31 C 9/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 384 450 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 384 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 243 837,2 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa].

1. Žalobce podal žalobu o zaplacení částky 384 450 Kč jako úhrady dluhu, který vznikl žalobci tím, že účastníci učinili v rámci své podnikatelské činnosti obchod. Žalobce i žalovaný jsou podnikatelé. Dne 21. 1. 2010 uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem ve [země] smlouvu o dílo, kterou se zavázala provést zpracování znaleckých posudků za účelem zjištění pravosti podpisů na listinách předložených objednavatelem. Odměna za provedení díla byla sjednána ve výši 1 800 000 Kč + DPH. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] bylo výslovně sjednáno, že žalovaná je oprávněna provést dílo prostřednictvím subdodavatele, kterým je žalobce. Se žalobcem žalobkyně uzavřela ve stejný den, a to 21. 1. 2010 ústní dohodu, kterou se žalobce zavázal vypracovat všechny znalecké posudky, které jsou předmětem smlouvy o dílo (tj. 40 ks posudků), zatímco žalovaná vykoná pouze práce administrativní. Žalovaná se s žalobcem dohodla, že za provedení práce mu uhradí částku 900 000 Kč, tedy jednu polovinu sumy, kterou měla sama obdržet. Žalobce zpracoval a dne 5. 2. 2010 žalované předal 8 ks znaleckých posudků, které žalovaná téhož dne předala zmocněnci objednatele. Dále žalobce zpracoval a v době mezi 5. 2. a 16. 2. 2010 žalované předal 32 ks znaleckých posudků, které žalovaná dne 16. 2. 2010 předala zmocněnci objednatele. Dne 14. 1. 2010 žalovaná žalobci uhradila zálohu na provedení díla ve výši 129 500 Kč a dne 5. 2. 2010 zálohu ve výši 26 050 Kč. Zálohy byly uhrazeny v měně EURO. Rozdíl ve výši 744 450 Kč žalovaná žalobci doposud neuhradila. Žalobce se tedy se žalovanou dohodl na odměně ve výši 500 000 Kč. Pro případ, že žalovaná tuto dohodu popře, žalobce uplatňuje nárok na odměnu ve výši obvyklé, tedy přiměřené. Za obvyklou odměnu pak považuje částku 540 000 Kč, která se rovná 30 % odměny bez DPH, kterou žalovaná měla obdržet či obdržela od společnosti [právnická osoba], tj. z částky 1 800 000 Kč. Z opatrnosti žalobce touto žalobou žaluje zaplacení rozdílu mezi odměnou ve výši obvyklé, tj. 540 000 Kč a přijatými plněními v celkové výši 155 550 Kč a domáhá se zaplacení částky 384 450 Kč. Žalovaná svou pohledávku u společnosti [právnická osoba] vymáhala v rozhodčím řízení prostřednictvím rozhodce [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa]. Rozhodce dne 13. 9. 2010 vydal pod sp. zn. [spisová značka] rozhodčí nález, kterým společnosti [právnická osoba] uložil povinnost uhradit žalované částku 1 500 000 Kč. Žalobce byl informován, že žalovaná svou pohledávku za společností [právnická osoba] vymohla. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu přípisem ze dne 6. 9. 2010, kde žalované stanovil lhůtu do 30. 9. 2010, žalovaná však dluh neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že je nesporné, že uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo, na základě které se zavázala zpracovat znalecké posudky. Stejně tak je pravdou, že objednatel ve smlouvě o dílo umožňuje žalované spolupráci se žalobcem. Není však pravdou, že by žalovaná se žalobcem uzavřela smlouvu o dílo, na jejímž základě by žalobce vykonával jakékoliv dílo pro žalovanou. Žalobce ve skutečnosti uzavřel se společností [právnická osoba] obdobný vztah jako žalovaná, kdy se zavázal samostatně, že pro tohoto objednatele dílo spočívající v odborných posudcích ve spolupráci se žalovanou provede. Žalované již pro odstup času není známo, v jaké podobě a o jakém obsahu uzavřel žalobce se společností [právnická osoba] vlastní smluvní vztah, ale předpokládá, že co do formy a obsahu se jednalo o obdobnou smlouvu o dílo jako u žalované. Tato tvrzení žalované dokládá skutečnost, že žalobce objednateli samostatně fakturoval cenu díla, a to daňovým dokladem žalobce č. 2010 ze dne 17. 2. 2010 na částku 900 000 Kč, přičemž konstatuje, že od objednatele obdržel dvě zálohy, a to dne 14. 1. 2010 částku 129 500 Kč a dne 5. 2. 2010 částku 26 050 Kč. Na základě rozhodčí doložky ve smlouvě o dílo ze dne 21. 1. 2010 žalovaná uplatnila pohledávku společnosti [právnická osoba] u rozhodce, který vydal rozhodčí nález. Exekuce však byla neúspěšná.

3. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem č. j. 31 C 9/2015-69 ze dne 6. 9. 2016 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.

4. K odvolání žalobce ve věci rozhodl odvolací soud, a to usnesením č. j. 91 Co 128/2017-108 ze dne 20. 9. 2017 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že žalobce v řízení přesně nevymezil obsah smlouvy, zejména co do sjednaného předmětu díla a soud I. stupně se předmětem nezabýval. Dále se soud I. stupně nezabýval rozsahem díla, které žalobce pro žalovanou provedl. Dále se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že cena za služby žalobce byla dohodnuta tak, že žalobce má obdržet polovinu toho, co bude vyplaceno žalované. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby učinil příslušná poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k dokazování k obsahu smlouvy o dílo, uzavřené mezi žalobce a žalovanou a rozsahu díla, které měl zhotovit a zhotovil žalobce. Soud I. stupně má učinit závěr, zda byla smluvena konkrétní cena díla nebo smlouva byla uzavřena bez určení ceny díla a má provést poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a dokazování ke zjištění ceny díla obvyklé dle ust. § 546 odst. 1 OZ jako ceny, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. Soud též učiní závěry k uplatněné námitce promlčení, kterou se nezabýval.

5. Soud vázán právní názorem odvolacího soudu doplnil řízení v naznačeném směru.

6. Soud vyzval žalobce usnesením č. j. 31 C 9/2015-112 ze dne 17. 1. 2018 podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. tak, aby doplnil svá tvrzení, a to vymezil obsah smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, zejména co do předmětu a rozsahu díla, které měl zhotovit a zhotovil žalobce. Dále aby uvedl, zda byla smluvena konkrétní cena díla, či zda smlouva byla uzavřena bez určení ceny díla. Pokud byla uzavřena bez určení ceny, měl žalobce doplnit tvrzení ohledně ceny, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek a k této věci měl žalobce označit důkazy.

7. Žalobce doplnil žalobní tvrzení a to tak, že se zavázal pro žalovanou zpracovat 40 ks odborných posudků, přičemž předmětem každého posudku bylo posouzení pravosti dvou podpisů (podpisů dvou osob, a to osob pana [příjmení], předsedy představenstva [právnická osoba] a pana [příjmení], místopředsedy představenstva [právnická osoba]) na každém jednom ze 40 vkladových listů. Jednalo se o vkladové listy za období duben a červenec 1998. Žalobce se zavázal posudky zpracovat odborně, tedy provést hodnocení a analýzu sporných podpisů a srovnávacích vzorků a učinit odborný závěr o pravosti podpisů, tedy zda jsou či nejsou pravé. Dále se zavázal své posouzení zachytit v elektronické podobě posudku. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalobce nebude posudky tisknout a předávat osobně, aby žalovaná na ně připojila svůj podpis a razítko, jak bylo mezi účastníky obvyklé. S ohledem na vzdálenost míst, ve kterých účastníci vykonávali činnost, představovalo zaslání posudků žalované ke kompletaci v elektronické podobě značnou úsporu času, kterého bylo u zakázky málo. Pokud se týká ujednání o ceně mezi žalobcem a žalovanou, byla sjednána pevná cena ve výši 22 500 Kč včetně DPH za jeden posudek, tedy 900 000 Kč za 40 posudků, přičemž cena jednoho posudku byla sjednána s přihlédnutím k faktu, že se žalobce zavázal posudky zpracovat spěšně. Žalovaná s takto sjednanou cenou souhlasila. Ujednání o předmětu díla a o ceně ve věci zpracování znaleckých posudků pro [právnická osoba] bylo zcela v souladu s obvyklou praxí, která byla mezi účastníky zavedena v době jejich spolupráce v letech 2008 až 2010. Žalovaná měla v letech 2008 až 2010 množství zakázek na expertízu písma, které nebyla schopna zpracovat jednak kapacitně a jednak odborně. Účastníci se proto dohodli, že žalobce bude pro žalovanou podle jejích potřeb a požadavků vypracovávat znalecké posudku nebo jí poskytovat odborné konzultace. Žalovaná v rámci spolupráce žalobci zadávala zejména složitější případy, které nebyla schopna sama zpracovat, které u žalobce objednávala jednotlivě. Na základě předběžného odhadu rozsahu činnosti si účastníci, jakožto podnikatelé vždy předem dohodli cenu díla, kdy žalobce výši ceny navrhl a žalovaná ji odsouhlasila. V několika případech žalobce poskytoval žalované pouze konzultace, ve všech ostatních případech však pro žalovanou posudky odborně zpracoval a žalovaná je bez jakýchkoliv úprav použila. V posudcích, které žalovaná předkládala objednateli jako inspekční orgán, byl žalobce označen jako jejich zpracovatel a žalovaná jako supervizor. V posudcích, které žalovaná předkládala objednateli jako znalec v oboru grafologie, mohl být žalobce formálně označen jedině jako konzultant ve smyslu ust. § 10 zákona o znalcích a tlumočnících bez ohledu na to, že posudky zpracoval sám. Následně žalobce vystavil fakturu, do které uvedl předem odsouhlasenou cenu. Žalovaná fakturu převzala, potvrdila její převzetí a tuto uhradila. Kromě tohoto souzeného případu si žalovaná nikdy k odměně žalobce nepřipočetla marži, vždy konečnému objednateli posudku přeúčtovala stejnou cenu, jakou žalobce vyúčtoval žalované. V prvé polovině roku 2010 žalobce spolupráci se žalovanou ukončil, neboť nechtěl svou pověst se žalovanou spojovat. Jakmile ukončil další spolupráci se žalovanou, žalovaná přestala ctít doposud obvyklou praxi a žalobci odmítla uhradit jednak dvě faktury č. 2010 a č. 2010, které uhradila až na základě soudního rozhodnutí a dále odmítla uhradit doplatek odměny za dílo, o kterou je veden spor. Za dobu vzájemné spolupráce žalobce se žalovanou takto uzavřel celkem cca patnáct ústních smluv o dílo, zpracoval pro ni celkem čtrnáct zakázek, které žalované fakturoval třinácti fakturami, přičemž čtrnáctou fakturu žalobce na základě výslovného pokynu žalované vystavil na jméno společnosti [právnická osoba] Ve třech případech žalobce poskytoval žalované konzultace, v ostatních případech sám zpracoval celé znalecké posudky. Cena za jeden posudek byla účastníky sjednána v rozsahu 10 – 40 000 Kč bez DPH, vždy dle individuální náročnosti případu.

8. Při jednání před soudem dne 11. 5. 2018 žalovaný na výzvu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. specifikoval námitku promlčení s tím, že dílo bylo předáno 5. 2. 2010, žaloba byla podána dne 10. 2. 2014, to znamená, že nárok žalobce je promlčen. Dále při jednání dne 26. 9. 2018 na výzvu soudu žalobce uvedl, že obdržel tři platby, následně při podání žaloby zvažoval soudní poplatek, a proto tedy žaloval částku 348 450 Kč s tím, že tuto částku zvolil dle své úvahy.

9. Soud podle pokynů Městského soudu v Praze vyzval účastníky, aby doložili soudu znalecké posudky, za něž je odměna předmětem sporu. Vzhledem k tomu, že účastníci tyto znalecké posudky předali objednateli, soud vyzval [celé jméno svědka], kterému tyto posudky byly předány, aby tyto soudu předložil.

10. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo, na základě které se zavázala zpracovat znalecké posudky za cenu 1 800 000 Kč bez DPH s tím, že žalobce může být konzultantem při jejich zpracování.

11. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů: Ze smlouvy o dílo ze dne 20. 1. 2010 vyplynulo, že se žalovaná zavázala zpracovat pro slovenskou společnost [právnická osoba] znalecké posudky za účelem zjištění pravosti podpisů na předložených listinách a ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, že žalovaná je oprávněna si přizvat žalobce jako konzultanta (čl. I.). Odměna za provedení díla byla sjednána ve výši 1 800 000 Kč + DPH (čl. II.). Posudky měl za objednatele převzít [celé jméno svědka] (čl. III.). Z předávacího protokolu ze dne 5. 2. 2010 vyplynulo, že žalovaná předala [celé jméno svědka] originály osmi posudků. Z předávacího protokolu ze dne 16. 2. 2010 vyplynulo, že žalovaná předala [celé jméno svědka] originály třiceti dvou posudků. Z dopisu žalované žalobci ze dne 21. 8. 2010 vyplynulo, že žalovaná žalobci sděluje, že mu předkládá vyúčtování znaleckých posudků pro [právnická osoba] s tím, že veškeré příjmy, které dosud obdrželi, byly rozúčtovány mezi ně dva rovných dílem, je nutné rozdělit rovným dílem i náklady a předkládá rozpis nákladů. Z faktury č. 2010 ze dne 7. 2. 2010 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval společnosti [právnická osoba] za odbornou konzultační činnost na znaleckých posudcích částku 900 000 Kč, od které odečetl zálohu 26 050 Kč zaplacenou dne 5. 2. 2010 a zálohu 129 500 Kč zaplacenou dne 14. 1. 2010. K zaplacení tak požadoval 744 450 Kč. Z emailu právní zástupkyně žalobce žalované ze dne 7. 2. 2011 vyplynulo, že právní zástupkyně žalobce zaslala tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného dopis, v němž uvedla, že se žalobce a žalovaná:„ domluvili, že společně zrealizují zakázku pro společnost [právnická osoba], konkrétně tedy tak, že pan [celé jméno žalobce] vypracuje všechny znalecké posudky, které jsou předmětem objednávky, paní [celé jméno žalovaného] je vytiskne a zkompletuje. Odměnu ve výši 1 800 000 Kč si pak naši klienti rozdělí každý jednou polovinou. Zakázka byla dokončena a objednateli předána, ten však zaplatil pouze částečně zálohu, kterou si klienti rozdělili rovným dílem“. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že jako zmocněnec společnosti [právnická osoba] podepsal se žalovanou smlouvu o dílo ze dne 20. 1. 2010. Svědkovi není nic známo o tom, že by společnost [právnická osoba] uzavřela jakoukoliv smlouvu i se žalobcem. Posudky dle smlouvy o dílo ze dne 20. 1. 2010 byly svědkovi předány nadvakrát, první část posudků mu předala paní [celé jméno žalovaného] v její kanceláři za přítomnosti [anonymizováno] [příjmení] (jednatelky společnosti [právnická osoba]) a žalobce a současně s předáním byla uhrazena záloha asi cca 400 000 Kč, přesnou výši si svědek již nepamatoval. Paní [celé jméno žalovaného] tuto zálohu namístě rozdělila na polovinu s tím, že polovina byla určena pro žalobce. Druhou část posudků předal svědkovi sám žalobce, a to v OC na [část obce]. Svědek neví, zda celá cena posudků byla uhrazena. Při předání posudků v obou případech na bližší dotazy k jejich obsahu odpovídal svědkovi pouze žalobce. Posudky byly stejné co do grafické úpravy a co do skladby částí, z čehož svědek usoudil, že jejich zpracovatelem byl žalobce. Svědkovi nebylo nic známo o tom, jaká byla dohoda mezi žalobcem a žalovanou, a to ani jaká byla jejich dohoda o ceně. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že pracovala pro žalobce jako asistentka a jsou přátelé. Potkala ho na univerzitě, byl její diplomový vedoucí. Zakázka na zpracování posudku pro [právnická osoba] byl její první případ, kdy pracovala pro žalobce. Šlo o velkou zakázku, posudků bylo asi čtyřicet. Svědkyně byla u toho, když žalobce posudky zpracovával, připravoval materiály, prováděl korektury a závěrečné úpravy posudků. Neví o tom, že by se na práci na posudcích podílela žalovaná. Nezná konkrétní podmínky dohody mezi žalobcem a žalovanou ani dohodnutou cenu. Cena díla však byla velká částka. To, že měl žalobce zpracovat posudky ví svědkyně od něj. Neví konkrétně, jakou část posudků vypracovával, spolupracoval na nich s paní [příjmení]. Žalobce vypracovával všechny posudky. Žalovaná měla vykonávat administrativní práci a žalobce měl dostat polovinu ceny. Posudky svědkyně pomáhala zpracovávat graficky, dále dělala jazykovou korekturu a nějakou administrativní část. Spolupracovala i fotograficky, žalobce jí předložil dokumenty, fotografovala podpisy, poté se dělají výřezy, které se zapracovávají do posudku, do grafické části a následně se vyhodnocují. S takto připraveným materiálem poté žalobce pracoval. Výřezy z fotografií dělala svědkyně. Vyhledávala nějaké znaky, na které nemusela mít kvalifikaci, a žalobce to potom hodnotil. Když vyhledala znaky, označila je v příloze a předala žalobci. Grafické zpracování se dělá hned na začátku. Dělala klasickou korekturu, tzn. jazykovou kontrolu, dále zda sedí čísla kapitol, a kontrolovala písmo. Jazykovou korekturu dělala v průběhu a nakonec proběhla závěrečná korektura. Práce na této zakázce trvala pár týdnů, měsíc. Jednalo se o náročnou práci. Na díle pracovala od rána do večera. Žalobce na těchto posudcích pracoval od rána do večera. Srovnávací a sporné listiny viděla. Byly v kanceláři žalobce a byly tam po celou dobu, neboť s nimi pracovali. Listiny nesměly z kanceláře žalobce odcházet, vzhledem k tomu, že se jednalo o citlivé materiály a nemohla si je brát domů. [příjmení] [příjmení] nikdy neviděla a nevzpomíná si, zda za ní žalobce v průběhu té doby někam odjížděl, zda měl možnost hovořit s paní [příjmení]. Jednalo se o velmi intenzivní práci, takže po celou dobu byli v kanceláři s žalobcem zavřeni. Dostala odměnu i za to, že to bude taková náročná a intenzivní práce. Je si jista že posudky žalobce zpracovával sám. Žalobce zpracovával znalecké posudky celé, paní [celé jméno žalovaného] na ně dala razítko, protože v té době ho žalobce neměl. Posudky ve finální podobě, podepsané a orazítkované už neviděla. Neví, jak potom bylo se srovnávacími materiály naloženo. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že přebíral materiály od osoby z [právnická osoba], od pana [celé jméno svědka]. Poté ho žádal o doplnění listin ke srovnání podpisu. To však bylo jednání, které se týkalo výhradně jednoho posudku, a další neměl. Dostal úkol, jak bylo mezi ním a paní [příjmení] obvyklé, odhadl cenu, na to potřeboval pomocnou sílu, protože to spěchalo, bylo to spěšné, takže drahé. Žalobce pracoval od rána do noci dva až tři měsíce. Řekl cenu, paní [celé jméno žalovaného] si k tomu přihodila jednou tolik a odtud tedy kalkulace ceny. Dohoda s paní [příjmení] byla taková, že žalobce udělá posudky, které mu zadala jako zakázku, ona za to zaplatí dohodnutou cenu a to, co má s [právnická osoba], je její věc. Žalobce dostal zálohu, nevybaví si však přesně, kolik. Bylo to něco kolem 100 až 150 000 Kč, cena mohla být asi 850 až 900 000 Kč. Také si to přesně nepamatuje. Kalkulace ceny vycházela z posudků, bylo již čtyřicet. Vzal v potaz, že kdyby takový posudek dělal, jednalo by se tak o částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že to spěchalo, si dal přirážku a paní [celé jméno žalovaného] řekla, že může, protože to je případ, který je významný. [příjmení], kterou požaduje, neodpovídá tvrzené dohodnuté ceně, ale vzhledem k tomu, že měli pochybnost o výši, zda by se nejednalo o příliš vysokou cenu za posudky z hlediska ceny obvyklé, protože tam šlo o naléhavost. Společnost, která posudky zadala již neexistuje. Spěchali, tak cenu stáhli na určitou částku, která byla zvolena tak, aby dostal alespoň něco. [příjmení] 384 450 Kč je dle tvrzení žalobce minimum co co si přestavuje, že by měl dostat za tak obrovskou práci. Paní [celé jméno žalovaného] přišla s tím, že nebudou řešit mechanismus s DPH, ať to vyfakturuje [právnická osoba], to byl její ústní pokyn. Žalobce tak učinil, byl to zahraniční subjekt a tam se nemuselo vyčíslovat DPH, alespoň takhle mu to bylo řečeno, účetní to schválila, že je to v pořádku. Proto žalobce vystavil fakturu. Se společností [právnická osoba] nic společného neměl. Zálohu obdržel tak, že mu ji předala paní [celé jméno žalovaného]. Podrobnosti si však nepamatuje. Má za to, že částku dostal v hotovosti. Nevzpomíná, kde se zpracované posudky tiskly, jestli je tiskla u sebe paní [celé jméno žalovaného] nebo on. [příjmení] [celé jméno svědka] vezl vrátit materiály, tedy půjčené originály sporné listiny. Předával mu je v OC [část obce]. Na to, jak byly předávány posudky, si nevzpomíná. Nevzpomíná si ani na to, zda se něco sepisovalo o předání posudků, ale předávací protokol určitě. Pokud se týká spolupráce s paní [příjmení], byla obvyklá tak, že