31 C 196/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro ochranu osobnosti

I. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna odstranit článek „název, který byl zveřejněn na internetové stránce Anonymizováno

II. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna zdržet se zveřejňování a šíření obsahu článku „název“, který byl zveřejněn na internetové stránce Anonymizováno

III. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí na stránce Anonymizováno zveřejnit na dobu 30 dnů omluvu následujícího znění: „Omlouváme se panu jméno FO, že jsme zveřejnili článek, v němž jej nepravdivě označujeme jako Anonymizováno, který Anonymizováno a v němž nepravdivě uvádíme, že Anonymizováno. Rovněž se omlouváme za veškeré další lži, které jsme o něm v minulosti zveřejnili.“, přičemž po dobu prvních 24 hodin bude tato omluva zveřejněna na hlavní stránce Anonymizováno.

IV. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna do sedmi dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí zaslat žalobci na adresu jeho právního zástupce řádně podepsanou omluvu, a to formou doporučeného dopisu či datové zprávy, následujícího znění: „Omlouváme se panu jméno FO, že jsme zveřejnili článek, v němž jej nepravdivě označujeme jako Anonymizováno který Anonymizováno a v němž nepravdivě uvádíme, že Anonymizováno Rovněž se omlouváme za veškeré další lži, které jsme o něm v minulosti zveřejnili.“.

V. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna žalobci uhradit částku 4.000.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna žalobci uhradit příslušenství z částky 4.000.000,- Kč ve výši 15 % p. a. od 20. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

VII. Žalobce je povinen nahradit žalované náhradu nákladů řízení, ve výši 119 064 Kč k rukám Jméno advokáta B, advokáta sídlem adresa, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalované, s tím, že je Anonymizováno který se ve své profesi věnuje právnická osoba 2. Žalovaná je provozovatelem Anonymizováno a vydavatelem Anonymizováno tisku Anonymizováno.

3. Žalobce tvrdil, že dne datum zveřejnila žalovaná na svých internetových stránkách článek „název”. V uvedeném článku je žalobce uveden jako „Anonymizováno a současně je v textu vykreslován jako „adresa. Žalovaná tak zřejmě reaguje na příspěvek žalobce, který zveřejnil na svém profilu na sociální síti Anonymizováno, v němž upozorňuje na skutečnost, že jméno FO 4. V článku na serveru Anonymizováno je dále uvedena následující formulace: „citace.” 5. Žalobce je přesvědčen, že zveřejněním uvedeného článku došlo k zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti, přičemž tento zásah spatřuje zejména v následujících skutečnostech:

6. Žalovaná v článku popisuje žalobce jako „Anonymizováno. Je dokonce emotivně popisován jako „Anonymizováno“.

7. Žalovaná v článku označuje žalobce za „Anonymizováno. Doslova uvádí: „...že citace.“ 8. Uvedené informace jsou lživé a hrubě poškozující osobní i profesní pověst žalobce. Článek žalované vyvolal vlnu negativních až urážlivých reakcí ze strany veřejnosti, včetně výhrůžek fyzickým násilím apod. Negativní dopady článku zaznamenal žalobce i ve své profesi 9. Žalobce již několik let vystupuje, a to sám i v rámci spolku právnická osoba 10. Článek byl zveřejněn způsobem, který mu dodal značného dosahu, celý den datum byl zveřejněn přímo na hlavní stránce portálu Anonymizováno.

11. Po zveřejnění článku zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu ke zjednání nápravy.

12. Žalobce po žalované požaduje, odstranění článku a dále, aby se zdržela šíření článku a zveřejnění omluvy. To by však dle jeho názoru nebylo odpovídající satisfakcí za intenzitu zásahu do jeho práv. Žádá, po žalované soud uložil náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 4 mil Kč, přičemž při stanovení její výše vychází z následujících skutečností:

13. Lživé osočení žalobce z toho, že Anonymizováno představuje nesporně jeden z nejvážnějších zásahů do cti člověka. Jen stěží se lze i v předchozí judikatuře setkat s takto hrubým až nelidským vyjádřením. Žalovaná fakticky viní žalobce z porušení základních zásad humanismu. Žalovaná jednala zcela zjevně s cílem poškodit dobré jméno žalobce. Žalovaná zneužila jména žalobce k zištným cílům, a to k propagaci svých produktů a zvýšení jejich prodeje. Poukazuje na to, že e strany žalované nejde o první útok na dobrou pověst žalobce.

14. V očích veřejnosti vyvolal článek žalované silnou negativní reakci, která se přímo dotýká osobního života a profese žalobce. V měsíci Anonymizováno mu byly například zrušeny Anonymizováno 15. Licence na Anonymizováno a samozřejmě tím, že se jedná o Anonymizováno, je pověst žalobce nadmíru důležitá a jeho spojování s Anonymizováno je i o to více hrubě poškozující.

16. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že, že předmětný článek nezasahuje do osobnostních práv žalobce. Žalovaná v rámci publikace článku pouze plnila svou povinnost žurnalisty a upozorňovala na možný nežádoucí společenský jev. Kritika žalobce uveřejněná v článku je oprávněná a přiměřená, založena především na hodnotících soudech, které jsou chráněny jako jedna ze složek práva na svobodu projevu. Článek byl vydán v dobré víře v pravdivost zmíněných slov, má sloužit jako součást diskuze o věcech veřejných, byl napsaný ve veřejném zájmu, a jako takovému je mu nutno dát přednost před právem žalobce na ochranu pověsti. Žalobce jakožto osoba známá široké veřejnosti musí počítat s vyšší mírou veřejné kritiky.

17. Žalovaná má za to, že nijak neoprávněně do osobnostních práv žalobce nezasáhla a neuznává nárok na odčinění nemajetkové újmy finanční satisfakcí ve výši 4 000 000 Kč a ani morální satisfakcí ve formě zveřejnění omluvy.

18. Žalobce je zakladatelem platformy právnická osoba. V rámci této iniciativy šíří informace, které zpochybňují podezřelý výraz, a to např. v Anonymizováno s názvem „Anonymizováno, jejímž hlavním autorem je žalobce. V úvodu webové stránky Anonymizováno je zdůrazněn cíl a účel vytvoření této webové platformy „Anonymizováno“ 19. Dne datum zveřejnil „Stanovisko právnická osoba k dlouhodobým aktivitám Anonymizováno fóra a jeho odnoží“, v rámci něhož uvedl, že „informační kanály spolku právnická osoba vykazují typické znaky šiřitele dezinformací“, 20. Žalobce dlouhodobě na svém facebookovém profilu zveřejňuje příspěvky, v rámci nichž kritizuje podezřelý výraz.

21. Označení Anonymizováno je hodnotícím soudem, které představuje označení pro osobu, jež Anonymizováno. Z výše uvedeného je patrné, že žalobce dlouhodobě Anonymizováno 22. Tato iniciativa žalobce ve věci Anonymizováno a silnému nadhodnocení Anonymizováno vyústila v to, že dne datum na svém facebookovém profilu zveřejnil příspěvek, v rámci něhož vedle sebe postavil článek s názvem „Anonymizováno“ ze dne datum a článek „název“ ze dne datum.

23. Obsahem článku „Anonymizováno“ ze dne datum je komentář jméno FO, který v roce Anonymizováno, uvádí, že „citace 24. O pouhý den později již žalobce vytvořil příspěvek, v rámci něhož informaci o tom, že citace. K danému příspěvku poté připojil ironický komentář „citace “ 25. Žalobce využil Anonymizováno události Anonymizováno, k tomu, aby vytvořil dojem, že Anonymizováno. Toto jednání je více než netaktní, neetické a v rozporu hodnotami uznávanými ve společnosti. Neúcta k Anonymizováno je pak tradičně spojena s označením hyenismu, který dle výkladového slovníku znamená zneuctívání Anonymizováno, bezcitnost, využívání neštěstích druhých či neúctu k Anonymizováno.

26. Zcela oprávněně pak žalovaná za toto jednání žalobce kritizovala. Výrok, kdy žalovaná uvedla, že se jedná o nejhorší případ, je hodnotícím soudem, jehož ústavní konformita se presumuje.

27. Co se týče části článku „Anonymizováno“, tak tato část článku není spojována primárně s žalobcem, nýbrž vychází převážně z příspěvku jméno FO ze dne datum, který uvedl „citace.“ 28. Část článku „název“ představuje novinářskou nadsázku.

29. Žalobce dlouhodobě anonymizováno bagatelizoval, nabádal společnost k anonymizováno 30. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, v rámci níž požadoval částku ve výši 1 000 000 Kč jakožto finanční satisfakci za nemajetkovou újmu.

31. Nároky, uplatňované v žalobě žalobcem, jsou však odlišné od nároků uplatňovaných v rámci předžalobní výzvy, a to s ohledem na rozšíření nároku o 3 000 000 Kč na uhrazení částky ve výši 4.000.000 Kč jakožto finanční satisfakce za údajnou nemajetkovou újmu. Tento nárok je ale mnohonásobně vyšší než nárok uplatňovaný předžalobní výzvou.

32. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů 33. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že se s obsahem článku seznámil na internetu na stránce Anonymizováno. Příspěvek visel na hlavní stránce celý den. Byl to největší článek, aby si ho každý mohl přečíst. Pokud se týká jednotlivých tvrzení uvedených v článku, žalobce se dotkl nadpis „název. Dále právě kvůli takovým šiřitelům lží, citace. Má za to, že se jedná o výrok, který se ho hluboce dotýká, protože se nepovažuje za šiřitele lží, nikdy nelhal, ale dotklo se ho spojení Anonymizováno, dále poukazuje na to, že v případě žalovaného se nejedná o první a věc. V tomto případě však toto spojení přesáhlo jakoukoliv míru. Spojení implikuje to, že se raduje z toho, že Anonymizováno, není to pravda a v celém textu není jakákoliv zmínka nebo odkaz na inkriminovaný post, který dal na Anonymizováno, kam dal pouze starý článek Anonymizováno a k tomu zprávu z novin o Anonymizováno. Žalovaná tvrdila, že na tom, nějakým způsobem žalobce parazituje, nebo že netaktní zprávu do tisku dal sám Anonymizováno a veškerá média, včetně Anonymizováno to zveřejnila. Žalobce pouze vzal to, co bylo již dávno zveřejněno, dal to vedle sebe a napsal k tomu pouze otázku, že by se lidé měli začít ptát nebo by se měli ptát i jiní. Ničemu se nevysmíval a nedělal nic podobného. Dále žalobce poukazuje na vyjádření žalované, která píše, že v případě části článku Anonymizováno se radují, tato část článku není spojována primárně s žalobcem, nýbrž vychází převážně z příspěvku jakéhosi jméno FO. Žalobce má za to, že sama žalovaná přiznává, že nadpis článku, který je celý o žalobci, se vztahuje k někomu úplně jinému, a to jméno tam není ani zmíněno. Žalobce uvedl, že reagovala rodina a přátelé. Na Anonymizováno vyšly již podobně články, bylo jich asi 14, kde se nějakým způsobem o žalobce otírají. Po tomto článku se objevily reakce, ať na sociálních sítích žalobce nebo pod článkem, byly tam i výhrůžky, že podobní Anonymizováno by se měli likvidovat. Žalobce byl poškozen i v rovině profesní, avšak do očí mu to nikdo neřekne. Když prodává Anonymizováno, říkají, vy jste Anonymizováno, tak Anonymizováno nikdo nekoupí. Žalobce je Anonymizováno, dával k diskuzi, jestli je to v pořádku a vystupoval nejen za Anonymizováno, ale za další názory a co psal, to je dlouhodobější věc. Domnívá se, že není žádný Anonymizováno, že se jedná o další konstrukci. Má 2 dospělé děti, Anonymizováno. V minulosti žalobce vystupoval jako Anonymizováno a pokud vystupoval, tvrdí, že to bylo vždy korektně a nikdy útoky na jeho osobu nebyly v takové míře jako se objevily v článku žalovaného, zvláště jsou i stále dohledatelné přímo pod článkem na právnická osoba v diskuzi. Pokud se týká rodiny, nebylo jim to příjemné. Děti viděly, že v novinách se objevilo, že jejich táta je lhář, Anonymizováno. Domnívá se, že děti mají nějaké spolužáky a ty se na ně také nějakým způsobem dívají. Když přišli ze školy, říkali, o tobě píšou, je to pravda. Bylo nepříjemné, že kamarádi na ně ukazovali a říkali táta je Anonymizováno. Nedokáže však posoudit, zda tomu spolužáci věřili. Děti článek viděli, kamarádi se jich ptali, co to znamená. Článek viděla i tchyně a nezdálo se jí to, kamarádky se jí na to ptaly, takže žalobce musí vysvětlovat dalším lidem, co se stalo, nikomu z nich to není příjemné. V profesní rovině žalobci přišlo odmítnutí několika besed, které měl o Anonymizováno. V jednom případě to bylo bezprostředně po vyjití článku. Není tam však uvedeno, že se jedná o reakci přímo na článek žalovaného. Má za to, že kampaň z Anonymizováno jede kontinuálně už asi 2 roky. Žalobcovo vzdělání je Anonymizováno je zaměstnán na volné noze, Anonymizováno, takže je závislý na příjmu, kde co vytvoří. Je Anonymizováno je závislý na penězích z jejich prodeje, neboť se stále prodávají. Anonymizováno se prodávají několik let dopředu, takže je příliš brzo na to, aby dokázal nějak implikovat, jestli se teď toto stalo, ale vidí, že na besedách a na veřejném mínění se občas objeví nějaké reakce, a když se dívá na Anonymizováno tam lidé píší, tam se to projevuje také. Například, že právnická osoba. Na základě jiných článků a tohoto, co soustavně vychází se s žalobcem a rodinou přestala bavit spousta známých, téměř většina. Díky soustavné kampani, které je vrcholem tento článek přišli o takových 80-90 % známých a blízkých a pokud se týká dalších informací, objevily se i v jiných médiích kromě média žalovaného. Bylo to na začátku na Anonymizováno, potom na Anonymizováno, kde se to spíše týkalo financování zdravého Anonymizováno ale má za to, že tam to nepřekročilo rozumnou míru kritiky. Ze strany Anonymizováno však má za to, že se jedná o neustálou dehonestaci a mediální obraz žalobce je převážně z Anonymizováno. Na Anonymizováno se objevila informace někdy v roce 2020 a na Anonymizováno snad v roce 2021-2022.

34. Z článku Anonymizováno ze dne datum publikovaném pod názvem ..název, vyplynulo, že v úvodu byla publikována fotografie s popiskem Anonymizováno, s podtitulkem, název. Autorkou článku je jméno FO. Článek je označen jako názor a v tomto je mimo jiné uvedeno : citace. Vzápětí se na sítích vyrojily naprosto nechutné komentáře Anonymizováno a naprosto normálnímu člověku se z nich dělá zle. Asi nejhorším případem je zakladatel tzv. Anonymizováno Jméno žalobce, uskupení, které na základě toho, co se někdo z nich dočte na internetu, vynáší do světa soudy týkající se Anonymizováno. Okamžitě sdílel, jak printscreen Anonymizováno oznámení, tak také dřívější text části článku jméno FO o tom, že Anonymizováno. Nad tím, jaké hyeny se snaží přiživovat svůj mediální obraz na Anonymizováno vážně zůstává rozum stát. A to ani nemluvíme o tom, jací lidé píší k jméno FO do komentářů. Absolventi Anonymizováno na vysoké škole života přejí Anonymizováno. Oni vědí věci na základě svého „vnitřního já „případně, tedy na základě toho, co si přečetli v řetězových mailech. To, že právě kvůli takovým šiřitelům lží, jako je pan jméno FO, Anonymizováno ale taktně mlčí. Asi každý uživatel internetu se setkal s tím, co jsou lidé schopni psát do diskuzí (a do očí by to tito hrdinové od monitoru samozřejmě neřekli) a asi každý už také pochopil, že tihle přesvědčení Anonymizováno, kteří řeší problémy ve svém životě tím, že v sobě živí přesvědčení, že oni sami něco prohlédli, jsou prostě zakomplexovaní jedinci, jež je většinou lepší si nevšímat. Ovšem když dojde na něco tak strašného, jako je Anonymizováno, je přece jen nepochopitelné, že tenhle hyenismus je silnější, než prosté slušné chování a empatie k druhému člověku. Jeden komentář na ukázku: „citace 35. Z komentáře k článku vyplynulo, že diskutující uvedli, Anonymizováno má pravdu, jméno FO je odpad společnosti…………………dobytek, nic víc to není. Každý Anonymizováno odmítající Anonymizováno by měl být zbaven také Anonymizováno…………….však, až si někdo zajede s tím hochem, co se radoval, přátelsky promluvit, ono bude rychle po radování……………….. změnily už někomu názor pěsti, nemyslím si………..jméno FO jedno, je to vychcánek, který osobně finančně těží z toho, že prodával tupým ovečkám ty svoje hovadiny ……………..Anonymizováno by měli dostávat takové pokuty, že by jim ty stupidní bláboly zamrzly v těch ignorancích palicích.

36. Z Facebookového příspěvku ze dne anonymizováno, vyplynulo, že je tam uvedeno: citace 37. Z otisku příspěvku na webu Anonymizováno pod názvem citace, vyplynulo, že je tam umístěn printscreen článku, název. V tomtéž příspěvku je umístěn printscreen zprávy… název 38. Z Facebookového příspěvku ze dne datum jméno FO reakce ..citace. Často se nás také ptáte, jaké řešení, tak tady ho máte. citace 39. Z článku Anonymizováno píší, vyplynulo, že je tam uvedeno: Anonymizováno, vyplynulo, že autorem je jméno FO 40. Z e-mailu jméno FO, adresované jméno FO, poptávka na datum vyplynulo, že je tam uvedeno: dobrý den pane jméno FO, s politováním celé situace musím bohužel zrušit naši domluvenou besedu datum vedení mi naznačilo, že je to nevhodné. adresa ale podřídím, to mi zakázat nemohou.

41. V deníku Anonymizováno z datum vyplynulo, že tam byl v kolonce Anonymizováno publikován článek název. Dále je tam uvedeno, anonymizováno Jméno žalobce sdílel a to oznámení s tím starší text jméno FO, že pan Anonymizováno. jméno FO si vymyslel spojení Anonymizováno a začal si na Anonymizováno dělat popularitu. Kritizoval za to mimo jiné právnická osoba.cz a dnes již není tento jméno FO post k dohledání. Po prozkoumání jeho zdi, ale vidíme, že to není poprvé, kdy zneužil Anonymizováno ke své válce proti Anonymizováno. datum sdílí video Anonymizováno, na vstupní obrazovce videa je anglicky ve fotografii Anonymizováno vepsáno „ Anonymizováno „ jméno FO připsal, Anonymizováno a samozřejmě žádné podrobnosti……………..u Anonymizováno je vše při starém. Jen vůdce jméno FO a pár jeho Nohsledů ukázali , co znamená mravní kretenizmus.

42. Z článku právnická osoba, datum pod názvem Anonymizováno vyplynulo, že je tam uvedeno s definicí „ citace přichází Anonymizováno na základě svého průletu dezinformační scénu, která v tuto chvíli reaguje na Anonymizováno. Anonymizováno jí tak dlouho hledal, až Anonymizováno, kdy si zakladatel Jméno žalobce vymyslel spojení adresa, a začal si Anonymizováno dělat popularitu 43. Ze zprávy o projektu Anonymizováno názorový internetový Anonymizováno vyplynulo, že internetový právnická osoba vznikl díky snaze skupiny demokraticky smýšlejících novinářů bránit prostor pro svobodné šíření informací v době již významná česká média patří jméno FO, či ostatním oligarchům, jejichž byznys je postavený na obchodech se státem, na státních dotacích nebo na jinak privilegované pozici v ekonomice.

44. Z Wikipedie z otevřené encyklopedie vyplynulo, že je tam uvedeno, Jméno žalobce. V současné době se věnuje převážně Anonymizováno. V roce Anonymizováno inicioval a založil občanskou aktivitu právnická osoba, která založení Anonymizováno předcházela, podepsalo k roku 2021 přes 18 000 lidí. Od roku Anonymizováno se věnuje převážně Anonymizováno. Dále obsahem příspěvku je Anonymizováno a životopis žalobce.

45. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne datum vyplynulo, že je tam uvedeno… název. 333 komentářů, 2,7 000 sdílení.

46. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne datum vyplynulo, že je tam uvedeno: název. Anonymizováno. 62 komentářů 58 sdílení.

47. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne ze dne datum vyplynulo, že je tam uvedeno: Anonymizováno 618 komentářů, 319 sdílení.

48. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne datum vyplynulo, že je tam uvedeno: citace. Jméno žalobce, spoluzakladatel Anonymizováno komentářů, 1,6 tisíc sdílení, reakce 2002.

49. Z Facebookového příspěvku ze dne žalobce datum, vyplynulo, že je tam uvedeno: Anonymizováno 50. Z Facebookového příspěvku ze dne datum, vyplynulo, že je tam uvedeno: Anonymizováno 51. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne datum, vyplynulo, že je tam uvedeno: citace. 359 komentářů, 798 sdílení.

52. Z Facebookového příspěvku ze dne datum, právnická osoba, datum vyplynulo, že je tam uvedeno: nové video anonymizováno 53. Ze stanoviska Anonymizováno dlouhodobým aktivitám Anonymizováno a jeho odnoží vyplynulo, že informační kanály spolku právnická osoba vykazují typické znaky šiřitele dezinformací.

54. Z článku jméno FO, vyplynulo, že byl publikován Anonymizováno. V článku je mimo jiné uvedeno, citace 55. Z příspěvku právnická osoba, vyplynulo, že vychází pod heslem Anonymizováno. Co s tím, je to snadné, nemlčet a hledat pravdu. Jako reprezentanti Anonymizováno jsou společně s fotografiemi uvedeni Jméno žalobce Moto: Anonymizováno 56. Z Anonymizováno s názvem „Anonymizováno!, vyplynulo, že hlavním autorem je žalobce, a je tam uvedeno, "citace 57. Z úvodu webové stránky Anonymizováno vyplynul, cíl a účel vytvoření této webové platformy „citace.“ 58. Ze zprávy Anonymizováno návštěvnost českých zpravodajských webů se loni snížila ze dne 17. ledna 2024 vyplynulo, že je tam uvedeno, že zpravodajské weby zaznamenaly také v loňském roce nižší návštěvnost, než v roce předcházejícím. Nejnavštěvovanějším zpravodajským webem zůstává Seznam zprávy. Zpravodajský web Anonymizováno zaznamenal v roce 2023 1 628 023 uživatelů, v roce 2022, 1 749 849 reálných uživatelů.

59. Z fotokopie výpisu, net monitor xlsx vyplynulo, že internetové právnická osoba má reálných uživatelů 241 763, zobrazení stránky 574 223, návštěvy 316 700, dne datum.

60. Z https:www.Anonymizováno ze dne datum vyplynulo, že je tam publikován článek: jméno FO podal žalobu na právnická osoba, dožaduje se „ odstranění lživého textu“ a „ kompenzace v hodnotě 4 milionu“, které by nadělil dětským organizacím. V článku je mimo jiné uvedeno, koncem minulého týdne oznámil Jméno žalobce, že hodlá podat žalobu na právnická osoba, jak slíbil, tak dnes učinil „ Anonymizováno, jméno FO s odkazem na právnická osoba. Anonymizováno dle slov Anonymizováno na jeho osobu opakovaně lživě útočí, konkrétně má jít o minimálně 14 článků. Články na právnická osoba spojí jméno FO, například Anonymizováno prostřednictvím svého právního zástupce zaslal na začátku Anonymizováno předžalobní výzvu, ve které se domáhal odstranění konkrétního článku, omluvy a odškodnění v hodnotě jednoho milionu korun. Anonymizováno výzvu nereagoval. Šéfredaktorka Anonymizováno písemné reakci pro Anonymizováno sdělila, že „je naší povinností upozorňovat na nebezpečné lháře“ a dodala, že tak budou činit i nadále.

61. Z rozhovoru s názvem příběh jméno FO ze dne datum vyplynulo, že žalobce se vyjadřuje takto: citace 62. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury 63. Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“) platí: „(1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. ... (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, ... jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.” 64. Podle ustanovení § 82 odst. 1 OZ: „Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.” 65. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 OZ: „Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.” 66. Podle ustanovení § 2956 OZ „Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.” 67. Podle ustanovení § 2957 OZ „Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.” 68. Podle rozsudku Nejvyššího Soudu 30 Cdo 464/2016: Práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. V těchto případech je na soudech volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na osobu veřejného zájmu kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna vědět, a to pro posouzení způsobilosti jak odborné, tak morální tuto funkci zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Hranice přijatelné kritiky jsou adekvátně u osob veřejného zájmu obecně širší než u soukromé osoby. Na rozdíl od posledně jmenované osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance. Ochrana osobnosti se vztahuje i na politiky, dokonce i tehdy, kdy nejednají jako soukromé osoby, avšak v takových případech požadavek zmíněné ochrany musí být poměřován ve vztahu k zájmu na otevřené diskusi o politických tématech.

69. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 1323/2012: Právem přípustná kritika předpokládá, že při ní nejsou překročeny meze věcné kritiky a dále, že je přiměřená co do obsahu i formy. Takto jsou míněny i použité výrazy, formulace, spojení apod., přičemž podstatné je, že tato kritika tak nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu. O věcnou kritiku jde tedy, jestliže vychází z pravdivých výchozích podkladů. Současně však z těchto výchozích podkladů takováto kritika musí logicky vyvozovat odpovídající, hodnotící úsudky – závěry. Nejsou-li tyto předpoklady pravdivé, případně je-li hodnotící úsudek difamující, nelze považovat kritiku za přípustnou.

70. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 608/2007: Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o. z. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost nástupu sankcí podle ustanovení § 13 o.z.

71. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. O takovýto zásah pak proto nejde mimo jiné tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Tento zásah do osobnostních práv zůstává ovšem povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu.

72. Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

73. Použití kritiky, ironizování, odsuzování a zavrhování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován nepravdivý údaj, představuje zpravidla citelný neoprávněný zásah do práva fyzické osoby na ochranu její osobnosti, přičemž tu jde o značnou intenzitu neoprávněného zásahu, který bude obvykle mít nepříznivé důsledky pro takto postiženou osobu co do jejího postavení v rodině a ve společnosti.

74. Kritiku počínání fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj (nejde-li o tvrzení, které se dotýká intimní sféry života fyzické osoby), nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení § 11 o. z., a to i když v kritice bylo použito v odpovídající míře ironizování, odsuzování a zavrhování kritizovaného počínání fyzické osoby.

75. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 4022/17, … Jestliže difamující výrok spočívá ve skutkovém tvrzení neboli konstatování faktu, pak je ten, kdo jej učinil, povinen prokázat -rozumné důvody, na jejichž základě se spoléhal na jeho pravdivost, jakož i že podnikl dostupné kroky k ověření jeho pravdivosti, a to v míře a intenzitě, v níž bylo její ověření přístupné a definitivní (včetně případného dotazu u osoby, které se tvrzení týká, jejíž stanovisko by v takovém případě mělo být rovněž zveřejněno), že byl v dobré víře, a tudíž neměl důvod věřit, že toto tvrzení není pravdivé 76. Podle Nálezu ÚS I. ÚS 156/99: je nutno respektovat určitá specifika běžného periodického tisku určeného pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl například od publikací odborných), který v určitých případech musí – především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem – přistupovat k určitým zjednodušením, a nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení či zkreslení musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Lze tedy stěží trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tak na novináře ve svých důsledcích nesplnitelné nároky. Významné proto musí být to, aby celkové vyznění určité informace odpovídalo pravdě.

77. Podle Nálezu II ÚS 2051/14 ze dne 3.2. 2015 ..Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména: a) Povaha výroku – zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud b) Obsah výroku, zda jde o projev politický či komerční c) Forma výroku – zejména nakolik je výrok expresivní d) Postavení kritizované osoby, zda jde o osobu veřejně činnou či osobu veřejně známou e) Zda se výrok týká veřejné či soukromé sféry f) Chování kritizované osoby – zda kritiku vyprovokovala či jak se ke kritice postavila g) Kdo výrok pronáší – tisk, občan, politik h) Kdy tak učiní i) V úvahu musí být brán celý kontext věci 78. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 9. února 1998, sp. zn. IV. ÚS 154/97 Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým.

79. Podle Nálezu ÚS I. ÚS 156/99: Základní právo podle čl. 17 je zásadně rovno základnímu právu podle čl.

10. V konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany).

80. Podle Nálezu ÚS IV. ÚS 154/97: Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, které stojí na stejné úrovni, bude vždy věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Tak to ostatně stanoví i čl. 4 odst. 4, když ukládá orgánům aplikujícím právo, aby při této aplikace šetřily podstatu a smysl základních práv.

81. Podle Nálezu ÚS IV 146/04: Tisk nesmí překračovat vymezené hranice mj. z důvodu ochrany dobré pověsti jiných, nicméně na něm spočívá úkol šířit informace a myšlenky týkající se politických záležitostí, jakož i témat z ostatních oblastí veřejného zájmu. Úlohou tisku je nejen šíření informací a myšlenek, veřejnost má současně právo je přijímat. … Pro demokracii, chápanou jako vládu lidu, lidem a pro lid, je životní nutností šíření informací, myšlenek a názorů, ať už pochvalných či kritických, proto aby byla veřejnost zásobena všemi dostupnými fakty nezbytnými pro vyvolání kvalitní debaty ve věcech celospolečenského zájmu a následného utváření názorů jednotlivců či k dosažení konsensu o řízení a obstarávání věcí celospolečenského zájmu.

82. Podle Nálezu ÚS 453/03 Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných.

83. Podle Nálezu ÚS 171/12 Ústavní soud si je vědom toho, že zejména bulvární media mnohdy zneužívají svobody slova a práva na informace. Obrana proti takovému zneužívání však nemůže spočívat v absolutních zákazech. Občanský zákoník i tiskový zákon mají dostatečné prostředky na ochranu proti zneužívání svobody slova a práva na informaci, jejichž smyslem je postihovat jednotlivé excesy, nikoliv stanovovat absolutní zákazy.

84. Podle Čl. 17 Listiny základních práv a svobod (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

85. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

86. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle ust. § 2956 o. z. je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ust. § 81 o. z.

87. Provedené důkazy soud hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl i k tomu, co v řízení vyšlo najevo, jakož i k tvrzení účastníků.

