30 C 9/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 26 065 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 521,14 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 047,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 582,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 503,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroky 28,6% ročně z částky 10 503,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a dále částku 10 543,86 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 470,64 Kč, kapitalizovaná úrok ve výši 4 978,02 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 045,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 27 % ročně z částky 7 045,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je též povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 7 044,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně též do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 065 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 29.05.2016 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] právní předchůdce žalobce předal v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč a dále byla dne 26. 8. 2016 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě této uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované další peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy.V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 11 133 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 747 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,60 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 775 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6 611 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedené smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 25.821,14 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 25 821,14 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala.Žalobkyně navíc dne 25.3.2018 uznala dluh z obou půjček vůči původnímu věřiteli v celkové výši ke dni uznání dluhu 34 974 Kč, tento ani přes předžalobní výzvu žalobkyně neuhradila.

2. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že si je vědoma, že předmět zápůjček nezaplatila v plné výši, jednotlivé splátky předávala zaměstnankyni [právnická osoba] na různých místech a ne vždy jí byl předán doklad stvrzující její zaplacení.

3. Žalovaná se opakovaně k jednání nedostavila a soud jednal bez její přítomnosti.

4. Soud zjistil ze smluv o zápůjčce mezi žalovanou a původním věřitelem [anonymizována čtyři slova], ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. str. 12 a 15 seznamu postoupených pohledávek mezi žalobkyní a [anonymizována čtyři slova] ze dne a oznámení o postoupení pohledávek vč. podacího lístku, z listiny s názvem Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [anonymizována čtyři slova] ze dne 25.3.2018 z Tabulky umořená, z předžalobní výzvy ze dne 23.4.2020 a z podacího lístku, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 26.08.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] dne 29.05.2016 k uzavření další Smlouvy o zápůjčce [číslo] pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2020 žalobkyni s účinností k témuž dni a postoupení pohledávek bylo žalobkyni písemně oznámeno.

5. Pokud jde o Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 26.08.2016 soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17.000,00 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy.V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 11.133,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.747,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,60 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.775,00 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6.611,00 Kč částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 12 měsíčních splátkách po 2.345,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.08.2017 však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 29.10.2017. Ke dni 26.08.2017 činila dlužná jistina částku 11.638,20 Kč a dlužný poplatek částku 5.904,80 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 2.021,86 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.503,20 Kč dále úrokem ve výši 28,60 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 27.08.2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení.Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Ke dni postoupení 20.01.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 25.821,14 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 25.821,14 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

7. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 12.611,86 Kč.

8. Pokud jde o Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 29.05.2016, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce předal v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12 842,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.655,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27,00 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.737,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.450,00 Kč částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 465,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.07.2017.

9. Ke dni 23.07.2017 činila dlužná jistina částku 7.575,18 Kč a dlužný poplatek částku 3.946,82 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 17.298,14 Kč. Ke dni postoupení 20.01.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.543,86 Kč. Ze smluvních podmínek bylo žalobkyni známo, že marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.045,76 Kč dále úrokem ve výši 27,00 % ročně sjednané v čl. 4 Smluvních podmínek, a to od 24.07.2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení.Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 18 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.

10. Žalovaná výše uvedené dlužné částky ve výši 34 974 Kč písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se je zaplatit.

11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že na Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 29.05.2016 právní předchůdce žalobkyně předal v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12 842,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.655,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27,00 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.737,00 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.450,00 Kč částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 465,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.07.2017 že ke dni 23.07.2017 činila dlužná jistina částku 7.575,18 Kč a dlužný poplatek částku 3.946,82 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 17.298,14 Kč. Ke dni postoupení 20.01.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.543,86 Kč. Soud dále vzal za prokázané, že na Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 26.08.2016 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 12 měsíčních splátkách po 2.345 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.08.2017 však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 29.10.2017. Ke dni 26.08.2017 činila dlužná jistina částku 11.638,20 Kč a dlužný poplatek částku 5.904,80 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 2.021,86 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.503,20 Kč dále úrokem ve výši 28,60 % ročně.Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Ke dni postoupení 20.01.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 25.821,14 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 25.821,14 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 12.611,86 Kč.

12. Žalovaná výše uvedené dlužné částky ve výši 34 974 Kč písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se je zaplatit.

13. Po právní stránce lze věc posoudit takto:

14. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2053 obč. zák. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky (§ 2390 o. z.) má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení nabídnout důkazy.

17. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Prohlášení o uznání dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. představuje jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli; to však nebrání tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání (§ 545 a násl. o. z.) je k jeho platnosti třeba písemná forma a uvedení důvodu dluhu a jeho výše (tedy uznání dluhu„ co do důvodu a výše“). Způsob vymezení důvodu dluhu a jeho výše zákon nestanoví. Nemusí být tedy výslovně uvedeny přímo v písemném prohlášení; stačí, že písemný projev obsahuje takové údaje, ze kterých za případné pomoci výkladu projevu vůle vyjádřeného v posuzovaném právním jednání (podle pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z.) důvod dluhu a jeho výše nepochybně vyplývají (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. března 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017).

18. Protože uznání dluhu je právním jednáním, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma (§ 582 odst. 1 věta první o. z.), musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranné právní jednání učinil, případně věřiteli, kterému bylo toto právní jednání adresováno, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 6073/2017) .Žalobkyně předložila listinu, o jejíž pravosti soud nemá pochyb, žalovaná tak dlužné částky s přísl. U obou závazků ze smluv co do důvodu a výše uznala.

19. Uznání dluhu plní zajišťovací funkci tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo.

20. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně soud na okraj poznamenává, že na žalobkyni - postupníka přešla postoupená pohledávka, když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a postoupení bylo žalobkyni oznámeno.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 044,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 043 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 065 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za účast právního zástupce u dvou jednání a dále dle § 14b) b.2 po 300 Kč za tři úkony (kvalifikovaná výzva, převzetí zastoupení a návrh) č. tří režijních paušálů po 100 Kč a dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 003 Kč ve výši 1 041,60 Kč Kč.