31 C 162/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 480 302,46 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 480 302,46 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobci nahradit náklady řízení v částce 145 467,80 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 31. 8. 2020 žalobu, kterou se domáhal zaplacení shora uvedené částky, přičemž tvrdil, že dne 24. 6. 2020 vydal Městský soud v Praze rozsudek, č. j. 19 Co 114/2020-539, kterým mj. potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 12. 2019, č. j. 20 C 76/2018-483. Tímto rozsudkem byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci na pojistném plnění částku ve výši 2 610 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná žalobci zaplatila tuto částku dne 13. 7. 2020. V souladu s ust. § 16 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistné plnění splatné do 15 dnů po skončení šetření pojistné události. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Žalovaná sdělila výsledky šetření pojistné události žalobci dne 21. 5. 2018. Pojistné plnění je tedy splatné do 15 dnů, tj. k 5. 6. 2018. Prodlení žalované se zaplacením pojistného plnění tedy nastalo dne 6. 6. 2018. S ohledem na výše tuto skutečnost vyzval žalobce žalovanou k zaplacení úroků od 6. 6. 2018 do 13. 7. 2020 a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Dle ust. § 2 výše uvedeného nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K prodlení žalované došlo ke dni 6. 6. 2018. Pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. k 1. 1. 2018 platila reposazba ve výši 0,50 %. Výše úroku z prodlení tedy činí 8,50 % p.a. Úrok z prodlení z dlužné částky: 2 700 000Kč činí za dobu od 6. 6. 2018 do 26. 2. 2020, tedy za 1 rok a 266 dnů (z toho 57 v přestupném roce) činí 396 654,13 Kč a úrok z prodlení z dlužné částky: 2 610 000 Kč činí za dobu od 27. 2. 2020 do 13. 7. 2020, tedy za tedy za 138 dnů (z toho 138 v přestupném roce): 83 648,33 Kč. Žalovaná v rámci svého odvolání nepodala odvolání co do částky 90 000 Kč, kterou následně zaplatila žalobci. Z tohoto důvodu byla dlužná částka pojistného plnění v odvolacím řízení snížena o 90 000 Kč, tj. na částku 2 610 000 Kč, a tyto skutečnosti rovněž mají vliv na výpočet zákonných úroků z prodlení ponížením jistiny, ze které se zákonné úroky z prodlení vypočítávají.

2. Úroky z prodlení tedy činí za dobu od 6. 6. 2018 do 26. 2. 2020: rok, měsíc, dnů, repo sazba, úroková sazba, denní úrok, měsíční úrok, úrok celkem a. 2018 6 25 0.50 8.5 628.7671 15719.17 15719.17 b. 2018 7 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 35210.95 c. 2018 8 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 54702.73 d. 2018 9 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 73565.75 e. 2018 10 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 93057.53 f. 2018 11 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 111920.54 g. 2018 12 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 131412.32 h. 2019 1 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 150904.1 i. 2019 2 28 0.50 8.5 628.7671 17605.47 168509.58 j. 2019 3 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 188001.36 k. 2019 4 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 206864.38 l. 2019 5 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 226356.16 m. 2019 6 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 245219.17 n. 2019 7 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 264710.95 o. 2019 8 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 284202.73 p. 2019 9 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 303065.75 q. 2019 10 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 322557.53 r. 2019 11 30 0.50 8.5 628.7671 18863.01 341420.54 s. 2019 12 31 0.50 8.5 628.7671 19491.78 360912.32 t. 2020 1 31 0.50 8.5 627.0491 19438.52 380350.85 u. 2020 2 26 0.50 8.5 627.0491 16303.27 396654.13 3. Zákonné úroky úroků z dlužné částky 2 610 000 Kč za dobu od 27. 2. 2020 do 13. 7. 2020 činí: a. 2020 2 3 0.50 8.5 606.1475 1818.44 1818.44 b. 2020 3 31 0.50 8.5 606.1475 18790.57 20609.01 c. 2020 4 30 0.50 8.5 606.1475 18184.42 38,793,43 d. 2020 5 31 0.50 8.5 606.1475 18790.57 57584 e. 2020 6 30 0.50 8.5 606.1475 18184.42 75768.42 f. 2020 7 13 0.50 8.5 606.1475 7879.91 83648 4. Žalobce žalovanou v rámci předžalobní výzvy dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyzval k výplatě zákonných úroků z prodlení ve výši 480 302,46 Kč. Předžalobní výzva byla odeslaná dne 20. 8. 2020. Žalovaná na výzvu žalobce žalovanou částku neuhradila. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí tedy 480 302,46 Kč. Zaplacení této částky se žalobce po žalovaném domáhá.

5. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku s tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 27. 8. 2012 pojistnou smlouvu [číslo] v.s. pojištění [příjmení] [jméno], s počátkem pojištění 1. 9. 2012. Při uzavření smlouvy převzal žalobce [příjmení] [příjmení] [rok] a [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalobce utrpěl dne 1. 6. 2014 úraz, při kterém došlo k poškození pravého oka. Pojistnou událostí byl tedy úraz žalobce. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci 2 610 000 Kč. Tuto částku žalovaná žalobci uhradila. Předmětem žaloby nebyly úroky z prodlení, které žalobce požaduje ve shora uvedené výši touto žalobou. Žalovaná tudíž namítá, že k promlčení žalobou požadovaných úroků došlo dnem 1. 6. 2018, tedy dnem, kdy došlo k promlčení nároku na pojistné plnění. Žaloba byla podána 31. 8. 2020 tedy více než 2 roky po marném uplynutí promlčení lhůty.

6. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, č. j. 68 Co 410/2022-80, zrušil odvolací soud rozsudek zdejšího soudu ze dne 1. 12. 2021, č. j. 31 C 162/2020-32, s tím, že žalobce důvodně namítá, že zatímco vznik práva na pojistné plnění je vázán na samotnou pojistnou událost, vznik práva na úroky z prodlení je vázán na jinou skutečnost, a tou je prodlení pojistitele s výplatou pojistného plnění (§ 517 odst. 1 a 2 obč. zák.). Splatnost pojistného plnění je v zákoně o pojistné smlouvě upravena tak, že nastává 15 dnů poté, co pojistitel ukončí šetření pojistné události. Rovněž tříletá promlčecí doba ohledně obou nároků proto běží rozdílně, a sice u práva na pojistné plnění začíná běžet rok po pojistné události, zatímco u práva na úroky z prodlení od data následujícího po splatnosti pojistného plnění. Úroky z prodlení jako příslušenství pohledávky jsou na ní závislé do té míry, že pokud by se jistina promlčela (a bylo účinně namítnuto její promlčení), nebylo by lze přiznat jistinu a ani úroky z prodlení od okamžiku, kdy uplynula promlčecí doba ohledně práva na zaplacení jistiny. V daném případě ale bylo právo na pojistné plnění včas uplatněno u soudu, neboli ani jistina pohledávky se nepromlčela (a byla-li přiznána pravomocným rozhodnutím soudu, platí ohledně jejího promlčení režim upravený v § 110 odst. 1 obč. zák.).

7. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů:

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4/12 2019 č. j. 20 C 76/2018–483 vyplynulo, že žalobce podal žalobu o zaplacení částky 2 700 000 Kč. Žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 2 610 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 7. 2020 O úrocích z prodlení rozhodnuto nebylo a nebyly ani žalobou požadovány. Je nesporné, že žalovaná plnila dne 13. 7. 2020.

9. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24/6 2020, č. j. 19 Co 114/2020-539 vyplynulo, že rozsudek soudu byl změněn pouze tak, že žalovaný byl uznán povinným platit částku 2 610 000 Kč.

10. Ze žaloby ve věci 31 C 162/2020 vyplynulo, že byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 31. 8. 2020.

11. Z pojistných podmínek vyplynulo, že žalobce tyto převzal společně s pojistnou smlouvou.

12. Z pojistné smlouvy [číslo] [anonymizováno] pojištění [příjmení] [jméno] vyplynulo, že žalobce tuto uzavřel se žalovanou dne 27. 8. 2012 s počátkem pojištění 1. 9. 2012.

