35 C 47/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 70 740,55 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni dlužnou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlením z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky , částka, s výše specifikovaným příslušenstvím.

2. Uvedla, že dne , datum, došlo mezi ní jako pojistníkem a pojištěným, žalovanou jako pojistitelem a obchodní společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále též „, právnická osoba, “, či „vývozce“) k uzavření pojistné smlouvy pro pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení č. , hodnota, (dále též „pojistná smlouva“). Součástí pojistné smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky , Anonymizováno, účinné od , datum, (dále též „VPP“).

3. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění pohledávek za dovozcem , Anonymizováno, (dále též „dovozce“), které vývozce postupuje žalobkyni. Pojistná ochrana se týkala nezaplacení pojištěné pohledávky dovozcem v datu splatnosti a ani v datu čekací doby. Spoluúčast žalobkyně byla sjednána ve výši 5 %. V čl. V odst. 3 VPP bylo současně sjednáno, že žalobkyně je povinna podílet se na spoluúčasti alespoň polovinou její výše. Vzhledem k tomu, že předmětné pojištěné pohledávky nebyly dovozcem ve splatnosti uhrazeny, žalobkyně žalované zaslala Oznámení o hrozně pojistné události ze dne , datum, . Na základě tohoto oznámení žalovaná rozhodnutím ze dne , datum, rozhodla o pojistném plnění. Uznala však pouze 97,5 % žalobkyní nahlášené škody, a to s odůvodněním, že žalobkyně postoupila vývozci část pojištěných pohledávek v rozsahu 2,5 % jejich výše. Žalovaná byla proto názoru, že majetkový úbytek na straně žalobkyně činí pouze 97,5 % nahlášené škody. Jelikož žalovaná následně na takto stanovený základ aplikovala pravidlo o sjednané spoluúčasti ve výši 5 %, obdržela žalobkyně vždy pouze 92,625 % z nahlášené škody, místo oprávněných 95 %.

4. Žalobkyně s popsaným postupem žalované nesouhlasí. Zpětné postoupení pohledávek vývozci je v souladu s textem a smyslem VPP. VPP v čl. V odst. 3 ve vztahu ke sjednanému rozsahu spoluúčasti zakazují pouze sjednat jiné pojištění, zpětné postoupení na vývozce zakázáno není. Dle názoru žalobkyně je pojistná smlouva vystavěna na principu, že z celkové újmy nese 95 % žalovaný a 5 % žalovaný nenese, přičemž z těchto 5 % polovinu (2,5 %) může nést třetí osoba (ne však jiná pojišťovna) a polovinu (2,5 %) musí vždy nést žalobkyně. Žalobkyně proto očekávala, že jí bude poskytnuto odškodnění ve výši 95 % a že je oprávněna získat jakýmkoliv jiným způsobem další 2,5 % pojištěných pohledávek. Jiný výklad by vedl k závěru, že čl. V odst. 3 VPP by byl nepoužitelný, neboť žalobkyně by byla vždy povinna nést celou sjednanou spoluúčast. V důsledku postupu žalované rozporného s pojistnou smlouvou a VPP bylo tedy žalobkyni vyplaceno pojistné plnění nižší, než na jaké měla nárok. Žalobkyně má právo na doplatek rozdílu ve výši , částka, . Žalobkyně proto žádala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu , částka, s úrokem z prodlení z dané částky v zákonné výši od 16. dne po vydání rozhodnutí o pojistném plnění (podle čl. VIII odst. 12 VPP je pojistné plnění splatné do 15 dnů od data rozhodnutí o něm) do zaplacení.

5. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že je přesvědčena, že její postup odpovídal pojistné smlouvě a VPP. Pojištěnou pohledávkou se totiž podle čl. 1.1 pojistné smlouvy rozumí celé pohledávka (vyúčtovaná konkrétním daňovým dokladem), která nebyla ze strany dovozce uhrazena a která byla postoupena vývozcem na žalobkyni, tj. včetně části představující spoluúčast pojištěného na jejím odškodnění. Žalobkyně však před vydáním rozhodnutí o pojistném plnění postoupila část vývozcem postoupených pohledávek ve výši 2,5 % zpět vývozci. V dané době tedy žalobkyně nedisponovala 100 % pohledávek, které požadovala odškodnit. Každou pojištěnou pohledávkou se tedy podle čl. 1.1 pojistné smlouvy rozumí 97,5 % hodnoty každé pohledávky. Postup žalobkyně, která postoupila vývozci část postoupených pohledávek zpět, má materiálně stejně důsledky jako by vývozce žalobkyni pohledávky v daném rozsahu vůbec nepostoupil.

6. Žalovaná dále tvrdila, že i kdyby postoupená část hodnoty pohledávek spadala pod definici pojištěné pohledávky, nebylo by možno nároku žalobkyně vyhovět. S odkazem na § 2811 a 2812 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník., ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „o. z.“) je žalovaná názoru, že v rozsahu zpětně postoupených pohledávek nedošlo na straně žalobkyně k úbytku majetku, neboť žalobkyně od vývozce obdržela stejné plnění, jako by obdržela od žalované. Nadto, změnou osoby vlastníka části pohledávek došlo ke ztrátě pojistného rizika a k navazujícímu zániku pojištění, když změnu osoby vlastníka dle § 2812 o. z. může zjistit i sám pojistitel, jak tomu bylo v projednávané věci. Další důvod vedoucí k nemožnosti vyhovění nároku dle žalované představuje fakt, že žalobkyně část pohledávek postoupila, aniž by k tomu měla souhlas žalované, jak jí ukládá čl. XI odst. 2 písm. d) VPP. Dle žalované žalobkyní odkazovaný čl. V odst. 3 VPP neuvádí nic o tom, že žalobkyně by měla právo postoupit část pohledávky na další osobu, a to bez souhlasu žalované. Pro závěr žalované svědčí i definice spoluúčasti obsažená v § 2815 o. z., dle které se spoluúčastí rozumí částka, kterou se oprávněná osoba podílí na každé újmě vzniklé v důsledku škodné události, tedy to, co sám pojištěný nese coby podíl na vzniklé škodě. Výklad žalobkyně, že se spoluúčastí je spojena pouze část pojištěné pohledávky by ostatně vedl k porušení dalších ujednání VPP [čl. XI odst. 1 písm. e) a písm. j)]. Umožňují-li tedy VPP přenést část spoluúčasti, nezakládá takové ujednání právo zcizit poměrnou část předmětu pojištění. Žalovaná konečně s odkazem na čl. VIII odst. 7 a čl. X odst. 4 VPP dovozovala, že pokud by měla žalovaná odškodnit celou výši pohledávek, měla žalobkyně povinnost vydat odměnu za postoupení části pohledávek. To žalobkyně neučinila.

7. V duplice k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že na základě ustanovení VPP důvodně očekávala, že bude odškodněna ve výši 95 % původní výše pojištěné pohledávky. Pokud by byl správný právní názor žalované, pak by ustanovení čl. V odst. 3 VPP ztratilo smysl, neboť žalobkyně by byla vždy nucena nést celou sjednanou spoluúčast a neexistoval by způsob, jak by žalobkyně mohla přenést polovinu sjednané spoluúčasti na jinou osobu tak, jak jí dle jejího názoru umožňuje předmětný článek pojistné smlouvy. Současně uvedla, že ke zpětnému postoupení pojištěné pohledávky došlo až po vzniku pojistné události, a to v souladu s , Anonymizováno, , jež umožňují přenos podílení se na spoluúčasti, čímž však výše škody, která žalobkyni vznikla neuhrazením pojištěné pohledávky, zůstala nedotčena, když pouze rozsah poloviny spoluúčasti přenesla na jiný subjekt. Žalobkyně dále uvedla, že postoupení části pojištěné pohledávky nezpůsobuje zánik pojištění, neboť se na věc nedá aplikovat § 2812 o.z., neboť nejde o pojištění majetku, ale o pojištění úvěru a k zániku pojistného zájmu nemohlo dojít v důsledku změny vlastnictví pojištěného majetku, když pohledávka byla zpětně postoupena ne na třetí stranu, ale na vývozce, který byl v pojistné smlouvě uveden. Postoupení pohledávky na Vývozce nebylo v pojistné smlouvě zakázáno ani podmíněno předchozím souhlasem žalované, přičemž tato otázka je pro posouzení věci nepodstatná. Žalobkyně žádným způsobem neporušila pojistné podmínky. Na žalobkyni byla postoupena pojištěná pohledávka ve výši 100 %, která nebyla ani z části zaplacena. Celá výše pohledávky byla nahlášena pojišťovně jako škoda žalobkyně, přičemž z této výše žalobkyně nesla 5 % spoluúčast, ze kterých však mohla 2,5 % přenést na jinou osobu, což žalobkyně učinila.

