30 C 284/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem , aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě tvrdí, že v pozici věřitele uzavřel s žalovaným v pozici dlužníka dne 22.5.2019 smlouvu o půjčce ve výši 100.000,- Kč (dále jen "Smlouva"). Žalobce poskytl žalovanému smluvenou půjčku dle Smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal uhradit půjčku v pravidelných splátkách s tím, že k 31.1.2020 měla být půjčka vrácena zcela. Pro případ pozdního splacení byl ve Smlouvě sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 15% p.a. Žalovaný z půjčky ničeho nevrátil a na opakované výzvy žalobce k úhradě reagoval vždy přísliby brzkého zaplacení. Existenci dluhu uznal i v chatové/SMS komunikaci.Žalobce vyzval dlužníka naposledy k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 19.12.2023, ve které alternativně navrhl žalovanému i nový splátkový kalendář.Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval.

2. Žalovanému byla žaloba a předvolání doručeno ( soud žalovaného obesílal poštou na čtyři dohledatelné adresy žalovaného) fikcí. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud zjistil ze Smlouvy o půjčce, že dne 22.5.2019 uzavřeli účastníci smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúročnou peněžitou půjčku ve výši 100 000 Kč zasláním na účet ve smlouvě uvedeném. Žalovaný se zavázal tuto částku vracet žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 12 500 Kč tak, aby ke dni 31.1.2020 byla půjčka vrácena v plné výši , v případě prodlení s měsíční splátkou bude nezaplacený zůstatek úročen 15 % p.a. pod pohrůžkou splatnosti částky okamžitě.

4. Dále soud zjistil z chatové komunikace a z komunikace SMS účastníků, že žalovaný uznal dluh ze Smlouvy o půjčce , sliboval jeho vrácení.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 19.12.2023 a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobce písemně dne 19.12.2023 vyzval žalovaného k vrácení předmětu půjčky, ev. i po dohodě splátkami, k nimž je žalobce ochoten se žalovaným dohodnout nový splátkový kalendář . Téhož dne byla tato výzva doporučeně odeslána na adresu žalovaného v , adresa, poštou.

6. Dále soud zjistil z Potvrzení , Anonymizováno, , že z účtu žalobce dne 24.5.2019 byla převedena částka 100 000 Kč na účet číslo , č. účtu, , když , Anonymizováno, . na dotaz soudu sdělila, že majitelem tohoto účtu je , jméno FO, , jedná se o běžný účet.

7. Soud tak vzal za prokázané, že žalobce poskytl částku 100 000 Kč v květnu 2019 na běžný účet u , Anonymizováno, , jehož majitelem je , jméno FO, dle Smlouvy o půjčce , kterou se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách tak, že ke dni 31.1.2020 by měla být půjčka zcela vrácena . Pro případ pozdního zaplacení byť jedné splátky byl ve Smlouvě sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 15% p.a. z nezaplacené jistiny. Žalovaný z půjčky ničeho nevrátil a na opakované výzvy žalobce k úhradě reagoval přísliby brzkého zaplacení, existenci dluhu uznal v chatové/SMS komunikaci účastníků. Žalobce marně vyzval žalovaného dlužníka naposledy k zaplacení dluhu písemnou předžalobní výzvou ze dne 19.12.2023.

8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. V dané věci však žalobce nepřenechal finanční částku ve výši 100 000 Kč žalobci , ale jiné osobě, přičemž ve Smlouvě o půjčce není uvedeno, že účet číslo , č. účtu, je platebním místem.

10. Smlouva o výpůjčce má reálnou (nikoliv jen konsensuální) povahu; vznik právního vztahu z výpůjčky předpokládá nejen smluvní ujednání stran, ale i skutečné odevzdání (slovy zákona „přenechání“) předmětu půjčky (předání peněz nebo bezhotovostní převod smluvené částky). Jinak řečeno, ke smlouvě o výpůjčce nedochází (a právní vztah z půjčky nevzniká) jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu výpůjčky dlužníkovi.

11. Při peněžité „ půjčce “ věřitel ze smlouvy o zápůjčce splní svůj závazek přenechat dlužníku peníze ve smyslu § 2390 o.z. nejen jejich předáním dlužníkovi v hotovosti, ale i formou bezhotovostního platebního styku, tj. bezhotovostním převodem na účet dlužníka, popř. podle dohody smluvních stran na dlužníkem označený účet třetí osoby, k němuž má dlužník dispoziční oprávnění. Protože taková skutečnost po provedeném dokazování nebyla zjištěna, má soud za to, že předmětná jistina se do dispozice žalovaného nedostala.

12. Žalovaný tak není povinen žalobci jistinu, tj. půjčenou částku ve výši 100 000 Kč , vrátit.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. K datu 31.1.2020 , tj. v den, do kterého měla být částka zcela splacena , byl zákonný úrok ve výši 10 %, proto soud nad rámec výše uvedeného konstatuje , že požadovaný úrok nad 10 % (tj. dalších 5 %) je nemravný , takto ujednaná výše úroku z prodlení je v rozporu s § 8 o.z. Sjednaná výše úroků z prodlení v patnáctiprocentní výši p.a. je zcela zjevně nepřiměřená, neodpovídá výši, která je ve společnosti vnímána jako adekvátní, zakládá tak nerovnost v právech a povinnostech účastníků a odporuje funkcím tohoto institutu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že by přiznal žalovanému , jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce. Takové náklady však žalovanému nevznikly a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.