30 C 65/2025
č. j. 30 C 65/2025-72
V PLATNOSTIPlný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně A c) Jméno žalobkyně C, narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně A d) Jméno žalobkyně D, narozená Datum narození žalobkyně D bytem Adresa žalobkyně D všechny zastoupeny advokátem tituly před jménem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 750 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 75 000 Kč spolu se zákonným úrokem z částky 75 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.
II. Zamítá se návrh žalobkyně a), aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 75 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.
IV. Zamítá se návrh žalobkyně b), aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.
VI. Zamítá se návrh žalobkyně c), aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení.
VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.
VIII. Zamítá se návrh žalobkyně d), aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni d) částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení.
IX. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
X. Žalovaná je povinna podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/ 1991 Sb. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 soudní poplatek za žalobu v částce 18 750 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku .
1. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že dne datum v době kolem 17:08 hodin v lokalita, na vedlejší pozemní komunikaci v ulici název, ze směru od ulice název, po předchozím požívání alkoholických nápojů, řídil jméno FO, narozený dne datum, trvale bytem adresa, zdržující se na adrese adresa, osobní motorové vozidlo tovární značky značka, registrační značky SPZ, přičemž se dostatečně nevěnoval sledování situace v provozu na pozemní komunikaci a současně nerespektoval svislou dopravní značku č. P6 „Stůj, dej přednost v jízdě!“, v důsledku čehož s vozidlem po předchozím zastavení vjel v km 30,75 do křižovatky s hlavní pozemní komunikací č. hodnota a nespatřil z levé strany po hlavní silnici ve směru od zastávky autobusu „název“ přijíždějící motocykl tovární značky značka, registrační značky SPZ, řízený Jméno žalobkyně A, nar. Datum narození žalobkyně A, kterému bezprostředně před ním zkřížil jízdní dráhu, čímž porušil povinnost řidiče stanovenou § 4 písmeno a), b), c), § 5 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 písmeno b) a § 22 odstavec 1 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když následným odběrem krve provedeným téhož dne v 18:35 hodin mu byl zjištěn obsah alkoholu v krvi ve výši 1,67 g/kg.
2. Po následném střetu přední části motocyklu tovární značky značka s levou přední částí osobního motorového vozidla tovární značky značka byl motocykl odražen šikmo vlevo do prostoru křižovatky, kde spadl na svoji levou stranu, zatímco řidička motocyklu po nárazu přeletěla přes řídítka motocyklu a dopadla do prostoru křižovatky, kde zůstala nehybně ležet.
3. Při střetu došlo ke vzniku zranění řidičky Jméno žalobkyně A spočívajícím v mnohočetném mikroskopickém traumatickém postižení mozku a jeho otoku vlevo včetně malého krvácení vlevo, zlomenině temenní kosti lebky vpravo a spánkové kosti vpravo zasahující do klínovité dutiny a mastoidního výběžku včetně hrotu očnice a oboustranné zlomenině obou ramének stydké kosti, které si vyžádalo hospitalizaci ve Fakultní nemocnici adresa v době od datum do datum na neurochirurgické JIP, kde jí zejména bylo operativně zavedeno čidlo do mozku na měření tlaku v mozku. S ohledem na dlouhodobý umělý spánek měla dále zavedenou plicní ventilaci v celkové době 256 hodin. Z důvodu monitorování životních funkcí byla dne datum přeložena k hospitalizaci do právnická osoba, na oddělení ARO v adresa, kde jí byla postupně plicní ventilace odpojena a byla probuzena z umělého spánku s nástupem všech životních funkcí, dne datum byla přeložena na chirurgickou JIP adresa, odkud byla dne datum propuštěna do domácího ošetřování, kde byla dlouhou dobu odkázána na pomoc svého manžela s převážnou částí úkonů osobní hygieny, zdravotních úkonů a domácích činností.
4. V průběhu léčení nastaly u poškozené žalobkyně a) komplikace jako aspirační zápal plic, zhoršený zrak, sluch, omezená funkčnost hlasivek po tracheostomii, deprese s úzkostnými stavy a k datum byla nucena podstoupit v celkové anestezii redres pravého ramenního kloubu s následnou ústavní rehabilitací. Dále byly zjištěny rozsáhlé postkontuzní změny v levé mozkové hemisféře, dosud přetrvává výrazná únava, nesoustředěnost a neschopnost fungovat v běžně hlučném prostředí.
5. Žalobkyně a) v důsledku dopravní nehody trpí těžkým posstraumatickým mozkovým syndromem s kognitivními deficity a emoční labilitou, stresovou inkontinencí, syndromem zmrzlého ramene vpravo a je dále limitována pohyblivostí různých částí těla. Právě posstraumatický mozkový syndrom s kognitivními deficity a emoční labilitou způsobuje a do budoucna bude způsobovat velmi nepříjemné životní situace. Žalobkyně a) není schopna například navštěvovat nová místa s větším množstvím lidí / zvuků / vjemů, a již nemůže cestovat a objevovat nová místa.
6. Na základě výše uvedeného uplatnila žalobkyně a) své nároky na náhradu nemajetkové újmy a škody u žalované, jako pojišťovny odpovědné z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Konkrétně se jednalo o nároky na bolestné, ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“), další nemajetkovou újmu, náklady na péči a cestovné.
7. Na základě znaleckého posudku k hodnocení ztížení společenského uplatnění ze dne datum vznikl žalobkyni a) nárok na náhradu ZSU ve výši 2, 232.950,- Kč, který pojišťovna v celém rozsahu uhradila. S ohledem na závažná zranění a trvalé následky má žalobkyně a) za to, že má nárok na odškodnění další nemajetkové újmy.
8. Další nemajetkovou újma dle § 2959 občanského zákoníku žalobkyně a) spatřuje především v dlouhé hospitalizaci v různých zdravotnických zařízeních, během které byla kompletně vyřazena ze svého dosavadního způsobu života a byla plně odkázána na pomoc nemocničního personálu. V období datum – datum byla hospitalizována v zařízení, (JIP neurocentrum), poté byla přeložena do zdravotnického zařízení následné intenzivní péče zařízení, kde byla hospitalizována od datum – datum. Dále byla hospitalizována dne datum – datum v zařízení. Celkem tedy pobyla ve zdravotnických zařízeních přibližně 90 dní. Následně byla propuštěna do domácího léčení, kde byla odkázána na pomoc blízkých během rekonvalescence.
