31 C 3/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 31 815 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 815 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10%, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 4 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit českému státu náklady řízení, v částce 24 955 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 5. 2020 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 31 815 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že při výkonu svého povolání způsobil [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Společnost“) škodu tím, že dne 19. 12. 2019 poškodil korbu automobilu zn. Renault master, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“). Uvedenou škodu žalobce způsobil tím, že na korbu Vozidla naložil zeminu, která na korbě přimrzla, a následně se ji snažil vyklopit, přičemž došlo k poškození korby Vozidla (dále jen„ Škodní událost“). Hodnota opravy Vozidla byla vyčíslena na částku 35 350 Kč a to fakturou [číslo]. S ohledem na to, že žalobce je u žalované pojištěn v souladu s pojistnou smlouvou [číslo] pro výkon povolání, nahlásil tento u žalované [příjmení] událost a následně byl pořízen zápis o poškození motorového vozidla dne 19. 12. 2019. Společnost nechala Vozidlo opravit, a následně vystavila za opravu Vozidla žalobci fakturu [číslo] ze dne 16. 1. 2020 znějící na částku 35 350 Kč, se splatností do 31. 3. 2020. Žalobce požadovanou částku dle posledně zmiňované faktury uhradil dne 25. 3. 2020. Jelikož byl žalobce pojištěn u žalované, požadoval tento následně uhrazenou částku Společnosti po žalované se zohledněním spoluúčasti žalobce ve výši 10 %. Celkově tedy žalobce požaduje po žalované částku 31 815 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná neuhradila ničeho.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dne 7. 10. 2014 byla uzavřena mezi žalovanou a žalobcem jako pojistníkem pojistná smlouva – pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] s počátkem pojištění od 7. 10. 2014 na dobu neurčitou, jež byla dne 4. 5. 2019 aktualizována o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání pro profesní skupinu techničtí pracovníci s limitem plnění 100 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10% (dále jen„ Smlouva“). Pojištění se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občasný zákoník (dále jen„ OZ“), Smlouvou a Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů [anonymizováno] [rok]. Žalovaná tvrdila, že pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání se vztahuje na škody vzniklé výkonem povolání pojištěného – žalobce, který je strojníkem, s limitem pojistného plnění 100 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10%. Dne 13. 12. 2019 došlo k nahlášení Škodní události, jež byla žalovanou zaevidována pod [číslo] jejíž vznik je žalobcem datován ke dni 12. 12. 2019. Žalovaná následně dne 18. 12. 2019 kontaktovala žalobce, který popsal průběh vzniku Škodní události a žalobce uvedl, že si plně není vědom svého zavinění a že suť vypadala na povrchu normálně. Žalovaná dne 19. 12. 2019 provedla prohlídku Vozidla a vyžádala si od žalobce fotodokumentaci. Dne 26. 2. 2020 zaslala žalobci informaci, že z doložené fotodokumentace není průkazné, že by k poškození Vozidla došlo z důvodu nadměrného množství přimrzlé sutě k bočnicím. Dle žalované bylo Vozidlo ve zhoršeném technickém stavu, a žalobce neporušil žádné postupy při manipulaci s korbou Vozidla. Z těchto důvodů žalovaná odmítla žalobci poskytnout plnění o čemž byl informován jak žalobce, tak i zaměstnavatel žalobce. Žalovaná obdržela dne 3. 4. 2020 předžalobní výzvu právního zástupce žalobce, na kterou reagovala dopisem ze dne 22. 4. 2020, ve kterém vysvětlila své zamítavé stanovisko, neboť dle žalované nedošlo k poškození Vozidla z důvodu nadměrného množství přimrzlé sutě k bočnicím, neboť nebylo prokázáno, že by při manipulaci s korbou Vozidla došlo ze strany žalobce k porušení právní povinnosti ani jeho zavinění. Nebyla prokázána příčinná souvislosti mezi jednáním žalobce a vznikem škody a ani jeho zavinění.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované ze dne 4. 1. 2020 uvedl, že došlo k porušení jeho právní povinnosti, a to sice povinnosti předcházet škodám, která je zakotvena v § 249 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ Zákoník práce“). Žalobce měl při manipulaci s korbou odstranit přimrzlou suť, která se nacházela na korbě Vozidla což neudělal a dále neměl pokračovat v manévru sklápění korby Vozidla, v okamžiku, kdy viděl, že se korba vychyluje z osy. S ohledem na to, že žalobce tyto své povinnosti porušil, došlo k porušení jeho právních povinností. Ke špatnému technickému stavu Vozidla namítaného žalovanou žalobce pouze uvedl, že s ohledem na to, že Vozidlo mělo platnou technickou kontrolu, je tento závěr žalované irelevantní.

4. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že došlo ke vzniku Škodní události, která byla následně nahlášena žalobcem žalované.

5. Mezi účastníky řízení je spor o to, zda došlo k porušení právních povinností žalobce a má mu být ze strany žalované poskytnuto pojistné plnění, či nikoliv.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

7. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2014 ve znění ze dne 4. 5. 2019 vyplynulo, že spolu žalobce a žalovaná podepsali Smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné pojištění žalobce z výkonu povolání pro profesní skupinu techničtí pracovníci s limitem plnění 100 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10%.

8. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPMO-P-01/ 2014 a z Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů DPPO-OO-01/ 2014 vyplynulo, jaká byla vzájemná práva a povinnosti žalobce a žalované vyplývající pro ně ze Smlouvy.

9. Z oznámení o škodní události [číslo] vyplynulo, že žalobce dne 13. 12. 2019 provedl nahlášení Škodní události u žalované.

10. Z fotodokumentace vyplynul stav vozidla po nehodě a stav korby jako takové společně s nákladem.

11. Ze zápisu o poškození motorového vozidla žalovanou ze dne 19. 12. 2019 vyplynulo, že žalovaná si prohlédla Vozidlo a zjistila, jaký byl jeho stav po Škodní události.

12. Z žádosti o doložení dokladů žalované ze dne 19. 12. 2019 vyplynulo, že si žalovaná vyžádala od žalobce fotodokumentaci prokazující množství přimrzlého materiálu ke korbě Vozidla a dále doklady prokazující množství naloženého materiálu v okamžiku poškození Vozidla.

13. Z faktury ze dne 14. 1. 2020 vystavené Společnosti za opravu Vozidla znějící na částku 35 350 Kč se splatností do 28. 1. 2020 vyplynulo, že Společnosti byla vystavena za opravu Vozidla faktura na částku 35 350 Kč.

14. Z čestného prohlášení žalobce ze dne 13. 1. 2020 vyplynulo, že na korbě Vozidla k okamžiku vzniku Škodní události měl naloženo méně než 1 tunu nákladu.

15. Z informace ke škodní událost ze dne 26. 2. 2020 a ze dne 27. 2. 2020 vyplynulo, z jakých důvodů se žalovaná rozhodla neposkytnout žalobci požadované pojistné plnění.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 4. 2020 vyplynulo, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě požadované částky.

17. Z odpovědi na stížnost žalované ze dne 22. 4. 2020 vyplynulo, že žalovaná v reakci na předžalobní výzvu žalobce v tomto dopisu opět zrekapitulovala důvody, pro které se rozhodla žalobci neposkytnout pojistné plnění.

18. Z technického průkazu Vozidla vyplynulo, že Vozidlo mělo k okamžiku vzniku Škodní události platnou technickou kontrolu.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] vyplynulo, že při vypracování znaleckého posudku vycházel ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 31 C 3/2021, podkladů vyžádaných znalcem od žalobce, včetně vzorků a demontovaných poškozených součástí Vozidla a fotografií poškození Vozidla z místa vzniku Škodní události. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že Vozidlo bylo v rámci jeho používání u Společnosti pravidelně nadlimitně zatěžováno, čímž docházelo k většímu poškozování součástek Vozidla, a žalobce nemohl v konkrétním případě předejít vzniku Škodní události.

20. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] vyplynulo, že k odtržení korby Vozidla došlo v okamžiku jejího zvedání s namrzlou sutí, avšak že určitou roli sehrálo, poněkud větší opotřebení součástek Vozidla. Z výpovědi znalce dále vyplynulo, že i kdyby žalobce provedl před zvedáním korby Vozidla kontrolu jeho stavu, nemusel by následnému vzniku Škodní události předejít, neboť tato vada nemusela být na první pohled viditelná. Dále vyplynulo, že pokud by náklad na korbě byl správně rozložen, ke Škodní události by pravděpodobně dojít nemuselo, avšak s ohledem na již veliké opotřebení součástek umožňující manipulaci korby Vozidla, by došlo ke vzniku Škodní události dříve či později.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tento je v pracovním poměru u žalované a to na pozici technik likvidace. Svědek nafotil po Škodní události Vozidlo, a z fotodokumentace bylo patrné, že pravidelně dochází k přetěžování Vozidla. Svědek prováděl fotodokumentaci ve chvíli, kdy už oddělená korba Škodní událostí byla zpět a žádný náklad se zde nenacházel. Z fotodokumentace je zřejmé, že Vozidlo bylo přetěžované a k přetěžování muselo docházet pravidelně. Pokud by mělo dojít ke vzniku Škodní událost jednorázovou činností, bylo by to patrné tak, že by trhlina na čepu byla souměrná, a nikoliv„ schodovitá“. Poškození na Vozidle je nepochybně více a vznikala postupně, nikoliv jednorázově. Pokud Vozidlo mělo platnou kontrolu technického stavu, týká se to pouze bezpečnosti provozu Vozidla, nikoliv korby Vozidla, neboť tato je nástavbou, a tudíž není při technické kontrole kontrolována.

22. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

23. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

24. Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil tak, že na danou věc dopadají vybraná ustanovení OZ a Zákoníku práce.

25. Dle ust. § 2894 odst. 1 o. z.,„ Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).“ 26. Dle ust. § 2910 o. z.,„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ Aby došlo k založení odpovědnosti za škodu v souladu s ust. § 2910 o. z., musí existovat protiprávní čin, který vede ke vzniku škody, mezi protiprávním činem a vznikem škody musí být příčinná souvislost a v neposlední řadě je zapotřebí zavinění škůdce (BEZOUŠKA, Petr. § 2910 (Porušení zákona). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1542).

27. Dle ust. § 2911 o. z.,„ Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.“ 28. Dle ust. § 249 odst. 1 Zákoníku práce„ Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance,“ 29. Dle ust. § 250 odst. 1, 2 a 3 Zákoníku práce„ Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.“ 30. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná postupovala správně, pokud žalobci odmítla poskytnout pojistné plnění v souvislosti se Škodní událostí.

31. V daném případě došlo dne 12. 12. 2019 ke vzniku Škodní události, v jejímž důsledku byla způsobena na Vozidle Společnosti škoda ve výši 35 350 Kč. Společnost nechala následně Vozidlo opravit, a uhrazenou částku za její opravu poté vymáhala po žalobci, který tuto částku dne 25. 3. 2020 uhradil. Pro případ pojistné události byl žalobce pojištěn u žalované plně v souladu se Smlouvou, avšak tato odmítla poskytnout plnění s tím, že se nejedná o pojistnou událost krytou právě Smlouvou. Žalovaná postupovala zcela v souladu se Smlouvou, pokud žalobci odmítla plnění poskytnout.

32. Ve vztahu k určení příčiny vzniku škody na Vozidle soud vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] který určil, že s ohledem na pravidelné nadlimitní zatěžování Vozidla, a jeho nadlimitní zatížení v okamžiku, kdy na korbě bylo více a špatně rozmístěného nákladu než je přípustné, je tedy zřejmé, že Vozidlo nebylo v takovém stavu, aby jej žalobce (jako zaměstnance Společnosti) mohl k uložené práci bez obtíží použít. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že ke Škodní události by s ohledem na špatný stav Vozidla dříve či později došlo, a že s ohledem na to, že na korbě Vozidla se nacházelo větší, než přípustné množství nákladu, nebyla škoda na Vozidla způsobena porušením právní povinnosti žalobce, nýbrž opakovaným přetěžováním vozidla.

33. K tvrzení žalobce, že porušil právní povinnost, neboť v okamžiku, kdy začal provádět manévr vyklápění nákladu z korby Vozidla, který byl přimrzlý, a měl jej mechanicky odstranit soud uvádí, že tato skutečnost neměla rozhodující vliv na vznik Škodní události, což bylo vysvětleno, resp. vyvráceno znaleckým posudkem [číslo] následně znaleckou výpovědí. Dále k tvrzení žalobce, že Vozidlo nebylo ve špatném technickém stavu, neboť mělo platnou technickou kontrolu soud uvádí, že předmětem technické kontroly není korba Vozidla, nýbrž bezpečný provoz Vozidla. Pro úplnost soud pouze uvádí, že v průběhu řízení bylo jak svědkem [jméno] [příjmení], tak znalcem [celé jméno znalce] vysvětleno, že je zřejmé s ohledem na stav jednotlivých dílů Vozidla, že Škodní událost byla důsledkem dlouhodobého přetěžování Vozidla, nikoliv jednorázové špatné manipulace žalobce s Vozidlem. Nad to soud dodává, že plně v souladu se závěry znalecké posudku [číslo] řidič ani nebyl schopen vadu úchytu, která následně vedla k uvolnění korby mimo osu, běžnou kontrolou zjistit.

34. Soud pro úplnost uvádí, že jelikož nedošlo k porušení žádné právní povinnosti žalobce, která by zakládala povinnost žalované k pojistnému plnění, neposuzoval ani základní předpoklady vzniku odpovědnost žalobce, jakožto zaměstnance, za škodu.

35. S ohledem na to, že se žalobci nepodařilo předloženými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud o jejím zamítnutí, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř., náleží částka 4 500 Kč představující 300 Kč za každý z patnácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

37. Soud dále rozhodl o náhradě na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na to, že žalovaná byla v řízení zcela úspěšná rozhodl soud o povinnosti žalobce uhradit státem vynaložené náklady důkazů provedené znaleckým posudkem a to plně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (viz. usnesení ze dne 12. 2. 2018 sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). S ohledem na to, že žádný z účastníků nesložil zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem, a celková výše státem vyplaceného znalečného v tomto řízení činí částku 24 955 Kč, rozhodl soud o povinnosti žalobce uhradit celou tuto částku tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.