35 C 197/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro přezkum platnosti a oprávněnosti jednostranného ukončení nájemní smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že přípis žalované ze dne 4. 7. 2023 nazvaný „Ukončení nájemní smlouvy z důvodu naplnění smluvních a zákonných podmínek pro odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 a pro výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018“ je zdánlivým právním jednáním, ke kterému se nepřihlíží in eventum určení, že odstoupení od nájemní smlouvy ze dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně užívá pozemek č. p. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, , oboje zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , je neplatné, a určení, že výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018, na jejímž základě žalobkyně užívá pozemek č. p. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, , oboje zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 10. 2023 domáhá vydání rozsudku, kterým se určí, že přípis žalované ze dne 4. 7. 2023 nazvaný „Ukončení nájemní smlouvy z důvodu naplnění smluvních a zákonných podmínek pro odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 a pro výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018“ je zdánlivým právním jednáním, ke kterému se nepřihlíží in eventum určení, že odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018, na jejímž základě žalobkyně užívá pozemek č. p. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, , oboje zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , je neplatné, a určení, že výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018, na jejímž základě žalobkyně užívá pozemek č. p. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova č. p. , Anonymizováno, , oboje zapsáno na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , je neplatná.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 25. 6. 2018 nájemní smlouvu, a to na dobu určitou do 29. 6. 2025. Žalobkyni pak bylo ze strany žalované doručeno dne 18. 7. 2023 přípis o ukončení nájemní smlouvy, a to z důvodů naplnění smluvních a zákonných podmínek pro odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 a pro výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018, které však žalobkyně považuje zdánlivé z důvodu neurčitosti a absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a pročež pak zaslala žalované dne 9. 8. 2023 námitky proti výpovědi z nájemní smlouvy. Protože žalovaná nevzala ani přes podané námitky výpověď z nájemní smlouvy zpět, domáhá se žalobkyně v tomto řízení, aby soud přezkoumal platnost a oprávněnost právního jednání žalované. Uvedla, že žalované nesvědčily žádné legitimní důvody k jednostranné výpovědi z nájemné smlouvy, a to ani odstoupením od smlouvy, ani výpovědí. Sdělila, že se ze strany žalované jedná pouze o šikanózní výkon práva, když žalobkyni soustavně vyhrožuje ukončením nájemní smlouvy, přestože v předmětu nájmu žalobkyně vykonává veškerou podnikatelskou činnost, do předmětu nájmu investuje a o prostory pečuje. Sdělila, že žalovaná odůvodnila své právo na odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 tím, že žalobkyně nehradila nájemné řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 25 900 EUR, což je však žalobkyní odmítáno, když předmětný dluh měl vzniknout během koronavirové pandemie, za jejíhož trvání se žalobkyně a žalovaná dohodly na přiměřené slevě z nájemného. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně užívá předmět nájmu takovým způsobem, že žalované z takového jednání vzniká škoda nebo jí hrozí značná újma, když v důsledku rozpojeného okapu došlo k poškození fasády domu. Avšak takovou vady nelze podřadit pod drobné opravy, které by byla žalobkyně povinna zajistit, a proto je to žalovaná, která nese za opravu takovéto vady odpovědnost. V neposlední řadě pak žalovaná uplatnila právo na odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25 6. 2018 ze zákonných důvodů, když žalobkyně porušila svou povinnost umožnit pronajímateli v nezbytně nutném rozsahu vstoupit do předmětu nájmu za účelem zjištění jeho stavu a k ověření, zda žalobkyně užívá předmět nájmu v souladu s nájemní smlouvou. K tomu však žalobkyně uvedla, že ji žalovaná vyzvala k umožnění prohlídky, avšak nikoliv za účelem shora popsaným, ale za účelem zajištění nového vybavení předmětu nájmu, což lze vnímat jako úmysl žalované změnit předmět nájmu za doby jeho trvání. Nakonec sdělila, že žalovaná uvedla, že jí svědčí právo vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědní doby z důvodu porušení povinností na úseku bezpečnosti práce, protipožární ochrany či ochrany životního prostředí, když žalobkyně neodpověděla na výzvu žalované ze dne 6. 5. 2022 k předložení příslušné dokumentace. K tomu žalobkyně uvedla, že zajišťuje pravidelné revize, kdy v rámci kontroly ze strany státních orgánů nebylo shledáno žádné pochybení, a navíc je v tomto směru žalobkyně odpovědná výhradně vůči orgánům státní správy.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne 7. 12. 2023, když uvedla, že žaloba podána žalobkyní je neopodstatněná, a to v důsledku zmeškání lhůty pro podání námitek, pročež pak nelze v daném řízení přezkoumávat nejen naplnění výpovědních důvodů, ale také důvod neplatnosti či zdánlivosti výpovědi. Sdělila, že v dané věci absentuje pasivní věcná legitimace na straně žalovaného, když smluvními stranami nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 je , jméno FO, , v postavení pronajímatele, která je oprávněná z věcného břemene užívání a požívání, a žalobkyně, v postavení nájemce.

4. Žalobkyně předložila k důkazu: Ukončení nájemní smlouvy z důvodu naplnění smluvních a zákonným podmínek pro odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 a pro výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 datované dnem 3. 7. 2023 (příloha A), Čestné prohlášení pronajímatele soukromého objektu (příloha B), Čestné prohlášení pronajímatele ze dne 26. 11. 2020 (příloha B), Čestné prohlášení pronajímatele ze dne 8. 2. 2021 (příloha B), Reakci na odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 9. 8. 2023 včetně podacího lístku (příloha B), Nájemní smlouvu ze dne 25. 6. 2018 (příloha C), e-mailovou komunikaci ze dne 11. 11. 2020 až 26. 5. 2023 (příloha D), e-mailovou komunikaci ze dne 25. 5. 2023 (příloha F), kupní smlouvu mezi , jméno FO, a žalovanou ze dne 3. 3. 2017 (příloha G).

5. Žalovaná předložila k důkazu: Kupní smlouvu ze dne 3. 3. 2017 (příloha 1), usnesení , Anonymizováno, ze dne 23. 10. 2023, č. j. , Anonymizováno, (příloha 2), Reakce na přípis ze dne 9. 8. 2023 (příloha 3), Výzva k vyklizení prostor, výzva k zaplacení smluvních pokut, výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 5. 9. 2023 (příloha 4), Reakce na přípisy ze dne 23. 10. 2023 (příloha 5), Sledování zásilek – zásilka , Anonymizováno, (příloha 6), dodejku – podací číslo , Anonymizováno, (příloha 6), emailová komunikace (příloha 7), kopie návrhu na zahájení řízení ve věci , spisová značka, , včetně odporu, protokolu o jednání a dalších písemností z předmětného spisu (příloha 7), čestná prohlášení pronajímatele (příloha 7).

6. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované ohledně nedostatku věcné legitimace žalované a dále tvrzením žalované, kterou byla namítána opožděnost námitek podaných žalobkyní proti výpovědi z nájemní smlouvy.

7. Z listin předložených žalobkyní a žalovanou vzal za prokázaný následující skutkový stav.8. , jméno FO, , nar. , datum, , jež není stranou tohoto sporu a společností , Jméno žalované, , tedy žalovanou, byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva s dohodou o zákazu zcizení a zatížení nemovitých věcí a zavedení požívacího práva k nemovitým věcem. Předmětem smlouvy jsou nemovité věci, a to pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . V bodě VII této smlouvy si strany sjednaly zřízení věcného břemene služebnosti bezplatného požívacího práva ke všem nemovitým věcem, uvedeným v čl. 3. 1. této smlouvy, ve prospěch paní , jméno FO, , a to na dobu určitou (do dožití pí. , jméno FO, ). Po dobu trvání této služebnosti si strany sjednaly, že , jméno FO, je po dobu trvání služebnosti požívacího práva oprávněna nemovité věci užívat a brát z nich plody, dojednávat a uzavírat jménem vlastníka nájemní smlouvy k bytovým a nebytovým prostorům v nemovitých věcech a v rámci požívacího práva si ponechávat veškeré nájemné a další zisky jako svůj příjem. Příjmy z realizace práva umožnit smluvně požívat předmětné prostory jakýmkoliv třetím osobám jsou výlučnými příjmy , jméno FO, , jako poživatele. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že paní , jméno FO, , označená ve smlouvě jako zástupce žalované společnosti, žalobkyně a pan , jméno FO, , uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nemovitosti shora uvedené (pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, ), doba trvání nájmu byla určena od 29. 6. 2018 do 29. 6. 2025. Pokud mezi stranami probíhalo jednání, bylo mezi pí. , jméno FO, , popřípadě v zastoupení jejího manžela a zástupcem žalobce. Pokud bylo vyplňováno čestné prohlášení pronajímatele soukromého objektu bylo činěno a podepsáno paní , jméno FO, , rovněž komunikace předcházející vyhotovení čestných prohlášení byla činěna mezi paní , jméno FO, a právním zástupce žalobkyně. Ukončením nájemní smlouvy z důvodů naplnění smluvních a zákonných podmínek pro odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 a pro výpověď nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 ze dne 3. 7. 2023, má soud za prokázané, že došlo k vypovězení nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018. Tento úkon učinila paní , jméno FO, , přičemž v samotném textu uvádí, že jej činí jako pronajímatel a oprávněná ze služebnosti požívání předmětné nemovitosti. Žalovaná byla řádně poučena o právu do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu s tím, že nevznese-li žalovaná námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li žalovaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Sledováním zásilek – zásilky , Anonymizováno, má soud za prokázané, že výpověď z nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 byla žalované doručena dne 4. 7. 2023, kdy byla zásilka uložena, avšak adresát nebyl zastižen. Reakcí na odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 9. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná vznesla dne 9. 8. 2023 námitky proti výpovědi z nájemní smlouvy a tyto adresovala k rukám paní , jméno FO, .

