31 C 42/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 511 229 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 511 229 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit Českému státu náklady řízení ve výši 7.590 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala žalobu s tím, že tvrdila, že se stala dne 11. 09. 2015 účastnicí dopravní nehody, když řidička osobního automobilu tovární značky Škoda Felicia - paní [jméno] [příjmení] se pravou přední částí svého vozu střetla s levým zadním rohem osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia, který byl ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně spolu s druhým účastníkem dopravní nehody sepsala záznam o dopravní nehodě, bez účasti Policie České republiky, jelikož se řidička vozidla Škoda Felicia k způsobení dopravní nehody sama doznala. Dále tvrdí, že již v den dopravní nehody, pociťovala ostrou bolest v oblasti zad, bolest neustávala a proto navštívila dne 14. 9. 2015 svou registrující praktickou lékařku MUDr. [jméno] [příjmení]. Na doporučení žalobkyně absolvovala několik vyšetření a byla uznána pracovně neschopnou ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a to od 14. 9. 2015 pro diagnózu S300, která dle Mezinárodní klasifikace nemocí ve znění desáté decenální revize odpovídá diagnóze zhmoždění – kontuze, dolní části zad a pánve. Z obav ze zhoršení zdravotního stavu se žalobkyně dostavila dne 16. 9. 2015 na Obvodní oddělení Policie ČR v [obec], aby podala informaci o dopravní nehodě. Dne 14. 9. 2015 absolvovala žalobkyně po dopravní nehodě první rentgenové vyšetření, na základě kterého bylo zjištěno, že ve středním úseku páteře žalobkyně je mírná až středně pokročilá osteochondrosa plotének a dg. spondylartrosa. V následujícím období, tj. v roce 2016 – 2017 byla žalobkyni potvrzena diagnóza S 32081, tedy úrazové poškození meziobratlové ploténky. Ošetřující lékařka vydala potvrzení, že se žalobkyně od roku 2004 nikdy neléčila na postižení LS páteře s diskopatií, která jí byla zjištěna dne 21. 4. 2016. Žalobkyni se postupem času zdravotní stav jen zhoršoval, když bezprostředně po nehodě jí bylo nejprve diagnostikováno„ pouhé“ zhmoždění dolní části zad a pánve a po provedení postupných lékařských vyšetření byla stanovena žalobkyni zcela odlišná a závažnější diagnóza, a to úrazové poškození meziobratlové ploténky (S 32081). Následkem zranění způsobené dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015, byla žalobkyně téměř po dobu dvou let v pracovní neschopnosti, a to v období od 14. 9. 2015 do 30. 10. 2016 s výplatou nemocenských dávek a v období od 1. 11. 2016 do 21. 6. 2017 bez výplaty nemocenských dávek 2. Dne 3. 2. 2017 Okresní správa sociálního zabezpečení posoudila zdravotní stav žalobkyně a míru poklesu její pracovní neschopnosti, tak, že rozhodla o její invaliditě I. stupně ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se vznikem od 1. 11. 2016. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl zhodnocen pokles její pracovní neschopnosti, a to o 35 %. V posudku o invaliditě vydaného pod č. j. LPS/2017/39 se vyjádřila OSSZ k zdravotnímu stavu žalobkyně následovně:„ ……….jedná se o středně těžké funkční postižení – srovnatelné se závažným postižením více páteřních úseků, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korsetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny.“ 3. Žalobkyně dne 20. 6. 2017 prodělala komplementární vyšetření na magnetické rezonanci v [nemocnice], na základě kterého bylo zjištěno, že se zdravotní stav žalobkyně i nadále nelepší, že výhřez bederní meziobratlové ploténky L4/5 je snížený s chondrosou, dorsální výhřez 5 mm s tlakem na dur. vak a tlakem na oba kořeny L5, PK se v etáži zužuje laterolat. i pro výraznou hypertrofii lig. flava na 5 – 6 mm, dur. vak je proto utlačován a proto má šíři jen 7x8mm. Po 5 měsících od absolvování vyšetření magnetické rezonance se žalobkyně podrobila neurologickému vyšetření v [nemocnice], kde závěr tohoto vyšetření je i po 5 měsících shodný, jako závěr po vyšetření na magnetické rezonanci. Poslední vyšetření absolvovala žalobkyně dne 6. 4. 2018 se stejným výsledkem.

4. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody nebyla schopna se ani téměř po dobu dvou let vrátit zpět k výkonu zaměstnání, a to na pracovní pozici kontrolora daně z příjmů právnických osob, kterou vykonávala po dobu 15 let, protože její pracovní náplň představovala jak administrativní činnost v kanceláři, tak i pochůzky po daňových subjektech. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav žalobkyně nebyl slučitelný s výkonem tohoto povolání, tak po dohodě se zaměstnavatelem byl ke dni 30. 6. 2017 pracovní poměr ukončen. Od 1. 7. 2017 je žalobkyně vedena na Úřadu práce, tak jak potvrzuje přípis příslušného úřadu práce ze dne 3. 7. 2017, jako uchazeč o zaměstnání a v současné době pobírá invalidní důchod ve výši 6.923 Kč měsíčně.

5. Žalobkyně byla před dopravní nehodou zcela bez zdravotních komplikací, byla fyzicky aktivní a schopna se plně věnovat rodině. Žalobkyně sama vychovává v té době tři nezletilé děti, které byly na ní, jak finančně, tak i psychicky závislé. Žalobkyně se nachází v produktivním věku.

6. Dle znaleckého posudku ze dne 19. 9. 2016 odmítla žalovaná plnit žalobkyni s odůvodněním, že závěry vyplývající z předložených lékařských vyšetření neprokazují nároky žalobkyně.

