35 C 173/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 817 313 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 817 313 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 817 313 Kč od 3. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 91 248,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů tohoto řízení částku 2 832 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ze žaloby ve výši 40 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobce se domáhá po žalované jako pojistiteli domáhá zaplacení částky ve výši 817 313 Kč, jako pojistného plnění za pojištěného škůdce (řidič , jméno FO, ), a to z titulu náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu ztížení společenského uplatnění, nároku na náhradu hotových výdajů představující náklady na zpracování znaleckého posudku a náhrady nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování nároků na pojistné plnění, přičemž žalobce má právo tento nárok uplatnit ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., přímo u pojistitele. Žalobce byl dne 19. 9. 2020 řidičem osobního automobilu, který cestoval po silnici z obce , adresa, na obec , adresa, , kde došlo ke srážce s vozidlem řízeným pojištěncem žalované, panem , jméno FO, , z důvodu protiprávní jízdy , jméno FO, , který v nepřehledné zatáčce předjížděl traktor, což vyústilo v manévr, kdy oba řidiči vozidel byli zranění. Žalobce byl transportován do nemocnice, kde byl ošetřen se zraněním hlavy a téhož dne byl propuštěn, avšak s ohledem na přetrvávající bolesti hlavy a závažné problémy se sluchem absolvoval dne 6. 10. 2020 lékařské vyšetření, kde bylo zjištěno silné poškození sluchu (na levém uchu ztráta sluchu o 79,5% a na pravém uchu o 19,1%), které bylo způsobeno předmětnou dopravní nehodou (silným nárazem do hlavy). Žalobce se potýkal se zhoršeným sluchem již od roku 2002. Dne 14. 9. 2022 konstatoval odborný lékař , jméno FO, , že sluchová porucha žalobce je důsledkem prodělané autonehody, a nikoliv vývojem chronického postižení ucha, které bylo dlouhou dobu stacionární. Ztráta na sluchu na levém uchu se po nehodě ustálila v rozmezí 66 – 79%. V důsledku toho je žalobce, ve svém velmi mladém věku, významně společensky, pracovně, zdravotně a psychicky omezen, je nusen nosit naslouchadlo. Potýká se s psychickými obtížemi, má problémy s navazováním vztahů, a to jak osobních, tak pracovních i dalších jiných. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dopisem ze dne 28. 1. 2022, ta plnila dne 3. 10. 2022 ve výši 150 000 Kč s odkazem na vyhlášku č. 276/2015 Sb. Žalobce proto nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , jméno FO, , který stanovil hodnotu ztížení společenského uplatnění v důsledku předmětné dopravní nehody v částce 1 936 162 Kč. Následně žalovaná zvýšila výplatu o částku 1 050 645 Kč a uhradila náklady na zpracování znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, ve zbytku nárok zamítla. Na žádost žalobce sepsal znalec oponenturu, jako reakci na přípis žalované ohledně zamítnutí zbylého nároku ze dne 31. 7. 2023, ta však plnit odmítla. Žalobce požaduje také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování nároků ve výši 81 796 Kč (za 5 úkonů právní služby, a to přípravu a převzetí dne 9. 11. 2021, jednání s poškozeným, uplatnění nároku u pojišťovny dne 28. 1. 2022, jednání s poškozeným po výplatě části pojistného plnění a jednání se znalcem, opakované uplatnění u pojišťovny), doplacení pojistného za ztížení společenského uplatnění ve výši 735 517 Kč a náklady na zpracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč jako náklady řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě učinila nespornou skutečnost, že dne 19. 9. 2020 došlo k dopraní nehodě a vozidlo řidiče , jméno FO, bylo pojištěno z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované. Stejně tak potvrdila, že žalobci uhradila částku ve výši 1 200 645 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Žalovaná hodnotí znalecký posudek , jméno FO, v nesouladu s objektivními nálezy ošetřujících lékařů, uvedla, že znalec vůbec nezohlednil předúrazové chronické potíže žalobce se sluchem. S ohledem na předchozí onemocnění žalobce dle žalované nelze dávat zhoršení sluchu žalobce po dopravní nehodě do příčinné souvislosti s úrazem z předmětné dopravní nehody. Žalovaná dále vytkla, že znalecký posudek nejen nezohledňuje předchorobí, ale také vykazuje znaky převažující akceptace subjektivních pocitů žalobce, tedy znalec hodnotí zejména subjektivní bolestivost některých úkonů, nikoli nemožnost tyto úkony provést, resp. objektivní omezení při jejich provádění, což činí posudek nepřezkoumatelným, není zřejmé na základě jakých úvah znalec k závěru došel a nerespektuje stanovení ztížení společenského uplatnění na základě objektivně zjištěného stavu vyšetřením poškozeného. Žalovaná s ohledem na výše uvedené u domén hodnocených jako kapacita 2 výkon 1 upravila na kapacitu 1 výkon 1, u domén hodnocených kapacitou 3 výkon 2 upravila na kapacitu 2 výkon 1, placené zaměstnání je hodnoceno jako kapacita 1 výkon 4 – přitom ale poškozený pracuje, je zaměstnán u IT firmy, takto žalovanou upravené hodnoty dle ní odpovídají vyčíslení nároku 1 200 645 Kč, který považuje za adekvátní.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Mezi stranami je nesporné, že dne 19. 9. 2020 došlo k dopravní nehodě, při které byl žalobce zraněn, k této nehodě došlo zaviněním pojištěnce žalované , jméno FO, . Žalobce uplatnil nárok z pojištění odpovědnosti při provozu vozidla přímo u žalované, jako pojistitele , jméno FO, , přičemž před zahájením soudního řízení žalovaná uhradila žalobci bolestné ve výši 29 006 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 200 645 Kč a náhradu za zpracování znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč (nesporná tvrzení stran, potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 19. 9. 2020).

