35 C 32/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částka k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhá po žalované nároku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne datum (dále jen „předmětná smlouva“).

2. Žaloba je založena na tvrzení, že na základě předmětné smlouvy žalobkyně dodala žalované v období od datum do datum (dále „sledované období“) elektřinu v celkové ceně částka, kterou žalované vyúčtovala fakturou ze dne datum se splatností datum (dále jen „faktura“). Žalovaná na fakturu nereagovala. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním, že nestane-li se tak, bude věc řešena soudní cestou (dále jen „předžalobní výzva“). Ke dni podání žaloby žalovaná na dluhu ničeho neuhradila.

3. Žalobkyně předložila předmětnou smlouvu, fakturu, předžalobní výzvu včetně poštovního podacího archu a navrhla, aby soud požádal společnost právnická osoba. o sdělení, kdo byl ve sledovaném období dodavatelem elektřiny žalované a jaké množství elektřiny bylo žalovanou odebráno.

4. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že žalobkyně po dobu dvou let po ní neuplatňovala žádný nárok a ani jí nezaslala výzvu k úhradě. Zmínila rovněž, že k úhradě uplatněné pohledávky mohlo dojít či došlo někdy v minulosti, přičemž mohlo dojít k chybě v označení variabilního symbolu, a to buď z jejího bankovního účtu, anebo z osobního účtu jejího jednatele. K účtům však v současné době nemá plný přístup, protože byly zrušeny. Ohledně možnosti získání historických výpisů z účtů kontaktovala právnická osoba., která jí sdělila, že výpisy budou pravděpodobně zpoplatněny. Pokud by si výpisy měla vyžadovat sama, nebylo by to vzhledem k její současné finanční situaci reálně možné.

5. Žalovaná navrhla, aby soud vyžádal od právnická osoba. výpisy z účtů jak ve vztahu k právnické osobě, tak ve vztahu k fyzické osobě, a to za období, které může souviset s tvrzeným dluhem včetně období následujícího po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny.

6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon - dále jen „energetický zákon“), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení vlády“).

7. Podle ustanovení § 22 odst. 1 energetického zákona účastníky trhu s elektřinou jsou a/ výrobci elektřiny, b/ provozovatel přenosové soustavy, c/ provozovatelé distribučních soustav, d/ operátor trhu, e/ obchodníci s elektřinou, f/ zákazníci, g/ společenství, h/ datové centrum, i/ agregátoři, j/ provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny.

8. Podle ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.

9. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodívajícímu kupní cenu.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně slnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

12. Soud má listinami předloženými žalobkyní (viz přílohová obálka) a sdělením právnická osoba. (viz č. l. 33) za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení, který se žalované nepodařilo žádným způsobem zvrátit. V předmětné smlouvě, která je platně uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu energetického zákona ve spojení s občanským zákoníkem, se žalobkyně jako dodavatel zavázala žalované jako zákazníkovi dodávat elektřinu na adresu adresa, do odběrných míst název (dále jen „1. odběrné místo“), název (dále jen 2. odběrné místo“) a název (dále jen „3. odběrné místo“) a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu cenu (zjištění učiněné z předmětné smlouvy - viz příloha A). Ve sledovaném období žalovaná odebírala elektřinu přímo od žalobkyně, za což žalobkyně vystavila žalované fakturu se splatností datum. Fakturou vyúčtovaná dodávka elektřiny 5,23900 MWh do 1. odběrného místa, 23,96800 MWh do 2. odběrného místa a 0,66800 MWh do 3. odběrného místa se shoduje se sdělením právnická osoba. o odběru elektřiny 5 039 kWh v 1. odběrném místě (klimatizace), 23 968 kWh v 2. odběrném místě (prodejna) a 668 kWh v 3. odběrném místě (byt). Ve sledovaném období cena za regulované platby a silovou elektřinu činila částka, daň z elektřiny činila částka, zúčtované zálohy činily částka a nedoplatek (dluh) činil částka (zjištění učiněné z předmětné smlouvy, faktury a sdělení právnická osoba. - viz příloha A, příloha B, č. l. 33). Za situace, kdy žalovanou bylo zmiňováno toliko, že k úhradě mohlo dojít či došlo někdy v minulosti, přičemž mohlo dojít k chybě v označení variabilního symbolu, soud nemá za vyvrácené, že dluh v částce částka žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Žalovaná, pokud jde o zmínku o úhradě dluhu, nijak blíže nevymezila období, kdy tak mohlo dojít či došlo, ani nijak blíže neoznačila účty, z nichž tak mohlo dojít či došlo, a to navíc s možnou chybou v označení variabilního symbolu zmiňované úhrady. Za dané situace z důvodu hospodárnosti, aby bylo zabráněno zbytečnému prodlužování řízení, soud nežádal od právnická osoba. výpisy z účtu žalované a jednatele žalované. Soud tak postupoval v souladu s ustanovením § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož platí, že soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Na žalované, která je podnikatelem-kvalifikovaným odborníkem ve smyslu ustanovení § 5 občanského zákoníku, bylo jednat s odbornou péčí, tedy řádně vést evidenci úhrad odešlých z jejích účtů, a to zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že v tomto případě mělo jít o úhradu převyšující částku dvě stě tisíc korun. Pokud by žalovaná řádně vedla tuto evidenci, zcela jistě by zmiňovanou úhradu soudu doložila. Jelikož žalovaná jednala bez této odborné péče, jde to k její tíži, jak vyplývá z ustanovení § 5 občanského zákoníku. Předžalobní výzva, v níž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, byla doručována prostřednictvím pošty doporučenou zásilkou na adresu adresa, která je sídlem žalované zapsaným v obchodním rejstříku. Zásilka byla odeslána poště k doručení dne datum (zjištění učiněné z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu - viz příloha C). Podle ustanovení § 573 občanského zákoníku má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Středa datum (den datum připadl na sobotu a den datum připadl na neděli) se pak stala dnem dojití předžalobní výzvy žalované. Soud tak činí závěr, že žalobkyně má vůči žalované právo na úhradu dluhu (částka) spolu se zákonným úrokem prodlení (15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení). Povinnost žalované k úhradě dluhu vyplývá z ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona ve spojení s ustanovením § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Povinnost žalované k zaplacení zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády. Soud proto žalobě vyhověl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), nákladů zastoupení ve výši částka (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - dále jen „a. t.“) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši částka (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), tj. v souhrnu částka. Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši částka (výpočet) a náhrada hotových výdajů ve výši částka (výpočet) za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, vyjádření ve věci a dvojí účast na jednání před soudem (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 a. t.) a dále náhrada cestovních výdajů ve výši částka (výpočet) v souvislosti s účastí na dvou jednáních před soudem za použití automobilu tov. zn. vozidlo při jízdě z adresa a zpět (výpočet), kdy bylo ujeto při jedné jízdě hodnota km, průměrná spotřeba paliva činila 0,038 litru na 1 km, cena paliva činila 34,10 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila 5,90 Kč (§ 13 odst. 5 a. t., vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026). Místo plnění má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce.