30 C 71/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 053 089 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 053 089 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. právnická osoba, Právnická osoba, IČO, (dříve právnická osoba) jakožto provozovatel licencované drážní dopravy a provozovatel železniční dráhy – vlečky anonymizováno právnická osoba se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne 20.5.2019, domáhá po žalované zaplacení pojistného plnění ze svého pojištění odpovědnosti drážního dopravce sjednaného pojistnou smlouvou číslo (dále jen„ pojistná smlouva“) 4, 053 089 Kč z pojistné události registrované u žalované pod číslo.

2. Žalobkyně, dle žalobního tvrzení, poskytovala pro právnická osoba, Právnická osoba, IČO služby v oblasti drážní dopravy, a to na základě smlouvy„ o poskytování přepravních služeb“ č. číslo (dále jen„ Smlouva číslo“) a smlouvy„ o poskytování přepravních služeb na železničních drahách - vlečkách“ č. číslo (dále jen„ Smlouva číslo“).

3. Dne datum provedla žalobkyně na základě uvedených smluv přepravu mimo jiné deseti cisteren látky alkylát. Vlastníkem přepravovaného alkylátu byla právnická osoba, IČO. Cisterny byly přepraveny ze skladu Právnická osoba anonymizováno v obec do její rafinérie v obec. Žalobkyně tak vystupovala jako subdodavatel právnická osoba, anonymizováno, která měla uzavřenou smlouvu o přepravě s Právnická osoba anonymizováno a své povinnosti z této smlouvy plnila prostřednictvím žalobkyně (právnická osoba, tak byla v postavení dopravce vůči Právnická osoba anonymizováno a naopak odesílatele vůči žalobkyni). Po řádném dokončení přepravy (přistavení cisteren na příjezdovou kolej v provozovně Právnická osoba anonymizováno v obec) zadávala zaměstnankyně žalobkyně jméno příjmení příchozí zásilku do informačního systému skupiny Právnická osoba„ anonymizováno“, přičemž u cisteren obsahujících alkylát měla zadat do systém špatně jejich obsah - místo„ alkylát“ měla vybrat položku„ PBI ropný destilát“. Následujícího dne (datum) měli zaměstnanci Právnická osoba anonymizováno v domnění, že v cisternách se nachází„ standardní“ primární benzín, stočit jejich obsah do nádoby již obsahující primární benzín. Smísením alkylátu s primárním benzínem mělo dojít ke znehodnocení 551,55 tun alkylátu a vzniku škody na straně Právnická osoba anonymizováno.

4. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Sjednané pojištění je pojištěním drážního dopravce. Pojištěná činnost je definována jako provozování drážní dopravy, resp. provozování dráhy, s odkazem na příslušné licence udělené žalobkyni orgány veřejné moci (bod 2.1 Pojistné smlouvy). Uvedené pojmy jsou nikoliv náhodou zcela totožné s pojmy dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ ZoD“). Provozování dráhy je definováno v § 2 odst. 3 ZoD jako„ činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.“ Provozování drážní dopravy je pak definováno v § 2 odst. 4 ZoD jako„ činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen "dopravce") a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.“ 5. Z bodu 2.1 Pojistné smlouvy dle názoru žalované jasně vyplývá její úmysl pojistit přímo samotnou činnost drážního dopravce ve smyslu zákona o drahách. Na tomto principu je produkt pojištění drážního dopravce postaven. Tomu také odpovídá pojistná matematika pro výpočet pojistného u tohoto produktu.

6. Činnost, při které mělo dojít k pochybení žalobkyně, spadá dle nařízení vlády č. 278/2008, o obsahových náplních jednotlivých živností, pod obor činnosti zasílatelství a zastupování v celním řízení v rámci volné živnosti (viz bod 53 přílohy číslo tohoto nařízení). Podnikatelům, kteří za úplatu provádějí takové činnosti, nabízí Právnická osoba produkt pojištění odpovědnosti zasílatele. Ze všech uvedených důvodů tak škodní událost číslo není pojistnou smlouvou kryta, žalobkyni nevzniklo právo na pojistné plnění, neboťˇ k tvrzené příčině vzniku škody (nesprávnému zadání obsahu cisteren do systém) došlo až po skončení přepravy, tedy předání zásilky dopravcem příjemci.