13. Z dokladu o šetření pojistné události ze dne 21/5 2018 vyplynulo, že žalovaná sdělila žalobci výsledky šetření s tím, že šetření bylo ukončeno.

14. Podle § 3028 odstavce 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle § 517 odstavce 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Podle § 100 odstavce 1 zákona č. 40/1964 Sb., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

18. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

19. Podle § 110 odstavce 3 zákona č. 40/1964 Sb., úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

20. Podle § 8 zákona o pojistné smlouvě, právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

21. Podle § 16 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.

22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009, povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle § 393 odst. 1 ObchZ běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí„ jako celek“.

23. Mezi účastníky nebylo sporu o otázce vzniku nároku na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná vyplatila dne 13. 7. 2020 žalobci na pojistném plnění částku 2 610 000 Kč, jak jí bylo uloženo výše zmíněným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ve znění rozhodnutí odvolacího soudu. Právo na zaplacení úroků z prodlení vzniká, dostane-li se dlužník do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, jinak neplní-li řádně a včas. Splatnosti, po níž nastává prodlení, nabývá pohledávka na zaplacení plnění z pojištění 15 dnů poté, co pojistitel skončí šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit v souladu se zákonem o pojistné smlouvě. Pojistný vztah mezi účastníky byl založen smlouvou [číslo] [anonymizováno] pojištění [příjmení] [jméno] dne 27. 8. 2012; v souladu s výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku je třeba na něj užít„ staré právo“. Žalobcova pohledávka se zaplacením úroků z prodlení za žalovanou se stala dospělou (splatnou) dne 5. 6. 2018, tj. po uplynutí 15 dnů od skončení šetření dle § 16 zákona o pojistné smlouvě, k němuž došlo dne 21. 5. 2018. Prodlení žalované tedy trvalo od 5. 6. 2018 do 13. 7. 2020. Za tu dobu má žalobce právo na zaplacení úroků ve výši 8,5 % ročně podle výše cit. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. v sepjetí s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (resp. č. 351/2013 Sb.).

24. Spor mezi účastníky byl v tom, zda námitka promlčení vznesená žalovanou je, či není důvodná. Právo na zaplacení úroku z prodlení sdílí osud pohledávky tak, že pokud by došlo k promlčení nároku na zaplacení pojistného, nebylo by možné se s úspěchem domáhat zaplacení úroků z prodlení (za předpokladu vznesení námitky). V posuzované věci k promlčení pohledávky na zaplacení pojistného plnění nedošlo, neboť byla uplatněna včas.

25. Běh promlčecí lhůty u pojistného plnění a u úroku z prodlení z něho vyplývajícího není totožný. Zatímco začátek běhu této lhůty u pojistného plnění je vázán na to, kdy došlo k pojistné události, samotný nárok na zaplacení příslušných úroků z prodlení se nepromlčí dříve než za tři roky ode dne, kdy došlo k prodlení dlužníka, tj. po 15 dnech od skončení šetření pojistitelem; tedy dne 5. 6. 2018. Šetření pojistitelem bylo ukončeno, jak vyplývá z dopisu žalované dne 21.5.2018. Domáhá-li se žalobce zaplacení předmětných úroků žalobou podanou dne 31. 8. 2020, je tříletá promlčecí lhůta zachována. Proti výši požadovaných úroků, žalovaná námitky neměla.

26. V souladu s výše uvedeným, veden úvahou soudu odvolacího, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 145 467,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 43 247 Kč (tj. 19 231 Kč za žalobu a 24 016 Kč za odvolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 480 302,46 Kč sestávající z částky 10 260 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (3 úkony před podáním žaloby, replika k vyjádření k žalobě, účast na jednání 1. 12. 2021 a 28. 4. 2023, odvolání, účast u odvolacího jednání) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 84 480 Kč ve výši 17 740,80 Kč.