9. V tomto případě žalobci vznikla další nemajetková újma samotnou léčbou, a to především tím, že byl poměrně dlouhou dobu vyřazen ze svého dosavadního života (zejm. se nemohl nadále starat o své dítě, věnovat se sportovní činnosti a vystupovat s kapelou, a byl odkázán na péči své rodiny). Ve výše uvedeném rozhodnutí je rozvedena myšlenka nepohodlí v nemocnici, kdy se žalobce musel podrobovat různým zákrokům a žít ve společnosti dalších hospitalizovaných osob. Soud označil jako optimální ohodnocení nemajetkové újmy způsobené strádáním pobytem v nemocnici a absolutní ztrátou dosavadního způsobu života částku 800,- Kč za den. Žaloba o zaplacení částky 750.000,- Kč s příslušenstvím .
10. Žalobkyně a) byla taktéž na dlouhou dobu vyřazena ze svého dosavadního života, přičemž do budoucna má zakázanou celou řadu svých koníčků a zálib (např. potápění, zpěv, jízda na motocyklu), dále z důvodu nehody nemohla trávit čas se svými nejbližšími.
11. S ohledem na skutečnost, že výše uvedená částka 800 Kč/den byla stanovena pro rok 2017, je třeba i v souvislosti s bodem 41 nálezu Ústavního soudu, sp. zn I. ÚS 1010/22, ze dne 8. 3. 2023, částku přepočítat pro rok předmětné dopravní nehody, tj. rok 2022. Pro tento přepočet je pak možné využít hodnotu jednoho bodu pro výpočet bolestného, který v roce 2017 činil částku ve výši 275,89 Kč a v roce 2022 činil částku ve výši 378,39 Kč.
12. Ekonomický nárůst této hodnoty je tedy násobek 1,37. Odpovídající částka pro náhradu nemajetkové újmy způsobené strádáním pobytem v nemocnici a absolutní ztrátou dosavadního způsobu života pro rok 2022 je 1.096,- Kč za den. Žalobkyně a) byla hospitalizována přibližně 90 dnů, náleží jí tedy částka ve výši 98.640,- Kč (90 * 1.096 = 98.640,- Kč). V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. 11 C 43/2015-152 ze dne 21. 5. 2018 dovodil soud další nemajetkovou újmu poškozené především z důvodu pocitů studu při nutnosti nechat si dopomáhat při intimní hygieně, jak po dobu hospitalizace, tak od příbuzných po dobu rekonvalescence. Dále soud v rámci odškodnění zohlednil obavy o budoucnost poškozené, tedy zda se poškozená vyléčí, a jak dlouho bude léčba trvat. Újmu soud spatřoval též ve vyloučení z běžných aktivit provozovaných před nehodou. Poškozené byla přiznána částka ve výši 100.000,- Kč.
13. Žalobkyně a) byla v rámci domácího léčení odkázána na pomoc manžela, který jí musel asistovat se všemi úkony intimní hygieny, oblíkáním a stravou.
14. Současná rozhodovací praxe tedy přikládá váhu průběhu samotné léčby, vyřazení z dosavadního způsobu života, strádání v nemocničních zařízeních a narušení osobní sféry při napomáhání s intimní hygienou. Žaloba o zaplacení částky 750.000,- Kč s příslušenstvím 15. Dle dostupných podkladů je žalobkyně a) stále vyřazena ze svého dosavadního způsobu života. Přišla o většinu svých koníčků a již není schopna plně prožívat životy svých dcer. Nemůže jim dopřát ani dovolenou, jelikož psychicky nesnese změnu prostředí a větší množství lidí.
16. Dalším argumentem pro podporu odškodnění další nemajetkové újmy je i skutečnost, že viník nehody, řidič jméno FO, nar. datum, způsobil dopravní nehodu, s masivními následky na zdraví primárně poškozené, pod vlivem alkoholu. V čase hodinu a půl po nehodě byl u řidiče zjištěn obsah alkoholu v krvi o hodnotě 1,67 g/kg.
17. Na základě výše uvedeného žalobkyně a) požadovala po žalované úhradu nároku na další nemajetkovou újmu ve výši 500.000,- Kč, žalovaná následně uhradila částku 50.000,- Kč.
18. Žalobkyně a) následně v rámci smírného vyřešení sporu snížila svůj návrh na náhradu tohoto nároku a požadovala částku ve výši 150.000,- Kč, nad rámec již vyplacené částky 50.000,- Kč. Žalovaná však už na náhradu další nemajetkovou újmu nevyplatila ničeho.
19. Žalobkyně b), c) a d) utrpěli v důsledku závažných zranění žalobkyně a) Jméno žalobkyně A, duševní útrapy a uplatňují nárok na odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku, a to ve formě peněžitého plnění.
20. Při vyčíslení výše náhrady nemajetkové újmy žalobců je přitom nutné vycházet především ze závěrů vyplývajících z rozhodovací činnosti českých soudů. Zejména žalobci odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, podle kterého by se stanovení výše náhrady mělo odvíjet v základním rozpětí mezi 240.000,- Kč až 500.000,- Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé. Nejvyšší soud následně tyto závěry upřesnil v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, v jehož odůvodnění se Nejvyšší soud ztotožnil a v plném rozsahu odkázal na ustálený model výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku, který aplikuje Krajský soud v Ostravě (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2015, sp. zn. 6 To 370/2014, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015).
21. V souladu s tímto modelem se za základní částku náhrady duševních útrap dle § 2959 občanského zákoníku považuje zejména: v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, v případě sourozenců a vnuků čtrnáctinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, v případě snach, zeťů a dalších osob osminásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.
22. V případě předmětné dopravní nehody ze dne datum tedy představuje základ pro výpočet náhrady duševních útrap v souladu s předestřeným modelem výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku (při průměrné hrubé mzdě pro rok 2021 ve výši 37.839,- Kč) následující: v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) částka 756.780,- Kč.
23. V tomto směru žalobkyně b), c) a d) uvádí, že je s žalobkyní a) váží velmi intenzivní vztahy a spojují je velmi blízké, rodinné, emocionální vazby, což vyplývá z přiložených čestných prohlášení žalobců. Zejména pak: Jméno žalobkyně B, dcera žalobkyně a), prožila ty nejhorší chvíle, když se dozvěděla, že její matka leží v nemocnici a nikdo neví, jestli nehodu přežije. Chodila matku navštěvovat do nemocnice, po několikáté návštěvě však zkolabovala z kompletního vyčerpání organismu, jelikož skoro nespala a byla neustále ve stresu. Nyní, když je jí matka v lepším zdravotním stavu, by s ní chtěla trávit čas jako dřív, jet s ní na hory, na dovolenou nebo na výlet a nic z toho nemůže.
24. Jméno žalobkyně C, dcera žalobkyně a), musela po dopravní nehodě své matky bojovat s panickou stresovou atakou, jelikož se v té době léčila na psychiatrii. Dále trpěla nespavostí, byla nesoustředěná a melancholická, každou noc probrečela. V té době také maturovala, maturitní zkoušku nakonec úspěšně vykonala především díky velké podpoře celé rodiny. Chybí jí, že nemůže jet s mámou lyžovat nebo na dovolenou, protože máma špatně zvládá změny prostředí.
25. Jméno žalobkyně D, matka žalobkyně a), byla v šoku, když poprvé viděla svoji dceru v nemocnici. Ze stresu z celé situace musela začít brát předepsaná antidepresiva a léky na spaní, které však následně musela vysadit z důvodu zdravotních komplikací. Krátce po nehodě musela absolvovat operaci šedého zákalu, která kvůli vysokému tlaku ze stresu málem neproběhla. Kromě obav o svoji dcer také zažívala velké obavy o své vnučky, a to jak je celá situace ovlivní a aby se jejich biologický otec nezačal domáhat péče o mladší vnučku jméno FO.
26. Ve vazbě na výše uvedené žalobci uplatnili ve smyslu § 9 odst. 1 ve spojení s § 6 zák. č. 168/1999 Sb. své nároky na odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku způsobených v důsledku zranění žalobkyně a), vůči žalované, a to v následující výši: pro žalobkyni b), dceru poškozené, částku ve výši 1.059.492,- Kč, pro žalobkyni c), dceru poškozené, částku ve výši 1.059.492,- Kč, pro žalobkyni d), dceru poškozené, částku ve výši 1.059.492,- Kč.
27. Výpočet nárokovaných částek proběhl způsobem stanoveným ustálenou judikaturou, jak bylo uvedeno v Oznámení o převzetí zastoupení a uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy v důsledku usmrcení osoby při dopravní nehodě ze dne datum. Následně byly judikatorně stanovené minimální částky navýšeny o 40 %. K navýšení došlo v souvislosti s odůvodněním Nejvyššího soudu, který konstatoval, že takto stanovený základ kompenzace odpovídá typovým (neutrálním) případům, tedy takovým, kde nejsou naplněny pro konkrétní situaci zpřísňující či naopak zmírňující kritéria. Žalobkyně b), c) a d) jsou nejbližší rodinou žalobkyně a), navíc žalobkyně b) byla v době nehody nezletilá.
28. Žalovaná následně žalobkyním b), c) a d) vyplatila celkem 150.000 Kč pro každou z nich.
29. Jak již bylo uvedeno, žalobkyně uplatnily své shora specifikované nároky vzniklé v důsledku dopravní nehody ze dne datum u žalované přípisem ze dne datum, následně byla žalované zaslána také výzva k žádosti o změnu stanoviska ze dne datum, dále také Opětovná žádost o změnu stanoviska ze dne datum, ke které se žalovaná vyjádřila nabídkou uzavření dohody o narovnání s vyplacením částky 50.000,- kč pro každého. Tato nabídka nebyla ze strany žalobkyň akceptována a dne datum byla žalované zaslána poslední výzva před podáním žaloby, kterou byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě zbývající části nároků a rovněž byla jejím obsahem první předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Na tuto výzvu reagovala žalovaná vyjádřením ze dne datum a vyplacením částky 50.000,- Kč pro žalobkyně b), c) a d). Žaloba o zaplacení částky 750.000,- Kč s příslušenstvím .
30. I přes tuto výzvu ze strany žalobců však žalovaná neuhradila na doplatku k dnešnímu dni ničeho. Žalovaná je tak od datum v prodlení s úhradou částky ve výši celkem 750.000,- Kč, když žalovaná měla uhradit tuto částku do datum.
31. Příslušenstvím každé z pohledávek jsou úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž žalovaná je ve smyslu § 9 odst. 2 a 3 zák. č. 168/1999 Sb. v prodlení s uhrazením předmětného plnění žalobci od datum, kdy jí marně uplynula lhůta pro plnění (3 měsíce k likvidaci pojistné události + 15 dní k úhradě).
32. Nespornou žalovaná činí skutečnost, že dne datum v době kolem 17:08 hodin v lokalita, na vedlejší pozemní komunikaci v ulici název, ze směru od ulice název, po předchozím požívání alkoholických nápojů, řídil jméno FO, nar. datum, osobní motorové vozidlo tov. zn. značka, reg. zn. SPZ, přičemž se dostatečně nevěnoval sledování situace v provozu na pozemní komunikaci a současně nerespektoval svislou dopravní značku č. P6 „Stůj, dej přednost v jízdě!“, v důsledku čehož s vozidlem po předchozím zastavení vjel v km 30,75 do křižovatky s hlavní pozemní komunikací č. hodnota a nespatřil z levé strany po hlavní silnici ve směru od zastávky autobusu „název“ přijíždějící motocykl tov. zn. značka, reg. zn. SPZ, řízený Jméno žalobkyně A, nar. Datum narození žalobkyně A, kterému bezprostředně před ním zkřížil jízdní dráhu, čímž porušil povinnost řidiče stanovenou § 4 písmeno a), b), c), § 5 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 písmeno b) a § 22 odstavec 1 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když následným odběrem krve provedeným téhož dne v 18:35 hodin mu byl zjištěn obsah alkoholu v krvi ve výši 1,67 g/kg. Po následném střetu přední části motocyklu tov. zn. značka s levou přední částí osobního motorového vozidla tov. zn. značka byl motocykl odražen šikmo vlevo do prostoru křižovatky, kde spadl na svoji levou stranu, zatímco řidička motocyklu po nárazu přeletěla přes řídítka motocyklu a dopadla do prostoru křižovatky, kde zůstala nehybně ležet.
33. Nespornou činí žalovaná skutečnost, že vozidlo vozidlo tov. zn. značka, reg. zn. SPZ, kterým byla újma na zdraví poškozené způsobena, bylo v době nehody pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou provozem motorového vozidla, u žalované.
34. Nespornou činí žalovaná skutečnost, že ještě před podáním žaloby vyplatila žalobcům následující plnění: a) Jméno žalobkyně A: 50.000,- Kč představující náhradu za další nemajetkovou újmu, b) Jméno žalobkyně B: 150.000,- Kč představující náhradu , za duševní útrap, c) Jméno žalobkyně C: 150.000,- Kč představující náhradu za duševní útrapy a d) Jméno žalobkyně D: 150.000,- Kč, - představující náhradu za duševní útrapy.
35. Spornými žalovaná činí veškeré nároky uplatněné v žalobě, a to co do důvodu i co do výše.
36. Žalobkyně a) se žalobou domáhá úhrady částky v celkové výši 15 000 Kč, jako náhrady další nemajetkové újmy dle § 2958 NOZ.
37. Důvody, o které žalobkyně tento nárok opírá, však spadají spíše pod nárok na bolestné (resp. bolest v širším smyslu, kdy smyslem náhrady je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozené z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách).
38. Pro úplnost žalovaná uvádí, že náhrada za bolest dle Metodiky NS ČR, ze které při odškodňování újmy dle § 2958 obč. zák. žalovaná vychází, je již založena na etiologickém přístupu, který vychází z klasifikace bolestivého stavu či bolestivých stavů podle poranění jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru vzniklé bolesti jako tělesného a duševního strádání v souvislosti se zásahy do zdraví.
39. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu nebo obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí, obvykle doprovázející stavy, popsané v jednotlivých položkách, tedy odškodnění bolesti v širším smyslu.
40. Teprve obtíže, které nelze odškodnit náhradou za bolest a ani zvýšením náhrady pro komplikace v rámci procentního zvýšení a jejichž míra překračuje obvyklou zátěž poškozeného, představují další nemajetkovou újmu podle § 2958 o.z. . Obdobně judikoval Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 70 Co 471/2017 ze dne 15.2.2018, který dále uvedl, že stejně tak je s léčebným procesem adekvátním rozsahu zranění žalobce obvykle spojen dlouhodobý pobyt v nemocnici, v důsledku nějž je pacient nucen snášet řadu negativních důsledků ve formě odloučení od rodiny, absence realizace koníčků, zájmů apod.
41. Podle doložené zdravotní dokumentace byla žalobkyně a) po úrazu hospitalizována, s částečným pobytem v režimu umělé plicní ventilace, dále byla léčena ambulantně, s následnou opakovanou rehabilitací. Druh a rozsah zranění v daném případě lze v prvotní fázi označit za život ohrožující. Léčení tohoto úrazu však proběhlo obvyklým způsobem, bez významných komplikací léčení následků tohoto úrazu. Okolnosti léčení žalobkyně a) se nevymykají obvyklému způsobu léčby a stabilizace zdravotního stavu.
42. Žalovaná shledala, že lze akceptovat nárok na tzv. další nemajetkovou újmu v daném případě za období akutní fáze léčení, a to v přiměřeném rozsahu, neboť převážná většina dalších odůvodnění, podaných při uplatnění tohoto nároku, již byla vypořádána formou náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění.
43. Žalobkyně a) až d) , lze považovat za osoby, které splňují kritéria ve smyslu ustanovení § 2959 o. z , se dále žalobou domáhají úhrady částky v celkové výši 600 000 Kč, jako náhrady za duševní útrapy dle ust. § 2959 o.z.
44. Podle ustanovení § 2959 o. z. odčiní škůdce při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
45. Osobou blízkou podle ustanovení § 22 o. z. je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvalé žijí.
46. V této souvislosti žalovaná odkazuje na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 378/2019 ze dne 23.9.2020, jenž dospěl k závěru, že za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.
47. Nutno podotknout, že zranění žalobkyně a) byla sice vážná, ale žalobkyně a) zůstala naživu a může s ostatními žalobci komunikovat a věnovat se jim, byť v jiné rovině.
48. Žalovaná provedla šetření, co do oprávněnosti nároku, tak do výše požadované částky za duševní útrapy a na základě provedeného šetření pak byla oprávněným osobám uhrazena nemajetková újma, spočívající v náhradě za duševní útrapy, na základě prokázání příbuzenských vztahů, s ohledem na současný rozsah poškození zdravotního stavu poškozené a jeho vliv na tyto vztahy oprávněných osob k poškozené.
49. Částky vyplacené žalobkyním b) až d) ve smyslu ust. § 2958 občanského zákoníku, tak plně odpovídají částkám, které se současnosti obvykle vyplácejí jako náhrada jiné nemajetkové újmy v obdobných případech, popř. v rámci dohod o narovnání, či které jsou přisuzovány v soudních řízeních v obdobných případech.
50. Žalovaná zohlednila, že v případě žalobců nešlo o nejzásadnější újmu - úmrtí blízké osoby, což zohlednila právě poskytnutým zadostiučiněním, které ponížila. Podle názoru žalované nejsou dány důvody, aby odškodnění žalobců 2) až 4) přesahovalo částku, kterou Nejvyšší soud doporučuje při smrti blízké osoby, když tato okolnost v případě žalobců nenastala.
51. Soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30. listopadu 2022, č.j. 6 T 145/2022-245, že byl adhézním výrokem obžalovaný nebo odsouzený jméno FO odsouzen k povinnosti zaplatit poškozenému jméno FO na náhradě nemajetkové újmy 250 000 Kč s tím, že se zbytkem nároku byl jméno FO odkázán na občanskoprávní řízení. Pokud jde o Jméno žalobkyně A, tedy žalobkyni a), ta byla též odkázána, pokud jde o nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, na občanskoprávní řízení. Pokud jde adhézní výrok, byť se netýká účastníků řízení, ale týká se manžela žalobkyně a), tak tento je v bodě 27 odůvodnění rozsudku podrobně odůvodněn. Zde tedy trestní soud uvedl , že pro rok 2021 činila průměrná mzda 37 839 Kč. Dále zde soud zdůvodnil, z jakého důvodu a v jaké výši koriguje požadovanou náhradu s tím, že ji snížil o 2/3, konkrétně na částku 250 000 pro poškozeného jméno FO.
52. Podle znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO pod č. hodnota, jehož zadavatelem byla žalovaná a týká se žalobkyně a) Jméno žalobkyně A. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, zde znalec vyčíslil tuto újmu žalobkyně a) na 2 232 950 Kč a zde i kvalifikoval následky žalobkyně, zejména šlo o těžké poranění hlavy, lehká nedoslýchavost, poruchy polykání a omezení hybnosti pravého ramene lehkého stupně, pravé kyčle lehkého stupně a kosmeticky závažné jizvy na obličeji a na krku. Jinak znalec měl k dispozici úplnou zdravotní dokumentaci, která se týká poškození žalobkyně a), popisuje, jakým způsobem byla žalobkyně léčena.
53. Pokud žalobkyně ještě předložila lékařské zprávy , jejich obsah koresponduje s nálezem znalce jméno FO a zpráva psychiatra hovoří o posttraumatické poruše.
54. Žalobkyně ad a) Jméno žalobkyně A vypověděla, že z události si ještě toho mnoho nepamatuje, vzpomíná si, že když ji sanitka přivezla domů z nemocnice, položili ji na postel, nemohla se hýbat, nemohla chodit, její manžel si vzal „ošetřovačku“ a pečoval o ni 24 hodin, vozil ji na kontroly na vozíčku a na všechna lékařská vyšetření. Vše zapomněla a nevěděla nic o dcerách. Když byla v kómatu, jedna dělala přijímačky, druhá maturovala, a nic o tom nevěděla. Vůbec nechápala, co se děje. Největší starost měla o děti. Pokud ví z doslechu, tak řidič chtěl od nehody ujet, nijak ji nekontaktoval, ani její rodinu, nezjišťoval si nic o jejím zdravotním stavu a asi až po roce u výslechu u právníka zaslal omluvný dopis. Tento však si ani nečetla a dala ho manželovi, neměla na to náladu, dodnes se léčí na psychiatrii. Je doma, chybí jí levá část hemisféry, mnoho si nepamatuje, bere léky na deprese, hodně spí, nesnese společnost více lidí a má invalidní důchod II. stupně.