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

10. Podle ustanovení § 507 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

11. Podle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

12. Podle ustanovení § 605 odst. 1 občanského zákoníku lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

13. Podle ustanovení § 605 odst. 2 občanského zákoníku konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

14. Podle ustanovení § 1285 občanského zákoníku služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.

15. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 citovaného ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

17. Podle ustanovení § 2314 odst. 1 občanského zákoníku vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.

18. Podle ustanovení § 2314 odst. 2 občanského zákoníku nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne.

19. Podle ustanovení § 2314 odst. 3 občanského zákoníku vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

20. Soud rovněž vycházel z ustálené judikatury, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2021 ve věci sp. zn 23 Cdo 1584/2021, „Nejvyšší soud dospěl k závěru, odvolací soud se ve svém závěru neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe, podle níž je jednostranný písemný projev vůle účinný vůči adresátovi okamžikem (dnem), kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit, přičemž není rozhodující, že se o obsahu právního úkonu (jednání) adresát v tento den nedozví. Pro účinnost doručení je rozhodující, kdy adresát měl objektivně příležitost se seznámit s obsahem hmotněprávního úkonu (jednání) - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 278/2011 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 26 Cdo 441/2012, jejichž závěry odvolací soud pro rozhodnutí využil, anebo též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 4344/2018, podle něhož se uvedené závěry o účinnosti doručení jednostranného písemného projevu vůle uplatní i v režimu zákona č. 89/2012 Sb. (všechna cit. rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Žalobkyni lze přisvědčit, že její výzva k plnění ze dne 20. 9. 2019 byla žalované doručena již dnem neúspěšného pokusu o doručení poskytovatelem poštovních služeb na adrese žalované uvedené v obchodním rejstříku a zanecháním oznámení o uložení zásilky na poště, tj. dne 23. 9. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, dostupný na www.nsoud.cz), a že s ohledem na sjednanou 30-ti denní lhůtu k plnění uplynula žalované lhůta ke splnění závazku z dohody o narovnání dnem 23. 10. 2019. Tento den byl tak posledním dnem ke splnění závazku žalovanou.“21. Ohledně věcné legitimace žalované soud odkazuje na účastníkům řízení známé rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. 30 Co 290/2023-106, kde odvolací soud v bodě 13. odkázal na komentářovou literaturu, která uvádí, že pronajímatelem je zpravidla vlastník, avšak může jím být i osoba odlišná, pokud ovšem její právo disponovat s předmětem nájmu plyne buď ze smlouvy, nebo ze zákona – může jít například o osobu oprávněnou ze služebnosti, o vypůjčitele, o budoucího vlastníka či osobu oprávněnou z věcného břemene. V bodě 15 rozhodnutí pak odvolací soud uvádí, že osobní služebnosti, mezi které patří i právo požívací, v řadě případu vlastníka pozemku z výkonu jeho práv zcela vylučují (tedy nejen ho v určité míře omezují ve výkonu jeho práv, ale dokonce výkonu některých jeho práv i brání). Právo na užívání věci náleží poživateli neomezeně tak, jak by jinak příslušelo jen jejímu vlastníku. Přitom není omezeno jen na potřebu uživatele, čímž se právě liší od užívání k vlastní potřebě. Poživatel může naopak přenechat výkon svého práva vcelku nebo zčásti jiné osobě, zejména věc danou do požívání pronajmout jiné osobě a pobírat od ní nájemné. Zřízením služebnosti požívání přechází na poživatele právo věc pronajmout – vlastník služebné věci sám věc pronajmout nesmí. Byla-li služebná věc pronajata (propachtována) před zřízením požívacího práva, přejdou zřízením služebnosti práva a povinnosti pronajímatele (propachtovatele) na poživatele. Poživatel je tedy pronajímatelem bez ohledu na to, zda v době vzniku nájemního poměru byl již poživatelem a nájemní smlouvu sám uzavřel, anebo zda k uzavření nájemní smlouvy došlo vlastníkem věci v době, kdy požívací právo ještě zřízeno nebylo. Pronajímatelem tedy může být i osoba, která má právo disponovat s předmětem nájmu z jiného důvodu, než je jenom vlastnické právo, a to například právě z titulu věcného břemene, konkrétně z titulu osobní služebnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009 sp. zn. 26 Cdo 3587/2008). Blíže srov. Hrbánek, D., Lasák, J. in Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1177–1180 či Kindl, M. Právo nemovitostí. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 274–279. V bodě 16 rozhodnutí pak odvolací soud akcentuje, že podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, přičemž při výkladu právního jednání je podle § 556 o. z. kladen důraz na zjištění skutečné vůle jednajících stran, nikoli na samotné jazykové (písemné) vyjádření ve smlouvě (srov. Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016), v tomto případě písemné znění nájemní smlouvy.