7. Tvrdí, že po vydání doplňujícího znaleckého posudku ze dne 12. 9. 2017 byla prokázána skutečnost, že žalobkyně má důvodné nároky vůči žalované. Dříve se aktivně věnovala své rodině, sportovala, účastnila se společenského života a plně užívala možnosti, které život člověku nabízí. Žalobkyně měla ráda své zaměstnání na pracovní pozici kontrolora působící na finančním úřadu, ve kterém se mohla realizovat a aktivně jej vykonávat. V důsledku jejího současného zdravotního stavu, není možné, aby se žalobkyně k tomuto povolání vrátila, jelikož vyžadovalo osobní účast u daňových subjektů při prováděné kontrole a žalobkyně již není schopna dlouhé a časté chůze. Stejně tak není možné, aby se i nadále věnovala sportu, avšak s výjimkou plavání a jízdy na kole, jak vyplývá i z přiložených lékařských zpráv.

8. Žalobkyně obrátila na žalovanou s nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené dopravní nehodou dne 11. 9. 2015, avšak žalobkyni byla žalovanou vyplacena pouze náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení § 2962 OZ, a to za 463 dnů pracovní neschopnosti. Žalobkyně tak obdržela na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku ve výši 465.221,2 Kč (denní výdělek 1.442,40 Kč x 463 dnů – 202.610 Kč nemocenské dávky) a na úhradu výdajů spojených s léčením částku ve výši 14.545 Kč.

9. Vzhledem k tomu, že viníkem dopravní nehody byla paní [jméno] [příjmení], která je pojistníkem a zároveň osobou pojištěnou ve vztahu k žalované, vznikla žalované povinnost uhradit za pojistitele v rozsahu a ve výši podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) žalobkyni způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví a ušlého zisku dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a), c) OdpVoz.

10. Žalobkyně má však dle OZ nárok na plnění ze strany žalované za ztížení společenského uplatnění ve smyslu ustanovení § 2958 OZ, bolestné ve smyslu ustanovení § 2958 OZ, za způsobené duševní útrapy ve smyslu ustanovení 2959 OZ a peněžitý důchod po skončení pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení § 2963 OZ.

11. Žalobkyně následkem dopravní nehody je značně ztížena ve společenském životě a vznikla ji bolest, se kterou se každý den musí potýkat při běžném pohybu a jakékoliv každodenní činnosti. Žalobkyně vyčísluje nárok za ztížení společenského uplatnění na částku ve výši 4.104.800 Kč, která byla vypočtena v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu, nicméně si žalobkyně nárokuje částku ve výši 2.000.000 Kč.

12. Z Metodiky Nejvyššího soudu plyne:„ Že pro určení výše této částky, se navrhuje ji vyjádřit pomocí 400násobku průměrné měsíční nominální mzdy přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného.“ Zdravotní stav se ustálil v roce 2017, a jelikož průměrná hrubá mzda za rok 2016 činila 29.320 Kč, činí 400 násobek této mzdy částku 11.728.000 Kč. Procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení žalobkyně, lze určit z posudku o invaliditě OSSZ ze dne 3. 2. 2017, který stanovil pokles pracovní neschopnosti žalobkyně o 35 %.

13. Žalovaná na ztížení společenského uplatnění nabídla částku ve výši 400.000 Kč, kterou žalobkyně neakceptovala.

14. Žalobkyni za utrpěnou bolest náleží částka ve výši 38.529 Kč (256,86 x 150), která byla též vypočtena na základě Metodiky Nejvyššího soudu. Z provedených lékařských vyšetření a následných zpracovaných lékařských zpráv vyplývá, že u žalobkyně došlo v důsledku dopravní nehody k úrazovému poškození meziobratlové ploténky, což mělo za následek vysunutí části ploténky mimo její přirozené místo. Tento úraz je dle shora uvedené metodiky označen kódem S 32081 s počtem bodů 150. Výše jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok 2014, jenž byl rok předcházející tomu, v němž vznikl žalobkyni nárok na bolest, pak činí 256,86. Částku za bolestné ve výši 38.529 Kč žalovaná uznala, tak jak to vyplývá z mailu ze dne 16. 11. 2017, avšak tuto částku do dnešního dne žalobkyni neplnila.

15. Vzhledem k tomu, že na základě způsobeného úrazu byla žalobkyně nucena opustit své stálé zaměstnání a v současné době není i nadále schopna vykonávat jinou výdělečnou činnost, vznikl jí též nárok na pravidelný peněžitý důchod po skončení pracovní neschopnosti (tzv. rentu) dle ustanovení § 2963 OZ. Jelikož pracovní neschopnost žalobkyně skončila ke dni 21. 6. 2017, náleží žalobkyni nárok na náhradu peněžitého důchodu po skončení pracovní neschopnosti od 22. 6. 2017. Výše měsíčního peněžitého důchodu v roce 2017, a to za období od 22. 6. 2017 do 31. 12. 2017 činí částku ve výši 13.727,78 Kč (31.357 (průměrná hrubá měsíční mzda žalobkyně) – 11.000 (minimální mzda pro rok 2017) – 6.630 (výše invalidního důchodu)). Za rok 2018, tzv. za dobu od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 představuje výše měsíčního peněžitého důchodu částku 12.527,78 Kč (31.357 (průměrná hrubá měsíční mzda žalobkyně) – 12.200 (minimální mzda pro rok 2018) – 6.630 (výše invalidního důchodu)). Žalobkyně má tak nárok na dosud neuhrazený peněžitý důchod v celkové výši 232.700 Kč (vypočteno do měsíce prosince 2018).

