31 C 72/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 213 293 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu o zaplacení shora uvedené částky, jako doplatku pojistného plnění žalovanou s tím, že dne , datum, došlo ke škodní události. Na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně byla krupobitím zničena značná část úrody sadů broskví. Krupobití poškodilo broskvové stromy i samotné plody broskví. Škodnou událost předpokládala pojistná smlouva, uzavřená mezi účastníky, ve znění pozdějších dodatků. Splněním podmínky, uvedené v pojistné smlouvě, tedy dnem škodné události, vznikl žalobkyni nárok na úhradu pojistného plnění dle pojistné smlouvy. Žalobkyně škodnou událost nahlásila a poskytla žalované veškerou možnou součinnost při její likvidaci. Po řádném nahlášení škodné události žalobkyní, ze strany žalované byly na pozemcích žalobkyně provedeny žalovanou 3 prohlídky, o kterých byl sepsán protokol. Se závěry z kontrol se žalobkyně neztotožňuje s tím, že nesouhlasí se způsobem výpočtu výnosu na hektar sadu. Žalovaná provedla výpočet vzniklé škody zcela v rozporu se skutečným stavem věci a účelově snížila výnos z jednoho hektaru ovocných sadů na 6 tun (6t/ha), a to pouze na základě jejích domněnek, které nemá podložené fakty. Toto snížení výnosu odůvodňuje žalovaná údajnými jarními mrazy, které měli poškodit úrodu v období od , datum, – , datum, , jak uvádí žalovaná v dopise ze dne , datum, . Toto tvrzení se nezakládá na pravdě a je v rozporu s místními poměry. Průměrný výnos sousedních sadařů v tomto období činil 13t/ha. Tito sadaři nezaznamenali snížení výnosu o 50 %, jak tvrdí žalovaná. , právnická osoba, pak uvádí, že průměrná výnosnost broskvoní je v intervalu 12 – 14t/ha. Tvrzení žalované, že výnos 13t/ha nebyl vzhledem k jarním mrazům možný, nemůže obstát, jelikož se nezakládá na pravdě a svědčí o naprosté neznalosti místních poměrů a zejména pak svědčí o rezignaci žalovaného na zjištění skutečné výše škody. V interních předpisech žalované, které slouží jako instrukce k likvidaci škodných událostí, je uvedena výnosnost broskvoní v intervalu 6t/ha – 12t/ha. Likvidátor žalované a pak samotná žalovaná mechanicky aplikovala nejnižší možný výnos pro výpočet výše škody a vyplacení pojistného plnění, aby se tak vyhnula vyplacení skutečné výše pojistného plnění, na které má žalobkyně nárok. Na skutečnost, že žalovaný naprosto bezdůvodně snížil pojistné plnění, upozornila žalobkyně žalovanou opakovaně. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem, jakým byla pojistná událost vypořádána, ani se způsobem, jakým byla provedena prohlídka sadů, ve kterých ke škodné události došlo. Toto oznámila žalobkyně žalované dopisy, na které žalovaná reagovala, negativně a neposkytla, pojistné plnění v plné výši, ale v o více než 50 % ponížené výši a to pouze částku , částka, . Žalobkyně navrhla žalované uzavření smíru avšak bezvýsledně. Žalobkyně se obrátila na svého právního zástupce, který žalované doručil předžalobní výzvu ze dne , datum, . Na tuto výzvu reagoval žalovaný dopisem ze dne , datum, odmítavě. Žalobkyně žalované vytýkala, že v protokolech není dostatečně zohledněn výskyt černé zvěře, která spadlé ovoce požírá, proto počet spadlého ovoce z důvodu krupobití neodpovídá stavu, který byl uveden v jednotlivých protokolech. Žalobkyně též nesouhlasí s dělením plodů broskví dle jakosti. Broskve nelze jako poškozené prodávat např. do moštáren. Poškozené plody jsou vždy využitelné maximálně do kompostů. Poškozené plody broskví jsou neprodejné, a to ani za sníženou cenu. Žalobkyně tudíž požaduje po žalované doplacení částky , částka, do pojistného plnění částky , částka, , neboť takto byla vyčíslena škoda na základě pojistné smlouvy včetně příslušenství.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, o zemědělském pojištění s počátkem pojištění od , datum, s automatickou prolongací, přičemž pojištění se řídilo touto smlouvou, Všeobecnými pojistnými podmínkami zemědělského pojištění VPP ZP-P-01/2014 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pojištění plodin, DPPPL-P-01/2014. Pojištění bylo sjednáno pro případ poškození nebo zničení plodin, uvedených ve smlouvě v důsledku způsobení pojistných nebezpečí, uvedených a definovaných pro dané rostliny v DPP a ujednaných v pojistné smlouvě. Plodiny lze pojistit jednotlivě nebo v rámci skupin. Do skupin plodin jsou zařazeny plodiny, pěstované pro tržní produkci nebo na ploše větší než 1 hektar. Smlouvou bylo sjednáno pojištění plodin v rámci skupiny ovoce, a to konkrétně broskve na obhospodařované půdě v rozsahu 2,91 ha s maximálním pojištěným výnosem 12 tun za hektar, a to pojištění A s limitem pojistného plnění ve výši , částka, na tunu a spoluúčastí ve výši 10% z pojistného plnění. Dle článku 5. odst. 1 a 2 DPP, pojištění plodin se vztahuje na pojistné události, které mají za následek snížení výnosu pojištěných plodin v daném kalendářním roce na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejnou plodinou, které nastaly v období u bobulového ovoce a jahod od počátku kvetení, u ostatního ovoce po odkvětu.

3. Pojistnou událostí je u typu pojištění A poškození nebo zničení pojištěné plodiny v důsledku krupobití nebo požáru v uvedeném období. Dle čl. 11 odst. 1 písm. a) DPP „neumožňuje-li stav porostu na oznámeném pozemku před pojistnou událostí dosažení pojištěného výnosu, vztahuje se snížení výnosu k výnosu skutečně dosažitelnému před pojistnou událostí“. Celkem tedy bylo žalobci poskytnuto pojistné plnění ve výši , částka, . Žalobou žalobce uplatňuje nárok na částku , částka, , která představuje dle jeho tvrzení doplacení pojistného plnění za poškození ovoce v důsledku krupobití. Žalované byla dne , datum, nahlášena škodní událost ze dne , datum, , evidovaná pod č. , hodnota, . Dne , datum, došlo ke krupobití, čímž došlo k poškození plodů broskví. Dne , datum, byla provedena 1. prohlídka likvidátorem žalované. O prohlídce byl proveden zápis, kde je konstatováno, že při procházení sadem byly nárazově objeveny sražené plody broskví o velikosti 1,5 – 2 cm, pod většinou stromů ležely 1 – 3 ks. Plody broskví, které zůstaly na stromech, měly od krup poškozenou slupku nebo uražené části plodů. Plody poškozené krupobitím, kde jsou stopy zacelené (např. vznikají malé jizvy na slupce), jsou hodnoceny jako škody na jakosti. Takové plody jsou běžně prodávány v obchodě jako zboží II. jakosti, ale zahnívající plody jsou hrazeny pojistitelem ve 100 % ceny. Na základě pořízené fotodokumentace a prohlídky sadu s posouzením rozsahu poškození broskví vzniklých krupobitím, odpočtu plodů shozených při krupobití na zem a dále odpočtu plodů, které zůstaly na stromech, byl skutečně dosažitelný výnos před pojistnou událostí snížen na 6 t/ha. Byly zohledněny jarní mrazy v týdnu 26. – , datum, , v jejichž důsledku byly z dané oblasti žalované nahlášeny škodní události na polních plodinách, ovoci i vinné révě. Teplé počasí v pozdní zimě může způsobit, že začínají rašit pupeny brzy, takže je pravděpodobné, že se otevřou dříve než obvykle. V takovém případě je velké nebezpečí, že pupeny budou zničeny jarními mrazy. I v normálním období, když se pupeny otevřou v obvyklou dobu, je jisté nebezpečí, které hrozí při mrazech. Poté, co začnou broskve tvořit plůdky, lehký mráz plůdky zničí. Pozemek , jméno FO, , sousedí s pozemkem žalobkyně a i jeho sad byl poškozen v důsledku tehdejších mrazíků. Žalobce byl několikrát žádán o doložení registru sadů pro stanovení počtu a druhů ovocných stromů, což neučil. Dle prohlídky žalované je cca 10 % sadu osázeno mandloněmi a nektarinkami. Tvrzení žalobce o počtu stromů broskvoní v sadu (1900 ks) nebyl doložen. Další prohlídky sadu likvidátorem žalované proběhly dne , datum, a , datum, . Dne , datum, došlo k další prohlídce likvidátorem žalované, kde bylo na předpokládaném výnosu 6t/ha konstatována 52 % škoda na broskvích na stromech a škoda ve výši 30 % na plodech, které byly uraženy nebo do sklizně spadly v důsledku silného poškození krupobitím (tzv. škoda na jakosti). Škoda na výnosu tedy byla stanovena na 82%. Ze zbývajícího výnosu plodů vznikla škoda na jejich jakosti ve výši 31 %. Celková škoda byla výpočtem stanovena na 88% s tím, že budou od ní odečteny vyložené náklady na odvoz ve výši , částka, /t plodů. Žalobkyni tedy bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši , částka, . Smlouva byla sjednána s maximálním pojištěným výnosem 12 t/ha. Pojištěný výnos byl snížen na základě prohlídky, která byla provedena likvidátorem žalované dne , datum, , tj. 4 dny po vzniku pojistné události. V průběhu prohlídky byla provedena fotodokumentace rozsahu poškození plodů vzniklých krupobití, odpočet plodů shozených při krupobití na zem a dále odpočet plodů, které zůstaly na stromech. Na pojištěné výměře 2,91 ha byl nahlášen výskyt 1900 ks stromů. V rámci šetření pojistné události došlo k odpočtu plodů, které byly v době prohlídky na stromech, tj. průměrně 15 ks a pod stromy 10 – 15 ks (ty byly poškozeny nebo zničeny pojištěným rizikem krupobití). Při výpočtu předpokládaného výnosu bylo postupováno tímto způsobem: 2,91 ha x 12t/ha = 34,92 t, tj. 34,920 kg / 1900 ks stromů = 18,40 kg broskví na 1 strom. Při obvyklé hmotnosti broskve 150 – 160 g odpovídá výnosu 12 t/ha minimálně 120 ks broskví na 1 strom. Na základě uvedených zjištění průměrného počtu broskví při prohlídce na místě pojistné události (tedy cca 30 ks broskví na 1 strom) dosažitelný výnos, který bylo možno předpokládat před vznikem pojistné události, snížili na 6 t/ha. Vyjádření žalobkyně v žalobě, že žalovaná neměla žádné podklady a že likvidátor při stanovení odhadu výše škody nezvažoval skutečnou situaci na místě poškození, je nepodložené a nepravdivé. Pokud se týká tvrzení žalobkyně o požrání uražených a popadaných plodů broskví černou zvěří, z každé prohlídky byla likvidátorem žalované pořízena fotodokumentace, na které jsou stopy po černé zvěři minimální. V historii pojištění sadu od roku 2008 (nejprve byl pojištěným pan , jméno FO, , následně žalobkyně) je evidováno do roku 2016 celkem , hodnota, pojistných událostí, kdy některá pojistná plnění byla v důsledku nedosaženého sjednaného maximálního výnosu 12t/ha snížena. K tvrzeným výnosům p. , jméno FO, nebo pí. , jméno FO, nelze přihlížet, jelikož nesousedí se sadem žalobkyně.

