30 C 301/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 22 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 470 Kč od 8. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 724 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce v žalobě, která byla doručena zdejšímu soudu dne 8.9.2021, jíž se domáhá zaplacení jistiny ve výši 22 470 Kč se zákonným úrokem ode dne podání žaloby, tvrdí, že mezi žalobcem coby zákazníkem a žalovanou coby cestovní kanceláří byla dne 13.1.2020 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl zejména závazek žalované poskytnout zájezd do [právnická osoba] [anonymizováno] v destinaci [země], [anonymizováno], [ulice] si v termínu od 21.07.2020 do 31.07.2020, a závazek žalobce uhradit cenu zájezdu v celkové výši 59.050 Kč (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy jsou dále Všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VSP“) a s ohledem na znění odst. [číslo] VSP rovněž i Všeobecné informace (dále jen„ VI“). S těmito dokumenty byl žalobce před uzavřením smlouvy obeznámen, jak vyplývá ze zápatí smlouvy.

2. Tuto smlouvu dne 25.3.2020 žalobce zrušil,, neboť nebylo možné vycestovat na sjednaný zájezd v dohodnutém termínu a na smluvené místo, a to z důvodu trvání pandemie onemocnění COVID-19 a vyhlášení nouzového stavu.Byl ochoten zaplatit sjednanou výši odstupného.

3. Žalobce při ústním jednání soudu upřesnil, že jeho manželkaMarcela [příjmení] byla též v roce 2020 osobou starší 65 let,, stejně jako žalobce, a měla obavy s ohledem na svůj věk kvůli epidemické situaci a vyhlášeném nouzovém stavu vycestovat.Žalovaná však žalobce odkazovala s jeho nárokem na cestovní agenturu, ačkoli smlouvu uzavřel přímo v její kamenné pobočce v [obec a číslo] a jeho telefonické urgence neakceptovala.

4. Žalobce následně akceptoval nabídku žalované a přijal poukaz (voucher [anonymizováno]) [číslo] na nový, avšak blíže nespecifikovaný zájezd v ceně poukazu 22 470 Kč. Do dnešního dne poskytnutou zálohu nedostal zpět, což je více jak dva roky ode dne zrušení původní smlouvy a devět měsíců ode dne výzvy k vrácení peněz odeslané do datové schránky žalované dne 28.6.2021, právním zástupcem.

5. Je tedy patrné, že žalovaná po tuto dobu, nejméně tedy 9 měsíců užívala peníze žalobce bezúročně a ve svůj prospěch. Žalobce tedy žádný zájezd neuskutečnil. Podle informace k zájezdu a směrnice rady, zákazník může od smlouvy odstoupit bez zaplacení odstupného (storno poplatku) a získat zpět veškeré platby, pokud došlo k výrazné změně jakéhokoliv zásadního prvku zájezdu. V našem případu můžeme tedy hovořit např., že došlo ke změně termínu zájezdu. Tento původní termín se tedy nemohl uskutečnit, a to nikoliv vinou žalobce. Dále podle této informace a směrnice může zákazník před zahájením poskytování zájezdu odstoupit, pokud zaplatí přiměřené a zdůvodněné odstupné – storno poplatek. Žalobce byl srozuměn, že přiměřené odstupné uhradí.

6. Pak tedy podle těchto podmínek byl žalobce ochoten hradit odstupné, které činí podle [číslo], těchto podmínek částku 1500 Kč za každého cestujícího uvedeného ve smlouvě. Protože jde o tři osoby, byl ochoten žalované„ ponechat“ celkem 4 500 Kč. Žalobce odstoupil od předmětné smlouvy dne 25.3.2020 a na zájezd se mělo odjíždět 21.7.2020, tato rozhodná doba činí tedy cca 120 dní resp. více jak 60 dní před uskutečněním zájezdu (jak uvádí tento odstavec). Je názoru, že je to maximální výše odstupného, kterou by měl uhradit po započtení úroků za dobu, kdy žalovaná užívala bezplatně předmětnou částku uhrazenou žalovaným. Žalovaná na výzvu žalobce, ani na výzvu právního zástupce ze dne 28.6.2021, patřičně nereagovala, neboť odstupné nevyčíslila a peníze dodnes nevrátila.

7. Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznává, a žádá její zamítnutí v plném rozsahu.

8. Nečiní sporným, že mezi žalobcem coby zákazníkem a žalovanou coby cestovní kanceláří byla dne 13.1.2020 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl zejména závazek žalované poskytnout zájezd do [právnická osoba] [anonymizováno] v destinaci [země], [anonymizováno], [ulice] si v termínu od 21.07.2020 do 31.07.2020, a závazek žalobce uhradit cenu zájezdu v celkové výši 59.050 Kč Součástí smlouvy jsou dále Všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VSP“) a s ohledem na znění odst. [číslo] VSP rovněž i Všeobecné informace a že s těmito dokumenty byl žalobce před uzavřením Smlouvy obeznámen, jak vyplývá ze zápatí smlouvy.

9. Žalobce zřejmě v důsledku subjektivního hodnocení mediálních prohlášení ve smyslu„ hranice mohou být uzavřené i dva roky“ odstoupil v souladu s ust. § 2533 odst. 1 OZ od smlouvy s tím, že mu vznikla povinnost k úhradě odstupného dle [číslo] VSP v návaznosti na ust. § 2533 odst. 1 OZ, když kvantifikace nároku žalované na odstupné zohledňovala jak dobu mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu, tak i očekávané úspory nákladů a příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu, když zejména s ohledem na téměř hysterické vyznění některých mediálních výroků o zákazu cestování v trvání několika roků reálně neexistovala možnost přeprodeje zájezdů v situaci, kdy prakticky všechny služby na letní sezonu 2020 byly hrazeny s ohledem na tržní situaci předem. Přestože žalovaná poukazovala na nezákonnost omezení základních práv a svobod ve vztahu k „ zákazu“ vycestování z České republiky, řada klientů považovala subjektivně výroky o zákazu cestování za relevantní.

