31 C 87/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 1 900 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1.900.000 Kč spolu s úrokem ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucím od 14.8.2015 do 30. 4. 2016, s úrokem ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucím od 17.11.2015 do 30.4.2016, s úrokem ve výši 8% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucím od 1.5.2016 do 30.6.2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucím od 1.7.2016 do 26.9.2016 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 1.900.000 Kč jdoucím od 27.9.2016 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 208 400 Kč k rukám [celé jméno účastníka], advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 27. 6. 2019 žalobu, když tvrdil, že dne 20.8.2015 uzavřel jako zapůjčitel na straně jedné s žalovaným coby vydlužitelem na straně druhé smlouvu o zápůjčce, ve znění jejího dodatku ze dne 29.4.2016. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému dne 13.8.2015 částku ve výši 2.000.000 Kč, dne 16.11.2015 částku ve výši 2.000.000 Kč a dne 3.6.2016 částku ve výši 900.000 Kč, tj. celkem 4.900.000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný je povinen poskytnutou zápůjčku žalobci vrátit nejpozději do 30.4.2016, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 3% p.a. z poskytnuté částky. Dodatkem ze dne 29.4.2016 byla splatnost poskytnuté zápůjčky prodloužena o dva měsíce, tj. až do 30.6.2016, a dále bylo sjednáno, že se pro tyto dva měsíce května a června 2016 zvyšuje úrok z poskytnuté zápůjčky na 8% p.a. Na poskytnutou zápůjčku byla žalovaným uhrazena dne 23.6.2016 částka ve výši 900.000 Kč. Částka ve výši 2.100.000 Kč pak byla uhrazena zápočtem vzájemných pohledávek, když žalovaný postoupil žalobci za úplatu ve výši 2.100.000 Kč své dvě pohledávky, první ve výši 1.200.000 Kč a druhou ve výši 900.000 Kč, za [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. (dříve [příjmení] [anonymizováno] spol. s r.o.). K postoupení obou pohledávek došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.7.2016 s tím, že tato smlouva ve svém čl. IV. obsahuje i zápočet vzájemných pohledávek, tj. pohledávky žalovaného za žalobcem na zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ve výši 2.100.000 Kč oproti pohledávce žalobce za žalovaným na zaplacení nevrácených zápůjček ve výši 4.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle licenční smlouvy, ze které postupovaná pohledávka žalovaného vyplývala, byl k postoupení pohledávky nutný souhlas dlužníka, tj. [právnická osoba] [příjmení] s.r.o., byla účinnost smlouvy o postoupení pohledávky v čl. V. odst. 1 vázána na udělení takového souhlasu. [právnická osoba] pak k postoupení pohledávky dala svůj souhlas dne 26.9.2016, takže smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dne 15.7.2016 se stala účinnou dne 26.9.2016. S účinky k tomuto dni také došlo k částečné úhradě pohledávky žalobce co do částky 2.100.000 Kč z důvodu vzájemného zápočtu pohledávek. Žalobce tak má nyní za žalovaným pohledávku ve výši 1.900.000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucího od 14.8.2015 do 30.4.2016, smluvního úroku ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucího od 17.11.2015 do 30.4.2016, smluvního úroku ve výši 8% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucího od 1.5.2016 do 30.6.2016, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucího od 1.7.2016 do 26.9.2016 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 1.900.000 Kč jdoucího od 27.9.2016 do zaplacení. Tato pohledávka s stala splatnou dne 30.6.2016 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a poukázala na personální propojení mezi bývalým jednatelem žalované panem [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem. Tvrdila, že toto propojení bylo prokázáno i v řízení vedeném u Městského soudu v Praze sp. zn. 79 Cm 109/2016, kdy na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec] sídlilo více podnikatelských subjektů, např. spol. [právnická osoba], která měla pro žalovanou provádět účetnictví a byla ovládána opět panem [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho rodinnými příslušníky. Žalovaná dále tvrdí, že žalobce žalované neposkytl plnění, jehož ekvivalentu se dožaduje a dle jejího názoru se jedná pouze o další pokus ze strany bývalého jednatele žalované, pana [příjmení] [jméno] [příjmení], o šikanu společnosti, kterou jako jednatel dovedl do svízelné finanční situace, tuto z pozice firmy, kterou ovládal a která měla vést kontrolu účetnictví ([právnická osoba]) na toto ani včas neupozornil ani nijak nepřipravil a navíc„ ztratil“ veškeré účetně relevantní podklady. Veškerými svými kroky nejednal jako jednatel ve prospěch žalované, ale naopak třetích subjektů a je zde otázka motivů jeho jednání v této věci, kdy vystupoval de facto za dlužníka, věřitele i„ kontrolora“, čeho tím vlastně sledoval a zdali jeho záměr nebyl od počátku ku škodě žalované. Žalovaná popírá, že by měla obdržet reálné plnění od žalobce, které by tento jeho nárok zakládalo. Žalovaná tvrdí, že se jednalo pouze o fiktivní machinace. Pokud se odkazuje na jakékoliv dokumenty, jejich původ má žalovaná za vyfabulovaný zejména osobou bývalého jednatele pana [příjmení] [příjmení], který např. při soudním jednání ve věci 79 Cm 109/2016 dne 22.3.2018 uvedl, že„ Co se týče účetnictví, tak účetnictví bylo v mé kanceláři poté, co kancelář [anonymizováno] byla opuštěna pro nemožnost placení nájemného. Byly to zhruba čtyři šanony, které jsem měl u sebe v kanceláři [právnická osoba] s.r.o. Tyto kanceláře se nezamykaly, zamykal se pouze celý objekt. V dubnu až v květnu 2017 jsem byl ve Spojených státech a když jsem se vrátil, účetnictví v kanceláři nebylo.“ Právě tyto smlouvy měly být součástí tohoto účetnictví a je s podivem, že právě tyto dokumenty žalobce má, ačkoliv žalované byly ztraceny„ vykradením“ kanceláře spol. [právnická osoba] sídlící ve stejné budově jako žalobce. Žalovaná má pochybnosti o tomto žalovaném plnění a tvrzeném závazku a i pokud by tady takový závazek měl být, pak by mohl být pouze osobně pana [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť ten rozhodně nejednal s péčí řádného hospodáře, porušoval pravidla vedení účetnictví, byl v konfliktu zájmů a je zde otázka, čí zájmy vlastně prosazoval, když svými činy de facto poškodil žalovanou, ačkoliv zde byl podílový spoluvlastník, ve prospěch dalších firem na něj personálně navázaných, jako např. zde žalobce. Žalovaná má za to, že takový závazek by pro nedostatek vůle a formy ani nemohl žalovanou zavazovat i pokud by skutečně existoval. Jednalo by se o jasné překročení pravomocí Ing. [jméno] [příjmení] coby jednatele a docházelo by takovým jednáním k porušení mnoha jeho povinností s touto funkcí spojených, a to při plném vědomí žalobce.