paní [celé jméno žalovaného] přišla s tím, že má pro žalobce práci, žalobce dělal posudek celý, s paní [příjmení] měli ústní dohodu, že některé posudky ho nechá zpracovat celé a za to dostane zaplaceno. Žádná dohoda pro případ, že by žalovaná nedostala zaplaceno od společnosti [právnická osoba] neexistovala. Za takové situace by žalobce do toho nešel. Pracovali spolu od roku 2008, a obvyklá praxe byla taková, že posudky vypracovával sám a řekl si za ně určitou částku, kterou mi žalovaná odsouhlasila, a posudek vypracoval celý. To plyne i z přípisu žalované, ve kterém mě děkovala za precizně vypracované posudky. V této konkrétní řešené věci jsme se setkali někdy v prosinci 2009 se zástupci společnosti [právnická osoba], kdy ho kontaktovala žalovaná a tam převzali srovnávací a sporné listiny snad od pana [celé jméno svědka], nebo možná tam byla paní [příjmení] a ještě jakýsi pan [příjmení]. Formálně je převzala paní [celé jméno žalovaného], ale fakticky domů si je nesl žalobce. [jméno] pak vypracovával, takzvanou zkušební část posudků, kterých bylo asi 8 nebo 10. V polovině února se předával zbytek. Posudků bylo asi 40 a žalobce je posílal elektronicky žalované, což ona je potvrdila přípisem. Žalovaná je tiskla, svázala, orazítkovala a první část odevzdávala panu [celé jméno svědka] ona, to bylo prvních deset posudků a druhou část společně se všemi listinami, které byly vraceny, mu předával žalobce v OC [část obce]. Kromě listin, které obdrželi v prosinci, sporných a srovnávacích materiálů, které obdrželi od společnosti [právnická osoba], potřeboval další doplnění, protože při analýzách zjistil, že potřebuje ještě nějaké srovnávací listiny a dokonce, posílal osobně nějaké žádosti, snad na [stát. instituce], aby poskytli nějaké informace, které se věci týkaly, protože šlo o zaniklou [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [celé jméno svědka] předával sporné i srovnávací materiály a snad i druhou část posudků tedy asi 32. S žalovanou se dohodli, že žalobce bude posudky vypracovávat celé. Žalovaná mu doslova řekla, že získala velkou zakázku, on že to udělá, ona to orazítkuje, vytiskne a bude garantovat tím, že získala tuto zakázku, tak, že je to její podíl. Žalobce to odsouhlasil. Mělo to logiku, takto to bylo vždycky. Kopie posudků žalobce nemá, zavázal se, nenechávat si žádné kopie, Žalovaná žalobce požádala o spolupráci na posudcích zřejmě proto, že by to nestihla, ale důvod mu neřekla. To je domněnka žalobce. Byli zvyklí takto postupovat. Každý posudek, zpracovával dva sporné podpisy dvou zástupců banky, jeden se jmenoval [příjmení] a druhý od K, a byly to vlastně vždycky podpisy na nějakém vkladovém listu, to byl pár podpisů dvou lidí a prováděl to standardním způsobem v posloupnosti roků tak, jak je nutné, to znamená nejprve se zpracovaly ty materiály, skenovaly, administrovaly, pak se analyzovaly, po analýze je vyznačování znaků barevné, takovými těmi šipkami apod., kde co je a tam závěrečná intepretace výsledků a závěr, přičemž tam se, při těch analýzách používaly specifické analýzy. Práce na posudcích probíhala od prosince a to kontinuálně, protože první posudky dopadly dobře a byly v termínu odevzdány. Bylo to snad [číslo]. Bylo to strašně moc práce, takže na tom dělal s paní [celé jméno svědkyně], která mu pomohla asistovat od rána do noci. Byla tam brigádně 8 hodin. První část posudků odvezla panu [celé jméno svědka] žalovaná, protože žalobce mezitím doma na posudcích pracoval. Práce na posudcích vypadala tak, že nejdřív vzali spornou listinu, [celé jméno svědkyně] skenovala, připravovala mu výřezy skenů podpisů, žalobce je dostal a analyzoval je, označil ty sporné a ona podle toho vzoru toho označení potom vyhledávala ty znaky a označovala je u těch srovnávacích, to mohla dělat ona a žalobce to pak kontroloval, takhle dělali každý posudek. Analýzy, to je velice specifická věc a výsledky těch analýz pak se dělá interpretace. Mechanické práce dělala paní [celé jméno svědkyně], protože mohla a oborné práce dělal žalobce. [příjmení] posudky se posílaly emailem paní [příjmení], ona to prostě svázala, tiskla, orazítkovala, žalobci posílala přípis, kdy po mě žádala polovinu nákladů na tisk. Sporné srovnávací materiály byly u žalobce, nedá se to dělat tak, aby byly jinde, protože ve chvíli, kdy máte nějakou pochybnost, tak si musíte vzít lupu a podívat se na ten originál, protože třeba ten sken není vidět. Byly to cenné listiny a neopustily vůbec byt žalobce. Žalovaná se na posudcích odborně nepodílela, jenom to tiskla, svázala a orazítkovala a poděkovala mu na závěr za skvělé zpracované posudky. Sjednaná celková cena za posudky byla 900 000 Kč, a ty fakturoval bez jakýchkoliv námitek ze strany paní [příjmení]. Žalovaná na práci žalobci nic nevytýkala a děkovala mu, že to udělal precizně. Pokud se týká ceny za posudek, praxe byla taková, že když se dělal posudek pro orgány veřejné moci, tak se tam ta cena jaksi adjustovala vyhlášce, vyhláškovým sazbám a když dělali pro soukromou osobu, tak se jenom dohodli, že třeba konzultace, nepřesáhnou 500 Kč na hodinu a zhruba tak byla ta cena vždycky formovaná, tady v tomto případě, jeden posudek vycházel kolem 20 -25 tisíc, a bylo jich hodně a bylo tam vlastně i počítáno s tím, že to je velký balík práce. Žalobce to vzal, souhlasil s tím, že to zvládne a spíš odhadli, jak by to asi tak mělo být, pronásobil to a cenu paní [celé jméno žalovaného] odsouhlasila. Byly to běžné ceny, které používali i jinde. S žalovanou se v průběhu zakázky nesetkával, možná ji jednou něco vezl. Existuje předávací protokol mezi žalobcem a žalovanou. Paní [celé jméno žalovaného] z hlediska formálních náležitostí, si třeba vytvořila předávací protokoly, které podepsal pan [celé jméno svědka], a je možné, že existuje předávací protokol z [číslo], je možné, že si žalovaná vytvořila formální předávací protokol. Žalobce žádnou smlouvu s [právnická osoba] nepodepisoval, tu podepisovala žalovaná. Posudky se posílaly průběžně. Žalovaná je ještě formálně kontrolovala, aby tam nic nechybělo, než to tiskla. Z výpovědi žalované vyplynulo, že byla požádána o vypracování znaleckých posudků [právnická osoba], zastoupeným panem [příjmení] [celé jméno svědka] již v minulosti. Na toto existovala smlouva, kde bylo požadováno o vypracování velkého množství znaleckých posudků. Po projednání s panem [příjmení] [celé jméno svědka] řekla, aby byly předloženy veškeré srovnávací a sporné materiály, o čemž má k dispozici protokoly. Protože byly předávacím protokolem předány sporné listiny ve věci [anonymizováno], znovu požádala pana [příjmení] [celé jméno svědka] o to, aby přepracovali protokol a znovu jí byly předány veškeré materiály. Při předchozím předání byly sporné listiny uvedeny špatně. Potom konzultovala věci s žalobcem, který se uvolil, že žalované pomůže. Byl to poměrně krátký časový termín na zpracování posudků. Dostali první zálohu ještě před podepsáním smlouvy o dílo. První záloha byla ve výši 200 000 Kč a něco. Bylo to 14. 1. a smlouva o dílo mezi žalobkyní a [právnická osoba] byla vypracována 20. 1., kdy byla druhá záloha předána. Jak první tak druhou zálohu si s žalobcem rozdělili, což je ve fakturách uvedeno. Termín vypracování všech, předtím se jednalo zhruba o padesát dva posudků ve třech vydáních, což je obrovské množství, bylo mezi 20. lednem a 16. únorem. Ve smlouvě o dílo bylo uvedeno patnáctého, ale žalovaná nebydlela v [obec], takže se domluvili s panem [celé jméno svědka], že dojde na [ulice], [obec a číslo], kde byla kancelář a kde si dané posudky včetně předávacích protokolů a podepsání polovičky doplatku za vyhotovení práce předají. To proběhlo [číslo]. Tvrdí, že je smlouva o dílo, ze které vyplývá, že na zpracování znaleckých posudků měli měsíc a z toho důvodu, již proto, že žalobce tu první zálohu dostal, souhlasil s tím, že se budou dělit napůl, až vždycky, když částku [právnická osoba] uhradí. Vždycky, když uhradil, tak se rozdělili. Protože žalovaná [právnická osoba] sdělila, že měsíc na vypracování posudku není možný, jedná se o příliš krátký termín, ve smlouvě o dílo je tedy již uvedeno, že [právnická osoba] souhlasí s konzultantem, žalobcem. [příjmení] částky nebyl firmou [právnická osoba] uhrazen. Žalovaná proto požádala rozhodčí soud, aby o těchto záležitostech rozhodl, protože [právnická osoba] nehradil. Byla pozvána panem [příjmení] do kanceláře, kde byla připravena žaloba s náklady za veškeré administrativní práce, co s tím rozhodčí soud, má. Žalovaná to podepsala za sebe, a uhradila poměrně vysokou částku. Další částku měl uhradit žalobce. Poté jí pan [příjmení] volal, že žalobce se dostavil do kanceláře a řekl, že jim tady nic platit nebude a podepisovat také ne. Když se žalobce ptala, proč jí nepomůže s půlkou, když se dělí o všechno, žalobce jí sdělil, že prostě nemá tolik financí. Částku proto uhradila sama (rozhodčí řízení). Následně začala exekuce ze strany slovenského exekutora a následně se žalovaná dozvěděla, že paní [příjmení] byla v roce 2013 nebo 2014 zavražděna. Žalobce žalovanou nezmocnil k tomu, aby ho zastupovala v rozhodčím řízení. V rozhodčí žalobě je uveden jako druhý žalobce, jednalo se však o nějaký podivný postup. Rozhodčí doložka byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] Žalobce nebyl účastníkem rozhodčí doložky. Na posudcích pracovala žalovaná s žalobcem dohromady proto, že se jednalo o takové množství posudků a pouze o měsíční lhůtu. Žalobce dělal převážně grafickou část. Posudků bylo cca 52 ve třech vydáních, týkaly se dvou jmen. Veškerý srovnávací materiál i předávací a veškeré podklady předávala žalovaná panu [celé jméno svědka], na což má i předávací protokoly. [ulice] část