35 C 102/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 46 250 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „OdpŠk“), z důvodu porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci přestupku. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobce byl účastníkem přestupkového řízení zahájeného doručením příkazu žalobci dne , datum, , vedeného Magistrátem města , adresa, (dále „magistrát“) a , Anonymizováno, (dále „krajský úřad“) a řízení o soudním přezkumu správního rozhodnutí vedeného u Krajského soudu v , adresa, a Nejvyššího správního soudu a navazujícího správního řízení vedeného před krajským úřadem, které skončilo dne , datum, (dále „posuzované řízení“). Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení od , datum, do , Anonymizováno, byla žalobci způsobena nemajetková újma. Žalobce uplatnil u žalované nárok na odškodnění dne , datum, , avšak žalovaná ke dni podání žaloby nevydala žádné stanovisko k nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy a ke dni podání žaloby tak žalobce nebyl nikterak odškodněn.

2. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok, který je uplatňován žalobou. Současně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, které bylo zahájeno dne , datum, a skončilo dne , datum, , a jehož délka tak činí , Anonymizováno, měsíců. Vyjádřila přesvědčení, že žalobci žádná újma v souvislosti s délkou posuzovaného řízení nevznikla, což odůvodnila tím, že žalobci hrozilo v posuzovaném řízení uložení pokuty ve výši , částka, , v rámci správního řízení byl žalobce zastoupen zmocněncem, který neuváděl žádné skutečnosti, namítal systémovou podjatost zaměstnanců magistrátu, proti rozhodnutí magistrátu podal tzv. blanketové odvolání a po doručení rozhodnutí magistrátu zmocněnec neupozornil správní orgán, že se jako majitel příslušné datové schránky do této schránky přihlásil, pročež bylo odvolání žalobce tak bylo podáno řádně a včas, a došlo tak na straně správního orgánu k pochybení, které vedlo k vydání nezákonného rozhodnutí krajského úřadu o odvolání žalobce. Uvedla, že postup žalobce, potažmo zmocněnce žalobce, byl veden s účelem dosažení zániku odpovědnosti žalobce za přestupek uplynutím promlčecí doby. Uzavřela, že se tak v daném případě nejedná o výkon subjektivního práva, nýbrž dochází k jeho zneužití, když jediným záměrem žalobce bylo dosáhnout prostřednictvím obstrukčních taktik k zániku odpovědnosti za přestupek, a přičemž shledala, že dostatečnou satisfakcí k případnému vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce je již samotné konstatování porušení práva žalovanou a skutečnost, že došlo k zastavení přestupkového řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku prekluze.

3. Ze spisu Magistrátu města , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, /, Anonymizováno, , příkazem z , datum, uložil správní orgán žalobci jako provozovateli vozidla značky , Anonymizováno, s registrační značkou , SPZ, podle § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu pokutu v částce , částka, , neboť dne , datum, v , adresa, nezajistil dodržování povinností řidiče. Neznámý řidič vozidla porušil pravidla silničního provozu tím, že nerespektoval dopravní značení na parkovišti. Provozovatel tak naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Příkaz byl žalobci doručen , datum, . Dne , datum, podal žalobce prostřednictvím společnosti , právnická osoba, odpor, který spojil s námitkou podjatosti s tím, že vzhledem k plánovaným příjmům ze sankcí v obecním rozpočtu mohou být zaměstnanci motivováni k vydávání rozhodnutí vedoucích k co nejvyšším pokutám. Navrhuje, aby byl spis doplněn o podklady týkající se příjmů úředních osob a počtu vydaných odsuzujících rozhodnutí, aby bylo možné posoudit možnou systémovou podjatost. Rozhodnutím z , datum, správní orgán uznal žalovaným z předmětného skutku, tj. dne , datum, v , Anonymizováno, , na parkovišti č. , hodnota, v ulici , Anonymizováno, v , adresa, , neznámý řidič vozidla nerespektoval svislé dopravní značení „Parkoviště s parkovacím automatem“ s dodatkovou tabulkou, která vymezovala provozní dobu parkování. Tím porušil povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích, konkrétně § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silniční dopravě. Provozovatel vozidla tedy nevyhověl povinnosti zajistit, aby při užití vozidla byly dodržovány zákonné povinnosti a pravidla provozu, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Dne , datum, podal žalobce prostřednictvím zástupce proti rozhodnutí správního orgánu námitky pouze s tím, že žádá údaje o úřední osobě, která bude o odvolání rozhodovat, aby mohlo být zváženo podání námitky podjatosti. Krajský úřad , Anonymizováno, rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, -, Anonymizováno, , odvolání jako opožděné odmítl. Odvolací správní orgán rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, /, právnická osoba, , které nabylo právní moci dne , datum, , zrušil odsuzující prvostupňové rozhodnutí a řízení o přestupku zastavil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla s odkazem na § 32 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

4. Ze spisu Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, a spisu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že advokát , tituly před jménem, , právnická osoba, v zastoupení žalobce podal ke krajskému soudu dne , datum, žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu, s tím odvolací správní orgán nesprávně učil datum doručení odvoláním napadeného rozhodnutí a v tom důsledku nesprávně kvalifikoval odvolání žalobce jako opožděné. Soudní poplatek za žalobu v částce , částka, složilo dne , datum, , Anonymizováno, , IČ , IČO, . O žalobě rozhodl soud rozsudkem z , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušil a věc žalovanému správnímu orgánu vrátil k dalšímu řízení s tím, že žalovaný správní orgán nemohl bez dalšího uzavřít, že odvolání žalobce podané dne , datum, bylo opožděné, neboť správní spis neobsahoval doklad o přihlášení osoby oprávněné k přijímání písemností určených do vlastních rukou do datové schránky zmocněnce žalobce (, právnická osoba, ), také nebylo doloženo, že zmocněnec žalobce se s obsahem písemnosti ze dne , datum, seznámil již v den, kdy se do datové schránky přihlásila pouze pověřená osoba. Ke kasační stížnosti podané odvolacím správním orgánem , datum, rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem z , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , a stížnost zamítl, neboť doručení rozhodnutí o přestupku bylo nezákonné, což vylučuje možnost posoudit stěžovatelovu argumentaci jinak, krajský soud správně rozhodl, že závěr o opožděnosti odvolání ze dne , datum, není udržitelný.

5. Z dopisu z , datum, , Uplatnění nároku, a z dopisu z , datum, , Vyrozumění o přijetí, bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované náhrady nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena nesprávným úředním postupem pro nepřiměřeně dlouhé řízení o předmětném přestupku. Z vyjádření k žádosti o odškodnění ze , datum, vč. doručenky do datové schránky bylo zjištěno, že žalovaná k předmětnému řízení o přestupku konstatovala, že došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že správní orgány a následně soudy, které rozhodovaly o správní žalobě, postupovaly v namítaném přestupkovém řízení v zásadě efektivně a bez zvláštních průtahů. Výjimkou byl však průtah ze strany odvolacího správního orgánu. Tento orgán, přestože správní soud pravomocně zrušil jeho rozhodnutí o odvolání a vrátil věc k dalšímu řízení, vyčkával na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jím podané kasační stížnosti. Navíc odvolací soud zbytečně prodlíval i poté, co mu byl spis Nejvyšším správním soudem vrácen dne , datum, .

7. Nepřiměřená délka řízení trvajícího , Anonymizováno, představuje nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Namítané kompenzační řízení spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“), jako řízení soudní a souzenou věc je třeba hodnotit v souladu se závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, („Stanovisko“).

8. Je na soudu, aby poté, co shledal ve věci nesprávný úřední postup, hodnotil hlediska uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk. Předně, jak již bylo vyloženo, je předmětné řízení zatíženo průtahy a zejména z hlediska jeho celkové délky nelze řízení označit jinak než jako nepřiměřeně dlouhé. Otázka počátku a konce řízení nečinila potíže, řízení bylo od počátku vedeno Magistrátu města , adresa, , řízení bylo skončeno rozhodnutím odvolacího správního orgánu, který řízení zastavil. Ačkoli si soud všímá, že ve věci rozhodovaly orgány včetně soudů na více úrovních, nejedná co do složitosti o nikterak výjimečný případ. Přestupek spočíval v neoprávněném parkování na vyhrazeném parkovišti a skutkové otázky nebyly v rámci přestupkového řízení žalobcem rozporovány. Správní soud, který zrušil rozhodnutí odvolacího správního orgánu, se zaměřil především na procesní otázku včasnosti podání odvolání. V otázce chování poškozeného soud uzavírá, že postup žalovaného v posuzovaném řízení zavdával příčinu ke vzniku průtahů. Jak správně žalovaná poukazuje, žalobce k zastupování v předmětném přestupkovém řízení zmocnil společnost , právnická osoba, , zde žalovaná poukázala na řadu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, za všechny rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde Nejvyšší správní soud označuje jako zjevné zneužití práva postup, kdy se obvinění z přestupků nechávají zastoupit společností, jež v řízení opakuje strojově téměř identické podání s cílem oddálit meritorní rozhodnutí a dosáhnout prekluze přestupkové odpovědnosti. V posuzovaném řízení lze s ohledem na uvedené závěry identifikovat úkony, neúplné odvolání a námitka podjatosti úředních osob, které nejsou nikterak pro projednávanou věc individualizovány, a lze mít za to, že namísto uplatnění procesních práv měli spíše obstrukční funkci. Konečně k otázce významu řízení pro žalobce, je pro rozhodnutí důležité, že dle tehdy účinné právní úpravy (podle zákona o silničním provozu před novelizací zákonem č. 271/2023 Sb.) byl žalobce ohrožen relativně nízkým trestem, a to uložením pokuty v maximální výši , částka, . Vedle toho si lze povšimnout, že jedinými úkony v přestupkovém řízení byl podaný odpor spojený s námitkou systémové podjatosti zaměstnanců Magistrátu města , adresa, (které soud hodnotí jako podání generické, nikoliv vztažené ke konkrétní věci) a blanketní odvolání. To vedle skutečnosti, že nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti vede soud k závěru, že řízení (i přestože spadá do režimu čl. 6 odst. 1 Úmluvy), nemělo pro žalobce význam. Jako nedůvěryhodnou má soud žalobcovu námitku bránící se tvrzením žalované, že nebyl nikdy proti pokutám pojištěn, ze spisu správního soudu se podává, že soudní poplatek složilo Motorická vzájemná pojišťovna, družstvo, IČ , IČO, . V tomto kontextu soud připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, -, na který rovněž žalovaná odkázala, v něž soud konstatuje, že uzavření smlouvy o „pojištění proti pokutám“ lze usuzovat negativní vztah k dodržování pravidel silničního provozu. Význam posuzovaného řízení pro žalobce rovněž snižuje skutečnost, že pro případ výdajů v řízení, například uvedený soudní poplatek za správní žalobu, za něj „pojišťovna“ zapravila. Nad výše uvedené bere soud v potaz s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , podle něhož je soud vázán rozhodnutím příslušného orgánu o spáchání přestupku a není-li tu takové rozhodnutí, je soud oprávněn posoudit si takovou otázku samostatně, že s přihlédnutím k tomu, že žalobce spáchání přestupku nerozporoval, a to ani v posuzovaném řízení. Soud má k dispozici nepravomocné prvostupňové rozhodnutí, kterým správní orgán po provedeném dokazování uznal vinu žalobce a žalobci uložil zaplatit pokutu v částce , částka, , žalobce rozhodnutí nenapadl než blanketním odvoláním pouze s tím, že žádá údaje o úřední osobě, která bude o odvolání rozhodovat, aby mohlo být zváženo podání námitky podjatosti.

9. V případech, než dopadá úprava čl. 6 odst. 1 Úmluvy, se imateriální újma presumuje, a to v i souladu se Stanoviskem NS (srov. zejm. jeho část V.). Za nejpodstatnější lze považovat narušení principu, podle něhož je poškozený povinen prokazovat i vznik nemajetkové újmy, neboť ESLP ve vztahu k řízením uvedeným v čl. 6 odst. 1 EÚLP vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu, a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz Apicella proti Itálii, odst. 93, nebo Kmec 2006 s. 12 a násl.), neboť újma vzniká samotným porušením práva. Zároveň jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích, takže k případné náhradě jinou formou dochází jen za zcela výjimečných okolností (například tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, jak bylo konstatováno v rozsudku ve věci Szeloch proti Polsku nebo v rozsudku ve věci Berlin proti Lucembursku) (BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 300, marg. č. , hodnota, .).

10. Výchozím způsobem odškodňování nesprávného úředního postupu je tedy poskytnutí zadostiučinění penězích. Morální satisfakce v podobě konstatování porušení práva nastupuje subsidiárně, prokáže-li se, že namítané řízení mělo pro poškozeného jen okrajový význam, logice ust. § 31a odst. 2 OdpŠk navzdory.

11. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s odkazem na § 31a odst. 2 OdpŠk jsou ve věci dány okolnosti, které význam řízení pro žalobce potlačují natolik, že prosté konstatování porušení práva, které žalovaná učinila ve vyjádření ze , datum, , se jeví jako dostatečné zadostiučinění.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.