88. Provedené důkazy soud hodnotí jako zásadně věrohodné.

89. Žalobcem je fyzická osoba, je Anonymizováno, přičemž se věnuje právnická osoba Žalobce dále spolupracoval a spolupracuje na Anonymizováno. V současné době se věnuje Anonymizováno činnosti. Žalovaná je provozovatelem internetového zpravodajského webu Anonymizováno. Žalobce je veřejně známou osobností a aktivně vystupuje v uskupení právnická osoba, které se zabývá mimo jiné i název Dále bylo prokázáno, že dne datum zveřejnila žalovaná na internetových stránkách článek, jméno FO pod názvem.. citace. V úvodu článku byla publikována fotografie s popiskem Anonymizováno, s podtitulkem, název. Článek je označen jako „Názor“ 90. V tvrzeních uvedených v článku žalobce spatřoval zásah do svých osobnostních práv, přičemž konkrétně specifikoval, že se mělo jednat o název článku, název, dále tvrdí, že byl v článku nepravdivě označen za Anonymizováno který Anonymizováno a že je šiřitelem lží Anonymizováno, dále tvrdil, že se žalovaná dopouštěla vůči žalobci v minulosti dalších lží.

91. Žalobou požadoval omluvu, odstranění předmětného článku, dále, aby se žalovaná zdržela zveřejňování a šíření obsahu článku a z titulu zvlášť závažného zásahu do osobnostních práv žalobce požadoval finanční satisfakci ve výši 4 000 000 KČ.

92. Nejprve je nutno zmínit že, předmětný článek název. je článek, který je označen jako „Názor“. Článek byl publikován datum a byl uvozen fotografií název Žalobce tvrdil, že se ho dotknul název článku, název. Tento titulek, ač je v článku žalobce označen jako Anonymizováno, nesměřuje výlučně k jeho osobě, ale obecně vůči Anonymizováno. Dále se žalobce dotklo tvrzení v článku, že okamžitě sdílel, jak printscreen Anonymizováno oznámení, tak také dřívější text jméno FO o tom, že Anonymizováno , toto tvrzení uvedené v článku je pravdivé. Pokud je uvedeno v článku, že citace, jedná se o výrok obecný, s tím, že následně se uvádí o tom, jací lidé píší k jméno FO do komentářů. Soud provedl důkaz facebookovými příspěvky žalobce i komentáři k nim, ze kterých vyplynulo, že některé komentáře jsou velmi hrubé tak, že je lze hodnotit … že nad nimi rozum zůstává stát, jak vyplynulo například z komentáře u příspěvku žalobce… citace tento komentář se nalézal pod příspěvkem žalobce,: kdy sdílel a postavil ve svém, příspěvku vedle sebe informaci jméno FO ze dne jméno FO uvádí že Anonymizováno. Dále žalobce tvrdil, že byl dotčen tím, pokud je uvedeno v článku…………….citace 93. Pokud se týká žalované, v rámci publikace předmětného článku plnila svou povinnost žurnalisty a upozorňovala na možný nežádoucí společenský jev, což byla právě reakce určité skupiny osob na anonymizováno. Z úvodu webové stránky právnická osoba.cz , jehož je žalobce představitelem vyplývá, že vytyčuje cíle a účel vytvoření této webové platformy. Anonymizováno Soud podotýká, že tento článek vyšel z datum, v té době již Anonymizováno situace pominula, nicméně na celou problematiku je nutno pohlížet optikou doby, Anonymizováno. Jak bylo pohlíženo na aktivity spolku, a tudíž aktivity žalobce lze seznat ze stanoviska českého klubu skeptiků Anonymizováno k dlouhodobým aktivitám Anonymizováno a jeho odnoží. Uvádí, že informační kanály spolku Anonymizováno vykazují typické znaky šiřitele dezinformací, a to v důsledku toho, že vyzývá k Anonymizováno, podporují různé formy jejich narušování, bagatelizují Anonymizováno Tyto okolnosti vyplynuly i z průběhu dokazování i z webu a Facebooku žalobce, kde jsou zveřejňovány příspěvky, v rámci, kterých kritizuje podezřelý výraz. K označení žalobce za Anonymizováno, které se žalobce mělo dotknout soud uvádí, že obecně Anonymizováno je termín, k používání označení lidí, kteří Anonymizováno, i když jsou založené na dezinformacích, nedorozumění nebo nesprávných informacích. Z uvedeného je patrno, že pokud byl žalobce označen jako Anonymizováno, či označen …mezi Anonymizováno, toto označení je pravdivé, žalobce Anonymizováno je a na tom nemůže nic změnit a jeho výpověď v tom směru, že Anonymizováno. Pravdivost tohoto zařazení žalobce dokresluje i rozhovor s názvem „jméno FO, který žalobce poskytl Anonymizováno. Například k článku Anonymizováno s názvem „Anonymizováno dne datum komentář, není ten nadpis náhodou špatně a místo „Anonymizováno“. Z uvedeného je tedy patrno, že autorka článku měla pro kritiku žalobce reálný základ, přičemž kritika byla vyprovokována příspěvkem žalobce na Facebooku, kdy společně nasdílel informaci Anonymizováno a jeho předchozí článek o tom, že Anonymizováno. Soud je toho názoru, že takováto kompilace na facebookovém profilu žalobce byla cílená a mělo se z ní dovodit, že Anonymizováno. Žalobce využil Anonymizováno události a soud má za to, že takové chování je neetické z čehož vyplynula oprávněná kritika žalovaného. Jak toto spojení bylo vnímáno, lze dovodit i z článku Anonymizováno. Žalobce je osoba veřejného zájmu, tak se sám prezentuje a jako taková musí snést vyšší míru kritiky. Práva na ochranu osobnosti se mohou samozřejmě domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí. Takovéto pojetí odpovídá standardní judikatuře jak Evropského soudu pro lidská práva, tak Ústavního soudu České republiky, viz, například nález Ústavního soudu IV US 23/05. Žalobce je aktivní ve veřejném prostoru. Všeobecně se zastává názor, že pokud jde o hranice přípustné kritiky, jsou širší k osobě, která jedná jako veřejná osoba než ve vztahu k soukromé osobě. Právo kritiky zakotvené v čl. 17 Listiny základních práv a svobod, je neoddělitelnou součástí svobody projevu. Je přitom zřejmé, že kritický komentář se nemusí kritizovanému líbit, nemusí být ani přiměřený, může být i hloupý. Není totiž o pravdivosti, nepřichází tak ani v úvahu důkaz pravdy, ale postoji kritika k tématu. Lze mít za to, že ve svém komentáři žalovaná nějak nepřekročila meze, které jsou akceptovatelné v demokratické společnosti. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií.

