Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

30 C 35/2015

č. j. 30 C 35/2015-163

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-13 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2021:30.C.35.2015.1

Citované zákony (16)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 17 284 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 284 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 284 Kč od 12. 12. 2014 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 znalečné ve výši 3 349 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce v žalobě tvrdí, že dne 25. 5. 2014 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno jeho vozidlo značky FORD FOCUS, [registrační značka]. Vozidlo mělo ke dni škodní události najeto celkem 16.2263 km, poškozené vozidlo bylo vybaveno manuální převodovkou s naftovým motorem. Žalobce měl u žalované řádně sjednané havarijní pojištění.V příčinné souvislosti s předmětnou škodní událostí byl zjištěn rozsah poškození technikem žalované následovně:výměna: PR nárazník, držák, víko, závěs, světlomet L, mlhovka L, vložka podběhu, krycí plech, vzduchovod, mřížka, PR spojler, blatník L, výztuha L, odhlučnění oprava: blatník P, plech PL lakování: PR nárazník, blatník L, plech PL, dveře PP, PR víko, blatník P, dveře PL.Na poškozeném vozidle byla provedena oprava autoservisem. Po provedení opravy byla žalobci vystavena faktura [číslo] ze dne 16. 6. 2014 ve výši 75 389 Kč, vč. DPH. Úhrada nákladů na opravu byla uplatněna přímo u žalované, jakožto pojistitele žalobce. Žalovaná vyplatila pojistné plnění pouze částečně, a to ve výši 52 997 Kč, přičemž byla zohledněna sjednaná spoluúčast ve výši 1.000 Kč.

2. Přiměřenými náklady je potřeba rozumět náklady, které v konkrétním případě poškozený vynaložil na uvedení věci do původního stavu.Žalobce má za to, že postup žalované při likvidaci škodní události a výplata pojistného plnění výši pojistného plnění, kterou je žalovaná povinna uhradit v souladu s pojistnou smlouvou. Rozdíl mezi skutečnou výší nákladů na opravu dle faktury uvedené výše a žalovanou vyplacenou částkou pojistného plnění činí 17.284 Kč, po zohlednění sjednané spoluúčasti. Žalobce je tedy názoru, že oprava poškozeného vozidla byla provedena účelně s cílem uvést vozidlo pouze do technického stavu před dopravní nehodou.Přípisem ze dne 4. 12. 2014 žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě rozdílu mezi pojistným plněním, na které má žalobce nárok dle pojistné smlouvy a vyplaceným pojistným plnění. Žalovaná tuto pohledávku do dnešního dne uhradila pouze částečně ve výši 4108 Kč. Ačkoliv počátek běhu úroků z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce v tomto řízení požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě pohledávky dle předžalobní upomínky zaslané žalované.

3. Žalovaná neuznává nárok uplatněný žalobcem a žádá zamítnutí žaloby.

4. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že došlo dne 25.5.2014 ke škodní události při které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a to tovární značky Ford Focus [registrační značka]. Škodní událost byla nahlášena dne 27.5.2014, přičemž prohlídka poškozeného proběhla ze strany žalované dne 28.5.2014. Likvidace pojistné události byla likvidována ze strany žalované z titulu havarijního pojištění výše specifikovaného vozidla, kdy tato byla provedena na základě kontroly vystavené faktury kontrolním výpočtem Audatex. Škoda na vozidla byla totální, žalobce však nevyčkal provedení prohlídky žalovanou a počal vůz opravovat.

5. Nicméně mezi účastníky je nesporné, že žalovaná (následně) souhlasila s tím, aby žalobce poškozené vozidlo opravil, za podmínek dále uvedených, pokud výše opravy nepřesáhne 80 % obvyklé hodnoty vozidla a že žalobce skutečně předložil žalované faktury za nákup náhradních dílů, ovšem se se zakrytou (nákupní) cenou.

