30 C 77/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 145 672 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 145 672 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 145 672 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 26 281,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 145 672 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně v žalobě ze dne 7.3.2024 tvrdí, že jí vznikl nárok na pojistné plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, za přerušení provozu žalobce v jeho provozovně v období ode dne 14.3.2020 do dne 25.5.2020 v důsledku rozhodnutí vlády České republiky o zákazu poskytování služeb v provozovnách.V návaznosti na příslušná usnesení vlády České republiky, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona vláda zakázala poskytování služeb v provozovnách, a to poprvé s účinností od 14. 3. 2020, které následnými opatřeními dále prodlužovala.

3. Na základě shora uvedených skutečností byla žalobkyně nucena přerušit provozování ve shora uvedené provozovně, poněvadž jakákoliv činnost byla na základě příslušných usnesení Vlády České republiky zakázána. Rozsah škodní události je potom evidentní, žalobkyně nemohla provozovat svoji činnost, přičemž ji tím vznikla škoda v podobě mj. ušlého zisku a uhrazených stálých nákladech.

4. Úpravou s účinností od 10. 10. 2018 bylo s žalovanou sjednáno pojištění pro pojištěné subjekty – oprávněné osoby, vyjmenované v bodu 1, Smluvní strany. Předmětem pojištění dle bodu 4, Rozsah pojištění, je pod položkou P01 pojištěn zisk a stálé náklady, na pojistnou částku 1.000.000 Kč, s dobou ručení 3 měsíce. Pojištění se sjednává jako pojištění prvního rizika a sjednanou pojistnou částkou se tudíž rozumí limit plnění prvního rizika. Jednotlivá místa pojištění jsou dále specifikována v bodu 5, Místo pojištění, (body 5.1. až 5.7.).

5. Z přehledu plateb nájemného a služeb v předmětných provozovnách vyplývá, že žalobkyně uhradila v období od 14. 3. 2020 – 25. 5. 2020 na nájemném celkem částku 165.672,- Kč.

6. Škoda vzniklá přerušením provozu v uvedených provozovnách v důsledku jednotlivých usnesení vlády ČR, spočívající v uhrazeném nájemném v období od 14. 3. 2020 – 25. 5. 2020, je kryta pojištěním. Žalobkyně si není vědoma žádné výluky, která by ve výplatě pojistného plnění bránila.

7. Žalobkyně tedy na základě této žaloby požaduje výplatu pojistného plnění v celkové výši 165.672,- Kč, která představuje uhrazené nájemné, sníženou o částku 20.000,- Kč představující spoluúčast, tedy celkem částku 145.672,- Kč. Žalovaná odmítla poskytnout žalobkyni pojistné plnění.Dle názoru žalované sjednaná částka 1.000.000 Kč je v součtu maximální limit pro všechny pojištěné subjekty a pro všechna místa pojištění uvedená v pojistné smlouvě. Žalovaná dále uvedla, že se limit plnění vztahuje na jednu i všechny pojistné události vzniklé v jednom pojistném roce, proto není možné z pojištění vyplatit za rok více než 1.000.000,- Kč, což žalobkyně sdělila písemně dne 2.6.2020 a na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 20.2.2024 nereagovala.

8. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Pojistnou smlouvou byly sjednány dva limity pojistného plnění/pojistné částky.

9. Jednak ve výši 10,000.000 Kč jak uvedeno v čl. 2.

3. Úvodní části, který souhrnně limituje pojistná plnění ze všech pojištění majetku, sjednaných smlouvou, vyplacená ze všech pojistných událostí vzniklých v průběhu pojistného roku z příčiny působení pojistného nebezpečí záplava nebo povodeň v jednom místě pojištění.

10. Dále ve výši 1,000.000 Kč jak uvedeno v čl.

4. Zvláštní části, který limituje pouze pojistná plnění z pojištění přerušení provozu, a to tak, že toto pojištění je sjednáno jako (jak již citováno) „pojištění prvního rizika“ a že pojistná částka je sjednána jako (jak též již citováno) „limit plnění prvního rizika“, takže částka 1,000.000,00 Kč je (jak taktéž již citováno) „horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu“ doby počínající dnem 10.10.2019 a končící dnem 9.10.2020.

11. Pojistná plnění žalované jsou tudíž limitována tak, že úhrn pojistných plnění z pojištění přerušení provozu vyplacených za všechny pojistné události nastalé za celý pojistný rok nemůže přesáhnout 1,000.000 Kč a současně že úhrn pojistných plnění ze všech pojištění majetku, sjednaných celou Smlouvou, vyplacených za všechny pojistné události nastalé za celý pojistný rok z příčiny působení pojistného nebezpečí záplava nebo povodeň v jednom místě pojištění nemůže přesáhnout 10,000.000 Kč.

12. Protože žalovaná právě onu první částku 1,000.000 Kč za období od 10.10.2019 do 9.10.2020 z pojištění přerušení provozu již vyplatila (ač nikoliv za přerušení provozu žalobce, nýbrž za přerušení provozu jiných pojištěných), není již k žádnému dalšímu pojistnému plnění vůči žalobci povinna, neboť je-li částka 1,000.000 Kč (jak opět již citováno) „horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událostí“ pak je nepodstatné, kolik těchto pojistných událostí bylo, kolik pojištěných zasáhly či kolik míst pojištění postihly, protože pojistná plnění z těchto (jak citováno) „všech pojistných událostí“ v součtu nemohou přesáhnout dohodnutou pojistnou částku 1,000.000 Kč. „Všechny pojistné události“ jsou prostě „všechny pojistné události“ a nikoliv jen „některé pojistné události“, které postihly jednoho pojištěného či zasáhly jedno místo pojištění.

13. Protože první z uvedených limitů (čili speciální pojistná částka pro pojištění přerušení provozu 1,000.000 Kč) již byl pojistným plněním žalované dosažen, není žalovaná k žádnému dalšímu pojistnému plnění povinna, a to bez ohledu na okolnost, že druhý limit (čili obecná pojistná částka pro pojištění majetku 10,000.000 Kč) dosažen nebyl. Jedná se totiž o dva rovnocenné limity sjednané vedle sebe a nikoliv o dva limity, z nichž jeden by negoval druhý. Je-li tedy jeden z těchto limitů dosažen, další pojistné plnění je vyloučeno, byť i druhý z nich ještě dosažen není.

14. Žalovaná z opatrnosti namítá promlčení požadovaných úroků z prodlení za období ode dne 3.6.2020 do zaplacení.

15. Dle ustanovení § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), platí, že „Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit“.

16. Dle ustanovení § 619 odst. 1 NOZ platí, že „Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“. Dle ustanovení § 629 odst. 1 NOZ platí, že „Promlčecí lhůta trvá tři roky“.

17. Žalobkyně úroky z prodlení za období ode dne 3.6.2020 do zaplacení uplatnila až svojí žalobou ze dne 7.3.2024, tedy až po uplynutí tříleté promlčecí doby (která marně uplynula již dnem 3.6.2023).

18. Soud zjistil z Pojistné smlouvy č. , hodnota, , že dne 7.10.2016 společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu (dále jen „smlouva“). Smlouva sestává z úvodní části a ze zvláštních částí pro jednotlivá sjednaná pojištění, označovaných pořadovými čísly. Pod pořadovým číslem 3 bylo sjednáno pojištění přerušení provozu. Všechna pojištění sjednaná smlouvou se řídí ujednáními obsaženými v úvodní části, každé z pojištění se kromě úvodní části řídí rovněž ujednáními obsaženými v jednotlivých zvláštních částech pro příslušná pojištění, jakož i v nich uvedenými pojistnými podmínkami.

19. Úpravou s účinností od 10. 10. 2018 bylo sjednáno pojištění pro pojištěné subjekty – oprávněné osoby, vyjmenované v bodu 1, Smluvní strany (včetně žalobkyně). Předmětem pojištění dle bodu 4, Rozsah pojištění, je pod položkou P01 pojištěn zisk a stálé náklady, na pojistnou částku 1, 000.000 Kč, s dobou ručení 3 měsíce. Pojištění se sjednává jako pojištění prvního rizika a sjednanou pojistnou částkou se tudíž rozumí limit plnění prvního rizika. Jednotlivá místa pojištění jsou dále specifikována v bodu 5, Místo pojištění, (body 5.1. až 5.7.).

20. Pojištění přerušení provozu se tedy řídí úvodní částí smlouvy (dále jen „Úvodní část“), zvláštní částí smlouvy nazvanou Pojištění přerušení provozu ze dne 13.3.2000 (dále jen „Zvláštní část“), Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P-01/2014 (dále jen „VPPMO“), Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění přerušení provozu DPPPP-P-01/2014 (dále jen „DPPPP“) a Smluvními ujednáními k pojištění majetku, přerušení provozu a odpovědnosti Příloha RN01/2016 (dále jen „Příloha“).

21. Podle čl. 6.

2. Zvláštní části „nedílnou součástí této pojistné smlouvy jsou také smluvní ujednání v příloze RN01/2016“, v němž je rozsah pojištění rozšířen.

22. Dále soud zjistil z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 19.5.2020/ PU č. , hodnota, , že oprávněné společnosti , právnická osoba, . žalovaná vyplatila pojistné plnění za škodu způsobenou přerušením provozu z důvodu nařízení vlády ve výši 600 000 Kč.

23. Dále soud zjistil z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 19.5.2020/ PU č. , hodnota, , že další oprávněné společnosti , právnická osoba, . žalovaná vyplatila pojistné plnění za škodu způsobenou přerušením provozu z důvodu nařízení vlády ve výši 400 000 Kč.

24. V obou těchto dopisech žalovaná upozornila , že se jedná o část ročního limitu plnění s tím, že druhá část je vyplacena druhé společnosti.

25. Žalovaná žalobkyni sdělila písemně dopisem Informace ke škodní události dne 2.6.2020, že plnění neposkytne , neboť roční limit 1 000 000 Kč plnění byl již vyčerpán .

26. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 5.8.2020 .

27. Žalobkyně dále ke svému tvrzení, že uhradila na podnájemném v období od 14.3.2020 až 25.5.2020 na nájemném 165 672 Kč navrhla důlazy : Smlouva o podnájmu nebytových prostor s podnájemcem , právnická osoba, . ze dne 1.1.2020, jejíž přílohovou součástí bylo též kolaudační rozhodnutí podpodnajímaných prostor a to Souhlas se změnou v užívání stavby stavebního úřadu Magistrátu města , adresa, ze dne 28.3.2007, faktury vystavené společností , právnická osoba, . žalobkyni na podnájemné za měsíce březen , květen a duben 2020 á 70 000 Kč /měsíc a výdajové pokladní doklady potvrzující zaplacení těchto částek.

28. Žalobkyně tak vynaložila podnájemné za prostory provozující hostinskou činnost , kterou nemohla provozovat.

29. Z Výpovědi pojištění ze dne 19.3.2021 soud zjistil, že žalovaná pojištění přerušení provozu ke dni 11.4.2021 vypověděla.

30. Soud vzal za prokázané, že dne 7.10.2016 společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, . Smlouva sestává z úvodní části a ze zvláštních částí pro jednotlivá sjednaná pojištění, označovaných pořadovými čísly. Pod pořadovým číslem 3 bylo sjednáno pojištění přerušení provozu. Úpravou s účinností od 10. 10. 2018 bylo sjednáno pojištění pro pojištěné subjekty – oprávněné osoby, vyjmenované v bodu 1, Smluvní strany včetně žalobkyně a včetně společností , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, . Předmětem pojištění dle bodu 4, Rozsah pojištění, je pod položkou P01 pojištěn zisk a stálé náklady, na pojistnou částku 1.000.000 Kč, s dobou ručení 3 měsíce.

31. Pojištění se sjednalo jako pojištění prvního rizika a sjednanou pojistnou částkou se tudíž rozumí limit plnění prvního rizika. Jednotlivá místa pojištění jsou dále specifikována v bodu 5, Místo pojištění, (body 5.1. až 5.7.).

32. Žalovaná vyplatila za období pojistného roku počínajícího dnem 10.10.2019 a končícího dnem 9.10.2020 (čili v období , za který uplatňuje pojistné plnění i žalobkyně ) pojistné plnění ve výši 1,000.000,00 Kč za přerušení provozu jiných pojištěných společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., vzniklého z téže příčiny ( dle usnesení vlády České republiky o zákazu poskytování služeb v provozovnách) v období ode dne 14.3.2020 do dne 25.5.2020.

33. Výše uvedená skutečnost je důvodem, proč žalovaná odmítla žalobkyni poskytnout pojistné plnění za škodu vzniklou přerušením provozu v provozovnách žalobkyně v důsledku jednotlivých usnesení vlády ČR, spočívající v uhrazeném nájemném v období od 14. 3. 2020 – 25. 5. 2020 ve výši 210 000 Kč, což za období od 14.3. 2020 do 25.5.2020 činí částku 165 672 Kč bez spoluúčasti ve výši 20 000 Kč , což žalobkyně žalované sdělila písemně dne 2.6.2020 a neplnila navzdory předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 20.2.2024 .