4. Žalobkyně podala k vyjádření žalované repliku s tím, že v průběhu předešlých 16 let zaplatila na pojistném tohoto sadu částku cca , částka, až , částka, ročně (tzn. celkem částku cca 2 mil. Kč), přičemž předpokládala, že právě v případě takovéto zásadní pojistné události bude pojišťovna plnit to, k čemu se zavázala. Výši pojistného žalobkyně uvádí proto, že obrana žalované spočívá prakticky výlučně na tom, že byl nízký tzv. předpokládaný výnos, tuto veličinu však žalovaná jednak sama do pojistné smlouvy navrhla, jednak žalobkyni neupozornila, že s její výší nesouhlasí (tj. smlouva byla sjednána s maximálním pojištěným výnosem 12 mil. Kč). Vzhledem k výši pojistného však žalovaná měla a mohla již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy danou lokalitu prověřit a případně upravit svůj návrh na pojištěný výnos (tzn. např. dle kvality sadu), to že tak neučinila, nemůže být k tíži žalobkyně. Výše pojistného kromě toho odpovídala výši předpokládaného výnosu. Argumentace žalované je tak podle názoru žalobkyně v rozporu se samotnou pojistnou smlouvou (pojišťovna podle názoru žalobkyně může namítat jiné příčiny vzniku škody, např. mráz, nemůže ovšem bez prokázání konkrétních vlivů ponižovat tzv. předpokládaný pojistný výnos) a tedy i v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 6 resp. 8 občanského zákoníku. Žalovaná ani po prvotním ohledání sadu vůbec nenamítala, že by snad v sadu nemohl být dosažený předpokládaný výnos 12 tun/ha. S tímto tvrzením přišla žalovaná až dodatečně, tedy patrně v okamžiku, kdy zjistila, že pojistné krytí by dosahovalo poměrně vysoké částky. Žalobkyně má navíc za to, že toto tvrzení žalované (tedy nedosažení výnosu 12 tun, ale snížení výnosu na pouhých 6 tun/ha z důvodu výskytu jarních mrazů) je zcela nepodložené, založené pouze na podkladě spekulativního výpočtu, když do vzorce pro výpočet výnosu žalovaná dosazuje nijak neověřené a nedoložené proměnné (zejména evidentně zcela nedoložené číslo týkající se poštu 30 kusů broskví na jeden strom). Žalobkyni bylo nejprve pojišťovnou přiznáno pojistné plnění ve výši cca 120 tis. Kč. Poté, co s touto částkou žalobkyně zásadně nesouhlasila, poskytla žalovaná pojistné krytí ve výši cca , částka, , aniž by byl takovýto postup pojišťovny doložen konkrétním výpočtem. Žalovaná se ve svém vyjádření odvolává na jarní mrazy a teplou zimu, přičemž dle tvrzení žalované, tyto faktory mohou negativně ovlivnit úrodu a tedy výnosnost sadu na 1 ha. Žalobkyně je toho názoru, že prostým zmíněním těchto faktorů nemůže žalovaná jednostranně snížit výnos 1 ha sadu o celých 50%, tedy na minimální výnosnost uvedenou v interních předpisech žalované. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že na stromech se nacházelo v průměru cca 30 broskví/1 strom. Tento výpočet zdůvodňuje počtem nalezených plůdků pod stromem, kdy odkazuje na přiložené fotografie. Při této výnosnosti stromů by byl sad po ekonomické stránce dlouhodobě neudržitelný. Tvrzení žalované o průměrném počtu plodů na jednom stromu se nezakládá na pravdě. Žalovaná např. uvádí, že spadaných plodů na zemi bylo max. 15, přitom na fotografii pořízené žalovanou, kterou sama založila do spisu je zřejmé, že na ploše menší než 0,5 m2 je spadlých hned 4-5 plodů. Použitím metody žalované by tak bylo možné dospět až k několikanásobku počtu plodů spadlých na zem v důsledku krupobití. Ke způsobu, jakým žalovaná dospěla k počtu broskví na jeden strom, žalobkyně uvádí, že sad není oplocen a do sadu pravidelně dochází spárkatá zvěř (divoká prasata, srny), a to na paši. Skutečnost výskytu černé zvěře a jejího požírání upadaných plodů nebyla dostatečně zohledněna. Zvěř na přírodních površích nedělá vždy a všude stopy, dělání stop je velmi závislé na hmotnosti jednotlivých kusů zvěře a na momentální vlhkosti půdy. V rozmezí měsíců dubna – května vrhají samice divokých prasat svá mláďata. Tomu pak odpovídají zvýšené nároky na přísun potravy divoké zvěře. Spadlé broskve jsou pro divoká prasata snadno dostupný a velmi oblíbený zdroj potravy. Spadlé broskve jsou pak také vyhledávanou potravou srn., právnická osoba, doložení údajných mrazů založila žalovaná do spisu zprávu Českého hydrometeorologického úřadu č. j. CHMI/511/792/2019 pro lokalitu , adresa, . Ze zprávy sice vyplývá, že v předmětném období ve výšce 5 cm nad zemí byly v několika dnech přízemní mrazy kolem minus 3-5 stupňů Celsia, ve výšce výskytu broskví (cca 1,5 m nad zemí) však mrazy dle tohoto měření byly zcela ojedinělé. Takovéto měření pro tento případ neprůkazné, neboť sady žalobkyně jsou ve svahu. V předešlých letech, z pohledu výskytu mrazů obdobných, nebyl tento konkrétní svah žádnými mrazy postižen (přestože jiná, zejména údolní místa, postižena v lokalitě byla). Reakce ovocných stromů na mráz je navíc individuální, záleží např. i na konkrétní odrůdě, rozhodující pak není pouze absolutní teplota vzduchu, ale i půdní poměry (s ohledem na akumulaci tepla v půdě), směr toku studeného vzduchu, vlhkost, délka působení mrazu a konkrétní vegetační období.

6. Pokud se týká sadů pana , jméno FO, , paní , jméno FO, a žalobkyně nejsou vzdáleny natolik, aby na jejich sady mělo počasí v dané lokalitě zásadně odlišný vliv. Pokud byly jarní mrazy u žalobkyně, byly též jarní mrazy u pana , jméno FO, a paní , jméno FO, . Vliv na jejich úrodu by tedy jarní mrazy měly mít zpravidla stejný a tomu by měla odpovídat i stejná změna výnosnosti sadu na 1 ha. Pokud se týká sadu pana , jméno FO, , ten leží na rovině. Žalovaná v tomto směru dále uvádí, že z důvodů jarních mrazů měla z oblasti, kde má sad žalobkyně, hlášeny i jiné škodní události na ovoci, vinné révě apod. Žalobkyně má za to, že žalovaná, ani žádné jiné komerční pojišťovny, nenabízejí pojištění proti jarním mrazům na ovocné stromy. Tvrzení žalované, že z této oblasti měla hlášený vyšší počet škodných událostí je tedy nejspíše pravdivé, ale pro tento případ naprosto irelevantní, jelikož se pojistné události musely vztahovat k plodinám, které rostou při zemi, nikoliv na stromech. Žalovaná se tímto tvrzením pouze snaží vyvolat dojem, že ostatní sadaři (ovocnáři) hlásili škody na své úrodě z důvodů jarních mrazů, přičemž si je sama velmi dobře vědoma toho, že žádný ze sadařů toto hlášení úspěšně podat nemohl, jelikož pojišťovny (a tedy i žalovaná) tento druh pojištění nenabízí. Pojistit lze např. vinnou révu, jak sama žalovaná implicitně uvádí, nikoliv však sad broskvoní. Žalovaná si navíc i průběžně odporuje v tom, jaký počet broskví při svém výpočtu kalkulovala.

7. Ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že „při obvyklé hmotnosti broskve 150 – 160 g odpovídá výnosu 12 t/ha minimálně 120 ks broskví na 1 strom. Na základě uvedených zjištění průměrného počtu broskví při prohlídce na místě pojistné události (tedy cca 30 ks broskví na 1 strom) dosažitelný výnos, který bylo možno předpokládat před vznikem pojistné události, snížili na 6 t/ha“. V dopise žalobkyni ze dne , datum, pak uvádí zcela jiný způsob výpočtu, kdy kalkuluje totožný výnos na danou plochu sadu (tj. 34.920 kg/2,91 ha) s počtem 74 ks broskví na 1 strom při váze 200-250 g na jednu broskvi. Dosažitelný výnos je kategorie, kterou statisticky navrhla do smlouvy pojišťovna na základě svých tabulek. Žalobkyně tohoto výnosu běžně dosahovala a to prakticky po celou dobu pojištění u žalované (cca 16 let). Žalovaná nebyla nijak oprávněna krátit dosažitelný výnos, pokud měla právní důvod krátit pojistné plnění, pak z důvodu vzniku škody v důsledku nepojištěné okolnosti. Míru, v níž se nepojištěná okolnost mohla podílet na snížení výnosu pak, ale žalovaná měla a mohla vyjádřit exaktně, nikoliv chybným obecným odhadem. Žalovaná pouze na základě domněnek, které navíc jakkoliv nepodporuje přezkoumatelnými fakty, změnila proměnou ve vzorci pro výpočet výše škody a s tím spojenou výši vyplaceného pojistného plnění za pojistnou událost, učinila tak však zcela neprůkazně, a to k tíži žalobkyně.8. , právnická osoba, žalobkyně se nachází celkem , hodnota, stromů. Z toho je 1 800 stromů odrůdy „, jméno FO, “, 300 stromů odrůdy „, jméno FO, “ a 200 stromů odrůdy „, Anonymizováno, , jméno FO, “. Z celkového počtu 2 300 stromů (1800 + 300 + 200) jich je celkem , hodnota, uhynulých. Všechny uhynulé stromy jsou odrůdy „, jméno FO, “. Celkem se tedy v sadu nacházelo 1 900 (2 300 – 400) plodonosných stromů.

