35 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 116 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 116 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 4. 2018 do 28. 5. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 29. 5. 2018 do 2. 12. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 6 684 Kč.

1. Žalobou podanou dne 23. 9. 2019 se žalobkyně domáhala proti žalované nároku na zaplacení částky 132 000 Kč s příslušenstvím s tím, že částka představuje nezaplacenou cenu za služby zpracování účetnictví poskytnuté žalované v období od října 2017 do prosince 2018 (dále též„ předmětné služby“) a příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobkyně vyúčtovala žalované za předmětné služby poskytnuté v období od října do prosince 2017 částku 30 000 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 3. 2018 se splatností dne 15. 4. 2018, za předmětné služby poskytnuté v období od ledna do dubna 2018 částku 40 000 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 29. 4. 2018 se splatností 15. 6. 2018, za předmětné služby poskytnuté v období od května do srpna 2018 částku 32 000 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 8. 2018 se splatností 15. 9. 2018 a za předmětné služby poskytnuté v období od září do prosince 2018 částku 32 000 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2018 se splatností 15. 1. 2019. Na fakturu č. [anonymizováno] ze dne 31. 3. 2018 žalovaná uhradila žalobkyni před podáním žaloby dne 28. 5. 2019 částku 2 000 Kč a po podání žaloby dne 2. 12. 2019 částku 16 000 Kč. Žalobkyně upomínala žalovanou o doplacení ceny za předmětné služby ústně, telefonicky a též písemně, avšak bezvýsledně. Žalobkyně popřela, že by cena za předmětné služby byla vázána na předání účetní dokumentace za rok 2017 a 2018 a dodala, že veškerou dokumentaci předala žalované na disketě, což bylo v souladu se zavedenou praxí mezi účastnicemi.

3. Žalobkyně předložila k důkazu faktury ze dne 31. 3. 2018, 29. 4. 2018, 31. 8. 2018 a 31. 12. 2018 (přílohy A, B, C, D), emailovou korespondenci (přílohy E, F, I), příjmový pokladní doklad ze dne 13. 7. 2020 (příloha G), zjednodušené daňové doklady ze dne 17. 7. 2020 (příloha H) a přehled plateb (příloha J).

4. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Provedení předmětných služeb nesporovala. Proti nároku na zaplacení ceny za předmětné služby brojila tvrzením, že jí žalobkyně nepředala účetní dokumentaci za rok 2017 a 2018. Projevila ochotu uhradit žalobkyni cenu za předmětné služby oproti předání účetní dokumentace za rok 2017 a 2018.

5. Po zaplacení částky 16 000 Kč (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 2. 2021, č. j. 35 C 21/2020-43, které nabylo právní moci 6. 5. 2020) a upřesnění žaloby co do zákonného úroku z prodlení (viz podání žalobkyně ze dne 27. 8. 2021) se stal předmětem řízení nárok na zaplacení částky 116 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 4. 2018 do 28. 5. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 29. 5. 2018 do 2. 12. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky.

6. Rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 3. 2022, č. j. 35 C 21/2020-62, bylo rozhodnuto o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 116 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 4. 2018 do 28. 5. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 29. 5. 2018 do 2. 12. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky (dále jen„ rozsudek pro uznání“).

7. Na základě odvolání žalované ze dne 7. 4. 2022 Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. 6. 2022, č. j. 23 Co 178/2022-91, rozhodl tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

8. Na Obvodním soudu pro Prahu 1 (dále jen„ soud“) následně bylo, aby věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání (§ 115 o. s. ř.).

9. K nařízenému jednání se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaná, ač byla řádně předvolána, se neomluvila. Soud zvolil postup podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů, které předložila žalobkyně (viz přílohová obálka).

10. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení č. 351/2013 Sb.“), přičemž vzal v úvahu následující ustanovení.

11. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. Podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

13. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně slnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená.

15. Podle ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle ustanovení § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo jde-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatel podle zákon upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

17. Soud má mezi účastnicemi za nesporné, že na základě ústně uzavřené smlouvy o zpracování účetnictví žalobkyně poskytla žalované předmětné služby, a to v období od října do prosince 2017 za částku 30 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 3. 2018 se splatností dne 15. 4. 2018, v období od ledna do dubna 2018 za částku 40 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] ze dne 29. 4. 2018 se splatností 15. 6. 2018, v období od května do srpna 2018 za částku 32 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 8. 2018 se splatností 15. 9. 2018 a v období od září do prosince 2018 za částku 32 000 Kč vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2018 se splatností 15. 1. 2019.

