35 C 42/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení , IČO sídlem adresa o zaplacení 243,46 Kč

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022, se zamítá.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 1. 2022, ve znění doplnění ze dne 13. 5. 2022 (dále jen„ žaloba“), domáhala vůči žalované nároku na zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že dne 26. 5. 2021 byla mezi žalobcem jako postupníkem a [jméno] [příjmení] jako postupitelem (dále jen„ [jméno] [příjmení]“) uzavřena smlouva o postoupení pohledávky představující bezdůvodné obohacení ve výši 7 112 Kč, které vzniklo žalované jako věřitelce plněním [jméno] [příjmení] jako dlužníka z neplatné smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“), kdy [jméno] [příjmení] uhradil žalované částku 81 515 Kč (4 427 Kč dne 19. 2. 2021, 4 427 Kč dne 19. 3. 2021, 72 661 Kč dne 21. 4. 2021), ačkoli měl uhradit pouze částku 71 000 Kč. Postoupení pohledávky ve výši 7 112 Kč (dále jen„ předmětná pohledávka“) žalobkyně oznámila žalované v předžalobní výzvě k plnění ze dne 26. 9. 2021.

3. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že ke dni 21. 4. 2021 byl úvěr k žádosti [jméno] [příjmení] předčasně splacen, čímž byl smluvní vztah založený úvěrovou smlouvou ukončen. Následně nebyla ze strany [jméno] [příjmení] nijak kontaktována a měla za to, že záležitost je uzavřená. Nemohla tušit, že by vůbec nějaká pohledávka vznikla. [jméno] [příjmení], pokud vůbec nějakou pohledávku postoupil, jí to neoznámil. Z listin, které od žalobkyně obdržela prostřednictvím datové schránky toliko v prostých kopiích (bez elektronického podpisu, bez autorizované konverze), nemá za prokázané postoupení předmětné pohledávky. Částku 7 112 Kč se rozhodla žalobkyni po podání žaloby uhradit, neboť má za to, že z důvodu procesní ekonomie je jednodušší věc vyřešit tímto způsobem a taktéž tím předejde budoucímu sporu. Žalobkyně opakovaně podává shodné žaloby na ustáleném vzoru (kupř. v řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 103/2019 a sp. zn. 13 C 145/2021), a proto je při rozhodování o nákladech řízení namístě aplikace ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“).

4. Podáním ze dne 13. 5. 2022 žalobkyně vzala žalobu ohledně částky 7 112 Kč zpět z důvodu plnění žalované.

5. Po částečném zastavení řízení usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. 35 C 42/2022-30, které nabylo právní moci dne 4. 6. 2022, se zbývajícím nárokem, který je žalobou uplatňován, stal nárok na zaplacení příslušenství, tj. částka 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022.

6. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl o věci bez nařízení jednání.

7. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

8. Podle ustanovení § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 1882 občanského zákoníku pokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

12. Podle ustanovení § 554 občanského zákoníku k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 32 Odo 293/2002, platí, že„ pouze platná smlouva o postoupení pohledávek může mít za následek změnu v osobě věřitele, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu“.

14. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3855/2018, bylo vysloveno, že„ k obligatorním obsahovým náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky vedle vlastního značení účastníků (postupitele a postupníka) patří identifikace postupované pohledávky, která musí zahrnovat řádné označení postupníkova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá“ a dále, že„ postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě - tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena“.

15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3855/2018, se dále podává, že požadavek, aby ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo jasné, jaká pohledávka je postupována, směřuje„ k zajištění (zachování) jistoty v právních vztazích. Smyslem je, aby postupovaná pohledávka nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami téhož postupitele za týmž dlužníkem. Strany smlouvy o postoupení pohledávky musí být s to prokázat, jaká konkrétní pohledávka byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávky. Z toho důvodu je třeba klást přísnější požadavky na identifikaci pohledávky v případě postupní smlouvy, jíž se postupuje jedna z více pohledávek, které má postupitel vůči věřiteli v době postoupení. Má-li postupitel vůči dlužníku v době postoupení pouze jedinou pohledávku, resp. postupuje všechny své pohledávky vůči dlužníku, mohou být kritéria na její konkretizaci hodnocena mírněji. V případě uzavření písemné smlouvy o postoupení pohledávky je třeba trvat na tom, aby z této smlouvy bylo seznatelné, co bylo předmětem, tedy jaká konkrétní pohledávka, resp. jaké pohledávky byly touto smlouvou postoupeny“.

16. Soud má za to, že uvedená judikatura dopadá na tuto věc.

17. Jelikož mezi účastníky nebylo sporné, že [jméno] [příjmení] nevyrozuměl žalovanou o postoupení předmětné pohledávky, soud je toho názoru, že žalobkyně má podle ustanovení § 1882 občanského zákoníku povinnost tvrzené postoupení prokázat.

18. Soud vychází ze zjištění, že ve smlouvě o postoupení pohledávky [číslo] ze dne 26. 5. 2021 [jméno] [příjmení] jako postupitel prohlásil, že s žalovanou neplatně uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě níž mu žalovaná poskytla částku 71 000 Kč, že má za žalovanou pohledávku ve výši 7 112 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé tím, že na základě úvěrové smlouvy uhradil žalované částku 78 112 Kč, která byla nedůvodně (bez právního důvodu) uhrazena v rozsahu převyšující částku poskytnutou mu žalovanou a dále, že tímto postupuje žalobkyni jako postupníkovi svoji pohledávku za žalovanou v částce 7 112 Kč (dále jen„ smlouva o postoupení“).

19. Soud má za to, že ze smlouvy o postoupení není seznatelné, jaká konkrétní pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení se žalobkyni postupuje, když [jméno] [příjmení] ke dni tvrzeného postoupení (26. 5. 2021) uskutečnil ve prospěch žalované na základě úvěrové smlouvy celkem 3 platby, a to 4 427 Kč (19. 2. 2021), 4 427 Kč (19. 3. 2021) a 72 661 Kč (21. 4. 2021), aniž by však ve smlouvě o postoupení vyjádřil, v jakém rozsahu považuje za nedůvodně (bez právního důvodu) uhrazenou tu-kterou z těchto plateb v rozsahu převyšující částku poskytnutou mu žalovanou, tedy aniž by specifikoval, v jakém rozsahu jsou v postupované částce 7 112 Kč obsaženy tyto platby, příp. ty-které z nich. Na každou z těchto plateb totiž lze nahlížet jako na pohledávku [jméno] [příjmení] za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že na základě neplatně uzavřené úvěrové smlouvy [jméno] [příjmení] plnil žalované více, než mu plnila žalovaná. Z hlediska„ popisu pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá“ tudíž nelze mít předmětnou pohledávku za řádně identifikovanou. Se zřetelem k ustanovení § 553 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku pak nelze ani uvažovat o platné smlouvě o postoupení, která by měla za následek změnu v osobě věřitele, kdy žalobkyně jako nový věřitel (postupník) nabývá nejen předmětnou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a následnému vymáhání. Za dané situace proto nezbývá než uzavřít, že žalobkyně postoupení předmětné pohledávky neprokázala, a proto ani nemůže mít aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím.

20. Soud proto žalobu o zaplacení příslušenství, tj. částky 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022, zamítl (výrok I.).

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 o. s. ř, neboť jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze výjimečně nepřiznat procesně převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů. Jedná se o důvody spočívající v charakteru sporu, kdy v jeho průběhu - po částečném zastavení řízení z důvodu plnění částky 7 112 Kč žalovanou ve prospěch žalobkyně - soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím, a proto je třeba plnění žalované v částce 7 112 Kč považovat za majetkový prospěch získaný žalobkyní bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Za dané situace se soudu jeví jako nepřiměřená tvrdost požadovat na žalované, aby hradila žalobkyni na účelně vynaložených nákladech částku 3 667 Kč, tj. 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku, 2 100 Kč (200 x 3 + 1 500) na odměně za poskytování právních služeb, 600 Kč (100 x 3 + 300) na náhradě hotových výdajů a 567 Kč na náhradě za daň z přidané hodnoty, když třem poskytnutým úkonům právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy k plnění, sepsání žaloby) odpovídá odměna po 200 Kč a náhrada hotových výdajů po 100 Kč, přičemž obdobnou věcí po skutkové i právní stránce, v níž bylo zahájeno řízení žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněným žalobkyní opakovaně, je kupříkladu věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 103/2019 a sp. zn. 13 C 145/2021 (§ 14b odst. 1 bod 1/ a odst. 5 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a jednomu poskytnutému úkonu právní služby (sepsání částečného zpětvzetí žaloby) náleží odměna po 1 500 Kč a náhrada notových výdajů po 300 Kč (§ 7 bod 4, § 13 odst. 3, § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Vzhledem k bagatelní výši těchto nákladů je soud přesvědčen, že jejich nepřiznání závažnou újmu žalobkyni nepřivodí (výrok II.).