7. Zaměstnankyně žalobkyně, která se měla chyby dopustit, vystupovala při vzniku chyby jako zástupce příjemce zásilky, Právnická osoba anonymizováno, za kterou zásilku přijala a zaevidovala do systému, nejednalo se již o plnění povinností dopravce ze smlouvy o přepravě věci ve smyslu § 2555 odst. 1 OZ. Dopravce je z titulu smlouvy o přepravě věci povinen toliko odevzdat zásilku příjemci v místě určení, nikoliv zásilku za příjemce převzít a následně ji zanést do evidence příjemce zásilky.

8. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Podle § 635 odst. 2 OZ se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí vždy nejpozději promlčením práva na náhradu škody či újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Pokud by tedy právo Právnická osoba anonymizováno na náhradu škody (resp. vzhledem k žalobní konstrukci právo Právnická osoba anonymizováno na náhradu škody, které mělo přejít fúzí sloučením na Právnická osoba anonymizováno) bylo promlčeno, pak by bylo bez dalšího promlčeno též právo žalobkyně na pojistné plnění. Promlčecí lhůta práva na náhradu škody počala běžet datum smlouvách o přepravních službách si žalobkyně s Právnická osoba anonymizováno sjednaly promlčecí lhůtu čtyři roky namísto zákonné tříleté. Pokud by se tak nestalo, promlčelo by se právo na náhradu škody datum, tedy před podáním této žaloby.

9. Podle čl. 5 odst. 2 písm. d) pojistných podmínek číslo číslo, jež jsou součástí pojistné smlouvy, nesmí pojištěný bez souhlasu pojišťovny vyvolat prodloužení nebo stavení promlčecí lhůty práva na náhradu škody či újmy. Jestliže si žalobkyně sjednala delší promlčecí lhůtu práva na náhradu škody způsobené porušením Smluv o přepravních službách, jedná se o porušení povinnosti z Pojistné smlouvy. Podle čl. 5 odst. 4 číslo číslo poruší-li pojištěný povinnost podle čl. 5 odst. 2 písm. d), má pojišťovna právo odmítnout pojistné plnění. S ohledem na skutečnost, že pokud by si žalobkyně nesjednala delší promlčecí lhůtu, než jakou stanoví zákon, bylo by právo na náhradu škody a tedy i právo na pojistné plnění promlčeno, využívá tímto žalovaná svého práva a odmítá ve věci škodní události číslo poskytnout pojistné plnění.

10. Žalobkyně dovozuje své právo na pojistné plnění z toho, že po ní Právnická osoba anonymizováno uplatňuje právo na náhradu škody svědčící původně Právnická osoba anonymizováno z titulu porušení Smluv o přepravních službách (srov. např. bod 2.4 žaloby). Žalobkyně tak neodvozuje právo Právnická osoba anonymizováno na náhradu škody z titulu vlastnického práva Právnická osoba anonymizováno k alkylátu, jež měl být znehodnocen, nýbrž z toho, že Právnická osoba anonymizováno měla být povinna na základě smluvního vztahu s Právnická osoba anonymizováno nahradit mu škodu vzniklou v jeho sféře. Jedná se tedy o jakýsi regresní nárok Právnická osoba anonymizováno, který měl následně fúzí sloučením přejít na Právnická osoba anonymizováno. S ohledem na tuto konstrukci chybí v žalobě tvrzení a důkazní návrhy, z nichž by bylo možné jednoznačně dovodit, že Právnická osoba anonymizováno má skutečně stále tvrzenou pohledávku za žalobkyní, což je v nadepsané věci samozřejmě podmínkou aktivní legitimace žalobkyně. Z„ vyšetřovacího reportu“ ze dne datum založeného do spisu žalobkyní, vyplývá, že kromě primární příčiny škodní události (v reportu označena jako„ přímá“), zde bylo hned pět dalších„ podpůrných“ příčin na straně Právnická osoba anonymizováno, které indikují minimálně významné spoluzavinění škodní události číslo Právnická osoba anonymizováno, ne-li dokonce přerušení příčinné souvislosti mezi pochybením žalobkyně a vznikem škody.

11. Soud zjistil z pojistné smlouvy číslo že smlouvu uzavřely účastnice dne 25.7.2014 na pojistné riziko odpovědnosti žalobkyně k náhradě škody vzniklou jinému v souvislosti s provozováním drážní dopravy v rozsahu udělených licencí a v souvislosti s provozováním dráhy v rozsahu udělených úředních povolení.

