35 C 133/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 51 214,22 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 51 214,22 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 17 480,30 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. 5. 2021, ve znění doplnění ze dne 22. 7. 2021 (dále jen„ žaloba“), domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky 51 214,22 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobce se dne 1. 7. 2020 prostřednictvím emailu přihlásil na konferenci s názvem„ 12th Annual Global Health Insurance Conference“ konanou žalovanou v Amsterodamu v termínu 26. a 27. 11. 2020 (dále jen„ předmětná konference“) a dne 10. 7. 2020 zaplatil žalované na základě faktury č. 2020 [číslo] konferenční poplatek za účast na předmětné konferenci v částce 51 214,22 Kč (dále jen„ předmětný poplatek“). Žalobce byl dne 6. 10. 2020 žalovanou prostřednictvím emailu informován, že z důvodu pandemie koronaviru (dále jen„ pandemie“) proběhne předmětná konference ve formě online (pouze jako virtuální událost), o což zájem neměl (online podoba je nedostatečná, neboť nemůže nikdy plně nahradit osobní událost, při níž měl v úmyslu vytvářet síť kontaktů pro své budoucí podnikání), a proto prostřednictvím emailu kontaktoval žalovanou za účelem vrácení předmětného poplatku. Dne 7. 10. 2020 žalovaná prostřednictvím emailu sdělila žalobci, že vrácení předmětného poplatku není možné. Žalobce má za to, že žalovaná je povinna vrátit mu předmětný poplatek z titulu bezdůvodného obohacení, které získala na jeho úkor plněním z právního důvodu, který odpadl. Pokus o smírné řešení nastalé situace prostřednictvím emailů žalobce ze dne 13. 10. 2020 a 20. 10. 2020 zůstal bezvýsledný. Na dopis ze dne 5. 11. 2020 s výzvou k vrácení předmětného poplatku ani písemnou předžalobní výzvu k plnění ze dne 4. 1. 2021 žalovaná nereagovala.

3. K důkazu žalobce navrhl emailovou komunikaci vedenou mezi účastníky ohledně předmětné konference (viz příloha„ A“), fakturu žalované ohledně vyúčtování předmětného poplatku (viz příloha„ C“), výpis ze svého účtu ohledně zaplacení předmětného poplatku (viz příloha„ B“), dopis ze dne 5. 11. 2020 (viz příloha„ D“) a předžalobní výzvu k plnění ze dne 4. 1. 2021 včetně dodejky (viz příloha„ E“).

4. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Označila za nespornou skutečnost, že žalobce se přihlásil na předmětnou konferenci, jakož i skutečnost, že žalobce zaplatil předmětný poplatek. Uvedla, že v důsledku restriktivních opatření z důvodu pandemie vyvstala nutnost konání předmětné konference ve formě online. Poukázala na výňatek svých všeobecných obchodních podmínek, v nichž je uvedeno:„ Pokud se [žalovaná] rozhodne z jakéhokoliv důvodu událost zrušit, zákazníkovi bude vrácena plná částka registračního poplatku. Společnost [žalovaná] však nevrací žádné refundace ani částečné refundace za změny programu, akce, dat, místa konání nebo složení řečníků.“. Vyjádřila názor, že změna formy konání předmětné konference z osobní události na událost online znamená změnu místa konání, a proto není povinna žalobci vrátit předmětný poplatek.

5. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl o věci bez nařízení jednání.

6. Mezi účastníky má soud za nesporné následující skutečnosti.

7. Žalobce se přihlásil na předmětnou konferenci a za účast na ní zaplatil žalované předmětný poplatek. Předmětná konference měla být uskutečněna v podobě osobní události, avšak z důvodu pandemie došlo ke změně na virtuální (online) událost. O předmětnou konferenci v podobě virtuální události žalobce zájem neměl a ani se jí neúčastnil. Žalovaná odmítla žalobci vrátit předmětný poplatek.

8. Z listin navržených žalobcem má soud za prokázané následující skutečnosti.

9. Ve dnech 1. a 2. 2020 proběhla mezi účastníky emailová komunikace ohledně předmětné konference s blíže tam uvedeným programem (začínajícím dne [datum] v 8:30 hodin a končícím dne [datum] v 17:30 hodin), na níž se žalobce přihlásil spolu s požadavkem na hotelový pokoj, což žalovaná akceptovala a současně žalobci zaslala fakturu k zaplacení předmětného poplatku.

10. Ve dnech 8., 9. a 15. 7. 2020 proběhla mezi účastníky emailová komunikace ohledně plánované účasti žalobce na panelové diskusi v rámci druhého dne předmětné konference s tím, že diskuse předpokládá několik účastníků, kteří si vyměňují nápady, vyjadřují myšlenky, sdílejí znalosti a odpovídají na otázky publika, při níž bude žalobcovým primárním kontaktem [jméno] [příjmení].

11. Ve dnech 23. 7. 2020 a 1. 10. 2020 proběhla mezi účastníky emailová komunikace ohledně plánované účasti žalobce a [jméno] [příjmení] na panelové diskusi v rámci předmětné konference.

12. Emailem ze dne 5. 10. 2020 se žalobce dotazoval žalované, zda předmětná konference byla zrušena, neboť obdržel zprávu o zrušení ubytování v místě jejího konání v hotelu [název] [hotelu].

13. Emailem ze dne 6. 10. 2020 žalovaná odpověděla žalobci, že vzhledem k restriktivním opatřením z důvodu pandemie nemá jinou možnost než uspořádat předmětnou konferenci jako plně online událost.

14. Emailem ze dne 6. 10. 2020 žalobce sdělil žalované, že se nepřihlásil k účasti na virtuální události, neboť je pro něj velmi důležitým aspektem vytváření kontaktní sítě, což je mnohem méně efektivní na digitální než skutečné konferenci, a proto se táže, jak lze realizovat plnou náhradu.

15. Emailem ze dne 7. 10. 2020 žalovaná odpověděla žalobci, že vrácení předmětného poplatku není možné a zároveň vyzvala žalobce, aby potvrdil svoji účast na předmětné konferenci ve virtuálním režimu.

16. Emailem ze dne 7. 10. 2020 žalobce sdělil žalované, že jde o porušení smlouvy, neboť zaplatil za účast na konferenci fyzicky konané v Amsterdamu a nikoliv za webinář.

17. Emaily ze dne 13. 10. 2020 a 20. 10. 2020 se žalobce dotazoval žalované, zda její vedení odsouhlasilo vrácení předmětného poplatku.

18. Emilem ze dne 21. 10. 2020 žalovaná sdělila žalobci, že jeho dotaz vedení předložila, avšak odpověď doposud neobdržela.

19. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2021 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 51 214,22 Kč do 7 dnů od doručení s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou. Žalovaná převzala výzvu dne 7. 1. 2021.

20. Zjištěný skutkový stav (viz body 6 až 19 tohoto rozsudku) shledal soud dostatečným pro rozhodnutí o věci.

21. Z důvodu nadbytečnosti se soud nezabýval ostatními listinami navrženými žalobcem.

22. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

23. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Zjištěný skutkový stav věci vede soud k závěru, že požadavek žalobce vůči žalované na zaplacení částky 51 214,22 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku je důvodný.

26. Soud má za to, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a § 2587 občanského zákoníku, v níž se žalovaná zavázala uskutečnit předmětnou konferenci ve formě osobní události za účasti přihlášených zájemců včetně žalobce, tedy provést činnost s jiným výsledkem, a žalobce se zavázal zaplatit žalované za účast na předmětné konferenci předmětný poplatek (dále jen„ předmětná smlouva“). Primárním zájmem žalobce - s úmyslem vytvářet síť kontaktů pro své budoucí podnikání - bylo osobně se zúčastnit předmětné konference na dohodnutém místě (Amsterodam), v dohodnutém termínu (od 26. 11. 2020 8:30 hodin do 27. 11. 2020 17:30 hodin) a s dohodnutou účastí na panelové diskusi dne 27. 11. 2020, jež předpokládá několik účastníků, kteří si vyměňují nápady, vyjadřují myšlenky, sdílejí znalosti a odpovídají na otázky publika. Uskutečnění předmětné konference ve formě virtuální události (v online podobě) považoval žalobce za nedostatečnou, neboť podle něj nemůže nikdy plně nahradit osobní událost. Se změnou formy předmětné konference z osobní události na virtuální událost proto žalobce obratem vyjádřil žalované nesouhlas s tím, že jde o porušení předmětné smlouvy (nepřihlásil se k účasti na virtuální události, neboť je pro něj velmi důležitým aspektem vytváření kontaktní sítě, k čemuž je mnohem efektivnější účast na osobní události), přičemž žalované nepotvrdil účast na předmětné konferenci ve změněné formě a vyzval ji k vrácení předmětného poplatku. Žalobce tak odstoupil od předmětné smlouvy ve smyslu ustanovení § 2002 občanského zákoníku, neboť změnou formy konání předmětné konference z osobní události na virtuální událost žalovaná porušila předmětnou smlouvu podstatným způsobem. Po žalobci, který od počátku zcela jednoznačně preferoval formu osobní události předmětné konference, nelze spravedlivě požadovat, aby se zúčastnil předmětné konference v online podobě. Žalobcovým odstoupením došlo ve smyslu ustanovení § 2004 odst. 1 občanského zákoníku ke zrušení předmětné smlouvy od počátku a nastupuje vypořádání účastníků podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, kdy žalobce musí dostat vše, co žalovaná od něj obdržela, tedy částku 51 214,22 Kč, neboť jde o majetkový prospěch získaný žalovanou na úkor žalobce plněním z právního důvodu, který odpadl.

27. Poukaz žalované na výňatek všeobecných obchodních podmínek, soud nepovažuje za přiléhavý, neboť na tento případ nedopadají. To, že se v tomto případě změnila předmětná konference z osobní události na virtuální událost, neznamená změnu místa jejího konání, nýbrž změnu formy jejího konání, kdy se původně dohodnutá osobní účast přihlášených zájemců (tj. skutečná přítomnost na předmětné konferenci) nově změnila na osobní účast toliko virtuální (tj. bez skutečné přítomnosti na předmětné konferenci). Názoru, který v této otázce vyjádřila žalovaná, soud tudíž nemůže přisvědčit.

28. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl úspěch ve věci a naleží mu náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 561 Kč, nákladů zastoupení advokátkou ve výši 12 330 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 589,30 Kč, tj. v souhrnu 17 480,30 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 11 130 Kč (3 180 x 3 + 1 590) a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (300 x 4) za 3 úkony po 3 180 Kč, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání žaloby a sepsání vyjádření ve věci a za 1 úkon po 1 590 Kč, který spočíval v sepsání jednoduché výzvy k plnění (§ 7 bod 5/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, § 11 odst. 2 písm. h/, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o místu plnění (k rukám advokátky) vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

30. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výrok II.).