35 C 246/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 245,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 975,76 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 269,31 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 43,8 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 1 975,76 Kč ve výši 34,05 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 3 011,12 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

IV. Advokátce Mgr. [jméno] [příjmení] se přiznává za zastupování žalovaného odměna a náhrada hotových výdajů v částce 4 719 Kč, která bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku z rozpočtových prostředků Obvodního soudu pro Prahu 1.

V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] se vyzývá, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto rozsudku sdělila název banky a číslo účtu, na který má být vyplacena odměna a náhrada hotových výdajů.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 10. 2021 domáhala vůči žalovanému nároku na zaplacení částky 2 245,07 Kč s příslušenstvím. Částka představuje dluh z titulu neoprávněného přečerpání bankovního účtu do záporného zůstatku, kterou tvoří debetní zůstatek ke dni 15. 5. 2021 ve výši 1 870,83 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,12 % denně z částky 1 870,83 Kč za dobu od 16. 5. 2021 do 30. 9. 2021 ve výši 338,24 Kč a poplatek související s užíváním platební karty za 4 dotazy ohledně zůstatku v jiných bankomatech ve výši 36 Kč. Příslušenství je tvořeno smluvním úrokem z prodlení.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že dne 20. 6. 2019 účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě níž žalobkyně zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] (dále jen„ předmětný účet“) a smlouvu o vydání platební karty, na základě níž žalobkyně vydala žalovanému platební kartu k předmětnému účtu s týdenním limitem 300 000 Kč. Účastníci si zároveň ujednali, že jejich práva a povinnosti z těchto smluv se řídí Obchodními podmínkami žalobkyně k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb s účinností od 22. 10. 2018 (dále jen„ obchodní podmínky k rámcové smlouvě“), Obchodními podmínkami žalobkyně pro vydávání a používání vlastních platebních karet s účinností od 16. 7. 2018 (dále jen„ obchodní podmínky k platební kartě“), Sazebníkem úroků s účinností od 3. 6. 2019 (dále jen„ sazebník“) a Ceníkem finančních operací a služeb s účinností od 18. 4. 2019 (dále jen„ ceník“), které jsou nedílnou součástí těchto smluv. V čl. VII odst. 3 obchodních podmínek k platební kartě se žalovaný zavázal provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku, průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedených prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku předmětného účtu. V čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě se žalovaný zavázal bezodkladně vyrovnat vzniklý neoprávněný debetní zůstatek na předmětném účtu a zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši stanovené v sazebníku za celou dobu trvání neoprávněného debetního zůstatku na předmětném účtu. Podle čl. 6 sazebníku činí denní výše smluvního úroku z prodlení 0,12 % z dlužné částky. Podle čl. V odst. 3 písm. e/ ceníku činí poplatek související s užíváním platební karty za dotaz ohledně zůstatku v jiných bankomatech 9 Kč. Žalovaný dne 14. 5. 2021 uskutečnil platební kartou platby, v důsledku čehož došlo k nepovolenému debetním zůstatku ve výši 1 870,83 Kč. Žalovaný tak porušil ujednání čl. VII odst. 3 obchodních podmínek k platební kartě. Žalobkyní byl nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 870,83 Kč zaúčtován dne 15. 5. 2021. Žalobkyně požaduje vyrovnání vzniklého neoprávněného debetního zůstatku na předmětném účtu ve smyslu čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě a zaplacení smluvního úroku z prodlení ve smyslu čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě a čl. 6 sazebníku a též zaplacení poplatku souvisejícího s užíváním platební karty za dotazy ohledně zůstatku v jiných bankomatech podle čl. V odst. 3 písm. e/ ceníku. Ani po předžalobní výzvě ze dne 15. 9. 2021 žalovaný žalobkyni ničeno nezaplatil.

