30 C 7/2022
č. j. 30 C 7/2022-18
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 10 § 11 § 12 § 7 § 8 § 13
- o pozemních komunikacích, 13/1997 Sb. — § 7
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 7 § 8
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 77
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 7 324 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 324 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí dalších 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 12. 11. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 861,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 324 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobou o náhradu škody způsobené nicotným rozhodnutím ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c), § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ odškodňovací zákon“), došlou zdejšímu soudu dne 10.1.2022, požaduje odškodnění ve výši 7 324 Kč s příslušenstvím specifikovaném v žalobě, za nezákonné rozhodnutí, které vydal silniční správní úřad – Úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy (dále jen„ Silniční správní úřad“).
2. Žalobkyně požaduje jednak částku 2.000 Kč, která představuje úplatu za možnost užívání v žalobě specifikované pozemní komunikace, jejíž veřejné užívání bylo omezeno výše uvedeným nicotným rozhodnutím. Dále žalobkyně nárokuje částku 3.993 Kč, která představuje náhradu nákladů zastoupení advokátem ve věci uzavření smlouvy o zřízení průjezdu s vlastníkem pozemku, na němž se nachází pozemní komunikace vedoucí ke garáži ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně dále požaduje na náhradě nákladů řízení směřujícího k prohlášení nicotnosti výše uvedeného rozhodnutí Úřadu částku 1.331 Kč za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších přepisů (dále jen„ advokátní tarif“).
3. Žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] – garáže, zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ Garáž“) která je vymezena v budově [část obce], [adresa], byt. dům, která je zapsána na [list vlastnictví], která je postavena na pozemku parc. [číslo] který je zapsán na [list vlastnictví], to vše v katastrálním území Krč, obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha. Jedinou přístupovou komunikací ke Garáži žalobkyně je veřejně přístupná účelová komunikace (NN [číslo]) na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], který je ve vlastnictví pana [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození].
4. Silniční správní úřad vydal dne 17.09.2018 rozhodnutí o povolení a omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci NN [číslo] (při ul. [ulice] a [anonymizována dvě slova], [obec a číslo]), která se nachází na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ Předmětná komunikace“), a to pod čj. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] (dále jen„ Nicotné rozhodnutí“).
5. Nicotné rozhodnutí bylo vydáno na základě žádosti společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným členem správní rady a zároveň předsedou správní rady je pan [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], vlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. V samotném Nicotném rozhodnutí byl žadatel ([právnická osoba]) označen rovněž za vlastníka Předmětné komunikace, ačkoliv vlastníkem pozemku je pan. [titul]. [jméno] [příjmení] a není ani na jisto postaveno, kdo byl a je vlastníkem komunikace na něm umístěné.
6. Na základě Nicotného rozhodnutí byl omezen veřejný přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek] (na Předmětnou komunikaci), a to svislým dopravním značením„ B1 – Zákaz vjezdu všech vozidel“ spolu s dodatkovou tabulkou„ E13 – Text nebo symbol“ s textem„ [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]“. Svislé dopravní značení bylo na základě Nicotného rozhodnutí osazeno, a to nejpozději v září roku 2019.
7. Žalobkyně nebyla účastníkem řízení, v němž bylo vydáno Nicotné rozhodnutí, proto jí Nicotné rozhodnutí nebylo doručeno. Na základě Nicotného rozhodnutí však byla žalobkyně vyzvána dopisem právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 19.11.2019 k úhradě údajného bezdůvodného obohacení žalobkyně za bezplatné užívání Předmětné komunikace sloužící jako cesta k její Garáži. Vlastník pozemku takové bezdůvodné obohacení žalobkyně vyčíslil na částku ve výši 3.000 Kč za období let 2017 až 2019. Vlastník pozemku dále požadoval pravidelnou platbu částky ve výši 1.000 Kč ročně za užívání Předmětné komunikace.
8. Na základě omezení veřejného užívání Předmětné komunikace a této výzvy vlastníka pozemku žalobkyně přistoupila k (a) k zajištění svého právního zastoupení ve věci týkající se Nicotného rozhodnutí a jednání s [titul], [příjmení] a (b) následně uzavřela s vlastníkem pozemku, panem [titul]. [jméno] [příjmení], dne 02.08.2020 smlouvu o zřízení práva průjezdu přes pozemek, která byla uzavřena pouze a jen z důvodu existence výše uvedeného Nicotného rozhodnutí. Žalobkyně na základě této smlouvy uhradila vlastníkovi pozemku celkově částku ve výši 2.000 Kč za rok 2020 i za celé období před rokem 2020.
9. Dne 14.10.2020 podala žalobkyně společně s dalšími vlastníky garáží ve stejné budově podnět k prohlášení nicotnosti Nicotného rozhodnutí. Důvodem tohoto podnětu byla zejména zásadní vada formy rozhodnutí, které silniční správní úřad vydal, neboť dle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, mělo být vydáno opatření obecné povahy dle části šesté správního řádu, nikoliv rozhodnutí dle části druhé správního řádu.
10. Dne 29.01.2021 vydal [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] rozhodnutí, kterým výše uvedené Nicotné rozhodnutí prohlásil za nicotné v celém jeho rozsahu. [stát. instituce] přisvědčil, že skutečně mělo být vydáno opatření obecné povahy (vůči kterému mají dotčení vlastníci nemovitostí právo podat námitky a které se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce příslušného správního úřadu). Dále shledal, že byla silničním správním úřadem absolutně překročena podaná žádost (tedy, že silniční správní úřad rozhodl šířeji, než bylo žádáno), a že Nicotné rozhodnutí je vnitřně rozporné.
11. Nezákonným rozhodnutím vznikla žalobkyni majetková škoda. Škoda vznikla tím, že (a) na základě Nicotného rozhodnutí musela žalobkyně zaplatit vlastníku Předmětné komunikace úplatu za přístup k účelové komunikaci, jejíž veřejná přístupnost byla nicotně omezena, (b) musela zaplatit náklady spojené s poskytnutím právních služeb v souvislosti s uzavřením smlouvy ve smyslu ad a/ tohoto výčtu a (c) musela zaplatit náklady spojené s poskytnutím právních služeb souvisejících s prohlášením nicotnosti Nicotného rozhodnutí.
12. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy zaplatila vlastníku Předmětné komunikace částku ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně připomíná, že smlouva byla uzavřena v příčinné souvislosti s existencí Nicotného rozhodnutí, tedy jinými slovy, pokud by Nicotné rozhodnutí neexistovalo, smlouvu by neuzavřela s ohledem na veřejné užívání komunikace, které bylo ale Nicotným rozhodnutím podstatně omezeno jen na osoby, kterým vlastník udělí souhlas s užíváním. Žalobkyně zaplatila za právní služby svého právního zástupce v této věci částku ve výši 7.108,75 Kč. Celkově tedy žalobkyni vznikla škoda ve výši 9.108,75 Kč (faktura je vystavena na částku vyšší, neboť právní zástupce žalobkyně poskytoval žalobkyni ještě další právní pomoc, která není předmětem této žaloby).
13. S ohledem na vznik škody žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované, tj. u Ministerstva dopravy, a to dne 11.05.2021. Tímto byla splněna podmínka možnosti uplatnit nárok žalobkyně u soudu ve smyslu § 14 odst. 3 odškodňovacího zákona. Žalovaná vyřídila žádost žalobkyně svým dopisem ze dne 06.12.2021 (sp. zn. [spisová značka] [číslo], čj. [anonymizováno] [číslo]), který byl žalobkyni doručen dne 07.12.2021, a to tak, že uznala, že se jedná o nezákonné rozhodnutí ve smyslu odškodňovacího zákona, avšak: 1) nepřiznala žalobkyni náhradu škody ve výši 2.000 Kč (úplata za možnost užívání pozemní komunikace, jejíž veřejná přístupnost a veřejné užívání bylo omezeno Nicotným rozhodnutím), neboť dle názoru žalované nemá být splněna podmínka příčinné souvislosti mezi Nicotným rozhodnutím a vznikem této škody, 2) nepřiznala žalobkyni náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve věci uzavření smlouvy o zřízení práva (úplatného) průjezdu.
14. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné. Nárok na odškodnění žalobkyně uplatnila u žalované žádostí ze dne 11. 5. 2021. Žalovaná následně vyzývala žalobkyni k doplnění žádosti, což žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce učinila v rámci přípisu doručeného žalované dne 2. 11. 2021. Žalovaná následně svým vyjádřením k žádosti ze dne 6. 12. 2021 žalobkyni přiznala částku 1.331 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu spočívající v podání podnětu na prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí. Tato částka byla dne 13. 12. 2021 žalobkyni uhrazena.
15. Žalovaná předně uvádí, že dle jejího názoru rozhodnutí Úřadu č. j. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] ze dne 17. 9. 2018 je možné považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná tedy nerozporuje existenci tvrzeného odpovědnostního titulu.
16. Ovšem nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 2.000 Kč spočívající v úplatě za možnost užívání pozemní komunikace není dle žalované dán, neboť není splněna podmínka existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem (nicotným rozhodnutím) a vznikem tvrzené škody.
17. Právním titulem, na základě něhož žalobkyně vynaložila finanční prostředky, nebylo nicotné rozhodnutí, nýbrž smlouva s [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2020, tedy soukromoprávní jednání. Rozhodnutím Úřadu nebyla žalobkyni uložena povinnost uzavírat jakoukoli smlouvu. Nadto byla žalobkyně kvalifikovaně právně zastoupena již ode dne 14. 1. 2020. K uzavření předmětné smlouvy došlo, jak je uvedeno výše, až dne 2. 8. 2020. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že jediným důvodem pro uzavření smlouvy byla existence nicotného rozhodnutí ze dne 17. 9. 2018, mohly být nedostatky předmětného rozhodnutí, a to zejména vzhledem k jejich zásadnímu charakteru zjištěny právním zástupcem žalobkyně již před samotným uzavřením smlouvy, například v rámci tvrzeného právního rozboru věci ze dne 12. 6. 2020. Podnět k prohlášení nicotnosti mohl být podán mnohem dříve než dne 14. 10. 2020 a smlouva nemusela být vůbec uzavírána. Této tvrzené škodě bylo možno ze strany žalobkyně tedy předejít. Lze rovněž pro úplnost dodat, že pokud tedy k uzavření smlouvy s [titul]. [příjmení] došlo výhradně z důvodu existence nicotného rozhodnutí, měla žalobkyně možnost napadnout platnost samotné smlouvy a domáhat se vydání bezdůvodného obohacení po [titul]. [anonymizováno]. Dle názoru žalované příčinná souvislost ve vztahu k tvrzenému odpovědnostnímu titulu rovněž absentuje i u požadovaných nákladů zastoupení advokátem ve věci uzavření smlouvy o zřízení průjezdu s vlastníkem pozemku, na němž se nachází pozemní komunikace vedoucí ke garáži ve vlastnictví žalobkyně ve výši 3.993 Kč. Všechny tři úkony právní služby, za něž požaduje žalobkyně odškodnění, se týkaly jednání o uzavření smlouvy o zřízení průjezdu přes pozemek, tedy jak je uvedeno výše, soukromoprávního jednání. Absence příčinné souvislosti je zde tak zcela zřejmá. Nadto ve výzvě [anonymizována dvě slova] ze dne 19. 11. 2019 není existence předmětného rozhodnutí či dopravního značení vůbec zmiňována, uplatněný nárok byl opírán o neexistenci veřejné komunikace s odkazem na údaje v katastru nemovitostí, nikoli o existenci předmětného rozhodnutí.
18. Žalovaná trvá na tom, že jako škodu v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem lze v případě žalobkyně hradit pouze účelně vynaložené náklady zastoupení, což jsou zde jen náklady, které přímo vedly k odstranění nezákonného (nicotného) rozhodnutí, přičemž tyto byly již žalovanou uhrazeny.
19. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: internetový výpis z katastru nemovitostí pro jednotku [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, internetový výpis z katastru nemovitostí pro budovu [část obce], [adresa], k. ú. [část obce], [územní celek], internetový výpis z katastru nemovitostí pro pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], rozhodnutí Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odboru životního prostředí a dopravy ze dne 17.09.2018, čj. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] a usnesení č. j. [spisová značka] [spisová značka], výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 19.11.2019, smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 14.01.2020, smlouva o zřízení práva průjezdu přes pozemek ze dne 02.08.2020, podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí ze dne 14.10.2020, rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29.01.2021, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], Potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby ze dne 10.06.2021 ve výši 1.000 Kč za rok 2019, Potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby ze dne 10.06.2021 ve výši 1.000 Kč za rok 2020, faktura č. 2020, daňový doklad k přijaté platbě č. 2020, Uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 11.05.2021 včetně doplnění žádosti ze dne 3.11.2021 - dopis žalobkyně adresovaný [stát. instituce] ze dne 02.11.2021, dopis žalované ze dne 06.12.2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo], čj. [anonymizováno] [číslo], výpis z účtu žalované ze dne 13. 12. 2021 a Seznam odměn a nákladů právního zástupce žalobkyně, z nichž zjistil tento skutkový stav:
20. Žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] – garáže, zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ Garáž“) která je vymezena v budově [část obce], [adresa], byt. dům, která je zapsána na [list vlastnictví], která je postavena na pozemku parc. [číslo] který je zapsán na [list vlastnictví], to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha. Jedinou přístupovou komunikací ke Garáži žalobkyně je veřejně přístupná účelová komunikace (NN [číslo]) na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], který je ve [titul]. [jméno] [příjmení].
21. Dne 17. 9. 2018 vydal Úřad rozhodnutí pod zn. [spisová značka] [spisová značka] [číslo], jímž podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. povolil a omezil veřejný přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci podle navržené situace, se zákresem dopravního omezení veřejnosti a veškerým navrhovaným dopravním značením pro parkování. Právní moc nastala ke dni 25. 9. 2018 (pozn. v předmětném rozhodnutí Úřadu je jako vlastník pozemku parc. [číslo] chybně označována společnost [právnická osoba], ovšem vlastníkem byl [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]; [titul]. [příjmení] byl zároveň statutárním ředitelem společnosti [právnická osoba]).
22. Žalobkyně byla vlastníkem komunikace vyzvána k tomu, aby uhradila bezdůvodné obohacení za její užívání s argumentací, že„ není veřejnou komunikací“,, neboť v době této výzvy existovalo pravomocné Nicotné rozhodnutí a bylo osazeno svislé dopravní značení zakazující vjezd každému, kdo nemá povolení vlastníka pozemku. Žalobkyně proto s vlastníkem komunikace uzavřela předmětnou smlouvu, právním rozborem smlouvy pověřila advokáta a dle smluvního ujednání zaplatila úplatu za užívání„ neveřejné komunikace a vynaložila za rok 2019 a za rok 2020 nájemné, které ve výši 1 000 Kč /rok poukázala vlastníkovi komunikace.
23. Dne 14. 10. 2020 byl Úřadu doručen podnět k prohlášení nicotnosti výše uvedeného rozhodnutí ze dne 17. 9. 2018. Podnět podala žalobkyně spolu s manželi [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a panem [titul]. [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa]. Žalobkyně byla zastoupena advokátem.