10. Žalovaná vytvořila řešení tzv. [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), když v případech odstoupení dle ust. § 2533 odst. 1 o.z. nabízela jako alternativu k započtení svého nároku na odstupné dle ust. § 2536a o.z. řešení [anonymizováno] Podstata řešení [anonymizováno] spočívala v nabídce převedení nároku žalované na odstupné na nominální hodnotu tzv. Poukazu [anonymizováno], který mohli zákazníci využít k úhradě ceny nového zájezdu v předem definovaném období (aktuálně do 31.10.2022) tak, aby mohli sami rozhodnout, zda jsou pro ně podmínky cestování subjektivně komfortní. Vedle dalších výhod, jako byla možnost změnit účastníky nového zájezdu, destinaci, hotel, úroveň služeb atd., byla dle hodnocení zákazníků klíčovou výhodou Poukazu [anonymizováno] skutečnost, že nepřišli o hodnotu odstupného, ale mohli ji využít za předem stanovených podmínek na úhradu nového zájezdu. Součástí podmínek pro vydání Poukazu [anonymizováno] byl závazek žalované, že pokud dojde k čerpání všech služeb dle smlouvy o novém zájezdu a případného dalšího zájezdu s tím, že na úhradu služeb byla vyčerpána celá nominální hodnota Poukazu [anonymizováno], pak žalovaná promine zákazníkovi povinnost k úhradě odstupného dle původní smlouvy zrušené dle ust. § 2533 odst.1 o.z.. Žalovaná prohlásila, že v takovém případě dojde k zániku nároku žalované na odstupné bez dalšího ke dni následujícímu po návratu cestujících dle nové smlouvy o zájezdu, na který došlo k vyčerpání celé nominální hodnoty Poukazu [anonymizováno], do České republiky. Tedy namísto zákonného inkasa prostředků klientů z titulu odstupného, tak jak učinila většina trhu, žalovaná umožnila zákazníkům převedení hodnoty odstupného na hodnotu Poukazu [anonymizováno], který mohou klienti využít v plné výši k úhradě ceny nového zájezdu. To byl i případ žalobce, který na základě nabídky žalované obsahující možnosti: trvám na zrušení své dovolené s odstupným; nechci měnit existující smlouvu; poukaz na nový zájezd se zachováním hodnoty odstupného; po odstoupení od smlouvy dle ust. § 2533 odst.1 o.z. požádal dne 22.4.2020 žalobce o vystavení Poukazu [anonymizováno] Poukaz na zájezd tak byl vystaven dle dohody uzavřené mezi žalovanou a žalobcem, a to na základě svobodně a dobrovolně projevené vůle žalobce po akceptování podmínek vydání Poukazu [anonymizováno], které obsahovaly podmíněný závazek žalované k prominutí povinnosti žalobce k úhradě odstupného dle Smlouvy. Žalobce tedy dne 22.4.2020 obdržel Poukaz [anonymizováno] v hodnotě 22.470 Kč (Jak je shora uvedeno, žalovaná v emailu ze dne 5.4.2020 shrnula tři v dané situaci jediná reálně možná východiska a bylo pouze na žalobci, jakou z možností zvolí. Žalobce sám učinil rozhodnutí, kterým akceptoval Podmínky vydání poukazu a požádal o vystavení Poukazu. Na základě dostupných informací se žalobce sám zcela svobodně rozhodl pro požádání o vystavení Poukazu, a proto je nutné postupovat v souladu s Podmínkami, které akceptoval.Žalovaná pak zdůrazňuje, že platnost poukazu byla prodloužena do 31.10.2022, jak vyplývá i žaloby.

11. Soud zjistil ze Smlouvy o zájezdu [číslo] z výpisu z účtu vedeném u ČSOB pro [jméno] [příjmení], že mezi žalobcem coby zákazníkem a žalovanou coby cestovní kanceláří byla dne 13.1.2020 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl zejména závazek žalované poskytnout zájezd do [právnická osoba] [anonymizováno] v destinaci [země], [anonymizována dvě slova] v termínu od 21.07.2020 do 31.07.2020, a závazek žalobce uhradit cenu zájezdu v celkové výši 59.050 Kč (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy jsou dále Všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VSP“) a s ohledem na znění odst. [číslo] VSP rovněž i Všeobecné informace (dále jen„ VI“). S těmito dokumenty byl žalobce před uzavřením Smlouvy obeznámen, jak vyplývá ze zápatí smlouvy. Dne 16.1.2020 byla na účet žalované z účtu manželky žalobce poukázaná částka 5 970 Kč a dne 1.2.2020 další částka 16 500 Kč na cenu zájezdu ze smlouvy mezi účastníky. Z e mailu žalobce žalované ze dne 25.3.2020 soud zjistil, že žalobce žalované sdělil, že žádá„ o storno“ předmětného zájezdu a vrácení zaplacené zálohy na účet (jež v emailu označil) z důvodu aktuální situace s COVIDem. Dne 30.3.2020 e mailem žalovaná (e mail žalované žalobce ze dne 30.3.2020) reagovala na odstoupení od smlouvy tak, že požádala žalobce o trpělivost a současně mu zaslala nabídku na přijetí poukazu – voucheru [anonymizováno], který následně žalobce (dle nesporných tvrzení účastníků) pod [číslo] na budoucí blíže nespecifikovaný zájezd v ceně poukazu 22 470 Kč přijal, v příloze e mailu od žalované žalobci ze dne 22.4.2020. K tomuto voucheru zaslala žalovaná žalobci [příjmení] vydání poukazu na zájezd, kde deklarovala v bodě 5., že pokud zákazník odstoupí od smlouvy o Novém zájezdu anebo Dalšího zájezdu, bude odstupné započteno přednostně na pohledávku zákazníka na vrácení části ceny [ulice] či Dalšího zájezdu uhrazené v penězích. Z dopisu právního zástupce žalobce žalované ze dne 28.6.2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal žalované kvalifikovanou předžalobní výzvu k zaplacení částky ve výši zažalované jistiny z titulu předmětné smlouvy a voucheru.

