35 C 185/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 10 935 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 935 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 10 935 Kč od 4. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 20 030,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 10. 2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10 935 Kč s příslušenstvím za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdškZ“). Dle tvrzení strany žalující došlo ke škodě v nákladech vynaložených na právní zastoupení, a to v souvislosti s nesprávným úředním postupem , právnická osoba, , adresa, (dále také „MÚ“) v řízení sp. zn. , č. účtu, , Anonymizováno, (dále také „KÚ“) v řízení sp. zn. , Anonymizováno, spočívajícím ve vedení přestupkového řízení proti žalobci. Proti žalobci uvedeno přestupkové řízení, na základě oznámení přestupku ze dne 3. 2. 2020, avšak dne 15. 6. 2022 , právnická osoba, řízení zastavil, neboť zanikla povinnost žalobce za daný přestupek. V průběhu řízení nebyly dodrženy lhůty pro vydání rozhodnutí ze strany správního orgánu. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobce v tom, že byl obviněn z protiprávního jednání, které mu nebylo v řízení o trestním obvinění prokázáno. Přestupkové řízení v důsledku nesprávného úředního postupu správního orgánu bylo pro prekluzi zastaveno. Žalobci pak vznikla škoda v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení při své obhajobě.

2. Žalobce během jednání na výzvu soudu doplnil, že náklady jež mu vzniky jsou 4 úkony právní služby po 1 000 Kč dle advokátního tarifu a paušál ve výši 4 x 300 Kč, a to dne 12. 12. 2020 převzetí věci a příprava, dne 15. 12. 2020 účast u ústního jednání , právnická osoba, , 6. 4. 2021 sepis odvolání proti rozhodnutí správního orgánu a 25. 2. 2022 seznámení s podklady před , adresa, , cestovné ve výši 1 239 Kč bez DPH za cestu dne 15. 12. 2020, cestovné ve výši 1 398 Kč a dále náhrada za ztracený čas ve výši 600 Kč.

3. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasí, neboť není dán základní předpoklad pro aplikaci OdškZ, a to nesprávný úřední postup, když skutečnost, že došlo k prekluzi vytýkaného přestupku není dostatečným důvodem pro založení odpovědnosti. Žalovaná má za to, že v době šetření přestupku důvodně řízení bylo zahájeno, což vyplývá z podkladů Policie ČR, ze kterých také vyplývá, že žalobce se přestupku dopustil. Žalovaná považuje za nepřípustné, aby žalobce, který se protiprávního jednání dopustil, se domáhá nároku na náhradu škody, nadto právní zástupce žalobce při ústním jednání v rámci řízení o přestupku, uznal vinu žalobce.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu: Podáním právní zástupce žalobce , Jméno advokáta, uplatnil nárok na náhradu škody u žalované, která byla doručena žalované dne 3. 4. 2023. Dopisem ze dne 14. 9. 2023 žalovaná odmítla nárok žalobce uspokojit (vyrozumění o přijetí žádosti ze dne 3. 4. 2024 a vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne 14. 9. 2023).

5. Právní zástupce žalobce poskytl žalobci v předmětném přestupkovém řízení právní služby, které následně vyúčtoval, a to v celkové výši 10 935 Kč (vyúčtování právních služeb, faktura č. 61_23 ze dne 3.4.2023).

6. Ze správního spisu , č. účtu, bylo soudem zjištěno, že dne 4. 12. 2020 vydal správní orgán – , právnická osoba, příkaz, č. j. , č. účtu, , jímž byl žalobce uznán vinným, že dne 7. 1. 2020 v 8:50 hod. v obci , adresa, , řídil vozidlo značky , Anonymizováno, s registrační značkou , SPZ, , přičemž vozidlo nemělo umístěnou přední registrační značku. Tento skutek byl kvalifikován jako přestupek dle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o silničním provozu, za což byla žalobci udělena pokuta ve výši 6 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců. Proti příkazu podal žalobce prostřednictvím nadepsaného zástupce dne 12. 12. 2020 odpor. Ve spise je založena plná moc zástupce z 12. 12. 2020. Žalovaný se spolu se zmocněným zástupcem účastnil ústního jednání vedeného správním orgánem dne 15. 2. 2021. Rozhodnutím z , datum, , č. j. , č. účtu, , správní orgán uznal ovíněného žalobce vinným ze spáchání předmětného skutku, čímž spáchal uvedený přestupek a za uvedené byl obviněnému uložen správní trest pokuty ve výši 6 000 Kč a zákaz činnosti na 8 měsíců, s odůvodněním, že obviněný se bránil tvrzením, že vozidlo řídil za účelem namontování nové registrační značky, kterou měl v autě, protože předchozí rámeček byl nevhodný a potřeboval hvězdicový šroubovák pro její instalaci. Tento důvod však správní orgán neuznal, protože zákon neumožňuje výjimky z povinnosti mít registrační značky řádně umístěné. Obviněný považoval uložený trest za nepřiměřený, správní orgán však potvrdil jeho oprávněnost na základě zákonných ustanovení a důkazů, přičemž přihlédl k závažnosti přestupku i k obviněného předchozímu přestupku. Dne 7. 4. 2021 podal žalobce prostřednictvím zástupce odvolání, kterým napadal zmíněné rozhodnutí co do výroku o vinně, tak i do výroku o trestu. , Anonymizováno, , odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodnutím z , datum, , č. j. , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne 29. 11. 2021, odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání, s odůvodněním že správní orgán I. stupně chybně určil formu zavinění a nevěnoval dostatečnou pozornost okolnostem přestupku, což vedlo k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, dále také správní orgán neprovedl výslech navrhovaných svědků, čímž došlo k procesnímu pochybení. Dne 15. 6. 2022 vydal správní orgán usnesení pod č. j. , č. účtu, , které nabylo právní moci dne 1. 7. 2022, jímž řízení o předmětném přestupku zastavil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Podle § 8 odst. 1 OdškZ nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Podle § 13 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

10. Podle § 31 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3).

11. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2533/2013 uvedl, že: „…. náhrada nákladů řízení ani náhrada nákladů zastoupení podle zákona č. 82/1998 Sb. nebyla a není založena na zásadě náhrady skutečné škody, ale na tom, že stát za stanovených podmínek hradí účelně či důvodně vynaložené náklady.“12. Ústavní soud pak ve věci I. ÚS 1099/19 ze dne 3. 9. 2019 vyzdvihl, že obecné soudy jsou při aplikaci zákona o odpovědnosti státu povinny dostatečně zohlednit podstatu a účel garance práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, plynoucího z čl. 36 odst. 3 Listiny. Dále ústavní soud aplikoval na obdobnou věc zákon č. 82/1998 Sb. Dle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Z ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vyplývá, že právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. A pokud bylo předmětné přestupkové řízení proti stěžovateli z důvodu pochybení na straně státu zastaveno, avšak nebylo možné určit konkrétní nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdškZ, kterým bylo toto nezákonně vedené řízení zahájeno, lze přestupkové řízení vedené proti stěžovateli označit za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdškZ.

13. K tomu soud poznamenává, že obecně je třeba pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody podle OdkšZ, prokázat splnění tří předpokladů: existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi.

14. Správní řízení o přestupku skončilo v dané věci pravomocným rozhodnutím o zastavení řízení, jelikož odpovědnost žalobce za předmětný přestupek zanikla uplynutím z důvodu prekluze. Zdejší soud v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 917/21, kde se Ústavní soud ČR odvolával mimo jiné na ustálenou judikaturu ve věci odpovědnosti státu za nezákonné trestní stíhání a uvedl, že tuto lze aplikovat analogicky i na přestupkové řízení, tj. i v situaci, kdy došlo k nezákonnému zahájení řízení o přestupku. A rovněž to dopadá na případy, kdy nezákonné rozhodnutí absentuje, respektive není možné jej určit ve smyslu § 8 OdškZ, pak totiž lze přestupkové řízení vedené proti žalobci označit za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdškZ. V dané věci pak bylo prvním rozhodnutím, kterým bylo přestupkové řízení proti žalobci zahájeno, příkaz MÚ ze dne 4. 12. 2020, proti kterému však podal žalobce odpor. Následně pak bylo vydáno dne 25. 3. 2021 rozhodnutí MÚ, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku a byla mu uložena pokuta. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno a vráceno MÚ k novému projednání k odvolání žalobce , Anonymizováno, , načež došlo k zastavení řízení s ohledem na prekluzi odpovědnosti žalobce za přestupek. V daném řízení, tak nelze určit konkrétní pravomocné nezákonné rozhodnutí, avšak soud dospěl k závěru, že přestupkové řízení vedené proti žalobci, lze označit za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdškZ. Zároveň zdejší soud v dané věci shledal existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a škodou sestávající se z vynaložených nákladů na právní zastoupení, protože by žalobce nebýt daného přestupkového řízení nemusel tyto vůbec vynaložit. Soud v této situaci uvádí, že shledal pochybení na straně správního orgánu, který se věcí dostatečně nezabýval, v řízení mu vznikly značné průtahy, naopak na straně žalobce soud žádné obstrukční jednání neshledal.

15. Soud se zabýval tím, zda náklady, které žalobce na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení vynaložil, byly vynaloženy účelně (§ 31 odst. 1 OdškZ). V této souvislosti odkazuje rovněž na výše uvedený nález Ústavního soudu ČR, kde Ústavní soud ČR uvedl, že není možné spekulovat o tom, zda by daného výsledku přestupkového řízení dosáhl žalobce sám, bez právního zástupce. S ohledem na tyto skutečnosti má zdejší soud za to, že náklady na právní zastoupení v daném přestupkovém řízení vynaložil žalobce účelně v případě převzetí právního zastoupení a porady advokátem , Jméno advokáta, dne 15. 12. 2020, účast při jednání u , adresa, dne 15. 12. 2020, sepis odvolání proti rozhodnutí MÚ ze dne 6. 4. 2021 a seznámení s podklady dne 25. 2. 2022. Soud shledal tedy za účelně vynaložený 4 úkony dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů a zmocněnci náležela v předmětné věci odměna za jeden úkon právní služby ve výši 1 000 Kč a režijní paušál 300 Kč + DPH a náhrada za ztrátu času k jednání u správního orgánu ve výši 600 Kč a k seznámení s podklady ve výši 600 Kč (dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění) a cestovné za cestu činěné na trase , adresa, a zpět dne 15. 12. 2020 v celkové délce 220 km osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , o průměrné spotřebě 6.6/4.1/5.3 l na 100km a ceně nafty 31,80 Kč /l a opotřebení 4,20 Kč/km 1 297,11Kč a dne 25. 2. 2022 v celkové délce 220 km osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , o průměrné spotřebě 6.6/4.1/5.3 l na 100 km a ceně nafty 36,10 Kč /l a opotřebení 4,70 Kč/km 1 457,57 Kč + DPH. Celkové náklady i DPH tak činily dle výpočtu soudu 11 077,16 Kč, žalobce požadoval náhradu ve výši 10 935 Kč a s ohledem na to ji tak v celé výši soud přiznal a žalobě tedy vyhověl.

16. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl co do požadavku na náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ust. § 15 odst. 2 OdškZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od prvého dne prodlení (prvý den po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u Ministerstva dopravy) do zaplacení. Žalobce uplatnil u žalované svůj požadavek ke dni 3. 4. 2023. Co do zbytku požadovaného příslušenství, soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 030,57 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 935 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba, účast u jednání soudu ve dnech 30. 7. 2024 a 8. 8. 2024, podání ve věci samé z 30. 7. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6 527,74 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou k soudu ve dnech 30. 7. 2024 a 8. 8. 2024 náhrada dvakrát 3 263,87 Kč za 310 ujetých km v částce 2 263,87 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne náhrada 3 263,87 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 727,74 Kč ve výši 3 302,83 Kč.