3. Žalovaná dále poukazuje na to, že jednatel žalobce je osobou blízkou Ing. [anonymizováno] a je zde u žalobce předpokládána zlá víra resp. nekalé jednání žalobce a někdejšího„ jednatele“ žalované k tíži žalované. Pokud by žalobce prokázal či prokazoval jakékoli poskytnuté či údajně poskytnuté peněžní prostředky žalobcem žalované, bylo to vždy spirálově, kdy žalovaná odmítá, že by žalobci cokoliv dlužila, neboť to, co měla poskytnout, už bylo žalobci vždy uhrazeno z vyvedených prostředků Ing. [příjmení] jím vytvořeným karuselem a chybí tak reálné plnění poskytnuté žalobcem žalované. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce spolu s Ing. [příjmení] takto k újmě žalované činili kruhovými machinacemi s peněžními prostředky. Činnost pana [příjmení] [příjmení] je již delší dobu dle znalosti žalované vyšetřována Policí ČR právě pro tyto machinace.

4. Žalobkyně dále uvedla, že ze strany žalované se jedná o smyšlená tvrzení s tím, že trestní oznámení podané na Ing. [anonymizováno] bylo pravomocně odloženo, i kdyby bylo prokázáno, že Ing. [anonymizováno] nejedná s péčí řádného hospodáře, což žalobkyně popírá, důsledkem by nebyla neplatnost právního jednání, ale případně nárok na náhradu škody. Nadto žalobkyně uvedla, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 15.7.2016 a Ing. [anonymizováno] byl z pozice jednatele žalované odvolán dne 31. 8.2016.

5. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2016 vyplynulo, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem zastoupenou [jméno] [příjmení] a mezi žalovanou jako postupitelem zastoupenou Ing. [příjmení]. Žalovaná prohlašuje, že má za [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. mimo jiné pohledávku ve výši 900 000 Kč jako součást licenčního poplatku – třetí splátka. Dále je ve smlouvě uvedeno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 20. 8. 2015, kde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Zápůjčka činí ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku 4 000 000 Kč. Účastníci si dále sjednali, že předmětem postoupení není příslušenství nároku. Dnem účinnosti této smlouvy mělo dojít k vzájemnému zápočtu nároku účastníků. V článku V se uvádí, že účastníci jsou vědomi postoupení pohledávky pouze s písemným souhlasem dlužníka z licenční smlouvy, tedy [právnická osoba] [příjmení] s.r.o., který ke dni podpisu není dán, účastníci smlouvu uzavírají s odkládací podmínkou udělení tohoto souhlasu.