12. Po provedeném dokazování v rozsahu výše uvedeném vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem coby zákazníkem a žalovanou coby cestovní kanceláří byla dne 13.1.2020 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo] jejímž předmětem byl zejména závazek žalované poskytnout zájezd do [právnická osoba] [anonymizováno] v destinaci [země], [anonymizována dvě slova] v termínu od 21.07.2020 do 31.07.2020, a závazek žalobce uhradit cenu zájezdu v celkové výši 59 050 Kč Součástí smlouvy byly dále Všeobecné smluvní podmínky a s ohledem na znění odst. [číslo] VSP rovněž i Všeobecné informace. S těmito dokumenty byl žalobce před uzavřením Smlouvy obeznámen, jak vyplývá ze zápatí smlouvy. Dne 16.1.2020 byla na účet žalované z účtu manželky žalobce poukázaná částka 5 970 Kč a dne 12.2.2020 dalších 16 500 Kč na cenu zájezdu ze smlouvy mezi účastníky, celkem ve výši 22 470 Kč. Tuto smlouvu dne 25.3.2020 žalobce zrušil, neboť měl obavu, že nebude možné vycestovat na sjednaný zájezd v dohodnutém termínu a na smluvené místo, a to z důvodu trvání pandemie onemocnění COVID-19. Žalobce následně akceptoval nabídku žalované a přijal poukaz (voucher [anonymizováno]) [číslo] na nový, avšak blíže nespecifikovaný zájezd v ceně poukazu 22 470 Kč. Do dne vyhlášení rozsudku žalobce od žalované poskytnutou zálohu nedostal zpět, ani nečerpal zájezd v této hodnotě či touto částkou zčásti pokrytou, ač vyzval žalovanou k vrácení peněz předžalobní výzvou odeslanou do datové schránky žalované dne 28.6.2021 jeho právním zástupcem.

13. Takto zjištěný skutkový stav je dostačující k posouzení věci po právní stránce a proto další důkazní návrhy soud zamítl, neboť další prováděné dokazování by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

14. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 2535 o.z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

15. Žalobce tohoto práva dne 25.3.2020 využil právě v důsledku omezení možnosti vycestovat z ČR kvůli epidemii koronaviru a zavřením hranic ČR a dalších států EU. Dne 12.3.2020 vyhlásila vláda na celém území ČR nouzový stav a následně dne 131.3 2020 svým usnesením č. 203 mmj. zakázala všem občanům ČR vycestovat z území ČR a jak zejména plyne z jejích dalších opatření, zejména z jejího usnesení ze dne 19.3.2020 Č. 267, nedeklarovala úmysl či naději, že tento zákaz zruší v nejbližších měsících pro účely turistiky. Žalobce tak odstoupl od smlouvy podle § 2535 o.z.

16. Podle § 1 zákona č. 185/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na oblast cestovních ruchu (dále lex voucher), který byl Parlamentem přijat 16.4.2020 s tím, že dle § 10 nabyde účinnosti dnem jeho vyhlášení (24.4.2020) , tento zákon upravuje některá opatření v oblasti cestovního ruchu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.

