30 C 41/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyní: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobce insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa původní účastnice za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 640 802 Kč s příslušenstvím I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 640 802 Kč s příslušenstvím specifikovaném v návrhu na zahájení řízení ze dne [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. [ulice] účastník je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobkyně, dlužnice, v žalobě tvrdí, že uzavřela dne [datum] se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] sdružené pojištění vozidla ve variantě All Risk na pojistnou částku 2 400 000 Kč (dále jen„ pojistná smlouva“), v němž si účastnice též sjednaly havarijní pojištění, a že vztah mezi dlužnicí společností [právnická osoba] a pojistitelem, právní předchůdkyní žalované [právnická osoba], a že mezi dnem [datum] do [datum], došlo k odcizení pojištěného motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] na parkovišti v [obec]. Odcizení vozidla prokazuje Rozsudkem okresního soudu v [obec], č. j.: [číslo jednací], jímž byly odsouzeny osoby prokazatelně užívající předmětné vozidlo po jeho odcizení. Požaduje pojistné plnění ve výši obvyklé ceny pojištěného vozidla a náklady vzniklé obstrukčním jednání žalované včetně nákladu za sepsání notářského zápisu vůči leasingové společnosti.

2. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. V rámci šetření škodní události zjistila žalovaná následující:odcizení vozidla zjistil jednatel žalobce, pan [celé jméno vedlejšího účastníka], téměř po 19ti dnech od zaparkování předmětného vozidla na místě, ze kterého bylo odcizeno. Nadto pan [celé jméno vedlejšího účastníka] ani přesně neuvedl, kdy s předmětným vozidlem na uvedeném místě zaparkoval. Předmětné vozidlo mělo být odstaveno na parkovišti, které je v blízkosti bydliště spolupracovníka žalobce a žalobcem údajně často využíváno. Odcizení předmětného vozidla si však přesto údajně nikdo nevšiml.Podle expertízy klíčů předaných jednatelem žalobce Policii ČR v rámci vyšetřování trestné činnosti, v případě klíče předaného dne [datum], dle jednatele žalobce běžně používaného k obsluze předmětného vozidla, se jedná o klíč naposledy použitý dne [datum] (v tomto okamžiku mělo předmětné vozidlo najeto [číslo] km).

3. Expertízou klíče předaného dne [datum] Policii ČR jednatelem žalobce, deklarovaného jako náhradní klíč k předmětnému vozidlu, uložený v trezoru a nepoužívaný, bylo zjištěno, že tento klíč byl k obsluze předmětného vozidla použit dne [datum] ve 14:48 hodin (v tomto okamžiku mělo předmětné vozidlo najeto [číslo] km). Tento den převzal nepoškozený vůz spolu s uvedeným klíčem a doklady od předmětného vozidla v [obec] jeden z odsouzených za trestný čin podílnictví.

4. Žalovaná odmítla žalobci poskytnout pojistné plnění, neboť na základě provedeného šetření dospěla k závěru, že škodní událost nebyla nahodilou událostí, na kterou by se vztahovalo havarijní pojištění předmětného vozidla.

5. Žalovaná v průběhu řízení, zejména s ohledem na dokazováním zjištěné skutečnosti týkající se vlastnictví vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], které nesvědčilo k datu označené škodní události žalobci, vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce.

6. Pro úplnost argumentace na podporu vznesené námitky žalovaná odkazuje na obsah Smlouvy o úvěru č. UDTA [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností s- [právnická osoba], kdy na straně [číslo] této smlouvy je ve prospěch společnosti s- [právnická osoba], zřízen zajišťovací převod práva k zajištění pohledávek vzniklých z této úvěrové smlouvy (na základě této smlouvy totiž společnost [právnická osoba] financovala koupi shora označeného vozidla). S odkazem na institut zajišťovacího převodu práva sjednaného v souladu s ust. § 553 zák. č.40/1964 Sb. v platném znění, tak společnost [právnická osoba] převedla k datu podpisu shora specifikované Úvěrové smlouvy vlastnictví vozidla [značka automobilu] [registrační značka] na společnost s- [právnická osoba] Žalovaná proto uzavírá, že k datu škodní události ze dne [datum] byla vlastníkem shora uváděného vozidla společnost s- [právnická osoba].

7. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zdejší soud jako soud prvního stupně zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 1 640 802 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč (výrok II.) a dále rozhodl, že se žalobkyni vrací částka 320 Kč, představující nespotřebovanou zálohu složenou ve výši 10 000 Kč na znalecký posudek, když znalečné bylo z této zálohy vyplaceno ve výši 9 680 Kč (výrok III.). Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] (dále jen„ dlužník“) domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu pojistné smlouvy [číslo] sdružené pojištění vozidla (dále jen„ pojistná smlouva“), uzavřené mezi dlužníkem a žalovanou dne [datum]. V období od [datum] do [datum] došlo k odcizení pojištěného motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“). Soud vyšel z toho, že dlužník uzavřel pojistnou smlouvu dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Smlouvu o úvěru obsahující též smluvní zajištění převodu práva uzavřel dne [datum], tedy za účinnosti zákona č.40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). Smlouvou o zajišťovacím převodu práva postupuje dlužník věřiteli podmíněně své právo, které má proti jinému. Strany uzavírají smlouvu s úmyslem, aby nešlo o převod trvalý, nýbrž jen o převod za účelem zajištění pohledávky věřitele. Smyslem tohoto převodu je především motivovat dlužníka na řádném a včasném splnění jeho závazku. Současně je dlužníkovi zabráněno, aby před splněním závazku disponoval s převedeným právem, resp. jeho předmětem. Zajišťovacím převodem pak věřitel sleduje též možnost dosáhnout v případě prodlení dlužníka s plněním závazku uspokojení svého práva z předmětu převedeného práva. I když předmětem zajišťovacího převodu zpravidla bývá pohledávka, kterou má dlužník vůči třetí osobě, lze takto převést i právo věcné včetně práva vlastnického. Dlužník postupuje věřiteli své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka. Převod práva na věřitele tedy ze zákona zaniká. [obec] rozvazovací podmínky lze ve smlouvě sjednat zpětný převod práva po splnění závazku. Je-li, jako v tomto případě, předmětem zajišťovacího převodu právo vlastnické, nabývá toto právo věřitel a stává se tak, byť podmíněně, vlastníkem.. Za popsané situace uzavřel, že původní žalobce, nyní dlužník, není věcně legitimován k podání této žaloby.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené výroky výše označeného rozsudku včetně řízení, které jejich vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jejich potvrzení ani změnu.

9. K otázce aktivní věcné legitimace žalobkyně odvolací soud předeslal, že ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že dlužník uzavřel dne [datum] se společností [anonymizována dvě slova] smlouvu o úvěru č. [spisová značka], jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru na financování koupě vozidla. Tato smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Podle ujednání smlouvy k zajištění závazků vůči [anonymizováno] vzniklé v souvislosti s úvěrovou smlouvou převedl dlužník podle § 553 obč. zák. podpisem smlouvy na [anonymizováno] vlastnické právo k vozidlu a tato společnost vlastnické právo k vozidlu přijala. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva byla účinná dnem převzetí vozidla klientem. Dlužník mohl vozidlo ve vlastnictví [anonymizováno] užívat podle návazně uzavřené smlouvy o výpůjčce, v níž bylo sjednáno i to, že dlužník byl povinen dát pojišťovně, u níž sjedná 5 [spisová značka] havarijní pojištění, neodvolatelný pokyn k vinkulaci pojistného plnění přesahujícího částku 10 000 Kč ve prospěch [anonymizováno], na níž bylo po dobu trvání leasingové smlouvy převedeno vlastnictví k vozidlu. Uzavřel-li soud prvního stupně na základě těchto zjištění, že žalobkyně není aktivně věcně legitimovaná, je jeho úvaha předčasná. Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že v samotné smlouvě o úvěru ujednání o tom, jak se strany vypořádají, není upraveno. Nelze však vyloučit, že tato úprava je obsažena ve Všeobecných obchodních podmínkách úvěru poskytovaných s-Autoleasing (dále jen„ VOP“), které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Soud prvního stupně proto nejprve doplnění dokazování tak, aby mohl posoudit, zda smlouva o zajišťovacím převodu práva je platná či nikoliv. Dospěje-li následně k závěru, že vlastníkem vozidla v rozhodném období byl s-Autoleasing, nelze než uzavřít, že žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka není ve věci aktivně věcně legitimována. K převodu vlastnického došlo přímo podpisem smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ve spojení s předáním vozidla. Zajišťovací převod práva nebylo třeba žádným způsobem realizovat. Přestože byl v registru vozidel zapsán v období od [datum] do [datum] jako vlastník dlužník, z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že zápis v registru motorových vozidel nemá konstitutivní účinky (jako zápis v katastru nemovitostí), nýbrž vlastnické vztahy pouze eviduje. Za situace, kdy vlastnictví vozidla bylo v řízení zpochybněno, nezbývá než postavit najisto, kdo byl vlastníkem vozidla v rozhodné době (srov. usnesení ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 4 Tdo 521/2009). Je proto nutné nejprve vyjasnit vlastnictví vozidla.

10. Dospěje-li následně k závěru, že vlastníkem vozidla v rozhodném období byl [anonymizováno], nelze než uzavřít, že žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka není ve věci aktivně věcně legitimována. K převodu vlastnického došlo přímo podpisem smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ve spojení s předáním vozidla. Zajišťovací převod práva nebylo třeba žádným způsobem realizovat. Přestože byl v registru vozidel zapsán v období od [datum] do [datum] jako vlastník dlužník, z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že zápis v registru motorových vozidel nemá konstitutivní účinky (jako zápis v katastru nemovitostí), nýbrž vlastnické vztahy pouze eviduje.

11. Pokud prvostupňový soud naopak dospěje k závěru, že smlouva o zajišťovacím převodu práv je absolutně neplatná, a tedy že vlastníkem vozidla byl v rozhodné době dlužník, bude se dále zabývat tím, zda žalovaná měla právo odmítnout pojistné plnění ve smyslu čl. 30 odst. 13 písm. b) VPP.

12. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná uzavřela s žalobcem jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] obsahující sdružené pojištění vozidla (dále jen„ pojistná smlouva“) a že vztah mezi pojistitelem [právnická osoba] a pojistníkem [právnická osoba] se mimo jiné řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPMV-V-1/ 2014 (dále jen„ VPPMV“). Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaná šetřila škodní událost (dále jen„ škodní událost“), ke které mělo údajně dojít ode dne [datum] do [datum], kdy údajně došlo k odcizení motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“). Škodní událost byla u žalované šetřena pod [číslo].

13. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: pojistná smlouva o sdruženém pojištění vozidla mezi účastníky a to pod [číslo] vč. předsmluvní informace ke sjednanému pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel pod zkratkou VPP PMV-V-1 z roku 2014, technický průkaz [anonymizováno] [číslo], kupní smlouva a společností [právnická osoba] a [právnická osoba], daňový doklad na částku 2 041 905 Kč, Smlouva o úvěru smlouva mezi společností s [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] vč. Splátkového kalendáře k této úvěrové smlouvě, Předávací protokol k odcizenému vozidlu z nichž zjistil, že předmětné pojištěné vozidlo dne [datum] společnost [právnická osoba] koupila od prodávajícího [příjmení] [jméno] [příjmení] s r.o. za 2 041 925 Kč a tohoto dne jí bylo vozidlo protokolárně předáno prodejcem do držby a že toto vozidlo bylo v časovém rozmezí jeho údajného odcizení ve vlastnictví společnosti s [právnická osoba], avšak vozidlo užívala z titulu úvěrové smlouvy společnost [právnická osoba], resp. její jednatel, vedlejší účastník [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. Následně společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalované pojistnou smlouvu [číslo] sdružené pojištění vozidla ve variantě All Risk na pojistnou částku 2 400 000 Kč (dále jen„ pojistná smlouva“) a že vztah mezi pojistitelem [právnická osoba] a pojistníkem ([právnická osoba]) se mimo jiné řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPMV-V-1/ 2014 listiny k předmětnému vozidlu předal jednatel [právnická osoba] žalované.

14. Z dopisu společnosti s [právnická osoba] žalované ze dne [datum] soud zjistil, že tato leasingová společnost požádala o zaslání pojistného plnění z totožné pojistné události. Teprve po té může leasingová společnost provést se svým klientem [název původní účastnice] vyúčtování dle jejich úvěrové smlouvy č. [spisová značka], která je stále aktivní a nebyla ukončena doplacením, po dobu trvání smlouvy bylo hrazeno„ pouze“ 27 měsíčních splátek a dne [datum] byla úvěrová smlouva ukončena kvůli odcizení předmětu úvěru.

15. Ze sdělení společnosti s [právnická osoba] Okresnímu soudu v Berouně ze dne [datum] soud dále zjistil, že leasingová společnost požádala o zaslání pojistného plnění z totožné pojistné události a tato jí nebyla vyplacena z důvodu šetření pojistné události.

16. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] k vyžádání soudu, soud zjistil, že smluvní vztah založený smlouvou č. [spisová značka] byl ke dni 16.9.2015 ukončen v návaznosti na odcizení předmětu zajištění - odcizení předmětného vozidla; pojistné plnění za krádež vozidla leasingová společnost k dnešnímu dni neobdržela. Stran otázky vlastnického práva v registru vozidel byla v období [datum] – [datum] jako vlastník zapsána společnost [právnická osoba].

17. Z Protokolu o konečném vyrovnání ze dne [datum] a z Notářského zápisu NZ [číslo] [rok] [anonymizováno] [spisová značka] sepsaném dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářským kandidátem, že soud zjistil, že jednatel [právnická osoba], [celé jméno vedlejšího účastníka] ml., za společnost uznal co do důvodu a výše vůči oprávněné s [právnická osoba] pohledávku ve výši 1 629 888 Kč z titulu smlouvy č. [spisová značka] ze dne 13.5.2013 a že tato smlouva byla předčasně ukončena, přičemž společnost [právnická osoba], nadále dluží s [právnická osoba] částku ve výši 1, 360 642,19 Kč a částku 37 189,81 Kč 18. Ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] mezi klientem [název původní účastnice] a věřitelem s [právnická osoba] (dále ve smlouvě označena jako„ Společnost“) soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru na financování koupě motorového vozidla [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] x [anonymizováno], [VIN kód] ve výši 2, 041 904,90 Kč na 72 měsíčních splátek po 36 207 Kč.