34. Žalobkyně vynaložila v období ode dne 14.3.2020 do dne 25.5.2020 v důsledku rozhodnutí vlády České republiky o zákazu poskytování služeb v provozovnách podnájemné ve výši 165 672 Kč za prostory provozující hostinskou činnost , kterou nemohla provozovat.

35. Žalovaná pojištění pod č. 3 – přerušení provozu ke dni 11.4.2021 vypověděla.

36. Takto zjištěný skutkový stav je dostatečný k posouzení věci po právní stránce a proto soud ostatní důkazní návrhy zamítl.

37. Po právní stránce lze věc posoudit takto :

38. K námitce nedostatku věcné aktivní legitimace žalobkyně :

39. Podle ust. § 2775 odst. 1 o. z. platí, že „Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy.“ Tímto zákon zajistil pojistiteli kogentní zákonnou právní povinnost vydat pojistníkovi pojistku, coby potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistku, coby kogentní právní institut pojistného práva, je nutné odlišovat od řady jiných potvrzení a obdobných dokumentů vydávaných pojistiteli účastníkům pojištění ke specifickým účelům, když pojistitel se nemůže své zákonné povinnosti pojistku vyhotovit a předat pojistníkovi právně účinným způsobem zprostit (§ 2778 o. z.).

40. Náležitosti pojistky v případě, že sama smlouva je uzavřena v písemné podobě, jak je tomu ve zde souzené věci, jsou pak uvedeny v ust. § 2777 odst. 2 o. z., když citované zákonné ustanovení pod písmenem c) výslovně uvádí, že nutnou náležitostí, která musí být v pojistce obligatorně uvedena, je určení oprávněné osoby, nebo způsobu, jakým bude určena.

41. Ze shora uvedeného lze tedy dovodit, že pokud Pojistka jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, uvádí ohledně pojištění přerušení provozu jako oprávněnou osobu mimo jiné i žalobkyni, sama žalovaná tím uznává a potvrzuje, že žalobkyni za oprávněnou osobu ze smlouvy považuje a jako s oprávněnou osobu s ní jedná, a to bez ohledu na to, že ve smlouvě samé je jako oprávněná osoba označen toliko pojistník – společnost , právnická osoba, . Pokud jsou tedy oprávněné osoby ve smlouvě samé a v pojistce (která musí být obligatorně vydána) uvedeny rozdílně, avšak pojistkou byla zde žalobkyně ze strany žalované písemně ujištěna, že je oprávněnou osobu pro přijetí pojistného plnění při přerušení provozu, je nutno na ni z pohledu práva takto nahlížet. Jak bylo shora vyloženo, důvodem je ochrana slabší strany smlouvy, o které lze uvažovat i v této věci, byť není posuzována smlouva spotřebitelská. Jiný výklad není (ani) z pohledu římskoprávní zásady ius est ars boni et aequi (právo je umění dobrého a spravedlivého) přijatelný, neboť tomu, kdo vydal pojistku, by přinášel ochranu.

42. Ke spornému výkladu smlouvy :

43. Podle § 2758 odst. 1 OZ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

44. Podle § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

45. Jestliže pojistná smlouva odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové podmínky jsou tyto obsahem smlouvy.

46. Podle § 2814 odst. 1 o.z. ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

47. Plnění pojistitele tak může být smluvně omezeno limitem pojistného plnění.

48. Práva a povinnosti smluvních stran se řídí především ustanoveními uzavřené smlouvy. Účastníci si ve všeobecných pojistných podmínkách dohodli, že plnění na pojištění přerušení provozu je limitováno částkou 1,000.000 Kč.

49. Dle čl. 2.

4. Úvodní části o tom, že „Počátek dalšího pojistného roku (datum obnovy) je stanoven na 10. října každého kalendářního roku. To platí pro všechna pojištění, i když byla sjednána v průběhu pojistného roku“, dle čl. 6.

2. Zvláštní části „Ujednává se, že na toto pojištění se vztahují roční limity plnění uvedené v Úvodní části pojistné smlouvy v bodu 2.3.“, a konečně dle čl. 2.

3. Úvodní části o tom, že „V případě sjednání pojištění majetku se ujednává, že pojistná plnění vyplacená ze všech pojistných událostí nastalých na jednom místě pojištění v průběhu jednoho pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno, jsou pro celou pojistnou smlouvu omezena za škody vzniklé z příčiny pojistného nebezpečí záplava nebo povodeň v úhrnu částkou 10 milionů Kč“, podle čl.

1. Zvláštní části pojištěnými jsou žalobkyně a dalších 26 osob, tedy i , právnická osoba, . a společnost , právnická osoba, ., a podle čl.

5. Zvláštní části bylo v pojištění přerušení provozu ujednáno celkem sedm míst pojištění, mj. na adrese , adresa, .

50. Podle čl. 21 odst. 13 VPPMO-P „Pojištěním prvního rizika se rozumí případ, kdy je ujednaný limit pojistného plnění zároveň horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno“ (obdobně i čl. 10 odst. 4 DPPPP-P o tom, že „Pojistná částka stanovená v pojistné smlouvě pro finanční ztrátu je zároveň horní hranicí úhrnu pojistných plnění pojišťovny snížených o částky dohodnutých spoluúčastí ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu pojistného roku nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno“).

51. Podle bodu A23 Přílohy „je-li v pojistné smlouvě sjednáno pojištění přerušení provozu dle DPPPP-P-01/2014, vztahují se k tomuto pojištění také níže uvedená smluvní ujednání pro pojištění přerušení provozu … uznává se, že pojišťovna poskytne pojistné plnění i v případech, kdy došlo ke škodě v důsledku úředního zásahu, rozhodnutí nebo opatření státní nebo úřední moci, a to z důvodů hygienických nebo bezpečnostních“.

52. Maximální pojistné plnění ve výši 1,000.000 Kč jak uvedeno v čl.

4. Zvláštní části, limitující pouze pojistná plnění z pojištění přerušení provozu, tak, že toto pojištění je sjednáno jako „pojištění prvního rizika“ a pojistná částka je sjednána jako „limit plnění prvního rizika“, určitě a srozumitelně pojmenovalo a charakterizovalo částku 1,000.000 Kč jako „ horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu“ doby počínající dnem 10.10.2019 a končící dnem 9.10.2020.

53. Z toho plyne, že pojistná plnění žalované jsou v posuzované smlouvě limitována tak, že úhrn pojistných plnění z pojištění přerušení provozu vyplacených za všechny pojistné události nastalé za celý pojistný rok nemůže přesáhnout 1,000.000 Kč a současně tak, že úhrn pojistných plnění ze všech pojištění majetku, sjednaných celou Smlouvou, vyplacených za všechny pojistné události nastalé za celý pojistný rok z příčiny působení pojistného nebezpečí nemůže přesáhnout 10, 000.000 Kč.

54. Soud má za to, že pokud pojištění prvního rizika bylo rozšířeno o další pojistné riziko (přerušení provozu) , vztahuje se i na něho limit 1, 000 0000 Kč v období počínající dnem 10.10.2019 a končící dnem 9.10.2020 a že úhrn pojistných plnění ze všech pojištění majetku, sjednaných celou smlouvou, vyplacených za všechny pojistné události nastalé za celý pojistný rok z příčiny působení pojistného nebezpečí záplava nebo povodeň v jednom místě pojištění nemůže přesáhnout 10,000.000 Kč.

55. Jedná se o logický výklad smluvních ustanovení , kdy právě limit plnění na tzv. pojištění prvního rizika byla v souhrnu za sjednané období limitována ad hoc .

56. Protože žalovaná částku 1,000.000 Kč z pojištění prvního rizika za rozhodné období od 10.10.2019 do 9.10.2020 z pojištění přerušení provozu již vyplatila ( byť za přerušení provozu jiných pojištěných), není již k žádnému dalšímu pojistnému plnění vůči žalobkyni povinna, neboť je-li částka 1,000.000 Kč horní hranicí úhrnu pojistných plnění ze všech pojistných událostí prvního rizika , pak je nepodstatné, kolik těchto pojistných událostí bylo, kolik pojištěných zasáhly či kolik míst pojištění postihly, protože pojistná plnění z těchto všech pojistných událostí v součtu nemohou přesáhnout dohodnutou pojistnou částku 1,000.000,00 Kč a to bez ohledu na okolnost, že druhý limit (čili obecná pojistná částka pro pojištění majetku 10,000.000 Kč) byl či nebyl dosažen .

57. Z výše uvedeného důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I).

58. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 281,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 145 672 Kč sestávající z částky 6 940 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dme 10.10.2024) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 720 Kč ve výši 4 561,20 Kč.