posudků je v podstatě ve specifikování určitých markantů, buď shody, nebo neshody mezi srovnávacím a sporným materiálem. Jednalo se o posudky grafologické, smlouva byla uvedena na grafologii. Tvrdí, že závěry posudků dělali společně, jsou pod tím podepsáni. Jako konzultant [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a znalec [celé jméno žalovaného]. Ve všech 52 posudcích dělali závěry společně. Závěry dělali tak, že se společně s žalobcem potkávali, konzultovali, jak to každý vidí, takže třeba dělali i věci v Inspekčním orgánu, kde byl žalobce inspektorem, vždycky se potkali. Když udělal posudek, žalovaná udělala supervizi a projednávalo se to společně. Nikdy by nemohla podepsat něco, co neviděla a s čím by nesouhlasila, protože tam dávala svůj podpis. Paní [celé jméno svědkyně] nezná a co se týká administrativy, složení posudků, k tomu poslala žalobci i přípis, i kdo jí pomáhal, jednalo se jmenovitě o [celé jméno svědkyně], která pomáhala. Jsou tam uvedeny časy, kolik za to zaplatila, co všechno udělala. Veškeré posudky se tiskly u žalované a posílala je žalobci, aby si to dal do daní, také kopii účtenky na vynaložené náklady na tisk a papír. Žalobce předával žalované, prostřednictvím emailu, posudky, které zpracovával. Nejednalo se však o hotové posudky, ty se musely zpracovat, doplnit, některé věci u žalované a tam je teprve složili dohromady. Jak bylo již řečeno, žalobce převážně dělal grafickou část. Ve své podstatě se jednalo o společnou práci, protože musí pracovat, jako jestli vidí markant stejně nebo ne. Museli se shodnout na markantech, potom žalobce zpracoval grafiku, tzn. naskenování a barevné doložení určitých znaků shody nebo neshody. Žalobce zná od roku 2008, kdy ji oslovil, když pracovala na inspekčním orgánu pro oblast ručního písma, který chtěla mít akreditován v rámci Evropské unie. Žalobce k ní nastoupil jako inspektor a spolupráce začala někdy v prosinci. Museli samozřejmě mít metody, které byly akreditovány, které žalobce také využíval, a když hovořila o znaleckých posudcích, který zpracovával třeba pro orgány činné v trestním řízení sám, tak samozřejmě vždycky tam musela být konzultace žalované, protože on se podepisoval jako inspektor, zpracovatel a ona a jako vedoucí inspekčního orgánu. Žalovaná měla znalecké oprávnění, žalobce ho v té době neměl. Tak spolu spolupracovali a bylo to vždycky na dohodě, protože pak samozřejmě byla ještě akreditace, jestli žalobce vůbec odpovídá jako inspektor inspekčního orgánu. Na to je přímo akreditační komise, přichází samozřejmě kontroly, no a následně žalobce požádala, on s tím souhlasil, že když ta práce je tak se o ní budou dělit., Pracoval tedy také, vypracovával také znalecké posudky, ale pod inspekčním orgánem, ne pod soudně znaleckým, teda tím pádem pod inspekčním orgánem žalované, kde zpracovával posudky, za to si uvedl svojí vlastní cenu, udělal fakturu, a žalovaná to přeposílala danému orgánu. Celá částka, když přišla, tak samozřejmě žalobce svou část dostal. V té době byly mezi účastníky přátelské vztahy, dělala mu i ručitelku snad na hypotéku. Co se týká této kauzy [právnická osoba], tak tvrdí, že nezačali v žádném případě v prosinci, začali v polovině ledna, z čehož vyplývá i smlouva s [právnická osoba], která byla podepsána 20. ledna, u které se samozřejmě zúčastnil žalobce, ale nepodepisoval jí. [jméno] žalobci řekla, a takhle mu to bylo navrženo, zdali by jí pomohl s posudky, protože na to měli od toho 20. ledna do 16. února poměrně hodně práce. Bylo nabídnuto, že bude přibrán jako konzultant. [právnická osoba] jí to schválil, je to i v té smlouvě a žalobce v den podpisu smlouvy s tím souhlasil. Co se týká předání veškerých materiálů ze strany [právnická osoba] na zpracování znaleckých posudků, tvrdí, že je přebírala osobně od pana magistra [celé jméno svědka], že to má i podložené písemnými doklady, protože tam byla i chyba, tak vyzvala samozřejmě [právnická osoba], pana doktora [celé jméno svědka], ať to předělají, protože se jednalo o jedno slovo, které tam bylo špatně, tak museli sporné materiály přepsat, takže i tyto materiály přebírala od magistra [celé jméno svědka], tak tvrdí, že celou agendu opravdu přebírala ona. Následně se s žalobcem, několikrát potkali, aby probírali, jak kdo co bude dělat. Žalobce dělal hlavně grafickou část, která v posudcích je, protože měl lepší počítačový program a lépe to uměl, vypadalo to hezky, žalovaná by to kreslila ručně. Co se týká textové záležitosti, ta se prakticky neměnila. Jednalo se o dva podpisy [anonymizováno] a [příjmení]. Firma chtěla, že není potřeba udělat jeden komplexní posudek, kde budou všechny předmětné sporné listiny zohledněny, ale chtěli na každou listinu, proto vzniklo těch posudků tolik. Takže se pořád opakovaly, jak obsahová náležitost, tak i grafická část, mimo těch sporných materiálů, to byly vždycky dva podpisy, které byly odlišné, ale srovnávací materiál ve všech posudcích byl naprosto stejný, to znamená, uděláte ho jednou a pak už ho kopírujete do všech posudků stejně, takže jenom dva srovnávací se měnily, to samé se týkalo, i obsahu textu s určitými drobnými odlišnostmi, pořád se jednalo o [příjmení] [příjmení]. [právnická osoba] požádal, aby se potkali na [anonymizováno] náměstí v kavárně a aby tam došlo k předání. Setkali se, byl u toho i žalobce, byla jim předána první záloha v EUR, kterou šla vyměnit. Žalobce brala jako kamaráda, přítele, člověka, kterého si velice vážila. Peníze šla vyměnit do směnárny v [anonymizováno] ulici, protože bydlí v [část obce] ulici a navíc dcera, pořád cestuje, tak mají takový lepší výběrní kurz na kartičku. Peníze vyměnila a ten den je žalobci předala. Bylo to něco kolem 200 000 a potom to bylo asi 150, takže šli napůl, jako 150 000 korun a 200 000, takže asi 350 000 si rozdělili napůl. Dostali dvě zálohy, které si rozdělili a tak spolupracovali. Potkávali se, u žalované v [obec], kde v té době bydlela, pak se potkávali v [obec], kam jezdila za žalobcem, protože museli probírat jednotlivé body. Žalovaná by nikdy nedovolila žalobci, aby bez jejího vědomí dělal všechny posudky, ty byly s vědomím žalované konzultovány a je to i v posudcích uvedeno. Práce probíhala tak, že každý se podílel na daném zpracování podpisu. Řešil to každý u sebe a závěry potom konzultovali, zda se v nich potkávají a co bude tím hlavním, co se napíše do znaleckého posudku. Závěry jsou potom jednoduché, odpovíte na otázku určit, zda… a odpověď ano nebo ne, jedná se o pravý podpis nebo to není pravý podpis, máte-li originál, nemáte-li originál. Vše bylo v tomto případě v originále. [ulice] spočívala i v tom, že probírali věci i e-mailovou poštou. Žalovaná měla dvě spolupracovnice, byla to [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení], která pracuje u soudu v [obec] jako zapisovatelka. Ty žalované pomáhali, pokud se týká administrativy a přepisovaly a psaly texty i to, co se týká některých posudků. Nedá se zjistit, který konkrétně, protože jich bylo 42. [právnická osoba] si ještě vymínil udělat odborná vyjádření, než začnou pracovat na znaleckých posudcích, aby posoudili, jestli jim opravdu budou k něčemu. Vypracovali 14 odborných vyjádření, která se předala, když předávali druhou část zálohy. Žalovaná tvrdí, že se domluvila s Mgr. [celé jméno svědka] na 16. února. V té době měla kancelář v [obec], v ulici [ulice]. Dále tvrdí, že v únoru pro ni přijel její známý pan [příjmení], který jí přivezl do [obec], protože sněžilo a bála se z [obec] řídit sama. Do kanceláře v [anonymizováno] se dostavil i pan [celé jméno svědka], tam si předali veškeré materiály a každou listinu na místě podepsal, včetně faktury, kterou měli se žalobcem napůl, protože paní [příjmení] chtěla, aby každý z nich měl svoji fakturu zvlášť. Faktura žalované byla předána v originále panu [celé jméno svědka] se všemi materiály, tzn. srovnávacími materiály, spornými materiály a veškerými znalecké posudky. Pan [celé jméno svědka] posudky převzal a podepsal veškeré předávací protokoly a při převzetí podepsal také fakturu žalované, ze které byly odečteny zálohy. Posudky byly žalované zasílány žalobcem e-mailem, který dělal hlavně grafickou část. U předání materiálů panu [celé jméno svědka] žalobce přítomen nebyl. Žalovaná dále uvedla, že pokud se týká práce žalobce na posudcích, byla to komparační práce a žalobce dělal hlavně grafiku. V případě slovní části se jednalo o společné dílo, protože žalobce v té době nebyl znalcem a žalovaná si nemohla dovolit, aby něco zpracovával úplně sám bez její kontroly. Popřela, že by žalobce zpracovával posudky sám. Dále uvedla, že po předání posudku žalobce zaslal fakturu [právnická osoba] sám a ona také. Pokud se týká obvyklé praxe při spolupráci mezi účastníky, která tomuto případu předcházela, byla taková, že když žalobce s žalovanou spolupracoval tak spolupracoval v rámci inspekčního orgánu, ne jako soudní znalec, ale jako inspektor inspekčního orgánu, kde potom znalecké posudky dotvořili. [ulice] s žalobcem a jeho názory byly pro ni přínosem, což uvedla také v dopise, ve kterém mu děkuje za spolupráci, které si vážila a váží. [ulice] probíhala tak, že když nějaká práce přišla, zeptala se žalobce, jestli jí chce dělat, pokud ano, převzal si oficiálně materiály a dělal pod inspekčním orgánem, kde byl uveden jako zpracovatel. [jméno] uvedl svoje částky peněz, žalovaná provedla supervizi a z toho posudku si pro sebe nevzala vůbec nic. Odeslalo se to s jeho částkou danému orgánu, a když přišla uvedená částka, protože ta musela přicházet na inspekční orgán, tak ji přeposlala bankovním převodem žalobci. Pokud se týká neuhrazené částky, dozvěděla se, že paní [příjmení] byla někdy v letech 2013 14 zavražděna. [právnická osoba] chtěl mít ve smlouvě rozhodčí doložku a žalovaná v té době nedělala žádnou smlouvu o spolupráci. Následně peníze vyplaceny nebyly, proběhla komunikace mezi žalovanou a [právnická osoba] a protože peníze nebyly, vyhrála rozhodčí řízení s tím, že to celé uhradila. (jednalo se zřejmě o náklady, poplatky atd.) Žalobce se k tomu nechtěl vyjadřovat. Přijel za panem [příjmení], který toto řešil, do kanceláře a řekl mu, že v žádném případě nic platit z poloviny nebude. Žalobci potom poslala dopis, kolik komu platila, včetně polovičních částek týkajících se toneru a papíru a poslala mu to, aby to dal do účetnictví, protože to hradila ona. Žalovaná uvedla, že paní [příjmení] chtěla, aby si každý napsal svou fakturu. Tvrdí, že každý dal svoji fakturu pro [právnická osoba] tak, jak chtěla paní [příjmení] s tím, že budou uhrazeny peníze každému zvlášť. Posudky nejsou k dispozici. Pokud se týká posudků, byly 3 originály u každého posudku. Pokud žalovaná v přípise ze dne 21. 8. 2010 uvedla, že žalobci děkuje za spolupráci a precizně odvedené posudky myslela, a to tak, že pan doktor [celé jméno žalobce] jí pomáhal a protože už chtěl skončit spolupráci, tak proto to udělala, protože ji napsal e-mailem "dnešního dne s Vámi ukončuji spolupráci". Je pravda, že žalobce odváděl precizní práci a veškeré posudky v rámci spolupráce odvedl precizně. V případě posudku pro [právnická osoba] žalobci nic nevytkla. V průběhu spolupráce s žalobcem mu nikdy nic nevytýkala. Neměla vůči jeho práci žádné výhrady a to ani v práci pro [právnická osoba] ani jiné. Práci pro [právnická osoba] žalobce splnil a to vše co bylo dojednáno. Žalobce uvedl na faktuře, kterou vystavil stejnou částku jako žalovaná, má za to, že se jednalo o něco přes 700 000 Kč. Celková částka byla 1 500 000 Kč a po odečtení záloh se jednalo o částku stejnou, jako měla na faktuře žalovaná. Takto postupovali na pokyn paní [příjmení], která chtěla, aby částku rozpůlili. V té době měla žalovaná oprávnění provádět znaleckou činnost. Jednalo se o oblast školství a kultura odvětví grafologie, psychologie a specializace grafologie. Neprováděla znaleckou činnost prostřednictvím inspekčního orgánu. Inspekční orgán byl oddělen od soudně znaleckých posudků. Při zpracování posudků dělal žalobce grafiku počítačovým systémem, to znamená, že ji nakopíroval, žalovaná mu předala originály, což bylo potvrzeno listinami. Potom jí musel vrátit originály listin, tzn., že to musel nakopírovat. Nakopíroval originál a pak pracoval a kreslil programem a vetknul tam buď shodné, nebo podobné či rozdílné znaky. Žalovaná uvedla, že v průběhu spolupráce na posudcích [právnická osoba] se vídali průměrně třeba 1× za týden, takže za celou dobu vypracování posudku se fyzicky viděli 5× nebo 4×. Konkrétně si vzpomněla, že jednou to bylo na náměstí v restauraci v [obec] nebo v [obec] nebo dále v [obec] nebo [obec]. Následně po odvedení práce se s žalobcem již neviděli, neboť jí napsal e-mail, že končí. Neví, komu předával žalobce fakturu za práci, ale žalované nikoliv. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že žalovanou zná cca 18 let a jeden čas pro ni pracovala, dělala pro ni administrativní práce a nyní jsou spolu stále v kontaktu. Žalobce zná, viděla ho asi 2× nebo 3× na pracovních schůzkách, kam doprovázela žalovanou. V době, kdy probíhaly práce na zmíněných posudcích, dělala pro žalovanou také administrativní práce. Pracovali spolu na posudcích společně s [jméno] [příjmení], která byla zapisovatelkou u soudu. Svědkyně kopírovala, srovnávala a spis a dělala, co jí paní [celé jméno žalovaného] řekla. Uvedla, že si vzpomíná, že žalobce viděla na schůzce společně s žalovanou v [obec] v restauraci, snad v pizzerii. Žalobce přišel, svědkyně seděla u jiného stolu, protože nikdy nebyla přímo v kontaktu s tím, o čem se baví s žalovanou, jenom viděla, že si předávají informace a mluví o práci a teprve když domluvili a předali si materiály, přisedla k nim a společně hovořili. Na druhou schůzku si moc nepamatuje, nevzpomíná si, kdy a kým byly předány srovnávací a sporné materiály, nemá ani přehled o tom co žalobce zpracovával na posudcích. Finální verzi posudků viděla, svazovala je, několikrát kopírovala a viděla, že žalovaná zpracovávala s paní [příjmení] materiály, připsali k tomu nějaké věci a svědkyně dělala kopie a svazovala a rovnala. Svědkyně tvrdila, že žalovaná s paní [příjmení] dělaly práci spolu, paní [celé jméno žalovaného] diktovala a paní [příjmení] zapisovala, svědkyně to potom kompletovala. Posudky, které se svázaly, odevzdávala žalovaná. Na schůzku v restauraci se žalobcem si, konkrétně svědkyně vzpomněla s tím, že žalobce se o ní vyjádřil, že je bohyně sexu něco v takovém smyslu. Dále si svědkyně pamatovala, že měla na sobě kalhoty a košili. Její vyjádření směřuje k tomu, že žalobce uvedl, že ji v životě neviděl. Dále uvedla, že si není jistá, zda měla zimní bundu. V pizzerii strávili nějaký čas, svědkyně vypila 2 čaje a pak u stolu vypila čaj společně s účastníky. Neví však, jak dlouho spolu účastníci jednali. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v případě společnosti [právnická osoba] spolupracovala se žalovanou. Spolupracovaly spolu někdy od roku 2003. Svědkyně jí přepisovala znalecké posudky, které jí žalovaná diktovala. Žalobce nezná, zná pouze jeho jméno, neboť paní [celé jméno žalovaného] o něm mluvila. V případě [právnická osoba] se jednalo o asi 40 – 50 znaleckých posudků. Bylo jich hodně. Jednalo se o více menších posudků, na jednom pracovali asi 1,5 až 2 hod. Když svědkyně k paní [příjmení] přišla, ta už to měla vše připravené, nějakým způsobem zpracované a svědkyně to jenom přepisovala do vzoru, který byl daný, který vlastně žalovaná měla vždy jakoby vzor znaleckých posudků, kde měla vždy stejný tip písma, stejné odrážky. Zakládala si na tom, aby to bylo vždy stejné. Práce na posudcích pro [právnická osoba] trvala asi 2 – 3 měsíce. Neví, kdo na tom se žalovanou spolupracoval. Pokud se týká žalobce, má za to, že spolu něco s paní [příjmení] konzultovali. Každý posudek měl psanou část a za ní se přivazovala část grafická. Žalovaná vždy měla originál nakreslený v ruce, měla vytištěné podpisy, měla vedle sebe posuzované podpisy, jestli jsou shodné, nebo ne a pak to měla různě zvětšené, zmenšené. Grafickou část měla připravenou, již když svědkyně přišla, a měla vždy červenou propisovačkou zakresleny rozdíly, které kroužkovala a psala k tomu popisy. [ulice] část vypadala tak, že tam u toho byly popisy. Svědkyně posudky přepisovala do notebooku. Žalovanou na počítači nikdy neviděla psát samotnou. V roce 2010 měla svědkyně zaměstnání, pracovaly spolu o víkendech, nebo po pracovní době svědkyně. Pokud žalovaná nepsala na PC, svědkyně neví, kde vzala grafickou část. Notebook byl paní [příjmení], posudky žalovaná diktovala, posuzovala shodné a rozdílné markery podpisu, dávala i popis skutku. Pokud se týká paní [celé jméno svědkyně], ta s žalovanou spolupracovala na grafických částech normálně, celou tu dobu. Některé posudky jí psala, když svědkyně nemohla a některé posudky zpracovávala i [celé jméno svědkyně]. Paní [celé jméno svědkyně] překreslovala grafické části z originálů do opisů, svazovala posudky, dělala administrativní práci v [obec]. Potom, když žalovaná bydlela v [obec], tak se již spolu nepotkávaly. Paní [celé jméno svědkyně] překreslovala grafické části do popisů tak, že vždycky byly vytištěné, paní [celé jméno žalovaného] to měla nakreslené rukou, měla zakresleny markery a paní [celé jméno svědkyně] je překreslila. Do dalších kopií je překreslovala ručně, ale neví v jakou dobu, protože potom se měnila pravidla s akreditací. Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 21 C 202/2011 žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], Ph.D. proti žalované [jméno] [příjmení] vyplynulo, že 26. 7. 2011 byla podána žaloba o zaplacení částky 100 000 Kč, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná dne 21. 1. 2010 uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo, kterou se zavázala provést zpracování znaleckých posudků za účelem zjištění pravosti podpisů na listinách předložených objednatelem. Odměna byla sjednána ve výši 1 800 000 Kč a bylo výslovně uvedeno, že žalovaná je oprávněna provést dílo prostřednictvím subdodavatele, kterým byl žalobce. Se žalobcem uzavřela ve stejný den ústní dohodu, kde se žalobce zavázal vypracovat všechny znalecké posudky, které jsou předmětem smlouvy o dílo, a to 40 ks posudků s tím, že žalovaná vykoná pouze práci administrativní. Obvodní soud pro Prahu 1 k návrhu účastníků dne 20. 1. 2014 schválil smír účastníků. Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu l sp. zn. 19 C 84/2011 vyplynulo, že žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] podal dne 17. 6. 2011 žalobu proti žalované o zaplacení částky 44 770 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná si v prosinci 2009 v rámci své podnikatelské činnosti objednala u žalobce zpracování znaleckého posudku, který žalobce dodal v lednu 2010, vystavil fakturu na sjednanou částku 23 940 Kč. Žalovaná tuto fakturu potvrdila. Dále si žalovaná objednala u žalobce konzultaci ke zpracování znaleckého posudku. Žalobce objednanou konzultaci poskytl v průběhu března 2010, vystavil 29. 3. 2010 fakturu na sjednanou částku 32 760 Kč, kterou žalovaná převzala a potvrdila. Vzhledem k tomu, že žalovaná tyto částky nezaplatila, žalobce se domáhal zaplacení uvedených faktur. Rozsudkem č. j. 19 C 84/2011-27 bylo žalobě vyhověno a žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 44 770 Kč. Dále byla zamítnuta žaloba ohledně příslušenství.

12. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 472/2012-86 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu byla vrácen k dalšímu řízení a rozhodnutí. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 19 C 84/2011-176 bylo opět rozhodnuto tak, že žalobě bylo vyhověno a rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 339/2015-211 byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. V tomto řízení z výpovědi žalobce vyplynulo, že žalovaná měla objednávky, na které neměla stačit odborně a kapacitně a dohodli se, že za odměnu je zpracuje žalobce. Dohodu o ceně účastníci uzavírali podle odhadu, časového rozsahu znalecké práce s tím, že pro veřejné orgány činila hodinová sazba nejvýše 350 Kč a pro jiné objednatele nejvýše 500 Kč. V usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek soudu I. stupně bylo konstatováno, že původní obrana žalované, že žalobce měl se společností [právnická osoba] samostatný závazkový vztah byla v řízení zcela vyvrácena. Mezi žalobcem a [právnická osoba] žádná smlouva nebyla prokázána. Soud se tedy již dále touto otázkou nezabýval. Dále se odvolací soudu neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že cena za služby žalobce byla dohodnuta tak, že žalobce má obdržet polovinu toho, co bude vyplaceno žalované.

13. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu doplnil řízení v intencích pokynů Městského soudu v Praze. Znovu hodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k doplňujícím důkazům a to doplňující výpovědí svědkyně [příjmení], žalobkyně, žalovaného a výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně] a [příjmení].

14. Nebyl doplněn však důkaz znaleckými posudky, které nebyly soudu předloženy ani soudem jinak zajištěny. Na výzvu soudu dle ust. § 128 o.s.ř. se vyjádřil k jejich existenci svědek [celé jméno svědka].

15. Z jeho prohlášení vyplynulo, že znalecké posudky již nejsou k dispozici s ohledem na časový odstup a dále, likvidace společnosti [právnická osoba] a úmrtí jednatelky společnosti paní [příjmení]. S ohledem na tuto skutečnost soud nemohl pokyn Městského soudu v Praze splnit a musel vycházet z předložených důkazů.

16. Soud při posuzování této věci vycházel z následujících ustanovení: Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva jako mezi podnikateli v režimu zák. č. 513/1991 Sb. OZ a tuto smlouvu soud posuzoval podle ust. § 536 a násl. OZ. Podle ust. § 536 odst. 1, 3 obchodního zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření o smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům: Mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla uzavřena dne 21. 1. 2010 smlouva o dílo. Žalovaná se zavázala zhotovit za odměnu 1 800 000 Kč s DPH 42 znaleckých posudků z oboru grafologie, za účelem zjištění pravosti podpisů na listinách předložených objednatelem, což byla společnost [právnická osoba] Smlouvou bylo sjednáno, že žalovaná je oprávněna provést dílo prostřednictvím subdodavatele, kterým byl žalobce. Dne 21. 1. uzavřeli účastníci ústní dohodu. Žalovaná popřela, že by byla dohodnuta cena díla s tím, že smlouva byla bez konkrétní ceny. Vzhledem k tomu, že se jednalo o ústní smlouvu o dílo, nebyla jednotná ani tvrzení o rozsahu díla. Bylo prokázáno, že znalecké posudky byly vypracovány a předány společnosti [právnická osoba], byl prokázán rozsah i počet znaleckých posudků. Rozdílné tvrzení však spočívalo v tom, že žalovaná tvrdila, že znalecké posudky zpracovala výhradně sama a žalobce byl pouze konzultantem a žádné posudky nevypracoval. Žalobce naopak tvrdil, že posudky vypracoval sám, emailem je zaslal žalované a ta je opatřila podpisem a razítkem. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 384 450 Kč s tím, že znalecké posudky vypracoval celé a žalovaná pouze přidala své razítko. Pokud se týká smluvního typu, byla uzavřena smlouva o dílo a to v ústní formě, kterou se žalobce se zavázal pro žalovanou zpracovat 40 ks znaleckých posudků z oboru expertizy ručního písma s cílem identifikace pisatele sporných podpisů. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci sjednanou odměnu ve výši 900 000 Kč. Žalovaná mu za provedení díla uhradila pouze část odměny ve výši 155 500 Kč a to v částkách 129 500 a 26 050 Kč a tudíž mu dluží odměnu ve výši 744 450 Kč. Žalobce v tomto řízení vymáhá pouze část doplatku ve výši 384 450 Kč a zbytek nevymáhá již z důvodu výše soudního poplatku, který by byl nucen uhradit. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] Sb. obchodního zákoníku, což potvrdil i odvolací soud v usnesení ze dne 20. 9. 2007 na č. j. 91 Co 128/2017 – 108, kde bylo postaveno najisto, že smlouva byla uzavřena jako smlouva mezi podnikateli v režimu zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, přičemž se jednalo o smlouvu o dílo dle ust. § 536 a násl. o. z., dále toto bylo potvrzeno i usnesením Městského soudu v Praze 28. 8. 2019 č. j. 91 Co 91/2019 – 210. Dále vzhledem k tomu, že smlouva o dílo byla mezi účastníky sjednána ústně a to bez přítomnosti svědků, soud vycházel při svém rozhodování pouze z výpovědi účastníků a z obvyklé praxe mezi účastníky. Soudu proto nezbylo než se zaměřit na věrohodnost výpovědí účastníků s přihlédnutím k věrohodnosti výpovědi svědků a listinných důkazů. Žalovaná vypovídala ve věci dvakrát. Z pohledu soudu a hodnocení její výpovědi soud považuje výpověď za obecnou, nekonkrétní, některá tvrzení byla měněna, výpověď byla nejistá a k dotazu soudu nevypovídala konsistentně a přesně. Na některé otázky soudu nebyla schopna odpovědět vůbec nebo pouze obecně. To bylo právě v případu předávání sporných a srovnávacích materiálů, předávání a vracení těchto materiálů, předání posudku, otázky osobní konzultace mezi účastníky jejich setkávání atd. Žalovaná podporovala existenci konzultací s žalobcem výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], kterou soud nepovažuje za věrohodnou ale účelovou jak vyplyne z dalšího odůvodnění. Výpověď žalobce byla v průběhu řízení v podstatě stejná až na odchylky týkající se ceny a předání peněz, kdy si toto již pro časový odstup nepamatoval. Za věrohodnou soud považuje i výpověď spolupracovnice a přítelkyně žalobce svědkyně [celé jméno svědkyně], která se vyjadřovala ke struktuře posudků a k práci na nich i výpověď svědkyně [příjmení]. Za klíčovou soud považuje výpověď svědka [celé jméno svědka], které v podstatě objasnil otázku předávání posudků i materiálů a jeho výpověď korespondovala s výpovědí žalobce a naopak byla v rozporu s výpovědí žalované. Pokud se týká předmětu díla, žalobkyně uvedla, že žalobce se uvolil, že jí pomůže, když mu sdělila, že dostala zadání na velké množství posudků. [ulice] mezi účastníky, probíhala již delší dobu. Žalobce měl pracovat na znaleckých posudcích jako subdodavatel, což vyplynulo z výpovědi žalované, a tak měla činit i dohoda s paní [příjmení]. Žalobce byl na každém posudku podepsán jako konzultant. Tuto okolnost nešlo ověřit, neboť znalecké posudky neexistují, společnost byla v konkurzu a paní. [příjmení], se kterou žalovaná jednala, byla zavražděna. Účastníci nemají a ani si kopie posudků ponechat nemohly, k čemuž se též zavázali. Soud proto, ohledně rozsahu posudků musel vycházet z konkrétní výpovědi žalobce, svědkyně [celé jméno svědkyně]. Posudky byly vypracovány na každou listinu zvlášť, měly úvod, grafickou část a závěrečné hodnocení. Žalobce tvrdil, že se pro žalovanou zavázal zpracovat po odborné stránce 40 ks posudků. Žalovaná měla tyto posudky opatřit znaleckou doložkou, razítkem se svým podpisem, vytisknout je a sešít. Takto vypovídal před soudem opakovaně a na rozdíl od žalované jeho výpověď byla konstantní. Konkrétně pokud se týká dohody o předmětu díla, žalovaná se na něj obrátila s tím, že potřebuje zpracovat větší počet znaleckých posudků. Taková praxe byla mezi účastníky obvyklá, těchto posudků bylo asi 40, práce byla komplikovanější a posuzovaly se 2 nebo 3 sporné podpisy. Ještě předtím, než byly vypracovány posudky, byla vypracována odborná vyjádření, která byla předána paní [příjmení] k posouzení, zda práce účastníků bude v pořádku nebo, jak uvedla žalovaná„ má smysl“ Poté bylo přistoupeno k vypracování znaleckých posudků. Dále bylo prokázáno, že před Obvodním soudem pro Prahu 1 byly již vedeny 2 spory mezi účastníky. Dohoda v této věci mezi žalobcem a žalovanou byla taková, že žalobce udělá posudky, které mu zadala jako zakázku, ona zaplatí dohodnutou cenu. Žalobce tvrdil, že posudek dělal vždy celý. Soud uvěřil tvrzení žalobce, že vypracovával, znalecké posudky celé a zcela jistě vypracovával grafickou část. Poté byly tyto posudky zasílány e- mailovou poštou žalované, poté byly vytištěny za spolupráce paní [celé jméno svědkyně] a paní [příjmení]. U žalované byly znalecké posudky vytištěny, kompletovány, žalovaná je opatřila razítkem a podpisem a poté byly předána zadavateli. Žalobce i žalovaná uvedli, že spolupráce v souzeném případě i v případech dalších probíhala stejným způsobem jako vždycky tak, jak to bylo mezi nimi obvyklé. Probíhala tedy v souladu s obvyklou zavedenou praxí mezi účastníky. Soud tedy dále prokazoval obvyklou praxi účastníků, jakým způsobem postupovali v rámci své spolupráce v letech 2008 – 2010. Z předložených důkazů zvláště pak tedy z 10 faktur plyne, že po dobu spolupráce s žalovanou vypracovával znalecké posudky celé. Jednotlivá plnění na fakturách z období 12. 2. 2009 – 5. 1. 2010 jsou žalobcem označena, jako zpracování posudku, nebo posudek apod. Toto nebylo žádným způsobem v průběhu doby žalovanou rozporováno natož vyvráceno. Dále soud poukazuje na přípis ze dne 21. 8. 2010 žalované žalobci po skončení vzájemné spolupráce, když tato mu děkuje za spolupráci a precizně odvedené posudky. Nehovoří v přípise o pomoci s posudky ale o jejich precisním vyhotovení. Oznámila mu též, že případné obhajoby jím vyhotovených posudků, mu budou přeposílány soudem. Soud dále poukazuje na to, že pokud se týká výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], tato byla nevěrohodná a zcela účelová, žalobce tvrdil, že se nikdy společně s žalovanou nesešel. Svědkyně [celé jméno svědkyně] popisovala i podrobnosti setkání v [obec], když však žalobce před soudem uvedl, že ji nikdy neviděl. Soud má za to, že kdyby tomu bylo naopak, toto prohlášení by před soudem neučinil. Z tohoto důvodu považuje soud výpověď [celé jméno svědkyně] za nevěrohodnou i v tom směru, kdy popisovala postup při zpracování znaleckých posudků, kdy žalovaná tyto znalecké posudky měla zpracovávat sama. Ve věci 19 C 84/2011 kdy byl proveden důkaz rozsudkem i protokoly z jednání bylo prokázáno, že obvyklá praxe účastníků byla popsána tak, že ohledně konkrétních 2 posudků byly sjednány obvyklé podmínky. V tomto sporu se jednalo o 2 posudky. Účastníci cenu dohodli předem, při předávání materiálu ke zkoumání. Předem dohodnutou cenu za ně žalobce fakturoval a žalovaná faktury podepsala na důkaz souhlasu s cenou. Z rozsudku potom vyplynulo, že bylo konstatováno, že předmětné 2 posudky zpracoval výlučně žalobce včetně kompletace, tisku a svázání. Při práci na nich nebyla potřeba žádná konzultace se žalovanou. Bylo tedy konstatováno, že žalobce předal žalované odborně zpracované posudky, které tato bez úprav použila. Opatřila je svým podpisem a razítkem. [jméno] žalovaná se k obvyklé praxi mezi účastníky vyjádřila tak, že žalobce vypracovával znalecké posudky, kde zpracovával posudky, za to si uvedl vlastní cenu, udělal fakturu. Účastníci postupovali v tomto případě stejným způsobem, jak to bylo mezi nimi obvyklé. Obvyklá praxe mezi účastníky tudíž byla taková, že žalobce se pro žalovanou zavázal zpracovávat posudky celé, žalovaná je potom opatřila razítkem a podpisem. Žalovaná uvedla, že k práci žalobce neměla žádné výhrady, žádné výtky, naopak jeho práci uznávala. Tedy potvrdila, že žalobce splnil vše, k čemu se zavázal. Bylo prokázáno, že sjednaná cena byla 900 000 Kč, když za cenu 1 posudku byla stanovena částka 30 000 Kč. Na tom se účastníci dohodli a cena díla byla splatná do 14 dnů. Pokud s týká žalované, jak již soud uvedl, odpovídala nekonkrétně ohledně ceny i díla. Dále uváděla, že žalobce měl pohledávku za společností [právnická osoba] a uváděla, že žalobce vystavil fakturu, která byla adresována nikoliv žalované, ale spol. [právnická osoba] Žalovaná však uvedla, že sama dala žalobci pokyn k vystavení faktury přímo [právnická osoba] namísto žalované. Pokyn jako takový ode mne dostali, jenomže paní [příjmení] řekla, že máme tu fakturu rozepsat, každý svoji část a poslat tuto část [právnická osoba], každý svoji půlku. K výši částky, jakou měl žalobce dostat, uvedla, že každý měl dostat půlku toho, co bylo na faktuře, tzn. vzhledem k tomu, že částka, kterou si žalovaná sjednala se společností [právnická osoba] činila 1 800 000 Kč, tuto částku nárokovala žalovaná na společnosti [právnická osoba] v rozhodčím řízení a povinnost zaplatit tuto částku byla uložena žalované společnosti rozhodčím nálezem 10. 8. 2010. Pokud tedy žalovaná tvrdila, že žalobce měl dostat polovinu, jedná se o částku 900 000 Kč. Žalovaná eviduje pohledávku za společností [právnická osoba] ve výši 900 000 Kč, po odečtení dvou záloh a to zálohy ve výši 129 500 Kč a 26 050 Kč, neuhrazenou do výše 744 450 Kč. Z e-mailu ze dne 7. 2. 2011 žalované vyplývalo, že pan [celé jméno žalobce] má za paní [příjmení] pohledávku ve výši 900 000 Kč částečně uspokojenou, přičemž osud pohledávky pana [celé jméno žalobce] za paní [příjmení] není závislý na osudu pohledávky paní [příjmení] za [právnická osoba] a to ani, pokud jde o splatnost. Pokud se týká e-mailu Mgr. [příjmení], obrátil se na žalovanou s návrhem na řešení situace vzniklé s neuhrazením pohledávky s tím, že zástupce dlužníka má zájem problém vyřešit a dlužnou částku uhradit a že je ochoten a schopen uhradit částku 1 500 000 Kč a tato bude po odečtení nákladů rozdělena mezi žalovanou a žalobce rovným dílem. Žalobci tak byla nabídnuta úhrada částky 750 000 Kč po odečtení nákladů. Pokud se týká výše ceny, tato dle názoru soudu je přiměřená a pokud se týkalo znaleckého posudku, tato odpovídala předchozí praxi mezi účastníky a smlouvou mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Cena znaleckého posudku odpovídala významu rozsahu a spěšnosti zakázky. To uvedl sám žalobce, s tím, že uvedl cenu a přirážku za náročnost a žalovaná potvrdila, že může dát přirážku za to, že to strašně spěchalo. Cena měla být splatná do 14 dnů. Žalovaná toto ujednání nepotvrdila. Její výpověď byla opět zcela nejasná a nekonkrétní. Soud proto poukazuje na ust. § 340 o.z., kdy dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě, není-li doba plnění ve smlouvě určená, je věřitel oprávněn požadovat plnění ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Žalobce zaslal žalované před žalobní upomínku dne 6. 9. 2010, kdy byla žalovaná požádána, aby dlužnou částku uhradila do 30. 9. 2010. Vzhledem k tomu, že pohledávka se stala splatnou k datu 1. 10. 2010 je žalovaná v prodlení. Rozpor ve výpovědích účastníků byl i v otázce srovnávacího materiálu. Žalovaná uvedla, že veškerý srovnávací materiál a veškeré podklady a předávání prováděla ona a předávala je panu [celé jméno svědka], na což má doložené podpisy předávacích protokolů. Její výpověď je v rozporu s výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka] i výpovědí žalobce, kdy potvrdil, že toto předával žalobce [příjmení] [celé jméno svědka] sám, stejně tak jako znalecké posudky předával i veškerý srovnávací i sporný materiál.. Na výzvu soudu žalovaná konkrétně neuvedla, co znamená grafická část posudku. Odpověděla pouze, že to dělal tím svým počítačovým systémem, tzn., že to nakopíroval. Žalovaná mu předala originály, žalobce to musel nakopírovat, nakopíruje originál, potom pracuje a kreslí tím jeho programem a samozřejmě tam vetknul buď shodné, nebo podobné či rozdílné znaky. Opět v tomto směru výpověď žalované byla značně nekonkrétní, neodborná avšak potvrdila, že žalobce má na to program a vypadá to lépe, než kdyby to kreslila ona. Dále rozpor ve výpovědi účastníků byl v tom směru, zda odborné znalecké závěry zpracovával žalobce sám, či je zpracovávali oba účastníci společně. Toto tvrdila žalovaná s tím, že udělali společně, protože jsou pod tím podepsáni jako konzultant doktor [celé jméno žalobce] a znalec [celé jméno žalovaného]. Tvrdí, že se vždycky se žalobcem potkávali, konzultovali, jak to každý z nich vidí a vždycky to projednávali společně. Žalovaná tvrdila, že se sešli minimálně 3 x nebo 5 x. V tomto směru soud poukazuje již na odůvodnění, kde hodnotil výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]. Žalobce popřel, že by jí svědkyni [celé jméno svědkyně], která měla být přítomna, viděl, dále popřel, že se kdykoliv tímto způsobem se žalovanou setkal. Bylo tedy prokázáno jednoznačně, že žalobce se podílel na vypracování grafické části znaleckých posudků. Pokud se týká odborných závěrů, žalovaná k tomuto neuvedla vůbec nic, resp. její výpověď byla zcela nejasná a pokud se týká dalších výpovědí, soud poukazuje na výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] a výpověď pana [celé jméno svědka], když v obou případech při předání posudku na bližší dotazy k jejich obsahu odpovídal svědkovi a doktorce [příjmení] pouze žalobce. Soud má tedy za to, že žalovaná se nepodílela na zpracování odborných závěrů, odvolávala se na svou nemoc, odvolávala se na to, že si vše již nepamatuje a pokud se týká slyšených svědkyň, ty konkrétně nepotvrdily, že by se žalovaná podílela na zpracování odborných závěrů. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, žalobce vypracoval znalecké posudky celé, zasílal je žalobkyni, která je nechala vytisknout, zkompletovat, opatřila je razítkem a podpisem. Žalobce práci provedl řádně, kvalitně a včas. Žalovaná žádné výhrady k jeho práci neměla. Účastníci postupovali v souladu s předchozí praxí, žalovaná navíc žalobci poděkovala i v dopise za jeho precizní práci. Soud tedy má za to, že žalobce prokázal to, co tvrdil, žalovaná neunesla důkazní břemeno a soud proto žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou nahradit žalobci shora uvedenou částku včetně přísl.