19. Podle ujednání smlouvy k zajištění závazků vůči Společnosti vzniklé v souvislosti s úvěrovou smlouvou dle § 553 zák. č. 40/1964 Sb. klient podpisem smlouvy převádí na Společnost vlastnické právo k vozidlu a Společnost vlastnické právo k vozidlu přijímá. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva je účinná dnem převzetí vozidla klientem od vozidla.

20. Dále soud zjistil, že dle II úvěrové smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se ve smyslu čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek podmínky úvěrů poskytovaných společností s [právnická osoba] člena finanční skupiny [obec] spořitelny –verze SÚ_ [číslo] (dále VOP) se zřizuje následující zajištění: SMLOUVA O ZAJIŠ´TOVACÍM PŘEVODU PRÁVA, SMLOUVA O VÝPŮJČCE a VINKULACE POJISTNÉHO PLNĚNÍ s tím, že se dle III smlouvy práva a povinnosti smluvních stran dále řídí VOP, kterou jsou nedílnou součástí smlouvy a jsou její přílohou a že klient prohlašuje, že uzavřením Úvěrové smlouvy mu byla předána aktuální verze VOP, s textem VOP se podrobně seznámil, obsahu rozumí a souhlasí s ním.

21. Dle čl.

6. Vinkulace pojistného plnění VOP je klient povinen zajistit, aby bylo pojistné plnění vinkulováno ve prospěch Společnosti při uzavření pojistné smlouvy, přičemž vinkulací pojistného plnění se rozumí příkaz klienta adresovaný pojišťovně, aby na místo jemu plnila pojistné plnění Společnosti. Nesplnění této povinnosti se, podle poslední věty cit. ustanovení VOP, je považováno za podstatné porušení povinnosti klienta vyplývajících z úvěrové smlouvy.

22. Podle čl. 8, bod 8.1. druhý odstavec VOP celý úvěr se stává splatným a smlouva se považuje za předčasně ukončenou vždy, došlo li k odcizení či ztracení vozidla k datu vydání usnesení policie o odložení pátrání po vozidle.

23. V případě předčasného ukončení z titulu odcizení nebo ztráty vozidla, se za datum zesplatnění úvěru považuje datum vydání usnesení Policie o odložení příslušné trestní věci (bod [číslo] VOP).

24. Dle čl. 10 VOP je v bodě [číslo] stanoveno, že následující body čl. 10 se vztahují na finanční vyrovnání účastníků leasingové smlouvy mmj. i v případě odcizení nebo ztráty vozidla.

25. Dopisem žalobkyně, kterým žalobkyně požádala o zánik pojištění a dopisem žalované adresovaném společnosti [právnická osoba] oba datované dne [datum], kdy bylo žalovanou oznámeno, že [datum] zaniká pojištění na projednávanou pojistnou smlouvou. K tomu žalovaná ještě vystavila listinu, která má název Potvrzení o době trvání a škodném průběhu, jedná se o pojištění, které mělo trvat od [datum] do [datum], důvodem zániku pojištění je odcizení vozidla.

26. Návazně si v úvěrové smlouvě klient [název původní účastnice] a věřitel s [právnická osoba] ve smlouvě o výpůjčce dohodli, že klient ([název původní účastnice]) je povinen dát pojišťovně, u níž si klient ([název původní účastnice]) sjedná havarijní pojištění, neodvolatelný pokyn k vinkulaci pojistného plnění přesahujícího částku 10 000 Kč.

27. Dále soud zjistil z Protokolu o trestním oznámení, který je ze dne [datum], že jednatel [právnická osoba], [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. oznámil odcizení předmětného vozidla, které dne [datum] zaparkoval v ranních hodinách na parkovišti u hřbitova, řádně ho uzamkl a kolega bydlící u parkoviště ho zavezl do kanceláře k jeho druhému vozidlu. Až [datum] se oznamovatel„ dostal“ k tomu, aby si zaparkované auto vyzvedl, ale zjistil, že na parkovišti není. K vozidlu má pouze dva klíče, jeden má stále u sebe a druhý v trezoru v kanceláři, jeho zneužití vylučuje a prvý klíč předává policii. Podle Rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] byli [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] i uznáni vinnými, že nejpozději dne [datum] prostřednictvím neztotožněných osob převzali toto předmětné vozidlo a kde sám jmenovaný soud konstatuje, jehož majitelem je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a provozovatel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], z jeho odůvodnění soud dále zjistil, podle průběhu šetření Policie ČR k tomuto vozidlu byly pouze dva klíče, jeden klíč měl u sebe pan [celé jméno vedlejšího účastníka] a v okamžiku, kdy učinil oznámení o této pojistné události, ho ihned předal policii a druhý, jak vypovídal, byl stále zavřen v jeho trezoru a též policie při šetření zjistila, že s tím druhým klíčem bylo naposledy manipulováno několik let před tím, než došlo k té události, to znamená, že jediný klíč, se kterým bylo manipulováno, měl u sebe pan [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. (vedlejší účastník) a policie zjistila, že poté, kdy mělo dojít k tvrzené pojistné události, s tím klíčem někdo manipuloval.

28. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že vedlejší účastník, [celé jméno vedlejšího účastníka] ml.,který byl slyšen jako svědek, požádal [jméno] [příjmení] v září 2014 požádal o vrácení předmětného vozidla, neboť své druhé vozidlo měl v servisu. [jméno] [příjmení], jeho kamarád, předmětné vozidlo užíval, měl od vozidla jedny klíče, malý technický průkaz a zelenou kartu. Půjčil mu ho zadarmo, měli dohodnuto, že si ho p. [příjmení] od něho v budoucnu koupí. Dne [datum] si vozidlo od [anonymizováno] [obec] převzal, těsně před dovolenou p. [příjmení], a zaparkoval ho na parkovišti u hasičárny v [obec]. Slíbil p. [příjmení], že mu vozidlo vrátí hned po dovolené (p. [příjmení]), proč tak neučinil již neví. [jméno] [příjmení] jako svědek vypověděl, že předmětné vozidlo J. [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. před dovolenou vrátila jeho manželka včetně klíčů, TP a zelené karty.

29. Z protokolu ze dne [datum] o konfrontaci svědků soud zjistil, že [anonymizováno], svědkovi v tr.ř., [celé jméno vedlejšího účastníka] ml., mu po [datum], kdy se [anonymizováno] [obec] vrátil z dovolené, sdělil, že s předmětným vozem se jeho otec ztratil na Slovensku, a posléze mu asi [datum] sdělil, že vůz byl odcizen. Asi měsíc před jeho dovolenou mu [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. sdělil, že„ chce změnit pojistku“ a poprosil ho, aby vůz vyfotil a fotografie mu poslal, což [anonymizováno] [obec] učinil. [celé jméno vedlejšího účastníka] uvedl, že si dva roky zpětně události nepamatuje, za [anonymizováno] na Slovensko tehdy jel, ale nepamatuje si jakým vozem.Nevzpomíná si, že by jeho [role v řízení] hledala policie.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce] soud zjistil, že ke dni [datum] byla obvyklá cena předmětného vozidla 1 482 000 Kč. Vozidlo bylo prodáno za 2 917 006,65 Kč (vč. DPH) .Prodejní cena je vyšší než ceníková cena z roku 2013.

31. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané: společnost (nyní dlužnice) [název původní účastnice] v okamžiku nahlášení škodné události nebyla vlastníkem předmětného vozidla, když podle Protokolu o převzetí vozidla, Splátkového kalendáře a dle uzavřené smlouvy o zajišťovacím převodu práva k předmětnému vozidlu ve znění bodu 6.

1. VOP byla společnost s [právnická osoba], společnost s [právnická osoba] jeho vlastníkem od [datum], obvyklá cena vozidla byla k okamžiku jeho údajného odcizení ve výši 1 482 000 Kč, dlužnice byla vypůjčitelem vozidla, vozidlo provozovala, a smluvně se vůči vlastníku (a současně svému věřiteli) vozidla zavázala pojistné plnění z havarijního pojištění vinkulovat, tedy i ve vztahu k pojistné smlouvě ze dne [datum], kterou uzavřela se žalovanou pod [číslo] jako sdružené pojištění vozidla ve variantě All Risk na pojistnou částku 2 400 000 Kč, ač formálně v registru vozidel byla v období [datum] – [datum] jako vlastník zapsána, sám jednatel společnosti [právnická osoba], [celé jméno vedlejšího účastníka] ml., v roce 2017 za tuto společnost uznal co do důvodu a výše vůči oprávněné s [právnická osoba] pohledávku ve výši 1 629 888 Kč z titulu smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], tato smlouva byla předčasně ukončena, přičemž společnost [právnická osoba], nadále dluží s [právnická osoba] částku ve výši 1, 360 642,19 Kč a částku 37 189,81 Kč.

32. Podle Protokolu o převzetí vozidla, Splátkového kalendáře a dle uzavřené smlouvy o zajišťovacím převodu práva k předmětnému vozidlu ve znění bodu 6.

1. VOP společnost s [právnická osoba] měla být vlastníkem vozidla do [datum].

33. Podle Rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] byli Michailo Čapecaver a [jméno] [příjmení] i uznáni vinnými, že nejpozději dne [datum] prostřednictvím neztotožněných osob převzali toto předmětné vozidlo a kde sám jmenovaný soud konstatuje, jehož majitelem je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a provozovatel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], z jeho odůvodnění soud dále zjistil, podle průběhu šetření Policie ČR k tomuto vozidlu byly pouze dva klíče, jeden klíč měl u sebe pan [celé jméno vedlejšího účastníka] a v okamžiku, kdy učinil oznámení o této pojistné události, ho ihned předal policii a druhý, jak vypovídal, byl stále zavřen v jeho trezoru a též policie při šetření zjistila, že s tím druhým klíčem bylo naposledy manipulováno několik let před tím, než došlo k té události, to znamená, že jediný klíč, se kterým bylo manipulováno, měl u sebe pan [celé jméno vedlejšího účastníka] ml. (vedlejší účastník) a policie zjistila, že poté, kdy mělo dojít k tvrzené pojistné události, s tím klíčem někdo manipuloval.