5. Žalobce uplatnil u žalované nárok ze škodné události dne 28. 1. 2022 a opakovaně pak dopisem ze dne 10. 3. 2022 a ze dne 6. 8. 2022 (dopis ze dne 28. 1. 2022, dopis ze dne 10. 3. 2022 a ze dne 6. 8. 2022). Dopisem ze dne 18. 2. 2022 sdělila žalovaná, že není doložena dostatečně souvislost poruchy sluchu a nutnost revizní operace ucha s uvedenou nehodou a úrazem, není doložen operační zápis, propouštěcí zpráva, žalovaná uvedla, že z audiometrického vyšetření nevyplývá kauzalita s nehodou (dopis ze dne 18. 2. 2022). Dne 18. 8. 2022 sdělila žalovaná žalobci, že vyšetření BERA není dostačující pro uznání nároku (dopis ze dne 7. 2. 2022, dopis ze dne 18. 8. 2022). Dopisem ze dne 19. 9. 2022 žalobce doložil žalované lékařské zprávy a vyjádření ošetřujícího lékaře (sdělení , jméno FO, ze dne 14. 9. 2022, dopis ze dne 19. 9. 2022). Dopisem ze dne 3. 10. 2022 informovala žalovaná žalobce o vyplacení částky 179 006 Kč a dne 31. 7. 2023 o vyplacení 1 076 645 Kč (dopis ze dne 3. 10. 2022 a ze dne 31. 7. 2023). Žalobce opakoval žádost o doplacení pojistného dopisem ze dne 8. 6. 2023, ze dne 1. 8. 2023 a ze dne 23. 8. 2023, přičemž žalovaná v odpovědi ze dne 6. 9. 2023 toto odmítla (dopis ze dne 1. 8. 2023, ze dne 23. 8. 2023 a ze dne 8. 6. 2023, dopis ze dne 6. 9. 2023, vyjádření znalce ze dne 4. 8. 2023, popis života žalobce před a po).

6. Ze znaleckého posudku , jméno FO, ze dne 31. 5. 2023 a z vyjádření ze dne 4. 8. 2023 bylo zjištěno, že znaleckým úkolem bylo zpracování posudku v oboru zdravotnictví v odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví. Znalec hodnotil ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s poraněními, která utrpěl při dopravní nehodě dne 19. 9. 2020. Ze znaleckého posudku plyne, že se znalec zabýval i předúrazovým obdobím, kdy byl žalobce léčen od roku 2002 s chronickým zánětem středouší s cholesteatomem, byl opakovaně operován, předúrazová audiometrie dne 21. 1. 2020 popisuje poškození sluchu vpravo 2,2%, vlevo 11,3%. Po poslední operaci dne 28. 5. 2020 nebylo poznamenáno zhoršení sluchu. Po dopravní nehodě vyšetření audiometrie s nálezem ztráty sluchu 34,2% (vpravo 19,1%, vlevo 79,5%). Zhoršení levého ucha po úrazu o 68,2%. Dne 19. 7. 2022 provedeno vyšetření sluchu BERA s nálezem na levém uchu nedoslýchavost 60-70 db. Klinické vyšetření bylo znalcem provedeno dne 16. 5. 2023. Dle odborníka ORL, dlouhodobě ošetřujícího lékaře žalobce , jméno FO, Je nedoslýchavost žalobce způsobena předmětným úrazem, nikoliv chronickým onemocněním poškozeného, pro což svědčí nálezy z audiometrie i BERA vyšetření. Znalec vypočetl ztížení společenského uplatnění v celkové částce 1 936 162 Kč, s tím, že za datum ustálení zdravotního stavu je stanoveno datum 29. 3. 2023. Uplatnil přitom modifikační koeficient 30 % s ohledem na nízký věk žalobce v době úrazu (21 let). V příloze pak znalec popisuje jednotlivé kapacity a výkon u jednotlivých položek.

7. Z výslechu znalce , jméno FO, dne 21. 11. 2024 bylo zjištěno, že znalec při zpracování znaleckého posudku, při kterém hodnotil ztížení společenského uplatnění u žalobce v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, pracoval podle metodiky Nejvyššího soudu k odstraňování imateriální újmy. Znalec uvedl, že zohlednil předúrazové chronické potíže žalobce se sluchem, protože v opačném případě by došel hodnocení u některých položek. Uvedl, že žalobce měl postižení sluchu před dopravní nehodou, ale v rámci lehké nedoslýchavosti, která v životě, který žil do dopravní nehody, mu nečinila žádný problém, protože neměl zaměstnání, ani koníčky, které by vyžadovali jasný stoprocentní sluch. V době před nehodou, v reálném život žalobce tak, jak on jej žil, neměl žádné postižení a znalec tedy upřesnil, že právě tento rozdíl, tedy jak se jeho život změnil, hodnotil. Znalec dále zdůvodnil, proč použil ty, které kvalifikátory s tím, že přechod z hodnoty 2 na 1, jak učinila žalovaná považuje za brutální, když se vezme v úvahu to, že kvalifikátor 2 je středně těžká obtíž, to je takový problém, který je přítomen méně 50 % času a lehká obtíž je mírná porucha, která znamená, že problém je přítomen méně než čtvrtinu času. S ohledem na to, že sluch, respektive vjem sluchu, člověk využívá celý den, neposloucháme jen 25% času, přijde znalci toto ponížení přílišné. Kapacita pak znamená, jakou má člověk kapacitu bez použití příslušných pomůcek, to znamená, že vozíčkář nechodí, ale vozík mu umožňuje pohyb po místnosti, v nějaké nižší kvalitě. Kapacita 2 výkon 1 u žalobce pak znamená, že jeho příslušenství je naslouchátko, s kterým on si však nerozumí, není to komfortní život, ale k základní orientaci to stačí, člověk slyší, když přijíždí tramvaj, ale poslech hudby už je problém. Znalec vycházel z vyšetření, která byla provedena, což vyhodnotil jako dostačující, zkoušel sluch poškozeného, hovořil s ním, audiometrii neprováděl. K námitce žalované, že hodnotil subjektivní potíže žalobce potvrdil, že byly hodnoceny, neboť metodika Nejvyššího soudu vychází i ze subjektivních potíží, protože to jsou ty, které ovlivní ten předmětný život člověka. Pak jde o to, jestli ty subjektivní vjemy poškozeného, v tomto případě žalobce, jsou v těm objektivně očekávatelná, případná. V případě, kdy člověk potřebuje pro hovor naslouchátko a cítí se tím s ohledem na věk, i psychicky desocializován, tak ten subjektivní vjem je objektivně případný a očekávatelný. Ohledně vyšetření sluchu audiometrickým vyšetřením žalobce uvedl, že vyšetření bylo provedeno, a to vyšetření BERA, které obchází případné subjektivní výmysly a vychází z mozkových impulsů (nejde tedy poškozeným ovlivnit) a bylo provedeno s dostatečným časovým odstupem.

8. Z vyúčtování znalečného ze dne 4. 8. 2023 bylo zjištěno, že znalečné za vyjádření k námitkám pojišťovny činí 5 000 Kč (vyúčtování ze dne 4. 8. 2023). Za poskytnuté právní služby zástupce uhradil žalobce 254 256,09 Kč (faktura ze dne 31. 7. 2023, výpis z účtu ze dne 1. 8. 2023).

9. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Uvedené se týká zejména návrhu na zpracování revizního znaleckého posudku a účastnický výslech žalobce, který s tímto nesouhlasila s ohledem na to, že se jedná o mimořádný důkazní prostředek se jevil jako nadbytečný, neboť soud již provedením všech zbylých navržených důkazů a s ohledem na písemné vyjádření žalobce ohledně zásahu nehody do jeho života, toto považoval za dostačující pro provedení závěru o skutkových zjištěních pro rozhodnutí soudu. Znalec , jméno FO, zpracoval znalecký posudek s náležitou péči a svůj jednoznačný závěr si logickým a vyčerpávajícím způsobem obhájil v rámci výslechu u soudu. Námitku žalované o nepřezkoumatelnosti znaleckého posudku soud shledal jako lichou, ostatní námitky ohledně toho, že se znalec nezabýval předúrazovou anamnézou, stejně jako, že nebyly provedeny jiné než subjektivní vyšetřovací metody pro zjištění poškození sluchu, byly vyvráceny. Znalec vysvětlil, z jakého důvodu je nutné zjišťovat i subjektivní vjem žalobce jako poškozeného na svůj stav a dopad do reálného života, stejně jako podrobně vysvětlil, proč se klonil k využití, které kapacity a výkonu. Ze znaleckého posudku je zcela zřejmé, jak shora uvedeno, jakými podklady znalec disponoval, jak s nimi pracoval, jak je hodnotil, jaké závěry z nich učinil a na základě jakých stěžejních zjištění. Na svých závěrech plně setrval při svém výslechu. Co se odborné stránky znaleckého posudku týče, soud podotýká, že není oprávněn přezkoumávat jeho věcnou správnost (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 1980, sp. zn. Pls 3/80). Žalovaná nadto kromě svých tvrzení soudu nepředložila nic, na základě čeho by soud mohl dojít k závěru, že je na místě provést revizní znalecký posudek, jak žalovaná navrhovala. Skutková zjištění učiněná z provedených důkazů vytvořily propojený celek událostí představující skutkový stav věci.

10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

12. Podle ust. § 2 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném ke dni 19. 9. 2020, tj. ve znění účinném ke dni dopravní nehody, je poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody podle tohoto zákona.

13. V posuzované věci jde o nárok z titulu zákonného ručení ve smyslu ust. §§6 a 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. §6 odst. 2 má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle ust. §9 odst. 1 má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Podle odst. 2 cit. paragrafu je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

14. Podle ust. §2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. V posuzované věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že pojištěnec žalované způsobil dne 19. 9. 2020 dopravní nehodu, při které došlo ke zranění žalobce a v době dopravní nehody bylo vozidlo, jehož provozem došlo ke škodě, pojištěno u žalované. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody přímo u žalované. Z provedeného dokazování pak bylo zjištěno, že žalobce utrpěl při dopravní nehodě úraz, který je v příčinné souvislosti s poškozením jeho sluchu, který měl dopad na ztížení jeho společenského uplatnění. Toto potvrdila zpráva jeho vyšetřujícího ORL lékaře , jméno FO, , který hodnotil sluch žalobce již před dopravní nehodou ve spojením s chronickými záněty středního ucha, kterými žalobce trpěl, tak i znalec , jméno FO, . Žalovaná namítala, že není zřejmé, zda ke zhoršení sluchu došlo v důsledku zranění, již žalobce utrpěl při dopravní nehodě, avšak , jméno FO, uvedl ve sdělení ze dne 14. 9. 2022, že lze s vysokou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že sluchová porucha je důsledkem prodělané autonehody, a nikoliv vývoje chronického postižení ucha, které bylo dlouhodobě stacionární. Ke zjištění, jaká náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobci náleží byl zpracován znalecký posudek znalcem , jméno FO, . Ten ohodnotil výši ztížení společenského uplatnění částkou 1 936 162 Kč, přičemž s ohledem na vyčerpávající a přezkoumatelné zpracování znaleckého posudku, potažmo na výslech znalce, neměl soud důvod se od tohoto odborného závěru znalce odchylovat. Žalovaná uhradila žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 200 645 Kč, soud s ohledem na výše uvedené tak přiznal žalobci nárok na doplatek zbylé výše náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 735 517 Kč (1 936 126 – 1 200 645 = 735 517). Ze shodného důvodu nepřisvědčil návrhu žalované na ustanovení revizního znalce, žalovaná neuvedla žádné relevantní argumenty, které by ustanovení nového znalce k přezkumu zpracovaného posudku byly důvodné, v podstatě se domáhala přezkumu zejména proto, že sama nesouhlasila se závěry znalce a měla subjektivní pocit, že by si žalobce zasloužil náhradu mu způsobené újmy v nižší výši, což byl také důvod, proč mu pojistné plnění krátila. Uvedla, že závěry o nepoužitelnosti znaleckého posudku , jméno FO, pocházejí od lékařů, kteří pro ni tento posudek přezkoumali, ale tato tvrzení, stejně jako, co konkrétně je s posudkem vadně, vyjma argumentů, které byly průběhem řízení vyvráceny (viz níže), neuvedla. Uvedla pouze, že neměla dostatek času na to, aby sama nechala zpracovat znalecký posudek, a proto tak neučinila. Své argumenty tak soudu ničím nepodložila, nadto znalcem byly jednoznačně vyvráceny, a to zejména ať se jedná o objektivní provedení vyšetření BERA, které vylučuje subjektivní ovlivnění ze strany poškozeného, zde žalobce, tak ať se jedná o zohlednění předúrazové anamnézy, či určení příčiny rapidního zhoršení sluchu žalobce. Žalobce uplatnil také nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním svého nároku u pojišťovny, a to náhradu nákladů za právní zastoupení ve výši 81 796 Kč. Soud i ohledně tohoto nároku žalobci v plné výši vyhověl, neboť se jedná o účelně vynaložené náklady v souvislosti s uplatněním škody a právního zastoupení, když bylo zjištěno, že žalobce uhradil zástupci za zastoupení částku ve výši 254 256,09 Kč a zde požaduje náhradu pouze ve výši 81 796 Kč, ke které dospěl podle výpočtu dle advokátního tarifu za 5 úkonů, které všechny byly zcela odůvodněné s ohledem na uplatnění nároku (převzetí zastoupení, opakovaná konzultace dalšího postupu s ohledem na závěry pojišťovny a závěry znalce, konzultace po výplatě části plnění, uplatnění nároku u pojišťovny, rovněž opakovaně (dne 28. 1. 2022 a dne 8. 6. 2023)).

16. Soud žalobci přiznal i úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši dle ust. §1970 o.z. ve spojení s ust. §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za žalobkyní požadovanou dobu od 3. 9. 2023, když náhrada škody se ve smyslu ust. §9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu stala splatnou ve lhůtě 15 dnů od skončení šetření žalované, tj. 31. 7. 2023, přičemž žalobce tento úrok žádá až od doby pozdější.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 91 248,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 817 313 Kč sestávající z částky 6x 11 580 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení za podání žaloby, za popdání ve věci samé ze dne 12. 1. 2024, za účast na jednání soudu dne 23. 7. 2024, dne 21. 11. 2024 a dne 19. 12. 2024) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 71 280 Kč ve výši 14 968,80 Kč. Dále mu náleží náhrada nákladů, které vznikly před zahájením řízení a v jsou v bezprostřední spojitosti s tímto soudním řízením, a to odměna uhrazená žalobcem znalci ve výši 5 000 Kč, a to za podání vysvětlení k námitkám žalované.

18. Podle § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které hradil a tyto náklady soud uložil zcela neúspěšné žalované k náhradě. Náklady státu tvoří znalečné za výpověď znalce , jméno FO, před soudem dne 21. 11. 2024, kterému přiznal na znalečném 2 832 Kč (na základě usnesení zdejšího soudu ze dne, č.j. 35 C 173/2023-57 ze dne 29. 11. 2024). Soud tak uložil žalované zaplatit k náhradě nákladů ČR-Obvodnímu soudu pro Prahu 1 částku 2 832 Kč (výrok III. rozsudku).

19. Výrok IV. tohoto rozsudku o povinnosti žalované uhradit soudní poplatek se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce byl v řízení od poplatku osvobozen v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. d) tohoto zákona, soud tedy uložil povinnost uhradit soudní poplatek za řízení dle jeho výsledku žalované. Výše poplatku 40 866 Kč byla stanovena dle položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků.

20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.