7. Z listiny označené jako souhlas nabyvatele licence s postoupením pohledávky z licenční smlouvy ze dne 26. 9. 2016 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] udělila souhlas s postoupením pohledávky ve výši 900 000 Kč, která vyplývá z licenční smlouvy.

8. Z návrhu [právnická osoba] na přijetí částky 900 000 Kč do soudní úschovy, který byl dne 24. 10. 2017 doručen zdejšímu soudu, vyplynulo, že dne 11. 11. 2015 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena licenční smlouva. Na základě žádosti Ing. [anonymizováno] udělil složitel dne 26. 9. 2016 souhlas s postoupením pohledávky. Postoupení pohledávky bylo složiteli oznámeno 7. 10. 2016. Dne 2. 3. 2017 složitel obdržel žádost od druhého jednatele žalované pana [příjmení], aby částku složil do soudní úschovy, neboť postoupení není platným právním úkonem. Složitel podal návrh u soudu.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vyplynulo, že jednateli této společnosti ke dni 5. 8. 2022 byl pan [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

10. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 5. 8. 2022 žalované vyplynulo, že Ing. [anonymizováno] byl jednatelem žalované mimo jiné od 23. 1. 2015 do 16. 9. 2016 a každý z jednatelů zastupuje tuto společnost samostatně.

11. Z dodatku ke smlouvě o zápůjčce vyplynulo, že mezi účastníky byla dne 20. 8. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku. Tímto dodatkem byla posunut rámec zápůjčky na částku 5 000 000 Kč, splatnost byla posunuta na 30. 6. 2016.

12. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně a přípisu žalované vyplynulo, že ve dnech 13. 8. 2015 a 16. 11. 2015 byla žalované ze strany žalobkyně poskytnuta vždy částka 2 000 000 Kč.

13. Z Usnesení Policie České republiky, Obvodní ředitelství [obec] [anonymizováno], služba kriminální policie a vyšetřování, [anonymizováno]. Oddělení hospodářské kriminality ze dne 28. 12. 2018, [číslo jednací] [číslo] [anonymizováno] vyplynulo, že byla odložena věc podezření proti Ing. [anonymizováno] ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, kdy se mělo jednat o vyvádění majetku z žalované společnosti po dobu 1. 1. 2015 - 31. 12. 2016. Úkony trestního řízení byly zahájeny na základě oznámení pana [příjmení]. Z odůvodnění vyplynulo, že v rámci prověřování nebylo zjištěno, že by Ing. [anonymizováno] coby jednatel žalované porušil zákonem mu uloženou povinnost nebo smluvně sjednanou povinnost spravovat majetek žalované. Objektivně se nepodařilo prokázat, že by jednáním Ing. [anonymizováno] došlo ke zmenšení majetku žalované či že by byla způsobena škoda. Nebylo možno ani prokázat, že by Ing. [anonymizováno] neoprávněně vyváděl prostředky ze společnosti žalované. Dále je tam uvedeno, že vyvádění majetku není ani v zájmu Ing. [anonymizováno], který má vůči žalované pohledávky. Obdobné závěry pak vyplývají i z usnesení Policie České republiky Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], služby kriminální policie a vyšetřování první oddělení hospodářské kriminality ze dne 13. 3. 2021 [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo], kterým bylo rovněž rozhodnuto o odložení případné trestní věci vedené proti Ing. [anonymizováno].

14. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] [číslo] za období 1. 6. 2016 - 30. 6. 2016 vyplynulo, že ze strany žalované dne 3. 6. 2016 byla žalobkyni zaslána platba ve výši 900 000 Kč.

15. Ze smlouvy o poskytnutí práv k užití filmu uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a společností [právnická osoba] ze dne 5. 11. 2015 vyplynulo, že nabyvatel ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) je oprávněn k celoplošnému televiznímu vysílání programu [příjmení], [příjmení] [jméno], [část obce], [příjmení] a Fanda. Poskytovatel vyrobil audiovizuální dílo, které je poskytovatelem ([právnická osoba]), jejímž jménem jedná jednatel [jméno] [příjmení], které je poskytovatelem zaznamenáno na prvotní záznam. Filmem se rozumí audiovizuální dílo dle článku I, a to celovečerní kinematografický hraný barevný film v originální české verzi s názvem„ Jak se zbavit nevěsty“ ve formátu digitál o stopáži 90 minut podle scénáře [jméno] [příjmení] a v režii [jméno] [příjmení] doprovázený zvukem. Licenčním poplatkem se rozumí odměna poskytnutá nabyvatelem poskytovateli za poskytnutí licence ve výši stanovené v odst. 5.1 této smlouvy. Dále v bodu 1.7 vyplynulo, že kontaktními osobami smluvních stran jsou za poskytovatele [celé jméno svědka] licenční poplatek, (čl. 5) Ing. [jméno] [příjmení] spolupráci na propagaci [jméno] [příjmení], PhDr., [jméno] [příjmení], ostatní [jméno] [příjmení]. Dle článku V licenční poplatek a jeho platba nabyvatel se zavazuje uhradit poskytovateli za poskytnutí licence licenční poplatek ve výši 3 000 000 Kč; 5.2 licenční poplatek je splatný na základě faktury vystavené poskytovatelem ve třech splátkách, a) první splátka ve výši 900 Kč plus DPH v zákonné výši z celé výše licenčního poplatku je splatná do 45 dnů ode dne podpisu této smlouvy, za b) druhá splátka ve výši 1 200 000 Kč je splatná ku dni počátku licenční smlouvy, třetí splátka ve výši 900 000 Kč je splatná uplynutím šesti měsíců ode dne počátku licenční doby.

16. Ze souhlasu nabyvatele licence s postoupením pohledávky z licenční smlouvy a přistoupení postupníka k povinnostem poskytovatele vyplynulo, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí práv k užití filmu (licenční smlouvu), kterou se mimo jiné nabyvatel zavázal zaplatit poskytovateli licenční poplatek za poskytnutí licence ke shora uvedenému celovečernímu filmu. Bod 1.5 dle článku 9 odst. 9.3 licenční smlouvy je kterákoliv smluvní strana oprávněna převést práva a závazky plynoucí z licenční smlouvy třetí osobě jen s předchozím písemným souhlasem druhé strany. 1.6. poskytovatel zamýšlí převést shora uvedené pohledávky na třetí osobu, na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [ulice a číslo]. Bod 1. 7 nabyvatel udělí souhlas s postoupením pohledávek za podmínky, že postupník zároveň s postoupením pohledávky přistoupí k veřejným veškerým povinnostem poskytovatele vyplývajícím z čl. 7 licenční smlouvy. II souhlas s postoupením pohledávek v souladu s ustanovením článku 9 odst. 9.3 licenční smlouvy, tímto dává nabyvatel poskytovateli výslovný předchozí souhlas postoupení pohledávek poskytovatele za nabyvatelem z licenční smlouvy, a to pohledávky ve výši 1 200 000 Kč z titulu části licenčního poplatku, druhé splátky licenčního poplatku dle článku 5 odst. 5.2 písm. b) licenční smlouvy, která bude splatná 28. 4. 2017 a vyúčtována daňovým dokladem poskytovatele ze dne 11. 11. 2015 č. [anonymizováno] [číslo]; pohledávky ve výši 900 000 Kč z titulu části licenčního poplatku – třetí splátky licenčního poplatku dle článku 5 odst. 5.2 písm. c) licenční smlouvy, která bude splatná dne 28. 10. 2017 a je vyúčtována daňovým dokladem, fakturou poskytovatele ze dne 11.11.2015, č. [anonymizováno] [číslo] a pohledávky ve výši 2 000 000 Kč z titulu licenčního poplatku, která vznikne v případě, že dojde na základě výzvy k uzavření [anonymizováno] licenční smlouvy. III přistoupení k povinnostem z licenční smlouvy postupník a nabyvatel se dohodli, že postupník zároveň s postoupením pohledávek, případně i jen jedné z nich, přistupuje k povinnostem poskytovatele uvedeným v článku 7 odst. 7.1 licenční smlouvy 26. 9. 2016 za [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], 21. 9. 2016 za [právnická osoba]

17. Z oznámení o přijaté platbě ze dne 13. 8. 2015 [právnická osoba] adresované [právnická osoba] vyplynulo, že 13. 8. 2015 byla na účet vedený u [právnická osoba], číslo [bankovní účet], připsaná Vámi poskytnutá zápůjčka ve výši 2 000 000 Kč, odeslaná z Vašeho účtu [číslo] dne 12. 8. 2015, podpis [jméno] [příjmení], CO projektu a produkce, Jak se zbavit nevěsty.

18. Z potvrzení ze dne 16. 11. 2015 [právnická osoba] adresované [právnická osoba] ve věci oznámení o přijaté platbě vyplynulo, že dnešní den 16. 11. 2015 byla na náš účet vedený u [právnická osoba], číslo [bankovní účet], připsaná vámi poskytnutá zápůjčka ve výši 2 000 000 Kč, odeslaná z vašeho účtu [číslo] dne 13. 12. 2015 podepsán [jméno] [příjmení], [anonymizováno 8 slov].

19. Ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z. uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zapůjčitelem a společnosti [právnická osoba] jako vydlužitelem vyplynulo, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce za společnost [právnická osoba], jednal [jméno] [příjmení] a jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], oba jednatelé společnosti. Zapůjčitel a vydlužitel shodně prohlašují, že zapůjčitel poskytl vydlužiteli ve dne 13. 8. 2015 zápůjčku ve výši 2 000 000 Kč úhradou na účet vydlužitele vedeného u Komerční banky, a. s. Předmětem této smlouvy je úprava vzájemných práv a povinností zapůjčitele a vydlužitele v souvislosti se závazkem vydlužitele splatit zapůjčiteli zápůjčku s úrokem 3 % p.a. v termínu a způsobem uvedeným článku II této smlouvy. Zapůjčitel a vydlužitel se dohodli, že tato zápůjčka může být zvýšena o další částku, maximálně však do celkové výše 5 000 000 Kč. Vydlužitel zapůjčiteli zápůjčku spolu s 3 % p.a. splatí do 30. 4. 2016, a to v celkové výši jistiny a úroku na účet zapůjčitele vedeného u ČS, a. s. V případě prodloužení splatnosti bude sjednaný úrok zvýšen o pět procentních bodů a celkový dluh jistiny a úroku bude splacen nejpozději do 30. 6. 2016. Dle bodu II … se dohodly, že smlouva představuje úplnou dohodu smluvních stran a žádná jiná dohoda, prohlášení nebo slib uskutečnění kteroukoliv ze smluvních stran, který není obsažen v této smlouvě, nebude závazný nebo platný. Smluvní strany rovněž prohlašují, že žádná část obsahu smlouvy nemá být smluvními stranami ujednána dodatečně a výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 1748 o. z. Podle bodu V práva a povinnosti z této smlouvy zaniknou splněním závazku vydlužitele nebo dohodou zapůjčitele a vydlužitele. V Praze 20. 8. 2015 zapůjčitel [právnická osoba], vydlužitel [právnická osoba]

20. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že zastupoval společnost [právnická osoba] v pozici jednatele a cílem bylo natočit film Jak se zbavit nevěsty, aby mohli tento film zrealizovat, tak museli požádat fond kinematografie o příspěvek a současně museli doložit, jak mají zabezpečeno financování. Pan [anonymizováno] se zavázal, že bude dofinancovávat produkce tohoto filmu ve výši 10 000 000 Kč, tento písemný závazek je na ministerstvu kultury, na fondu kinematografie. Na základě toho, že měli přislíbenou dotaci a měli přislíbené financování, film roztočili a byly potřeba, protože vznikaly závazky, vyplatit náklady, honoráře a další a neměli už cash flow, protože ze začátku film financoval svědek z vlastních prostředků, pan [příjmení] nedal vůbec nic a museli film dofinancovat, proto také požádali [právnická osoba] s.r.o, jestli by půjčila na dofinancování s tím, že podepsali smlouvu o půjčce a s tím, že podle kalkulace plánovali, že půjčku splatí z tržeb za film. Tržby nebyly tak dobré, jak očekávali, film nebyl nejkvalitnější a měli podepsaný kontrakt s televizí [příjmení], která film od společnosti koupila. Kontrakt byl podepsán na 2+2 milionu Kč. Když to z těch tržeb neuměli zafinancovat, tak svědek s právním oddělením [příjmení] podepsal dohodu o vzájemném započtení závazku a pohledávek. A tím pádem převedli a přesměrovali finanční zdroje od [anonymizováno] směrem na [právnická osoba], a tím by pokryli půjčku. Pokud se týká smlouvy ze dne 20. 8. 2015, svědek smlouvu podepsal a pan [příjmení] jako druhý jednatel společnosti o tom věděl. Když svědek podepsal smlouvu s [příjmení], tak [příjmení] plnila v první splátce 900 000 Kč, přičemž [příjmení] nevěděla, jestli má pravdu svědek nebo druhý jednatel pan [příjmení] a peníze dali do soudní úschovy. Svědek požádal jako jednatel, aby byly vyplaceny na účet [právnická osoba] a soud tomu vyhověl a peníze byly vyplaceny na účet [právnická osoba] Když přišla druhá částka, tak byl svědek zbaven jednatelství ve společnosti a i když byl stále jednatelem AMP, tak požádal soud, aby druhou částku poslali do [právnická osoba] s tím, že už přišlo svědkovi vyrozumění, že kolegové to zrušili, poté se čekalo ještě na další 2 000 000 Kč, které měli odejít. Pokud se týká tvrzené pohledávky 1 900 000 Kč. Svědek uvedl, že k tomu nic neví, neboť byl odvolán z pozice jednatelství. V době, kdy byl svědek jednatelem žalované, sídlo společnosti bylo na adrese [adresa žalované a původní účastnice]. Společnost vykonávající účetnictví [právnická osoba] sídlila na adrese [adresa žalované a původní účastnice]. Tato společnost však účetnictví pro firmu [právnická osoba] dle jeho tvrzení nevykonávala. Účetní doklady byly v sídle společnosti a svědek neví, co se s nimi stalo. Tvrdí, že odešel z firmy a účetní doklady tam zůstaly. Ze strany společnosti nebyly ke svědkovi žádné námitky v tom směru, že by nejednal při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře a že by nějakým způsobem porušoval pravidla vedení účetnictví. Svědek tvrdí, že žádný vztah ke [právnická osoba] s.r.o nemá, kromě toho, že je požádali přátelé ze Slovenska, jestli by [právnická osoba] nemohla mít sídlo na [obec a číslo], [ulice a číslo]. [příjmení] [příjmení] [jméno] nezpracovávala účetnictví, jedná se o auditorskou společnost, [právnická osoba] s.r.o. zpracovávala účetnictví pro [právnická osoba]

21. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je manžel manželkou svědka [příjmení], svědkyně nikdy nebyla navázána na původní [právnická osoba] s.r.o., je jednatelkou a majitelkou [právnická osoba] s.r.o., předmětem činnosti této společnosti, která byla založena v roce 1996 a poskytuje auditorské služby a ekonomické poradenství, jsou právě tato odvětví a v roce 2015 sídlila a sídlí na [obec a číslo], [ulice] ulice. Svědek [příjmení] byl jednatelem u [právnická osoba] a pak v [právnická osoba], ale ve [právnická osoba] nebyl. Pokud se týká [právnická osoba], tato společnost poskytovala pronájem, protože má sídlo a má v pronájmu prostory a se souhlasem majitele budovy tam měli jiné společnosti možnost pronájmu. Ví o tom, že byla uzavřena společností mezi [právnická osoba] a [anonymizováno], [právnická osoba], když vznikal projekt natočení filmu, musela udělat finanční plán, v rámci tohoto finančního plánu bylo řečeno, odkud se budou skládat prostředky na to, aby film mohl vzniknout s tím, že 10 000 000 na to měl poskytnout pan [příjmení], [číslo] 000 000 měli na to poskytnout oni prostřednictvím přátel, známých, aby to dali dohromady a zbytek prostředků s tím, že si film na sebe snad vydělá. Skutečnost byla taková, že se začalo točit v okamžiku, kdy se mělo začít platit. Proto požádala svědkyně pana [celé jméno svědka], aby požádal pana [příjmení], který je jeho přítel, jestli může plnit, protože se musí platit faktury a faktury se hromadily a jak pan [příjmení], tak pan [celé jméno svědka] říkali, že okamžitě musí platit, není možné, aby neplatili, začali proto shánět prostředky a shodou okolností přišel jednatel společnosti [právnická osoba] do kanceláře, ptal se, co se děje, svědkyně mu na to řekla, že se točí film, ptal se, co to je, ptal se, jaký je problém, řekli mu, že ten, kdo slíbil peníze, tak peníze nedal. Řekl, že jsou na tom dobře a že mohou půjčit. Sepsala se smlouva s tím, že byla garance, že se to skutečně zaplatí a v té době nic nenasvědčovalo tomu, že by se to nezaplatilo. V té době [právnická osoba] s.r.o neměla žádné problémy. Na základě smlouvy o zápůjčce byly peníze poskytnuty prostřednictvím bankovního účtu na účet [právnická osoba]. Svědkyně má za to, že je taková praxe, že když se přijme půjčka, tak se vydává potvrzení o tom, že bylo zaplaceno a že prostředky byly přijaté. Svědkyně neposkytovala [právnická osoba] žádný audit, protože auditu nepodléhali, poskytovala auditorské služby firmě [právnická osoba] [právnická osoba], poskytovala ekonomické poradenství, to znamená, že pomáhala při sestavování rozpočtu, hlídala, aby měli uzavřeny všechny smlouvy, hlídala, aby tyto smlouvy byly správně podepsané.

22. Na adresu společnosti svědkyně sídlila i [právnická osoba]. [anonymizováno] měla šest kanceláří a tam měla sídlo i [právnická osoba]. Účetnictví [právnická osoba] vedla [právnická osoba], která patřila Ing. [příjmení]. Do dnešního dne [právnická osoba] nevrátila klíče od užívaných prostor a co se stalo s účetnictvím, svědkyně neví, klíče měl u sebe pan [příjmení], manžel svědkyně také, ten je však neměl jako [právnická osoba].

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že je společníkem [právnická osoba] Svědek ví, že byla podepsána smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným a že byla uskutečněna, smlouvu však neviděl. Žalované byla na základě smlouvy o zápůjčce zapůjčena částka 4 900 000 Kč. Dle výpisu z účtu byla vrácena částka 900 000 Kč. Pak bylo vráceno na základě převodu licenční smlouvy na film, který vyráběli od [právnická osoba] [anonymizováno], a to bylo 1 200 000 Kč O ostatních penězích svědek neví, protože neměl přístup k účetnictví. V době uzavření zápůjčky však byl svědek společníkem, listinu svědek neviděl. V době, kdy spolupracovali, bylo uzavřeno s jednatelem panem [příjmení] převod licenčních práv na [právnická osoba] v době, kdy došlo k rozkolu mezi společníky, o převodu nevěděl, to se dozvěděl až ex post. K financím společnosti měl přístup jediný společník, pan [příjmení], který byl zároveň majitelem a jednatelem společnosti [právnická osoba], to byla společnost, tedy účetní společnost, která spravovala účty společnosti [právnická osoba] Současný jednatel společnosti k dispozici účetnictví [právnická osoba] nemá, neboť po skončení natáčení a po skončení produkce filmu na žádost svědka bylo řečeno, že žádné vyúčtování předloženo nebylo. Svědek se neúčastnil žádného aktu přebírání účetnictví. V okamžiku, kdy k tomu mělo dojít, bylo sděleno společníkem, jednatelem panem [příjmení], že účetnictví se ztratilo, respektive bylo odcizeno z kanceláře společnosti. [příjmení] od [právnická osoba] s.r.o, přišla ve třech splátkách, jedna byla na začátku roku 2015, druhá začátkem roku 2016. To byly 2 000 000 Kč a 900 000 Kč někdy v půlce roku 2016. Tím, že do tří dnů byla vrácena podle výpisu z Komerční banky, v tomto období byly placeny další velké částky. [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo vyplaceno 550 000 Kč v rozmezí květen 2015 až červenec 2016, [právnická osoba] spol s.r.o. 2 000 000 Kč, 2 500 000 Kč za nájmy a za služby.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek zná pana [příjmení] asi [číslo] let, neboť on dělal v účetnictví pro [právnická osoba] Development. O tom, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi účastníky, svědek neví nic o zapůjčených penězích. Pokud se týká financování filmu, pan [celé jméno svědka], kterého svědek zná, snad od roku 2007, svědka kontaktoval, že bude produkovat nějaký film a ptal se ho na možnost financování s tím, že svědek říkal, že pokud uvidí nějakou rozvahu, tak se o tom mohou bavit. S panem [příjmení] o tom nehovořil, není s ním v kontaktu od roku 2015.

25. Soud vyzval žalovaného, aby poté, kdy byl vyžádán spis Policie České republiky KRPA [číslo] 2017 [číslo] Di, aby označil listiny, kterými má být proveden důkaz, neboť pokud se týká tohoto spisu, kde bylo patrno, kterou částí tohoto spisu, co má být prokázáno, toto žalovaný neučinil.

26. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] vyplynulo, že stížnost poškozené obchodní společnosti [právnická osoba], podaná proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, obvodní ředitelství policie [obec a číslo], služba kriminální policie a vyšetřování, kterým byla trestní věc dle § 159a odst. jedna tr. řádu odložena, byla zamítnuta. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplynulo, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky shora uvedeného byla dle § 159a odstavec 1 tr. řádu odložená trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odstavec 1, odstavec 2 písmeno b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení], zjednodušeně řečeno tím, že jako jednatel obchodní společnosti [právnická osoba] z této vyvedl finanční prostředky ve výši 1 784 990 Kč, a to jako platby dodavatelům služeb, které ve skutečnosti nebyly poskytnuty.

27. Z reakce na email ze dne 16. 9. 2019, adresovaném [jméno] [příjmení] dne 23. 9. 2016 vyplynulo, že [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] se obrátila na [jméno] [příjmení] v zastoupení klienta [anonymizována tři slova] jakožto společníka společnosti [právnická osoba] v reakci na email ze dne 16. 9. 2016. Jmenovaný byl upozorněn advokátní kanceláří na dluhy po splatnosti, mimo jiné dluh vůči [právnická osoba] s.r.o., který měl činit ku dni 31. 8. 2016 4 189 025,71 Kč, splatný 30. 6. 2016.

28. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení.

29. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle ustanovení § 1881 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník postoupili pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

31. Podle ustanovení § 151 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánu právnické osoby za ně rozhodují a nahrazují její vůli. Dobrá vůle členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě.

32. Soud hodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a s poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům.

33. Bylo prokázáno, že dne 20. 8. 2015 uzavřel žalobce se žalovaným jako zapůjčitel a vydlužitel smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku ze dne 29. 4. 2016. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému 13. 8. 2015 částku ve výši 2 000 000 Kč, dne 16. 11. 2015 částku ve výši 2 000 000 Kč a dne 3. 6. 2016 částku ve výši 900 000 Kč, celkově tedy 4 900 000 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalovaný je povinen tuto zápůjčku žalobce vrátit nejpozději do 30. 4. 2016 spolu se sjednaným úrokem ve výši 3 % p. a. z poskytnuté částky a dodatkem ze dne 29. 4. 2016 byla splatnost této zápůjčky prodloužena až do 30. 6. 2016 a bylo sjednáno, že za dva měsíce květen a červnem 2016 se zvyšuje úrok z poskytnuté půjčky na 8 % p.a. 23. 6. 2016 byla žalovaným uhrazena na zápůjčku částka 900 000 Kč, částka 2 100 000 Kč byla uhrazena zápočtem vzájemných pohledávek, kdy žalovaný postoupil žalobci za úplatu 2 100 000 Kč svoje dvě pohledávky, první ve výši 1 200 000 Kč a druhou ve výši 900 000 Kč za [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. K postoupení pohledávek došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2016. V článku IV smlouva obsahuje zápočet vzájemných pohledávek. To je pohledávky žalovaného za žalobcem na zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ve výši 4 000 000 Kč [právnická osoba] pak k postoupení pohledávky dala svůj souhlas 26. 9. 2016, takže smlouva o postoupení pohledávky ze dne 15. 7. 2016 nabyla účinnosti 26. 9. 2016. Došlo tedy k vzájemnému zápočtu pohledávek co do výše 2 100 000 Kč. Předmětem sporu tudíž zůstala částka 1 000 900 Kč. Pokud se týká slyšených svědků [příjmení], [příjmení] a [celé jméno svědka], jejich výpovědi soud uvěřil, nicméně příliš světla do projednávané věci nevnesla. Žalovaná poukazovala na osobu svědka [příjmení], na jeho propojení jako bývalého jednatele žalované a žalobkyně s tím, že cíleně žalovanou přivedl do svízelné finanční situace, byl si toho vědom a dále ztratil veškeré relevantní účetní podklady. Z průběhu řízení však nic takového nevyplynulo, tak okolnost byla i podpořena i usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy], ze kterého vyplynulo, že trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 220 odst. 1, odstavec 2 písmeno b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že jako jednatel obchodní společnosti [právnická osoba] z této vyvedl finanční prostředky jako platby dodavatelům služeb, které ve skutečnosti nebyly poskytnuty, byla odložena. Soud tedy neshledal důvodnou obranu žalované, že ze strany Ing. [příjmení] se mělo jednat o podvodné jednání směřující k vyvádění finančních prostředků žalované. Orgány činné v trestním řízení opakovaně dospěly k závěru, že ze strany Ing. [příjmení] k vyvádění finančních prostředků nedocházelo a že inženýr [příjmení] řádně spravoval majetek žalované. Pokud se týká obrany žalované týkající se jednání inženýra [anonymizováno] v žalované společnosti s tím, že nejednal s péčí řádného hospodáře, je zvláštní, že celou záležitost ve vztahu k němu neřešili již dříve za pomocí nástrojů obchodního práva, proč společnost například nepodala žalobu na náhradu škody. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu a rozhodl, jak ve výroku rozsudku shora uvedeno s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 208 400 Kč, tato částka přestavuje náklady za zastoupení advokátem, a to za sedm úkonů právní služby z tarifní hodnoty 1 900 000 Kč dle § 8 odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za jeden úkon právní služby z této tarifní hodnoty činí částka 15 900 Kč, sedm úkonů právní služby činí převzetí, příprava dle § 11 odstavec 1 písmeno a) a t), dále písemné podání ve věci samé, podání žalobního návrhu dle § 11 odst. 1písmeno d) AT, studium spisu, účast při ústním jednání soudu 14. 9. 2022, 16. 11. 2022, 5. 4. 2023 a 1. 9. 2023, celkem sedmkrát 15 900 Kč, což je 111 300 Kč, paušální náhrada výdajů za sedm úkonů právní služby dle ustanovení § 13 odst. 3 a) AT 2 100 Kč, soudní poplatek 95 000 Kč, celkem tedy 208 400 Kč.