34. Takto zjištěný skutkový stav je dostatečný pro posouzení věci po právní stránce a proto soud další důkazní návrhy zamítl.

35. Po právní stránce lze věc posoudit takto:

36. Dlužnice uzavřela smlouvu o úvěru obsahující též smluvní zajištění převodu práva dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Posuzovanou pojistnou smlouvu dlužnice uzavřela [datum], tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

37. Dle § 3081 zákona č. 89/2012 Sb. je tento zákon účinný od [datum]. Dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále NOZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

39. Podle § 2774 odst. 1 NOZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.Vlastníkem vozidla se dle čl. 2 VPPPMV-V-1/ 2014 osoba, které vozidlo patří ….a která je schopna své vlastnické právo důvěryhodně prokázat jinak než zápisem v technickém nebo obdobném průkazu vozidla.

40. Podle § 2766 NOZ je pojištěným osoba, na jejíž majetek se pojištění vztahuje.

41. Podle § 553 zákona č. 40/1964 Sb. (dále„ ObčZ“) může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

42. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva postupuje dlužník věřiteli podmíněně své právo, které má proti jinému. Strany uzavírají smlouvu s úmyslem, aby nešlo o převod trvalý, nýbrž jen o převod za účelem zajištění pohledávky věřitele. Smyslem tohoto převodu je především motivovat dlužníka na řádném a včasném splnění jeho závazku. Současně je dlužníkovi zabráněno, aby před splněním závazku disponoval s převedeným právem, resp. jeho předmětem. Zajišťovacím převodem pak věřitel sleduje též možnost dosáhnout v případě prodlení dlužníka s plněním závazku uspokojení svého práva z předmětu převedeného práva. I když předmětem zajišťovacího převodu zpravidla bývá pohledávka, kterou má dlužník vůči třetí osobě, lze takto převést i právo věcné včetně práva vlastnického. Jelikož se jedná o zajišťovací institut, musí zde existovat jako předmět zajištění platný závazek hlavní, ze kterého je dlužník povinen věřiteli plnit a ze kterého má věřitel právo na plnění; vedle tohoto hlavního závazkového vztahu vzniká mezi věřitelem a dlužníkem akcesorický závazkový vztah vyplývající ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

43. Dlužník postupuje věřiteli své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn.

44. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka. Převod práva na věřitele tedy ze zákona zaniká. 45. [obec] rozvazovací podmínky lze ve smlouvě sjednat zpětný převod práva po splnění závazku. Je-li - jako v tomto případě - předmětem zajišťovacího převodu právo vlastnické, nabývá toto právo věřitel a stává se tak - byť podmíněně - vlastníkem.

46. Úprava obsažená v § 553 ObčZ neřešila blíže, jaká jsou vzájemná práva a povinnosti věřitele a dlužníka, a proto je pro obsah jejich právního vztahu rozhodující obsah smlouvy. V ní musí být jednoznačně určen závazek, který je zajišťován, právo dlužníka, které se převádí, a jeho předmět a případně i způsob uspokojení věřitelovy pohledávky z převedeného dlužníkova práva.

47. Na tomto základě lze především uvést, jak citoval dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 15.10.2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, že„ sankcí absolutní neplatnosti (dle § 39 obč. zák.) bude stiženo takové ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva, podle kterého sice byla sjednána rozvazovací podmínka (pro případ řádného a včasného splnění zajištěné pohledávky), avšak prodlení dlužníka s řádným a včasným splněním zajištěné pohledávky má přivodit ten následek, že se věřitel bez dalšího stane (při současném zániku zajištěné pohledávky) trvalým vlastníkem převedeného majetku. Pojímáno z obsahového hlediska vykazuje taková smlouva všechny znaky nepřípustného ujednání o propadné zástavě (srov. k tomu § 169 písm. e/ obč. zák. a v judikatuře i rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nehledě k problematickým (režimu § 3 a § 39 obč. zák. samostatně podléhajícím) vazbám takového ujednání na možný rozsah částečného plnění zajištěné pohledávky dlužníkem. Obdobně je nutno pohlížet i na ujednání, podle kterého by měl týž následek přivodit (v případě dlužníkova prodlení) jednostranný úkon věřitele adresovaný dlužníku (např. oznámení, že si převedený majetek ponechá v trvalém vlastnictví coby protihodnotu nesplacené pohledávky)“.