24. Dne 29. 1. 2021 vydal [stát. instituce], Odbor pozemních komunikací a drah, Oddělení silničního správního úřadu, (dále jen„ Magistrát“) rozhodnutí č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], jímž rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 9. 2018 prohlásil nicotným. Důvodem byla celá řada zásadních vad rozhodnutí. Zejména šlo o absolutní nedostatek formy, když dopravní značení mělo být upraveno opatřením obecné povahy a s tím související nedodržení procesních postupů ze strany Úřadu. Nadto bylo žádáno o souhlas se stanovením místní úpravy na účelové komunikaci, nikoliv o vydání jakéhokoliv rozhodnutí, šlo tedy o absolutní překročení žádosti.
25. Dne 10. 5. 2021 vydal Úřad usnesení č. j. [spisová značka] [spisová značka], jímž bylo řízení zastaveno neboť společnost [právnická osoba] vzala svoji žádost dne 1. 3. 2021 zpět.
26. Žalobkyně dne 11.5.2021 vyzvala žalovanou k odškodnění výše uplatněných nároků svého právního zástupce učinila v rámci přípisu doručeného žalované dne 2. 11. 2021. Žalovaná následně svým vyjádřením k žádosti ze dne 6. 12. 2021 žalobkyni přiznala částku 1.331 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu spočívající v podání podnětu na prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí. Tato částka byla dne 13. 12. 2021 žalobkyni uhrazena. Ostatní dílčí nároky žalobkyně specifikované v žádosti žalovaná zamítla s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb.
27. Po právní stránce lze věc posoudit takto: mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že výše nicotné rozhodnutí je právním důvodem k odškodnění žalobkyně.Sporné mezi účastnicemi je které dílčí nároky jsu způsobilé k odškodnění a v jaké výši.
28. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost (§ 8 odst. 1 OdpŠk) je zásadně splněna již po zrušení rozhodnutí, bez ohledu na výsledek dalšího řízení (samozřejmě pouze za předpokladu, že důvodem zrušení předmětného rozhodnutí byla jeho nezákonnost). Nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk je pravomocné (případně bez ohledu na právní moc vykonatelné) rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno příslušným orgánem pro nezákonnost. Otázka dalšího vývoje řízení může být relevantní pro zjišťování vzniku škody, případně nemajetkové újmy a eventuálně příčinné souvislosti. V některých případech je tedy konečný výsledek dalšího řízení po zrušení nebo změně rozhodnutí pro nezákonnost třeba zohlednit. I kdyby se však nezákonné rozhodnutí v dalším rozhodnutí ukázalo jako věcně správné (např. pokud rozhodnutí bylo zrušeno, ale jeho výrok byl totožný s výrokem konečného rozhodnutí ve věci), na jeho nezákonnosti ve smyslu § 8 OdpŠk to nic nezmění.
29. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je současné splnění tří podmínek: 1) zrušení rozhodnutí pro nezákonnost, 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy. V každém jednotlivém případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy je třeba zkoumat splnění uvedených tří podmínek, tedy rovněž to, zda ve sféře poškozeného vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí újma. V některých případech pak bude pro posouzení, zda újma ve sféře poškozeného vznikla, třeba znát konečný výsledek řízení po zrušení rozhodnutí.
30. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje.
31. Lze tak přisvědčit žalobkyni, že prvotní příčinou následku spočívajícího v úbytku majetku žalobkyně ve výši 3 939 Kč a potažmo též v další částce ve výši 2 662 Kč (z toho již žalovanou uhrazena část ve výši 1 331 Kč) za zaplacení odměny advokátovi za zastoupení žalobkyně při kontraktačním procesu vedoucím k uzavřené smlouvě s [anonymizováno]. [příjmení] o zřízení práva průjezdu přes pozemek a za zastoupení žalobkyně v řízení o prohlášení nicotnosti je předmětné nezákonné rozhodnutí a pozice žalobkyně, v níž se ocitla v důsledku tohoto Nicotného rozhodnutí jako vlastník své Garáže a že její nárok je co do základu důvodný.
