35 C 122/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno - Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení , částka, .

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z titulu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“).

2. Žaloba je založena na tvrzení, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a , Anonymizováno, (dále jen „poskytovatel dotace“) uzavřena smlouva o poskytnutí dotace č. , Anonymizováno, , ve které se poskytovatel dotace žalobkyni zavázal poskytnout účelovou dotaci na realizaci projektu „Skladové, obchodní a volnočasové centrum , Anonymizováno, -, adresa, “ (dále jen „projekt“). Žalobkyně projekt realizovala a dne , datum, doručila poskytovateli dotace závěrečnou šestou žádost o platbu ve výši , částka, . K proplacení dotace nedošlo v předpokládaném termínu a dne , datum, žalobkyně obdržela oznámení o rozšíření předmětu kontroly č. j. , Anonymizováno, , podle něhož bylo zahájeno šetření podezření na nesrovnalost spočívající v porušení rozpočtové kázně žalobkyní, které vzešlo z administrativní kontroly prováděné v souvislosti s šestou žádostí o platbu. Proplacení dotace žalobkyni na základě její šesté žádosti o platbu bylo pozastaveno, v důsledku čehož žalobkyně neměla finanční prostředky na splnění vlastních závazků. Žalobkyně projekt financovala čerpáním úvěru. S ohledem na neproplacení šesté žádosti o platbu dotace byla žalobkyně nucena dne , datum, uzavřít dodatky č. , hodnota, k úvěrovým smlouvám uzavřeným se společností , právnická osoba, ., které umožnily úročení půjček sjednanou úrokovou mírou i po jejich splatnosti. Dne , datum, byl sepsán protokol o kontrole č. j. , Anonymizováno, , v němž poskytovatel dotace konstatoval nezpůsobilé výdaje v celkové výši , částka, . Proti tomuto protokolu a proti dodatku k protokolu ze dne , datum, podala žalobkyně námitky. Dne , datum, byl Úřadem Regionální rady regionu soudružnosti Severovýchod vydán platební výměr na odvod č. , Anonymizováno, kterým byl žalobkyni vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši , částka, (dále jen „předmětný výměr“), proti němuž žalobkyně podala odvolání a zároveň požádala o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně. Rozhodnutím výboru Regionální rady regionu soudružnosti Severovýchod byl žalobkyni prominut odvod ve výši , částka, . Neprominutá část odvodu tak činila , částka, a byla započtena proti částce požadované žalobkyní v její šesté žádosti o platbu. Žalobkyni tak dne , datum, bylo vyplaceno , částka, . Dne , datum, byl předmětný výměr zrušen pro nezákonnost rozhodnutím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo) č. j. , Anonymizováno, (dále jen „rozhodnutí ministerstva“). Dne , datum, byl žalobkyni vrácen vyměřený odvod za porušení rozpočtové kázně. Za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, uhradila žalobkyně na úrocích úvěru, který čerpala za účelem financování projektu, částku , částka, . Tuto částku žalobkyně ponížila o , částka, , což představuje úroky za měsíc , Anonymizováno, , kdy jí byla vyplacena zbývající část dotace. Žalobkyně tak na žalované nárokuje částku , částka, představující náklady na úroky z úvěru ve výši , Anonymizováno, % ročně z nesplacené části úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, s tím, že v důsledku vydání předmětného výměru, založeného na nesprávném názoru, že se dopustila porušení rozpočtové kázně, jí byla dotace vyplacena se značným časovým zpožděním a výpadek tak vzniklý v příjmech musela překlenout čerpáním úvěru. Žalobkyně uplatila nárok na náhradu škody v částce , částka, u státu dne , datum, , avšak jí ve lhůtě šesti měsíců nebylo ničeho zaplaceno.

3. Žalovaná - za níž jednalo zprvu , Anonymizováno, a posléze , Anonymizováno, - nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila uzavření smlouvy o poskytnutí dotace č. , Anonymizováno, a doručení závěrečné šesté žádosti žalobkyně o platbu dotace. Nesporovala ani průběh šetření podezření na nesrovnalost spočívající v porušení rozpočtové kázně žalobkyní, jako i vydání předmětného výměru a rozhodnutí ministerstva. Proti žalobě brojila jednak tím, že nárok žalobkyně nesplňuje základní podmínku pro jeho úspěšné uplatnění, neboť absentuje předpoklad existence zrušeného pravomocného rozhodnutí, a druhak tím, že žalobkyně uplatňuje nárok duplicitně, a to jak v tomto řízení, tak ve správním řízení sporném, v němž se pouze domáhá nižší částky. Vyjádřila názor, že zde není splněna podmínka existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 5 a § 8 zákona č. 82/1998 Sb., neboť předmětný výměr, z jehož vydání žalobkyně dovozuje škodu, není rozhodnutím předběžně vykonatelným podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. a ani pravomocným rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedla přitom, že platební výměr je obecně ve smyslu § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „zákon č. 280/2009 Sb.“), rozhodnutím, proti kterému je možno podat řádný opravný prostředek. Podle § 109 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb. odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak. Z těchto ustanovení, aniž by je žalobkyně blíže odůvodňovala, odvozuje patrně naplnění podmínky podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., a tedy to, že se jedná o předběžně vykonatelné rozhodnutí. Nicméně podle § 139 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. pokud je daň-odvod vyměřen z moci úřední zpravidla po kontrole, je rozdíl-odvod splatný v náhradní lhůtě splatnosti, která činí 15 dnů ode dne právní moci (dodatečného) platebního výměru, tj. ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Podáním odvolání proti platebnímu výměru tedy daňový subjekt dosáhne stejného účinku jako odvolání. Ve spojení s § 103 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., které upravuje právní moc rozhodnutí, kdy je stanoveno, že rozhodnutí je v právní moci v momentu, kdy je účinné a nelze se proti němu odvolat, lze dovodit, že platební výměr v případě podaného odvolání nikdy nemůže reálně nabýt právní moci do doby, než o něm rozhodne nadřízený správní orgán, a tedy se reálně nejedná o předběžně vykonatelné rozhodnutí. U předmětného výměru je rovněž v poučení uvedeno, že odvolání má odkladný účinek. Pokud dojde k nesprávnému poučení o odkladném suspenzivním účinku odvolání, odvolání bude mít podle § 110 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. odkladný účinek. Pokud tak předmětný výměr nesplňuje definici uvedenou v § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., tedy nejedná se o předběžně vykonatelné rozhodnutí, nepostačí pouze zmínka, že bylo změněno či zrušeno na základě řádného opravného prostředku, ale je nutno vycházet z § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kdy se za nezákonné rozhodnutí považuje pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Předmětný výměr nicméně nikdy právní moci nenabyl, protože byl zrušen rozhodnutím ministerstva. Pokud svou škodu žalobkyně odvozuje z předmětného výměru, tak to nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby se o něm dalo hovořit jako nezákonném rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Zmínila dále, že škodu spočívající v nutnosti placení úroků z úvěru, z něhož projekt financovala, žalobkyně uplatnila co do částky , částka, v tomto řízení a co do částky , částka, ve správním řízení. Takovýto postup je zcela nepřípustný a neúnosný.

4. Soud vyšel při zjišťování skutkového stavu věci se shodných tvrzení účastníků a předložených listinných důkazů (viz přílohové obálky účastníků).

5. Soud má za prokázané, že dne , datum, žalobkyně podala u poskytovatele dotace žádost o vyplacení dotace. V důsledku porušení rozpočtové kázně žalobkyní, což bylo zjištěno při administrativní kontrole, byla žalobkyni pozastavena výplata dotace a žalované byl dne , datum, uložen předmětným výměrem odvod do rozpočtu poskytovatele dotace v částce , částka, splatný nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci předmětného výměru. V předmětném výměru byla žalobkyně poučena o možnosti podat proti němu odvolání do 30 dnů od jeho doručení s tím, že odvolání má odkladný účinek. Proti tomuto platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání k ministerstvu a zároveň požádala poskytovatele dotací o prominutí vyměřeného odvodu. Dne , datum, bylo k odvolání žalobkyně proti předmětnému výměru vydáno rozhodnutí ministerstva, kterým byl předmětný výměr zrušen a řízení ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně zastaveno z důvodu, že žalobkyně rozpočtovou kázeň neporušila.

6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž vycházel z následujících ustanovení. Podle § 5 odst. 1 písm. a/ tohoto zákona „Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, .“ Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona „Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda“. Podle § 8 odst. 1 tohoto zákona „Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.“ Podle § 8 odst. 2 tohoto zákona „Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.“7. Soud vycházel rovněž z následujících ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. Podle § 147 odst. 1 písm. a/ tohoto zákona „Správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím o stanovení daně, které se označuje jako platební výměr, jde-li o vyměření daně.“ Podle § 101 odst. 5 tohoto zákona „Rozhodnutí se oznamuje všem jeho příjemcům.“ (věta první) „Vůči příjemci je rozhodnutí účinné okamžikem jeho oznámení.“ (věta druhá). Podle § 101 odst. 6 tohoto zákona „Oznámením rozhodnutí se pro účely tohoto zákona rozumí doručení rozhodnutí nebo jiný prokazatelný způsob seznámení s obsahem rozhodnutí.“ Podle § 103 odst. 1 tohoto zákona „Rozhodnutí, které je účinné a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci.“ Podle § 101 odst. 3 tohoto zákona „Rozhodnutí, které je účinné, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek, a uplynula-li lhůta k plnění, pokud byla stanovena.“ Podle § 109 odst. 4 tohoto zákona „Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.“ Podle § 109 odst. 5 tohoto zákona „Odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak.“8. Soud měl rovněž na zřeteli, že pro to, aby bylo možno dovodit odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je zapotřebí, aby byly splněny tři zákonné předpoklady, a to 1/ nezákonné rozhodnutí, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Všechny tyto předpoklady musí být splněny kumulativně, což znamená, že bez nesplnění byť jedné z nich nedochází ke vzniku odpovědnosti státu za škodu. „Splnění těchto předpokladů musí být v soudním řízení bezpečně prokázáno a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některého z nich. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz k uvedení věci do předešlého stavu. Skutečnou škodou je zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu. „Škoda pak musí být ve vztahu příčinné souvislosti (vztah příčiny a následku) k nezákonnému rozhodnutí.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). „O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem nezákonného rozhodnutí, tedy je-li nezákonné rozhodnutí a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta skutečnost, bez níž by škodný následek nevznikl.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

9. Soud je toho názoru, že předmětný výměr nelze považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. U předmětného výměru nastala situace předpokládaná v § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., že byl zrušen „na základě řádného opravného prostředku“, nicméně o „vykonatelné rozhodnutí“, jak rovněž předpokládá § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., se nejedná. Z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. je totiž rozhodnutí vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, anebo nemá odkladný účinek (§ 103 odst. 2). Podle poučení, které obsahoval předmětný výměr, bylo lze se proti němu odvolat s tím, že odvolání má odkladný účinek. Odvolání by mělo odkladný účinek i v případě, že by toto poučení bylo nesprávné (§ 110 odst. 3). U předmětného výměru se nejedná ani o situaci předpokládanou v § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., že „pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno“. Z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. je totiž v právní moci rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat (§ 103 odst. 1). Podle poučení, které obsahoval předmětný výměr, bylo lze se proti němu odvolat, čehož též žalobkyně úspěšně využila. Předmětný výměr byl následně rozhodnutím ministerstva zrušen, aniž se stal pravomocným, a současně bylo řízení ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně zastaveno. Soud tudíž uzavírá, že k nezákonnému rozhodnutí, což je jeden ze zákonných předpokladů pro odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., v tomto případě nedošlo, a odpovědnost žalované za škodu nárokovanou žalobkyní (dále též „předmětný nárok“) nevznikla.

10. Ačkoli již samotná absence nezákonného rozhodnutí postačuje k zamítnutí žaloby, soud považuje za potřebné zmínit, že předmětnému nároku by nebylo možno vyhovět, ani kdyby předmětný výměr byl nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. (viz výklad níže).

11. Žalobkyně si nárokuje částku , Anonymizováno, , , částka, představující náklady na úroky z úvěru ve výši 5 % ročně z nesplacené části úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, s tím, že v důsledku vydání předmětného výměru, založeného na nesprávném názoru, že se dopustila porušení rozpočtové kázně, jí byla dotace vyplacena se značným časovým zpožděním a výpadek tak vzniklý v příjmech musela překlenout čerpáním úvěru. Z žalobních tvrzení se podává, že náklady na úroky z úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, (dále jen „první období“) činily v souhrnu , částka, a náklady na úroky z úvěru za zbývající období (dále jen „druhé období“) činily v souhrnu , částka, (viz str. 4 žaloby) a dále, že částka , částka, , kterou žalobkyně uplatnila vůči poskytovateli dotace z titulu náhrady škody představující náklady na úroky z úvěru, jí již byla vyplacena (viz vyjádření ze dne , datum, ).

12. Z rozhodnutí ministerstva ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, /, Anonymizováno, , vydaného ve věci náhrady škody k návrhu žalobkyně proti poskytovateli dotace, má soud za prokázané, že poskytovateli dotace byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, z titulu náhrady škody představované náklady na úroky z úvěru ve výši , Anonymizováno, % ročně z nesplacené části úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , přičemž částka , částka, představuje náklady za druhé období (viz příloha 2 v přílohové obálce žalované-MF). Soud je za dané situace toho názoru, že zmenšení majetkového stavu o částku , částka, , tj. náklady na úroky z úvěru ve výši , Anonymizováno, % ročně z nesplacené části úvěru za druhé období, u žalobkyně nenastalo. Soud tudíž uzavírá, že ke škodě, což je jeden ze zákonných předpokladů pro odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., v tomto případě nedošlo, a odpovědnost žalované za škodu nárokovanou žalobkyní v částce , částka, nevznikla.

13. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalobkyni úvěr ve výši , částka, a žalobkyně se tento úvěr zavázala splatit nejpozději ve dvou splátkách do , datum, a do , datum, se smluvním úrokem ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně z denního zůstatku jistiny. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . se dohodly na změně smlouvy o úvěru tak, že se v ní vypouští ujednání, podle něhož po termínu splatnosti úvěru společnost , právnická osoba, . smluvní úrok již neúčtuje. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalobkyni úvěr ve výši , částka, a žalobkyně se jej zavázala splatit nejpozději do , datum, se smluvním úrokem ve výši , Anonymizováno, % ročně z denního zůstatku jistiny. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . se dohodly na změně smlouvy o úvěru tak, že se v ní vypouští ujednání, podle něhož po termínu splatnosti úvěru společnost , právnická osoba, . smluvní úrok již neúčtuje (viz přílohy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v přílohové obálce žalobkyně). Z daňových dokladů - faktur č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, ve spojení s výpisy z účtů má soud za prokázané, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, . úroky ve výši , Anonymizováno, % ročně z nesplacené části úvěru za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, , za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, , za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, , za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, , za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, a za , Anonymizováno, v částce , částka, se splatností , datum, dne , datum, (viz přílohy M a P v přílohové obálce žalobkyně). Z rozhodnutí ministerstva ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, , Anonymizováno, , vydaného ve věci náhrady škody k návrhu žalobkyně proti poskytovateli dotace, má soud za prokázané, že předmětný výměr byl doručen do datové schránky žalobkyně dne , datum, (viz příloha 2 v přílohové obálce žalované- MF). Soud vychází z toho, že k uzavření úvěrových smluv (, datum, , , datum, ) a dodatků č. , hodnota, k těmto smlouvám (, datum, ) došlo před vydáním (, datum, ) i doručením (, datum, ) předmětného výměru. Soud má za to, že jelikož náklady na úroky z úvěru za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, žalobkyně vynaložila před doručením předmětného výměru (, datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), nelze činit závěr, že je předmětný výměr a škoda představující tyto náklady „ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí, ke škodě by nedošlo.“ Nad to jde o úroky, k jejichž placení se žalobkyně zavázala ještě před vydáním předmětného výměru a za období, které předcházelo vydání předmětného výměru. Žalobkyní tvrzený výpadek příjmů v souvislosti s placením těchto úroků tudíž nemůže být zapříčiněn vydáním předmětného výměru. Náklady na úroky z úvěru za , Anonymizováno, žalobkyně sice vynaložila po doručení předmětného výměru (, datum, ), nicméně ani zde nelze činit závěr, že je předmětný výměr a škoda představující tyto náklady „ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí, ke škodě by nedošlo“. I zde jde totiž o úroky, k jejichž placení se žalobkyně zavázala ještě před vydáním předmětného výměru a za období, které předcházelo vydání předmětného výměru. Žalobkyní tvrzený výpadek příjmů v souvislosti s placením těchto úroků tudíž ani zde nemůže být zapříčiněn vydáním předmětného výměru. Soud je za dané situace toho názoru, že zmenšení majetkového stavu o částku , částka, , tj. náklady na úroky z úvěru ve výši , Anonymizováno, % ročně z nesplacené části úvěru za první období, u žalobkyně nenastalo v příčinné souvislosti s předmětným výměrem. Soud tudíž uzavírá, že k příčinné souvislosti, což je jeden ze zákonných předpokladů pro odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., v tomto případě nedošlo, a odpovědnost žalované za škodu nárokovanou žalobkyní v částce , částka, nevznikla.

14. Soud proto žalobu zamítl.

15. Závěrem soud dodává, že při posuzování organizační složky státu příslušné v tomto případě jednat za stát, vycházel z následujících ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., ve znění platném do , datum, (viz čl. III. zákona č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb. a zákon č. 82/1998 Sb.). Podle § 6 odst. 1 tohoto zákona „Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“).“ Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona „Je úřadem podle odst. 1 a/ , Anonymizováno, , Anonymizováno, , došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v , podezřelý výraz, řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b/ příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.“ Soud vzal v úvahu rovněž § 14 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož , Anonymizováno, je ústředním orgánem státní správy „ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmů bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví“ (odst. 1), spravuje „finanční prostředky určené k zabezpečení politiky bydlení a regionální politiky státu“ (odst. 2 písm. a/) a koordinuje „činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje“ (odst. 2 písm. b/). Soud vyšel také ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění platném do , datum, , který stanoví, že , Anonymizováno, „a/ sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, b/ koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce, c/ napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur“ (§ 14 odst. 1), pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní se zřizují regiony soudržnosti a v nich regionální rady regionu soudržnosti, a to v regionu soudržnosti „Severovýchod“ (§ 15 písm. e/) „Regionální rada regionu soudružnosti Severovýchod“ (§ 16 odst. 1 písm. d/) a dále, že regionální rada regionu soudržnosti je právnickou osobou (§ 16 odst. 2). Soud vzal zřetel rovněž na článek II. bod 1. přechodných ustanovení k zákonu č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „zákon č. 251/2021 Sb.“), podle něhož se regionální rady regionu soudržnosti „zrušují uplynutím dne , datum, “ a jejich „právním nástupcem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, .“ Soud je toho názoru, že škoda, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku předmětného výměru vydaného poskytovatelem dotace, tedy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jímž byl žalobkyni vyměřen odvod do rozpočtu poskytovatele dotace v důsledku domnělého porušení rozpočtové kázně, má původ v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti , Anonymizováno, , neboť se jedná o věc regionální politiky. Soud proto jednal s , Anonymizováno, jako úřadem příslušným podle § 6 odst. 2 písm. b/ zákona č. 82/1998 Sb., aniž by se přiklonil k názoru, že úřadem příslušným jednat za stát je v tomto případě , Anonymizováno, . Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (viz příloha 3 v přílohové obálce žalované-MMR) soud nepovažuje za přiléhavé na tento případ, neboť názor něm vyslovený, že „orgánem oprávněným jednat jménem České republiky v exekučním řízení vedeném pro vymožení odvodu za porušení rozpočtové kázně“ (v němž v pozici oprávněné byla , Anonymizováno, , k jejímuž zrušení došlo uplynutím dne , datum, na základě zákona č. 251/20221 Sb.) „je od , datum, příslušný finanční úřad“, dopadá toliko na exekuční řízení, v nichž jde o vymožení odvodu za porušení rozpočtové kázně na návrh regionální rady regionu soudržnosti jako právnické osoby v pozici oprávněné. Skutečnost, že uplynutím dne , datum, došlo ke zrušení , Anonymizováno, , nepovažuje soud významnou, neboť v tomto případě se , Anonymizováno, Severovýchod nestala účastníkem řízení.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a naleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony (sepsání vyjádření k žalobě, dvojí účast na jednání před soudem) po , částka, (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení), tj. v souhrnu , částka, . Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.