31 C 85/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované o zaplacení částky 116 154 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 116.154 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení na účet číslo [bankovní účet] vedený u [anonymizováno], [variabilní symbol], [konstantní symbol], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 116 154 Kč s příslušenstvím, že dne [datum] došlo v ulici [ulice] u domu [adresa] k dopravní nehodě. [příjmení] [příjmení] [jméno] řídil vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] po ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] a na ulici [ulice] u domu [adresa] srazil chodkyni [jméno] [příjmení], která přecházela vozovku zleva doprava ve směru jízdy řidiče vozidla. Poškozená při střetu utrpěla těžká zranění, pro která byla odvezena vozidlem záchranné služby a následně hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici [anonymizováno] [část obce]. V důsledku dopravní nehody a zranění jmenované vznikla žalobkyni škoda, která představuje náklady zdravotní péče poskytnuté poškozené. Poskytovatelé zdravotních služeb vykázali žalobkyni zdravotní péči poskytnutou poškozené v důsledku dopravní nehody a to v celkové hodnotě 232 308 Kč, přičemž žalobkyně poskytnutou zdravotní péči uhradila. Žalobkyně je přesvědčena, že řidič vozidla a poškozená zavinili výše popsanou nehodu stejnou měrou, poškozená byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení [ustanovení pr. předpisu] o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je přesvědčena, že i řidič vozidla, o jehož zavinění nebylo rozhodováno, porušil pravidla provozu na pozemních komunikacích a to zejména povinnost podle ustanovení § 4 písm. a silničního zákona. V době dopravní nehody byla v místě snížená viditelnost, vozovka byla mokrá a kluzká a řidič nepřizpůsobil jízdu dopravně technickému stavu pozemní komunikace povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemní komunikaci, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Dále se žalobkyně odvolává na znalecký posudek z oboru dopravy [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] s tím, že v době nárazu se vozidlo pohybovalo rychlostí cca [anonymizováno] km/hod. Pokud by řidič jel rychlostí [anonymizována dvě slova] km/hod, nehodě by zabránil. Žalobkyně je toho názoru, že řidič mohl a měl jednat opatrněji, když za daných okolností spatřil postavu poškozené ve vozovce a to snížením rychlosti. Žalobce tudíž požaduje po žalované zaplacení shora uvedené částky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že mezi účastníky je sporná výše právního základu nároku. Žalovaná tvrdí, že poškozená si svou škodu na zdraví způsobila zcela sama, neboť vstoupila do vozovky přímo před jedoucí automobil řízený řidičem, čímž vyvolala náhlou a neočekávanou překážku, na kterou řidič již nemohl adekvátně reagovat. Ze znaleckého posudku [anonymizováno]. [příjmení] vyplývá, že chodkyně přecházela mimo přechod pro chodce a v okamžiku, kdy se rozešla, bylo zřejmé, že nemůže bezpečně před automobilem přijíždějícím rychlostí [anonymizováno] km/hod přejít. Z technického hlediska byla příčina vzniku nehodového děje ve vstupu chodkyně z tramvajového tělesa do jízdního pruhu [značka automobilu] jedoucího rychlostí cca [anonymizováno] km/hod, který byl cca [anonymizováno] metru od místa přecházení žalobkyně. Z toho tedy je zřejmé, že poškozená pro řidiče vytvořila náhlou překážku, kdy řidič ani včasnou a správnou reakcí, když ke střetu došlo během intenzívního brzdění, nemohl střetu zabránit, když pohyb chodkyně před automobilem byl v takové blízkosti a v takové době před střetem, že ani správnou a včasnou reakcí řidiče nešlo střetu zabránit. Nebylo prokázáno, že by jízda řidiče byla agresivní či bezohledná. [příjmení] odpovědnou za spáchání přestupku, kterým byla dne [datum] způsobena dopravní nehoda, byla rozhodnutím správního orgánu shledána [jméno] [příjmení]. Právní nárok žalobkyně na náhradu škody tak není dán a žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů: Ze zprávy [anonymizováno], [stát. instituce] adresované žalované dne [datum] vyplynulo, že osobou odpovědnou za spáchání přestupku, kterým byla dne [datum] způsobena dopravní nehoda, byla rozhodnutím správního orgánu ze dne [datum] pod spisovou značkou [anonymizováno] [číslo], které nabylo právní moci [datum], shledána [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Kvalifikace přestupku podle ustanovení § 125 c odst. 1, písm. k zákona číslo 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu). Ze zprávy vyplynulo porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení § 4 písm. a) zákona o silničním provozu. Požití alkoholických nápojů nebo použití jiné návykové látky nebylo zjištěno. Z informace o dopravní nehodě zpracované dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] vyplynulo, že došlo k dopravní nehodě s těžkým zraněním na adrese [adresa], místní komunikace a to dne [datum] v [údaj o čase] hodin, řidič, pachatel dopravní nehody [příjmení] [jméno], poškozená chodkyně [jméno] [příjmení]. Ze zprávy vyplynulo, že chodkyně přecházela uvedenou komunikaci mimo přechod pro chodce zleva doprava ve směru jízdy vozidla řidiče. Jmenovaná po dopravní nehodě utrpěla zranění a byla RZS převezena do [anonymizována dvě slova] [část obce], kde zůstala v hospitalizaci. Z informace o vyřízení škodní události ze dne [datum] žalované vyplynulo, že žalovaná plnění odmítla s tím, že nebyl prokázán právní základ nároku a to s ohledem na rozhodnutí správního orgánu, kdy osobou odpovědnou ze spáchání přestupku byla shledána chodkyně, nebyl tedy prokázán vznik odpovědnosti za škodu z provozu vozidla [anonymizováno], neboť řidič tohoto vozidla neporušil žádnou právní povinnost. Právní nárok na náhradu škody tak není dán, neboť škoda nebyla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu vozidla [anonymizováno]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované žalované, vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k plnění. Žalobkyni dále byla navržena dohoda o stanovení míry spoluzavinění obou účastníků dopravní nehody na 50%. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná návrh odmítla. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů způsobených provozem vozidla vyplynulo, že se jednalo o vozidlo [registrační značka] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v souladu s ustanovením [ustanovení pr. předpisu] o veřejném zdravotním pojištění. Právo na náhradu nákladů vynaložených na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté svým pojištěncům, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním třetích osob. Žalobkyně po žalované požadovala celkovou částku 232 308, - Kč. Ze znaleckého posudku [stát. instituce], [anonymizováno] [stát. instituce], znalecký posudek [číslo] [číslo jednací] vyplynulo, že z technického hlediska byla příčina vzniku nehodového děje ve vstupu chodkyně z tramvajového tělesa do jízdního pruhu [značka automobilu] jedoucího rychlostí cca [anonymizováno] km/hod., který byl cca [anonymizováno] metru od místa přecházení chodkyně. Z doložení dokumentace není zřejmé, zda chodkyně stála v nezjištěném místě po delší dobu, zda se rozešla a řidič začal reagovat až po uplynutí nějaké doby nebo zda řidič reagoval ihned na pohyb chodkyně. Není otázkou technického hodnocení, jak má řidič reagovat na stojícího chodce mimo přechod pro chodce.

4. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury: Podle ustanovení § 55 zákona číslo 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění odst. 1,2,3 citovaného zákona příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má povinnost zaplatit náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči vyhrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle ZVZP žalovaná.

5. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin v [obec a číslo] došlo k dopravní nehodě, kdy [příjmení] [jméno] řídil [značka automobilu] registrační značka [anonymizována dvě slova] [číslo] po ulici [příjmení] směrem od ulice [ulice] k ulici [ulice], kde u domu [adresa] došlo ke střetu s chodkyní [jméno] [příjmení], která komunikaci přecházela mimo přechod pro chodce a to zleva doprava ve směru jízdy vozidla. V době dopravní nehody bylo vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] pojištěno z titulu odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Pokud se týká sporného nároku, soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu po právu. Žalobce svou žalobou uplatnil částku 116 154 Kč, což představovalo 50% celkových nákladů vydaných za léčení poškozené. Tato částka činila celkem 232 308 Kč, poškozené bylo způsobeno poškození zdraví při provozu vozidla, po nehodě byla odvezena do nemocnice, kde byla hospitalizována. Žalobkyně vyčíslila náklady spojené s léčením a vyzvala žalovanou k dohodě s tím, že bude požadovat toliko 50% nákladů. Žalovaná toto odmítla. Po provedeném dokazování, přičemž soud vycházel ze znaleckého posudku a dalších listinných důkazů, dospěl k závěru, že žalobci je namístě přiznat částku celou požadovanou částku, která činí 50 % nákladů za léčení, kdy je zohledněna míra spoluzavinění žalovaného na nehodě částkou 60% Vinnou ze spáchání přestupku byla shledána chodkyně a to rozhodnutím správního orgánu, toto vyplynulo též ze znaleckého posudku, nicméně soud stanovil podíl zavinění obou účastníků s přihlédnutím k tomu, že k nehodě došlo [anonymizováno] v [údaj o čase] hodin, což je večerní hodina v osvícené části města. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že bylo dobré osvětlení, dobrá viditelnost, ale kluzká vozovka a mírně mrholilo, byly 4 stupně, sám řidič uvedl, že při brzdění cítil, jak vozidlo na mokré vozovce klouže. Řidič jel rychlostí převyšující [anonymizováno] km/hod, jednalo se o nezkušeného řidiče, kterému bylo [anonymizováno] let, který řídil [anonymizováno] vozidlo. Chodkyni bylo v době dopravní nehody [anonymizováno] let, vstoupila do vozovky, řidič sám uvedl, že přecházející sám viděl přecházet přes tramvajové koleje, řidič měl povinnost předvídat chování chodce, dále měl přizpůsobit způsob jízdy povětrnostní situaci, ale také okolnímu prostředí a tomu, že řídil ve městě, kde lidé přecházejí, reagoval až těsně před brzděním a ze znaleckého posudku vyplynulo, že snížil rychlost vozidla na [anonymizováno] km/hod. Po provedeném dokazování soud tedy stanovil podíl spoluviny žalované, respektive řidiče na 60%, rozhodl, jak ve výroku rozsudku shora uvedeno.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť výsledek řízení byl na úvaze soudu.