48. Obdobně judikoval dovolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 27.10.2010, sp. zn. 33 Cdo 4246/2008, kyž uvedl, že„ Otázkou, za jakých předpokladů lze platně sjednat zajišťovací převod vlastnického práva podle § 553 obč. zák., se zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky v rozsudku ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 45/2009. V něm vyslovil, že zajišťovací převod práva ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 obč. zák. nelze sjednat jako fiduciární převod práva (tedy tak, že řádným a včasným splněním zajišťované pohledávky se neobnoví vlastnické právo dlužníka k věci a ten bude mít k dispozici pouze právo dožadovat se zpětného převodu vlastnictví, které není právem věcným a pro třetí osoby rozpoznatelným). Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž pak platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat formou kupní smlouvy, ve které bude splatnost dohodnuté kupní ceny vázána k okamžiku splatnosti zajišťované pohledávky, s tím, že bude-li zajištěná pohledávka včas a řádně splněna (čímž se obnoví vlastnické právo dlužníka), zanikne věřiteli povinnost k úhradě kupní ceny, a s tím, že nedojde-li k řádné a včasné úhradě zajištěné pohledávky, započte se kupní cena na zajišťovanou pohledávku. Věřitel by se v takovém případě měl smluvně pojistit proti tomu, aby v důsledku účelového chování dlužníka (spočívajícího v tom, že dlužník ke dni splatnosti neuhradí jen minimální část zajištěné pohledávky) nebyl nucen vracet jako důsledek dlužníkova prodlení podstatnou část kupní ceny. Zajišťovací převod práva lze sjednat také formou ujednání, podle kterého bude věřitel oprávněn majetek zpeněžit dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku přebytek zpeněžení (tzv. hyperochu). Takové ujednání (jež předpokládá, že až do zpeněžení zajištění bude dlužník v prodlení s plněním zajištěné pohledávky), se neobejde bez dohody o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele k takovému majetku bude mít byť pozdní uspokojení pohledávky dlužníkem z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění.“ 49. Z obsahu smlouvy musí být zřejmé, že se jedná„ jen“ o zajišťovací převod práva, nikoli o převod trvalý. Pokud by podle smlouvy mělo k převodu práva, zejména vlastnického, na věřitele dojít až poté, co se dlužník ocitne v prodlení, nejde o zajišťovací převod a takovéto ujednání by mohlo být podle obsahu považováno za neplatné podle § 169 písm. e) ObčZ, jež bránilo případům tzv. propadných zástav. Odporovalo by zákonu, kdyby se zástavní dlužník již na základě ujednání v zástavní smlouvě, případně ujednání uzavřeného v souvislosti s ní podřizoval zástavnímu věřiteli tak, že zástava v okamžiku prodlení bez dalšího propadá věřiteli nebo že si ji věřitel za určitou předem stanovenou cenu (bez ohledu na to, jaká je její cena dosažitelná na trhu) může ponechat. Z tohoto pohledu je neplatná kupní smlouva, která byla uzavřena za tím účelem, aby pohledávka kupujícího zástavního věřitele byla uspokojena tím, že na něho přejde vlastnictví prodávajícího zástavního dlužníka k zástavě. Na rozdíl od zajišťovacího převodu práva zde není obsahem smlouvy o propadné zástavě převod práva zástavního dlužníka, na základě kterého by se zástavní věřitel stal nositelem tohoto práva s rozvazovací podmínkou splnění zajištěného závazku, neboť i po uzavření smlouvy zůstává dlužník vlastníkem věci a vlastnické právo má přejít na věřitele až tím, že dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní. Právě takové ujednání představuje podle svého obsahu a smyslu tzv. propadnou zástavu (srovnej blíže např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. září 2000, sp. zn. 21 Cdo 2204/99, uveřejněný v časopisu Soudní judikatura pod č. SJ [číslo], nebo usnesení ze dne 17. července 2001, sp. zn. 21 Cdo 2359/2000, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen„ Soubor“), vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 632).

50. Z uvedeného je zřejmé, že jeden z podstatných rozdílů mezi (platnou) smlouvou o zajišťovacím převodu práva podle § 553 ObčZ a (neplatným) ujednáním o propadné zástavě podle § 169 písm. e) ObčZ spočívá v okamžiku, kdy dochází k převodu práva. Zatímco u zajišťovacího převodu se na základě smlouvy uzavřené podle § 553 ObčZ nositelem práva stává podmíněně věřitel a splnění závazku dlužníkem má za následek obnovení jeho práva, v případě propadné zástavy zůstává právo i po uzavření smlouvy zachováno dlužníkovi a okamžikem, kdy má bez dalšího dojít k převodu práva na věřitele, je okamžik prodlení dlužníka se splněním závazku (k tomuto rozdílu srovnej blíže rozsudek ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 30 Cdo 2089/2002, publikovaný v Souboru pod č. C [číslo]).

51. Podle čl. 10 VOP, jež jsou nedílnou obsahovou součástí posuzované úvěrové smlouvy si dlužník s úvěrující společností dohodl, jakým způsobem ([číslo] VOP) se spolu vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli včas a řádně neuhradí a též ve vztahu k odcizení či ztráty vozidla, že při nastanutí této skutečnosti je dnem zesplatnění úvěru datum vydání usnesení policie o odložení příslušné trestní věci.

52. Podle čl. 6, bod 6.

1. VOP smlouvy Společnost a klient sjednávají rozvazovací podmínku, že vlastnictví k vozidlu přejde ze Společnosti na klienta (i) okamžikem úplného a včasného splacení zajištěných závazků klientem, při realizaci zajiš´tovacího převodu práva je oprávněna vozidlo prodat za tržní cenu, rozdíl mezi zajištěnými závazky a výtěžkem prodeje zašle do dvou měsíců na účet klienta, případně vyzve klienta, aby zbylou část zajištěných závazků do 14 pracovních dnů Společnosti uhradí. V případě ztráty či odcizení vozidla, též dle čl. 6, bod 6.

1. VOP smlouvy, může Společnost uplatnit své právo na okamžité splacení úvěru z důvodu pojistné události kvalifikované pojišťovnou jako odcizení či ztrátu vozidla.

53. V souzené věci je smlouvou o zajišťovacím převodu práva k předmětnému vozidlu, kterou dlužnice uzavřela se svým věřitelem, zajištěn dluh z úvěru na kupní cenu pojištěného vozidla poskytnuté třetí osobě (prodávajícímu) a to po dobu účinnosti úvěrové smlouvy, přičemž dlužnice jakožto dlužící klient mohl předmětné úvěrované vozidlo ve vlastnictví leasingové společnosti užívat dle následně (či návazně) uzavřené smlouvě o výpůjčce, v níž bylo i výslovně sjednáno, že klient (dlužnice [název původní účastnice]) je povinen dát pojišťovně, u níž sjedná havarijní pojištění neodvolatelný pokyn k vinkulaci pojistného plnění přesahujícího částku 10 000 Kč ve prospěch leasingové společnosti, na níž bylo po dobu trvání leasingové smlouvy převedeno vlastnictví k předmětnému vozidlu. Podle smluvního ujednání dlužníka se Společností se dlužník jako klient ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva (viz bod II smlouvy) zavázal ke dni převzetí vozidla od prodejce převést na Společnost k vozidlo vlastnické právo a Společnost vlastnické právo k vozidlu přijímá.

54. Výše citovaná smlouva o zajišťovacím převodu práva podle § 553 ObčZ je platná, neboť obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, vyhovuje i podmínce, že je svou povahou smlouvou o zajišťovacím převodu práva nikoli (neplatným) ujednáním o propadné zástavě podle § 169 písm. e) ObčZ, neboť na jejím základě se nositelem práva stává podmíněně věřitel a splnění závazku dlužníkem má za následek obnovení jeho práva, včetně pravidel, jak se dlužník se Společností vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli včas a řádně neuhradí a též v případě k odcizení či ztráty vozidla.

55. Společnost (s [právnická osoba]) se tak stala ke dni [datum] ve [anonymizována dvě slova] hodin vlastníkem předmětného vozidla (jak plyne z Protokolu o převzetí předmětu koupě) .Podle splátkového kalendáře tak dle smluvního ujednání o zajišťovacím převodu práva k předmětnému vozidlu, měla být společnost s [právnická osoba] jeho vlastníkem do [datum], nedošlo li např. k předčasnému splacení úvěru.

56. Pokud žalobce (dlužník) tvrdí, že dne [datum] došlo ke škodní události spočívající v odcizení předmětného vozidla, nebyl tohoto dne jeho vlastníkem. Původní žalobkyně, nyní dlužnice, není k podání této žaloby věcně legitimována a proto soud žalobu zamítl.

57. Na okraj soud dále poznamenává, že žalobkyně neprokázala nastanutí pojistné události. 58. [ulice] účastník, jednatel dlužnice [název původní účastnice] popsal žalované (i policii) událost tak, že jeden originální klíč od vozidla měl v době škodní události neustále u sebe a druhý uzamknutý v trezoru a tento druhý klíč několik let zpět nebyl použit, přičemž v průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že s druhým klíčem bylo v inkriminované době i po ní manipulováno.

59. Dále dle ust. čl. 30 odst. 13 písm. b) VPP může pojišťovna„ pojistné plnění odmítnout, jestliže pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba nebo osoba jednající z jejich podnětu nebo v jejich zastoupení uvede při uplatňování práva na pojistné plnění, byť z nedbalosti, nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.“ Pokud tak žalovaná učinila, jednala dle výše uvedeného smluvního ustanovení po právu.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byly v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů (vyjádření k žalobě, podání na č.l. 41 a č.l. 177, účast u tří jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

61. Podle § 11 odst. 2, písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. je insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, osvobozen od soudního poplatku a contrario mu nelze uložit povinnost k náhradě nákladů řízení k jehož zahájení nezavdal příčinu.

62. Jelikož má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník (§ 93 o.s.ř.), lze mu jako žalobci uložit povinnost nahradit náklady řízení, účastnil li se na straně žalující, jež byla ve sporu neúspěšná.

63. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.