55. Před úrazem byla zaměstnaná jako manažerka výroby, nyní si nedokáže představit, že by znovu nastoupila do zaměstnání. Je doma, stará se o ovečky a slepice a je jí tam dobře. Do divadla, do kina nechodí, všude tam, kde je více lidí má stres a nezvládá to.
56. Pokud jde o rekonvalescenci, tak v průběhu následovaly ještě další tři operace, a to kvůli přetrhaným vazům na ruce, kvůli velké inkontinenci a vzhledem k následkům tracheotomie. Poté byla ještě třikrát v rehabilitačním středisku v lokalita, třikrát na tři týdny, a ještě dále dvakrát na dva týdny. Nyní po operaci je již rameno lepší, ale samozřejmě horší než před dopravní nehodou. Tato operace byla velmi bolestivá, kdy v narkóze znovu vazy přetrhaly, a i rehabilitace poté byla velmi bolestivá. Takže další operaci nechce a smířila se s tím, že funkce ramene bude horší.
57. Pokud vzpomíná na období zhruba tři až čtyři měsíce poté, kdy byla propuštěna do domácí péče, nemohla si ani učesat vlasy, všechno včetně hygieny musel zajišťovat manžel a zhruba asi po čtyřech měsících se mohla posadit na židli na kolečkách, ale ani tak většinu úkonů nezvládala, například nemohla vařit, manžel jí musel dále pomáhat s hygienou. Nyní se k soudu dostala autem, kdy řídila e maminka, protože po dohodě s psychiatrem nebude řídit auto na dlouhé vzdálenosti a na stresových úsecích, například na dálnici. Dodnes má problémy jít do schodů.
58. Zpívala ve sboru, měli jsme koncerty, začala si dělat potápěčský kurz, nejvíc jezdila na motorce a to i na dovolené. Nemůže už ani s dětmi k moři či na jinou dovolenou. Také byli s manželem ve skupině název, to už také nelze a s partou jezdili na hory na lyže a s kolegy na vodu, nic z těchto činností již dělat nemůže.
59. Mladší dcera jméno FO dělala přijímací řízení na střední školu a nemohla být účastna ani výběru, ani jí nemohla pomáhat nebo s ní na tyto přijímací zkoušky jít. Starší dcera maturovala , když byla v kómatu a následně dělala přijímací zkoušky na vysokou školu. Až doma se dozvěděla, jak to všechno dopadlo. Její psychický stav nebyl dobrý. Každý den plakala, nechtěla jíst. Na psychiatrii nasadili antidepresiva, která se naopak projevila tak, že měla sebevražedné myšlenky. Asi před rokem v Chrudimi potkala onoho viníka nehody, což ji uvedlo do takového psychického stavu, že skončila v lokalita na psychiatrii, kde ji uvedli do hypnózy. I z tohoto důvodu se vyhýbá větším akcím jako jsou poutě, rozsvícení vánočního stromku, neboť má strach, že by tam tohoto člověka potkala.
60. Byla hospitalizována asi šest týdnů, z toho měsíc v kómatu. Po šesti týdnech na její žádost a s příslibem manžela, že se o ni postará, žalobkyni pustili domů. Následovaly operace a rehabilitace. Hledala ve Švýcarsku kliniku s asistovanou sebevraždou, nechtěla žít. Po magnetické rezonanci mozku zjistili, že vzniklo epileptické ložisko, tudíž, že větší stres může spustit epilepsii, proto si dává velký pozor. Před dopravní nehodou se na epilepsii ani na psychiatrii nikdy neléčila. Manžel pobírá na péči o ni 800 Kč a žalobkyně pobírá invalidní důchod, jinak o nějaký nárok, například rentu vůči škůdci, nežádala.
61. Nyní se stará se o barák, nikam nechodí. Auto na kratší vzdálenosti řídí. Bere antidepresiva, na noc Neurol a Euthyrox na štítnou žlázu.
62. Žalobkyně ad b) Jméno žalobkyně B , dcera žalobkyně ad a) , vypověděla, že měla jsem velký strach, pak se dozvěděla, že je její matka v kómatu a nevěděli , zda se vůbec probudí. Nedokázala se o tom ani s nikým bavit. Vůbec to nezvládala. Když ji poprvé viděla, plakala a bála se na ni sáhnout, při druhé návštěvě omdlela z toho tlaku a do toho musela dělat přijímací zkoušky na střední školu. Byl to nepředstavitelný stres. Tento stres pokračoval i po jejím návratu domů, protože všichni o tom mluvili, kolegové v práci, kamarádi, rodina. Přijímací řízení na střední školu probíhalo v dubnu, kdy byla maminka buď v kómatu nebo se krátce předtím probrala. Když byl její manžel v práci, měla u sebe zvoneček a pomáhala jí . Manžel maminky chodil do práce, tehdy bydleli ve lokalita, měl zaměstnavatele přímo naproti. Pokud byl v práci, tak jsem péči zvládala . Pečovatelka, ani zdravotní sestra nedocházely. Žalobkyně ad a) má trvalé následky, zejména nenese dobře stres, hodně se změnila a nezvládá zátěžové situace. Oslavy v menším rodinném kruhu žalobkyně ad a) zvládá, ale velký shluk lidí nikoliv.
63. Žádné léky (žalobkyně ad b ) nebrala, ale docházela ke školnímu psychologovi. Ten ji připravil na návštěvu v nemocnici. Její život se změnil tak, že před nehodou byla žalobkyně ad a) její největší podporovatelka a opora a nyní je to naopak s tím, že už je na vše sama a že ji nemůže vystavovat žádnému stresu. Zhruba od října minulého roku žije s rodinou přítele v lokalita, ale na víkendy jezdí domů. Každá nové informace ohledně nehody, které se k ní dostávaly postupně, ji šokovaly. Například až poté, co se žalobkyně ad a) vrátila domů, se dozvěděla, že byla na pokraji smrti. Proto i ona hůře zvládá stres a více pláču, antidepresiva nebrala, ale měla problémy s přípravou na přijímací zkoušky na střední školu, kdy se nemohla soustředit.