18. Smlouvu účastnic soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ předmětná smlouva“).

19. Soud má mezi účastnicemi rovněž za nesporné, že na základě faktury č. [anonymizováno] na částku 30 000 Kč (říjen až prosinec 2017) žalovaná uhradila žalobkyni dne 28. 5. 2019 na ceně za předmětné služby částku 2 000 Kč a dne 2. 12. 2019 částku 16 000 Kč, tj. v souhrnu 18 000 Kč. Na základě faktur č. [anonymizováno] na částku 40 000 Kč (za leden až duben 2018), č. [anonymizováno] na částku 32 000 Kč (květen až srpen 2018) a č. [anonymizováno] na částku 32 000 Kč (září až prosinec 2018) žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho.

20. Z emailové korespondence vedené mezi účastnicemi soud zjistil následující skutečnosti.

21. Dne 18. 12. 2018 žalovaná potvrdila žalobkyni úspěšné odeslání zpracovaného účetnictví na finanční úřad.

22. Dne 4. 2. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že nemůže pokračovat ve spolupráci, neboť jí žalovaná nezaplatila za konec roku 2017 a celý rok 2018.

23. Dne 5. 2. 2019 žalovaná sdělila žalobkyni, že se rozhodla prodat část majetku, což by jí mělo umožnit eliminovat dluhy a dále, že s novým účetním se dohodla na spolupráci od ledna 2019.

24. Dne 6. 2. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že co nejdříve dokončí rok 2018 a všechno žalované neprodleně předá, jakmile obdrží zbytek platby a zároveň žalovanou požádala o všechny nezbytné dokumenty pro roční daň.

25. Dne 4. 3. 2019 žalobkyně sdělila žalované, že dokončila účastnictví, ale potřebuje ještě nějaké dokumenty pro daňové přiznání a zároveň se dotázala, kdy jí žalovaná uhradí dlužnou platbu.

26. Dne 12. 3. 2019 žalovaná sdělila žalobkyni, že posledních několik týdnů pobývala v zahraničí, během týdne připraví, co má pro daňové přiznání a pokud jde o zůstatek plateb, pracuje na řešení záležitosti a domnívá se, že v tom brzy pokročí.

27. Dne 27. 3. 2019 žalovaná sdělila žalobkyni, že je ve fázi prodeje automobilu a očekává, že situace bude vyřešená v průběhu příštích šesti měsíců.

28. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 13. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vynaložila na soudně ověřený překlad částku 1 470 Kč.

29. Ze zjednodušeného daňového dokladu [číslo] ze dne 17. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vynaložila na vidimaci částku 360 Kč.

30. Ze zjednodušených daňových dokladů [číslo] [číslo] ze dne 17. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vynaložila za kopírování částku 30 Kč.

31. Soud je toho názoru, že za situace, kdy na základě předmětné smlouvy žalovaná uhradila žalobkyni částky 2 000 Kč a 16 000 Kč vyfakturované fakturou č. [anonymizováno] a též projevila ochotu uhradit žalobkyni zbytek částek vyfakturovaných fakturami č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], je třeba vyjít z ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Částečným plněním žalované tak nastaly účinky uznání zbytku dluhu, tedy částky 116 000 Kč jako zbývající ceny za předmětné služby. Tvrzení žalované, že zaplacení ceny za předmětné služby bylo vázáno na předání účetní dokumentace - které žalobkyně popřela - zůstalo neprokázáno. Žalovaná, přes výzvu soudu s poučením o neunesení břemene důkazního (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 10. 2022, č. j. 35 C 21/2020-97), žádné důkazy k tomuto tvrzení nenavrhla. Nic takového nevyplynulo ani z emailové korespondence vedené mezi účastnicemi, v níž se žalovaná v době od prosince 2018, kdy žalobkyni potvrdila úspěšné odeslání zpracovaného účetnictví na finanční úřad, do března 2019, kdy žalobkyni přislíbila situaci s dlužnou úhradou vyřešit do šesti měsíců v návaznosti na prodej automobilu, o předání účetní dokumentace jako podmínce pro úhradu vůbec nezmínila. Žádná reakce žalované v tomto směru nevyšla najevo ani po doručení faktur č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno]. Zavedenou praxí mezi účastnicemi podle tvrzení žalobkyně - které zůstalo nevyvráceno - bylo, že žalované předávala veškeré dokumenty na disketě, což se stalo též v případě poskytnutí předmětných služeb. Žalobkyně tudíž má vůči žalované právo na zaplacení částky 116 000 Kč podle ustanovení § 2586 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 4. 2018 do 28. 5. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 29. 5. 2018 do 2. 12. 2019, ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 32 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení podle ustanovení § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb. a § 3 nařízení č. 351/2013 Sb.

32. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).

33. O nákladech řízení před soudy obou stupňů soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a náleží jí náhrada nákladů, které představuje v řízení před prvostupňovým soudem zaplacený soudní poplatek ve výši 4 824 Kč a náklady spojené s překladem korespondence z anglického jazyka do českého jazyka, kopírováním a na vidimací ve výši 1 860 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), tj. v souhrnu 6 684 Kč. V řízení před odvolacím soudem žalobkyni žádné náklady nevznikly (výrok II.).

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.