3. Žalobkyně navrhla k důkazu rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb včetně obchodních podmínek k rámcové smlouvě (příloha„ B“), smlouvu o vydání platební karty včetně obchodních podmínek k platební kartě (příloha„ D“), sazebník (příloha„ G“), ceník (příloha„ E“), výpis z předmětného účtu (příloha„ I“), předžalobní výzvu včetně dodejky (příloha„ H“), přehledy pohybů na předmětném účtu (přílohy„ C“ a„ F“), přehled poplatků (příloha„ J“), přehled úroků z prodlení (příloha„ K“) a úplný výpis z obchodního rejstříku (příloha„ A“).

4. Usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. j. 35 C 246/2021-24, byla žalovanému, jehož pobyt není znám, podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovena opatrovnicí advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ opatrovnice“).

5. Opatrovnice nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že za situace, kdy nemá možnost věc osobně projednat s žalovaným, který je neznámého pobytu, nemůže s určitostí potvrdit ani vyvrátit, zda podpis na smlouvě o vydání platební karty je podpisem žalovaného, ani zda žalovaný nárokovanou částku žalobkyni zcela či zčásti uhradil. Namítla, že požadovaný úrok z prodlení 0,12 % denně z dlužné částky hraničí s dobrými mravy a se zákonnou ochranou spotřebitele.

6. K obraně opatrovnice se žalobkyně vyjádřila tak, že smlouvy se žalovaným byly sjednány platně a smluvní úrok z prodlení odpovídá úrokové míře obvyklé v době jejího sjednání.

7. Podle ustanovení § 127 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň a/ provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen„ rámcová smlouva“), b/ provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen„ smlouva o jednorázové platební transakci“), c/ poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo d/ poskytovat službu informování o platebním účtu.

8. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

9. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2018 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle ustanovení § 122 odst. 1 písm. b/ zákona č. 257/2018 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Po dokazování navrženými listinami má soud za prokázaný následující skutkový stav.

17. Dne 20. 6. 2019 účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě níž žalobkyně zřídila žalovanému předmětný účet a smlouvu o vydání platební karty, na základě níž žalobkyně vydala žalovanému platební kartu k předmětnému účtu s týdenním limitem 300 000 Kč. Účastníci si zároveň ujednali, že jejich práva a povinnosti z uvedených smluv se řídí obchodními podmínkami k rámcové smlouvě, obchodními podmínkami k platební kartě, sazebníkem a ceníkem, které jsou nedílnou součástí těchto smluv. V čl. VII odst. 3 obchodních podmínek k platební kartě se žalovaný zavázal provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku, průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedených prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku předmětného účtu. V čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě se žalovaný zavázal bezodkladně vyrovnat vzniklý neoprávněný debetní zůstatek na předmětném účtu a zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši stanovené v sazebníku za celou dobu trvání neoprávněného debetního zůstatku na předmětném účtu. V čl. 6 sazebníku si účastníci sjednali denní výši smluvního úroku z prodlení 0,12 % z dlužné částky. V čl. V odst. 3 písm. e/ ceníku si účastníci sjednali výši poplatku souvisejícího s užíváním platební karty za dotaz ohledně zůstatku v jiných bankomatech 9 Kč. Výpis z předmětného účtu a přehledy pohybů na předmětném účtu vykazují dne 14. 5. 2021 uskutečnění plateb platební kartou, v důsledku čehož došlo k nepovolenému debetním zůstatku ve výši 1 870,83 Kč, který byl na předmětném účtu zaúčtován dne 15. 5. 2021. Výpis z předmětného účtu a přehledy pohybů na předmětném účtu dále vykazují zaúčtování celkem 4 poplatků souvisejících s užíváním platební karty za dotaz ohledně zůstatku v jiných bankomatech v souhrnné výši 36 Kč (ve dnech 18. 5. 2021 a 15. 9. 2021) a úroků ze záporného zůstatku na účtu v souhrnné výši 338,24 Kč (ve dnech 31. 5. 2021, 30. 6. 2021, 31. 7. 2021, 31. 8. 2021 a 30. 9. 2021). Předmětný účet vykazoval ke dni 30. 9. 2021 dluh žalovaného v částce 2 245,07 Kč (1 870,83 + 36 + 338,24). Předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu na předmětném účtu do 7 dnů s upozorněním, že nestane-li se tak, bude přistoupeno k vymáhání dluhu soudní cestou. Předžalobní výzva, doručovaná žalovanému prostřednictvím pošty na dodejku, se vrátila zpět s poznámkou, že adresát je neznámý.