9. Obvodní soud po provedeném dokazování rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 22 června 2022 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, rozsudek soudu 1. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení a rozhodnutí se závazným pokynem, že soud zatížil řízení vadou, když nevyslechl svědka , jméno FO, a dále s tím, že soud se nevypořádal se všemi provedenými důkazy a vzájemně neporovnal zjištění učiněná z těchto důkazů.

11. Soud vázán pokynem soudu odvolacího doplnil řízení v naznačeném směru, přičemž doplnil řízení výslechem svědka , jméno FO, . Soud pouze podotýká, že se jednalo o svědka na návrh žalované, která vzhledem k tomu, že se svědek k soudu opakovaně nedostavil a bylo vždy dodáno lékařské potvrzení, že se jedná o polymorbidního pacienta, který se nemůže k soudu dostavit, na jeho výpovědi netrvala.

12. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů:Z výpovědi svědkyně, , jméno FO, vyplynulo, že její pozice v produktovém útvaru žalované je vrchní disponent pojištění. V předmětném sadu byla na prohlídce, ví, že tam probíhaly čtyři prohlídky a ona sama byla na třetí a čtvrté prohlídce. Škoda nastala 23. 5. a likvidátoři se do sadu dostali do čtyř dnů, což je velmi důležité, když nastane krupobití, aby prvotní zhlédnutí porostu bylo co nejdříve, aby bylo patrno, jaké poškození je. Vzhledem k tomu, že se jednalo o broskvoně, bylo to ve fázi nějakých 1,5 – 2 cm plodů. Zhlédnutí je důležité i proto, aby bylo patrno, co krupobití způsobí. Na první prohlídce byli kolegové a ti zjistili, co bylo poškozeno. V podstatě se musí zjistit, kolik je plodů na stromě, musí se zjistit, jak jsou poškozené, jestli je poškozena listová plocha, jak velké jsou plody, jak jsou plody zasaženy, jestli je tam něco uraženého, protože krupobití je různé intenzity, takže, jestli je něco uraženého na zemi a pokud není, toto vše je předmětem prohlídky. Vše se zapíše do protokolu. Zapisují se veškeré skutečnosti, které byly zjištěny. Zapisuje se, kdo se prohlídky účastní a všichni jsou povinni se podepsat. V protokolu je napsáno, že vlastníci tvrdili, že plody na zemi sežrala prasata. Proto likvidátoři hledali stopy, je to také v protokole napsáno, že na celé ploše se našla de facto jedna stopa. Bylo to na konci května a svědkyně má pochybnosti, proč by to prasata žrala, protože plody jsou tvrdé jako brok a navíc na konci května mají prasata prostor jinde hledat něco významnějšího, než se stáhnout do prostoru sadu. V okolí jsou pojištěny další sady, krupobití tam bylo, ale v této oblasti byly hlášeny i škody jarním mrazem a prasata žádná. V protokole jsou odpočty, co našli na zemi, kolik je na stromě plodů s tím, že je tam dále uvedeno, že bude provedena následná prohlídka. Na další prohlídku jeli kolegové s tím, že půjdou na další prohlídku, aby zjistili, jak stav vypadá. Důležité číslo je počet stromů v sadu, tedy broskvoní, počet plodů na stromě a hmotnost plodu, to je výchozí stav. Potom se strom očeše, plody se třídí, jestli je plod poškozen, nebo je slabě poškozen, jestli ta rána je po krupobití zatažená nebo není zatažená, tak se tam dává určité procento a plod se nechává ještě tzv. zpracovat nebo třeba prodat jako druhá jakost. Potom plody, co byly při prvé prohlídce uraženy na zemi nebo ty, které jsou na stromě nebo prostě zahnívají, se dále třídí a tak se dochází k výsledku, jaké je procento poškození. Ve smlouvě si pojistník stanoví výnos, stanoví si cenu, to je již ujednáno, musí se hodnotit, zda to nebylo před pojistnou událostí poškozeno jiným vlivem, tedy, zda došlo k jinému poškození, než krupobitím. Mohlo jít o poškození jarním mrazem. Bylo zjištěno, že plody tam nebyly, buď jsou na stromě, nebo musí být na zemi. Na zemi bylo, co spočítali kolegové a to, co zaznamenali a kolik plodů je v průměru na stromě. K sepisu druhého protokolu a prohlídky došlo v červnu. Žalobkyně s vyjádřením nesouhlasila, přišel vysvětlující dopis, poté další, a to po druhé prohlídce, že výnos tam byl vyšší. Proto se konala třetí prohlídka, na kterou již jela svědkyně. Pokud dojde k takovým sporným případům, je v její kompetenci, aby je řešila. Neřeší jen stížnost, ale celkovou likvidaci, šetří protokoly, dívá se na smlouvu, jak je nastavena a bere smlouvu komplexně. K prohlídce došlo 15. 7. a 5.

8. Proběhla ještě čtvrtá prohlídka, vzhledem k tomu, že než se porost sklidí, tak stále probíhá šetření, plody jsou již zralé a je vidět před sklizní jak dopadly po krupobití. Pokud se týká výplaty pojistného plnění, když skončila poslední prohlídka, což bylo někdy na začátku srpna, vyžadovali po pojištěné neustále na každé prohlídce registr sadu, který nebyl předložen, tak vycházeli z toho, že syn žalobkyně řekl, kolik je v sadu stromů a na základě toho udělali snížení plnění kvůli nepojištěnému vlivu. Vzhledem k tomu, že nedostali registr sadu, vycházeli z údaje syna žalobkyně, pokud se týká počtu stromů, svědkyně propočítávala počty stromů, počty plodů, které byly na stromě nebo byly uraženy a nějakou průměrnou hmotnost plodu před sklizní, aby se dostali k nějaké výši, a proto plnění snižovali, protože plody na stromě, ani na zemi, nebyly. U pojištěného ovoce je běžné, že je tam prohlídek několik. Pokud se týká pozemku, od cesty byl sad na pravé straně, nalevo nebyl plot a nad sadem pojištěné také nebyl plot. Pokud by se tam vyskytovala černá zvěř, vyskytovala by se na všech pozemcích, jelikož by neměla žádnou překážku. V této oblasti byly hlášeny pojišťovně další škody, a to z důvodu jarního mrazu. Bylo to u několika sadařů, mrazy byly hlášeny tehdy po celé republice. Za celý rok je vždy na konci roku zpracována tzv. situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství, kde jsou dodávány informace z ÚZUSU, což , právnická osoba, , je tam ovocnářská unie, která se k tomu vyjadřuje, je tam dále více institucí, které se vyjadřují a za ten rok 2016 byly broskve jarním mrazem poškozeny ze 70% v rámci celé republiky. Situační zpráva Ministerstva zemědělství je veřejný doklad, dostupný na internetu, jsou tam úrody třeba za 10 let, a to výnosy za celou republiku, jsou tam výnosy i na jednotlivý strom, takže za ty roky jsou velké výkyvy, nicméně mrazy jsou již několik let, ostatní roky, kromě roku 2015 a 2018 jsou mrazy pravidelně každý duben a květen. Z těchto údajů lze zjistit velikost a hmotnost plodů, daná odrůda a podle toho, zda je rok suchý nebo vlhký, jestli ta odrůda nebo hmotnost plodu, co je dána pro odrůdu, byla dosažena.

13. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , vyplynulo, že je zaměstnankyní žalované a pracuje jako likvidátor senior. Likvidací byla prohlídka realizována 4 nebo 5 dní od vzniku či nahlášení pojistné události. Na místo přijeli společně s dvěma kolegy, přítomen byl pan , jméno FO, . Jeho chování bylo dosti arogantní. Po zjištění, kde se nachází, co je předmětem šetření, že je pojištěný sad broskví, na místě ověřili, že se nacházejí v konkrétní postižené oblasti a provedli samotné šetření. Šetření spočívalo v tom, že prošli sad křížem krážem z návětrné, závětrné strany, ověřili půdní blok a konstatovali rozsah poškození. Po ověření zjistili, že sad se nenachází v dobrém stavu v dobré kondici, to znamená, že jim připadal fyzicky zarostlý trávou. Měli srovnání, neboť sadů projíždějí hodně, konkrétně i na Slánsku, kde byl tento sad. Postupovali podle metodiky likvidace, podle které musí postupovat, prvotní šetření probíhá tak, že zjistí, jestli vznikla škoda na množství, to znamená, že přijdou do sadu a zjistí konkrétně, zda jsou tam spadané plody na zemi od krupobití, to je první, co musí udělat, neboť je to tzv. škoda na množství. Je to první stanovení škody, první odhad. Když procházeli sadem, tak zjistili, že ojediněle leželo kolem 15 ks na zemi, ale spíše u každého stromu tak 1-3 spadané plody. , jméno FO, přítomen prohlídce nebyl, a když se dostavil, tak se ho ptali, kde jsou spadané plody. Řekl, že je sežrala divoká zvěř. Stopu divoké zvěře našli, ale nebylo to v takovém rozsahu a neodpovídalo to tomu, co by měli vidět. Když hodnotili, jestli odpovídá násada plodu pojištěného výnosu, což je jedna z prvních věcí, že když přijdou do sadu, musí udělat, jestli pojištěný sad odpovídá pojištěné částce a resp. pojištěnému výnosu. V tomto konkrétním případě bylo pojištěno 12 tun na hektar, což neodpovídalo. , jméno FO, řekl, že plody sežrala divoká zvěř. Když argumentovali, že našli stopu divoké zvěře, ale že je to málo, posměšně řekl, že to asi sežrali špačci nebo vrabčáci. Od okolních pěstitelů měli potvrzené mrazové případy. Od polovičky dubna mráz působil a někdy i kolem 5. – 7.