12. Z Licence k provozování drážní dopravy sp. zn. anonymizováno spisová značka ze dne datum rozhodnutí a z Rozhodnutí o změně této licence ze dne datum, z Rozhodnutí č. číslo ze dne datum rozhodnutí a z Rozhodnutí sp.zn. číslo anonymizována dvě slova ze dne datum vydaných Drážním úřadem soud zjistil, že že žalobkyni byla udělena licence k provozování drážní dopravy a k provozování železniční dráhy-vlečky„ právnická osoba“ 13. Ze smlouvy o poskytování přepravních služeb č. číslo, že dne datum se žalobkyně jako poskytovatel zavázala právnická osoba, a.s poskytovat podle čl. 4 smlouvy služby v oblasti železniční přepravy vozových zásilek a prázdných železničních vozů.V čl. IV se žalobkyně zavázala přepravovat vozové zásilky ve vnitrostátní a mezinárodní přepravě CIM, vyřizovat povolení pro přepravu vozů, vyřizovat reklamace a pro případy, kdy budou služby realizovány spedičně, zřídí výběrovou komisi.

14. Ze smlouvy o poskytování přepravních služeb na železničních drahách – vlečkách č. číslo, že dne datum se žalobkyně jako poskytovatel pro právnická osoba, a.s zavázala dle čl. 4 smlouvy zajistit služby železniční nákladní přepravy vozových zásilek a prázdných železničních vozů.Konkrétně podle bodu 4.

2. článku se zavázala žalobkyně poskytovat služby provedení technické a přepravní kontroly ložených a prázdných vozů na místě odevzdávky, provedení technické a přepravní prohlídky a řádného označení vozů a dokladů odevzdávkových a návratových listů.

15. Z nákladního listu a výkazu vozových zásilek anonymizována dvě slova číslo, že dne datum žalobkyně jako dopravce provedla pro odesilatele Právnická osoba anonymizována dvě slova a zároveň pro příjemce Právnická osoba anonymizována dvě slova železniční přepravu 10ti cisternových vozů s ropnými destiláty- alkylaty, dopravcem byla žalobkyně a zboží bylo označeno jako destiláty ropné-alkyláty, nákladní list obsahuje potvrzení o převzetí zásilky (vlevo dole). Čas plnění (po zahájení a ukončení manipulace se zbožím) obsahuje sloupek v interní listině žalobkyně výpis z informačního systému, z něhož soud zjistil, že zboží v každém z deseti kontejnerů bylo přepraveno dne datum.

16. Podle vyšetřovacího raportu ze dne datum komise složené z zaměstnanců žalobkyně a poškozeného se škodní událost stala dne datum v odpoledních hodinách po té co byla provedena přejímka a zásilka byla dodána. Příčiny škody tkví v nedostatečné znalosti rozdílnosti mezi produkty výpovědi pracovnice Právnická osoba (žalobkyně), kdy zadala obsah cisteren chybně jako ropný destilát a následně též nedostatečné ověření stáčeného produkty stran poškozené společnosti.

17. Z dopisu právnická osoba žalobkyni ze dne datum, že právnická osoba vyzvala žalobkyni k úhradě škody vzniklé smícháním alkylátu z cisterny do tanku s primárním benzínem a vyzvala žalobkyni k úhradě škody ve výši 4 016 921 Kč.

18. Z dopisu Ministerstva dopravy Právnická osoba právnická osoba anonymizováno (která sjednala se žalobkyní za žalovanou pojistnou smlouvu) dne datum a z e mailu zaslaném žalované ministerstvem dopravy dne datum soud zjistil, že přípravu přepravních dokladů k zásilce, zadávání dat po příjezdu zásilky na vlečku do systému systém nepatří k hlavní náplni podnikatelské činnosti drážní dopravy.

19. Z Informace o škodní události žalované ze dne datum a ze dne datum žalobkyni a z emailu žalované žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že žalovaná odmítla poskytnout žalobkyni plnění, neboť pro logistickou činnost není žalobkyně pojištěna, provozování drážní dopravy je, dle žalované, podnikatelská činnost provozovaná na základě licence a pojistná smlouva kryla pojistné nebezpečí v rozsahu přepravní činnosti v rámci udělené licence, přičemž že příprava přepravních dokladů k zásilce, zadávání dat po příjezdu zásilky na vlečku do systému systém nepatří k k provozování drážní přepravy, jde o samostatnou živnost v rámci zasilatelství či podnikání v oboru logistika.

20. Z popisu pracovní funkce jméno příjmení, zaměstnankyně žalobkyně, že byla u žalobkyně zaměstnána jako sxpedient, tranzistér a její náplní práce bylo vyhotovování průvodní dokumentace, kontrola nakládek, plombování vozů, zadávání dat o vozech a vlaku při vstupu a výstupu z vlečky.

21. Žalobkyně při jednání potvrdila, že právnická osoba zatím žádnou újmu nenahradila.

22. Ostatní důkazní návrhy účastnic soud dle § 120 o.s.ř. zamítl, neboť takto zjištěný skutkový stav je dostatečný k posouzení věci po právní stránce.

23. Po provedeném dokazování v rozsahu shora uvedeném soud vzal za prokázané, že žalobkyně, poskytovala pro Právnická osoba, anonymizováno, služby v oblasti drážní dopravy na základě smlouvy„ o poskytování přepravních služeb“ č. číslo a smlouvy„ o poskytování přepravních služeb na železničních drahách - vlečkách“ č. číslo. Dne datum provedla žalobkyně na základě uvedených smluv přepravu deseti cisteren látky alkylát. Vlastníkem přepravovaného alkylátu byla právnická osoba. Cisterny byly přepraveny ze skladu Právnická osoba anonymizováno v obec do její rafinérie v obec. Žalobkyně vystupovala jako subdodavatel Právnická osoba, anonymizováno, která měla uzavřenou smlouvu o přepravě s Právnická osoba anonymizováno a své povinnosti z této smlouvy plnila prostřednictvím žalobkyně (právnická osoba, tak byla v postavení dopravce vůči Právnická osoba anonymizováno a naopak odesílatele vůči žalobkyni). Podle nákladního listu a výkazu vozových zásilek anonymizována dvě slova číslo dne datum žalobkyně jako dopravce a téhož dne ukončila provedla pro odesilatele a zároveň příjemce Právnická osoba anonymizována dvě slova železniční přepravu 10ti cisternových vozů s ropnými destiláty- alkylaty, nákladní list obsahuje potvrzení o převzetí zásilky (vlevo dole).

24. Po řádném dokončení přepravy (přistavení cisteren na příjezdovou kolej v provozovně Právnická osoba anonymizováno v obec) zadávala zaměstnankyně žalobkyně jméno příjmení expedient, tranzistér, jejíž náplní práce bylo vyhotovování průvodní dokumentace, kontrola nakládek, plombování vozů, zadávání dat o vozech a vlaku při vstupu a výstupu z vlečky, příchozí zásilku do informačního systému skupiny Právnická osoba„ Právnická osoba“, přičemž u cisteren obsahujících alkylát měla zadat do Právnická osoba špatně jejich obsah - místo„ alkylát“ měla vybrat položku„ PBI ropný destilát“. Následujícího dne (datum) měli zaměstnanci Právnická osoba anonymizováno v domnění, že v cisternách se nachází„ standardní“ primární benzín, stočit jejich obsah do nádoby již obsahující primární benzín. Smísením alkylátu s primárním benzínem mělo dojít ke znehodnocení 551,55 tun alkylátu a vzniku škody na straně Právnická osoba anonymizováno.

25. Škodní událost stala dne datum v odpoledních hodinách, po té, co byla provedena přejímka a zásilka byla dodána. Příčiny škody tkví v nedostatečné znalosti rozdílnosti mezi produkty výpovědi pracovnice Právnická osoba (žalobkyně), kdy zadala obsah cisteren chybně jako ropný destilát a následně též nedostatečné ověření stáčeného produkty stran poškozené společnosti.

26. Dopisem dne datum právnická osoba vyzvala žalobkyni k úhradě škody vzniklé smícháním alkylátu z cisterny do tanku s primárním benzínem a vyzvala žalobkyni k úhradě škody ve výši 4 016 921 Kč odmítla poskytnout žalobkyni plnění, neboť pro logistickou činnost není žalobkyně pojištěna, šetření ukončila žalovaná dne datum právnická osoba zatím žádnou újmu nenahradila.

27. Po právní stránce, kdy se soud primárně zabýval vznesenou námitkou promlčení nároku, lze věc posoudit takto:

28. Podle § 2758 odst. 1 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

29. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

30. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že promlčecí lhůta trvá 3 roky.

31. Podle § 636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újmy vznikla.

32. Podle §619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

33. Podle § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůtv, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

34. Podle § 620 odst, 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnuli i vědomost o škodě a osobě povinné k telí náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy, 35. Podle § 626 zákona č, 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

36. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že promlčecí lhůta trvá 3 roky.

37. Podle § 629 odst, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

38. Podle § 635 odst. 2 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

39. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

40. Lhůta v ustanovení § 635 odst. 2 obč. zák. je objektivní promlčecí lhůta, která je však propojena i se subjektivními okolnostmi, pokud uplyne subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody nebo újmy. Promlčecí lhůta pro právo na pojistné plnění skončí současně s uplynutím subjektivní promlčecí lhůtv u práva na náhradu škody nebo jiné újmy, na kterou byl uzavřen pojistně právní vztah pro vznik odpovědnosti za škodu nebo újmu.Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí uplynutím subjektivní promlčecí lhůty v trvání tří let dle § 629 odst. 1, která počne běžet podle § 619, nebo objektivní promlčecí lhůty v trvání deseti let, s během ode dne vzniku škody nebo újmy, anebo objektivní promlčecí lhůty v trvání patnácti let, která počne běžet ode dne vzniku škody nebo újmy způsobené úmyslně (§ 636 odst. 1 a 2). Objektivní desetiletá nebo patnáctiletá promlčecí lhůta dle § 636 se nevztahuje na právo na náhradu újmy na svobodě, životě nebo zdraví, které se promlčí toliko uplynutím subjektivní tříleté promlčecí lhůty (§ 636 odst. 3) .Vzhledem k dikci ust. § 635 odst. 2 obč. zák. je třeba nejprve zkoumat běh promlčecí lhůty práva žalobce jako poškozeného na náhradu škody vůči pojištěnému jako škůdci.

41. Soud však má, na rozdíl od žalobkyně, jiný názor na počátek plynutí běhu promlčecí lhůty na náhradu škody. Z právní teorie vyplývá, že škoda vzniká poškozenému okamžikem, kdy se v důsledku protiprávního jednání škůdce sníží majetkový stav poškozeného. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty postačí, že poškozený na základě jemu dostupných informací může učinit pravděpodobný úsudek o tom, jaká konkrétní škoda vznikla a kdo za ni odpovídá (kdo je škůdce). Zjištěný rozsah škody, byl žalobci zřejmý dne 25.6.2015 s tím, že od tohoto okamžiku bylo možné objektivně vyčíslit vzniklou škodu v penězích. Škoda nemusí být vyčíslena přesně, postačí i jen orientační (přibližná) znalost výše škody, jak vyplývá z ustálené judikatury NS ČR (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3113/2011, 25 Cdo 2917/2012). Soud se ztotožňuje s účastnicemi v tom, v tom, že promlčecí lhůta práva na náhradu škody počala běžet 25. 6. 2015 a skončila, ještě před podáním této žaloby, dne 25.6.2018, neboť toho dne se žalobkyně z vyšetřovacího raportu vyhotoveném komisí, jíž byla členem, dověděla o vzniku a rozsahu škody. Pokud si ve Smlouvách o přepravních službách žalobkyně s Právnická osoba anonymizováno sjednala promlčecí lhůtu čtyřletou namísto zákonné tříleté, učinila tak, ač takové její jednání bylo smlouvou zakázáno. Podle čl. 5 odst. 2 písm. d) pojistných podmínek číslo číslo, jež jsou součástí pojistné smlouvy, nesmí pojištěný bez souhlasu pojišťovny vyvolat prodloužení nebo stavení promlčecí lhůty práva na náhradu škody či újmy. Jestliže si žalobkyně sjednala delší promlčecí lhůtu práva na náhradu škody způsobené porušením Smluv o přepravních službách, jedná se o porušení povinnosti z Pojistné smlouvy. Podle čl. 5 odst. 4 číslo číslo poruší-li pojištěný povinnost podle čl. 5 odst. 2 písm. d), má pojišťovna právo odmítnout pojistné plnění. Pokud by se tak nestalo, promlčelo (by) se právo na náhradu škody 25. 6. 2018. Žalovaná tak využila svého práva čl. 5 odst. 4 číslo číslo a po právu odmítla žalobkyni poskytnout pojistné plnění. Objektivní možnost stanovení výše škody tedy nastala v daném případě již dne datum, kdy ke škodě došlo a současně kdy byl zjištěn její rozsah. Objektivní možnost stanovení výše škody rozhodně nelze činit závislou na jakýchkoli subjektivních faktorech na straně poškozeného, tedy např. na tom, kdy a zda vůbec a kdy přistoupí k uplatnění nároku na plnění u pojistitele škodícího vozidla. Tato okolnost nemá na běh promlčecí lhůty žádný vliv. Žaloba však byla podána ke zdejšímu až datum po uplynutí tříleté lhůty.

42. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Ustanovení § 609 vystihuje hmotněprávní aspekt uplynutí promlčecí lhůty. Po uplynutí promlčecí lhůty dlužník není povinen promlčený závazek splnit, avšak dojde-li z jeho strany k plnění, nejde o plnění bez právního důvodu (in debite), neboť dluh jako takový trvá, byť v právem nevynutitelné (naturální) formě (NS 28 Cdo 1358/2008). Přitom nehraje roli, zda si dlužník v okamžiku plnění uvědomoval, že právo je promlčeno či nikoliv. Hmotněprávní povinnost dlužníka plnit zaniká již uplynutím promlčecí lhůty, nikoliv až tím, že dlužník vznese námitku promlčení v soudním řízení, které se týká promlčené pohledávky.Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vznesená námitka promlčení stran žalované je důvodná.

43. Uplatnění námitky promlčení lze podle žalobkyně posoudit jako rozporné s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), v rámci úpravy (nového) občanského zákoníku měla žalobkyně zřejmě na mysli ustanovení § 2 odst. 3, podle jehož dikce„ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“ 44. Soud nepovažuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za nemravnou. Pouze ve výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.Žalobkyně si, jak již soud konstatoval, v rozporu se smluvním ujednáním, ujednala delší promlčecí lhůtu, a v rámci této prodloužené lhůtě podala žalobu pozdě.

45. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

46. Soud též ve shodě se žalovanou má za to, že škodní událost nebyla kryta pojistným nebezpečím, tak jak bylo účastnicemi sjednáno v pojistné smlouvě číslo ze dne datum na pojistné riziko odpovědnosti žalobkyně k náhradě škody vzniklou jinému v souvislosti s provozováním drážní dopravy v rozsahu udělených licencí a v souvislosti s provozováním dráhy v rozsahu udělených úředních povolení.

47. Podle ustanovení § 2861 odst. 1 o.z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.Podle odst. 2 cit. ustanovení poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.

48. Podle § 2555 odst. 1 o.z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

49. Podle 2556 o.z. odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu.

50. Podle § 3 odst. 1 nař. vlády ze dne 22.11.1999 č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu je přepravní smlouva je uzavřena převzetím vozové zásilky dopravcem k přepravě a potvrzením přijetí vozové zásilky k přepravě dopravcem v nákladním listu. Uzavření přepravní smlouvy se prokazuje vyplněným nákladním listem potvrzeným dopravcem. Ve vnitrostátní přepravě vozových zásilek lze namísto nákladního listu použít náložný list podle občanského zákoníku.

51. Podle § 4 odst. 1 přepravního řádu přeprava vozové zásilky je ukončena vyrozuměním příjemce o jejím přichystání nebo přistavením vozové zásilky na místo určené k odběru vozové zásilky v době obsluhy, dohodnuté mezi dopravcem a příjemcem.

52. Podle § 4 odst. 2 přepravního řádu je přepravní smlouva splněna vydáním vozové zásilky dopravcem příjemci zapsanému v nákladním listu. Převzetí zásilky příjemcem musí být v nákladním listu potvrzeno.

53. Právní jednání zaměstnankyně žalobkyně dne datum, jež je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, spočívající v chybném zadání, po té co byla provedena přejímka a zásilka byla dodána, obsahu cisteren do systému a následně též nedostatečné ověření stáčeného produkty stran poškozené společnosti, není obsahem přepravní smlouvy.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.