti bez přímého práva na pojistné plnění. (RŮŽIČKA, Hynek. § 2770 [Oprávněná osoba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024).

31. Obsahem vinkulace je závazek neposkytnout pojistné plnění oprávněné osobě bez svolení vinkulačního věřitele, jíž odpovídá povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění k rukám oprávněné osoby pouze se souhlasem vinkulačního věřitele. Vinkulační věřitel může jen vyžadovat, aby bez jeho souhlasu nebylo plněno oprávněné osobě. Vázání poskytnutí pojistného plnění na splnění určité podmínky na základě dohody mezi věřitelem a oprávněnou osobou z pojistné smlouvy či pojistníkem může ve velké většině případů existovat jako určitý souhlas vinkulačního (obligačního či věcněprávního) věřitele. Dojde-li ke vzniku pojistné události, poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění, pokud k tomu dá souhlas vinkulační věřitel – tzv. devinkulace. Vinkulační věřitel zpravidla souhlas k poskytnutí pojistného plnění udělí, pokud je jeho dluh řádně a včas plněn, resp. jistota dostatečně zajištěna, čímž tímto vinkulace plní svůj účel.

32. Dle ust. čl. 30, odst. 1 VPP nárok na pojistné plnění z pojištění motorového vozidla při vzniku pojistné události vzniká oprávněné osobě. Dle shodného smluvního ujednání je oprávněnou osobou vlastník pojištěného motorového vozidla. Žalobkyně neprokázala vlastnické právo k pojištěné věci – poškozenému motorovému vozidlu , vozidlo, , RZ: , SPZ, , k datu vzniku škodní události, tj. k datu 04.11.2022, žalobkyně není k podání této žaloby věcně legitimována.

33. Bez ohledu na výše uvedené není žaloba důvodná pro existenci výluky z pojištění.

34. Podle § 47 odst. 2 písm. c, d) zákona č. 361/2000 Sb. ve znění účinném k datu dopravní nehody řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody a spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

35. Podle § 47 odst. 3 písm. b, e) zákona č. 361/2000 Sb. jsou účastníci dopravní nehody povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii, a neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo.

36. Podle § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

37. Podle § 47 odst. 5 písm. a, b) zákona č. 361/2000 Sb. povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle či dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace.

38. Shora citovaný zákon č. 361/2000 Sb. vychází ze zásady, že vznik dopravní nehody nemusí její účastníci policii hlásit, pokud způsobená hmotná škoda na zúčastněných vozidlech, přepravovaných a jiných věcech nedosahuje stanoveného limitu. Ohlašovací povinnost však platí bez ohledu na výši škody, byla-li způsobena na majetku třetí osoby (dům, stožár veřejného osvětlení, stromoví, plot apod.) nebo nedohodnou-li se účastníci nehody na míře účasti na zavinění způsobené škody. (…) Ohlásit nehodu vždy musí i řidič poškozeného vozidla v majetku třetích osob, tedy u vozidel užívaných na leasing, firemní vozidla, půjčená vozidla apod. (srov. komentář k Zákonu o provozu na pozemních komunikacích, 2. vydání, 2011, s. 118-121, autoři Kovalčíková, Štandera).

39. V posuzovaném případě však řidič vozidla, které bylo v majetku třetí osoby, zákonem stanoveným povinnostem nedostál, neboť po nehodě a následném nárazu do svodidla vznik nehody policii neoznámil .

40. V daném případě nemohl mít ani laik pochybnosti také o tom, že škoda na vozidle v době nehody nepřesahovala 100 000 Kč, jak je zřejmé z „laického“ posouzení fotografií pojištěného vozidla, které žalovaná navrhla k důkazu , při nehodě bylo vozidlo značně poškozeno. To samo o sobě znevěrohodňuje žalobkyní popsaný průběh nehodového děje, přičemž soud si (stejně jako žalovaná) klade otázku, zda řidič nebyl v době nehody ve vozidle pod vlivem návykové látky , pakliže žalobkyní označená osoba skutečně poškozený vůz řídila.. Soud nevyužil možnost ověřit si věrohodnost žalobního popisu nehodového děje prostřednictvím výslechu řidiče vozidla, spokojil se pouze s „laickým“ hodnocením fotografií založených ve spise, když ostatně sama žalobkyně nárokuje v tomto řízení plnění z titulu škody na vozidle v půlmilionové částce, tedy částce pětinásobné oproti zákonnému limitu . Zjevně viditelné deformace přední části vozidla samy o sobě popírají, že čelním nárazem vozidla zůstala dálniční svodidla nepoškozena. Fotografie s pomačkanou SPZ u nepoškozených svodidel , pakliže je nepořídila policie bezprostředně po nehodě samy o sobě nejsou schopny prokázat, že tak zdeformovaná část přední části vozidla po nárazu do svodidla ponechala svodidlo bez poškození .

41. Řidič poškozeného vozidla porušil ustanovení § 47 zákona č. 361/2000 Sb., a to minimálně ustanovení § 47 odst. 5, fakticky ale rovněž také ustanovení § 47 odst. 3 a 4 tohoto zákona.

42. Posuzovaná smlouva o sdruženém pojištění předmětného vozidla se řídila nejen samotným smluvním ujednáním, ale také smluvními podmínkami, které byly její nedílnou součástí.

43. V oddílu II ., článku 29 odst. 1 písm. p) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP bylo sjednáno, že pojišťovna neposkytne pojistné plnění v případě řízení vozidla osobou, která bez zřetele hodného důvodu opustila místo dopravní nehody nebo jinak znemožnila zjištění skutečné příčiny jejího vzniku či v zákonem stanovených případech neoznámila nehodu policii.

44. Výše uvedená sjednaná výluka z pojištění odpovídá právě té situaci, k níž v příčinné souvislosti s nehodovým dějem došlo a tím je vyloučena povinnost žalované poskytnout pojistné plnění.

45. Z výše uvedených důvodů soud žalobu ve výroku I. zamítl.

46. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované , jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 030 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 499 934 Kč sestávající z částky 10 300 Kč za každý ze čtyř úkonů ( převzetí zastoupení, odpor, vyjádření k žalobě, účast na jednání) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 000 Kč ve výši 9 030 Kč.