64. Jméno žalobkyně D , žalobkyně ad d) je matkou Jméno žalobkyně A a babičkou jméno FO a Jméno žalobkyně C. Vypověděla, že bezprostředně po nehodě, ji zeť, manžel žalobkyně ad a), a dcery žalobkyně ad a) šetřil a informace filtroval po částech. Sama se o této nehodě dozvěděla asi za dva dny. V nemocnici žalobkyně ad a) ležela bílá, studená na lůžku. Byla na ARO v adresa, poté na JIP v lokalita. Žalobkyně ad d) poté, co jí zemřel manžel, sama brala antidepresiva, zhruba dva roky byla ve velmi špatném psychickém stavu a byla to právě žalobkyně ad a) , která ji vrátila do života, například tím, že se rozváděla a ona jí pomáhala. Žalobkyně ad a), když se rozváděla, během rozvodu onemocněla rakovinou, ale do dopravní nehody žádné psychické problémy dcera neměla. Touto událostí měla za to, že život pro ni opět skončil. Docházela na psychiatrickou ambulanci a po dopravní nehodě dcery se tam vrátila. Nasadili ji antipsychotika a stále bere antidepresiva.Nikdo nevěděl, zda se probere, neboť byla v kómatu zhruba měsíc. Začala brát antipsychotika v důsledku této nehody. Pokud se mám vyjádřit k soužití s dcerou, žalobkyní ad a) : bydlely od sebe 50 km, ale denně si volaly a stále volají a stýkaly se standardně. Po jejím propuštění domů ji navštěvovala jedenkrát týdně, asi měsíc musela ležet. Vzpomínám si, že když jí její manžel přivezl k ní domů v létě, že ji musel přidržovat. Dcera je nyní velmi zklidněná a předtím byla workoholička, pracovala do noci i o víkendech. Nyní zabrzdila, stará se o rodinu, o zvířátka, zkrátka je jiná. Žiji sama v domě a když nevyjde, poprosí dceru o podporu. Dcera má manžela, který rodinu finančně zabezpečuje, neboť z invalidního důchodu by nevyžila. .Nyní jí u domu na podzim dělala nový plot, protože je velice manuálně zručná. Tento plot dělala na podzim.
65. Jméno žalobkyně C, žalobkyně ad c) dcera žalobkyně ad a) vypověděla , že pokud jde bezprostředně o období po dopravní nehodě, tak manžel žalobkyně ad a) informace víceméně pouštěl v tom smyslu, že se zase tak moc nestalo a žalobkyně až po její návštěvě v nemocnici zjistila, jak závažné zranění měla a začala mít o ni strach. To se projevilo v tom, že těžko zvládala učivo ve škole a přípravu na maturitu, měla záchvaty breku, podporoval ji její přítel. Tehdy brala antidepresiva a docházela na psychiatrii. Odmaturovala a byla přijata na vysokou školu, tam šlo o vstupní pohovor.
66. Již v době dopravní nehody žila ve vlastním bytě a poté se s přítelem odstěhovala do lokalita. Žalobkyni ad a) viděla v nemocnici v lokalita, kdy ležela s oholenou hlavou na přístrojích a byla v bezvědomí, což se u ní projevovalo tak, že byť ještě před její nehodou navštěvovala psychiatra, tak se její stav po této dopravní nehodě zhoršil, kdy stále měla žalobkyni ad a) v tomto stavu před očima. Poté, kdy žalobkyni ad a) pustili do domácí péče, tak, jak ji to školní povinnosti umožňovaly, ji navštěvovala. Jedenkrát za týden, případně jednou za dva týdny. Doma už byla v lepším stavu, přišla jí podvyživená.
67. Před nehodou byla žalobkyně ad a) velmi empatická a podporující , když sama měla psychické potíže, nyní je to naopak, ona potřebuje podporu od ostatních. Proto pochopila, že problémy si už nyní musí řešit sama, neboť nemůže očekávat žádnou podporu. Dříve jezdili na dovolené,nyní ne .Při studiu pracuje , abyh si přivydělala, žalobkyně ad a) se uzavřela před lidmi.
68. Před nehodou spolu obecně trávily daleko více času. Kromě dovolených spolu jezdily na výlety, do kina nebo jsme se všichni dívali na televizi. Zkrátka spolu trávili daleko více času.
69. V lokalita v nemocnici řekli, že vůbec není jisté, zda se maminka probudí a pokud ano, zda například nebude mentálně postižená či ochrnutá nebo zda vůbec ještě bude žít. U ní se to projevovalo tak, že byla po této dopravní nehodě dvakrát hospitalizovaná na psychiatrické klinice, kde jí nasadili další antidepresiva a k tomu ještě antipsychotika, neboť se tím prohloubila její porucha.
70. Před dopravní nehodou byla již na střední škole, bydlela sama ve svém bytě, ale byla se žalobkyní ad a) v kontaktu, kdy jí pomáhala s nákupy, domácností a téměř denně byly ve styku. Po nehodě se na návštěvách kromě jiného snažila s ní hovořit a vyvolat v ní vzpomínky. Naposledy se viděly při oslavě osmnáctin žalobkyně ad b) a setkání bylo chladné, proto se ani nenavštívily letos o Vánocích. Žalobkyně ad a) se změnila po nehodě, je odtažitá a má z ní pocit, že ani moc o kontakt nestojí. Nemyslí si, že k sestře je tak odtažitá, zřejmě ji její psychika vyčerpává. Celkově pocitově přišla v důsledku této nehody o matku, která je prostě jiná. 71. z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne datum Informace o výplatě pojistného plnění ze dne datum, , že žalobkyni ad a) Jméno žalobkyně A bylo na náhradě za bolestné vyplaceno žalobkyni pojistné plnění ve výši 524.846,- Kč, a na náhradě za ztížení společenského uplatnění tak bylo žalobkyni vyplaceno pojistné plnění ve výši 2.232.950,- Kč.
72. Podle výplatního dopisu žalované ze dne datum žalovaná vyplatila pojistné plnění ve výši 450 000 Kč. Jedná se o úraz Jméno žalobkyně A při dopravní nehodě z datum a v příloze tohoto dopisu je informace o pojistném plnění, kde je rozepsáno, z čeho se tato částka sestává – z další nemajetkové újmy pro Jméno žalobkyně A 50 000 a dále za duševní útrapy manžela, matky a obou dcer, je to po dalších 100 000 Kč na každou osobu.
73. Z výplatního dopisu ze dne datum na částku 150 000 Kč, kterou zaslala žalovaná právnímu zástupci žalobkyň, kde je v informaci o pojistném plnění rozepsáno, že tato částka sestává z nemajetkové újmy pro obě dcery, žalobkyni a její matku, každé po 50 000 Kč.
74. Z čestného prohlášení žalobkyně a) Jméno žalobkyně A, kde žalobkyně popisuje, jakým způsobem byla léčena , popsala své hospitalizace a jak probíhalo její domácí léčení, soud zjistil, že že nehoda způsobila trvalé poškození mozku, konkrétně levé hemisféry a jaký dopad měla celá situace zejména na její dcery.
75. Z čestného prohlášení Jméno žalobkyně B, žalobkyně b) také z datum, kde toto prohlášení též podepsala její zákonná zástupkyně, matka – v té době byla Jméno žalobkyně B nezletilá, kde prohlašuje, jak matku navštěvovala v nemocnici, z kompletního vyčerpání zkolabovala, popisuje tady, jak probíhalo domácí léčení její matky a jak se následky úrazu projevily v rodinném životě.
76. Z čestné prohlášení Jméno žalobkyně C, žalobkyně c ), také tedy dcery žalobkyně a) z datum. Zde tedy popisuje, že se osm let léčí na psychiatrii a kvůli této události se u žalobkyně c) rozvinula panická stresová porucha.
77. Z čestného prohlášení Jméno žalobkyně D, žalobkyně d), matky Jméno žalobkyně A, kde popisuje tedy, že kvůli stresu měla vysoký tlak, měla problémy se slzením, bolestí oka.
78. Z rodného listu žalobkyně a) a dále rodný list Jméno žalobkyně B (žalob. b), Jméno žalobkyně D (žalob. d), rozené rodné přijmení, Jméno žalobkyně C (žalob. c).
79. Ze zprávy o psychologické péči školního psychologa ze dne datum, tituly před jménem jméno FO, školního psychologa žalobkyně Jméno žalobkyně B, kde popisuje, že docházela od března 2022 do konce června toho roku Jméno žalobkyně B jednou týdně na podpůrná psychologická sezení kvůli emočním zranění po dopravní nehodě, kterou utrpěla její matka, u Jméno žalobkyně B se projevovaly úzkostné stavy, plačtivost, strach z budoucnosti.
80. Ze zprávy tituly před jménem jméno FO z zařízení ohledně Jméno žalobkyně C s diagnózou panická porucha. Pokud jde o obsah této zprávy, zde se uvádí, že Jméno žalobkyně C docházela k psychiatrovi už v dětství osm let, užívá sertralin a hovoří o panických atakách.
81. K tomu vysvětlila právní zástupkyně žalobkyně, že nehoda její matky její psychický stav ještě zhoršila.
82. Z výzvy - uplatnění nároků ze dne datum, včetně doručenky a z předžalobní výzvy s doručenkou soud zjistil, že žalobkyně své nároky uplatnily již dne datum a naposledy kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne datum.
83. Žalobkyně ad a) podle znaleckého posudku vycházejícího i z její zdravotní dokumentace byla poškozená po úrazu hospitalizována, s částečným pobytem v režimu umělé plicní ventilace, dále byla léčena ambulantně, s následnou opakovanou rehabilitací. Druh a rozsah zranění v daném případě lze (pouze) v prvotní fázi označit za život ohrožující. Okolnosti léčení poškozené se nevymykají obvyklému způsobu léčby a stabilizace zdravotního stavu.Poškozené žalobkyni již byly žalovanou vypořádány nesporné nároky, a to formou náhrady újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění.
84. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
85. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, uveřejněné pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní – dále jen „Sb. rozh. obč.“). Z uvedeného vyplývá, že další nemajetkové újmy jsou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat (ostatně § 2958 o. z. tak ani nečiní), avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací. Tento typ újmy bývá spojen s takovými zásahy do zdraví, které nespočívají v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života , okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, často též z důvodů stojících již poněkud mimo samotné zdravotní postižení (např. nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, ale může jít též o různé situace založené konkrétními životními poměry poškozeného).
86. Soud přisvědčuje žalované, že lze akceptovat nárok na tzv. další nemajetkovou újmu v daném případě za období akutní fáze léčení, a to v přiměřeném rozsahu, ostatní fáze léčby byly vypořádány formou náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.Pokud jde o výši náhrady soud má za to, že částka 50 000 Kč není dostatečná, neboť zcela neodškodňuje okolnosti , které jsou uvedeny níže.
87. Žalobkyně ad a) na vše zapomněla a nevěděla nic o dcerách. Když byla v kómatu, jedna dcera se připravovala na přijímací řízení na střední školu a druhá maturovala, a nic o tom nevěděla. Žalobkyně nemohla být účastna výběru střední školy mladší dcery , nemohla jí pomáhat a na tyto přijímací zkoušky ji doprovodit . Starší dcera maturovala , když byla v kómatu a následně dělala přijímací zkoušky na vysokou školu. Až doma se dozvěděla, jak to všechno dopadlo. Žalobkyně v lokalita potkala viníka nehody, což ji uvedlo do takového psychického stavu, že skončila v lokalita na psychiatrii, kde ji uvedli do hypnózy. Z tohoto důvodu se vyhýbá větším akcím jako jsou poutě, rozsvícení vánočního stromku, neboť má strach, že by tam tohoto člověka potkala. Soud má za to, že výše uvedené okolnosti nelze zahrnout pod odškodnění bolestného či ztížení společenského uplatnění a je třeba je odškodnit.
88. Nicméně ostatní tvrzení žalobkyně ( psychické depresivní stavy, myšlenky na sebevraždu, popis stavu během rehabilitace , bolestivé stavy související s operacemi a trvalé následky ) pod nárok na „ další nemajetkovou újmu “ dle § 2958 o.z. zahrnout nelze.
89. Nejvyšší soud se v nedávném judikátu pokusil tuto kategorii újmy definovat a konstatoval, že "další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 občanského zákoníku jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru" (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 11. 1. 2017, publ. pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Za okolnosti, které nenastávají pravidelně a zvyšují intenzitu utrpěné újmy, Nejvyšší soud považuje nečekaně závažné komplikace spojené s léčením, jakož i nemožnost zúčastnit se důležitých nevšedních událostí jako je například plánovaná pracovní či studijní stáž nebo rodinná oslava.
90. Shrnuto : kategorii dalších nemajetkových újem Nejvyšší soud obsahově přiřazuje k bolestnému (trvalé následky a trvalá omezení běžného života jsou samostatnou kategorií újmy a odškodňují se v rámci ztížení společenského uplatnění). V rámci bolestného je třeba podle Nejvyššího soudu odškodnit veškeré fyzické i psychické strádání způsobené újmou na těle a související běžné obtíže spojené s léčením této újmy na těle. Za další nemajetkovou újmu tedy Nejvyšší soud považuje pouze mimořádné okolnosti související buď se závažnými zdravotními komplikacemi spojenými s léčením, nebo s nevšedními životními událostmi, kterých se poškozený nemohl zúčastnit.
91. Na citovaný rozsudek podrobně reagovala doktrína. L. Tichý ve svém článku Ke čtyřem základním otázkám nemajetkové újmy uvádí, že "bolestí lze rozumět subjektivní negativní či nepříjemný pocit, jenž je spojen s poruchou běžného fungování fyziologických procesů. Takový stav označujeme jako fyzickou bolest; nachází-li se příčina takového stavu v psychice člověka, jde o bolest psychickou označovanou zákonodárcem za duševní útrapy." Tichý upozorňuje, že současná právní úprava považuje za plně odškodnitelnou i bolest psychickou, ta však není, na rozdíl od bolesti fyzické upravena v metodice Nejvyššího soudu, a autor uzavírá, že "zřejmě proto, že fyzická bolest jako významná forma nemajetkové újmy byla v českém právu tradičně relativně dobře vymezena (viz tabulkové úpravy bolestného vztahující se pouze či téměř jen na fyzickou bolest), je další kategorie nemajetkové újmy, zakotvená v § 2958, totiž další nemajetková újma, takříkajíc rezervována pro "zbytkové" formy psychických bolestí" (srv. TICHÝ, L. Ke čtyřem základním otázkám nemajetkové újmy. Právník, 8/2020, str. 624-626).
92. Podobně P. Vojtek ve svém příspěvku na téma Aktuální problémy náhrady nemajetkové újmy podle občanského zákoníku upozorňuje, že metodika Nejvyššího soudu k náhradě bolesti neobsahuje kategorii pokrývající psychiatrické obtíže přechodného rázu, a navrhuje, aby byla doplněna položka "Vážná duševní porucha vzniklá následkem traumatu, potvrzená psychiatrickým pracovištěm", která by byla ohodnocena 60 až 300 body (srv. VOJTEK, P. Aktuální problémy náhrady nemajetkové újmy podle občanského zákoníku In. Pracovní právo 2018. Brno: Masarykova univerzita, 2018).
93. Žalobkyni ad a) přísluší další částka ve výši 75 000 Kč (tedy k již vyplacenému plnění v částce 125 000 Kč), přičemž se jedná o nároky, jež nelze pojmout pod bolestné a ztížení společenského uplatnění, když další částka ve výši 75 000 Kč již není v souladu se zásadou slušnosti.
94. Podle § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
95. Ustanovení § 2959 o. z. neupravuje nárok poškozeného na náhradu újmy při ublížení na jeho zdraví, ale nároky třetích osob na odčinění duševních útrap, jejichž příčinou je usmrcení nebo zvlášť závažné ublížení na zdraví osob jim blízkých. Jde o odčinění zásahu do práva na rodinný život sekundárních obětí, k němuž došlo usmrcením či zvláštˇzávažným ublížení na zdraví jejich rodinného příslušníka. Jakkoli duševní útrapy,jak dovodil ve svém rozhodnutí dovolací soud ze dne 13.2.2020, č.j. 258 Cdo 79/2020-190, tak smutek a stres působí na sekundární oběti jako psychicky nepříznivé a zatěžující stavy, které ve svém důsledku mohou mít i vliv na jejich celkový zdravotní stav, nelze je pokládat za ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. (t. j. za zásah do jejich práva na zdraví.).
96. Dalším žalobkyním jakožto oprávněným osobám byla uhrazena nemajetková újma, spočívající v náhradě za duševní útrapy, na základě prokázání příbuzenských vztahů, s ohledem na současný rozsah poškození zdravotního stavu poškozené a jeho vliv na tyto vztahy oprávněných osob k poškozené.
97. Kritériem pro určení výše náhrady je u oprávněných osob významná zejména intenzita jeho vztahu s poškozeným, věk poškozeného a oprávněných osob, případná existenční či hmotná závislost na poškozeném a případné poskytnutí jiné satisfakce (jako například omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění). Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek.
98. Jednalo se o nedbalostní dopravní nehodu, pojištěnému nelze přičítat zavrženíhodné pohnutky, nicméně pojištěný škůdce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, jeho omluva dopisem bez nabídky pomoci žalobkyním byla formální.
99. Útrapy žalobkyň b) až d) nebyly zvyšovány např. tím, že by byli očitými svědky dopravní nehody, že by byla nehoda medializována . Jisté zadostiučinění bylo žalobkyním poskytnuto v rámci trestního řízení vyslovením viny obžalovaného a uloženým trestem.
100. Soud však přihlédl k intenzitě útrap, kdy žalobkyně ad b) až d) důvodně musely pociťovat obavy o život své matky /dcery a kdy byly svědkyněmi toho, že žalobkyně ad a) nebyla po dobu několika měsíců činit základní úkony a byla odkázána na pomoc svého manžela .
101. Za základní částku náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z., modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného (rozhodnutí č. 85/2019 Sb. rozh. obč.); v případě sourozenců lze vycházet ze základní částky o jednu čtvrtinu nižší. Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy se však soudy musí zabývat otázkou, zda její výše nebude pro obviněného po majetkové stránce likvidační. To platí i v případech újmy způsobené provozem motorového vozidla, na kterou se vztahuje zákonné pojištění . Pro rok 2021 tento průměr činil 37 839 Kč , dvacetinásobek činil částku 756 780 Kč . Z toho plyne rozmezí pro poškozené rodiče a děti minimální ¾ částky z dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného a náhrada poškozených rodičů a dětí u přeživšího poškozeného nemůže být vyšší ( pokud se nejedná např. o tzv. vegetativní přežívání).V případě náhrady za duševní útrapy spojené se závažnou újmou na zdraví poškozeného , který nezemřel , je slušné korigovat o 2/3 zhruba na částku 250 000 Kč , která byla též v trestním řízení přiznána za totožný nárok manželovi poškozené žalobkyně a) , který navíc o žalobkyni několik měsíců každý den pečoval. Proto soud přiznal každé ze žalobkyň ad b) až d) doplatek do této částky ( 100 000 Kč).
102. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.
103. Protože žalobkyně uplatnily své shora specifikované nároky u žalované přípisem ze dne datum a dne datum byla žalované zaslána poslední výzva před podáním žaloby, kterou byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě zbývající části nároků a rovněž byla jejím obsahem první předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a zákona o.s.ř. je žalovaná od datum v prodlení s úhradou žalobkyním přiznaným , když žalovaná je měla uhradit do datum soud jim přiznal příslušenství od datum.
104. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
105. Zde byl úspěch/neúspěch účastníků 50 % ku 50 %, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
106. Žalované tak byla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/ 1991 Sb. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. uložena povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 soudní poplatek za žalobu v částce 18 750 Kč (1/2 z plné výše soudního poplatku ze žaloby). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.