32. Nicméně není důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 2 000 Kč, kdy citovaná smlouva o zřízení práva průjezdu přes pozemek nemůže jako platná obstát a je třeba z tohot vyvodit potřebné důsledky vůči osobě, která částku přijala a proto nelze tuto částku vymáhat po státu, když vydání nicotného rozhodnutí již zde není relevantní příčinou vzniku škody.Soud tak zcela sdílí se žalovanou její právní argumentaci, že právním titulem, na základě něhož žalobkyně vynaložila finanční prostředky, nebylo nicotné rozhodnutí, nýbrž smlouva s [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2020, tedy soukromoprávní jednání.
33. Pokud jde o výši náhrady: předmětem právní služby v části náhrady škody při kontraktačním procesu vedoucím k uzavření smlouvy o zřízení práva průjezdu přes pozemek bylo opětující se plnění na dobu neurčitou. Dle § 8 odst. 2 advokátního tarifu je tarifní hodnotou pětinásobek hodnoty ročního plnění, s tím, že roční plnění bylo dle smlouvy ujednáno ve výši 1.000 Kč. Tarifní hodnota je tedy rovna částce 5.000 Kč (5 × 1000) .Z tarifní hodnoty 5.000 Kč (§ 10 odst. 1 advokátního tarifu) je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby rovna částce ve výši 1.000 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně zastupuje ve stejné věci ještě další osoby, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 % na částku ve výši 800 Kč (1000 × 0,80). Právní zástupce žalobkyně v této věci vykonal tři úkony právní služby (když v podrobnosti se odkazuje na tabulku Seznam odměn a nákladů, kterou zaslal i žalované), a to 1) úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tedy převzetí a příprava zastoupení, 2) úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu, za písemné jednání s protistranou ze dne 30.01.2020 a 3) úkon dle § 11 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu, za připomínky ke smlouvě, tedy sepsání právního rozboru věci ze dne 12.06.2020. Přípis protistraně ze dne 30.01.2020, který byl reakcí na výzvu vlastníka Předmětné komunikace lze podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu podřadit pod úkon právní služby„ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé“, neboť svým charakterem je takovému úkonu právní služby nejbližší. Revize a připomínky ke smlouvě lze podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu podřadit pod úkon právní služby„ sepsání právního rozboru věci“, neboť svým charakterem je takovému úkonu právní služby nejbližší. Společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál za každý úkon právní služby) se tedy celkem jedná o náhradu ve výši 3.300 Kč (3 × 800 + 3 × 300) + 21% sazba DPH, celkem tedy 3.993 Kč.
34. Zastupování žalobkyně advokátem v řízení o prohlášení nicotnosti je dle advokátního tarifu ohodnoceno tarifní hodnotou ve výši 5.000 Kč jako zastupování ve správním řízení (§ 10 odst. 1 advokátního tarifu). Z takové tarifní hodnoty je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby rovna částce ve výši 1.000 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně zastupuje ve stejné věci ještě další osoby, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 % na částku ve výši 800 Kč (1000 × 0,80). Náhrada je důvodná za dva úkony právní: za úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, tedy převzetí a příprava zastoupení a dále úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, tedy návrh ve věci samé. Společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál za každý úkon právní služby) se tedy celkem jedná o náhradu ve výši 2.200 Kč (2 × 800 + 2 × 300) + 21% sazba DPH, celkem tedy 2.662 Kč. Rozdíl mezi přiznanou náhradou a náhradou, na kterou má žalobkyně nárok, je 1.331 Kč.
35. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni přiznanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 861,11 Kč, přičemž tato částka představuje 45,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,69 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 324 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů (předžalobní uplatnění nároku, převzetí zastoupení, žaloba a účast u jednání) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.