94. Je nutno též respektovat určitá specifika běžného periodického tisku určeného pro informování nejširší veřejnosti, který v určitých případech musí – především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem – přistupovat k určitým zjednodušením, a nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení či zkreslení musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Zde se jedná například o zařazení žalobce.

95. Dále soud poukazuje na úlohu periodického tisku, kdy je jeho úkolem ukazovat na možné nežádoucí jevy ve společnosti. Tisk nesmí překračovat vymezené hranice mj. z důvodu ochrany dobré pověsti jiných, nicméně na něm spočívá úkol šířit informace a myšlenky týkající se politických záležitostí, jakož i témat z ostatních oblastí veřejného zájmu. Úlohou tisku je nejen šíření informací a myšlenek, veřejnost má současně právo je přijímat. … Pro demokracii, je životní nutností šíření informací, myšlenek a názorů, ať už pochvalných či kritických, proto aby byla veřejnost zásobena všemi dostupnými fakty nezbytnými pro vyvolání kvalitní debaty ve věcech celospolečenského zájmu a následného utváření názorů jednotlivců či k dosažení konsensu o řízení a obstarávání věcí celospolečenského zájmu.

96. V postoji k Anonymizováno, a chování určitých skupin osob lze bezpochyby spatřovat veřejný zájem.

97. Pokud se týká jednotlivých požadavků žalobce, v části, kterým by žalované měla být uložena povinnost zdržet se zveřejňování a šíření obsahu článku vzhledem k tomu, že článek se netýká výlučně osoby žalobce, není pro toto dán důvod. Odstraněním článku by bylo zasaženo do sféry veřejného zájmu na informacích týkajících se osob veřejně činných.

98. Pokud žalobce požadoval omluvu s tím, že žalobce byl nepravdivě označen za Anonymizováno, toto označení žalobce je pravdivé, jak vyplynulo z kontextu všech důkazů,.

99. Pokud požadoval omluvu za to, že je označen za Anonymizováno, který Anonymizováno, toto v článku uvedeno nebylo.

100. A že je jedním s těch, kdo Anonymizováno v tomto případě, že se jednalo o názor autorky článku, který měl reálný základ. Předmětný článek je názorový článek, je komentářem, což také vyplynulo i z označení. Obecně komentář je specifický žurnalistický žánr reagující na zpravodajské informace. Na rozdíl od zpravodajství se zde projevuje osobní styl komentátora a často i jeho nesouhlas. Jsou používány působivé jazykové prostředky i s citovým zabarvením. V žurnalistické praxi jde o text, který zpravidla vyjadřuje postoj autora (komentátora nebo vydaného sdělovacího prostředku k aktuální věci. V tomto případě komentář reagoval na počin žalobce, kdy sdílel na facebookovém profilu společně článek o tom, že název 101. Pokud se týká požadavku na finanční satisfakci ve výši 4 000 000 Kč, soud žalobce vyzval, aby tvrdil a prokázal, jaká zvlášť závažná újma mu v souvislosti s konkrétním článkem žalované vznikla. Soud má za to, že názory žalobce jsou všeobecně známé. Pokud žalobce tvrdil a dokládal svůj nárok dalšími rozhodnutími ve věci jméno FO, jméno FO, soud poukazuje na to, že se jednalo o naprosto jinou situaci, kterou nelze srovnávat s touto projednávanou věcí. Žalobce jednak zvlášť závažnou újmu netvrdil, ani neprokázal, netvrdil ani neprokázal vůbec žádnou újmu, která by mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s publikací článku, a navíc v případě, že není namístě přiznat morální satisfakci ve formě omluvy, není namístě přistoupit k přiznání finanční satisfakce.

102. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

103. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady zastoupení advokátem ve výši 119 064 Kč a DPH. Tato částka je tvořena odměnou advokáta za 4 úkony právní služby: a to převzetí a příprava právního zastoupení 24 300 Kč +DPH 5 103 Kč vyjádření k žalobě 7. 12. 2023 24 300 právnická osoba 103 Kč; jednání před soudem 8. 3. 2024 24 300 Kč + DPH 5 103 Kč; závěrečný návrh 20. 5. 2024 24 300 Kč + 5 103 Kč; Paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč 1 200 Kč + DPH 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat provedení exekuce.