5. To mohlo ovlivnit násadu nebo výrazně ovlivnit násadu plodů a to, že v sadu neviděli plody, ty tam nebyly, neboť zmrzly. Kdyby byly poškozené od krup, jsou spadané na zem a fyzicky je vidí a plody tam prostě nebyly. Plody na stromech byly silně poškozené vlivem silného krupobití, byl poškozen i letorost, byl poškozen i list a listová plocha na stromech. V okolí měli hlášeny pojistné události krupobití, a to u pana , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což je velký producent ovoce, který má rozlehlou výměru. Měli informace, že tam byl mráz, což zemědělci potvrdili. Pod každým stromem byl 1-3 plody, někde nebyly žádné. Byly tam ještě i staré plody a bylo to vidět i podle fotografií. Byly tam i staré pecky z minulého roku. Pokud se týká stop po krupobití, v sadu viděli plody zhruba velikosti 3-5 cm, na jednom plodu byly zhruba 1-2 údery, někde 3. Bylo tam značně poškozené i dřevo, větve a porosty a dost poškozená listová plocha. Krupobití bylo dosti velké intenzity a je zmiňováno i ve statistikách ovocnářských zemědělství na Slánsku. Je tam rovněž v ročenkách zmínka o jarním mrazu. Byla tam tráva, takže se snažili prohlédnout plody v trávě, byli tam tři likvidátoři a snažili se do trávy vlézt a plody najít. Na vysekané trávě jsou plody vidět lépe, zde opravdu prohlíželi a trávu rozhrnovali. Pokud se týká dalších možností zpeněžení broskví, které byly poškozeny na stromě, záleží to na charakteru poškození, o jaké se jedná, pokud je devastující poškození, to znamená, že broskev dostane kroupou takovou ránu v ranější fázi, kdy se plod vyvíjí, tak se deformuje, vyvíjí se ale špatně, tak plod upadne, je na zemi a shnije a nedá se použít, nebo se plody dají použít pouze na moštové zpracování a potom je cena jinde. Intenzita krup má vliv i na jakost ovoce. Pokud je poškození devastující, nedají se plody zpeněžit, maximálně pro moštování. V protokole je uvedeno, že našli stopu po zvěři. Svědkyně má za to, že je tam uvedena i rozrytá půda. Pokud se týká výnosu z pojištěného sadu, provedli výpočet, neboť to je jedna ze základních věcí, jak ověřit pojištěný výnos. Vycházejí z pojištěné plochy a z pojištěného výnosu, který potom propočtou na kila, rozdělí počtem stromů a zjistí, jestli násada plodu odpovídá tomu, co by mělo odpovídat. Jednoznačně dospěli k tomu, že výnos nebyl dosažen a že neodpovídá. Vzhledem k tomu, že svědkyně pracuje jako likvidátorka na zmíněné pojistné smlouvě, sad je pojištěný již několik let, v předchozích letech pojištěného výnosu dosahováno nebylo. Terén v sadu je mírně svažitý, podél je silnice. Mráz se chová tak, že stéká po svahu. Pokud se týká této škody, dostala ji svědkyně přidělenou. Broskve jsou speciální plodinou, takže podle metodiky vždy jezdí dva likvidátoři, v tomto případě byli tři, protože mají nového kolegu a ten musí jezdit společně s kolegy seniory. Na druhé prohlídce byla s kolegyní , Anonymizováno, , tam byly samy dvě. Na třetí prohlídce byla s kolegyní , jméno FO, a na čtvrté prohlídce byla potom pí. , jméno FO, s kolegyní Utrovou a tím bylo šetření ukončeno. Od žalobkyně vyžadovali registr sadů, který však nikdy nedostali. Registr je důležitý dokument, ve kterém se najde počet stromů, odrůdové zastoupení, najdou se tam všechny druhy ovoce, které v sadu jsou, rozděleny podle výměr, jsou tam i počty stromů, jedná se o přehledný dokument. Vzhledem k tomu, že registr nedostali, počet stromů zjišťovali z pojištěného výnosu, to znamená 2,90 ha, to je v pojistné smlouvě a právě to na základě toho vždy, když dostanou registr sadů, musí ověřit. Pokud by výměry nesouhlasily, tak se opět sejdou a jednají s klientem, proč to nesouhlasí, proč to nebylo změněno v pojistné smlouvě. Od žalobkyně toto nedostali. Obecně vypadá sad, kterým proběhne černá zvěř tak, že pokud jsou plody po krupobití na zemi, jsou nakousané, nikdy nejsou sežrané, že by tam nic nezbylo. Prase reje, takže jsou tam rýhy a pokud by sežrali to, co tam likvidátoři neviděli, musel by sad být otočený vzhůru nohama, celý rozrytý. Pokud brali v úvahu pojištěnou výměnu a pojištěný výnos, byl výnos 12 tun na hektar. Pokud vezme pojištěnou výměru a pojištěné tuny, vyjde množství jakoby v tunách po přepočtu na kilogramy, kolik by v tom sadu mělo být a ví, kolik je tam stromů, když zná spon toho stromu, tak se lehce dokáže přepočítat, kolik stromů by mělo být v sadu. Vydělí se to množstvím tun nebo kil, vydělí se to počtem stromů a je známo, kolik vyjde, kolik má být vlastně plodů nebo kil na stromě. Broskve mají tak 20 dkg, když má 20 dkg, tak je to hodně, takže lze spočítat, kolik broskví má být do kila a kolik ks broskví má být na jednom stromě a vychází se tedy z výměry a z pojištěného výnosu a ze sponu. To potvrdil také pan , jméno FO, , že spon je 2x 5 metrů na jeden strom. Z pohledu svědkyně neodpovídal počet kusů na stromě. Kusy ovoce neviděli ani na stromě, ani pod stromem a pojištěný výnos byl na tuto výměru, že na počet stromů mělo být snad 74 nebo 75 kusů. To by měli najít na stromě minus to, co bylo spadané. Na stromě to nenašli, na stromě spočítali v průměru 15 ks a u pár stromů našli do 15 ks spíše tak 1-3. Kdyby na každém stromě bylo 15 kusů na zemi a 15 na stromě, tj. 30 ks a podle údaje žalobkyně a pana , jméno FO, , na stromě mělo být kolem 75 plodů. Pokud se týká zohlednění při výpočtu, pokud je nasazováno méně plodů, že dorostou většího rozměru, s tím počítají. Tak se chová strom, pokud je dobře ošetřovaný a střižený, pokud do toho nepřijdou kroupy, které plod retardují a retardují celý strom. Neví, zda v případě takto silného krupobití by plody dorostly do takového rozměru. Pokud je strom poškozený, brání se, bojuje se stresem, snaží se prostě žít, broskve retardovaly, jak dostaly ránu v častějším stadiu. Pokud strom nasadí méně plodů, tak dorostou větší hmotnosti. Pokud se týká údajů o teplotě, vycházeli z konkrétních údajů, které si nechali zpracovat od Českého meteorologického ústavu. Nechali si oficiálně potvrdit rozptyl teplot v této lokalitě.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, , vyplynulo, že je synem žalobkyně. Pokud se týká tvrzené škody, po události – kroupy, to probíhá tak, že když je krupobití, nahlásí se to pojišťovákovi nebo rovnou na pojišťovnu s tím, že se pak ozvou likvidátorky. Po pojistné události, tedy kroupách, do 3-4 dnů přijely likvidátorky. Krupobití bylo v květnu. Svědek tvrdil, že u první prohlídky se v zásadě na všem shodli s tím, že je tam totální škoda, zjevné poškození starého dřeva. Ještě dnes jsou tam vidět jizvy na dřevě, omlácené plody a listy. V době, kdy probíhá běžná sklizeň, přijedou likvidátorky udělat dolikvidaci. Takto to probíhalo, když škody nebyly totální. Asi po 4 dnech volaly, že přijedou na druhou prohlídku, začaly počítat plody na zemi, které měly být sraženy krupobitím. Přišly s argumentem, že by ten sad neplodil na pojištěný výnos s tím, že s tím svědek nesouhlasil, což napsal i do zápisu. Likvidátoři tvrdili, že sad omrznul, svědek tvrdí, že nikoliv, protože v tom případě by zrušili pojistku. Vše se vleklo, probíhaly další zápisy. Dle názoru svědka ze strany pojišťovny, se jedná o to, že se snaží dopočítat, jakým způsobem by se dosáhl pojištěný výnos. Svědek tvrdil, že vzhledem k tomu, že to dělají již nějaká léta, je vše ve výborném stavu, co umře, podsazují, což znamená, že sad je relativně i přeplněn, protože běžný spon je 4 m a oni mají na 4 metrech tři stromy, místo dvou, to znamená, že z pohledu svědka by výnosu, který byl pojištěn, plus minus, dosáhli, otázka je, v jaké kvalitě. Ale pokud by sad měl být promrzlý, což vyplývá i z toho, že tam píší, že na nějakém stromu našli 30 plodů, tak prostě nemůže být zmrzlý a zároveň být 30 plodů na stromě, protože broskvoň kvete najednou a buď zmrzne, nebo nezmrzne. Když sad zmrzne, není tam nic. Za celou dobu pojištění se nestalo, že by sad zmrzl tak, že by se nedalo sklízet. O tom, jestli budou mít sad pojištěný, či nikoliv, se rozhoduje někdy na konci května. Tehdy se rozhodují, zda budou ještě pojišťovat. Od 16ti let žalobce to nikdy totálně nezmrzlo, platí pojistku a řádově byl výnos vždy přes 100 000. Pokud se týká sadu, byl masivně poničen, bylo tam stlučené listí, poškozené listí, houbovky, což je v případě, když list má díru, v 50% se to zahojí po obvodu, ale většinou se tam dá houbová choroba, nějaká kadeřavost, rozjíždí se tam monilióza a takto poškozený sad se může nějakou dobu vzpamatovávat. Řeší se to postřikem. V tomto případě však bylo zničené vše a řešit to nešlo. , právnická osoba, byla tráva pomalu pod kolena, protože jí nechávají vymetat, aby se zase vysemenila, aby tam byl hustý travnatý porost. Dělají to proto, že nechtějí mít moc chemie, takže tam byl podrost, tráva a mezi tím plevel. Hledat plody na zemi je problematické. Pokud se týká oplocení, z jedné strany od silnice, je udržován plot, je tam více vlastníků a řádově jsou sady na desítkách hektarů. Svědek a žalobkyně mají tři. Na druhé straně ploty nejsou vůbec, event. je tam pouze orná půda, kde se to neuhlídá. Zvěř tam má proto volný přístup a má se tam dobře. Je tam líheň srnčí zvěře. Počítání plůdků probíhalo s časovým odstupem, takže zvěř mohla ovlivnit výsledek ohledání likvidátory, jsou tam myši, které se pohybují v podrostu. Kromě myší a hrabošů, jsou tam rejsci a plchové a toto vše se živí tím, co najdou v přírodě, takže je tam poměrně živo. Druhá prohlídka proběhla s odstupem 4-5 dnů. Svědek tvrdil, že smyslem druhé a dalších prohlídek bylo zjistit, jakým způsobem se vyhnout plnění. Tato pojistná událost v roce 2016 byla první totální škodou. Jiné pojistné události, kroupy, vždy přišly později. Jednalo se o případ, kdy částečně poškodily už vzrostlé plody. Nikdy neomlátily listy a nezjizvily dřevo. První plnění od žalované bylo třetinové, než měli pojištěno. Když se ozvali, že s tím nesouhlasí, že by plnění mělo být vyšší, zapojil se do toho makléř a přišla další částka. Pokud se týká plodnosti a výnosu stromů, kalkulace probíhá tak, že řádově strom je schopen utáhnout 30 kg. Pokud má více, tak to popadne. Nějakým způsobem se odhadne, kolik utáhne a pokud k tomu nedojde, do určité fáze neproběhne, popad, tak se musí vzít lidi, musí se to protrhat, to znamená, řádově se dá udělat na vzrostlých stromech, které ještě nejsou v plné plodnosti, ale je jich minimum, tak 30 kg na stromě x 1 900 jedinců, se kterými se dá počítat. Maximální výnos je 20 kg na stromě, což se udělá běžně. Vzrostlý strom může dát i 50 kg. Nicméně, vždy se drží průměrného výnosu, který pojišťují, protože ví, že ho dosáhnou. Pokud je plodů méně, narostou větší, pokud je jich více, jsou menší. Každý strom má nějakou kapacitu a snaží se jí dosáhnout. V případě menších plodů, nejsou tak sladké. Pokud je broskev poškozena a začne zahnívat, tak je neprodejná, protože, pokud se třeba v minulosti stalo, že přišlo krupobití v době sklizně, tak pokud je čerstvě poškozená, tak si ji třeba koupí ještě balírny, event. marmeládáři a nějakým způsobem se dá zodbytovat. Ale pokud dojde k poškození v nějaké fázi, kdy začne hnít a už nenarůstá, tak spadne a pokud nespadne, tak se musí ze stromu otrhat, protože by se tam množila monilióza. To znamená, že pokud nastane jakékoliv poškození v rané fázi, plod neroste, nějakým způsobem retarduje a většina spadne, v nejlepším případě tak zůstane na stromě a shnije. Svědek tvrdí, že výnosu 12 tun na hektar dosahují pravidelně. Je rozdíl mezi tím, co na stromech naroste, co se sklidí a prodá. Broskev je velmi citlivá, to znamená, že pokud nepoužívají žádné fungicidy, může být poškozená. Svědek prodává přímo u silnice lidem nebo dělají samosběry, nedávají plody na sklad a nemusí řešit žádnou skladovou chemii, takže určitá část toho, co tam naroste, může i shnít. Pokud jsou však suchá léta, z 90% se vše sklidí, sad je ve velmi dobré kondici. Někdy se něco vyhází a shnije, ale obecně výnosy jsou dosažitelné. Pojištěný výnos, který si žalobkyně pojišťovala na vlastní zodpovědnost, odpovídá dosažitelnému výnosu 12 tun, kterého obvykle dosahovali. Strom rodí 20, 30 – 50 kg broskví. Pokud se týká protokolu ze dne 27. 5., s tím svědek souhlasil. Pokud se dostavily likvidátorky na druhou prohlídku, svědek si nevzpomíná, že by odmítl vstup do sadu, ale rozhodně má za to, že plodů tam nemůže být tolik, kolik původně popadalo a přišlo mu to jako zbytečná práce. Proto chtěl dělat něco jiného, avšak likvidátorkám nebránil, aby šly do sadu a pokoušely se najít spadlé plody. Pokud se týká smlouvy o pojištění, tuto uzavíraly se zaměstnancem žalované a vycházely z tabulek pojišťovny. Dále nezkoumaly, jestli zpětně dosahovaly výnos, prostě tomu věřily. Pokud přijde pojišťovák a řekne, běžně se pojišťuje sad na 12 tun, pojďte ho takto pojistit, tak ho proto takto pojistili. Pokud tvrdí žalovaná, že výnosu nedosahovaly, je možné, že z bilance sklizně je výstup i jiný, ale je to jen proto, že pokud proběhne krupobití na zralé plody, tak se půlka plodů stejně vyhodí. Pokud se týká počtu stromů, je jich 1 900.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, , vyplynulo, že byl vlastníkem porostu broskvoní na pozemku č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Jednalo se o jeden sad se žalobkyní. V případě vegetačního období na jaře 2016 málokdy docházelo na broskvích k poškození mrazem. Svědek tvrdí, že v tom roce tam žádný mráz nebyl. Průměrný výnos na 1 ha byl asi 12-14 tun v ha. Svědek má asi půl ha. Výnos nebyl tak vysoký, byla ho asi polovička. Svědek zná sad pí. , jméno FO, . Občas tam vypomáhal. Pokud se týká stavu sadu, je v dobrém stavu, mají tam dost stromů a všechno dosázené. Pokud některé stromy uschly, tak je podsazovali. Tvrdí, že v tomto vegetačním období u žalobkyně došlo k totální škodě. Počet plodů na stromě byl stejný, jako kdykoliv předtím. Plodů nebylo méně. Byly tam kroupy, které všechno zurážely, nebo tam zůstala půlka broskví a vše potom rychle shnilo. Pokud se týká trávy v sadu žalobkyně, byla vysoká tak 30- 40 cm, nebyla posekaná, protože by se měla sekat až po sklizni. V jejím případě na stromě bývalo 100 plodů, někdy více, někdy méně. V průměru tak 80 plodů na strom. , adresa, je oplocený od silnice, jiné oplocení není, takže je tam zvěř, která to tam likviduje. Část sadu svědka však nesousedí bezprostředně s částí sadu žalobkyně. Broskve reagují na mráz tak, že když jsou v květu, tak opadají květy. Mrazíky mohou ovlivnit výnosnost.

16. Z výpovědi svědkyně, , jméno FO, , vyplynulo, že v období , datum, nedošlo k žádnému poškození mrazem. V určitém období došlo ke krupobití. Svědkyně má broskvoně, ale pěstují ovoce daleko více. Pokud se týká broskvových stromů, byly poškozeny, ale nevzpomíná si, zda uplatnila náhradu škody. V oblasti se vyskytuje černá zvěř. Je možné, že černá zvěř žere spadané plody. Pod stromy bylo ryto. V roce 2016 si přesně nepamatuje, ale kroupy byly skoro určitě. Pokud žalobkyně uplatňuje náhradu škody , částka, na broskvoních, svědkyně se domnívá, že tato částka je přiměřená. , jméno FO, zná fyzicky, je udržovaný, podsázený, je to sad v plné intenzitě a dobře obhospodařovaný. Že je podsazený, znamená, že v případě, že strom odumře, tak se zasadí nový, aby se udržela stálá intenzita sadu. , právnická osoba, žalobkyně jsou minimálně 4 odrůdy broskví, jsou tam nektarinky, , Anonymizováno, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, nekvete v jednom období, každá odrůda kvete jinak. Může to být v rozptylu tří týdnů. Pokud by byl silný mráz, který by mohl poškodit květy, nepoškodil by květy na všech stromech. Není možné, aby jeden mráz zničil celou úrodu na 4 odrůdách. , jméno FO, svědkyně je vzdušnou čarou 4 km od sadu žalobkyně. V případě, že by v období pojistné události sad zmrzl a stromy byly poškozeny, postupovala by tak, že by zrušila nebo minimalizovala pojistné, protože to se upravuje do konce května.

17. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, o zemědělském pojištění ze dne , datum, vyplynulo, že byla uzavřena mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem s počátkem pojištění , datum, s automatickou prolongací. Pojištění bylo sjednáno pro případ poškození nebo zničení plodin, uvedených ve smlouvě v důsledku působení pojistných nebezpečí, uvedených a definovaných pro dané rostliny v DPP a ujednaných v pojistné smlouvě. Plodiny lze pojistit jednotlivě, nebo v rámci skupin. Do skupin plodin jsou zařazeny plodiny, pěstované pro tržní produkci nebo na ploše větší než 1 ha. Ze smlouvy dále vyplynulo, že bylo sjednáno pojištění plodin v rámci skupiny ovoce, a to konkrétně broskve na obhospodařované půdě v rozsahu 2,91 ha s maximálním pojištěným výnosem 12 tun na hektar, typ pojištění A, limitem pojistného plnění ve výši , částka, na tunu a spoluúčastí ve výši 10% z pojistného plnění.

18. Z Všeobecných pojistných podmínek zemědělského pojištění, VPP ZP-P-01/2014 vyplynulo, že byla přílohou pojistné smlouvy, stejně tak jako Doplňkové pojistné podmínky pojištění plodin, DPPPL-P-01/2014.

19. Dle článku 5, odst. 1 a 2 DPP, pojištění plodin se vztahuje na pojistné události, které mají za následek snížení výnosu pojistných plodin v daném kalendářním roce na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejnou plodinou, které dostály v období; u bobulového ovoce a jahod od počátku kvetení; u ostatního ovoce po odkvětu. Pojistnou událostí je dle typu pojištění A poškození nebo zničení pojištěné plodiny v důsledku krupobití nebo požáru v uvedeném období.

20. Podle článku 11, odst. 1, písm. a) DPP „neumožňuje-li stav porostu na oznámeném pozemku před pojistnou událostí dosažení pojištěného výnosu, vztahuje se snížení výnosu k výnosu skutečně dosaženému před pojistnou událostí“.

21. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně vyzývala žalovanou ke smíru ve věci škodní události č. , hodnota, k plnění z pojistné smlouvy č. , hodnota, -13, kdy žalobkyně požadovala po žalované úhradu zbytku pojistného plnění v rozsahu 85% sjednaného pojistného plnění.

22. Z předžalobní výzvy advokátní kanceláře ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění na základě pojistné smlouvy o pojištění plodin s tím, že po provedeném šetření byl pojišťovnou stanoven dosažitelný výnos sadu broskví, před pojistnou událostí 6 tun na hektar. V důsledku stanovení tohoto dosažitelného výnosu bylo určeno a klientce vyplaceno pojistné plnění ve výši , částka, . Žalobkyně však se stanovením dosažitelného výnosu shora uvedeného nesouhlasí, neboť obvyklý výnos sadu broskví se pohybuje mezi 12-14 tunami na hektar.

23. Z dopisu žalované ze dne , datum, žalobkyni vyplynulo, že odpovídá na opakovanou stížnost, týkající se předmětné pojistné události. Odkázala na článek 11, odst. 1, písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pojištění plodin, DPPPL-P-01/2014, neumožňoval-li stav porostu na oznámeném pozemku před pojistnou událostí dosažení pojistného výnosu, vztahuje se snížení výnosu k výnosu skutečně dosažitelnému před pojistnou událostí. Pojištěný výnos byl snížen na základě prohlídky likvidátory z , datum, . V průběhu prohlídky byla provedena fotodokumentace rozsahu poškození vzniklých krupobitím, odpočet plodů, shozených při krupobití na zem a dále odpočet plodů, které zůstaly na stromech. Na základě tohoto zjištění byl skutečně dosažitelný výnos před pojistnou událostí snížen na 6 tun za hektar.

24. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, vyplynulo, že se jedná o návrh na vyřešení stížnosti a dohoda k pojistné události, adresované na , právnická osoba, , a. s., oddělení stížností s tím, že na základě dohody a uzavření škodní události, jsou ochotni nést část výpadku pojištěného sadu a souhlasí s částkou , částka, .

25. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, vyplynulo, že se jednalo o stížnost na postup a vyjádření likvidátorů k pojistné události. Žalobkyně nesouhlasila s výpočty a odpočty plodů.

26. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , adresované , právnická osoba, , vyplynulo, že žalobkyně podala vyjádření k pojistné události, doložila fotografie a sdělila, že došlo k velice silnému poškození broskví kroupami v letošním roce, a to nejen plodů, ale i letorostů a starého dřeva a bude provedena druhá prohlídka sadu.

27. Z odpovědi , právnická osoba, ze dne , datum, na stížnost žalobkyně ke škodní události ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyni za uvedenou škodní událost poskytli po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 10 % a nevynaložených nákladů na odvoz předpokládaného výnosu ve výši , částka, za tunu, pojistné plnění ve výši , částka, . Celková škoda na předpokládaném výnosu 6 tun za hektar činí dle zjištění při opakovaných šetřeních v místě pojištění 82 % a škoda na jakosti zbývajících plodů (1,08 tun na hektar), činí 31 %. Pojištěná ve stížnosti ze dne , datum, uvedla, že požaduje uhradit 85 % sjednané pojistné částky. Ve stížnosti požaduje uhradit doplatek pojistného plnění ve výši 100 % pojistné částky při předpokládaném výnosu, uvedeném v pojistné smlouvě 12 tun za hektar minus 10 % spoluúčast, tedy částku , částka, . Po přezkoumání případu žalovaná trvá na závěrech, sdělených v dopisu ze dne , datum, a , datum, , ve kterých pojištěné zaslali podrobné zdůvodnění snížení předpokládaného výnosu na 6 tun za hektar v roce 2016. Důvodem pro nižší výskyt plodů v době škodní události bylo dle zjištění žalované působení jarního mrazu, přičemž se jedná o nepojištěné nebezpečí v období 25. - , datum, .

28. Z evidenčního listu ovocného sadu vyplynulo, že se jedná o zemědělského podnikatele, , tituly před jménem, , Jméno žalobkyně, , místo výsadby Středočeský kraj, obec , adresa, , katastrální území , adresa, , plodina broskvoň, , jméno FO, , broskvoň , jméno FO, , broskvoň NECTA , jméno FO, , spon 5x3, rok výsadby , jméno FO, 1984, , jméno FO, 2013, NECTA , jméno FO, 2013, počet stromů , jméno FO, 1 800, , jméno FO, 300, NECTA , jméno FO, 200. V případě , jméno FO, uhynulých 400 stromů. Počet stromů celkem , hodnota, , uhynulých 400. Zpráva z , datum, , přiložena fotografie sadu.

29. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyplynulo, že doplnil čísla pojistných událostí, týkajících se likvidace škod na 7 broskvoní , adresa, , způsobených krupobitím, 2006, č. pojistné události 1425481, plnění , částka, , rok 2007 č.p.p. 1848915 plnění , částka, , rok 2009 č.p.p. 2811116 plnění , částka, , rok 2010 č.p.p. 3440410 plnění , částka, , rok 2011 č.p.p. 3850945 plnění , částka, , rok 2012 č.p.p. 4277717 plnění , částka, , rok 2013 č.p.p. 4630095 plnění , částka, .

30. Z tabulky žalované k výnosu sadu vyplynulo, že dosahoval těchto výnosů, vyplývajících z pojistných událostíPřípadVytvořenSt.VznikProd.PlněníPlatbaSmlouvaPojistník574666824.05.16UZ23.05.16ZPA01163 84330.08.16, Anonymizováno, tituly před jménem, , Jméno žalobkyně546841817.08.15UZ16.08.15ZPA0149 03214.09.15, Anonymizováno, tituly před jménem, , Jméno žalobkyně507794429.07.14OU24.07.14ZPA010, Anonymizováno, tituly před jménem, , Jméno žalobkyně349003507.09.10UZ20.08.10ZPA01143 28002.11.10, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO344041011.08.10UZ23.07.10ZPA01113 22021.09.10, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO281111627.07.09UZ17.07.09ZPA01237 40003.11.09, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO272463311.06.09UZ26.05.09ZPA01171 70020.10.09, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO271192001.06.09OU29.05.09ZPA010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO271111101.06.09UZ29.05.09ZSX010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO184891529.05.07UZ22.05.07ZPA01150 60025.09.07, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO184890829.05.07UZ25.05.07ZPA01181 29425.09.07, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO184888929.05.07UZ25.05.07ZSX01163 80020.09.07, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO183302217.05.07UZ14.05.07ZPA010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO183070715.05.07UZ14.05.07ZSX010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO142548110.07.06UZ13.05.06ZPA01230 85226.09.06, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO142539010.07.06UZ06.07.06ZSX01166 40026.09.06, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO142533010.07.06UZ06.07.06ZPA01181 60307.11.06, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO139641220.06.06UZ16.06.06ZSX010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO139357019.06.06UZ16.06.06ZPA010, Anonymizováno, tituly před jménem, , jméno FO28. Z protokolu o záznamu a zápisu o prohlídce k pojistné události, vzniklé dne , datum, vyplynulo, že se konala dne , datum, a je tam uvedeno: plodina broskve, obec , adresa, , výměra v hektarech celková 291, poškozená 291, vývojová fáze, tvorba plodu. Dále, pokud se týká rozsahu a způsobu poškození, je v tomto zápisu uvedeno: , jméno FO, broskví poškozen kroupami, množství při procházení sadem ve všech směrech, byly nárazově objeveny sražené plody (10-15 ks), na stromech byly počítány počty plodů po krupobití (do dnešního data)- 15, 14, 20, 15, 32, 16, 0, 21, 7, 14, 33, 19, 2, 4. Dle klienta plody sražené kroupami sežrala divoká prasata, po kterých jsme nalezli stopu a rozrytou půdu. Pod většinou stromů, byly 1-3 plody, spon 2x5 metrů; jakost- plody na stromech jsou poškozené nárazy krup, proražené části plodů, na některých plodech jsou dvě a více ran po kroupách, plody broskví jsou 1,5-2 cm velké. Pod mandloněmi, které jsou vysázeny mezi broskvoněmi, leží značné množství sražených plodů. Bude provedena druhá prohlídka, při které bude stanoveno konečné procento poškození. Budou-li plody nadále padat, klient se ozve a okamžitě přijedeme na prohlídku, podepsána , jméno FO, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

29. Z protokolu o záznamu o prohlídce k pojistné události ze dne , datum, vyplynulo, že se konala , datum, za účasti , jméno FO, a , jméno FO, a v tomto protokole je uvedeno: dne , datum, byla provedena kontrolní prohlídka na žádost pojištěného, viz druhá prohlídka , datum, , kde pojištěný se vyjádřil nesouhlasem se závěrem se stanovením poškození, za , právnická osoba, , jméno FO, a , adresa, . Prohlídka sadu po krupobití silné intenzity, silný nárůst poškozených plodů. S pojištěním bylo řešeno uražení plodů. Postup dalšího šetření, pojištěný doloží registr sadu – výchozí stav pro určení výnosu, tj. počet stromů, plodů, nasazených k pojištěnému výnosu. Další schůzka bude následovat po prvním týdnu srpna, kde dořešíme výnosovou škodu na plodech a prohlídku plodů na stromech.

30. Z kopie protokolu a záznamu o prohlídce k pojistné události ze dne , datum, vyplynulo, že pojištěný vyjádřil nesouhlas se závěrem šetření likvidátorů a stanovením poškození.

31. Ze záznamu o prohlídce k pojistné události ze dne , datum, vyplynulo, že byla provedena před sklizní prohlídka, pojištěný doložil fotodokumentaci do Č. p. v počtu 87 fotografií, z toho část v době květu broskvoní, ostatní po krupobití. Plody poškození listové plochy a dřeva. Pro výpočet výnosové škody pojištěný nedoložil registr sadů, výchozí počet stromů 1 900 ks, pojištěný výnos snižujeme na 6 tun na hektar z důvodu jarního mrazu v období od 25. – , datum, , Č. p. v této lokalitě eviduje nahlášení škod na ovoci. Provedenými odpočty v rámci sadu – zařazeny do 4 skupin. Jméno likvidátora , jméno FO, a Utrová.

32. Z výpisu z Katastru nemovitostí k. ú. , adresa, vyplynulo, že pokud se týká pozemku, jedná se o čtverec 760-1020, účinnost ode dne aktualizace , datum, , uživatel , Jméno žalobkyně, a výměra 2,91 ha, kultura ovocný sad, režim EEZ/PO, konvenční hospodaření, územní příslušnost , adresa, .

33. Z informace o vyplacení pojistného plnění ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyni byla zaslána informace o výplatě pojistného plnění v celkové částce , částka, . Jeho výše byla stanovena na základě žalobkyní uplatněných a doložených nároků v souladu s pojistnými podmínkami a zákonnými ustanoveními. Pojistné plnění za poškození broskví krupobitím. Datum odeslání plnění , datum, .

34. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, ve věci teploty v k. ú. , adresa, , , datum, – , datum, vyplynulo, že žalované byla zaslána tabulka denních teplotních maxim a minim ve dvou metrech nadzemní a denních teplotních přízemních minim 5 cm nad zemí v období od 21. 4. do , datum, . Z uvedené tabulky vyplynulo, že pokud se týká teplotních přízemních minim, byly v tomto období mrazy.

35. Z fotodokumentace vyplynul stav sadu, který je umístěn na travnaté ploše na rovině, z fotodokumentace je patrná vysoká tráva, mezitím cesta. Dále z přiložené fotodokumentace vyplývají pomlácené plody na stromech, listy a dále přibližný počet spadaných malých plodů. Dále z fotodokumentace vyplývá, že na zemi jsou patrně ještě pecky z předchozího roku.

36. Z historie pojištění sadu od roku 2008 vyplynulo, že nejprve pojištěným byl pan , jméno FO, , následně žalobkyně, pojištění je evidováno do roku 2016 a z historie vyplynulo celkem , hodnota, pojistných událostí, kdy některá pojistná plnění byla v důsledku nedosaženého sjednaného maximálního výnosu 12t/ha snížena – viz shora uvedená tabulka.

37. Z podání , právnická osoba, , stanovení rozsahu poškození ovoce vyplynulo, že škoda činila 53,4 – 53 %.

38. Ze situační a výhledové zprávy ovoce na rok 2016 vyplynulo, že v této zprávě je na straně 46 textu uvedeno – přehled počasí předjaří byl nepříznivý, zejména pro opylování peckovin. Doba kvetení třešní, višní a slivoní, byla z důvodu velmi chladného počasí extrémně dlouhá, 3 - 4 týdny. Chladné počasí v kombinaci s občasnými přeprškami a větrem, působily negativně také na letovou aktivitu včel. Tato perioda eskalovala v týdnu od 24. do 30. 4. sérií jarních mrazů nebývalé intenzity. Mrazy zasáhly z větší, či menší intenzitou prakticky téměř celou republiku a způsobily fatální škody, zejména na úrodě teplomilných peckovin, černého rybízu, hrušní a na mnoha lokalitách jabloní. Síla mrazu byla neobvyklá, jednak v absolutních hodnotách, kde na některých místech jižní a střední Moravy, klesla teplota až na -7,5 stupňů Celsia, ve dvou metech nad zemí, oblast severovýchodních Čech byla zasažena již v noci z 24. 4. na 25. 4. mrazem okolo – 3 stupně až -4 stupně Celsia v délce několika hodin a tyto mrazy se nadále opakovaly ještě následující 2-3 dny. Dále je tam uvedeno, že produkce meruněk, jak na jižní Moravě, tak i v Čechách, byla doslova zdecimována jarními mrazy. Ve srovnání s rokem 2015, kdy byla zaznamenána dobrá úroda, byl v roce 2016 odhadován pokles úrody o 72% ve srovnání s tříletým průměrem. Obdobná byla situace u broskví.

39. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že je majitelem sadu, který sousedí s broskvovým sadem paní , jméno FO, . Znal pana , jméno FO, , který zemřel, žalobkyni nezná a nekomunikují spolu. Nekomunikuje ani se synem žalobkyně, o kterém ví, že tam jezdí. Svědek sám pěstuje broskve. Vzpomněl si, že tam jezdili z , právnická osoba, dělat škody. Byly i u svědka, neboť i jemu vznikla škoda. Vypověděl, že kroupy tam padají každý rok, takže tam každý rok jezdí a přijeli tam a šli do sadu, a říkali: „, jméno FO, , vždyť vy tady žádné broskve nemáte“ Řekl jim: Co povídáte, vždyť se podívejte, tady je jedna broskve, tady jsou dvě, tak se tomu zasmáli a jeli pryč ,ale ve kterém to bylo roce svědek nevěděl. Jednalo se o škodu způsobenou krupobitím. Pojišťovna svědkovi nic nedala. Obecně to vypadá tak, že to máte pojištěné na nějakou sklizeň, třeba 40 metráků, ale jestliže to tam není, tak to stejně nepojistí. A navíc, pak, když je ta pojistka malá, tak zase svědek přijde o bonus, takže je lepší to vůbec nenahlašovat, když je to malé. Ten rok, nebyl žádný výnos očesali vše sami pro sebe. , jméno FO, ještě má se sousedy ing. , Anonymizováno, z , Anonymizováno, a ještě s někým. Když padají kroupy nepadají třeba na celou zahradu, vždy vezmou nějakou část. , jméno FO, ing. , Anonymizováno, má sad kolem 2 hektarů, asi jako sad žalobkyně. Ve vztahu k sadu paní , jméno FO, je sad svědka umístěn víc nahoře. Dělí je od sebe silnice a paní , jméno FO, má půlku dole. Když přijde po krupobití pojišťovna, vezmou plod a zjišťují kolik je tam ďubek od krup. , jméno FO, možné, že by prasata sežrala nějaké sražené plody, ale neví, zda ze 2 hektarů. Je tam občas rýpáno od prasat, ale to hledají spíše myši. Pokud se týká broskví, aby spadaly musel by s kroupami přijít nějaký strašný vichr. Plody tam drží, broskve spadnou, když je jich tam hodně a jak rostou a vytlačují se, tak vypadávají, to je pak podestláno po zemi broskvemi, ale když je jich málo, tak na zemi je málo broskví. Stane se, že i pomrznou. Zmrznou někdy v květu a někdy to zmrzne, když už je malý plůdek. Ale broskev, je z toho ovoce nejvíce odolná. Vzpomíná si, že broskve v posledních 8 letech někdy pomrzly. Někde padají na sad kroupy a někde ne. Je to tak že přijde mrak a ten nezasahuje pět hektarů, ten zasáhne vždy jen kus pozemku. Výměra jeho sadu je necelé 2 hektary. Výnosnost si přesně nepamatuje, ale dával z hektaru asi 40 metrických centů. Stane se, že plody okoušou myši a zajíci ale divoká prasata spíš ryjou a hledají myši. Mrazíky bývají v dubnu, když jsou rozkvetlé meruňky, broskve již bývají pomalu odkvetlé. Na mráz se nepojišťují, protože pojistka je moc drahá.

40. V řízení soud vycházel z těchto zákonných ustanovení:Podle ustanovení § 2758, odst. 1 OZ, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

41. Soud hodnotil provedené důkazy dle ust. § 132 o. s. ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přihlédl k tvrzení účastníků a dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

31. Dne , datum, byla uzavřena mezi žalovanou, jako pojistitelem a žalobkyní, jako pojistníkem, pojistná smlouva č. , hodnota, o zemědělském pojištění. Počátek pojištění byl stanoven dnem , datum, , přičemž pojištění se řídilo smlouvou a Všeobecnými pojistnými podmínkami zemědělského pojištění, VPPZP-P-01/2014 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pojištění plodin, DPPPL-P-01/2014, které byly nedílnou součástí této pojistné smlouvy. Dle těchto důkazů si účastníci sjednali pojištění pro případ poškození nebo zničení plodin, uvedených ve smlouvě v důsledku působení pojistných nebezpečí uvedených a definovaných pro dané rostliny v DPP a ujednaných v pojistné smlouvě. Smlouvou bylo sjednáno pojištění plodin v rámci skupiny ovoce, a to konkrétně broskve, na obhospodařované půdě v rozsahu 2,91 ha s maximálním pojištěným výnosem 12 tun na hektar, typ pojištění A s limitem pojistného plnění ve výši 12 000/T a spoluúčastí ve výši 10 % z pojistného plnění. V tomto případě, jak vyplynulo z listinných důkazů, se jednalo o typ pojištění A, tedy poškození nebo zničení pojištěné plodiny v důsledku krupobití nebo požáru v uvedeném období. Na základě pojistné události ze dne , datum, žalobce uplatnil u žalované pojistné plnění z důvodu náhrady škody v celkové výši , částka, . Žalovaná po opakovaném šetření odmítla plnění v této výši a žalobce žalobou uplatnil nárok na pojistné plnění ve výši , částka, s tím, že se jedná o doplacení pojistného plnění za poškození ovoce v důsledku pojistné události a to krupobití dne , datum, . Žalovaná poskytla žalobci na základě provedené likvidace pojistné plnění ve výši , částka, , s tím žalobce nesouhlasil, a tudíž podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal doplacení pojistného plnění ve výši , částka, . Dle tvrzení žalobců a listinných důkazů, došlo dne , datum, k pojistné události předpokládané pojistnou smlouvou- ke krupobití, čímž došlo k poškození plodů broskví, dále listí, kmenů broskvoní. Škodní událost byla nahlášena žalované dne , datum, . Bezprostředně po této pojistné události a to dne , datum, , byla provedena prohlídka sadu likvidátorem žalované. Z výpovědi svědků, likvidátorů žalované vyplynulo, že prohlídka musí proběhnout co nejdříve po pojistné události a následně se prohlídky opakují v určitém časovém rozmezí. Při první prohlídce byl proveden zápis, ve kterém bylo konstatováno, že při procházení sadem, byly nárazově objeveny sražené plody broskví o velikosti 1,5 - 2 cm a pod většinou stromů ležely 2 - 3 kusy. Plody broskví, které zůstaly na stromech, měly od krupobití poškozenou slupku nebo i uražené části plodů, což vyplynulo i z předložené fotodokumentace, stejně tak byly poškozeny i listy a vznikla škoda na dřevě stromů. Obsah první prohlídky byl potvrzen výpověďmi svědků - likvidátorů s tím, že některé plody byly poškozené krupobitím, kde došlo k malým úderům, tedy malým jizvám a byly hodnoceny jako škody na jakosti, které lze prodávat za nižší cenu. Svědek , jméno FO, tvrdil, že již při první prohlídce byla konstatována totální škoda avšak jeho výpověď nebyla potvrzena žádným ze svědků likvidátorů. Žalobkyně, měla pojištěný výnos 12 tun za hektar, přičemž obhospodařovaná půda- sad činila 2,91 ha. Po této prohlídce byla žalobkyně vyzvána k doložení registru sadů, který v průběhu řízení ani na výzvu soudu nedoložila. Doložila pouze registr sadů k datu , datum, , nikoliv k datu škodní události , datum, .Jak vyplynulo z výpovědi svědků likvidátorů, registr sadu je důležitý dokument, ve kterém se najde počet stromů, odrůdové zastoupení, najdou se tam všechny druhy ovoce, které v sadu jsou, jsou rozděleny podle výměr, jsou tam i počty stromů, jedná se o přehledný dokument. Vzhledem k tomu, že registr nedostali, počet stromů zjišťovali z pojištěného výnosu, to znamená 2,90 ha, což je v pojistné smlouvě. Na základě toho vždy, když dostanou registr sadů, toto musí ověřit. Pokud by výměry nesouhlasily, tak se opět sejdou a jednají s klientem, proč to nesouhlasí, proč to nebylo změněno v pojistné smlouvě, a může vzniknout podpojištění, že klient má pojištěno více. Za situace, kdy požadovaný registr nebyl žalobkyní předložen žalovaná vycházela pouze z informací svědka , jméno FO, o počtu a druzích stromů. Na výzvu soudu žalobkyně pouze doručila soudu evidenční list ovocného sadu změnový bez data a razítka. Smlouvou bylo sjednáno pojištění plodin v rámci skupiny ovoce, a to konkrétně broskve na obhospodařované půdě v rozsahu 2,91 ha s maximálním pojištěným výnosem 12 tun za hektar, a to pojištění A s limitem pojistného plnění ve výši , částka, na tunu a spoluúčastí ve výši 10% z pojistného plnění. Dle článku 5. odst. 1 a 2 DPP, pojištění plodin se vztahuje na pojistné události, které mají za následek snížení výnosu pojištěných plodin v daném kalendářním roce na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejnou plodinou, které nastaly v období u bobulového ovoce a jahod od počátku kvetení, u ostatního ovoce po odkvětu.

42. Pojistnou událostí je u typu pojištění A poškození nebo zničení pojištěné plodiny v důsledku krupobití nebo požáru v uvedeném období. Dle čl. 11 odst. 1 písm. a) DPP „neumožňuje-li stav porostu na oznámeném pozemku před pojistnou událostí dosažení pojištěného výnosu, vztahuje se snížení výnosu k výnosu skutečně dosažitelnému před pojistnou událostí“. , právnická osoba, jsou vedle pojištěných broskvoní z 10 % křížence mandloně a nektarinky a Registr sadů byl tedy žádán proto, aby bylo možné určit přesný počet broskvoní a z toho vyplývající výši pojistného. Svědek , jméno FO, , byl účasten prvé prohlídky, nicméně doložení tohoto dokladu požadovali s ohledem na to, že sdělení svědka , jméno FO, považovali za nevěrohodné. V průběhu řízení též vyplynulo, že když je sad řádně obhospodařován dosazují se další stromky a některé zase uhynou či mohou být jinak odstraněny. Proto bylo namístě předložit registr z roku 2016, tedy z období pojistné události, nikoliv z roku 2020, neboť v mezidobí mohlo dojít ke změnám. Pokud se týká uvedeného sadu 1301/11, je u žalované pojištěn od roku 2006, kdy v letech 2006 – 2013 byl pojistníkem , tituly před jménem, , jméno FO, a následně roku 2014 došlo ke změně, kdy se stala pojistníkem žalobkyně. Dle článku 4, odst. 3 VPP se pojistné při uzavření pojistné smlouvy vypočítává na základě podkladů, poskytnutých pojistníkem, což je jeho povinností. Pojistitel má právo ověřit, zda údaje v podkladech, poskytnutých pojistníkem, odpovídají skutečnosti, avšak že by měl tuto povinnost z žádného ustanovení nevyplývá. Dle článku 10, odst. 2 a 3 VPP, pojistná částka je horní hranicí pojistného plnění a pro příslušnou položku ji na vlastní odpovědnost stanoví pojistník a to na vlastní odpovědnost. Tato byla stanovena na částku, jak shora uvedeno, která odpovídala tehdejšímu výnosu. Výše pojistné částky má pro každou položku v pojistném období nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno, odpovídat pojistné hodnotě položky. Pojistnou hodnotou je v daném případě stanovení výše výnosu. Stanovení výše výnosu z předmětného sadu, bylo plně v kompetenci žalobce jako pojistníka. Žalobkyně uvedla, že po celou dobu pojištění u žalované, tedy cca 16 let, dosahoval sad sjednaného maximálního pojištěného výnosu broskví 12 tun za hektar. Jak vyplynulo z přehledu pojistných událostí, toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Po 1 prohlídce získali likvidátoři žalované pochybnost o tvrzeném možném výnosu broskví 12 tun, jak tomu bylo v minulosti, i tvrzení svědka , jméno FO, a proto byla žalobkyně vyzvána pro ověření skutečností k předložení výpisu z registru sadů, což neučinila. V případě popsaných zjištění bylo právem žalované rozhodnout o stanovení snížení dosažitelného výnosu na 6 tun, jak uvedeno v dalším odůvodnění. Soud vyzval žalobce k předložení čísel pojistných plnění, z čehož následně vyplynulo, že pojištěného výnosu 12 tun na hektar s ohledem na pojistná plnění, nedosahoval. Z těchto důvodů tedy žalovaná dospěla k závěru, že na základě prohlídky ze dne , datum, pojištěný výnos sníží. Při této prohlídce byla provedena dokumentace, byl zjištěn rozsah poškození plodů, vzniklý krupobitím, odpočet plodů, které byly shozeny na zemi a dále odpočet plodů, které zůstaly na stromech, přičemž došlo k odpočtu plodů, které byly v době prohlídky na stromech. Jednalo průměrně o 15 ks a pod stromy bylo 10 - 15 ks, které byly poškozeny nebo zničeny pojistným rizikem. Na výměře 2,91 ha byl výskyt 1 900 ks stromů. Při výpočtu předpokládaného výnosu, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně likvidátorky, bylo postupováno tak, že bylo počítáno 2,91 ha x 12 tun na hektar, je 34,92 tun, tj. 34, 920 kg/1900 ks stromů, jedná se o 18,40 kg broskví na 1 strom. Při obvyklé hmotnosti 150-160 gramů, odpovídá výnosu 12 tun na hektar minimálně 120 ks broskví na 1 strom. Vzhledem k tomu, jaký byl zjištěn průměrný počet broskví při prohlídce, tedy 30 ks broskví na 1 strom, byl snížen dosažitelný výnos na 6 tun na hektar, s tímto žalobkyně nesouhlasila, nicméně k tomuto tvrzení nepředložila požadované ani jiné doklady. Dne , datum, proběhla další prohlídka, o které byl sepsán protokol likvidátory žalované. Na předpokládaném výnosu 6 tun na hektar, byla konstatována škoda 52 % na broskvích na stromech a škoda ve výši 30 % na plodech, které byly uraženy nebo do sklizně spadly v důsledku silného poškození krupobitím, jednalo se škodu na jakosti. Škoda na výnosu byla stanovena částkou 82 %. Ze zbývajících výnosů plodů vznikla škoda na jejich jakosti ve výši 31 % a celková škoda byla stanovena na 88 % a z toho důvodu bylo tedy žalobci poskytnuto pojistné plnění , částka, . Žalobkyně s výpočtem pojistného plnění nesouhlasila, tvrdila, že vzhledem k tomu, že sad není oplocen, což skutečně není, chodí do sadu černá zvěř, divoká prasata a další a pokud se týká plodů, které byly spadány a byly v trávě a likvidátory nedohledány, resp. dohledány pouze v malém množství, že byly sežrány. Z protokolu o první prohlídce vyplynulo, že skutečně byla nalezena stopa černé zvěře, nicméně likvidátorka – svědkyně, soudu potvrdila, že na konci května, černá zvěř nemá zapotřebí v takovém množství požírat plody spadané na zem, neboť může nalézt obživu jinde. Navíc byla tedy nalezena pouze jedna stopa, tudíž tvrzení žalobkyně, že broskve na zemi sežrala černá zvěř, nebylo dalším důkazem podpořeno. Ani svědek , jméno FO, , jehož sad sousedí se sadem žalobkyně, je pouze výše nepotvrdil výskyt zvěře v takovém rozsahu, jako tvrdila žalobkyně a poukázal na to, že pokud by prasata sežrala takové množství plodů, baly by země rozryta, což nebyla. Soud podotýká, že obecně je známo, jak z literatury, tak z medií, jak vypadá sad navštívený černou zvěří, Na takovém místě je půda zcela rozryta, trsy trávy a drny rozházeny po okolí. O černé zvěři se sice zmínila slyšená svědkyně ale v kontextu s fotodokumentací a výsledky prohlídky soud její tvrzení nepřesvědčilo, že by byly plody požrány v takovém množství s poukazem na to, že byla tvrzena totální škoda. Navíc její výpověď byla i v rozporu s výpovědí svědka , jméno FO, . Nutno podotknout, že pouze jeho sad přímo sousedí se sadem žalobkyně. , adresa, obou dalších slyšených svědků jsou ve větší vzdálenosti. V žalobě tvrdila žalobkyně, že spadané plody sežrala prasata, srny a jiná spárkatá zvěř. Svědek , jméno FO, poté, kdy tato skutečnost byla ze strany likvidátorů zpochybněna uvedl, že je asi sežraly myši. Soudu se toto tvrzení i výpověď svědka tedy jeví jako účelová, když nekorespondovala z žádným z dalších důkazů. Dále žalobkyně namítla, že pokud se týká velikosti a kvality plodů, pojistnou událostí bylo pouze krupobití. Žalovaná však doložila soudu, že v období 26. – , datum, , jak vyplynulo z dopisu ČHMÚ, byly jarní mrazy, které byly nahlášeny v této lokalitě. Vzhledem k tomu, že začínají rašit pupeny, v průběhu mrazu je velké nebezpečí, že budou zničeny a pokud se začne tvořit plůdky, mráz plůdky zničí. Pokud žalobkyně namítala, že obrana žalované týkající se tvrzení, že k poškození broskví došlo mrazem, tedy nepojištěnou událostí, je nedůvodná a neprokázaná, soud se domnívá, že byla prokázána v inkriminovaném období v této lokalitě existence přízemních mrazíků. Existenci mrazíků potvrdil i svědek , jméno FO, a byly potvrzeny zprávou hydrometeorologického ústavu a zprávou za rok 2016, kdy došlo celkově z těchto důvodů k nižší úrodě ovoce. Broskve jsou navíc choulostivé na mrazy a na tom nic nemění skutečnost, že žalobkyně pěstuje 4 odrůdy, které mají jiné období květu. Pokud se týká námitky žalobkyně, že žalovaná není oprávněna krátit dosažitelný výnos a že tento nemůže jednostranně snížit na 1 hektar sadu o celých 50 %, tedy na minimální výnosnost, uvedenou v interních předpisech, žalovaná postupovala v souladu s článkem 11, odst. 1, písm. a) DPP, který říká, že neumožní-li stav porostu na oznámeném pozemku před pojistnou událostí dosažení pojistného výnosu, vztahuje se snížení výnosu k výnosu skutečně dosažitelnému před pojistnou událostí. Je patrno, že se jedná o minimální výnos. Pokud se týká výpovědí svědků, a to likvidátorek, jejich výpovědi soud hodnotil jako věrohodné, neboť zcela korespondují s listinnými důkazy, a to s protokoly, které byly sepsány při šetření a dále korespondují s fotodokumentací. Pokud se týká výpovědi svědka , jméno FO, , tato byla dle názoru soudu účelová, neboť byla v rozporu s dalšími listinnými důkazy i výpověďmi svědkyň i svědka , jméno FO, , jehož výpověď soud považoval za věrohodnou. Jeho sad sousedí se sadem žalobkyně, pouze je dělí silnice. Pokud žalobkyně namítala, že jí žalovaná neoprávněně po kontrolách snížila výnosnost sadu, poukazuje soud, že žalobkyni vyzval podle ust. § 118a, odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení, jaká byla skutečná výnosnost sadu. Žalobkyně byla poučena, že pokud tak neučiní soud bude vycházet z dosud provedených důkazů a tudíž se vystavuje nebezpečí neunesení důkazního břemene a možnému neúspěchu ve sporu. Dále žalobkyně opakovaně avizovala předložení znaleckého posudku. Soud jí poskytl lhůtu k předložení posudku a doplnění skutkových tvrzení v tomto směru. Žalobkyně pokyn soud nesplnila, a tudíž neprokázala, výnosnost sadu. Pokud žalovaná odmítala plnit s ohledem na nižší výnosnost sadu, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že tomu bylo jinak a výnosnost byla skutečně taková, aby nedošlo ke krácení. V tomto směru tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, s tím, že žalobkyně dostala pojištěný celý výnos snížený žalovanou na základě šetření a výpočtu likvidátorů. Při výpočtu škody vycházela žalovaná z manuálu a dle kterého byly zohledněny všechny potřebné položky pro výpočet škody, jak vyplynulo z výpovědi likvidátorů.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených, a to celkovou částku , částka, jako paušální náhradu nákladů právně nezastoupeného účastníka dle vyhlášky , právnická osoba, č. 251/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151, odst. 3 o. s. ř. Jedná s o 22 úkonů po , částka, dle § 1, odst. 3 citované vyhlášky. Tyto úkony představují vyjádření žalované ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , vše dle ustanovení § 1, odst. 3, písm. a) vyhlášky, dále příprava účasti na jednání před soudem dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , vše dle ustanovení § 1, odst. 3 písm. c) vyhlášky, dále účast na jednání před soudem ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , vše dle § 1, odst. 3, písm. c) citované vyhlášky.