6. Rozpor v ceně opravy vzniká účtováním jiných hodinových sazeb opravujícího a ve výpočtu žalované užitím alternativních dílů. Žalovaná při likvidaci pojistné události provedla kontrolní výpočet prostřednictvím kalkulačního systému AUDATEX, který počítá s alternativními díly, které expertní systém Audatex rovněž nabízí a je možné je využít při opravách vozidel, jelikož jsou naprosto běžně při opravách využívány, zejména v neznačkových opravnách.Opravující servis byl opakovaně žalovanou seznámen s kalkulací a stropní cenou opravy, přičemž opravující servis byl dopředu upozorněn na doložení originality dílů. 11, 12.2014 byla ze strany žalované provedena dolikvidace části vzneseného nároku (platba [číslo] ve výši 4.108 Kč na celkovou výši plnění 57.105 Kč.Z komunikace s opravujícím servisem vyplývá, že náklady na opravu v autorizovaném servisu, tj. za využití hodinových sazeb autorizovaného servisu, by překročily 80% obvyklé ceny vozidla a v souladu se ZS č. 1/2005 by se jednalo o totální škodu. Jelikož servis již započal opravu, vyšel likvidátor žalované vstříc klientovi a servisu, kdy uvedl za jakých podmínek přistoupí žalovaná na opravu vozidla. Žalovaná akceptuje u neznačkových servisů sazby odpovídající těmto servisů v regionu a to 420/430/450 Kč/hod. Jelikož faktura převyšuje náklady na opravu zjištěné kontrolním výpočtem, nebyla akceptována. Výše hodinových sazeb servisu 450/450/520 Kč/hod. neodpovídá sazbám v neznačkových servisech v regionu poškozeného ([obec]), tj. servisech stejného typu jako je žalobce, které dokládám v příloze, ale i v regionu servisu, který prováděl opravu.

7. Jak bylo shora žalovanou akcentováno uzavřené havarijní pojištění, ze kterého pojištěný žalobce uplatňuje svůj nárok a které bylo výše specifikovanou pojistnou smlouvou sjednáno, se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPH 2006 (dále jen VPPH 2006) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel DPPA 1 - [anonymizována dvě slova] (dále jen DPPA 1).

8. V souladu s článkem č. 7 Všeobecných pojistných podmínek VPPH 2006 je pojišťovna povinna v případě pojistné událostí povinna plnit částku odpovídající přiměřeným nákladů na opravu poškozeného vozidla.

9. Přiměřenými nálady se v daném případě dle výkladových ustanovení článek č. 22 těchto podmínek rozumí uvedení poškození vozidla souvisejících s pojistnou událostí do stavu bezprostředně před pojistnou události při využití technologie opravy předepsané výrobcem poškozeného vozidla, dle sazeb normohodin za položky práce odpovídající cenám obvyklým v daném místě a čase a náhradních dílů, ve stejné nebo totožné kvalitě jako díly dodávané výrobcem daného vozidla na území České republiky v uvedené souvislosti konstatuje, že žalobci v souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí vyplatila v souladu se zásadami uvedenými v pojistné smlouvě ve znění všeobecných pojistných podmínek pojistné plnění ve výši 57.105 Kč již bylo uvedeno žalovaná při výpočtu pojistného plnění vycházela ze sjednané Pojistné smlouvy a Všeobecných pojistných podmínek VPPH 2006, s tím že pojišťovna je povinna vyplatit částku odpovídajícím přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků.Žalovaná stanovila a zaplatila přiměřené náklady na opravu vozidla v souladu s pojistnými podmínkami a sjednanou spoluúčastí, ve výši v čase a místě obvyklých.

10. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 16.1.2019, č.j. 72 Co 399/2018-123 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem (druhý výrok).

11. Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti oběma výrokům, podal žalobce dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb.

12. Dovolací soud rozsudkem ze dne 25.8.2020, č.j. 23 Cdo 4146/2019-144 rozsudek odvolacího soudu a rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, přičemž uložil zdejšímu soudu posoudit obsah pojistné smlouvy v tom smyslu, zda a případně jak si strany obsah pojmu„ přiměřených nákladů“ sjednaly, a to případně i s ohledem na § 55 odst. 3 obč. zák., když dle dovolacího soudu odvolací soud správně vycházel při posouzení věci ze znění čl. l. 7 bod 8 písm. a) VPPH 2006. Rozhodující pro posouzení rozsahu pojistného plnění je tedy čl. l. 7 bod 8 písm. a), dle kterého je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného vozidla. Konkrétně je proto třeba vyložit, co se dle pojistných podmínek rozumí přiměřenými náklady na opravu vozidla podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Uvedené ustanovení předpokládá, že o obsahu právního úkonu může vzniknout pochybnost a pro takový případ formuluje výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu vyjádřeného slovně (nikoliv konkludentně podle § 35 odst. 3 obč. zák.) podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, uveřejněný v časopise Právní rozhledy pod číslem 7/1999, str. 386).

13. Soud zjistil z pojistné smlouvy – Sdružené pojištění vozidla [číslo] ze dne 19.6.2013, že žalobce pojistil předmětný vůz též na havarijní pojištění v rozsahu All risk na max. plnění ve výši 150 000 Kč vč. DPH se spoluúčastí ve výši 1 %, nejméně 1 000 Kč, s tím, že havarijní pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel a dopravovaných věcí VPPH 2006 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel DPPA 1 - [anonymizována dvě slova], přičemž dle čl. l. 7 bod 8 písm. a) VPPH 2006 vzniklo li právo na pojistné plnění z pojistné události, kterou bylo vozidlo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu, snížené o obvyklou cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného vozidla, jsou menší než 80 % obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného vozidla. Dle čl. l. 7 bod 10 VPPH 2006 zbytky poškozených nebo zničených věcí zůstávají ve vlastnictví oprávněné osoby, není – li dohodnuto jinak.

14. Dále soud zjistil ze záznamu o dopravní nehodě z 25.5.2014 potvrzení o účasti na dopravní nehodě a zápisu o poškození motorového vozidla žalobce z 23.9.2013 vč. přílohy č.1, z faktury [číslo] [právnická osoba] na částku 75.389 Kč včetně kalkulace opravy soud zjistil, že dne 25. 5. 2014 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce značky FORD FOCUS, [registrační značka] které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a to tovární značky Ford Focus [registrační značka]. Škodní událost byla nahlášena dne 27.5.2014, přičemž prohlídka poškozeného proběhla ze strany žalované dne 28.5.2014, protože započala oprava vozidla, žalovaná nepostupovala likvidací tzv. totální škody. Likvidace pojistné události byla likvidována ze strany žalované z titulu havarijního pojištění. Byl zjištěn rozsah poškození technikem žalované následovně: výměna: PR nárazník, držák, víko, závěs, světlomet L, mlhovka L, vložka podběhu, krycí plech, vzduchovod, mřížka, PR spojler, blatník L, výztuha L, odhlučnění oprava: blatník P, plech PL lakování: PR nárazník, blatník L, plech PL, dveře PP, PR víko, blatník P, dveře PL.Na poškozeném vozidle byla provedena oprava autoservisem. Po provedení opravy byla žalobci vystavena faktura [číslo] ze dne 16. 6. 2014 ve výši 75 389 Kč, vč. DPH. Z 19ti kusů čb fotografií zachycujících náhradní díly jakož i z faktury [číslo] [právnická osoba], z kupní smlouvy mezi autoservisem a [jméno] [příjmení] a z faktury od [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že opravce použil k opravě originální a aftermarketové náhradní díly.

15. Z emailu žalované žalobci ze dne 3.6.2014 soud zjistil, že žalovaná písemně odsouhlasila žalobci, že doloží li fakturu za opravu 75 224 s DPH a doloží nákupní doklady náhradních dílů (původ, originalita), nebude žalovaná žalobci (resp. jeho servisu) krátit cenu dílů o obchodní marži oprávce.Pakliže žalobce tomuto požadavku nevyhoví, bude žalovaná postupovat tak, že opravu ohodnotí v systému Audatex.

16. Žalovaná stanovila přiměřené náklady na opravu vozidla a poskytla před podáním této žaloby žalobci plnění ve výši 57.105 Kč, o čemž žalobce informovala v oznámení o ukončení šetření PU [číslo] z 12.12.2014 a v informaci o výplatě z 4.7.2014, neboť žalobce předložil faktury za nákup náhradních dílů se zakrytou (nákupní) cenou..

17. Dále soud ze znaleckého posudku [číslo] soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] zjistil, že předmětné vozidlo žalobce bylo prvně uvedeno do provozu v březnu roku 2006, mělo ke dni 25.5.2014 před nehodou obecnou hodnotu v rozmezí 82.000 Kč až 99.000 Kč, a vzhledem k nákladům opravy se po nehodě ze dne 25.5.2014 jednalo o ekonomicky totální škodu, neboť náklady na jeho opravu ve značkové autoopravně by přesáhly jeho hodnotu, cena opravy ve značkovém servisu s použitím značkových originálních dílů činí s 21 % DPH 86.438 Kč.

18. Cenu zbytků znalec stanovil na 44.000 Kč by značkový servis použil aftermarketové díly, potom by byla obecná cena opravy žalobcova vozidla ve výši 81.138 Kč Cena opravy vozidla žalobce by u neznačkového servisu s použitím aftermarketových dílů činila s 21 % DPH 54.632 Kč.

19. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce pojistil havarijně předmětný vůz značky FORD FOCUS, [registrační značka] v rámci pojistné smlouvy – Sdružené pojištění vozidla [číslo] ze dne 19.6.2013, havarijní pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel a dopravovaných věcí VPPH 2006 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel DPPA 1 - [anonymizována dvě slova].

20. V době uzavření projednávané pojistné smlouvy bylo pojištěné vozidlo 7 a půl roku v provozu, v době pojistné události bylo pojištěné vozidlo 8 let a dva měsíce v provozu.

21. Dne 25. 5. 2014 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce. které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a to tovární značky Ford Focus [registrační značka]. Škodní událost byla žalované nahlášena dne 27.5.2014, přičemž prohlídka poškozeného vozidla proběhla ze strany žalované již dne 28.5.2014, a protože započala bez pokynu likvidátora žalované oprava žalobcova vozidla, žalovaná nepostupovala likvidací tzv. totální škody, ačkoli z rozsahu pojištění, jež na opravu vozidla vyžalovala výměnu těchto dílů: PR nárazník, držák, víko, závěs, světlomet L, mlhovka L, vložka podběhu, krycí plech, vzduchovod, mřížka, PR spojler, blatník L, výztuha L, odhlučnění oprava: blatník P, plech PL a lakování těchto dílů: PR nárazník, blatník L, plech PL, dveře PP, PR víko, blatník P, dveře PL, stáří a počtu najetých kilometrů, bylo zřejmé, že se jednalo o tzv. totální škodu, což vyslovil i soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] žalovaná přistoupila na úhradu ekonomicky nutné opravy žalobcova vozidla. Autoopravce použil k opravě originální a aftermarketové náhradní díly Po provedení opravy byla žalobci vystavena faktura [číslo] ze dne 16. 6. 2014 ve výši 75 389 Kč, vč. DPH, žalovaná následně písemně odsouhlasila žalobci, že doloží li fakturu za opravu 75 224 s DPH a doloží nákupní doklady náhradních dílů (původ, originalita), nebude žalovaná žalobci (resp. jeho servisu) krátit cenu dílů o obchodní marži oprávce.Pakliže žalobce tomuto požadavku nevyhoví, bude žalovaná postupovat tak, že opravu ohodnotí v systému Audatex. Žalobce fakturu za nákup dílů žalované předložil, avšak se zakrytou cenou. Žalovaná provedla v systému AUDATEX výpočet opravy a žalobci plnila ve výši 57.105 Kč, o čemž žalobce informovala v oznámení o ukončení šetření PU [číslo] z 12.12.2014 a v informaci o výplatě z 4.7.2014. Podle soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] předmětné vozidlo žalobce ke dni 25.5.2014 před nehodou obecnou hodnotu v rozmezí 82.000 Kč až 99.000 Kč, a vzhledem k nákladům opravy se po nehodě ze dne 25.5.2014 jednalo o ekonomicky totální škodu, neboť náklady na jeho opravu ve značkové autoopravně by přesáhly jeho hodnotu, cena opravy ve značkovém servisu s použitím značkových originálních dílů činí s 21 % DPH 86.438 Kč Cenu zbytků znalec stanovil na 44.000 Kč by značkový servis použil aftermarketové díly, potom by byla obecná cena opravy žalobcova vozidla ve výši 81.138 Kč Cena opravy vozidla žalobce by u neznačkového servisu s použitím aftermarketových dílů činila s 21 % DPH 54.632 Kč.

22. Po právní stránce lze věc posoudit takto: škodná událost nastala dne 25.5.2014, smluvní vztah mezi účastníky vznikl uzavřením pojistné smlouvy – Sdružené pojištění vozidla [číslo] ze dne 19.6.2013, podle přechodného ustanovení § 3081 zákona č. 89/2012 Sb. je tento zákon účinný od 1. ledna 2014. Dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

23. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Obdobně i podle účinné úpravy v ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. § 2774 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.I když z právní úpravy pojištění v občanském zákoníku (účinném od 1.1.2014) bylo oproti dosavadní právní úpravě (§ 4 odst. 4 první věta zák. o pojistné smlouvě) vypuštěno výslovné zakotvení principu, že pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy, lze za použití obecného ustanovení § 1751 zákona č. 89/2012 Sb. a násl. vykládat ustanovení § 2774 o.z. tak, že pojistné podmínky v praxi jsou pojistitelem "předpřipravenou" částí obsahu pojistné smlouvy, která zrychluje kontraktační proces, a jsou pro účastníky smlouvy závazná. V dané věci likvidace pojistné události byla likvidována ze strany žalované z titulu havarijního pojištění výše specifikovaného vozidla,kde ve VPPH 2006 si účastníci dohodli v čl. 7, bodu 8, písm. a), že“ …….bylo vozidlo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu, snížené o obvyklou cenu zbytků, nahrazovaných částí poškozeného vozidla, jsou menší než 80% obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků….“ A pod písm. b) citovaného článku, že …..“ bylo vozidlo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu, snížené o obvyklou cenu zbytků ….jsou si rovny nebo převyšují 80 % obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši obvyklé ceny, od které odečte obvyklou cenu zbytků vozidla.“ 24. Ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku (účinného do 31.12.2013) formulovalo výkladové pravidlo, jež ukládalo soudu, aby případné pochybnosti o obsahu právního úkonu odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu zachyceného slovně podrobí zkoumání i vůli (úmysl) jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachyceného ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmu ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou k přihlédnutí k vůli účastníků je, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Výkladem tak lze zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle doplňovat. Při nemožnosti zjištění hlediska subjektivního (úmysl jednajícího či jednajících), tak přichází na řadu hlediska objektivní. Vždy (jak hlediska subjektivní, tak objektivní) se však musí brát náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle včetně jednání o uzavření smlouvy, praxe, kterou mezi sebou smluvní strany zavedly, jakož i následného chování stran, jestliže to povaha věci připouští, přičemž interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem stanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.

25. Žalobce, byť spotřebitel, nemohl při uzavírání posuzované pojistné smlouvy předpokládat, že jím nárokované plnění za přiměřenou opravu havarovaného pojištěného vozidla, v době uzavření smlouvy již přes sedm let provozovaném, převýší jeho předhavarijní obvyklou hodnotu.

26. Pakliže žalobcovo vozidlo mělo před jeho poškozením havárií obvyklou hodnotu v rozmezí 82 000 Kč až 99 000 Kč a cena využitelných zbytků, zůstavší v jeho vlastnictví, byla ohodnocena na 44 000 Kč a žalobce se domáhal po žalované zaplacení opravy ve výši 75 389 Kč, dostalo by se mu plnění, jež lze vyjádřit v hodnotě 119 389 Kč (součet opravy za 75 389 Kč + ceny využitelných zbytků 44 000 Kč), tj, v hodnotě převyšující i horní hranici obvyklé hodnoty pojištěného vozidla před jeho poškozením.

27. Z výše uvedeného plyne, že žalobce má nárok na částku určenou podle čl. 7, bodu 8, písm. b), tedy na částku min. 38 tisíc Kč a max. na 58 tisíc Kč, po odpočtu spoluúčasti žalobce – 1.000 Kč, tak žalobce může po žalované požadovat max. 57.000 Kč. I kdyby však žalovaná postupovala podle písm. a) článku, potom má žalobce nárok na plnění v maximální výši 42.438 Kč (viz nález znalce na č.l. 19 posudku na otázku č. 3), po odpočtu spoluúčasti ve výši 41.438 Kč za opravu vozidla neznačkovým opravcem aftermarketovými díly, pakliže byla okolnostmi přinucena souhlasit s pro ni nevýhodnou opravou.

28. Pakliže se žalovaná rozhodla žalobci, vzhledem k okolnosti, že autoopravna již s opravou jeho poškozeného vozu započala, uhradit přiměřené náklady opravy, a toto žalovaná písemně odsouhlasila žalobci dne 3.6.2014, tento postup a garance ceny opravy do 80 % hodnoty vozidla před nehodou podmínila tak, že pokud žalobce doloží fakturu za opravu 75 224 s DPH a doloží nákupní doklady náhradních dílů (původ, originalita), nebude žalovaná žalobci (resp. jeho servisu) krátit cenu dílů o obchodní marži oprávce, a opravu uhradí.Pakliže žalobce tomuto požadavku nevyhoví, bude žalovaná postupovat tak, že opravu ohodnotí v systému Audatex.

29. Protože žalobce nedoložil nákupní cenu náhradních dílů, lze se žalovanou souhlasit, že přiměřenou cenu opravy již žalobci v částce 57.105 Kč uhradila, neboť i znalec došel k závěru, že ekonomicky přijatelnou opravou žalobcova vozidla je jeho oprava neznačkovým servisem neoriginálními díly v obvyklé ceně vč. 21 % DPH ve výši 54.632 Kč, neboť vozidlo bylo před jeho poškozením již devátým rokem v provozu, takováto oprava nečinila jeho provoz nedovolený či v rozporu se zásadami jeho bezpečného provozu a použití originálních dílů by ho neoprávněně zhodnotilo.

30. Skutečnou škodou podle ustanovení § 442 odst. 1 o.z. je újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a representující majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Jde vlastně o nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného, představované majetkovými hodnotami potřebnými k uvedení v předešlý stav, popřípadě k vyvážení důsledků vyplývajících z toho, že nedošlo k uvedení v předešlý stav (srov. stanovisko uveřejněné pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 339-441) .Z uvedeného výkladu vyplývá, že ustanovení § 442 odst. 1 o.z. neřeší jen otázku obsahu náhrady škody (hradí se zásadně jen skutečná škoda), ale v souvislosti s úpravou způsobu náhrady této škody obsahuje vlastně i pokyn pro řešení rozsahu náhrady škody. Jestliže totiž staví na první místo uvedení předešlý stav s tím, že jen tehdy, není-li uvedení v předešlý stav dobře možné, hradí se škoda v penězích, je třeba vycházet z toho, že náklady na uvedení v předešlý stav (jako základní forma náhrady) určují i rozsah náhrady odvozené. Případná peněžitá náhrada musí proto odpovídat nákladům, kterých by bylo zapotřebí na uvedení do původního stavu. uvedeného závěru je zřejmá i s ohledem na to, že není zákonného podkladu a důvodu pro zvýhodnění škůdce či poškozeného podle toho, jaký způsob náhrady bude v konkrétním případě přicházet v úvahu. Rozsah náhrady škody nemůže být ovlivněn jejím způsobem a při stanovení výše škody je proto třeba zásadně vycházet z nákladů (jejich ceny) na uvedení do původního stavu. V případech, z nichž uvedení do původního stavu není možné, nelze o stanovení skutečné škody (jako nákladů na uvedení do původního stavu) uvažovat. I pak je ovšem vodítkem pro vyčíslení škody výše nákladů nutných k odstranění následků toho, že uvedení v předešlý stav není možné. Tak např. při úplném zničení použité věci je třeba vycházet z její ceny (§ 443 o.z.) s tím, že za částku odpovídající ceně zničené věci lze obstarat stejnou či obdobnou věc náhradní /srovnej (Rc) 1 Cz 82/88 U motorových vozidel musí jít ovšem o cenu, za kterou lze skutečně koupit náhradní věc (obecnou cenu), stanovenou ve smyslu zásad uvedených v ustanovení § 339 odst. 2 o.z., a nikoli o účetní hodnotu zničené věci (srov. č. 27/1977, str. 312, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

31. Zásada, že je třeba vycházet ze skutečné ceny opravy, pokud byla provedena, tedy platí za předpokladu, že oprava byla provedena v plném rozsahu, a to opravnou k tomu určenou. I pak je ovšem třeba ještě zvažovat, zda cena byla stanovena správně, zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události a zda i po opravě není cena nižší než před vznikem škody (pak by výši skutečné škody představoval součet nákladů na opravu a rozdílu cen věci před poškozením a po opravě). Jen při uvedeném objektivním způsobu stanovení výše nákladů na opravu a peněžité náhrady škody je tedy důsledně zajištěn určující charakter přednostního způsobu náhrady škody uvedením věci do původního stavu škůdcem.

32. Žalobce měl ve smyslu čl. 13 3,písm. e) VPPH 2006 povinnost vyčkat s opravou poškozené věci na pokyn pojišťovny, pokud pojišťovna neprovede prohlídku, nejdéle však 5 dnů po oznámení události, tuto povinnost porušil, neboť u žalobce se jednalo o tzv. škodu totální. Lze tak uzavřít, že nárok žalobce byl s přihlédnutím ke všem okolnostem jako pojištěného plně uhrazen.

33. Uplatňuje-li tedy žalobce žalobou nárok na úhradu další částky, tedy částky, která přesahuje maximální možnou výši plnění ve všech přijatelných variantách, pak jeho nárok uplatněný touto žalobou je nedůvodný a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 400 Kč představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

35. Též žalobce jako neúspěšný účastník je povinen nahradit státu ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. jím nezálohované znalečné, žalobce složil zálohu na znalečné ve výši 5.000 Kč, nad tuto zálohu soud proplatil znalečné ve výši 3.349 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.