16. Vznik duševních útrap žalobkyně lze zejména přičíst k ztrátě stálého zaměstnání, častým návštěvám lékařského zařízení a absolvování nespočet lékařských vyšetření, s tím, že si je žalobkyně za této situace velmi dobře vědoma skutečnosti, že má vyživovací povinnost k nezletilé dceři a celý chod domácnosti je tak závislý na jejím finančním příjmu. Z těchto důvodů se žalobkyně obává o svou budoucnost a budoucnost nezletilé, a tato situace tak negativně dopadá na psychiku žalobkyně. Stanovení výše duševních útrap vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Peněžité rozmezí za způsobené duševní útrapy stanovil Nejvyšší soud zejména ve svém rozsudku sp. zn. 4 Tdo 1402/2015 ze dne 14. 4. 2016, v němž uvedl, že:„ Při stanovení výše je třeba přihlédnout ke kritériím na straně škůdce a poškozeného (zejména co se týká majetkových poměrů škůdce, věk účastníků, omezení poškozeného, jeho psychický stav, apod.). Nejvyššímu soudu se tak jeví ospravedlnitelným, aby se stanovení výše náhrady odvíjelo v základním rozpětí mezi 240.000 Kč až 500.000 Kč“ Výše uvedené stanovisko, zastává i Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 2844/14 ze dne 22. 12. 2015. S odkazem na výše uvedené, nárokuje na náhradu vzniklých duševních útrap žalobkyně částku ve výši 240.000 Kč.

17. Nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou se tedy skládá z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 2.000.000 Kč, z náhrady bolestného ve výši 38.529 Kč, neuhrazený peněžitý důchod v celkové výši 232.700 Kč a náhrady za způsobené duševní útrapy ve výši 240.000 Kč. Celkový nárok žalobkyně tak činí částku 2.511.229 Kč.

18. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že je nesporným, že dne 11. 9. 2015 kolem 10:15 hod. došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, kdy po vedlejší silnici jedoucí os. automobil Škoda Felicia rz: [anonymizováno] [číslo], řízený paní [jméno] [příjmení], nedal přednost po hlavní silnici jedoucímu osobnímu automobilu Škoda Octavia rz [anonymizováno] [číslo], řízeného žalobkyní paní [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [příjmení] tvrdí, že vozidlo Škoda Octavia zpomalovalo a gestikulaci řidičky [celé jméno žalobkyně] si vyložila jako signál, že jí dává přednost. Došlo k lehkému nárazu pravého předního rohu vozidla Škoda Felicia s levou zadní částí vozidla Škoda Octavia. Po vystoupení z vozu došlo mezi oběma ženami k prudší výměně názorů a paní [celé jméno žalobkyně] zavolala policii. Na místo dojela hlídka Obecní Policie [obec] a následně hlídka Policie ČR. Kontrola dokladů i zkoušky na alkohol dopadla bez problémů. Následně se obě řidičky dohodly, že sepíší protokol pro pojišťovnu bez účasti policie. Toto učinily. Žádná z účastnic si na případné zranění nestěžovala. Policie pak odjela, protože neexistovaly zákonné důvody pro šetření této malé dopravní nehody. Ze stop na vozidlech lze dovodit, že náraz nebyl prudký. S časovým odstupem se paní [celé jméno žalobkyně] dostavila k lékaři. Na běžném způsobu života nebyla nijak omezena, jen se hůř hýbala. Toto sdělila Policii dne 16. 10. 2015. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] z přestupkového spisu uvádí, že u paní [celé jméno žalobkyně] nelze na základě dostupné zdravotnické dokumentace objektivně prokázat, že by u ní v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015 nastala porucha zdraví z poranění. Po zhodnocení příslušných důkazů přestupkový orgán konstatoval, že zranění řidičky [celé jméno žalobkyně] nedosahuje intenzity ublížení na zdraví ani těžké újmy na zdraví. S časovým odstupem po nehodě paní [celé jméno žalobkyně] vyhřezla ploténka. Jde o to, zda a případně jakou souvislost má toto vyhřeznutí s dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015. V průběhu let absolvovala žalovaná řadu vyšetření, ale nikdy se neprokázalo, že se jedná o úrazové vyhřeznutí ploténky v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015. První rentgenové vyšetření, které paní [celé jméno žalobkyně] absolvovala po nehodě, dne 14. 9. 2015 uvádí závěr:„ [příjmení] traumatické změny na zobrazeném skeletu neprokázány. Ve středním úseku páteře mírná až středně pokročilá osteochondrosa plotének a def. spondylartrosa“. Výhřez bederní meziobratlové ploténky je u žalobkyně poprvé popsán až dne 20. 6. 2017, tedy po více než dvou letech po nehodě. Fakt, že žalobkyni v době po nehodě vyhřezla ploténka, není ani medicínským, ani právním důkazem, že se jedná o úrazové vyhřeznutí následkem dopravní nehody ze dne 14. 9. 2015 Ani dva znalecké posudky, které vypracoval [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], nevyzněly ve prospěch žalobkyně. Jmenovaný znalec uvedl, že není„ nesporné, jednoznačné, ani spolehlivě prokázané“, že vyhřezlá ploténka má souvislost s předmětnou dopravní nehodou.

19. Pokud se týká požadované renty, pro případný vznik rentového nároku je určující způsob zániku služebního poměru. Zanikl-li by služební poměr žalobkyně rozvázáním zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů, mohl by rentový nárok potencionálně vzniknout. Žalobkyně však odešla ze služebního poměru na vlastní žádost. Žalobkyně tedy nebyla propuštěna ze služebního poměru svým zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů O tom, že by žalobkyně byla zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce na finančním úřadě, se nic nehovoří dokonce ani v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu I. stupně. Lidsky lze pochopit, že mohl vzniknout (oboustranný) pocit, že zaměstnavatel potřebuje osobu, která bude„ více v práci“ a méně často marodit nebo rehabilitovat. Tato konstelace však sama o sobě nezakládá rentový nárok, došlo-li k rozvázání služebního poměru ze strany zaměstnance.

20. V případě ztížení společenského uplatnění, tento požadavek na výplatu ztížení společenského uplatnění není doložen žádným výpočtovým podkladem Na konkrétnější výpočty by nastal čas teprve v případě, že byl prokázán právní základ odpovědnosti. Jak vyplývá z lékařských zpráv, žalobkyně se může bez problémů věnovat jízdě na kole nebo plavání. Měla by se vyhnout pouze tvrdým doskokům (např. při odbíjené a košíkové) nebo„ přeskakování překážek“. Předpokládáme, že v době před vyhřeznutím ploténky se žalobkyně nevěnovala ani odbíjené, ani košíkové, ani přeskakování překážek.

21. Vzhledem k tomu, že dopravní nehoda se stala dne 11. 9. 2015 a žaloba byla podána až po marném uplynutí tříleté promlčecí doby dle o. z., vznáší dále žalovaná námitku promlčení. Příčinná souvislost vyhřeznuté ploténky s dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015 dosud nebyla prokázána je žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

22. Žalobkyně podala repliku s tím, že pokud se týká námitky promlčení nesouhlasí s tvrzením žalované, že když dopravní nehoda byla způsobena dne 11. 09. 2015, je nárok žalobkyně již promlčen. Počátek běhu promlčecí lhůty u práva na odčinění újmy se odvíjí od dvou rozhodných okolností, a to vědomosti o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Právo na náhradu újmy, která byla způsobena na svobodě, životě nebo zdraví fyzické osoby plyne pouze subjektivní promlčecí lhůta, který je dle § 629 odst. 1 OZ tříletá. Subjektivní promlčecí lhůta, tak počala plynout od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o okolnostech rozhodných pro její plynutí, tím je v projednávaném případě okamžik, kdy žalobkyni byl diagnostikován výhřez meziobratlové ploténky, což došlo až dne 21. 04. 2016, jak vyplývá z vyšetření EMG. A proto na základě tohoto vyšetření žádala žalobkyně po žalované náhradu za způsobenou nemajetkovou újmu. Právní úprava upravuje počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty alternativně (§ 619 odst. OZ), a to nejen od okamžiku, kdy se oprávněný o rozhodných okolnostech dozví, ale i od okamžiku, kdy se o nich dozvědět měl a mohl. Tato alternativa se rovněž týká náhrady újmy na svobodě, životě a zdraví. Zákonodárce tak posílil právní jistoty povinného z náhrady újmy na svobodě, životě a zdraví 23. Soud vycházel v řízení vycházel z těchto důkazů Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byla dne 11. 9. 2015 účastnicí dopravní nehody. Stála na křižovatce, paní mávla a ona jela. Do paní narazila, jednalo se o malý náraz, paní vyběhla z auta s telefonem, začala běhat kolem auta, začala si fotit auto svědkyně, svoje auto a stále telefonovala. Svědkyně chtěla zavolat policii, policie přijela, potom přijel po jejím zvolání syn a ještě přijeli další dva policisté. Kolem jeli další lidé, a divili se, že k takové nehodě vůbec volali policii. Potom přijela služba, odstavili vůz, paní normálně sedla do auta, odjela, vše sepsali a podepsali. Paní tam stále pobíhala, vůbec si nestěžovala, že by měla nějaké problémy. Policie se ihned ptala, zda došlo k nějakému zranění. Svědkyně potom byla na policii, kde se sepsal a podepsal protokol. Žalobkyně žádné zdravotní problémy neměla. Od té doby žalobkyni neviděla. Žalobkyně uváděla, že má doma manžela a že mají ještě jedno auto. Provoz byl normální. Hlídku policie zavolala žalobkyně, hned, jak vystoupila z auta. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně], vyplynulo, že na základě usnesení soudu vypracovala znalecký posudek, týkající se zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyni vyšetřovala a měla k dispozici její zdravotní dokumentaci resp. tu, kterou jí žalobkyně poskytla a z té vycházela. Pokud se týká poškození zdraví žalobkyně znalkyně považuje téměř za vyloučené, že by byla dána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví žalobkyně a úrazovým dějem. Náraz byl velmi malý, pohybové síly, které se tam mohly odehrát na strukturu, která je v hloubi těla i při možnosti zapojení svalů, atd., jsou minimální a není to obvyklé a tomu odpovídá i další průběh. To znamená, že odešla, k lékaři šla za 3 dny, a šla nahlásit na policii, že to bylo v souvislosti s nehodou a že začaly bolesti. Obtíže, kterými žalobkyně trpí a které uvádí při svých vyšetřeních na různých místech, jsou založeny převážně na subjektivních obtížích, objektivní nález je relativně malý. Měla vrozenou lehkou dysplazii kyčelního kloubu a je tam trochu asymetrické postavení pánve a byly popisovány drobné nálezy na páteři funkčního charakteru, ale nikoliv ty nálezy, které jsou na snímku z magnetické rezonance i na nativním snímku. Jsou tam známky degenerativního postižení, a pokud se týká výhřezu ploténky, tam vůbec korelace obtíží a výhřezů není naprosto jednoznačná, zejména u menších výhřezů, o které se jedná. 30% osob ve dvaceti letech má protruzi ploténky asymptomatickou, nebo mají vertebrogenní obtíže, ale nesouvisející s tou ploténkou. Takové ťuknutí by nemělo způsobit větší změny. Jsou tam degenerativní změny, dané stárnutím ploténky, změnami na ploténce. Nedá se říci jen stárnutím, protože ty změny pozorujeme už ve dvaceti letech, pokud je zdravý člověk vyšetřován z jiného důvodu a má vyšetřenu bederní páteř, tak se nachází tyto změny ve 30% nemocných, tam korelace je jednoznačná. Pokud žalobkyně sportovala a měla zpevněnou páteř, těch důvodů je více, v středním věku se dá říci, že u 50% osob nachází protruze ploténky a začínající degenerativní změny nebo degenerativní změny v určité intenzitě, ale nedá se říci, že by to souviselo s nějakou příčinou. Je to osobní dispozice, že se u někoho vyvinou degenerativní změny v dřívějším věku a více intenzivní, někdo naopak, to je individuální a samozřejmě sport to může akcentovat, ale to se týká vrcholového sportu. Pokud měla žalobkyně sedavé zaměstnání, zhoršení v příčinné souvislosti s úrazem, považuje za vyloučené. V určitou dobu se akcentují a mohou se klinicky projevit nějaké svalové dysbalance, které pak vedou k obtížím. Většinou tomu bývá tak, že pacient je může mít a má, ať tomu přisuzuje menší nebo větší důraz, záleží na prahu bolesti, který je individuální záležitost, záleží na osobnosti. V určitou dobu se projeví a mohou se začít akcentovat nebo naopak přejdou a pak se zase po určité době objeví, to je pro vertebrogenní obtíže typické. Na velkých souborech se prokázalo, že až 80% těch bolestí v zádech nemají strukturální podklad. Pacient může mít degenerativní změny, nemusí, ale tam není korelace mezi jejich závažností a klinickým nálezem. [jméno] hraje roli třeba svalová dysbalance, změna životního rytmu, např., pokud vzniknou bolesti v zádech akutní, tak se ani nedoporučuje příliš velká změna toho pohybového stereotypu právě proto, že naopak ulehnutí to může zhoršovat. Žalobkyně byla trenérka sportovní gymnastiky. Sporty, mezi něž ta sportovní gymnastika patří s tvrdými dopady, atd., mohou akcelerovat rozvoj degenerativních změn, záleží na intenzitě o sportování, toto obecně platí. Pokud se týká změn, byla tam pouze protruze ploténky. A že tam byly, je vidět i na obratlových tělech. Byly tam degenerativní změny, které se projevují tím, že tam je takové přihrocení těch okrajů a ty byly zjištěny už v době úrazu a byly popisovány na snímku, který byl proveden. Degenerativní změny vidíme na prostém snímku, a pak jsou vidět i na magnetické rezonanci, která byla provedena v roce 2017. [příjmení] ji vídáme ve věku dvaceti let, kdy se vyskytuje v 30% a pak to narůstá, tam se o těch degenerativních změnách vlivem stárnutí asi nedá hovořit a mohou hrát jiné faktory, nebo je to vrozená slabost v tom segmentu, který je nejvíce namáhán. U žalobkyně ten segment byl určitě namáhán více, než je běžné, protože má dané držení těla má poměrně horizontálně uloženu křížovou kost a ta ploténka je uložena, hodně se blíží tomu vertikálnímu směru a tam ty tlaky na ni jsou větší, než když je uložena možná horizontálně. To je také něco, co se může v čase měnit a souvisí to s držením těla, zapojením svalů a některými dalšími faktory. Z informace žalované ze dne 27. 9. 2016 vyplynulo, že žalovaná s ohledem na závěry znaleckého posudku plnění odmítla a zároveň požádala eventuálně o podrobné výsledky lékařských vyšetření před nehodou. Z posudku o invaliditě ze dne 3. 2. 2017 vyplynulo, ž žalobkyně byla uznána invalidní od 1. 11. 2016. Po vzniku invalidity I stupně je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Její pracovní schopnost poklesla o 35%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý syndrom lumbosakrální páteře s přetrvávající radikulární iritací v bederní páteři. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplynulo, že žalobkyně byla práce neschopna od 14. 9. 2015, poslední KO 25. 11. 2015 Z Lékařské zprávy ze dne 14. 9. 2020 vyplynulo, že bylo provedeno rentgenové vyšetření se závěrem„ Čerstvé traumatické změny na zobrazeném skeletu neprokázány. Ve středním úseku páteře mírná až středně pokročilá osteochondrosa plotének a def. Spondylartroza Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 11. 9. 2020 vyplynulo, že k ní došlo 11. 9. 2015. Řidič a pojištěný [příjmení] [jméno]. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne 16. 9. 2020 vyplynulo, že se žalobkyně dostavila na oddělení a uvedla, že je v PN v souvislosti s nehodou 11. 9. 2015 Z Lékařské zprávy ze dne 14. 9. 2015 vyplynulo, že žalobkyně se dostavila k vyšetření dg. Contusio dorsi s tím, že 11. 9. 2015 byla účastníkem dopravní nehody- vydán průvodní list k rg vyšetření- bez aktuální medikace. Z lékařské zprávy ze dne 21. 10. 2015 vyplynulo, že potíže žalobkyně přetrvávají bez aktuální medikace Z lékařské zprávy ze dne 14. 9. 2015 MUDr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že traumatické změny na zobrazeném skeletu neprokazuje. Prohloubená nízko poležená hrudní kyfosa,ve středním úseku páteře středně pokročilá až pokročilá Osteochondrosa plotének a def. Spondylartrosa. Z E-mailové korespondence mezi účastníky ze dne 29. 12. 2016 vyplynulo, že žalobkyně žádala o urychlené plnění 3.1.2017 žalovaná reagovala s tím, že je nezbytné, aby žalobkyně prokázala příčinnou souvislost mezi tvrzeným poškozením a nehodou. Z Lékařské zprávy ze dne 12. 8. 2019 [nemocnice] vyplynulo, neurologická ambulance vyplynulo, že subjektivně bolesti přetrvávají- bolesti páteře v oblasti C a LS pát. Porucha statodynamiky páteře, Anam: kontuze zad 9.2015, následně rozvoj lumbosacralgie Z Lékařské zprávy ze dne 14.3.2016, Neurologie MUDr. [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně udává subj. [příjmení] po nehodě 11. 9. 2015, medikace ibalgin při bolesti Z Lékařské zprávy ze dne 27.7.2016, Neurologie MUDr. [příjmení] [příjmení] vplynulo, že byla provedena kontrola žalobkyně po RHB. Vzhledem k závažnosti postižení a k riziku zhoršení stavu proběhl poučení ve smyslu omezení pohybových možností. Z lékařské zprávy ze dne 30. 8. 2016 vyplynulo, že žalobkyně byla odeslána na RHB neurologem Z výměnného poukazu k vyšetření [příjmení]. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně se v její ordinaci neléčila od roku 2004 na postižení LS páteře, která byla zjištěna 21. 4. 2016 Z lékařské zprávy ze dne 1. 11. 2016 vyplynulo, že žalobkyně prodělala RHB je v PN a není schopna vykonávat práci soustavně 8 hodin denně Bolesti v LS spíše L5 bilat. dříve L4 bilat. Z žádosti o ukončení služebního poměru ze dne 27. 6. 2017 vyplynulo, že žalobkyně požádala o jeho ukončení s tím, že na základě lékařského posudku nemůže nadále vykonávat dosavadní práci a požádala proto o ukončení služebního poměru ku dni 30. 6. 2017 Z potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 3. 7. 2017 vyplynulo, že žalobkyně je vedena v seznamu uchazečů od 1. 7. 2017. Z vyšetření EMB ze dne 21. 04. 2016 vyplynulo, že žalobkyni byl diagnostikován výhřez meziobratlové ploténky. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul] ze dne 19. 9. 2016 vyplynulo, že vypracoval ZP na žádost žalované a ze závěru posudku vyplynulo, že z dodaných dokladů není zřejmé, jaká poranění žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě 11. 9. 2015, resp. není z nich jednoznačné ani to, že by utrpěla při nehodě vůbec nějaké posudkově významné poranění. Není proto možné stanovit jakékoliv bodové ohodnocení bolestného. Z údajů obsažených v dodaných dokladech není možné jednoznačně dovodit a uzavírat, že by pracovní neschopnost žalobkyně trvající od 14. 9. 2015 do 19. 9. 2019 existovala prokazatelně pro zdravotní následky úrazu ze dne 11. 9. 2015 při dopravní nehodě. Z Doplňujícího znaleckého posudku ze dne 12.9.2017 [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [titul] vyplynulo, že z nově dodaných podkladů vyplývá pouze to, že je možné (není vyloučeno) že u žalobkyně došlo při dopravní nehodě 11. 9. 2015 k výhřezu meziobratlové ploténky L4/5, není to ale nesporné, jednoznačné ani spolehlivě prokázané. Z nově dodaných podkladů vyplývá pouze to, že je možné (není vyloučeno) že pracovní neschopnost žalobkyně, která trvá od 11.9.2019 existuje po celou dobu svého trvání pro zdravotní následky úrazu utrpěného dne 11. 9. 2015, není to ale nesporné, jednoznačné ani spolehlivě prokázané. K tomu, aby bylo možno rozhodnout o shora uvedených otázkách by bylo potřebné mít k dispozici lékařskou dokumentaci minimálně od roku 2010. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2019 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k zaplacení shora uvedených částek. Z obsahu spisu MÚ [obec] [anonymizováno] [rok] [spisová značka] Odbor přestupků vyplynulo, že Policie ČR dne 22. 1. 2016 odevzdala věc k projednání přestupku na osobu [jméno] [příjmení] s tím, že řídila dne 11. 9. 2015, jako řidička osobní automobil tovární značky Škoda Felicia rez: [anonymizováno] [číslo], nedala přednost v jízdě zprava po hlavní komunikaci jedoucímu vodidlu, které po ulici [ulice] řídila žalobkyně, a následkem tohoto jednání došlo k střetu mezi pravým předním rohem vozidla Škoda Felicia s levou zadní částí vozidla Škoda Octavia, přičemž došlo k hmotné škodě na obou vozidlech. Řidičky na místě dopravní nehody sepsaly záznam o nehodě bez účasti Policie ČR. Dne 16. 9. 2015 se dostavila žalobkyně na PČR OOP [obec] a oznámila, že při nehodě utrpěla zranění, které si vyžádalo léčbu spojenou s PN. Po shromáždění lékařských podkladů žalobkyně jako poškozené zahájil policejní orgán úkony trestního řízení podle § 158, odst. 3, tr. řádu pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148, odst. 1, tr. zák, z něhož byla podezřelá [jméno] [příjmení]. Ze závěru znaleckého posudku přibrané znalkyně vyplývá, že z hlediska soudně lékařského nelze u jmenované objektivně prokázat, že by u ní v souvislosti s dopravní nehodou nastala porucha zdraví z poranění. Věc byla proto postoupena podle ust. § 159a, odst. 1 písm. a) tr. řádu správnímu orgánu k projednání přestupku. Ve spise byla založena zdravotní dokumentace žalované, ze které znalec [příjmení]. [jméno] [příjmení] [příjmení] vycházela. [jméno] [příjmení] byla příkazem MÚ [obec] ze dne 11.2 2% [číslo jednací] [spisová značka] uložena pořádková pokuta 2.500 Kč, za porušení ust. § 4, písm. a), §4 písm. b) a § 22, odst. 1, zákona o silničním provozu. Příkaz právní moci 1.3.2016. Z expertního znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 2. 2022 vyplynulo, že znalci byly položeny otázky, v čem spočívají nedostatky znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] jakých hyb se znalkyně dopustila. Dále ze závěru posudku vyplynulo, že je nutné připustit, že při nehodě 11.9.2015 u žalobkyně k výhřezu meziobratlové ploténky L4/5 Z karty ze seznamu znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je znalcem z oboru zdravotnictví specializace Interna, choroby z povolání, pracovní úrazy a nemoci z povolání; zdravotnická odvětví různá stanovení nemateriální újmy na zdraví.

24. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení Podle ust. § 609 o.z. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle ust. § 619, odst. 2, o.z. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle ust. § 620, odst. 1 o.z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle ust. § 629, odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 2958 o.z. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle ust. § 2959, odst. 1,o.z. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Podle ust. § 2963 odst. 1, 2 o.z, Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám. Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

25. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o.s.ř, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k tvrzení účastníků 26. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

27. Zabýval se nejprve vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že v tomto případě důvodná není. K nehodě došlo sice 11. 9. 2015 ale o konkrétních zdravotních potížích, ze kterých žalobkyně odvozuje svůj nárok se dozvěděla v okamžiku, kdy jí byl diagnostikován výhřez meziobratlové ploténky, který byl zjištěn dne 21.4.2016 metodou EMG. Od toho okamžiku počal běh subjektivní promlčecí doby, a pokud žalobkyně podala žalobu 12.3.2019 byla podána včas.

28. Dne 11. 09. 2015 byla žalobkyně účastnicí dopravní nehody, když se řidička osobního automobilu tovární značky Škoda Felicia - paní [jméno] [příjmení] pravou přední částí svého vozu střetla s levým zadním rohem osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia, který byl ve vlastnictví žalobkyně. Při nehodě vznikla hmotná škoda na vozidlech. Řidička vozidla Škoda Felicia k způsobení dopravní nehody sama doznala. Viník dopravní nehody je ve vztahu k žalované pojistníkem a zároveň osobou pojištěnou, a to na základě smlouvy o povinném ručení, kterou s žalovanou uzavřela na předmětné vozidlo. Následně řidičky na místě dopravní nehody sepsaly záznam o nehodě bez účasti Policie ČR. Poté, když se Policie dostavila na místu žalobkyně uvedla, že nedošlo k žádnému zranění. Dne 16. 9. 2015 se dostavila žalobkyně na PČR OOP [obec] a oznámila, že při nehodě utrpěla zranění, které si vyžádalo léčbu spojenou s pracovní neschopností. Po shromáždění lékařských podkladů žalobkyně jako poškozené zahájil policejní orgán úkony trestního řízení podle § 158, odst. 3, tr. ř. pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148, odst. 1, tr. zák., z něhož byla podezřelá [jméno] [příjmení]. Ze závěru znaleckého posudku přibrané znalkyně vyplývá, že z hlediska soudně lékařského nelze u jmenované objektivně prokázat, že by u ní v souvislosti s dopravní nehodou nastala porucha zdraví z poranění. Věc byla proto postoupena podle ust. § 159a, odst. 1 písm. a) tr. řádu správnímu orgánu k projednání přestupku. Ve spise byla založena zdravotní dokumentace žalované, ze které znalec [příjmení]. [jméno] [příjmení] [příjmení] vycházela. [jméno] [příjmení] byla příkazem MÚ [obec] ze dne 11. 2. 2016 [číslo jednací] [spisová značka] uložena pořádková pokuta 2.500 Kč, za porušení ust. § 4, písm. a), § 4 písm. b) a § 22, odst. 1, zákona o silničním provozu. Příkaz nabyl právní moci. K průběhu nehody se svědkyně [příjmení] vyjádřila s tím, že se jednalo o malý náraz, žalobkyně po nehodě chodila kolem vozidla bez problémů telefonovala a na žádné potíže si nestěžovala. Že ke zranění nedošlo potvrdila i Policii. Žalobkyně předložila soud i dříve policejnímu orgánu řadu lékařských potvrzení. Z těchto důkazů vyplývá, že žalobkyně se v minulosti neléčila s výraznými zdravotními potížemi, které tvrdí v žalobě. Není pochybnost, že žalobkyně trpí zdravotnímu problémy, které vyplývají ze zdravotní dokumentace i lékařských posudků. Je nepochybné, že se léčí neurologicky, prodělala řadu rehabilitací. Od 16. 9.2015 byla v pracovní neschopnosti s tím, že tvrdila, že souvisí s předmětnou dopravní nehodou. Z lékařské zprávy ze dne 14. 9. 2015 vyplynulo, že žalobkyně se dostavila k vyšetření dg. Contusio dorsi s tím, že 11. 9. 2015 byla účastníkem dopravní nehody- vydán průvodní list k rg vyšetření- bez aktuální medikace. Bez medikace byla i dle zprávy z 25.10, kdy se dostavila s tím, že aktuální problémy přetrvávají. Poté prodělala řadu vyšetření Rg a Magnetickou rezonancí, při kterých bylo zjištěno poškození zdraví žalobkyně, jak je následně uvedeno ve znaleckých posudcích. Dle lékařské zprávy ze dne 1. 11. 2016 žalobkyně prodělala RHB a byla v pracovní neschopnosti s tím, že není schopna vykonávat práci soustavně 8 hodin denně, bolesti v LS spíše L5 bilat. dříve L4 bilat. Dne 27. 6. 2017 žalobkyně požádala o ukončení pracovního poměru ve svém bývalém zaměstnání s tím, že na základě lékařského posudku nemůže nadále vykonávat dosavadní práci a požádala o ukončení služebního poměru ku dni 30. 6. 2017. Od 1. 7. 2017 byla žalobkyně vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a následně byla uznána invalidní od 1. 11. 2016. Po vzniku invalidity I. stupně je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Její pracovní schopnost poklesla o 35%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý syndrom lumbosakrální páteře s přetrvávající radikulární iritací v bederní páteři. Žalobkyně tvrdí, že je dána příčinná souvislost mezi nehodou 11. 9. 2015 a jejím nynějším zdravotním stavem a poškozením zdraví při nehodě. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody nebyla schopna se ani téměř po dobu dvou letech vrátit zpět k výkonu zaměstnání, a to na pracovní pozici kontrolora daně z příjmů právnických osob, kterou vykonávala po dobu 15 let, protože její pracovní náplň představovala jak administrativní činnost v kanceláři, tak i pochůzky po daňových subjektech. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav žalobkyně nebyl slučitelný s výkonem tohoto povolání, tak po dohodě se zaměstnavatelem byl ke dni 30. 6. 2017 pracovní poměr ukončen. Žalobkyně požaduje plnění bolestného ve výši 38.529 Kč, neuhrazeného peněžitého důchodu ve výši 232.700 Kč nemajetkové újmy ve výši 240.000 Kč za duševní útrapy a ztížení společenského uplatnění ve výši 2.000 000 Kč 29. Žalovaný žalobkyni částečně plnil po dobu pracovní neschopnosti poté, však na základě znaleckých posudků další plnění odmítl.

30. Žalobkyně nepochybně zdravotními problémy trpí, nicméně z provedeného dokazování nevyplynulo, že by byly v příčinné souvislosti s dopravní nehodou z 11. 9. 2015. Ve věci vypracoval na žádost žalované znalecký posudek znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], když uvedl ze dne 19. 9. 2016, že z dodaných dokladů není zřejmé, jaká poranění žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě 11. 9. 2015, resp. není z nich jednoznačné ani to, že by utrpěla při nehodě vůbec nějaké posudkově významné poranění. Není proto možné stanovit jakékoliv bodové ohodnocení bolestného. Z údajů obsažených v dodaných dokladech není možné jednoznačně dovodit a uzavírat, že by pracovní neschopnost žalobkyně trvající od 14. 9. 2015 do 19. 9. 2019 existovala prokazatelně pro zdravotní následky úrazu ze dne 11. 9. 2015 při dopravní nehodě. Dle doplňujícího znaleckého posudku ze dne 12.9.2017 [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [titul] vyplynul, že z nově předložených podkladů vyplývá pouze to, že je možné (není vyloučeno) že u žalobkyně došlo při dopravní nehodě 11. 9. 2015 k výhřezu meziobratlové ploténky L4/5, není to ale nesporné, jednoznačné ani spolehlivě prokázané. Z nově dodaných podkladů vyplývá pouze to, že je možné (není vyloučeno) že pracovní neschopnost žalobkyně, která trvá od 11.9.2019 existuje po celou dobu svého trvání pro zdravotní následky úrazu utrpěného dne 11. 9. 2015, není to ale nesporné, jednoznačné ani spolehlivě prokázané. K tomu, aby bylo možno rozhodnout o shora uvedených otázkách by bylo potřebné mít k dispozici lékařskou dokumentaci minimálně od roku 2010 Ani z posudku znalkyně [příjmení] pro potřeby trestního řízení nevyplynulo, že by byla dána příčinná souvislost mezi tvrzenými obtížemi žalobkyně a nehodou z 11.9.2015. Ze závěru znaleckého posudku přibrané znalkyně vyplývá, že z hlediska soudně lékařského nelze u jmenované objektivně prokázat, že by u ní v souvislosti s dopravní nehodou nastala porucha zdraví z poranění. Tato znalecká zkoumání koresponduji i se znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně]. Tato považuje téměř za vyloučené, že by byla dána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví žalobkyně a úrazovým dějem. Úraz byl velmi malý, pohybové síly, které se tam mohly odehrát na strukturu, která je v hloubi těla i při možnosti zapojení svalů, atd., jsou minimální a není to obvyklé a tomu odpovídá i další průběh. Obtíže, kterými žalobkyně trpí a které uvádí při svých vyšetřeních na různých místech, jsou založeny převážně na subjektivních obtížích, objektivní nález je relativně malý. Na snímku z magnetické rezonance a na nativním snímku, jsou známky degenerativního postižení, a pokud se týká výhřezu ploténky, korelace obtíží a výhřezů není naprosto jednoznačná. Tento posudek koresponduje s lékařskými zprávami i znaleckými posudky. Pokud následně žalobkyně přeložila expertní znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], soud tento hodnotil pouze v tom směru, že k němu nelze přihlížet, neboť se nejedná o znalce z oboru neurologie a už vůbec se nemůže vyjadřovat k tomu, jakých chyb se měla dopustit soudem ustanovená znalkyně, jejíž specializace je neurologie. Navíc jeho posudek je zcela v rozporu z jeho prvním znaleckým posudkem, jeho doplňkem a soud k němu již proto nepřihlížel. Z uvedeného tedy vyplývá, že není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným poškozením zdraví žalobkyně a nehodou ze dne 11.9.2015, ze které by žalovaná měla plnit z titulu povinného ručení za původkyni nehody. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř a contrario. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši shora uvedené. Náklady řízení představují podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů po 300 Kč celkem 1500 Kč 32. Výrok o náhradě nákladů státu vychází z ust. § 142, odst1 o.s.ř. a contrario za použití ust. § 148 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci úspěch oproti neúspěšné žalobkyni a tato je povinna nahradit náklady řízení státu, které představují náklady za vypracování znaleckého posudku MUDr. [jméno] [celé jméno znalkyně] a její účast při jednání a celkem činí 7.590 Kč.