17. Podle § 2 cit. zákona se tento zákon se použije na zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020 k platnosti a účinnosti zákona (24.4.2020) je zbytečná snaha žalované polemizovat o tom, že se na zájezd žalobce nevztahuje. Soud zdůrazňuje, že žalobce zájezd zakoupil v lednu 2020 a od smlouvy odstoupil po vyhlášení tzv. nouzového stavu a po vyhlášení zákazu českým státním občanům vycestovat z území ČR. Žalovaná v mezidobí od 25.3.2020 do účinnosti lex voucher, tj. po dobu jednoho měsíce nebyla schopna žalobci přijatou zálohu vrátit a obstrukčním jednáním vrácení zálohy oddalovala, vyčkávajíc na nabytí platnosti a účinnosti zákona č. 185/2020 Sb..

18. Podle § 3 odst. 1 cit. zákona ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu (dále jen "pořadatel") v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. Podle odst. 2 ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí dnem 31. srpna 2021, neskončí-li podle tohoto zákona dříve.

19. Žalobcův zájezd spadal do časového období s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020 a žalobce odstoupil od smlouvy o zájezdu podle § 2535 o.z. a žalovaná mohla odložit vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd do 31.8.2021 vystavením poukazu za dále uvedených podmínek.

20. Podle odst. 3 cit. ustanovení je-li zákazníkem osoba, která je ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let nebo osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě, ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd dále v případě zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.

21. Podle § 4 odst. 1 a 2 cit. zákona rozhodne-li se pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd. Poukaz na zájezd je platný po dobu trvání ochranné doby.

22. Podle § 4 odst. 3 a 4 lex voucher poukaz na zájezd obsahuje zejména a) peněžní částku odpovídající hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem za zájezd, b) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla a c) datum začátku a konce platnosti poukazu na zájezd. Pořadatel předá zákazníkovi poukaz na zájezd v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz na zájezd zákazníkovi předat, jestliže byla původní smlouva o zájezdu uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas.

23. Žalovanou vydaný poukaz tyto zákonné náležitosti splnil a lze ho tak považovat za poukaz vydaný na základě příslušných ustanovení v lex voucher, byl žalobci žalovanou zaslán po 16.4.2020.

24. Podle § 5 lex voucher zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd.

25. Žalobce (starší 65ti let) tak mohl kdykoli, i po jeho přijetí, odmítnout poukaz, současně byl povinen pořadateli (žalované) vrátit vydaný poukaz na zájezd, byl li mu poskytnut v listinné podobě.

26. Pokud se žalovaná bránila tvrzením jakýchkoli podmínek, včetně podmínek vydaných k poukazu - voucheru [anonymizováno], jsou její námitky nepříhodné.

27. Žalovaná neměla právo nějak měnit, alespoň ne v neprospěch zákazníků - spotřebitelů, oprávnění poskytnuté jí po tzv. ochrannou dobu, která měla zmírnit její ekonomickou situaci v souvislosti s epidemií koronaviru a tato oprávnění si upravovat svými smluvními podmínkami.

28. Pokud žalobce, jenž byl z tvrdosti dopadu lex voucher vyňat právě pro svůj věk, projevil vůli zájezd již se žalovanou neabsolvovat, poukaz nevyužít, měla jeho vůli žalovaná respektovat, a pakliže voucher byl žalobci zaslán elektronicky (nikoli mu byl předán v originální listinné podobě) zaslat mu přijatou platbu zálohy.

29. Právě znalost jednotlivých ustanovení lex voucher se předpokládá u žalované, která v oblasti cestovního ruchu podniká, a která, vyžadujíc po žalobci splnění jakýchkoli podmínek nad rámec úpravy zákona č. zákona č. 185/2020 Sb. nejednala poctivě, jak má jednat v souladu s § 6 odst. 1 o.z. Žalovaná ostatně nejednala poctivě ani v mezidobí od odstoupení od smlouvy žalobcem do zaslání mu poukazu, kdy neprojevila vůli mu přijatou zálohu v přiměřené lhůtě vrátit.

30. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobce požadoval zákonný úrok ode dne podání žaloby, ačkoli žalovaná byla v prodlení dříve.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 724 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 124 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 470 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý z pěti (předžalobní výzva, žaloba, duplika, příprava a účast k jednání) úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..