22. S ohledem na to tak soud posuzoval po provedeném dokazování skutečnou vůli stran jednajících ohledně předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že není sporu o tom, že vůle stran směřovala k tomu, aby předmětná nájemní smlouva byla uzavřena mezi paní , jméno FO, a žalobkyní, paní , jméno FO, bylo také placeno nájemné a komunikovala ve věcech nájmu s protistranou, vyplňovala potřebná prohlášení v době opatření Covid19. Jednání smluvních stran tak odpovídalo jejich vůli, aby mezi , jméno FO, a žalobkyní byla uzavřena předmětná nájemní smlouva. Žalovaná je skutečně vlastníkem předmětné nemovitosti, avšak mezi žalovanou a paní , jméno FO, bylo sjednáno právo služebnosti, přičemž právě na základě požívacího práva a jednání stran je zřejmé, že právo přijímat plody a užitky ze služebnosti má výhradně paní , jméno FO, , ta také uzavřela s žalobkyní nájemní smlouvu, a nic na tom případně nemění chybné označení stran v předmětné smlouvě, neboť právě z následného jednání stran je zřejmé, že se tito cítili smlouvou vázáni a po celou dobu také žalobkyně s paní , jméno FO, jednala. S ohledem na to tak soud dospěl k závěru, že žalovaná není pasivně věcně legitimovanou a s ohledem na to je na místě žalobu zamítnout.

23. V souladu s výše uvedenými závěry, tedy že žalovaná nemá pasivní věcnou legitimaci, soud žalobu zamítl (výrok I. rozsudku).

24. Nad rámec však také podotýká, že neshledal přípis žalované za neurčité právní jednání, a že žalované byla výpověď z nájmu doručena dne 4. 7. 2023, když byla tato výpověď uložena a připravena k vyzvednutí a žalovaná tak měla objektivní možnost se s obsahem doručované zásilky seznámit, není přitom podstatné, zda se žalovaná s obsahem zásilky skutečně seznámila (§507 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná podala proti výpovědi z nájmu námitky datované dnem 9. 8. 2023, soud tak dospěl k závěru, že žalovaná nevznesla tyto námitky včas, když překročila lhůtu jednoho měsíce stanovenou zákonem, (§2314 občanského zákoníku), jež uplynula ke dni 4. 8. 2023 (§§2314, 605 odst. 2 občanského zákoníku), a pročež pak právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zaniklo (§2314 odst. 2 občanského zákoníku). Skutečnost, že se pronajímatel rozhodne se svým nájemcem ukončit smluvní nájemní vztah se nedá považovat za zneužití práva, ani za jednaní, které by se příčilo dobrým mravům, či vykazovalo úmysl šikany. Smluvní jednání je v našem právním řádu postaveno na zásadě smluvní volnosti.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2 x z částky 2 500 Kč za písemné podání ze dne 7. 12. 2023 a ze dne 18. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 2x, Anonymizováno, 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 25. 6. 2024 a dne 27. 8. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč. Výrok o místu plnění má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.