18. Pokud se týká vznesené námitky promlčení, tato není důvodná. Překlady byly odevzdány 16. 2. 2010, žaloba byla podána 4. 2. 2014. Promlčení doba počala běžet 17. 2. 2010 a vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní vztah je čtyřletá (§ 387, odst. 1, 2; § 392,1 a § 397 obch. Zák.). Žaloba byla podána včas.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z úst. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, přičemž sazba odměny advokáta dle ust. § 7 advokátního tarifu je určena z tarifní hodnoty 384 450 Kč, odměna činí 9 860 Kč za jeden úkon právní služby. Bylo provedeno 17 úkonů ve smyslu ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů činí 300 Kč za jeden úkon. 17 úkonů právní služby činí převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast při soudní jednání dne 10. 11. 2015, 14. 7. 2016, 6. 9. 2016, 24. 5. 2017, 30. 8. 2017, 6. 9. 2017, 20. 9. 2017, 11. 5. 2018 a 26. 9. 2018, 28. 8. 2019, 11. 12, 2019, 24. 1. 2020, 21. 8. 2020, 19. 2. 2021, 9. 4. 2021 Náklady řízení činí odměny 167 620 Kč, paušální náhradu hotových výdajů 5 100 Kč navýšeno o náhradu odpovídající 21 % DPH ve výši 36 271,2 Kč, tedy celkem 208 991,2 Kč dále soudní poplatek z žaloby a odvolání 2x 17.

424. Celkem náklady řízení činí 243 837,2 Kč.