8. Žalovaná k duplice žalobkyně uvedla, že pojistná událost vznikla dle čl. VII. Odst. 5 VPP uplynutím čekací doby v trvání 6 měsíců ode dne oznámení existence příčiny podle odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 doručením vyplněného formuláře pojistitele Oznámení o hrozbě pojistné události. Žalobkyně doručila žalované oznámení o hrozbě pojistné události dne , datum, , pojistná událost tedy vznikla dne , datum, . Ke zpětnému postoupení části pohledávky na vývozce došlo uzavřením smlouvy o zpětném postoupení dne , datum, , tedy před vznikem pojistné události. V době vzniku pojistné události tak žalobkyně nevlastnila 100 % původní výše pohledávky, ale 97,5 % původní výše, což představuje majetkový úbytek na straně žalobkyně. Úplata za postoupenou část pohledávek byla splatná do 3 pracovních dnů ode dne uzavření smluv. Předmět odškodnění tak představuje pouze 97,5 % původní pohledávky, neboť před vznikem pojistné události tato v rozsahu 2,5 % zanikla, když žalobkyně vrátila vývozci část postoupených pohledávek v rozsahu 2,5 % a obdržela do vývozce úplatu. Tím žalobkyni zanikl pojistný zájem na plnění v této výši postoupených pohledávek. V předmětné věci se jedná o případ škodového pojištění, které má vyrovnávat úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události, přičemž na straně žalobkyně k žádnému úbytku na majetku nedošlo, neboť ze strany vývozce obdržela úplatu za zpětné postoupení pohledávek. Pojištění k této části tak zaniklo změnou vlastnictví. Toto zpětné postoupení žalobkyně žalované zamlčela a žalovanou ani nepožádala o souhlas k postoupení části pohledávek, čímž rovněž porušila podmínky pojištění.

9. Na jednání soudu konaném dne , datum, byla žalobkyně poučena podle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř, nechť dotvrdí a navrhne důkazy k prokázání tvrzení, že nedošlo k účinnému zpětnému postoupení pohledávek ze strany žalobkyně na vývozce, jak na tomto řízení tvrdila. Žalobkyně ve svém následném vyjádření k tomuto poučení uvedla, že má za to, že nenese důkazní břemeno, navíc by měla dokazovat negativní skutečnost. Dále má žalobkyně za to, že i kdyby bylo postoupení pohledávek prokázáno, nezakládá to právo žalované krátit pojistné plnění.

10. Na jednání soudu konaném dne , datum, učinily účastnice nesporným, že došlo ke zpětnému postoupení části pohledávky dle čl. 1 smlouvy o zpětném postoupení č. , Anonymizováno, ve výši , částka, (2,5 % z výše pohledávky) a druhé pohledávky dle čl. 1 smlouvy o zpětném postoupení smlouvy , Anonymizováno, ve výši , částka, .

11. Soud má z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž součástí jsou , Anonymizováno, , ve znění Dodatku č. , hodnota, , za prokázané, že žalovaná, v postavení pojistitele, žalobkyně, v postavení pojistníka a společnost , právnická osoba, jako vývozce, uzavřeli pojistnou smlouvou, kdy předmětem pojištění budou podle čl. 1 odst. 1 pohledávky, které budou žalobkyni průběžně do , datum, postupovány vývozcem bez možnosti uplatnění regresu na vývozce dle smlouvy o budoucím postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, právnická osoba, – , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, ve znění jejího Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , vyplývající ze smluv o vývozu č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, , č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, , č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, a č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, , kterými se realizují dodávky slitků chromové oceli v celkové hodnotě do , částka, vývozcem dovozci, společnosti , Anonymizováno, za podmínky, že tyto pohledávky byly přijaty do pojištěná pojistným rozhodnutím.

12. Z oznámení o hrozbě pojistné události ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila téhož dne žalované hrozbu pojistné události z pojistné smlouvy č. , hodnota, ohledně dvou pohledávek, a to ve výši , částka, a , částka, .

13. Z rozhodnutí o pojistném plnění ze dne , datum, a vyjádření pojistitele k Rozhodnutí o pojistném plnění v případě pojistné události PJSC Zaporižstal, pojistná smlouva č. , hodnota, , bylo soudem zjištěno, že žalovaná uznala škodu nahlášenou žalobkyní co do výše 97, 5 % se spoluúčastí 5 %, tj. celkem na pojistném plnění částku , částka, s odůvodněním, že šetřením pojistné události bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k postoupení pojištěných pohledávek v rozsahu 2,5 %, pročež činí majetkový úbytek pojištěného v důsledku pojistné události 97,5 % z nahlášené škody. Současně žalobkyni upozornila, že postoupením části pojištěné pohledávky došlo k porušení povinností žalobkyně stanovených čl. XI odst. 2 písm. d) Všeobecných pojišťovacích podmínek, kterým je stanoven zákaz postoupení pojištěné pohledávky na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu žalované.

14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pojistného plnění ve výši odpovídající žalobkyní nahlášené škodě.

15. Z Všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VPP“), které jsou součástí pojistné smlouvy ze dne , datum, , má soud za prokázané, že podle čl. II. písm. d) je oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle čl. II. písm. m) VPP je spoluúčastí podíl oprávněné osoby na škodách krytých pojištěním, vyjádřeným v procentech. Podle čl. V. odst. 3 VPP spoluúčast činí 5 %, nestanoví-li pojistná smlouva jinak, k pokrytí rizika vyplývajícího ze stanovené spoluúčasti nesmí být sjednáno jiné pojištění a oprávněná osoba je povinna podílet se na sjednané spoluúčasti alespoň polovinou její výše. Podle čl. XI. písm. h) VPP je pojištěný povinen majetkově se podílet na pojištěném riziku v rozsahu sjednané spoluúčasti a nesjednat na spoluúčast jiné pojištění a podle odst. 2 písm. d) citovaného ujednání pojištěný nesmí bez předchozího písemného souhlasu pojistitele postoupit pojištěné pohledávky na třetí osobu.

16. Návrhy důkazů dopisem ze dne , datum, , emailem ze dne , datum, , emailem ze dne , datum, , výslechem , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, soud zamítl, neboť žalovaná na provedení těchto důkazů již dále netrvala.

17. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

18. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:Žalobkyně jako pojistník a pojištěný, žalovaná jako pojistitel a společnost , právnická osoba, jako vývozce spolu uzavřely dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, pro pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Předmětem smlouvy bylo pojištění rizika nezaplacení pohledávek, které budou žalobkyni postupovány vývozcem bez možnosti regresu na vývozce. Spoluúčast žalobkyně činila dle smlouvy 5 %, přičemž bylo sjednáno, že žalobkyně je povinna podílet se na spoluúčasti alespoň polovinou její výše. Z důvodu neuhrazení pohledávek žalobkyně informovala dne , datum, žalovanou o hrozbě pojistné události. Žalobkyně následně postoupila část předmětných pohledávek ve výši 2,5 % z jejich celkové výše zpět na vývozce. Žalovaná uznala pouze 97,5 % žalobkyní nahlášené škody, neboť zbylá část pohledávky byla postoupena, a proto činí majetkový úbytek pojištěného v důsledku pojistné události 97,5 %. Takto snížený základ následně žalovaná snížila o spoluúčast ve výši 5 %. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení nepřiznaného pojistného plnění ve výši žalované částky s příslušenstvím.

19. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).

20. Podle ustanovení § 1725 občanského zákoníku je „smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.“21. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku „se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“22. Podle ustanovení § 2811 občanského zákoníku „při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.“23. Podle ustanovení § 2812 občanského zákoníku „nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli.“24. Podle ustanovení § 2815 občanského zákoníku „ujedná-li se ve smlouvě výslovně, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici, nebo že této osobě půjde určitá část úbytku majetku k tíži, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu takto ujednané spoluúčasti.“25. Soud dospěl k závěru, že ve smyslu občanského zákoníku došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné pojišťovací podmínky. Z jednotlivých ujednání Všeobecných pojišťovacích podmínek dospěl soud ke zjištění, že smluvními stranami bylo ve smyslu ustanovení § 2815 občanského zákoníku výslovně ujednáno, že žalobkyni, které vzniklo právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu takto ujednané výše (čl. V. odst. 3 VPP). Gramatickým výkladem ujednání čl. V. odst. 3 ve spojení s čl. II. písm. d) VPP, kterým je stanoveno, že „k pokrytí rizika vyplývajícího ze stanovené spoluúčasti nesmí být sjednáno jiné pojištění a oprávněná osoba je povinna podílet se na sjednané spoluúčasti alespoň polovinou její výše“, a kdy se „pro účely těchto pojistných podmínek a pojistné smlouvy rozumí oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění“, soud dospěl k závěru, že žalobkyně, jakožto osoba oprávněná, je povinna podílet se na sjednané spoluúčasti alespoň polovinou její výše, nikoliv další třetí subjekt, na který postoupila část pojištěných pohledávek. Nelze vzít za správné tvrzení žalobkyně, která v rozporu s pojistnou smlouvou (čl. XI. odst. 2 písm. d/) postoupila část pojištěných pohledávek bez písemného souhlasu žalované na třetí osobu, tak činila v souladu právě s čl. V. odst. 3 VPP, tedy za předpokladu sdílené spoluúčasti s vývozcem, když, jak je již uvedeno, lze za oprávněnou osobu považovat právě pouze žalobkyni.

26. Při posuzování nároku žalobkyně soud posuzoval zejména otázku, zda z důvodu zpětného postoupení části pohledávek ve výši 2,5 % z celkové výše, bylo možné redukovat výši škody a pojistného plnění tak, jak jej snížila žalovaná. Po zpětném postoupení pohledávek na vývozce obdržela žalobkyně plnění ve výši poloviny částky, jež by v případě pojistného plnění činila 5% spoluúčast. Žalobkyně se tak touto cestou snažila snížit svou účast na způsobené škodě tak, by obdržela pojistné plnění a k tomu ještě polovinu spoluúčasti, kterou byla dle smlouvy povinna nést alespoň ve výši 2,5 %. Ze smlouvy pak bylo zřejmé, že není možné po vývozci část spoluúčasti vymáhat formou regresivní náhrady. Na straně žalobkyně tak z důvodu postoupení pohledávek došlo k úbytku majetku ve výši 97,5 %. Soud tak dospěl závěru, že postup žalované, která uznala výši pojištěné pohledávky ve výši 97,5 % ceny původní pohledávky, byl v souladu se zákonnými a smluvními ujednáními a je tedy na místě zdůraznit, že poskytnuté pojistné plnění plní svůj účel, když vyrovnává rozdíl spočívající v úbytku majetku žalobkyně. V posuzovaném případě se tak jedná o rozdíl v hodnotě postoupení pohledávek ke dni vzniku pojistné události. Žalobkyně postoupením převedla vlastnické právo, získal za tuto část postoupených pohledávek úplatu odpovídající postupované části pohledávky, a proto nedošlo u žalobkyně v tomto rozsahu k žádnému úbytku na majetku. Z tohoto důvodu má soud za to a uzavírá tak, že žalovaná postupovala správně při určení výše škody a platí, že žalobkyně byla v odpovídající části odškodněna, ve zbytku jí tak odškodnění nepřísluší.

27. S ohledem na výše uvedené důvody rozhodl soud tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k žalobě ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k vyjádření žalobkyně ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření ze dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.