18. Uvedený skutkový stav vede soud k závěru, že účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb a smlouvu o vydání platební karty, které jsou smlouvami o platebních službách (§ 127 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, § 2662, § 2665 a § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), na něž dopadá režim zákona č. 257/2018 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí uvedených smluv tvořily obchodní podmínky k rámcové smlouvě, obchodní podmínky k platební kartě, sazebník a ceník. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný porušil ujednání čl. VII odst. 3 obchodních podmínek k platební kartě, když uskutečnil platební kartou platby, v důsledku čehož došlo na předmětném účtu k nepovolenému debetním zůstatku ve výši 1 870,83 Kč. Žalobkyně má pak vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 870,83 Kč ve smyslu čl. IX odst. 9 obchodních podmínek k rámcové smlouvě a částky 36 Kč ve smyslu čl. V odst. 3 písm. e/ ceníku. Pokud jde o zaplacení částky 338,24 Kč, i při respektování zásady smluvní volnosti je třeba mít na zřeteli, že výše úroků sjednaná mezi smluvními stranami„ nemůže být bezbřehá“ (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07, nebo ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. I. ÚS 728/10, anebo ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18). Ustanovení § 122 odst. 1 písm. b/ zákona č. 257/2018 Sb., o spotřebitelském úvěru, umožňuje pro případ prodlení s plněním dluhu sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tím je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jenž v ustanovení § 2 uvádí, že výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V době uzavření uvedených smluv činila výše zákonného úroku z prodlení 9,75 % ročně. Účastníky sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,12 % denně, tedy 43,80 % ročně, odporuje zákonu, a tudíž se jedná o neplatné právní jednání (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Námitka opatrovnice, směřující k zákonné ochraně žalovaného jako spotřebitele ve vztahu ke sjednané výši úroku z prodlení, je proto opodstatněná. Za dobu od 16. 5. 2021 do 30. 9. 2021, tj. 138 dnů, činí z částky 1 870,83 Kč zákonný úrok z prodlení 9,75 % ročně, tedy 68,93 Kč (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). V souhrnu má pak žalobkyně vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 1 975,76 Kč (1 870,83 + 36 + 68,93) spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1. 10. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. V řízení nebylo tvrzeno, že na částce 1 975,76 Kč žalovaný žalobkyni cokoli zaplatil.

19. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl co do částky 1 975,76 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl co do částky 269,31 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 43,8 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 1 975,76 Kč ve výši 34,05 % ročně od 1. 10. 2021 do zaplacení (výrok II.).

20. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch co do 88 % a neúspěch co do 12 %, takže jí naleží poměrná část náhrady nákladů co do 76 %. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, náklady zastoupení advokáta ve výši 2 200 Kč, náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 462 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. v souhrnu 3 962 Kč, přičemž 76 % z této částky odpovídá 3 011,12 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 1 600 Kč (200 x 3 + 1 000) a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (100 x 3 + 300) za učinění 3 úkonů do podání žaloby, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) a 1 úkonu po podání žaloby, který spočíval v sepsání vyjádření (§ 7 bod 3/, § 11 odst. 1 písm. d/, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč přísluší za účast při jednání (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení). Výrok o místu plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

21. O odměně a náhradě hotových výdajů opatrovnici rozhodl soud podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř., neboť jí za zastupování žalovaného náleží odměna za poskytování právních služeb ve výši 3 000 Kč (1 000 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) za učinění 3 úkonů, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání vyjádření ve věci a účasti na jednání před soudem (§ 7, § 11 odst. 1 písm. b/, d/, g/, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 819 Kč (§ 137 o. s. ř.), tj. v souhrnu 4 719 Kč (výrok IV.).

22. O nákladech řízení České republiky rozhodl soud podle ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. (a contrario) tak, že si je ponese stát sám (výrok V.).

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem.