31 C 207/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B 2. Anonymizováno , IČO IČO sídlem adresa pro zaplacení částky 180 797 Kč s příslušenstvím I. Zamítá se žaloba, že žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180 797 Kč s 15% úrokem z prodlení z této částky ode dne 16. května 2023 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Zamítá se žaloba, že žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180 797 Kč s 15% úrokem z prodlení z této částky ode dne 16. května 2023 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalobce je povinen nahradit žalované 1. náklady řízení ve výši 36 771,90 Kč k rukám , anonymizováno, do 3 dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobce je povinen nahradit žalované 2. náklady řízení ve výši 1 500 Kč do 3 dnů d právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal na žalovaných shora uvedeného jako vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalobce na podkladě kupní smlouvy z 4. 3. 2021 nabyl pozemky zapsané na LV , Anonymizováno, , v k.úz. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V katastru nemovitostí jsou uvedené pozemky vedeny jako ostatní plocha nebo ostatní komunikace. Pozemky se nacházejí na , adresa, a jsou veřejným prostranstvím a jako veřejné prostranství jsou bezesmluvně užívány. Tím je omezováno vlastnické právo žalobce je ze strany 1. žalované ekonomicky poškozován a 1. žalovaná se na jeho úkor bezdůvodně obohacuje. Je-li pozemek obcí jako veřejné prostranství užíván, vzniká zásadně vlastníkovi dle judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu nárok na vydání bezdůvodného obohacení (např. III. ÚS 2049/21, 32 Odo 872/2003). Žalobce nabídl 1. žalované směnu pozemků s tím, že případně ustoupí od nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná částka sestává z obvyklého nájemného za období od 18. 3. 2021 do 13. 4. 2023 vztaženo k předmětným pozemkům ve výměře 235 m2, navýšeno o částku 25 000 Kč jako náklady na uplatnění pohledávky v podobě nákladů na znalecký posudek.

2. Žalovaná č. 1 namítá, že není pasivně věcně legitimována k vydání bezdůvodného obohacení, ani pokud by byl nárok žalobce prokázán. Žaloba je nedůvodná, protože neexistuje pasivní věcná legitimace. Žalobce si byl vědom stavu pozemků při jejich koupi, a že tyto pozemky nelze považovat za veřejné prostranství podle § 34 zákona o obcích, protože nejsou určeny k obecnému užívání. Dále tvrdí, že z volně dostupných fotografií je zřejmé, že pozemky slouží výlučně jako přístup k soukromým parkovacím místům, což neprokazuje jejich užívání veřejností. Za veřejné prostranství se nepovažuje všechno, co veřejnost užívá, viz Nejvyšší soud, 28 Cdo 4208/2016. Žalobce neprokázal, v čem se měla žalovaná obohatit, ani konkrétní prospěch. Navíc nesouhlasí s výší tvrzeného bezdůvodného obohacení a kritizuje znalecký posudek, který považuje za neakceptovatelný kvůli formálním a obsahovým vadám. Posudek oceňuje pozemky jako stavební, což je chybné, protože se jedná o „ostatní komunikace“. Také tvrdí, že znalecký posudek nebyl proveden řádně a postrádá zákonem stanovené formální náležitosti. Navíc je třeba aplikovat cenovou regulaci Ministerstva financí, která stanoví maximální přípustnou výši nájemného. K náhradě za znalecký posudek ve výši 25 000 Kč žalovaná namítá, že tento nárok je nedůvodný, protože posudek nemůže sloužit jako podklad pro soudní rozhodnutí a náklady na něj nejsou účelně vynaložené. Žalovaná také upozorňuje, že nebylo prokázáno, že žalobce tuto částku skutečně zaplatil.

3. Žalovaná č. 2 neuznává vznesený nárok žalobce. Žalovaní se nemohou jakkoliv obohacovat užíváním předmětných pozemků jako veřejného prostranství, neboť to z právního, věcného ani technického hlediska není možné. Na pozemcích žalobce se nacházejí součásti staveb, které byly postaveny, financovány a zkolaudovány původním developerem jako nezbytná součást staveb dle schválené projektové dokumentace na základě podmínek daných územním rozhodnutím, stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím. Developer postavil tyto součásti staveb i na pozemcích, které nyní vlastní žalobce a které developer zakoupil od dopravního podniku. Bez těchto součástí staveb, jako jsou přístupy ke stavbám, parkovací stání, opěrné betonové zdi, napojení na komunikaci, a malé zelené plochy, by stavby nemohly být povoleny, zkolaudovány ani užívány, protože by to odporovalo příslušným právním předpisům a rozhodnutím stavebního úřadu a dalších orgánů veřejné správy. Vše, co na pozemcích žalobce stojí, jsou součásti staveb vlastněné třetími osobami, tedy vlastníky bytových domů, a slouží primárně pro vlastníky jednotek v těchto domech. Bez těchto součástí staveb by užívání bytových domů nebylo možné. Skutečnost, že jsou tyto součásti staveb veřejně přístupné, je dána projektovou dokumentací, územním rozhodnutím, stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím, která vyžadovala splnění celé řady podmínek daných veřejnoprávními předpisy a územním plánem. Bylo nezbytné zajistit dostatečný počet parkovacích míst, přístupy a příjezdy k domům, únikové cesty, přístupy pro vozidla záchranných složek a dostatečné množství zelených ploch. Primárně však tyto stavby slouží vlastníkům a obyvatelům jednotek v domech. Žalobce se stal vlastníkem pozemků až po právních nástupcích původního developera a jako vlastník jednotek v jednom z domů musel být s právními a stavebními omezeními těchto pozemků dobře obeznámen. Žalobce zřejmě spekulativně využil toho, že developer řádně nevypořádal pozemky, aby je převedl na vlastníky bytových domů. Žalobní nárok nemá právní oporu ve skutečném stavu užívání pozemků a je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce jako místopředseda výboru příslušného SVJ musel být dobře obeznámen se všemi uvedenými skutečnostmi. Žalobce zřejmě vyhodnotil žalované jako snadnější cíl svého nároku a snaží se je přimět ke směně pozemků podle svých představ a požadavků.

4. Soud vycházel z následujících důkazů.

5. Z výpisu z katastru nemovitostní vyplynulo, že žalobce je vlastníkem pozemků ostatní plocha parc. č parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapsaných na LV , Anonymizováno, , v KÚ , adresa, , obec , adresa, . Ohledně vlastnictví předmětných pozemků vedl Katastrální úřad , Anonymizováno, pod č. , spisová značka, od 18. 3. 2021 do 29. 9. 2021 vkladové řízení, nabyvatel žalobce, převodce , právnická osoba6. Ze Znaleckého posudku č. , spisová značka, ze dne 13. 4. 2023 vč. Dodatku č. 1 ze dne 3. 8. 2023 zhotoveného znaleckou kanceláří , právnická osoba, . vyplynulo, že dle zadání je úkolem znalce určit cenu obvyklého nájemného předmětných pozemků. Oceňování je provedeno podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) a vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Znalec předmětné pozemky hodnotil coby pozemky stavební. V korigovaném závěru byla obvyklá cena nájemného předmětných pozemků určena za období od 18. 3. 2021 do 31. 12. 2021 částkou 46 964 Kč, za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 částkou 79 618 Kč a za období od 1. 1. 2023 do 13. 4. 2023 částkou 29 205 Kč, tedy celkem za sledované období 155 787 Kč. Znalecký posudek vč. dodatku byl předložen v elektronické formě se znaleckou doložkou opatřenou platným elektronickým podpisem , tituly před jménem, , právnická osoba, .

7. Z dopisu žalobce z 25. 1. 2023 žalované vyplynulo, že prostřednictvím nadepsané zástupkyně za účelem narovnání vztahů žalobce pozemky, o nichž se ve věci jedna (mimo oddělitelné části v rozsahu 25 m2), nabízel 1. žalované ke směně za oddělitelné části v rozsahu cca 169 m2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Předestírá, že žalobcovi pozemky jsou zastavěny komunikacemi, což vede k protiprávnímu obohacení žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Z dopisu žalobce z 23. 4. 2023 vč. dokladu o dodání do datové schránky bylo zjištěno, že v tomto duchu vyzývá žalobce ke smírnému řešení sporu a upozorňuje na eventualitu domáhání se vydání bezdůvodného obohacení soudní cestou.

8. Z dopisů 1. žalované z 31. 10. 2022 a 29. 11. 2022, vyplynulo, že žalovaná sdělila nezájem o předmětné žalobcovi pozemky a vyloučila převod vlastního pozemku parc. č. , Anonymizováno, (opět v kat. úz , adresa, ) či jeho části.

9. Ze stanoviska 1. žalované z 13. 2. 2023 vyplynulo, že žalovaná ke směně pozemků v kat. úz. , adresa, odkazuje na svoje předchozí zamítavé stanovisko.

10. Z faktury č. , hodnota, vystavené žalobci za zpracování znaleckého posudku č. , spisová značka, dne 15. 4. 2023 , tituly před jménem, , právnická osoba, vyplynulo, že žalobci bylo za zpracování znaleckého posudku účtováno 25 000 Kč.

11. Z fotodokumentace prostřednictvím ortomapy katastru nemovitostí služby Google Street View (pořizované v květnu 2014, červenci 2019 a srpnu 2023) a služby Panorama webu , právnická osoba, (pořízeno 27. 7. 2023) vyplynul stav předmětných pozemků. Bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází chodník s přístupem od křižovatky , adresa, a , adresa, k parkovišti, částečně se na pozemku nachází tři samostatná parkovací místa, u nichž na betonové podezdívce jsou umístěny tabulky s nápisem zákaz parkování soukromý pozemek vozidlo může být odtaženo se symboly dopravní značky zákaz zastavení (bod B28, příloha č. 3 k vyhlášce č. 294/2015 Sb.) a piktogramu odtahového vozidla. Na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se nacházejí komunikace – vjezd pro vozidla z , adresa, na přilehlé parkoviště. Na pozemcích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, se nachází chodník pro pěší spojující , adresa, přes průchod v domě č. p. , Anonymizováno, dále s ulicí , Anonymizováno, .

12. Z Rozhodnutí Magistrátu , Anonymizováno, – odboru územního rozhodování o změně umístění stavby a povolení výjimky z OTPP ze dne 31. 4. 1999, sp. zn. , spisová značka, vyplynulo že ve věci navrhovatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , o umístění stavby Obytný soubor a komerční centrum , Anonymizováno, , úřad nahradil územní rozhodnutí ze dne 21. 11. 1997, č. j. , spisová značka, , právnická osoba, rozhodl na specifikovaných pozemcích v k.ú , adresa, se umisťuje stavba obytného a komerčního centra. Stavba bude obsahovat mj. komunikace, chodníky (bod 1.), navržené komunikace budou doplněny systémem pěších tras, které budou propojovat , adresa, (bod 20.).

13. Z Kolaudačního rozhodnutí vydaného Odborem stavebním Úřadu , adresa, dne 28. 11. 2000, sp. zn. , spisová značka, , vyplynulo, že na návrh stavebníka , právnická osoba, ., povoluje užívání bytových objektů A1-A4 včetně poloviny spojovacího krčku A0, které jsou součástí Obytného souboru a komerční centra , Anonymizováno, , vč. komunikace a chodníku.

14. Z Kolaudačního rozhodnutí vydaného Odborem stavebním Úřadu , adresa, dne 25. 4. 2001, č. j. , spisová značka, , vyplynulo, že na návrh stavebníka , právnická osoba, ., povoluje užívání bytových objektů část A0, A5-A8, , adresa, , nacházející se na specifikovaných pozemcích (mj. parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , kat. úz , adresa, ), vč. komunikace a chodníku.

15. Z geometrického plánu Přehledná situace, Dopravní situace, hlavní inženýr projektu , tituly před jménem, , jméno FO, , z 06.2001 vyplynulo, že výstavba komunikací a chodníků na pozemcích žalobce byla součástí stavebního projektu Obytný soubor a komerční centrum , Anonymizováno, , předmětné pozemky přiléhají k bytovým objektům A1-A8, jinak dům , adresa, .

16. Soud učinil následující skutkové závěry: Žalobce na základě kupní smlouvy nabyl do svého vlastnictví pozemky zapsané na LV , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, V katastru nemovitostí jsou uvedené pozemky vedeny jako ostatní plocha nebo ostatní komunikace. Pozemky se nacházejí v relativní blízkosti, všechny přilínají k parkovišti v těsném sousedství obytného domu č. p. , adresa, . Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází chodník s přístupem od křižovatky , adresa, a , adresa, k parkovišti, částečně se na pozemku nachází tři samostatná parkovací místa, u nichž na betonové podezdívce jsou umístěny tabulky s nápisem zákaz parkování soukromý pozemek. Na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se nacházejí komunikace – vjezd pro vozidla z , adresa, na přilehlé parkoviště. Na pozemcích , Anonymizováno, se nachází chodník pro pěší spojující , adresa, přes průchod v domě č. p. , Anonymizováno, dále s ulicí , adresa, a dále směrem k , adresa, . O dotčeném území rozhodl Magistrát , adresa, – odbor územního rozhodování dne 30. 4. 1999 tak, že na návrh stavebníka rozhodl o umístění stavby, stavebního projektu Obytný soubor a komerční centrum , Anonymizováno, , zároveň rozhodl o vybudování pěších tras propojovat , adresa, a , adresa, části , adresa, v působnosti stavebního úřadu kolaudačním rozhodnutím povolil užívání zřízených staveb vč. komunikací a chodníků. Žalobce své uvedené pozemky coby veřejné prostranství (mimo oddělitelné části pozemku parc. č. , Anonymizováno, v rozsahu 25 m2) navrhoval 1. žalované směnit za oddělitelnou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , kat. úz. , adresa, , v rozsahu cca 169 m2. 1. žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému vydání bezdůvodného obohacení.

17. Žalobce se domáhá vydání toho, oč se za sledované období žalované obohatily veřejným užíváním pětice žalobcových pozemků označených parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, Svůj nárok žalobce odvozuje z judikatury, která určila, že ochuzovanému vlastníkovi veřejného prostranství náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacování proti příslušné obci.

18. Provedeným dokazováním a zjištěním situace na předmětných pozemcích a jeho okolí lze učinit závěr, že v období za něž, žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení, k předmětným pozemkům těsně přiléhá soukromé parkoviště (viz cedulku typu zákaz parkování), které se i s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, částečně překrývá, resp. žalobce v žalobě uvádí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází soukromá parkovací stání v rozsahu 25 m2. Soukromé parkoviště je už pojmově diskvalifikováno coby veřejné prostranství s odkazem na § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), resp. přiléhavěji odkazem na § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. V tom důsledku lze konstatovat, že potřeby občanů žalovaných nemohou být saturovány veřejným užíváním pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jež představují silniční spojení soukromého parkoviště, které nemá jiný dopravní význam než jako dopravní obsluha přilehlého bytového domu, jehož obyvatelé bude zpravidla s uživateli zmíněného parkoviště splývat v jedno. Prospěch neurčité množiny občanů města zde dovodit nelze. V rozsudku ze dne 7. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 1884/2022, Nejvyšší soud vyložil podmínky pro vznik veřejného prostranství. Jsou jimi zaprvé existence veřejně přístupného prostoru, zadruhé podmínka veřejně prospěšného účelu (zejm. účel dopravní, hospodářská a sociální, rekreační) a za třetí souhlas vlastníka veřejným užíváním.

19. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (na nichž se nachází příjezdová komunikace) a , Anonymizováno, v části obsazené soukromým parkovacím stáním, nelze klasifikovat jako veřejné prostranství pro nedostatek veřejně prospěšného účelu. Jako takové nejsou ani podrobeny veřejnému užívání a nelze tedy dovodit bezdůvodné obohacení na straně žalovaných reprezentujících občany , adresa, (městské části).

20. Co se týče dalších pozemků, tj. parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , na nichž se nachází chodník pro pěší, tyto už lze lépe označit za veřejné prostranství podle výše uvedených ustanovení zákona a podmínek aprobovaných Nejvyšším soudem. Zde je namístě, aby soud zkoumal, zda se žalované na úkor žalobce obohatily, a to bez spravedlivého důvodu (§ 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, /dále jen „o. z.”).

21. Právě v územním rozhodnutí tedy stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území (§ 92 stavebního zákona). V územním, nikoli stavebním, řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s obecnými požadavky na využívání území, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů popř. s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, č. j. 8 As 54/2011-344. I když si je soud vědom odděleného uplatňování soukromého a veřejného práva, nejsou přesto pro jeho rozhodnutí bez významu okolnosti, za nichž bylo veřejné prostranství zřízeno, a to zejména v kontextu rozhodnutí o nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

22. Zásadní dopad to bude mít nejen na úspěšnost negatorní žaloby vlastníka, ale i na otázku přiznání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku jako veřejné prostranství. Dospěje-li soud k závěru, že vlastník, byť i konkludentně, souhlas s užíváním svého pozemku jako veřejné prostranství udělil, pak nelze nárok na vydání bezdůvodného obohacení přiznat (MÁCHA, Aleš. Souhlas vlastníka se vznikem veřejného prostranství a rozhodování o jeho existenci. Právní rozhledy, 2020, č. 11, s. 409-413).

23. Předmětné žalobcovi pozemky byly (a jsou) součástí území vymezeného ulicemi , adresa, a , adresa, , na němž byl vybudován stavební projekt Obytný soubor a komerční centrum , Anonymizováno, (náhrada územního rozhodnutí vydáno dne 30. 4. 1999, kolaudační rozhodnutí vztaženo k stavbám zřízeným na předmětných pozemcích dne 28. 11. 2000, resp. 25. 4. 2001). Úřad vydávající územní rozhodnutí vymezil území pro navrhovaný účel, zbudování developerského komplexu a stanovil podmínky, jimiž se má zabezpečit soulad s cíli a záměry územního plánování, tedy mj. rozhodl o doplnění komunikací systémem pěších tras, které budou propojovat uvedené ulice (viz bod 20. územního rozhodnutí). Souhlas vlastníka pozemku se zřízením stavby je základním pravidlem stavebního práva, viz § 187 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), či zejména tehdy platného § 58 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z toho pro soud plyne, že předchozí vlastník dotčených pozemků musel souhlasit s výstavbou chodníku. Vybudování chodníku v souladu s územním rozhodnutím, jehož cílem je sladění stavebního projektu s cíli územního rozvoje, implikuje souhlas, že chodník bude jako veřejné prostranství sloužit veřejnosti. Vlastník, který umožnil zřízení chodníku na svém pozemku v rámci developerského projektu, tak nutně souhlasí s jeho veřejným užíváním. Požadavek takového vlastníka na vydání bezdůvodného obohacení z veřejného užívání by byl proto neopodstatněný. Stejná situace platí i pro žalobce jako pozdějšího nabyvatele předmětných pozemků, který měl a mohl zjistit stav pozemků na základě dostupných informací.

24. Právní důvod ospravedlňující obohacení veřejnosti prostřednictvím žalovaných je založen rozhodnutím orgánu veřejné moci (stavebního úřadu) ve spojení s tím, že přechozí vlastník byl přinejmenším srozuměn se zřízením veřejného prostranství na jeho pozemcích a s jeho užíváním veřejností.

25. Soud z výše uvedeného uzavřel, že žalované se ve sledovaném období, tj. od 18. 3. 2021 do 13. 4. 2023, na úkor žalobce bezdůvodně neobohatily podle § 2991 odst. 1 o. z., a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení.

27. Náhradu 1. žalované soud přiznal v částce 36 771,90 Kč. Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 797 Kč sestávající z částky 8 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 170 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 390 Kč ve výši 6 381,90 Kč.

28. Náhradu 2. žalované soud přiznal v částce 1 500 Kč. Náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.